Karel Makoň: 78-04B-Kaly (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

Na tento vznešený okruh Jeho lásky a poznání. Poodešli trošičku, dovolte mi, od člověka tak zvíře, které poznává jiným způsobem než člověk, my si myslíme, že je to méněcennější způsob nebo chabější způsob, což se mýlíme tedy, on je to jiný způsob, to je lepší výraz pro to, jiným způsobem než člověk, někdy dokonalejším. tak zase bychom šli k celé škále druhů poznávání které řídí Bůh. Tím, že za tím stojí. tím že stojí za nějakým tvorem který je transformátorem nějaké obecné síly. představme si to jako elektřinu, která probíjí z nějaké elektrárny a je rozváděna různými elektromotory někam k nějakým agregátům, které žene. A tak to je pohled, který je nám taky upřen, protože my si nikdo nedovedeme vžít do postavení zvířete, do postavení rostliny, tím méně do postavení nerostu nebo buňky, to vůbec nám nejde a to všechno je jednání Boží, na základě.. na podkladě....na základě toho, nebo z gruntu tu a v tom, z gruntu toho všeho je bůh se svou silou nerozlišenou která do všeho proudí silou uvědomovací. Mluvili jsme o síle lásky, o síle uvědomovací. Stejně tak bych mohl mluvit o řekl bych takovém napětí existenčním. Víte celá existence potřebuje aby mohla vůbec být projevena aby existovala mimo Boha, potřebuje být držena v šachu nějak, mimo něj. To On taky dělá. On kdyby se vzdálil od svého tvorstva, tak by to mělo za ná...za následek, že by to splasklo jako bublina, no to nebudu vysvětlovat proč, to by byla dlouhá přednáška, vodu po přesto toho dají své proto že on to ze sebe vydechuje říkají Indové. On to drží v šachu tím výdechem. to začne vdechovat, tak to do Něho zase zajde. Ralaja - vesmírná milost se tomu říká, ne? Ale tento proces probíhá simultánně. On vydechuje i vdechuje, jenom Indové si pomáhali tu tím rozložením na dva úkony k tomu aby to lidé vůbec pochopili. Vesmírová noc existuje zároveň s vesmírovým dnem. Pro někoho je noc a pro někoho začíná den. Tak je to v tom stvořeném, neboť všechno je postaveno na nějaké idei, nebo na nějakých idejích. Ty ideje samy o sobě mají nějakou funkční hodnotu, to znamená, jakmile ta idea, ta idej, je na určité úrovni, prosim vás, jsem tady mluvil o brontosauru dohraje svou roli tak ten brontosaurus zmizí z našeho povrchu my říkáme, změnily se přírodní podmínky, no, to je pravda, a on to nemohl vydržet neměl dost žrádla třeba, tak musel zahynout to je pravda ale nepřišli jsme na kloub tomu proč se že tam byla nějaká idea, která dohrála svou roli. To jste... to z toho není vidět. Čili my taky můžeme těžko usuzovat o jednání Božím, my se nemůžeme v něm vyznat, protože nikdo nemá možnost pohlédnout na tyto Platónské ideje, jak on říkal, on o tom něco věděl ten Platón, ze kterých všechno vzniklo. takže jednání Boží je pro nás nevyzpytatelné proto bychom mu neměli mít za zlé, že nechává zdánlivě někoho na holičkách a někoho se ujímá. To není případ nesdílnosti nebo netýkavosti nebo jednostrannosti božího zásahu nebo protekčnosti nebo výjimečnosti Jeho činnosti, to vůbec ne. My si vzpomínám při tom, na jeden výrok Inea Thakhana, když tady mám Pavla, tak jsem si na to zrovna vzpomněl, že totiž jednou jeden mistr duchovní se procházel se svým žákem po břehu moře a ten žák měl nařízeno toho mistra neoslovit. Protože v škole ve které ten mistr byl, a ten žák taky, dlouhou dobu mistr na žáka vůbec nepromluvil, než uznal za vhodný, za vhodného, aby se mohlo mluvit. A to byla ještě doba kdy on k němu nemohl mluvit, si řekl ho nesměl oslovit, jinak bych byl vyloučen ze školy. A ten žák najednou vidí blízko břehu, ale v patřičné vzdálenosti, ty lidi se nemohli zachránit, topící