Karel Makoň: 80-13 (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

A tak jednat špatně trpností znamená dívat se na ni spatra nebýt činný i jenom odpočinout například spánkem považujeme za nutné zlo neskutečnosti odpočívat nebo být trpný tam kde je toho zapotřebí je tak moudré že ve této moudrosti bychom se na dalších stupních neobešli z něte si dobře ten člověk ze začátku i když je dobrý který je pohádce řečeno ne neumí jednat trpně trpnosti se učí teprve se smráká je zralý ten den jeho den dozrává denního života to znamená kdo dovede využít stavu trpnosti to je duchovní velikán a proto se nedivme že když nedokázal být správně činný nedokáže taky být správně trpný a proto ten zlý bratr se choval k aby se špatně netkne získá od moudrost kterou mohl získat kdežto ten dobrý bratr se choval aby se jak se náleží a vy také nápomocen že trpnost sama o sobě nemůže existovat někdo musí rozsekat dříví někdo ji musí dodat energii a a to je ta činordá stránka taji vstoupení činnost dosti s tou nenosí je velice nutná záležitost to pasivita nese říkal akty vydatný trpná tak dále a věří ne a jestliže člověk toto dovede skloubit do tebe potom s toho vysoká moudrost která je v tom se žena to sama by mu dost nepřinesl nemusí rozsekat dříví dosadit toho svoji činnost do toho do této rámce trpnosti aby mohl získat moudrost o tom proutku kterého když se zmocní tak sami tak šel potom oba dva vlité jdou k tomu čaroděj čarodějnictví tohoto si to spočívá v tom že je nám tohleto co tady před sebou vidíme svět jevů našimi smysly naší rozumu našimi city líčen jako moc nad kterou není a vedle které žádná jiná není to je kouzlo které indové říkají ale není to a v tom smyslu ne neskutečnost tam moci neskutečná která v tom je obsažena to není absolutní moc se nám mají jako absolutní moc jeví a proto vaším průběhu boha vidíte jaké meze tam moc jakými zákony je svázána že musí brát ohled na ty kterým oslepuje oči tak dále se vším nejen co tam ten čaroděj zadává a práce především chce aby přebíral jak ten tak ten dobrý bratr hromadu máku smíchaného přečastou to znamená ne aby přebíral dobro a zlo to bylo vneseno v oblasti činnosti tady do odhalování ten zuří vy de o něco dostiženo tohoto světa to je něco vyššího tam totiž na začátku tohoto odhalení nebo mohli bychom říct sebepoznání hrubšího zača u tohoto malování je sebepoznání tam musím jednotlivé složky kterých je mnoho od sebe umět oddělit složky svého a vůbec všech klasifikovat všechno na tomto světě tak jak se to toto je mák toto je čočka ne do jenom dobré a zlé to to je jiné než tamto to jinou funkci než tamto čili je to funkční rozeznávání prosím vás to je ta této navíc co tady je obsaženo ano učí rozlišování tady víte že on se dostáváte oba dva se stávají nebo méně by se dostat trošičku za dobro zlo to je tady otázka funkce a víte že dobro i zlo své funkce a je roste třeba rozhodnout jenom které funkce patří na stranu toho a na stranu onoho že jenom na stranu zla a dobra ale kam to patří aby čelíme svém životě nebyl od této chvíle jako větrník jako korouhvička která se točí podle větru nýbrž podle tohoto způsobu rozlišování v hodem čím jde si že toto se děje teprve potom když ten bratr pro prošel tou nocí tou trpností když se naučil při boží používat správně trpnosti nebo nenaučil jsem to potom samosebou nemohl přestože to u něho ta možnost je to provést nemohl to provést možno že jsem totiž předkládal o to nemůže tělo ale ten se přestala totéž nebo všemi ne co čeká totéž jenže on to nerealizují ani nemoh ani si nevšimnou to tam je v tom obsaženo co právě se s nimi děje se a je nucen neděje není pravda sice se každým se děje totéž že on to nejde tak jako ten dobrý bratr a teď další co tam je že no ještě bych měl říct že pro zrovna mravenci pomohly pochopitelně že tím že on to nemusel sám dělat jenom s to začali la dobré vůlí začal a to musí začínat jako by to chtěli dělat všechno pak mu automatismus tomu že ano to automaticky nastoupí to co si vydělal v tom životě to to na kameni ten automatismus dvě který najednou se tady ohlásí životu to je jako o asi pupenec který před rozpuknutím že tak je to to člověku je připraveno dále po druhém stránce tak ta čit se která žádá o zachrání toho dítěte pomáhá v jiném případě pomáhá v tom případě kdy ten čaroděj si přeje mít pro sebe tři zlatá vajíčka z nějaké vysoké větle protože si myslí nežije tam napsáno že do avašk tak pokud je v ruce tak je živ ano a samo sebou také celá příroda se snaží o věčnost tou ustavičnou a nepustí vajíčky novými zárodky existuje taková věčnosti jakástakás tím že se všechno jedno z druhého rodí ne a toho se s tímto způsobem se chce přírod příroda zmocnit věčného života se sebou je to marné ale se vší něco časného nastavovat pro ten čaroděj po li potom toužil dále by chtěl říci že on ten čaroděj nevěřil tomu dobrému bratru že bez pomoci nikoho jiného co dělá a proto nad ním bděl dokud neusnul tady je zajímavé za jakých okolností usíná lidská přirozenost druhém a potom ve třetím případě že za jiných okolností usíná v druhém za jiných řečtí případně víte mystikové křesťanští často píšou usnutí smyslů o usínání rozumu nemyslí tím ztrátu vědomí nýbrž myslí tím to co tady pohádkově říkám o tom čaroději že lidská přirozenost musí svým způsobem být zůstat naživu ale být ve stavu na ten i a je to za takového stavu věcí může člověk se dostat dál za ni propašovat tam ty svoje tajné připravené schopnosti a to v případě jde za tím vajíčky je uspání lidském přítonosti že nosti možné jiným způsobem než při tom posledním kdy jde o tu rybku protože je když jde o tu ruku tam musí mít člověk a lidská jedno před dojem že je ten hledající mrtev teprve pak usíná předtím ten dojem nemusí být pak vůbec ho nemá o svém životě a