Karel Makoň: 80-16 (přepis nahrávky)

Jenom bych vám chtěl ještě zpětně říci, že na každém stupni ex že taková propastné vnější například dejme tomu odcházeli z města ur do neznáma to je první propast ne panna maria odcházela bezpečného stavu manželského do nejistého stavu svobodné matky té už hlubší propast a společností mohla vidět ne nebo ježíš potom odcházel od svých učedníků kteří mu byli oddáni jak se zdálo ne od věného díla té naše otče se zázraku a dokazoval že není schopen dělat a zraky že absolutně zabíjet ani svůj kříž ne a tak dále to všechno musel do tak ženu musel opustit to velice lapidárním na ukazuje jak musí být člověk čím aby bohu bohu bez přijít že musí být zbaven i té útěchy toho spojení s tím bohem protože na té úrovni prostřední to spojení nebylo tak dokonale aby člověk nemusel oni ještě při aby se mohl stát ještě dokonalejší to znamená trvalejší trvale tak musí o ně přechodně přijít té důležité a musí se odebrat do konce já vynechám celou smrt protože jsem jinde to líčil detailně ale musí dokonce odejít do pekla to vstoupil do pekel třetího dne starých že to znamená musí oží hrůzy pekelné aby odtamtud vysvobodil zlo per dohrálo li v této v tomto momentu dohrává i relativní dobro i relativní zlo o které kdyby se byli předtím neopírali tak jsem se nikam nedostali kdyby byli nedělali učedníci dobře a kdyby byli nedělali kdyby na ně dal ježíš dobde tak se nedostali k tomu kříži a dál tomu podivnému úkolu ale teď by by dělali toto dobře tak jak to dělal předtím jak je to všechno špatní to už ta už sledovali nikoho jiného nebo něco jiného než relativní dobro relativním někomu posloužit dobře nebo někoho zavrhnout a nevím ne on sledoval dobro absolutní a on to znamená nestvořené ho to také vyjádřil těmi slovy že není dobrý v ně otec nebesích je dobrý prosím vás dopadl lepší než ježíš kristus nečistot neřekl pokory on to říkal z toho důvodu že věděl co je dobro dobro je to co jak se nám to jeví lidem nic nedělá ale na které mě všechno relativní dobro postaven asi jako voda ve studni jako by byla věčná že vezme se z toho něco to je to dobro se mohu napít ale ta voda tam zůstával zůstává ve studni kdybych si to nevzal tak zahynu žízní třebas ne umíte čili je třeba lidského prvku aby ze studny boží se něco bralo a ta studna boží velikosti této absolutní dobro nebo nestvořené dobro z jak to volně to tak přirovnáno kdežto to co už si nalijte do spánku to už je stvořené dobro a každý zázrak který udělali do takovým tak věrným dbá neče a všechny kroky našeho života je takovým džbánek nebo doušky rozumíte proto nejsme dobrý prostřílím si vzali vodu na to nesundá studna o dobro a vedle toho až budete číst tuhletu pohádku tak i na této vzpomeňte to tu druhou o že tam jde o překonání zla ratio zla a dobra tedy v tom ano a postavit a vysvobození toho zla toho pekla já bych to lidově řekl že ten ježíš kristus si přišel pro toho jidáše do pekla protože není na skvěle posloužil a už nebylo jeho služby jako zapotřebí rozumíte a já to nebudu dál do povídá at ale starost o a čisté tomu dneska už se rozumí a tak to zrušila kréda že tam není tam není protože o tom bude nerozumí jestliže to tesaři řekla kým omyl v tom a hluboká pravda který se ještě rozuměl bohužel časem se nerozumí k obcování svatých se tam vynechalo novém kredu že taky tomu nerozumí se to obcování sv a bez obcování svatých ne a kdyby se a tím ismu nemívala tak v jeden z nich nic neudělal ty musí být spojení na své úrovni jako my jsme tady spojeni svými smysly na této úrovni kdybychom tady mi nebyli propojení svými smysly a jí vozem a že je to úrovni tak já to tady tecte čí a vy taky nemáme nic za sebe tahat úrovni vyšší je také všechno takhle propojen rozumíte