se loď. A tak se dívá, jestli to vidí mistr. A mistr se taky tak dívá, ten mistr se taky tak dívá na tu loď a vůbec nezasahuje, a vůbec nepomáhá těm topícím. A tak z toho byl velice smutný ten žák. A když potom večer směl promluvit k mistru, tak se ho ptá pane proč jsi nezasáhl, a on říkal ty nevíš, že to byla pirátská loď, která chtěla přepadnout poutníky na svaté cestě do Mekky. A proto jsem ji nechal utopit. A tak my neznáme jednu věc u Boha, kterou nikdy nepoznáme, že u Něho, budoucnost je přítomná, minulost je přítomná, všechno je v ideálním stavu v Něm přítomné. Takže on co my nevíme a nikdy to vědět nebudeme. Tak co se nám zdá nespravedlivé, vzhledem k tomu že on je ustavičně přítomný s minulostí i budoucností, může a musí jednat jinak, jinak je strašně nespravedlivý. Čili usuzovat o nespravedlnosti Boží to je to nejhroznější, čeho se můžeme dopustit. Dále bych chtěl říci, když konečně vidíme, že na naši modlitbu Bůh odpověděl, kladně, že ji vyslyšel neměli bychom ze... usuzovat, modlitba byla správná a účinná. Protože také my máme obrovskou magickou moc, kterou si můžeme bez pomoci Boží, mnoho lidí, mnoho věcí vymodlit, které nejsou v plánu Božím. Tedy mi dokonce zasahujeme proti tomu, to je dovoleno takovou moc obrovskou máme propůjčenu propůjčenu od Boha, máme tak zvanou vlastní vůli. A v tomto případě zamotáváme to, čemu říkáme vlastní osud. Když se lidi modlí za věci kterým nerozumí, jestli jsou dobré nebo špatné, tak by si měli uvědomovat, že na sebe přivolávají kolikrát metlu, jak říkají Boží, metlu, kterou si sami ale upletly, tím že způsobili, že jejich prosby neomalené byli vyslyšeny. bych si osobně netroufal, modlit se za něco, o čem sice nejsem jist je to ve vůli boží. A čili opravdu ta moje prosebná modlitba zřídka kdy, je prosebnou modlitbou, protože si netroufám Pánu Bohu napovídat. To není furianství ani to není pokora, nýbrž to je jenom určitá míra poznání, která, ze které vyplívá asi tohleto. Kdybych se obrátil na nějakého svatého tak je pravděpodobné, neboť on je spojen s bohem a je to v ale individualita je pravděpodobné že to vyslyšení této modlitby, by bylo snazší, než když se obrátím přímo na boha to... to mnoho lidí pozorovalo. Proč? Protože ten svatý je zkonkretizovaná činnost boží zkonkretizovaná a konkrétně ji zasahuje, víte? jsem vám chtěl zpřístupnit pojetí všestranné činnosti Boží, která nemá konkrétní podobu ten Bůh, o kterém tady mluvím ten všechno udržuje sice, ale nějak zvnitřku, Všechno miluje ale také nějak zvnitřku. jsem vysvětlil, co to je zvnitřku, že poskytuje látku k tomu, aby člověk mohl milovat, že jo? To je všechno zvnitřku. Taky v existenci je... jde to zvnitřku, jsme tady přece říkali, to nebudeme dlouze vykládat, taky zvnitřku. Čili to není osobní zásah nikde a my na Něho najednou chceme osobní zásah. To nevíme kdo je to vlastně ten Bůh. A pak se naší věci ujímá nějaký svatý obyčejně. A proto svatá Terezie z Lisieux říkala prosila jsem v hodinách těžkosti Boha Otce, Boha Syna, Ducha Svatého, nikdo mi nepomohl, všichni mně opustili, to byl žalostný stav, píše v Dějinách duše, v tom spise. Požádala jsem Pannu Marii, opravdu jsem byla vyslyšena a utěšena. A ta neopustila do poslední chvíle mého života. To krátce před smrtí tohleto napsala. My víme také ještě jiný důvod proč tomu tak bylo, protože nesmrtelná duše nemůže člověka opustit, jinak by okamžitě umřel A Panna Maria je tou nesmrtelnou duší. ale je taky zindividualizovaným Bohem že ano, a proto k člověku blíže. Ale vás nechci odlákávat od boha nechci vás zbavovat poměru k Bohu, správnému poměru k Bohu, to ne, naopak věřte tak to cítím, abyste od Boha nechtěli nejapně co vám nemůže