Karel Makoň: 78-Kaly-CD10-tr02 (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

petře nemáte věčnosti kdy mu že být člověk kdečemu ve věčnosti se také vzdělávat osm to je totiž ctnost také na čestný nutí která není okázalá proto se jim řeší nevěnuje é ale být vděčný za to co zdánlivě škodí a co bych mohl jít je že to pro to můžu líčí třeba nebo degradujícímu nebo škodlivé být za to vděčen vám řeknu z jakých důvodu potom to je to přináší velikou míru sebezápory a je to velice že a proto vlastnost ničiti je jako taková neučená vděčnost je užitečná protože on není dokonaleji vede k sebezáporu a nejrychleji spojuje s bohem de českém velice vědomě protože neponechává člověku to co patří bohu a bohu praští vděčnost za všechno co on nejenom dopusť zařídil nýbrž co i dopustil to znamená ne by být člověk vděčen vždycky bohu za všechno se s ním děje ale neměl by být vděčen člověku který špatně jedná při tom by měl být vděčen ale bohu když někdo špatně jedná určitou mu člověku i to to to se špatného na něm dělo a to člověku je bych věčem bohu beze že to pro něho bylo špatné rozumíte mi a tohleto vyžaduje obrovskou obrovský sebezápor a toto se může dělat v době kdy člověk ještě vůbec není poznalý k tomu se může sám přimět k tomu se může nutit tedy může sebe zapřít neboť jestliže na vás chci abyste na cestě lásky celý život jak vám přichází nebrali z rukou těch kteří jsou nástroj nýbrž z rukou božích tak sem musíte být za všechno bohu vděčně ne těm nástroj ale jemu bohu čili jsem si uzná za ech okolností vůči bohu podívejte se tady s tou smrtelnou duší říkáte že ona ono je to vlastně vědomí tohoto světa které začíná a taky pomíjí a že tedy mou smrtí patrně toto všechno skončí musíte si myslet že toto je také svědkem tentokrát je svědkem tohoto života tohoto z tohoto světa a tento svědek tento svědek jestliže přejde do svědectví o bohu nezahyne jestliže zůstane by svědkem jenom nic jim víc ne věkem tohoto světa zahyne umíte čili je třeba abych toho svědka který je smrtelný po stránce a tedy jenom když vnímá jenom tento svět a nepřejde z vnímání tohoto světa dál tak jestliže tento svět tak si nezůstane jenom tímto svědkem tohoto světa tak musí zahynout jestliže ale tento svědek předstane svědkem boha věčnosti a to právě je ta veliká vymoženost kterou máme k dispozici tak nezemře na věky a v smrtelné duše se vykřeše oddělí od smrtelné duši rozumíte přejde ze smrtelné jinak ten svědek který tady je svědkem tohoto světa musí svědčit beztak při nějakém soudu jako by to je tak symbolicky řečeno v okamžiku smrti aby vydal svědectví o tomto životě to znamená aby se učil záznam o tomto životě nesmrtelné duši a z tohoto záznamu on se potom zase vtěluje jo a duši zase dává povel novém u vtělení a část toho svědectví uplatňuje ale je to svědectví tam prší jedno za druhým různých vtělení takže podle okolností ona si vybere to co se odkud hodí takže tímto způsobem i když ztrácíme vědomí toho činíme byli že jsme se u převtělovali i tímto způsobem poněkud jak si jsme nesmrtelní ne takže ani ta smrtelná duše není tak úplně nesmrtelná protože ten svědek musí vydat ze sebe svědectví před bohem v okamžiku smrti a to z něho zůstane na věky ale smaže se to všecko jakmile se vyrovná do karma to znamená jak je to že o odslouží jak na to nelpím takže nelze opravdu o pravém zvášť o věčném životě tohoto smrtelného do všechno a ne ale jako svědek musím zůstat na věky jestli to dokážu ne nebo se stanu jenom předmětem záznamu a to je špatné a tak se mu v ne ke stupni