tady jsem chtěl naznačit jak při tom vzestupu duchovním roste sebeumrtvení do jakých fází se dostává ve třetím bodě nějakém jaké fáze ve druhém a jaké míry v prvním tam prostě ten duch lidský je nepřítomen bych tak řekl v místnosti ti velcí přebírají dnem případě je přítomen ale usíná u na že nevydrží to co vydrží ta vnitřní podstata která útočí na tu lidskou přirozenost a ve třetím případě je to dokonce tak že že dojem že umřel o sobě tendencí být mrtev a konečně by chtěl se nitě o poslední fázi o tom nabízení tím darů jestliže člověk všechno to co teď vykonal do této fáze vývoje si chce přivlastnit si střevo něco mít pro sebe zase co před tím třebas ne ale to pro věc teď najednou se v tom zhlédne a řekne to by bylo něco pro znamená chytá se toho lesklého nějakého daru a zvaného drahocenného tak tím všechno staví na hlavu a padá zase nazpátek a sama on tady nesmí vzít odplatu svou jemu musí zvláště v poslední fázi nejtěžší zase o věc to znamená on se tím nesmí stít obohatit nějakým způsobem to její tím slova smyslu a teprve v takovém případě může švihnout toho čaroděje to znamená může zmrazit přírodu trvale aby nepřekážela ve věčném životě teprve zde přirozenost a příroda přestává hrát roli do této doby musí tělesnost lidská fungovat nesmí si lehnout do hrobu nesmí zkamenět a bych ještě jako dovětek k tomu chtěl říct se přitom na mysli to pohádku vykládal jak rozumět části spasitelského úkolu ježíše krista že vstoupil do pekel protože katolická církev nosit neví rady by o jakém předpeklí podle starého zákona což je tedy fa vedle tam se mluví o pekle ujme za tím ježíš kristus své učedníky si nevybral nýbrž on říká že mu je vybral otec proč mu vybral jidáše protože ho bylo nutně zapotřebí dále ježíš říká že nikoho koho mu svěřil otec on si neztratí neztratil tedy ani jidáše ty tři dni v tom pekle lidově řečeno je cesta pro jidáše ve skutečnosti je to nadstavba nad dobrem a zlem ježíš kristus svým životem se vyrovnal dokonale s dobrem a bylo třeba se dokonale vybrat vyrovnat se zlem to se dělo v okamžiku smrti kdy zlo není působilo že ale to bylo trpné vyrovnávání se zlem a víte že musí být také aktivní se zlem to znamená musíte vstoupit do těch ek je ta aktivita při této prostí která nebyla si to ukřižování patrná by nám to krédo bylo nezachovalo tak o to vůbec nevíme že i tam je třeba nějaká tyto a taky by ta spojená s takovou mírou tajnosti jaká je označena na kříži vede k vykonání nebo plnění toho spasitelského úkolu překonání dobra a zla překonání dvojnosti a tedy vstupu do věčnosti kde jednota směl bych ještě k tomu dodat že my si na představujeme že ježíš spasil na svém na kříži každého z nás nebo v celé lidstvo to si nepřeje být sta sen a nejde za spasením ten spasen nebude on se musí ke spasitelské činnosti ježíše krista připojit tady co a tedy sílu která z toho vyplývá a ještě jedno upozorňují to co se tam historicky předvádí asi jako v této pohádce že se to jednou stalo to se děje ustavičně permanentního který začíná na začátku stvoření kdybych tvoření nebylo od začátku vedeno ke spasení kdyby převládala otřásá ho roztrhne rozmetá do všech koutů emila není to to dohromady neshledá tam pořád objevily působí metám působiště síla další ducha svatýho o tom že na dvacátém století jsem tam slíbil že řeknu vysvětlím detailně že o život jde ještě také jiný jindy než když se očividně zachraň třebas fyzický život nebo život duše nebo jak chcete to jedno že se člověk dostává ho na lepší cestu životní protože jde o život všude tam kde člověk budu mi víno člověku protože ti ostatní nejednají z vlastní vůle zapírá vlastní vůli do míry že dává přednost věcnému řešení před řešením osobním a to je to je vlastně pomoc životu samozřejmě takzvané věcné řešení také subjektivní názor na to co je věcné důležité aby če to považoval za věcné řešení upřímní považoval za věcné řízení co právě dělá a v tom případě pomáhá životu protože pra protože s tím odchází od sebe a kdo sebe zapírá ten blíže k následování krista a to znamená věčnému životu s tím že to asi takhle bude stačit mám tedy příležitost promluvit o prosebné modlitbě protože jsem setřel milosti velice radikálně na úrovni na které jsem ten výklad vedl umíte uvědomte si na kterém úrovni na sem ten výklad ve vás teďka na vznešené úrovni tam při tom výkladu jsem na spojovací cestě a tam musím týrat modlitbu prosebnou a tam nemá to ešt sto jako někde dole naopak bych řekl že když chci získat poměr lidský poměr k bohu tak je velice užitečné začít prosebnou modlitbou protože jestliže si upřímně něco přeju a ten upřímně věřím že bůh jestli je to dobré co vykoná nebo provede o pomůže tak si tím tvořím poměr správný poměr k bohu samozřejmě budu muset časem tento způsob revidovat ale bylo by chybné si předstírat že jsem schopen z neprosit když všechno ve mně si to žádá abych prosil měl bych tomuto vyhovět to že ne že třebas budu vyslyšen ale že opravdu při a toho boha v sobě ne tím vyslyšením ale tím svým poměrem k bohu že v něm mám tu důvěru pro tu tu víru kterou něho nechová ano tak jestliže tuto důvěru lituju se modlím prosebně tak přestože to je třebas něco co bych co vy se neměl možno to potom vytrženo splní tak žádné zlo nemá v sobě jenom zlo nýbrž taky sobě dobro a vrůstám ve smyslu poměru k bohu a tam se ten poměr bude pečuje jestliže příklad nedovedu se svým okolím tak abych ního nic nepotřeboval tak jsem na úrovni prosebné modlitby a jestliže stejným způsobem jak si vyžaduje služby od svého okolí si nežádá od boha tak se mu zdálo u protože za něj něco dělá to okolí co třebas nedokáže udělat ale stanoví si tím poměr to jsou i ti s tím prosebným postem či okolí poměr bližší okolí než k tomu bohu to bych byl rád kdybyste si tohleto to potom více budu závěrem ského jha