poskytnout, protože to není ve funkci podstaty Boží. Ve funkci povahy Boží je podstatné K tomu On své pomocníky, aby to nepodstatné dělali. Ty jsou v tom okruhu toho nepodstatného například ti svatí. Ty jsou svědky podstaty boží, nejsou tou podstatou boží, celou, tou veškerou mocí. Takže když se ukazuje že na přímluvu svatého se stane něco co svědčí o obrovské moci boží, tak to je v pořádku, je v tom obrovská moc boží, ale byla vyprovokována konkrétně tím svatým. bych Řekl li že dal ale vybaven stal vnímala dva v je mu tedy tato dal li je veden ven povídavé není pravé zato slovní kladli k tomu takhle je ale nic začít tento své vydatně dojem že od jednání božím v nemůže ve ve svém bral ze. Protože je to jednání vycházejí podstatný o jí. A to v něho po odmítá do našeho vědomým je roste toho kdo svým tele v úvod den. Kdy to nemůže leda tím podstatný nýbrž v modlit povolen pozměněný není není jim za zlé třebas vět sil že v níž pána boha o posedlé za to málo o boha že to poznání které od boha v vydal o cenil svou osobnost je také vedle že každý z velký světec. Měl oblast lásky ve které v dal hlavně svůj způsob kterou kterým radoval vedle ležet nemiloval denní vedle slovní po nesmíte ve davu o to miloval výklad že ve velkém svaté vede každým svým způsobem miloval ale všichni brali od boha vědomě sílu k tomu aby milovali to dodatek v byl jen jím byl. Tvé veliká po dva. Musím že někdo toto poznání že není to on který miluje v který miluje tak že on let po je ten něco to pomalým o reprodukovat. Všechny kdo vědom toho. Že on neví je nýbrž dějem do umění jaké vědět odvozenému odpoví li opravdu vědom že od nepoznával není ve poznal do míry jaké mění se chce váhal poznání boží do něho od ale ve tím je schopen o pohled. Proto tuto uvědomovací není nerozlišenou byl tak pak takový ve slově zen učením není ve lidé dovím v ní. Kdyby výkladem její mu do jak si před ním ve kterém mu na kolena v znovu na vědu velitel mu mu jen svým jen ten on se bude ten divit že pro dělení protože se nám dal je mu její měla vlastní kterým je slovo. Ovšem u koncem neviditelný do je úděl na po o není tělo nemůže krizí ven v nikdy. Dobře odměn za do vody podstatě není ne tomu tomu povolení je jenom pod ta tomu je rené konkrétní anestezie v jen že po utekl ven do zlatého jednání božím do ve děl dal. No mylné ve. To je teď čím by se dalo pochopili jakým způsobem jedním klidní v v mysli o sobě myslíme že něco dělám ven chtěl tedy mluvil ve si myslím vědním a ani nám nenapadne pomyslel že tyto je jedním klidným svým tele a že když vím bych je syn. Je že on si tomu vedení v je li stavu viděl že budu li přestože byl jeho věděl jsem do boku chvil nebo řekl. Po přitom zůstával svým tělem ale podstatně od první je velkou byla nedával. Jde tedy jako jedním svým tělem ve jedním lidským tak i v tom pod v tedy analogickým v pravé v pak tato její jedinou existují tedy mu mluvit o je. Jenom v tomto smysl mu mluvit pomáhá jako opravu protože lekla jsem pozoroval. Kdo není do také ten kdo se dal na které v jen ve dětem. Podstata těžké máji vědě. Proto stavy chtěli projevit ve které jen jeden že každá relativnost stojíme nějaké na nějakém a to ne že se ven a proto můžeme klidně také tím že toto není trám udržet podstupuje v mu. Pravá. Rozvedením jiná podstatná odvozena vedení byl tím pravým odvozeno dostal na odvozeno. Od závislá. Vzali před do dostavit dokonalost rodil do na pracovat vedle na pána.. No a opravdu bůh byl nastat jinou hodnotu před sedmým traduje na krize jevil umíte myl mu. Teď závisle domněle. Ve svém jednom od kdo v může tato bytost v naše lidská která se pohybuje relativní v ničem jiném než v projeveném postní mu nějaké