musí být člověk aby byl tím pohádkovým ho ten princeznu ztotožňuju vás že nemusí být nazí nějak vysokém stupni protože my hledáme aniž ještě víme ani eště je ta princezna li tam ten fa vonných fázích ne a tedy ono jakmile pojmeme mysli k bohu tak se stáváme ho nikdy tam jestliže někdo nevědomě splní podmínky které vedou ke spojení s bohem v jde o spojení s bohem vy říkáte takže to vlastně milost že to je schopen nevědomě plnit no tak to je tak celý návod je takovou milostí de nemůžeme říct teď kde to začíná ne to je těžko říct a jestliže člověk nevědomě plní podmínky tak je to vina je to vinen on sám v tom smyslu že vnitřně dorostl do toho nevědomého způsobu plnění podmínek to znamená někdo je třebas eticky založen ve a někde a nemá o bezpáteřní nebo do se na to tam by to tam pláštem jak to že nazval to tak tito lidé neplní ani nevědomě podmínky vstupu ale když do je založen tak že je eticky založen a podobně opačně než tuhleti dal či tak vytváří kolem sebe i zevní podmínky které k němu znali přistupuju z vnějšku proto aby se s ním ta věčnost vědomě spojil čili zase nejde o milost v tom smyslu jako by to nějaká zvláštní volba nýbrž třebas vlivem výchovy se mu dostane lepší příležitosti a podobně no vy jste často svědky toho že často se i toho že ten člověk nemá výchovu ale při zrození je dobrý bychom tak řekli že takových jeho dně například dejme tomu umělecký život některých lidí je právě vzorem takového přirozeného správného přístupu vlivem toho že ten člověk se obírá třeba krásou tím se z jemné výchovu ji na nemá než ta krása toho umění ho přibližuje k bohu a někdy velice a dně noha která stoupá z jednoho schodu na druhý musí se sice vyhnout ale musí mít dispozici druhou nohu která ještě stojí na tom minulé to že jsme omezeni zákonitostí této moci stát evina této půdě této hmoty to je ta vymoženost že můžeme druhou nohu zdvihnout rozumíte čili na jedné straně to vypadá to omezení že tam tou jednou nohou i na druhé straně je to velká vymoženost že mohu tu dvou zdvihnout a nakonec i ta a ta musela být a tam se a podporovat to nebude zapotřebí tak také se bych ne za tou první uvolní utišit abych přilíš jak vystupovat utrpení své svém ne a jiných lidí že totiž my pochopitelně snažíme se o lásku k bližnímu a tak se tedy také snažíme o to abychom jim pomohli tím způsobem že proboha za pomoc pro toho bližního a dycky si že nám to bůh nemá za zlé ale my si nikdy nesmíme hrát na pozici někoho kdo by pánu bohu radil a teď vysvětlím proč protože chce li se stát pomocníkem božím a to obyčejně tak bývá že kdybychom chtěli od boha něco v něm bychom nechtěli být nám pomoci tak přeci nemáme ani právo to od boha chtít musíme napřed dokázat svou dobrou vůlí že ze sebe jsme ochotni vydat všecko co v klidu vydati mužeme jestliže ze sebe pro to toho bližního třeba a kterého prosíme uděláme když se co co lidsky v klidu můžeme udělat tak tam teprve začíná naše právo na pomoc boží jestliže z nějakých důvodů chci říct lenivosti z pohodlnosti ale třebas i z nevědomosti neuděláme to co můžeme udělat pro bližního sami ne právo říct pane bože udělej to za abych to řekl lidově nic se nestane nebo ve vyslyšeni ale nebudeme kolikrát vítáni tehdy když prosíme z něco co nevíme jestli je správné se stane pod naší vůle protože my častokráte nevidíte poučeni o tom jak pomáhat bohu v tom smyslu že neznáme jeho záměry a obvykle neznáme a nevíme prudce děje to a pro co děje on po dělá to a nedělá tamto o to že se stalo věku jak že ukazuje se tohleto nevěděl to nikdy nikdo