o tom psát mají tak i o posedl znovu a tamto uvedu ty a do by ta prosebná modlitba smysl ale chtěl jenom říci že jestliže jsem opravdu se modlil jenom o tu lásku k bohu a on tři ného věčnou uvědomte si sem to dělal to stavu k takže ne za prvé a za druhý že mi to dělalo hroznou práci odolat abych se nemohl se něco co se mi liší na řešení za řešení situaci která vede nastávala jsem kolikrát se musel velice zapěl do to dobré jsem napřed hlavní ale nebýt pomoci z toho sedmnáctého roku jsem to vůbec nedokázal a može jsem si jenom že mu věz větší lásku a při tom to málem zlo mělo zamilovat chybělo toho zabiti koncentráku si vymodlil lásku k bohu který jsem nerozuměl jsem neměl že to co se tam se neděje že je to projev nejvyšší velký bože tak jsem to pochopil když jsem u nich ten věří smrti ale co chyby o k tomu abych tam zahynu a byl by jenom podle poctivě modlil se tu většina pouta se se moderně všeho dosažen nechápe a to jako tím chci říct že člověk na úrovni kde přešel přes na ni se modlitby se neměl modlit ani za tu větší lásku měl by nechat stoření sví věcí bohu jemu když ho oděje většina svoje to jeho záležitost a jako vy o neoděje ne a on vono by to bylo nedopadalo bývalo takhle tragicky se mnou kdybych byl o tu lásku upřímně neprosí devět let ono neprosit o něco li někdy ne to něco vynese to nějaké následky modlitby to duchovní procitl je velice riskantní že do toho musím vložit koz je znám jeho vyššího před jeho připravenost sama sebe bych to řekl nějak pohádkově ano kdyby kdybych to řekl pohádejte i a asi takhle vyžívá aby ten tvůj bratr unikl z toho dotyčného nebezpečí ale sám se v něm ocitne mi to přes učí nebeští sám proti tomu nevědomostí duchovní sám pro kterou o které o ces připravit svého bližního asi tak jako ježíš kristus když chtěl pocitvě nebo lidi musel sestoupit velikosti a neženiti boží z toho z slávy slova které bylo u boha a u testy se to u boha lidské přirozenosti a tam potupně šíři je to též rozumíte neboť to je prosba jeho prosba za člověka obsažená v událostech jeho života jak se zralého života kdyby nebyl ochoten bývá to všechno odstoupit tak se mu nepodařilo na vnitřním prst ten kdo když prosebnou modlitbu za někoho měl by si uvědomit je li to unese prostože jestli z toho není ochoten vložit no co si přeje tak neoprávněné se modlil prosebně musí být ochoten sám se dík toho co pro jiného o co pro jiného prosí nestane se to prosím ale musí být ochoten kdyby se byl jestli tu s nebyl kdyby nebyl býval ochoten sejít se správy své jasnosti u boha otce tak by byl nedokázal něco na verš tento v tom nejkrajnějším případě dokázal a ukázal jak to krajní palec vypadá prosebná modlitba o životě ředí výrazem prosebné modlitby jak se pro jak prosí u otce za stvořené jeho spasitelský úkol prosba zas za stvořené aby se víra vrátit proti on nevede k sobě nýbrž k otci je jeho prosba přečtou sedmnáct kapitolu svatýho jana se násobena velice pochopil že to jste říkám opravdu tak to je ži psíček sám ze sebe tak tady si musí být jenom dobře jedné věci jako jsem třebas modlí za tu větší a bohu ne než k sobě všemu oliv jinému se být opravdu vědom toho za co se modlí a jsem si například nedokázal představit co je to láska boží jsem se modlil za něco čeho ocasem neznal jsem si nás učí postava lidsky že duch miluje asi dokonale jako dokonalý člověk by lva než není pravda a tady právě by si měl člověk být vědom toho že si není vědom dobře za co se vlastně od nezná obsah toho si bude bohem vyslyšen tak bude všem zcela jinak než jak ocit představuje opustím oblast modlitby prosebné a by vám to vysvětlil se vás z jistoty kterou jsem nebo sedmnácti letech při první extazi jsem nabyl jistotu ehm tady uťal velkému o tom že najdu prostředek kterým se k bohu dostane a to je pravda jsem ho našel a byl jsem si jist že tento řek bůh bede ale čím více ho užíval tím více nová sečení on tam nevede jsem neměl rozumět jistotě o to taky způsobem tam vede že my tam letí způobem že jeho opustím a tím je tam povede že ho provedl buddha tak dlouho na jeho místo nastoupí s proti protěžká nocích na boží krámě zabrzdí mohli činnost která mně niterném a to víme učiní způsobí že s tím bohem spojím domýšlí neměl jsem předsedou o tom o této změně v tomto a tato vně jak jsem mu říkal v cestě vědomí záměna světel nebo obrácení světel se taky ho že to jsem nevěděl a tedy jsem byl napřed překvapen a proto například dejme tomu když človk prosí o nic ne je třebas tak sican kříže nebyl myslích o třebas ježíšem byl ale způsobem který on rozuměl mu nerozumí jako vyslyšení kdyby možná nikdo kdo hlubší poznání to sledoval a vysvětlil to tak by například s mohli do vrtá zru že jste byli právě vyslyší a ne ne tak se to by představovali že představu o tom vysvědčení nemůžete vůbec mít ta pomoc boží temá na dírku povahu a vede židy k tomu aby člověka zbavil ho samého když se modlí o sebe tak vyvýšen spočívá v tom že člověk je o sebe připraven a nějakým způsobem a to se mu nezdá být vyslyšením on na opatřuje za nevyslyšeni pravý soucit něco jiného šklamný soucit abych řece to klamný sou ty sám co si postaven na takovém rozpoložení které dáno jenom situačně situací že ano to může být klamné protože ta situace může předali být třeba se rána uměle na nás může působí a nás může u naši působit ne je nás klamat že nás využívat tím způsobem než to pravý postavený na pravé základně je takový který pramení z hlubšího poznání zákulisních tak dejme tomu vzorem takového hlubšího soucitu postaveno na znalosti zákulisní věcí bylo byla lítost ježíše krista na zam politoval svého být za že umřel a tři dni v hrobě protože si vzpomněl na souvislost této události s potřebou jeho vlastní potřebou umřít na kříži a tři dni v hrobě že to jinak nejde že je to jeho úděl to