absolutnímu se v absolutní pravdu jak v od která do relativní není obsažené umíte může si tam letní nevyskytuje není tam ani se nemůže vejde tam dokonal to tam není. Je to možné. To je právě tomu vzal do leží kristus nejí musíme li na lidské kdo žil před do tento neví že ten olej toho relativního proč mu člověku tak tele že ho může tento boj dobra že on může opustit své let mu proto vědomím které mat. Které z nich byl. A když se toho podrží před pocitem mu veškeré podle hrajete.. V ve na hru nadmysl fa a kdo nebyl proto by se o to by to vím že to obojí. Rekapitulace cesty lásky pro pavla tenat klid jen tak jak v myslet tedy celý lidem povídali tohoto těla tím abychom dokončil toto nejen v ráno tak ve kapitoly du velice stručně celou tu cestu láskou protože tyto nemáš to sám. A ty se vliv se před tohleto. Cesta lásky oproti cestě vším tím by se mohla li si pro člověka činného jenom o tom že by konala tyto protože většina vidí v ten není schopna jít se v z toho ovšem pak by se musel smířit s ním. Že o láska by byla omezena na konáním. A konání u žádnou člověka nemůže být soustavné. Protože jem vedle konání je také myšlení a ježíš kristus kladl největší důraz klade na způsob myšlení. Tak teď se pokusím po tom abych vytýčil normy myšlení na cestě lásky. Na tom v tom případě bude třeba abych. Řekl na před cíl cílem cesty lásky v je. Dostat své tou toho metodu znamená lásku k vědomému spojení s bohem. Kdybychom kristus znovu si definovali cestu činnost mým také to pomocí činnost tím dostat se zpět dvojí pohled ven. Ovšem pomocí činnost tím ke spojení s bohem to je podmínkám která nevyžaduje vůbec lásku. Praví že ve jenom bych si vidění bych někdo zamane v a trvá na tom že bude sloužit bohu vším co dělám tak může prodělat proti své vůli dokonce která ho třeba k tomu abych to nedělal a v tomto smyslu se do ve osob milovat nebo sebe zapírat. A nemusí k tomu mysl láskyplný poměr k bohu on byl tím že se takhle překonává fakt sám ze sebe vystupuje sám sebe sledu k tomu je tak tím v sobě vytváří prostoru v toho boha. A on bůh tam vstupuje to je samočinné kdežto na cestě která s ním. Cesta prostora pro tu božím vytváří jiným způsobem. Tam totiž. Člověk se nenuť nýbrž je pro zen když je to opravdu správně vybraná cesta. Proto se tato cesta výtečně hodí pro citově založené lidi kteří chtějí zaměstnat svůj cit které se než dosud účelným dokonaleji samozřejmě citový člověk na této cestě zpočátku veliké výhody. Sám ty počáteční fáze zla ještě u žen. Před soud citovější ten velice rychlé probíhají ale kupodivu jak. Snadno ráje na počátku tak těžká je na konci zla ještě pro citově založené v protože citovému člověku šlo také od do ve říkám jen od toho také proto aby uspokojil sebe. Tak tím kdo si při činnosti. Tomu člověku prodělal správně nemá po uspokojení sebe ale s tou k pokoji nastává za po obětovat. se v něm utápět a ze poměrně snadné poměrně tadyhle uspokojení na cestě lásky. Se považuje za po mu vědním vět obyčejně a považuje se za milost od boha které chce li člověk těžko zřídka tak že na nil pijí a lidí po mně studuje účinek jsem si kolikrát mít sílu tito že říkali ten a ten stav nemám tu na tu milost se pod si tím nebo se tím opuštěn ten jim v tak. a to znamená kdy řek ze tak tím opouštěn na pocit duch také nad li také prozrazuje že před tím pociťoval pociťoval postupu v tom pod do váhal nějakou milost v podobě nějakého stavu lásky. A ten v tak wattse mi tu vodu z trvat si v takový stav který zažívám třebas když se takový stav vlastní ze pod litoval třeba po muž to po dostat nad li si vyšel srovnávám jeho sto fráze svým to řeknu o toto bych byl dostal od si pořád se to co mně říkal že si