Karel Makoň: 78-Kaly-CD04-tr02 (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

učím lmente při kterékoliv disciplíně abych nějak ještě podrobněji označil je poslušnost protože začátku dokud nejsem osvícen musím poslouchat sídlo svého rozumu tak jak je poučen o cestě a později musím poslouchat všechno v čem jsem byl osvícen to je ta fáze by poslouchám josefa který se mnou třebas utíká a později musím poslouchat přímo boha který vede neboť ale to se nemůže dříve stát ne se osvícení změní ve spojení osvícení je chvilková záležitost ze které potom musím žít pamětně a disciplinovaně kdežto spojení je trvalé napojení vlastní vůle a vlastní existence a vlastního vědomí na vědomí boží a tam samozřejmě potom ode nejsem svůj a musím dbát na to co je ve vůli boží soustavně tedy je do to jsem se říká doteky boží to toto osvícení nebo spojení o bych to nazvat osvícením ale ty doteky často nejsou ani tím osvícením to je jenom projev milosti v tom smyslu že se mi předává duchovních síla tímto dotekem do tak ten bývá někdy tak mocný že se převrací lidské nitro úplně ho převrací a že člověk bez znalosti příčiny je jiný neznalosti příčiny se například raduje najednou je radostný a protože se ho bůh dotekl se dotud řek bych zisky a mysl je událostí nějaký kolena se honí a upínaje většina těch doteků vyvá na cestě lásky bývají tak zvané vytk lásky to znamená ten člověk zahoří po takovém to tužkou aby našel v sobě sílu kterou to člověk uskutečnění další etap na této cestě je to zázračná posila na této cestě kterou potřebuje řídili ce je obecný pojem když se s se do osvítí životě obecný pojem kdežto když je velmi disciplin na cestě lásky tak mám na mysli doteky lásky se učím disciplinovaně milovat o tom jsem nemluvil bohužel to znamená vyrván možnosti jak se tomu naučit tomu se nejsnáze člověk učí tím že dělá něco co dělá nerad nejlepší způsob se to dělá přednostně za druhé že dělá něco co dříve dělal rád a dobře ještě lépe a to z lásky k bohu třebaže o ještě nemiluje tak říká udělám to ještě lépe protože se učí lásky se je to navíc do toho vkládá to je ta jeho míra jako uspání tu lásku boží to že mu že měnit tady zatím nerozlišuju jednotlivé systémy systému jako takové obecný vůdcích osení znacích všech kristem na cestě lásky protože jsem si vědom toho že to v obecné znaky a jestliže například kdybych jenom tam kde se v jindy reptal dneska nereptal myslím ve své duši nereptal tak to je velký sebezápor a to je velký pokrok na cestě lásky klást pokládat nebo a tiše vzetí co budu dělat v čem se budu odosobění na čem se budu sebezapírat podle toho co nemám rád co nedělám to budu dělat tak v tom smyslu to jsem si ho do takové předsevzetí mám dost toho co ke přistupuje abych to do aniž si dělá předstih příště a nikdy víc a nebo tak nějak rozumíš protože to tady člověk musí zachovat něco jemu se říká propojit jsem to ale možností jaké člověk na každém stupni když vono se brzo v tomto systému zjistí že je toho dost co den přináší a to na by se mohlo stát že když se nevypořádám s tím co aktuálně na přichází a pořád se ničím co představuje moje předsevzetí na dlouhou dobu že zanedbám větší blízké oproti věcem vzdáleným a ty věci blízké které se na nepasou že ani jsi zále nebudu moci vykonávat zmaří třebas i své zdraví třebas všechno možnost ho asketů tímto způsobem zkrachoval na cestě proto jsem vám říkal že nejlépe těmto věcem rozuměli alchymisté ve svých letech předepisovali úměrnost všech těch ingrediencí k tomu svému dílu jenom co tam přidat kolik kdy jako u teplotu jakou dobu stanovit pro všechno to je opravdu nejdokonalejší obraz správné pro potřena věty díla o des být přepáleno dělení být příliš třeba zase na dobu dobu opuštěno aby nezvadlo aby nezahynul je živé se musím na tu cestu dívat jako na malé duchovní dítě které roste na teré potřebuje ustavičnou péči se musím představit že v měří je no začínají nový život který potřebě dýchat a ten dusí dál řecko čeho co potřebuje ta strava bytí klid všecko tohleto potřebuje a to jsem zná že se musí reagovat především na to co se s námi