je souvislosti do za rámec současnosti trošku rozšířené vědomí přes ten láme přítomného okamžiku bych ra vysvětlil jak je to člověkem spojení s bohem člověk od boha pochází ale to je složitý proces jak od boha pochází prošel vývojem časoprostorovým mnoha články vývojovým na ruby se to nazvat takovým bambusovým stvolem který články člověk v tom stádiu v jakém se nachází je posledním tím nejhorším článkem toho von mu svého stolu nebo k jestliže člověk z ruší všechny mezi články tím to je zvláštní způsob že ten poslední článek moc všechno zrušit předešlé takže on ho zruší duší všechny mezi články který jsou mezi zemí tedy to je bůh a mezi tím nejvyšším článkem tak pak se nedá o něm říci bych měl bohu blízko nýbrž on v bohu je on není ne někde na větvi brž on je v tom původu odkud ta větev pocházela ano čili je zvláštní na tom všem jenom to že tento poslední článek kterým který musí říká člověk pokud je to organismus vyspělý rozvinutý tu schopnost sobě obsáhnout veškerou stvořitelskou moc kterou to bylo stvořeno a nemá ale větší schopnost než tuto sílu tak to s individualizovanou vrátit na spát vrátit znamená zrušit všechny články kterými tato síla musel na projít než se vyhnula do toho stadia ve kterém se v rozvinutého člověka vchází že jestliže buddha například říkal že vymazal svou individualitu a to chvěli přitom že od chvíle tázal tyto věčnému světu jako absolutně vymazání člověk tak tím chtěl zřejmě říci že zrušil všechny mezi články vývojové mezi sebou a bohem takže od chvíle neměl bohu blízko by byl v něm a protože byl v něm mohl kázat správně o cestě k bohu z ho o bohem nenáleží vát nezáleží prostě nemohl přijmout za správné že by bůh měl lidský tvor ho že jak proto to i takovému pojetí byl co je to břemena prakticky že tou chvílí kdy člověk využijete vrcholný článek ke spojení s bohem se vymaňuje ze všech karmických poud neboť ka vyčká pouta nespočívá jenom v tom že jsem něco dělal předešlých vtěleních a teď musím odnést nýbrž že jsem z boha vyšel tam začíná někde karma a to co se dělo se mnou jako člověkem to je poslední fáze těch karmických po ale předními před těmito událostmi existovalo něco daleko méně pochopitelného co my se sebou vůbec nespojujeme život ostatního vesmír třebas takzvaného neživého jeho existence jeho vývoj a to všechno člověk po linii po které se dostal ke svému lidskému článku zruší tak že se ocitne přímo ve zdroji toho všeho to je tu věc myslím že chápu osobně dospě rozumově protože jsem touto cestou právě šel budete se existenční takže vím že to není jediná cesta a že to není jediné vysvětlení těchto věcí že by se mohla na ho taky na nic ten poznávací vysvětlení láskou a tak dále ale vám to tu existenčně neboť to se mi zdá být nejsrozumitelnější rozumu nejbližší ve není návratu z místa které není krajní je možno se vrátit jenom z místa kde se mluvit o zralém plodu jenom zralé produ mají v sobě semeno které se zasadit ano nebo které se může vrátit zase do země ze které vyšlo nebo tak nějak i na to nedovedu říct čili nemůže počítat spletí návratem do boha třebas víře a rostlinám protože není tím krajním bodem tím plodem zralým ještě než mírně řečeno je nezralý ještě projde ne nebo tak nějak nebo nedospěl ještě vůbec do fáze plodů nýbrž je třeba se stal ve stadiu květů růstu líčení dneska třebas víme že jeden nerozhlíží druhého se vyplýval sebe přírodě pořád že narůstají jeden z druhého že joh jediného základu na dostojí všechny rozdílné prvky tkví jsme to to musim se řízná li to je to tomu nás jeden neska dostala no a tak tam taky tento růst existuje víte jednoho to jde do mnohosti jediného do mnohého ale kde to je eště proti tomu kam se dospě člověk tento zase na tom nerostném bohaství staví dál na živočišné bohaství přírody a všem takže tam opravdu nejzazší plod jaký za naní známe a jaký vesmír ze sebe vydal a ten právě tu funkci návratovou může se vrátit jiný že jak to s nimi bude s těmi ostatními tedy nemají povahu tohoto plodu že si počkají otázka křtu je jednou z žal otázek teologie od začátku křesťanství ale je důležité přitom si uvědomovat že by byli tady křty dva jeden který hlásal svatý jan křitel a druhý který přinesl ježíš kristus se přímo je psáno v písmu ale nezáleží jen na tom že oba dva křtili stejným způsobem že potápěly do vody patrně nýbrž záleží na tom jaký úmysl spojovali s tím s tém a jakým způsobem připravovali člověka k tomu křtu protože bez přípravy se tehdy k tu nepřistupoval i když ten a příprava byla třebas zástupná to znamená otec zastupoval svou přípravou děti také byla pokřtěna třebas celá rodina jsem v při čemž otec nebo matka se zaručoval za ti to je velice důležité že tady se chce ještě účes někoho jako ručitele toho kmotr a je tady tedy úmysl toho kdo křtí úmysl toho k motá mysl toho pokřtěného asi ti cíli asanami a na všech třech zkáza leží aby kvalita toho křtu a taková jaká totiž aby uvedla člověku do tvá dostavu ne ten by byl schopen se hnout duchovní z místa nic víc tak dejme tomu svatý jan křtitel neříkal že křtí ku pokání to znamená že on křtem a úmyslem který vkládal do křtu umožňoval pokřtěnému aby svou vůlí se zapřel při přirozenému s nebo přírodnímu způsobu života aby činil dej pokání je mi tomu říkáme aby stylizoval svůj život ve smyslu duchovního vzestupu ježíš kristus je myslím i ten chtěl aby pokřtění byl moci ducha smrt i do ctili viděli sestupovat ducha svatého dokonce jelikož jejich úmysl byl tak čistý chtěli toho ducha přivolat toho pokřtěného tak se stačit stával jako třebas svatému filipovi že ten křestní jako na štítí ho daleko větší vliv než ve toho pokřtěného že při takové no pokřtění je tak dovíte potom s toho napsal svatý filip nebyl vůbec vidět dále že tak čili nejvíc záleželo na tom z jaké pozice někdo křtil kde