pociťoval ztraceni nepociťoval ale tím ho nedbat by svět pro těžkost tyto od se tomu naučil od pociťoval tak těžko. Se od toho odpoutal od boha tito lidé také se dostávají potom na vyšších fází do takové pod stupně pociťování že dokonce jen odborné ten milovník křesťanské katolické mystiky k této mystické do nově se mluví v od duchovní vše nabývá duchovní mysli a že do vnímání boha. smyslovou povahu ranní prvek tyto novým brát ale samozřejmě když to tímto způsobem ve kupředu tak to za následek že ta na příklad modlitba která se přitom pěstuje a vyššího dostali nastávají při modlitbě nikoliv tak ve věčném stavu ve zažil že byla něčím zda dojmem v byl světa tak světová ale dejme tomu před. Vedeme tvořil mluvit duševní poměrů výkladu se pro zažívá při modlitbě nebo že to takový vliv modlitba o něco zažívá tak pak obyčejně v dochází k tomu že on přechází k něčemu čemu se říká modlitba vyklíčí se citů a fiktivním modlitba. A na tomto stupni modlitby se stává tak nedočkaly se celou tu fázi kterou na cesty činnosti nebo jiného si poznání známe jako modlitba ticha. On vynechávám pro svou nedočká o on se snažit vystupňovat svoje pocity o z tomuto vlastní. Sám protože ale není připraven nemá tu fázi ti že modlitby za sebou politický toto sebou znamená to záleží že to ztotožnění toho který skutečnosti vyšší do své vlastní to přizpůsobení vlastního organizmu. Ten smysly nebo z mého dokonce tomu návalu vyšší úrovně. Tak on potom na před zastupují přechází do poloextatických že se ti to. Protože jediné mu mohou zachrání ten pocit na kterém tolik pít. Sám mohou ještě zvýšit takže jeho extaze jsou také citovými extaze mystik tohoto druhu většina li tu tohoto soudu ve středověku jednou věku zažívala extaze které bychom mohli nazvat citovými v na zem tím že se ve nejsou citového od ale většina z nich je citového v úvodu. Sám můžeme tedy říci že když někdo přes od pro nedočkal pruh typu nějaký stupeň tak k pak působí v sobě veliké utrpení protože ten jeho organismu na to nestačí ten tím velice před kterým působí tak dojet. Toto protote tedy nic nebo to vážný nebo potřetí extazi míra působí vědět na nepřežije kdežto na kdyby on šel třeba cestou poznání tak by vůbec extazi mohl krize vlasy citovou na postupně vy přizpůsoboval svůj o david mu tedy se o není dělali v také lásku kombinovat. Poznání je zajímavo že to bůh trpí. Nové proti může platí to pravidlo které dobře znal ježíš kristus že království boží násilí se anna světový na nazývána také lásku si požívat nauku je dobýváno. A my způsobím že by si dobýváno samozřejmě. A proto se stává že člověk který takhle prudce milujete těch civět mistrově miluje ten zůstává pozadu třeba. Poznáním do které mínili že si ponechává všechny bludy které se zakořeněn třeba v křesťanské tradici po v takhle na vyvinout po dělám do je všechno atomu potom pronásleduje tím se potýká sám v se li se jeho západ pole záležitost byl na tom by ho viděli blízká tak bychom pasivní dneska takového svatého poslali do blázen. Ve člověku v to dělalo složenou po dovolil plátna božího odporovali ale musel jeho představa. Tak tím jsem chtěl říci že na cestě lásky velice záleží na tom aby ten člověk trpěli než se setká bohem. To vědy věc se snažil setkávat se právě ve jí. Aby rozdělil spravedlivě lásku svým před nositelem mezi sebe aby jí. Takže jsem věnoval velkou kapitol dobu širokou kapitolu setkání bližní. Nejtěžší při setkání bližním je setkání vidění který se tváří nepřátel z který chce vidět jak podepřít. A ještě těžší je že setkání se sama sebou protože sám sobě. Ten mi lidství které vedly jsem krize přítelem. Ale ježíš kristus říká jenom ten jeho hoden. Kdo nenávidí své příbuzné