mi tento obcování svatých to li tam ježíš kristus ukazoval na hoře tabor jak se s tím a člověk počít že má od toho utíkat pokud je té výši že se nemá v tom libovat době tak a teď bych se dostal ještě v té poslední fázi že když potom člověk dospěje k tomu že se úplně od sebe vyprázdní od veškeré cti před lidmi a uteče ukazoval o svých učedníků od toho relativního dobra které vykonal od všeho se vzdát a bez ohlédnutí bych tak řekl odevzdá toho duch jak tam bylo vloženo odevzdávám ti svého ducha bože ne to znamená přestože všechno ztratil eště toho ducha odevzdá aby neměl v duch té mysl i svou mysl za mysl že si fungovat absolutně musí se povídavá mysl ztratit je jiná my se ta nepovídá že tam musí nastoupit a nemohla by nastoupit dokud se tato mysl povídavá neztratila o tom musel toho ducha odevzdat a dál už nic neřekl že by se povídavá odešla a tam je přes návod prostě vší na všechno a dále je tam potom to vzkříšení seslání ducha svatého já myslím že tohleto už je věc která by byla srozumitelná když se vám líčil jak se k tomu dochází protože to působení ducha svatého narodí od toho působení třebas ježíšova v těch učednících v tom je asi tenhle ten rozdíl že totiž ten duch svatých v těch apoštolech sobě bezprostřední oni nepotřebovali se dotazovat boha co mají dělat ni by nositeli o toho nepotřebovali se někam dát pohánět někam posílat oni tam šli sami z vlastní iniciativy třebas na smrt bylo jedno tak takovou dokonalost člověk získá jedině tom neosobní vedení které kterým coli ovanutí duchem svatým a celý ten princip té cesty spočívá v tom že chce li někdo příti tomu do toho království božího musíte znovu zrodit vody a víte je tam to začíná to znovu vejít vody stem narození víra na narozením v betlémě narozením že oddanost se stát před jordán to té poslední fáze narození to je narození z vody začíná v betlémě a končí jordáně ten narození z vody a narození z ducha je potom začíná smrtí na kříži a počínáte ho ze které hory ducha tak do se narodí takhle dvojmo tak nemůže vejít do království božího takže můžeme o většině indíry ví že do kazí božího nevešli do rána vite protože oni z rukou mistrových každý žák je pouště ve stádiu toho učednictví u ježíše ano když to dobře dopadne že ten mistr ve mé jejich vůli na sebe a řídí je jako ježíš kristus říše učedníky a tím jsou hotovi kdežto ti nejlepší z indů i tímto způsobem neuspěli budu vyhodilo já nevím kolik mistrů že je neschopen a on potom tím že se úplně vyprázdnil pod stromem od sama sebe od veškeré disciplíny kterou na sebe vzal získal tu mě má nám to vymazání sama sebe po kterém kupodivu savy má všechno začal teprve kázat víte to byv nevymazal my nerozumíme tomu co je to nirvánam a nebo ramakrišna taky byl samorostlých svatý to nebyl dogmatický ten na to šel po se ten se dostal tak na ten spal kde je spasen že lechtání málo tedy kdyby tomu tak nebylo tak by tam na to nebyla tak zle ono vypadá jako velice duchovně založený stát ale ono není tak nic stávají se všechno poloviční cestě ještě očista neska číňani a nebo japonci po evropanech ani nebo v evropě do se na tom vrcholu ocitl jako třebas eckharta ten byl otcovskou nerozum že se ocitl před církvím jsou de a musel to do nejako by se to nestalo že se to stalo tak to mělo vně prosím podívejte se jestliže jestliže je tam řečeno že by byli za přešli mě před lidmi zapřu já tebe před otcem nebeským tak jsem ředí kristus nelhal nýbrž řekl pravdu mluvil to ke svým učedníkům jestliže na úrovni a já jsem teď taktiku ani všechny předvedl kdy schopnosti lidské se stávají bych vědomě prostředkem rukou božích by člověk zapřel před lidmi toho boha tak nemůže už dál jít protože tyto schopnosti jak vám tam bylo znázorněno kdyby byli už neměli