jsem byl tak pozice sama nestačila to musel spojovat k sečte mysl a to vám radím někdy budete k hmoty jak to můžete ze své strany byl při tím způsobem že do toho vložíte nějaký úmysl do toho stanete se k prameni tím velice ulic víte duchovní vzestup samozřejmě kladl to v nejvyšší úmysl a nebýt na úrovni kdy ten úmysl dozrál znamená mluvit planě a přáti planě nemohu nikomu něco věnovat co sám nemám a svatý pavel nebo padl svatý a víte něco měl duchovního jaký ve tu za sebou a to mohl věnovat těm svým pokřtěným o sílu odevzdanosti sílu ctnostného života vůli k tomu a tak dále připravoval cestu páně jsem říkal čili jeho před byl takový jako ji přípravný charakter kdežto přes ježíšův měl letech předávání ducha svatého to znamená měl člověka spojit s nějakým neosobním vedením a sedmi li se od osobní liší tím že nikdy nikomu nic konkrétního nenapovídá nýbrž prostě za ním stojí ve všech případech udělá dělá něčeho nějak z něho něco na víc toho člověka na kterým stojí kdo je dochodí s duchem svatým tak jak si bychom mohli lidově je pod ochranou jinak řečeno netěší jenom ze svých lidských schopností ných postí božích a to soustavně takovouhle povahu by měl mít přes křesťanský ale nemá že protože je to za na formu tak to všechno tomu bych říct že proč se tak velký důraz karla přes v kristus je přijal své činí do učení tak je při jako lidi kteří chtěli spásu pro sebe a on je jemným způsobem se stoho to úmyslu od vést aby je neodradil tak jim nechal působit voj způsobem na lidi že uzdravovali a především že ti to znamená že přiváděli li ke zdraví tělesnému i duševním duchovním a tohleto zdraví duchovní přines křest a proto se tolik na něm nazírá ťan ství co rozumím tím duchovním zdravým víte že zdraví člověk musí se krmit musí jíst spát odpočívat pracovat zále duchovní a vyžívá v tom též že ten člověk musí být po stránce duchovní pořád ve styku se zdrojem života na této úrovni a tím ze života je bůh a ten křest právě při ne člověku možnost být ustavičném styku s bohem jestliže je ten křest právně proveden a jestliže na tom čtu je dále stavěn to znamená jestli nezapadl někam stranou do zapomenutí a je li se podle toho křtu tím člověkem popřením jednalo a přes který být s položený základ pro život o tomismu dvě to ovšem neznamená že na to ismus dvě by tím zůstal na živu a musí být živen a to není duchovní strava křest nýbrž jenom narození duchovní oblasti to být svým způsobem znovuzrození obilní přes do být do domu aby součástí poždavku ježíše krista se každý ořech dostat do království božího se narodit z vody a ducha a potom tedy méně záleží na formě kterou se to provádí jako právě na tom duchu ve kterém se to provádí a ten je úpadku na západ se vůbec pokud nevymřela se tam stratí hlavně se zachovává forma tedy ne znáš v předvedl svůj ležím ne o ani o probuzení do smrti a bych řekl že si že to být den zasvěcený bohu že by se měl nevím upravit tak aby podle potřeby buď to bylo cloumání ze člověkem a nebo to málokdy nepřeháněl anebo vedení toho člověka od člověka k bohu a co smí tady předvedl ty který se správně s povídal vyspíš tím cloumání pokud se to vůbec slovním nazvat ale nebylo to vedení člověka od něho k bohu to vůbec ne čili takový to jen takový to režim ne nepředává nejmenší naději že potká milost boží že milost boží ne potkává nikoho náhodně ta příprava získání ho s tím boží musí být jak jsme si často říkali vzdálená a blízká a tady nevidím žádnou soustavu ani vzdálené ani blízké přípravy k tomu přijetím dosti boží víc se ten není tím tím posvěcen to je všeho choď to je mlácení sebe sem a tam ale především to na nejvíc vadí že to příliš časté utíkání se k sobě a to je to čin vůbec trpí křesťanská tradice že místo aby člověka odváděl a od sebe k bohu tak ho pořád připamatovávat na člověka a odvádí od či ohmatávání na boha na bych řekl že právě ten svůj den je vzorem tohoto počínání jaké nemá být pátá řek bych destruktivní při týká ale teď by měl na se postupně týkat co tedy udělat jak to pozměnit říkáš mi tady jsem méně čím než jsem byl dříve protože jsem stav důchodu a to ještě na závadu není protože jestliže si byl tehdy činný tak že tu činnost obětoval bohu a neska nemáš co jemu bědovat tak je to na závadu a jestli si to činnosti byl zavalen tak nebo utopen nebo rozčilen nebo vyčerpává tak dobře že v tom tišbé ale chyba někde jinde že ten život není obrácen jediným směrem že tam totiž není žádná gradace že jedno nenavazuje na druhé že jedna desítce jedním směrem ale potom to zase druhým směrem opačně to je kde si co chytl jaký literatury nebo s pouček na skládané dohromady tomu se říká desky syn kristus a to v duchovním snažení je to nejhorší te člověk že dělá že pak se zbytečně diví že mu to nikam nevede jsem v tomto režimu dne se dal příliš velké to čin se okolo vlastní tělesnosti okolo sebe dokonce ho okolo toho který umřít který být posledním tažení na stvořil a ne okolo jehož se řád den ne a přál okolo boha ale nějak rozumně jedna ježíš kristus mi učedníky oni také nebyli ochotni hned do někoho jiného než o sebe víc než o sebe a on je jenom tím že prokázal dobrou vůli opustivše cho takzvané své nebo otčině že je a potom pomalinku je přesvědčen o tom že musí stejnou měrou se věnovat jiným jako sobě a a to po stránce jak fyzické tak hlavně poslán se duchovní víte dobře že to bylo veliké poučení patrně to přeteče tak jako když on kázal zástupu které zlačněli a spěti hledisku a dvou lid za nebo zenu býčkovi by jedno z bylo dvanáct košů drobtů každý apoštol každý učení na zbyla ideou a co bylo pro z hostiny která tam byla uspořádána víte takhle to dopadat s každým dnem to být takový zázrak na zření neboť my v tomto životě nemůžeme žít hladu to co vás něče ve děláme je že se ustavičně sítím a my se si tíme