matný bratry tu mne a do nenávidí dokonce v sebe. Čili on tady stanoví normu jakým způsobem se odpoutat. Od toho vám konečný které věk si dvě při tedy na znemožňuje mystik bohem odliv o řekne že hoden vlastně ten kdo se kdo nenávidí li veden od nenávidí sebe tato obracím ve na velký rozumět tomu se tak vlastně říká že ten malý překážek tvým toho učedník na ten se může s. Týkat vědomě. Tím projeveným větu říkal projeveným bohem týmiž který ježíš byl projevení. Všem on jako projevení byl me vědění vlila ve při neříkám projevení ve vězení. říkám po se může setkat vlastnit pomoc božím vím li člověk pomoc boží která povede projevem určitým projevem pomoci boží která je do nazývá projeveným bohem ve co považuju to tak za projev boží jako je tento strom anebo něco dělat to nebo do ze samotného boha rozumíte ve byste mi chápali pro časem proti pojmu projeveným si zatím vedl do kategorií. Jeví boží ježíše taky zatím dostatek trojí projevy boží protože o sobě řekl že není v dech. Pak každý projev jemné jevech ve původ na teď bych svět do přišel svět. Setkáním za tu třebas setkání vyšším pólu ve klaním bližním že my totiž sil na rovnou správně jednáme v ní. Sám jestliže setkáním povahu zrovna právní svých mi ho v mých očích se sebou samým tak to bych jako ve které se považoval za správné setkání není samozřejmě to je nesmírně. Protože mně musí potom na tom bližním záležet jak poznáním nastoupit pramen sám v mu bylo dobře kdybych zpočátku člověk který toto praktikuje. Se vidí vládl výtečně mnoha styku mysli dvě omezil na před na ty bližním které si kterými se musí setkat. Sám teprve potom rozšířil ten styk. Na povstat pod ním nějak nevylučuje jeho postavení ve společnosti. Protože nepovažuji za setkání s bližním vysvětlit spolupracují se od plování nebo se kostmi nají to byste vlitého mystika viny které setkání stalo bytostní které moment sám toho není zapotřebí bych spolu pro ty vyplývaly může svým proto udělil nebo tuto nedělejte anebo se za do vnímavé o spolupráci povím první za meze na setkání vyšším je například setkání. Swámi nebo setkání protivit duší se musím zaváhal ji na zrovna tak jak porostete vám musím přál zrovna takový užitek to co tady dělám jako bych silou stal pro sebe je musí záležet aby se ocitli na úrovní poznání je ve není na to je celobytostní. Setká. Oporu v jakém cesty krámem říkáme oboru poznávat. Kdyby šlo o jim pomohl tento citový nebo dejme tomu čím. Tak tam by zase musel například při činnosti stejným způsobem pracovat jako li mít stejnou účast na práci kterou vykonal své se pro celou celobytostní svítání bližním na úrovni ztrácet činnosti třeba nebo litovat duše duševních do hodnota sám proto tak tomu před se rozumí co si myslím tím celobytostní setkávání v jiné setkání viz. Není li je. Nerozhodující to to není vlastně setkání dělat si nesmím dělat žádné svědomím svět tím jsem se mnou pod draze. No a v tom na tomto straně ve povolit. Protože to neví to napřed tím nemění to nijak nedoporučuje ani vedle chvil. Protože není možné abyste nepřirozeně chovat ke svému okolí mu následky pohled pod dojet svou jednal v měl sebou samým pohled na aby své byl pro ze udivoval mu to bytové k tomu tví mi abych dělám se ve znemožňoval li pole se pokud možno mu velkých proto aby tyto jako každý mi to musí pít vůli vrcholný zájem o tom ne. Ne celobytostní setkání. Ale vysvětlit setkávám celobytostně tak pak nesmím dále do toho tyto jako oni musím předtím setkat opravdu tak jak kdybych se setkali s sebou u levou od svým čili činnosti li v z pole do bych bude byl v sobě a tak dále jakobych v odpočíval pro sebe se proto ve pro je tak úplně všechno rovnost se vědělo. Tak ten. Ten samo sebou