neví čili bychom měli pokud se mi navíc udělat něco co sami nedokážeme ze svých vlastních sil kdybychom navíc těl to udělat tak musíme se vždycky opřít o znalost vůle boží a měli bychom napřed si dát líbit to aby nám pán bůh ukázal jestli se pomáhat co máme dělat a ne vlastní city si dělat co chceme tak dejme tomu se tedy ukazovat na svatého josefa že on si dal poradit ten si tam marii u ježíškem do egypta a jak mu bylo poraděno tak tak jednal říkám že každý musí dát nějaký boží nebo anděl musí těm u promluvil to neni pravda ale rozumově napřed můžeme posoudit jestli je to správné nebo nesprávné to je první světlo a za druhé máme tady řízení okolnostmi které nám bezpečně povadlá me dělat si myslím že v tomto ohledu velice jako podceňujeme možnost vedení protože my si myslíme že okolnosti a události které k nám při tou svou něco co nemůže ovlivňovat to naopak my zkaženém případě ovlivňujeme a nic se nám neděje co si samy nezažije nevíme nebo nezpůsobíme nebo by to je asi ještě lidí způsobem co si nádobím kdysi myslíme že to zdánlivě přišlo z vnějšku ne to někdo způsobil to jsem se na omylu my jsme vždycky vším v ni a jestliže jsem máme v viny dostat mimo oblast viny tak musíme tu vysmát napřed upozorňuju vás a teprve pak může přestat ten učinit který na sobě zná zažíváme účinek naší viny a tohleto my neděláme i my musíme napřed vyčistil vlastním domě než to jste čisti i kde jinde a kdybychom je to velká poruší vyčistili kde jinde jenom kdybychom nemuseli usebe toho o chyby které stojí mnoho utrpení protože vzniká nerovnováha mezi vlastním na cestou a sáním po nějaké nápravě nemůžeme pán byl po a když je že její tak jaké strany to vzít když nerozumíme jeho záměru když nevíme co on si přeje takže mám být do zlý a vaši přát ve co on si přeje v každém případě to není zapotřebí to by nás zavazovalo to závazná vědomost ale jestliže se na rozhodnutí a komu pomoci tam kde nikdo jinak nemůže pomoc než jak si říkáme pán bůh tak pak musíme se opřít o vůli boží jakmile toto neuděláme tak se proviňujeme i proti tomu komu jde pomoci i proti sobě no oba na ve strany na vam veliké nebezpečí utrpení protože jsme se postaví možná protivu a říkám možná nemusíte vždycky být proti vůli bolí a nám na tu na vládne máme chtěl jsem říci se jak rozumě jak máme porozumět nebo do jaké byly máme se to ti porozumět boží když někomu pomáháme v žádném případě se nemusíme starat o vůli boží vůbec když nám někdo kdo potřebu nějakou jako posel z to potřebuje naši po přichází dobrou vůli de aby nás vykořisťovali nýbrž aby prostě se se třeba zachránil nebo vidět se životě vylepšil tak jak mu náleží tomu člověku v tomto případě že bez vertyho brát jako slabšího a to co chce to není nemravné uchopitelné považujeme za vůli boží a nebudeme se nikdy nebo téměř nikdy odnaučí taky na národa vás tato učení začne záležitost obraz muže ale jestliže jde jinou věc pomoci někomu v tom při anděl když lidsky se mu pomoci nedá když jenom vyšším zásahem se mu může pomoci tady musíme být opatrní v tom smyslu že neznáme li vůli boží tak by bylo lépe dál na pokračování doma zase jenom lidsky a ne nějak nadlidsky ne přivolávat pomoc boží svou vůlí tam kde ta pomoc boží vůlí boží na svůj v tom musíme vidět nějakou moudrost ze strany božího smíte jenom v tomto se můžeme mít tam ten obyčejných desek nikoliv a tady může udělat chybu pouze jim si že potom víme pánu bohu do toho co on dopouští se tomu říká křesťansky a žije se aby to pán bůh opravil protože patrně tomu dobře rozumí do konema tak