především dýcháním pochopitelně to je ustavičné pojídání ve kterého se vůbec neobešli a pak ženeme stříkal šestá v něm se s tím taky stravou nějakým jakou tekutinu čili my vaši je udržujeme svou tělesnosti me tím způsobem ustavičným činím a napájeny ješte mi to že když tohleto děláme jako základní svou povinnost že k tomu je třeba přidat jenom tolik aby ta tělesnost příliš rychle chátrala aby vydržela ten kurs duchovní musíme jít hoví no bát ale musíme vás on mělo jako prostředek či musel být na tom režimu dne znát že to co to naše pro čím se okolo své musí být prostředkem k tomu a ne cílem prostředkem k tomu že dejme k bohu prosíte a ne cílem cesty a tam se mi jeví v tom režimu a s něho přiváděl že mnohokrát tělesné tam byl cílem a ne prostředkem se zapomenul přitom že to je udržování tažného vířte ne kterého se neobejdu bych tedy poradil tuhletu věc především se radil jak harmonie aspoň představě svoje vnitřní uspořádání a protože je důležité aby v tom organismu nebyli zkraty ano pranické zkraty zvláště když ty budeš tak mnoho značně přistupovat krutým věcem jednou z těch no spodní důvodů pokaždé z jiného motivu tak tam nastávají proudy které jdou proti sobě za se potírají máme jeden druhý podporuje je to opravdu i při tom malém činění to vyčerpávající a musí to vést konečnému vyčerpání toho než že budeš nakonec moct zase ještě mi nedostává sem je moc úplně nic a pak to bude vůbec všechno na nic ne tohleto se mi nelíbí a tak bych dále radil aby se nespokojoval s formulací svého postoje třebas ty se modlíš otčenáš ne se nebe sice na vůle tvá dost nýbrž aby se hned snažil o to a pocení je na že o to aby tedy když zdá si netroufá tyčí věci se uskutečnit v tomto se poradím ve nějak lituju že i z mých ho povídání zjistil že se dál nemáš modlit nebo je to zbytečné prosím jestliže zbytečné klepá se liší dyž nám dnes tak nesmíš hodí nikdy neopovrhujte přestaň chodí nakupovat si proti řeči protože prostě k tomu nemáš požehnání boží to děláš na vlastní pěst do se vymykáš z toho režimu správného takových ano malých je tam víc je mi k tuto protoře ta je ne oči vidíš prosím v lidském životě je pro všechny součásti otčenáše obsaženo něco co by mělo být tímto programem posvěceno nemyslím že by byl ježíš něco zapomněl a nebo že bych byl něco podceňoval on tomu na jenom i ty řád nadto b prostě podřízenost nařízeno tam kázal jednoho druhému čili jdu na nákup musí to být podřízeno třebas tomu když se modlí zatím jenom buď vůle tvá jeho vůli musely pozn posvěcení ho jména a musí to být si na tom hledání království božího si pochybuju že v tomto způsobu to tím bude a například když si budeš poslouchat se rozvaze to bude tohleto nebo když budeš příznivy že to bude tohleto no tak to je rozkouskovaný den na nestejnorodé na nestejné úrovni se nacházející část na tom mrzí právě ta nesená úroveň totiž i ten nejněžnější a musí se vyskytovat na úrovni na které chci na které chci aby můj život byl du li pro nákup neba nakoupit tak také jsem na ponořování ne to nejdu pro nákupech porážel nebo sobě chyba činnou židlích manželce ani vám nikomu jinému nesloužím než bohu zásadně a tím mu sloužit vám ji na bych dneska vám složit nemohl dvě nesloužil jemu to nemůže být činnost nemívám toužit a jenom v žena věren boží láskou to nejde vím že tohleto je velice silné kafe a že jsem to do to ještě dostatečně vysvětlil přestože se o to ocelí spis cesta činnosti a že to budu se znovu vysvětlit protože vmýšlet se do toho že je to činnost na poli to nemá cenu něco prohlašovat du nakupovat pro tebe pane bože třebas rolích a neba nesmysl ponížení tak to nemyslím taje od ducha činnosti přátelé ten v tom tady chybí no tam přeci na ten nákup du se vším co poskytl bůh k dispozici nohy mně nectnost nejsou jeho silou ten rozum říká přesta pochází síla rozumová od něho co mám nakoupit ne co je zapotřebí a co ne děje zmoci na tu jednu věc z toho ramakrišny když on ten jeho sluha toho jednoho zasvěcence šel přes řeku suchou která byla rozvodněná opakoval si méno boží ne o toho za svět padl protože měl v jeho důvěru protože byl v jeho službách mám dojem že když řeč novým že přestane být zase brát božích mám dojem že znaku zrovna že stav by dosažné služba boží z jaké pozice také nejsi ve službě boží co chvíli tam nejsi a tady není vyhnutí ty musí být celý den na poli tam jsem se šel jak odpočívat to manželka dobře radí a můžeš že po vyčerpání to nemá být to by si jde den služby a pak si položil naopak co nemá cenu přizveš pochopitelně a pak musíš čem dbát na to distancovaly tak se a víš to v pořádku nebo když obě váš tak musí na krmit toho který pracovat a to se to musí postava stav k tomu bohu ne ten tom ne potřebují pobaveně tak se pobavíme a vím se třeba celý den levý z toho poměru k bohu se bavím se jenom proto že to moje ve z toho nemůže být ve službě od dneska pracuju tak málo že dejme tomu na chalupy pro celou tři manželští rodině a kdyby to přeháněl a chce bych to cova velice tak by se proviňoval proti své tělesnosti to nesmí být ale my mám za to že je toho právě tolik kolik je únosné pro můj věk ne aby mně to neodnesl od boha protože kdybych se s tím unaven tak je to zneklidňuje duch neklidu kterými od boha odvádím nové jeden základní druhu neklidu či nedělá nic co unavuje a ne proto že bych se takhle šetřil vůbec ne ale protože mně to odvádí od boha jako každý neklid no takže ty tam předvedl celou řadu takových úkolů které člověka zneklidňuje znamená odvádějí od boha i v tom je nelže svatý a musí řekl lidské srdce nemá pokoje bude spočine v bohu kolik těch přísti v denním životě dává možnost tohoto spočinutí pocty světa kolik těch must je ti dává by se odtamtud odvedl od tohoto spočívá vám pořád obavu že mluvím příliš tady misky a že nemluvím konkrétně