Karel Makoň: 78-Kaly-CD10-tr01 (přepis nahrávky)

proto se křesťanství se dokola prože zenu hlavních ctností a protože se do radí aby se člověk nejenom vyvaroval hříchů ale aby jako protiváhu se snažil nabýt s největší svítí a v těch se vzdělával proto od jaksi a jako hlavní cvičení ctnost ve ctnostech bylo cvičení se vokolo že takže od prvního vstupu na duchovní cesty každý člověk měl povinosti v pokoře a dospělo se kolikrát k takovému stavu že člověk který se cvič když ji dolu v této ctnosti vypadá na povrchu dokonale pokorný ale je zajímavé že fakticky nebyl jak se to poznalo o sice pokorně vykonával všecko co se od něho chtělo dával si záležet tu my nikdy nepřistoupil vůlí představeni aby posluhou boha a tak dále ale nemohl zabránit jedné maličkosti že jeho život by měl povahu malicherného život že rozhodnutí i úkony pokory li si na malicherní on šel do takových podrobností se teho pokora rovováha jeho vůli a činila z něho člověka neschopného jaké i v činnosti a to se stalo hlavně proto že von vůbec nejednal podmínky pravé pokory že nikdo neporadil toto nemoh jak pravou pokoru nabýt kdo totiž nenabude pravé pokory kterou chtěl aby měli učedníci ště mi učedníci než ten kdo nabude poznání o kterém ježíš muvil to znamená on byl proto pokorný že poznával že veškerou moc má od oceanem upřímně vzdal veškeré své moci osobní a že jí opravdu str totiž on by přemohl satana na poušti tak tím postím se vzdal této obrovské moci našeho já která mu nikoliv živý ale pravdivě nabírala pozemské blaho lebečné a mocí pozemskou konce čili on neměl k dispozici to co mají milé to svoje sobecké já to jsem vřelo tehdy na té poušti potom na něho ovšem symbolicky jako že svatá na to před a za to měl na za odměnu za to měl moc boží v cestě doby sjednocen a jasně měl od komatu a protože to věděl proto byl pokory protože věděl že sám moc nemá té se vzdal o té osobní moci která je nepatrné se člověk visí jak žílou oproti tedy ve srovnání s bo mocí boží jenomže kdy čl povrchní pozorovatel který neviděl do jeho nitra jím na jeho počínání jak svorně vládl satanem třebas neduhy jak unikal zprostředka těch kteří stěl kamenovat nebo cit králem tak ho nemohli nebo mysli se některý jeho výroky proti farizea nemohli považovat za pokolení ho poslechem při li protože ježíš kristus si byl v vědom moci otcovy v něm ale byl si také vědom ztratil svou osobní že tedy vlivem toho nebyl hoden této moci jedině tím že se své vlastní vzal to už jsem něco jiného čili sobě nepřičítal nic z toho co dělal ani to že dostal třebas učedníky které jak se na povrchu dalo si vyvolil o viděl že vyvolil pomocí jeho poznání otec pomocí poznání ježíšova otec totiž ježíš poznal kde je který jeho učedníci se po ní označil ho pozval ho se svědčilo upadlo ježto sám dělá kdyby byl neřekl že otec si je vyvolil bychom řekli li jsme byli přitom že tamto to za studni a tamto na celníci a tak dále tam to o postorem že víte té klamné čili první podmínka té dokonale pokory u něho byla to bylo to poznání moci kterou vládl že není jeho nýbrž boží čili zase svým způsobem nevlastnění to je první podmínka pro rekordy a druhá po mění krav pravé pokory je láska jestliže někdo nemiluje nemůže být pokorný láska pokorná proto že se pokorně odevzdává milovanému a on se vůli boží pokorně podal tím se dal na před křižovat přítok bylo víc čili druhou důležitou prvního a láska já to víc ne tím na té nejvyšší úrovni všechno by to bylo zcela jasné ne u celníka a to mniši vložit a pokora ale vždycky tyto složky hrou nějakou roli že například dejme tomu se někdo ve střehu trénoval v pokoře a netrvá se úměrně lásce která se úměrně nabýval úměrně poznání tak nebo být pokorný třetí po ní k nemě důležitou je sebezápor když je ochotně kdo milo a pranou mí se zapřít nemůže být pokorný on se musí zapřít všude tam kde jeho poznání a jeho láska napovídají že je to v pořádku a nesmí být pokorný tam kde mu napovídají že v čase i lidi nebo že by neposloužil nebo že by mhl tam nesmí být pokory čili vůdčím takovým prvkem přece jenom poznání ale kdyby nemá přitom ani nějakou roli láska a sebezápor tak by ta pokora byla přes veškerou pokoru nemilosrdná a to by se mohli najít příklad tím že z tohoto výkladu jasně vyplynulo že propojuje samostatná ctnost nemůže existovat okolo také neobstojí hříšném počínání pochopitelně a v této bouři že máme isu je se čili to je věc se sebezápor to tam bylo vlastně řečeno dokonce vždycky má v se tedy pěstuje dáš má se pěstovat souladu synovým soškami ctností křesťanských a je to marné pěstovat vedle to jako říkám malichernosti pokon pokorné malichernosti že je ve zbyteční věcech pokorný o velkých věcech se ukazuje že nepokojný a to z toho důvodu že nemá sobě zakořeněná hodnot to