slouží člověku nýbrž té společnosti ve které ten člověk žil takže ti učedníci páně nedělali nic pro sebe dělali pro společnost ve které žili v tom smyslu veřejně hlásal ježíše krista rozumíte mně to neznamená vstoupí toho si nás praskla ježíš kristus a tak dále tím jste nevyznal veřejně krista nýbrž vím skutkem sítem slovo ani říct o kristu ale tím ho nezapřel a za před tou když to budete hlásat veřejně ale na vašem životě to nebude vidět to ho zapřel čili nemusíte vůbec slovo říct já to děláme my lukáše krista když vy musíte to dělat z příkazu božího z vůle boží a vědět že vaše naše schopnosti jsou ve službách božích to je to pravé neza přejí to právě ti běžný myslitele nevědí a dělají sami chyby v tom že něco hlásají ale když potom na ně přijde zle tak to třebas odvolají protože nedorostli vnitřně k tomu aby se tím stáli celým životem ne je třeba na to jít úplně z opačného hlediska jak tráva pavel totiž byl mystik a velice pokročilý mystik době když se přidal k říši kristu abych to řekl jiným způsobem srozumitelnějším tak bych řekl že byl zasvěcen u nějakého gamaliela ten měl velice do pověst jako učitel a velice byl písní to učitel takže měl přivlastňovat do extáze o věděl jak na to a také toho pavla dříve než se kasete do té extaze přivedl takže pavel od té době učení uklidí že byl vytržen do třetího nebe zda v těle nebo mimo ně tomu není jasno ale byl v tom předtím ne a to znamená hodně vysoko tenhleten člověk přesto dal vraždit křesťany že tak žádné sečení mu nepomohlo v tom omylu že křesťani jsou protivit pavel potom jak víte byl sražen s koně před sto před damaškem hnát tu vstali a syn a on byl sražen prostě se své mysli aby to všechno symbolicky ten nelidská mysl já domýšlivost na který člověk rajtuje a musí být s kristem sražen této mysli své aby se vůbec ježíšem setkal to je velice hezky tam čen co a oni všem takhle věci nechápou ani to nápoji že bez ražen skoro toho že a to názorně slovně taky když on mluví o koruně spravedlivosti která mu byla odňata a mu předána teprve v hodině poslední tak on mu bych stoprocentní pravdu protože dokud já jsem to dneska částečně vysvětlil ale ne tak přímo na tuhletu věc konkrétní že totiž ježíš kristus sám sebe nepovažoval za dobrého a svatý pavel taky ne ne říkal že vůbec není hoden ničeho z toho co jsem čeho se mu dostalo a u něho to není divu proč když navodit křesťany ne tak se nemohl považovat za dobrého jestli si ho ježíš kristus vyvolil a tak to považoval za zcela nezaslouženě ženu záležitost pro sebe a musel podle svého názoru velice si to nechci říct zasloužit ale odsloužit to zlo které napáchal svým vlastním utrpením jak si představoval a u různými mami na pohodlí a všeho možného takže tenhleten svatý pavel věděl že člověk dokud nezažije konec světa dokud neprojde konec světa že nemůže vínem nenáleží vůbec ani ani nemůže dostat korunu spravedlivosti a nemůže být spravedlivě od mě za to co to udělal z toho důvodu že ještě je činný mě mile přestane být v času a prostoru to znamená zažije konec světa teprve pak u ta koruna může býti předá dokud je činný nemůže znamená kdyby on ten konec světa zažil a on ho nezažil až do konce svého že vo to nezažil kdyby ho byl zažil před koncem svého fyzického život a ten konec světa tak by byl mluvil jinak by byl říkal ano kontraversím jsem vzal a tak dále on tam částečně o tom mluví podobně jako mnoho lidí závodí a jenom jeden získá korunu vítězství ne nebo vyřešíte dále je ale to jenom vy vítězství asi takové částečné místní dočasné nebo není to kompletní konečné vítězství ne v tom závodu o té tam mluví ale každý do pro ně konec světa každý z nich to orpavdovosti nebo říct získal bych chtěl říci jeho spolu učedníci nebo spol apoštolové