děje ale okamžitě a pozitivně a kdybych si říkal nemám čas pro předsevzetí které jsem si udělal tak bych zanedbal třebas to dítě které se tady zrodilo a které by třeba zahynul musím se přiznat že takových dětí novorozených u sebe jsem zavraždil strašnou strašné li protože jsem měl nějaký dlouhodobý úkol před sebou který strašil v hlavě je to správně cíl církve to správné ale stanovit si sebezápor do budoucnosti když neznám nesmí vůbec bude zapotřebí z nevím e ska zvážit jestli tento prostředek bude účinný později jestli vůbec bude zapotřebí že nemám dostatek sebepoznání ani poznání prostředku to nepovažuju za správné protože nedělejme to dějem žijeme sedne na ten slepá výši když tam nesplatí i tady pro byla dneska mám a to mně stačí cíl mám věčný ale pozor a nad než musím plně žít přítomností ne v nějakých jako sférách nejasných budoucích takhle žijou všichni lidé a to je ten nejšpatnější způsob to je stylizace života při tomto systému je důležitou úlohu také že vidí alchymisti takzvané zrání každý prostředek je to sebelepší který užívám svým časem do ruší míru svého působení a dále není k ničemu a nový prostředek třebas si ště nemám v ruce tak vám musím sahnout po zcela obecných prostředcích řekl bych v takovému sebevzdělání nebo sebedisciplíně nebo sebevýchově se vrátit třebas na začátek který jedno rekapitulovat si všecko možné a říkám jenom příkladem ale nehledal pěli nové prostředky protože dozraje ve mně dozrají do účinky to co jsem dělal tak dospěju také samovolně k novému prostředku nemusím ho dneska znát ho potom potom se dopustil do díla tak zase ho opustil zdánlivě se zálibě jsem jenom rekapituloval a rekapitulace se nesmím bát tak potom mohu daleko snáze od toho bodu pokračovat dál a ještě že mám nové prostředky protože on není správné jenom chytat se nových a nových prostředků nýbrž umělé taky pospojovat tak to je podstata zrání o zrání je najít přiznají systém v cestu dál ukazatele a to se mi podaří jenom tehdy když se mi to pospojuje líp než jak je to na sebe nacházel nemyslím že si nemyslíte o tom že tady svou lenivost ono se rozeznat kdy o lenivost a kdy jde o zrání protože jestliže je ve mně zůstane touha a touha se nezmenšuje nýbrž se zvyšuje tak to není lenivost nýbrž je rovnosti nových prostřední jsem přesvědčen o tom že těmi prosím který myslel šel jsem se dostal tam jsem se s ním mohl dostat to jako je mi jasné ježíše my to ten tak nestál sice na to spadne nějaký nový prostředek z nebe nýbrž rekapituluju třeba prakticky prováděním všechno co se spojoval dosahu na tu živou jsem to jednou dělal a tím se dostanu do vyšší fáze tím dozraje snáze a rychleji to co jsem dosud provedl tím že tohleto platí o každém čistému kdybych například tihle studovat vyšší matematiku se neodvážil si zrekapitulovat čele mentální matematiku bych hrozně těžkou úlohu ve vyšší matematice jestliže si ale rekapitulací matematiku těsně před tím z sanovy matematice tak je to hra liška ale vliv tam něčo chybí v tom systém uzavříti stem je něco jiného než ho provádět na uzávěra taky nějaký čas a to dovršení na vrší ucelení u celým procesy vypadal jako nic nedělání a když pociťuju nutnost ucelit si věci mám si na to věnovat čas nemám pospíchat o před ano nedočkal sama nedošlo sama je znakem neklidu který ruší a toho musí být prost konců život je věčný nemám kam pospíchat musím mít jenom vážný úmysl ze kterého nesmí slevit a nikdy dokonale s provádění tohoto úmyslu je důležitější než rychlost jeho provádí protože co my víme v čem spočívá další míra dokonat nevíme nic ale víme nebo ne z vás žid váže svého úst jestliže v době kdy nemohu ji dál neochabnu b vážnosti své mysli tím že rekapituluje se to s prostředky které jsem použil tak tím tu vážnost ještě podpořím bych to řekl takhle ještě k tomu co jsem před tím předešla musíme se považovat v situaci v jakém sme za nemocné za nemocné které který přivoláváme zázračnou pomoc ježíše krista bez které se neobejdeme my umíráme vycházíme nemocí kterou žádný lidský lékař nevyléčí tím méně si vy větším sami my musíme být vědomi že čím