správného doceniti vzniká teprve poznání spasí k indičtí říkají že teprve po samadhi člověk má správnou schopnost rozlišovací to znamená že v ní jak užít pokoj taky a co je pokora ž to před tím tuto rozlišovací schopnost nemá a proto také neví jak má s pokorou s podařit ono se musí se všim spletitou ctností tady i na plýtvání tady jenom jak to má výchovou na cestě dokonalosti není dokonal sama není dokonalostí samo bož je obyčejnou muškou vedle ostatních kosti se ozřejmí že o pokoře jako ostatní se se platí že to pro nich se musím snažit oči všemi lidskými a prostředky a to je moc získaná tedy pokora potom patří do ctností získaných zvykem tou lidskou snahou ale na druhé straně to pravá pokora kterých já jsem tady mluvil to je pokora vlitá při dal na k tomu říkáš tak vnoření a to znamená že je součástí nedílnou poznání lásky a všech těch vlastností které nepochází s duchovním osmiletý nýbrž například duchovní poznání pochází z boha ale nechci tím podceňovaná nosti získané kdyby se totiž člověk nestaral o získané ctnosti kdybych se se sil nestal o to aby získal toto stavěl aby tedy i mou disponovat aby aby ji nabyl v tom smyslu ne vlastní nýbrž aby jí vnikal do řek aby prostě nebyl špatný a byl dobrý v tom smyslu aby se líbil bohu a povinnost se bohu zalíbit nebudu miluje ne každým milovaný se vždycky zušlechtiti šiku ne to je vlastně to sme týkat která se dělá přesekání mování ne umíte mě tak toto potíme ty koní provésti a je vajda nepřichází nehezké ruce na tu hostinu nebo na to setkání tak tím chci říci že kdykoliv se zanedbá lidská možnost výše pokory tak se nenabude ani pokoro vita nebo jestliže člověk nestará o své ctnosti jeho vývoj se třebas bere jinou cestou třebas cestou poznání a ty ctnosti pokulhávají nalili třebas dosti poznávající nikam ne pněla dosti poznávající ale které ctnosti úplně chyběly to je vidět že tam říká nějaká nerovnová že se se nestarali o rozvoj ctností napřed lidskými silami a proto jim nemohlo být přidáno k tomu nic dalšího nic na ní přidáno čeho nemáme lidské základy na lidských základech je či dáváno ne na ničem ničeho nic nedostaneme my se musíme třebas nedobře nebo nedokonale snažit a ostatní nám bude přidán hledejte a tak dalece víra snahy který napřed z lidského hlediska musí být proveden tam se není denní ká nemusí to nikdo tam bůh to zavádělo znamená zbytečný lidské schopnosti abyste našli taky v těch noste ježíš v tom co z toho svýho svázáni ty ctnosti vyžaduje přímou nadlidské not znamená selské možnosti zapřáhnout získat určitou ctnost nabytí a bytí přitom zkušenost a teprve pak je naděje že přeroste do ctnosti lite samozřejmě ctnost vlitá to je ctnost navíc daná a člověk by si neměl dělat nikdy právo aby ji měl protože ta už není člověka jest možností se přivlastnit ale pak padá s ní padá potom ildské nabytá ctnost a se pozorni čili je to potom hrozný pád vlastní lidské vlastnosti to je lidské a celkem bez trestné ale vlastnit to co člověku bylo na vídal to je to je velice kruté trestá ježíš kristus ukazuje že se musel umět vzdát všechny učedníků se sice běží přátel se předtím musel sletovat souhlasí ostřím padající člověka a to se to ukázal proto abychom věděli že se musíme umět vzdát všeho nejenom toho co jsme lidsky se naučili nabývat nýbrž se jsme nabyli i ducha boží pomocí jinak nepřejdeme přes tu poslední fázi by se čověk má stát bůh přes kříž ví stání a nebeští myslím že by byl velkým směrem myslet si že na někoho spadne ctnost jako taková souhrn jestliže člověk se lišil lidsky pokoře spadne na něho vlitá pokora a ostatní v toti no tak úměrné výši aby ona se udržela jako ctnost takže ctnosti jako celek netvoří tři něco jednotku která by jako taková dívat proto existují individuality svatých jen je více pokorný mě více milující jeden je lépe poznávající a tak dále svatý názor byl lépe poznávající že například svatý francii ten by zase více mizí a více pokorný než byl na výpravě chce kdo se lidsky napřed dělával k tomu mu bylo přidáno to je ještě pregnantní eště zřejmější tehdy když to je čověk vstupuje do stavu spojení s bohem tam totiž odtamtud si odnáší dycky to co tam v zárodcích přinese nikdy ne celé poznání protože toho není prostě člověk schopen to by neunesl to tím bys zabil to by se smazal s s s toho stvořeného to by se vymazal se by se nezničí v tom smyslu jak by to je bysme to by to svědky ale vymazal by se z toho rámce stvořeného to není možné čili já bych to chtěl upravit tedy to vaše jiní v tom smyslu že může být někdo přednostně pokorný a ostatní ctnostech nemusí tolik vnikat on už je to také hodné proto aby tomu tak bylo by ten člověk nikdy nepřerostl toho nebo hlavu a než by se by z toho bůh přál a je to dobré pro toho užitečné pro toho člověka