například svatý jan tu že tím neměl moc měl s ním částečného se osobně se znali ten svatý jan tuto korunu už získal za svého života ale pokud já vím žádný jiný apoštolů ji nezískal to se tam dá toho vyčíst bibli když člověk zná zhora a proč to a svatý nám toto že svatý jan šel jinou cestou než všichni ostatní co cestou lásky a ta nepotřebuje procházet těmi peripetiemi tím ode bráním té koruny tím dočasném odnětím protože nehrozí tomu kdo miluje nehrozí mu ty následky z toho kdyby tu komuně kdo bytí měl totiž a nebyl na výši láska i tak by zaručeně neužil protože nějakou takovou korunu přece ne tu vrcholnou měl jako zasvěcenec židovský a nebylo mu to nic platný nevynikal v lásce a proviňoval se ne do dokázat přitom radit křesťany a toto se nesmí stát nikomu na cestě lásky tomu svatý nestane protože ta tam to nedovoluje a on si byl vědom svatý pavel že prošel jenom extazí nebo extazemi že to spojení s bohem nebylo trvale že tedy mu koruna spravedlivosti byla na čas od něj protože nebyl tak spojen s bohem jako v nechvěli extaze rozumíte mě a počítal že až uplyne jeho čas obejde le na konci jeho života pochopí než na té konec času proto vycházet z toho čas ne se mu podaří vycházet vejít tam kde ten čas už jednou končil pro něho a to bylo v té extazi a že tedy tam na konci toho času do opakuju jenom tam ten konec který už začal jednou zažil že tedy se dostane té spáse že ta konal z pravého v potom neunikne to mělo to velice přesnou představu že totiž extaze na rozdíl od trvalého ní s bohem je dosahována jinými prostředky než o trvalé svoje to znamená do extaze člověk nevstupuje úplně zbaven sama sebe tu extazi nám předváděl jedinou ježíš kristus vlastně v tom jordán ne vy poprskal asi svým otcem a tento nesmí a podobně a potom u žádnou extazi nikdy nejsme neviděli nic takového všechno se u něho dělo jako u nich ví takže on ho jeho učedníci ani nepoznali že je spojen s bohem bez ní to nebude nepotřebovali věřit ale jestliže se z toho tedy zase vypadne text takového stavu všem obrové ní bůh nemůže ve dosti pořád srovnávat a u normálního člověka yase do stavu kde si člověk nám vzpomíná na to že byl bohem spojen a nějaké stopy to v jeho životě nese tom není pochyby tak pak samozřejmě je to vidět že když odtamtud musel odejít že nebyl připraven na trvalý stav spojení s bohem rozumíte nebyl že tam něco chybělo a co chybělo že do excelent člověk třebas jednou složkou své bytosti třebas citem si to vás až neříkejte etické zda a tak dále a čím vracet to jedno všechny extáze jsou a bytost tom smyslu že ne celo bytosti tam člověk vstupuje nýbrž pro nějakou svoji přednost se do se stane extatikem ano například i s plane takovým způsobem že ho to člověka odejme z tohoto světa ne a dostane ho do vytržení ten cit ale jakmile ten si přestane uč účinkovat tak se vrátí ten člověk to je na správné to trvalé spojení s bohem kterému vedlejší kristus to vyžaduje potom v jordánu po jordánu při na poušť po víc ano prosívá schopnosti dát do služeb božích ne učedníci potom se jich vzdát to všechno je zapotřebí a teprve potom až se tohle to všechno stane a že vyprávní svou mysl neznám větší do ducha na tom kříži řečeno otče tak když toto všechno se stane tak potom je trvale spojen s bohem potom vstoupí do nebe bych tak řekl to je trvalé spojení takže když kristus když se ho chtěl dostanou nějaká žena ho viděla na zahradě nedotýkej se mě já odcházím k otci ve šel prodělával ty tři dni toho svého poření hrobě pochodně rem do nebe procesem takhle zjevit abychom věděli abychom si tím věděli ve zradit kdyby se byl nebyl tak my nevíme o tom nic se s ním dělo po smrti udělat když byl hrobě takhle z takových to správ víme že ženu kráčel že on tam nebyl v tom