dál tím víc na cestě dole potřebovat pomoc boží a čím dál tím méně se bez obejdeme a proto je důležité se zbavit také nedočkavosti protože ta choroba vyžaduje přizvání pomoci boží jestliže bude nedočkavost spočívá v tom že nepociťuju pomoc boží nebo čím dál méně nebo činna je to ponětí nebo moje duchovní modlitba se třeba stává automatickou nebo tak nějak všechno se nějak stává plytké v životě tak je to způsobeno tím že se řídí ty spoje a na sebe a málo se spolehl na lásku boží musím tady trošičku jat popravu svého života musím vědět že on je schopen vědy léčit jediný a pak ta nedočkavost toto řekl samosebou neplatí za tohoto předpokladu jestliže míru sebezáporu nyní existující považuji zadost ču ji tak pak se musím smířit tím že ani nedočkavost ani chtivost nepomůže k tomu abychom udělat další krok jestliže jsem si ale vědom toho že jediné co stojí v cestě je malá míra sebezáporu velká sebeláska tak pak musím se snažit o to abych se dále dokonaleji poučil o tom jak milovat boha prostředky disciplínou a jestliže to dělám tak se odstraní to že v tom systému na nachází stále větší překážky v každém systému správně prováděné kde je úměrné to co jsem tady říkal úměrně toužit se tady říkal že ten člověk za to tam se věci stávají stále snazší věk nesmí jenom sám na sebe stále více by naplat jak by tak by se mohli usoudit z toho co vám tady říkám nýbrž musí si uvědomovat že spolupracovníkem božím a že bůh který miluje všechno dle to všechno daleko víc než a jestliže jsem schopen mu pomáhat tak nám daleko více pomůže než tomu který není chodili naše náš tedy naše za závaží tele spolu neseme nebo tíhu toho společenství s jinými dušemi podle jsme daleko snáze než dříve když jsme to všechno táhli sami třebaže se utahal ek menší část ježíš kristus utáhl tíhu hříchů celýho světa bych tak řekl to byla nějaká tíha ale kdyby byl to musel táhnout sám tak to před tím musel dávno se vzdát vlastní vůle a my zpočátku musíme do toho vložit celou vůli ale postupně se musíme vzdávat vlastní moje jak poznáváme vůle boží jak tak byli poznáme vůli boží podivujeme se ta do míry opouštíme vlastní to neznamená že nic neděláme a že to dělám lehkostí vůle boží dobojována ší moc každý z nás každý den musí začínat znovu a nesmí se spoléhat na to že může jeden den topilo podle druhého to je to co na vás nechci protože povyrostl a den který bude zažívat vyžaduje nové oběti nebo nový způsob nové za novou zaujatost višnu znova nově třeba jinak pozná že stejně to je ale poznám co vyžaduje navíc co tam nového musím do toho vložit ctili dát někomu recept co dnes a zítra znamená přikovat ho řetězy které nerozpoutá on ani nikdo jiný to je to je systém tento sen terý a vám vykládám tady to je systém dynamický to není systém statický to se si měli všimnout v tom není nic stálého bezstarostně musím být jisti tím že víček nebude o ode chtít co chce dnešek a že od boha budu mít všecko co budu potřebovat k tomu abych úkoly získa provedl a kdybych to chtěl od sebe jet nebo od někoho jiného tak se proviňuji proti důvěře v boha proti víře v jeho vedení věřte trošičku k tomu že on vás vedl že on je mou říši šrí oliv člověk a že vám sdělí včas na každý den co máte dělat pokud si nesednete na svůj vlastní systém pokud ho nebyl chtít zvěčnit na to nemáte právo to je jediné co on vyčítal a líce síně farizeům a zákoník se li nejaké systém a mysli že na něm budou cit do skonání světa a von říkal hroby zbílené stane nedělali všechno plnil podle systému který znali žádný systém který znáte vám nebude vyhovovat jak vy potřebujete pro své individuální pochodování protože jsem se přesvědčil že cesta každého z nás je cestou jedinečnou nikým nenapodobitelnou nikdo z vás nepůjde toutéž cestou co jenom podobnou mluvit jenom o obecných principech ale každý z vás je svědkem a bude světském že si to musí přebrat že s pomocí boží na tou sytí oslem jestli nebude ochoten tak vždycky hrozí to že systému který vynalezl nebo kterým správný zůstane civět protože i ten nejlepší systém časem se opotřebuju a dříve věci se stane věc mechanická