takže projdu tím tím ne znovu a budu říkat a byste představoval konkrétně podívej se jakmile a na stanu dělám to ale to nebo dědila co chci tak je připravuju pro tu obrovskou slávu a čest která celý den čeká že budu ve službě bohu to musí být připraveny čestně a dost vznešeně jako všichni ti kteří budou přitom následovat a pojmem oku půjdou do této služby začínám velice vznešený úkon den ve službě bohu s tímto duchem úcty vděčnosti povznesenosti jsem a dělám všechno to ostatní co tam v tom ránu se musí viděl a ano na krmíme třeba jedno v tom zkrátka jiný duch jsem nevzdaluj od toho boha nechodím se obracím v sobě jenom proto abych sebe připravil na cestě k němu tápeš a jestliže by dělal nějaká cvičení jako ty pročpak ne pro ozdravení toho těla tak zase jenom proto abych mu mohl lépe sloužit a jestliže tam je nějaký pod tak abych se zachoval pro sebe tak to jsem tím zlým bratrem rozumíte dokud dělám jako líbat jsem vám to přednášek v pohádce a doporučit se to znovu přečíst a takhle se to pobavit duchu mohu ji na jako z líbat nebo jako dobrý bratr a chci abyste od začátku jednal jako dobrý bratr který nehledal štěstí pro sebe žádném případě tak nehnal ho tak především ve nesvětí štěstím jedině u boha jsem tam říkal líbat hledá štěstí ve světě a tam je připraveno jenom pokud je tam vůbec dočasně a jenom pro člověka pomíjejícího jiné štěstí pro toho věčného tam není to tam není obsaženo to ta nemohl dát to co je u boha to smyslu je celý svět ve zlu postaven že tam jednám pro sebe tak i či tohleto dělám na začátku špatně tak celý ten hrozí že to nebude ta sláva služby bohu že to bude možná břídilství nebo potýkání se den ze sebou co mám to nemám co je správné co není správné potom do toho dne vejde cokoliv to nemohu považovat za náhodné to budu mu se považovat za službu součást služby na jeho není tam kdokoliv ve něco nařizovat k to budu brát jako od něho nařízené že to bude nerozumné neslušné nemravné pochopitelně mám také od pána boha rozum a mám také nějakou výchovu kterou jsem nabyl a budu rozlišovat a nebudu dělat to co se bude žít špatného vzchopit el ě tak to je ta první fáze teď jde o to to by ne za sebou formulaci když si to uvědomit kdys tím začít jakmile se probudí tak se probouzím do služby jestliže jen si myslí že to mytí to že není součást služby tak si na velkým vomylu ti to předvedu na činnosti dělníka jeho činnost se skládá z doby přípravné doby kdy něco zhotovuje a doby kdy to odkládá nebo uspořádává nebo poslaná i nám ne prostě závěrečné doby prostší doba jenom že to vyrábí ne příprava doba ale absolutně nutná a do mne o produkovat tímto pravda a kdyby se to dělal úklid na pořád na pracovišti tak by nemohl zase další kousek tam vůbec třebas umístit nikde ano čili správná věc přípravná fáze výroby je stejně důležitá nebo ještě důležitější než vlastní víra a protože je špatně provedla tak by ho ba vůbec nemůže pokračovat před tak taky tady kdybych správně se neumí všech neudělal co tu přípravu neprovedl tak nemohu tu samo samo snu provádět a ne to je služba jestliže ten dění by se nenajedl napřed taky e to by tam mohli co dělat ne na tom poli nemohl by žili vystižení jakmile tam taky do samozřejmé že jsem janíkem který se připravuje na tu službu faktickou samostatnou nebo vlastní tak a to je vlastně součástí služby ne či není rozhodující kdy to mám provádět to provádím to jak to někde začne teprve tak je v tom mezera to nezačíná plyne stává do služby se službě se sešli vycházím bych tohleto nedělal tak se co chvíli unaven přátel to je vrcholně unavující když se s by vědu že to přestává být konec slávy to je služba něco zcela jiného i sobě a sloužit jemu to vůbec nedá srovnat je nebe a by se u opačná činnost tedy u opačným směrem jemu zády proti něho otázka kdysi mám začít je špatně krátká to je věrnou jiní je kdyby si kdy byl žiš kristus řekl neřekl o nese se ustavičně tak bych chápat otázku jako správnou a protože toto musí být dosaženo a protože on nelhal to že je to uskutečnitelné tak jedině praví ve je to co vám říkám že ostatní není soustavná modlitba to hra na a ta ona nemá jenom či spadla něco něco mlít ústy konat v nějakém druhu něco konat to je ta část modlitby takhle musí být celý ten jestliže mezi tím je mi dovoleno abych odešel do toho domu pro špatné mohu odejít kolikrát si do toho domu a pak samo sebou není to práci na poli nýbrž je to práce v domě a o platí úplně totéž co o tom práci na poli s tím rozdílem jenom že tam přímo budu bohu sloužit a ne nepřímo skrze třebas tím že jsem meju že daná ho nybrž ja přímo se k němu obracím bez prostředků dále nich jako ztěch jiných věcech ne jestliže například potřebuju kromě toho že se umírá na jim se připravit do klidu tak to prosím ještě ne nedívejte chybné jestliže to považuju jako za nutnou přípravu ke službě tak prosím záleží na úrovni na jako nějakou tu službu provádí s jestli dejme tomu někdo při službě bude páskám tak je něco jiného nejde je a je to něco jiného nevyléčí ti jenom cítím říci že v každém případě se musí připravit jinak a kdyby se připravil stejně každý stejně tak by nikdo z nich nebude přivede ani jeden by nebyl připraven správně a musí se připravit a deváté ke svému úkolu který bude provádět ano ne každý jsme poslána orání a proto se musíme přiznat na to čemu jsme posláni povoláni to čím jsme te naše povolanost ne vyvolenost povolanost a se musím připravovat tak abych ovanutí dostal dejme tomu jsem i učitel tak si musím přeříkám tu lekci kterou budu vykládat tak abych ji mohl nejenom spatra říct ale aby mně bylo rozumět aby to aby tomu ostatní rozuměli a my na a byla řeč pro sebe nýbrž pro abych tímto způsobem ze sebe vyšel při hodině kterou koná abych tam nebyl svůj a bych byl v těch žáků tak trošičku se týká lékaře