asi jak se nám zdá tak to zapudíme no to si toho nic nedělá ale je především křivdíme tomu člověku i sobě protože jdeme jinou cestou než je cesta boží může se stát že i když máme nějakého vnuknutí že platně porozumíme je to možné pak není naše vina že jsme tomu špatně porozuměli protože ve dorostli to vnitřní mu pochopení věcí iae vám lidsky že třebas svatý malíček na pokračování chybně rozuměl svým vnuknutím ne chybě v to přežil ě špatně ale na takové nízké úrovni to porozumí no se všemu porozumět na různých úrovních že jsou to meč spisech často ukazoval že na různé úrovni věci vyklá a dám stávalo žit že není špatný výklad nejnižší úrovni není špatný ale nevyřeší nebojí všechno jiný výklad vyloží více kdyby se na vyšší úrovni to dělal ještě víc a tak dále jenomže i vy více tomu hlouběji porozuměl tím zodpovědnost je mnohostrannější a si myslím že když takový svatý fantišek napřed třeba porozuměl tomu že obraz kristus mu to mluvil obnov tento chrám když tomu porozuměli jen lidsky na nejnižší úlohy že se musíme stalo že mu to stálo mnoho utrpení protože on zřejmě v době ještě nedorostl do toho vnitřního budování chrámu když tomu byl vybídnut on byl vlastně vybídnut ani si to uvědomoval to pochopil mnohem později že nazírat síly k tomu aby se osvědčil v tom budování vnitřního chrámu a ty síly moh na líbí a jenom nějakým trním v tak on napřed trénoval na stavbě normálních lamu což tedy našeho lisse nemělo dít měl budovat vnitřní kam jak se to jak se později sám a že do věděl ale vůbec nebyl spokojen s tím že kolikrát týkám dobudoval pořádný a dojem že ještě jich neopravil dost když mu ježíš kristus řekl tento chrám postav znovu ne a než si že ukázal méně do svatýho františka a nebyl spokojen protože vnitřně byl veden správně bohem když to nedovedu vysvětlit správně eště že to co všechno postavil není ještě všechno schází to postavení toho vnitřního chrámu a teprve když začal by a vnitřní chrám tak najednou to je že dělá to pravé a řekla si jak jsem tak dlouho mohl to nepochopit ne že tak je to roste ale bylo to správně protože on se musel v tom svým vnitřním stavu neuspokojenosti stále hloubi a více do základu odpoutávat od sebe sebezapírat a ta míra sebezáporu stále rostla a tím taky octla svatost svýho františka protože jeho platí víc než na kohokoliv jiného si jestliže slabý plamen je napaden větrem tak hasne že ale silný plamen a to byl svatý františek je napaden větrem tak je ještě více do míchá a on tím že na na překážky tak jeho plamen vnitřní slovy chápal a celý fantišek nyní hořel a to nebylo váznutí do smrti a kdyby se byl jak si jak my tomu říkáme netrval kdyby byli by byl nestoupal řečeno symbolicky tak se to sportem olik to co se děje s tím bližním nebo s námi musíme považovat jako to se tady někde souká do plamene možná nebo něco jiného co čemu nerozumíme ale zaručeně nemáme radit pánu bohu máme se smířit s tím že lidským si dělat co chceme a klidně od toho umět odstoupit a to že jsme lidsky udělali co jsme mohli a se li na konec svých možností na vrchol lidství rozvinuli jsme své lidství tak daleko že odtamtud dosažitelná vyšla vyšší úroveň dokud neuděláme ze sebe všecko jenom je vůbec ani právo aby nám pán bůh pomohl nadlidsky ne nemůže protože my jsme se k němu de přiblížili když jsme bych ce n aby za nás něco dělal a to ne k tomu tady nejsme my jsme tady proto abychom vyšli tady toho omezení v klece které se říká vesmír tím že se dostaneme k jeho výkupnou se tam nedostaneme dokud směla dně tak v lese nikdy nevybředne