že každý bližním takže že se který přicházím cesty věcným bližním slovy vjemy mysl pracích s ním byl z domu dělal tu jenom že mu li většina styků v bližním nevysvětluje v jde li na dobyto nesmyslné abych pro toho něco dělali pro nic než se. Abych pro něho něco dělal atd. To to co dělám v pohledu na bližního musí být úměrné není svět setkávání nejen s každým setkávám celobytostní pavlovi zbytečné myslet o to víte stačí když se pozdravení li nepřítel není celobytostné v setkání že pozdravení odlivu k tomu vnímal se vody co si řekne nejsem normální ne nemohu mu moderně čekání víte v. Pod hlad. Ale někdo dokonce do olověnou od vlastní na dávání velkých čekají podávají tak mu dal uvolní říkají není nestraní kde mu mu povinen jeden ten nemocný li se mu v znovu mu dal funkčně a to není vším celobytostní se mu ale celobytostní setká mně bych vyšším něco ode potřebuje umím anebo vých jeho potřeby. Mu něco od něho. nemám právu od něho žádá je tichý případ víte zpovídal od sebe. Po sice možností jiné o potopou od něho žádám. Ale nám míru ukryta v míru ke si tyto kdysi na jeho v je pochopen a při o založení mystik při jeho založení klidně todleto v mu. Místo kde ano vezme povalil dne a při tomto ohledu je to setkání celobytostní rozum tak že takový pohled na něho jako na sebe obou směrem.. A když to toto není tak tomu který mu k tomu příklad modlit li mu to znamená se v modlitbě těla vnitřní v tom setkávat ten bohem pout častuje jak se svých tím setkávají mysli dělám pokroky setkávání by tak také v modlitbě která mu k tomu. Náleží v kristu v temné mu. Dělám obdobné pokrok že je důležité než pout. Tak způsobem směru ho nepsal nějaký záleží zásadně proti záleží protože projevy požívat tróje konce mohu při takové poživačnosti ze ve všech potom hodnoty nebudu do smrti toužit potom co jsem tedy zažil. Tady světovou minulého tak je to pravé duchovnímu nemám potom o to po mně mu potom o mu toužit. No pravil mu touhy. Mu na tom stavět dál nebo potom použit tak podívej jestliže potom které modlitbě správně za svým temné stoupá také. Ten do větší míry setkání s bohem ven tak pak si to vzájemně pro li na a potom v míře se setkávám při modlitbě bohem. Se také není s ním setkáváme vody bohem rozumíš pomáhají svým musí váhaví že ten modlitby. Ale na tom přecházet do styku není. Když dělám rozdíl teď se modlil se setkání bohem pasivní teď v byl do styku bych mým toho polní setkali bude tak to je chyby mne tam vniká nerovnováha na cestě za ním nastává utrpení protože nějakým způsobem je to ve mně věcech protože toho jak se to je spojitá na slova. Povede svému vniká před zlatem let na je válku ne fakty hladiny se hledí vyrovnal na po někdy dokonce v bůh se za že jsem svědkem vývin není v událostmi kolem sebe a vím z toho tvé okolí. Je to zaviněno mu mít nerovnováha o ničím jiným. To tomu tak kdybych na příklad ve styku v se snažil s ním setkal jako li bohem. A modlitba moje li za povstával jeví mým se s bohem nespí stálým bych něco nechali dělal říkával jméno boží nekladli tak musí nastat nerovnováha která způsobím že třebas celému moje cesta duchovní techniky anebo ji mu není v těch ku žena mu nebo který mu může. Člověk byl po výklad upevnit se mu překryto vidění zenu mu si s neklidem potom ono hledal na ti řeknu že to celá stala těžkost a také se vám křičet se zase těla s kým se studovat jak modlitbu vyrovnat v pokud mezí jak se o proces snažit vyrovnat. Tenkou modlitby do nad tím ve cesty k tomu tím že úroveň jeho setkání není třeba k vyšším než provede modlitby li se třeba v případ mu vstáním tak že se nerovnováha om. Se tedy dovede do se dobu jeho ve styku vidím pod prostoru ale ve styku s tím bohem ne..