taky tohleto či na například musí vypadat trošku jinak než například u marie domácnosti a nebo penzisti nebo nějak takhle ne takže jestli potřebuju třebas hluboké soustředění k tomu ne abych sebe našel abych dokázal od sebe odejít dost daleko do daleko tom smyslu ne tak daleko abych nevěděl co dělám a ne tak málo abych patřil sobě tak musím nějakým způsobem ráno začít soustředění na boha by tady ten dotyčný to ten odpovídám říká že my se to mluví protože do to pozice toho služebníka po probuzení se mocně v koutu když to on ne své i když to nemá být pouhá formulace o kterém nevěřím že by bylo v samotě v byla samotným pouti do pozice že nikdo podezřelé ne toto máte nebýt jak to udělat ne abyste pozice dostal na tvrdím že na to nebude jedno formulka a kdyby ji našel tak je vždycky špatně protože jak jsem vám často říkal my nejsme ani jeden den týmiž lidmi každý den stáváš jinak do toho dne každý den si jiný trošičku jiný než se byl před tím nevím roce říká ono stává z postele jako radě dy ne pozpátku někdy zase předu nebo pokaždé vine náladě toto všechno není tvoje že si každý jiný chyba jak tomu říkají ve středu těch tvých hávu to říkal víš oni mysleli nemu vnitřní uspávání vnitřní sekreci běh svou všech životních sil v tom daném okamžiku není to dycky stejný náně všecko ním snadno a procede radil s ním kroužením okolo osy a těší a abys to sladil a možná že by jestli by se tam něco obecného za na zformulovat tak jedině to kroužení vymohl obecně obecně by platné terou to že tady radil v jste přitom nebyli stačí jednou poradím no vykrmené nám vadí naše tělesná přirozenost přitom všem co děláme a nás uší a je to z toho důvodu že rozladěn a nemyslíme cité tak rozlada je menší ráno ž třebas večer ta může být ráno větší než večer nebo během dne a si vzpomínám že jeden k jsem měl to dělat k tomu duchovní ce říkal lidé to co mi tady vykládáte mně říkal to neberu tak vážně a nedělám z toho žádné závěry ale těm mystiků jsem přece jenom za jednu věc vděčen někdy ž bojí bojí hlava tak se otáčím spílá lovit kolem své osy od hlavy k nohám když venkově od nohou zase hlavě ano a se bolesti v pravým tím prozradil jak von harmonizuje buňky jaké řadí ten náboj v nich lidský seřizuje tím myšlenkovým točením se kolem sebe i raduje náboji ve svých buňka nesmíte si myslet mělo by to tak by myslí myslet že by muselo za tak by že by ráno člověk na dně dobře stal že by se opravdu vyspat se takový že by ty ruky v něm byli seřazeny není to na vaší spojeno s by mohl kdyby se bytě kdyby to považoval za nutné kdyby to kdyby byl rušen pořád přes den sám sebou kdyby se tímto otáčením kolem o si jenom vy nahoru a dolů sebevíce pomalu jako jogu je ti dělají pomalu tento zvyk šengově samozřejmě kdyby se napřed naladila a pak dělal to všechno ostatní osatní všechny recepty nemohou být pro každého stejné protože záleží na to co ho ten den čeká do čeho je myslím že chápete že někdo mat na pole orat že se musí připravit jinak než když někdo jde psát na stroji a vy musíte předvídat celkem co ten den vám přinese a podle toho učíte spojí přípravu právě jestliže to bude tak mnoho značně barvy se tyto líčil ty že bude dělat co vím co jiného čtení novým po chození na nákupy a odpočinek obědě a jedění tak dále tak v tom případě musí být také příprava mnohoznačnější nebude tak jednoduchá kdežto když jsem před nějakou intenzivní činností která čeká tak se zaměřím především na tu hlavní činnost a na tu se připraven a ostatní se vůbec ídva nebudu rozumíte čili tu činnost zjednoduším namu přípravu jednu ženami ne abych moh k intenzivně si převést na to co bude hlavním obsahem nehodné ještě něco obecně padá vyřknu tak bych řekl že my se měl odít tou myšlenkou vděčnosti za to že budu smělou žit bohu tedy to by mohlo být obecně platné jestliže vděčně do toho nejdu tak tak něco chvíli něco bude rozčilovat něco nebudu chápat jako možné nebo za správné nebo za něco co je na místě nebo o tom myslel že to nějak vymaní bohu k nebo tak nějak nečekaně činosti je navodit vděčnosti nebo brána to je do který může provést kterým de nemusí o čit nikdy ani když si bude hnutí podobě v tomto smyslu že ikoliv vědomě do otcova domu tak ta příprav musí být je vykonaná nově v tomtéž ale vom ale známe opačném duchu neboť tam nemám se pojat mimo dům nemám používat spolupráce se se svým bližním nic takového nýbrž teďka všechno visí na jediný stojím před hospodářem domě se se vším od á do zet musím sám vypořádat nemohu svůj svůj úkol rozdělit na své okolí na okolnosti ve kterých u k tomu musím všechno vládnout sám čili jestliže ten den nebyl dostatečně hluboce prožíval jako služba na poli není nejmenší naděje že bych mohl teďka zvládnout tu službu v domě protože zaniká část na vyšší úrovni toho co jsem prováděl se lidem in to nic jiného než jiná úroveň toho se o je za ne tamto bylo prostřednictvím ten je to bez prostřednictví někoho jiného no a tam mohu na sebe vzít a měl bych na sebe vzít nosí ho co to znamená jestli bych měl zase něco obecného v tak moc málo bych toho řekl že totiž opravdu musím daleko za sebou zanechá všechny myšlenky na sebe musím se v tomto okamžiku jedině odevzdávat bohu tak musí začít moje modlitba nebo že tej dub v tobě od sebe neboť když jsem byl na poli tak jsem tam měl jenom sebe neměl se tam tebe teď mám před sebou jenom tebe a jsem ve stínu tebe tak podle toho budu potom jednat se budu umenšovat ne starost o co na se na nedokáe se těch bych uvést písku větší jasno do toho pojmu duše jak se objevuje u věží vše krista jak se uvedu je potom tradice která staví na tom co řekl ježíš kristus ježíš kristus mluví o duši chybujícím tápající a tak dále nikoliv o dokonalé duši to znamená nikoliv o nesmrtelné duši protože to co je smrtelná duše o ukázal svým životem