okamžiku smrti nebo se jenom vzdal jsem a sebe tam musí užité vaku protože vyprázdním že když se člověk nevyprázdní úplně od sebe když to nedozní všechno to jeho tak nemůže být nevytrval jakmile dosti všechno co je jeho všechno jeho vlastnictví dohraje svou roli tak dohraje roli taky čas a na konci času je všechno časné co tady měl že ano že byli nejlepší vlastnosti jako či času jich ká tu horu spravedlivosti našli indové protože taky čtou angela když to epištol epištolách svatého pavla velice slabá a říkají při tom tady nebyl zrovna na výši tady zmoz osvícen nebyl ten svatý pavel když takhle mluvil mě mají pravdu na místně retný jenom ten předpis životem ježíše krista a všechno co s tím souviselo ale každá cesta každého člověka ať je to svatý pavel nebo obyčejná ne a on nebo kdokoliv z vás není pro vého napodobitelná to je jedinečná pro chyby které člověk dělá které jsou individuální a řek bych omezenost osobní se kterou to provádí všechno realizuje a proto se musí člověk řídit jenom tím před obecným předpisem a musí ten obecný lest umět převést na svou potřebu na to výšky uvádím podle vzorečku á vůbec za lodí na druhou a on ten člověk je třebas ani s jedna závodí na druhou je to pole téhož základního vzorce ale nesmí se z toho vyvodit a dokud vě a beru zde na druhou nýbrž a na znou míní a plus jedna že ano zase vide trojném ale je to analogickém nelogické takže my si můžeme dejme tomu z toho svatého pavla vzít mnoho a navyklý poučení ale abychom chtěl následovat tak jak on žil to není možné se ho nutí napřed pronásledovat před kterého já vím co by mi všechno museli dělat než bychom že ten kristem to není pro a kdybyste si dala kteréhokoliv svatého i toho neví čí ho třebas ramakrišnu a jiné tak je nemůžete následovat oni vás taky tomu nepovedou jástvím že evropě se nenašel jeden veselí by říkal následujte mne všichni říkali následujte krista že se potom pavlovi se nám zachoval jenom dopisy epistola dopis letním ty které psal různým církvím musíte si myslet že v těch církvích všude byli pokřtěni lidé a ti křesťani probíhal za jiné okolnosti než dnešní oni nepokřtili vykoná jakoli sestupovat ducha svatého čili do byl vznešený stav litera zíval které který je přesvědčoval o existenci boží na jako náš přes který nikoho nepřesvědčí i sem ci boží nevíš působí v něm stav víry ne já musí být pořád nová ale u nich se ukázalo že ani tenhleten stav vyvolaly opravdovým křtem jak jí předpisoval ježíš kristus a doporučoval ho aby ho všichni prováděli ani tenhleten stav nezaručuje člověku že by nepotřeboval vedení a že by nepotřeboval opravy já bych řekl že tenhleten přes oproti tomu křtu který se nacházel v jordánu se liší od ježíše krista tím že kdyby se to nakonec rovno tomu jordánu jako že tak úplně ne o tom bude daleko temnější tento křest obchází které fázi ježíšova života oni ty první cestami návod ježíše krista se snaží li le tehdejší lidstvo dovést nějakému cíli a tak vedlejší články vynechávali ale muselo se za plně zaplatit tak voni vynechali třebas když pokřtil někoho narození páně v betlémě v tobě nechali oni ho rovnou vedly do jordánu ale vono když nás než nepředcházelo než předá se ta poddanost světu nová poddanost nezačlo abych já byl připoutáni to a kdyby podán proto že se na podvod ř v joze a nová nový způsob poddanosti když nepředcházelo tomu křtu tohleto když oni byli obráceni synově nadšením že uvěřili v okamžiku jak ty apoštolové tam kázali tak oni byli chci toužení po nějaké výšky ale časem z ní padali jeden za druhým nebo se jich úroveň snižoval a tak jim bylo třeba psát do třeba dělat zázraky a všechno ostatní to ježíš kristus opravdu nepotřeboval nic z toho aby sám potřeba a jenom před přemoci satana takže ono se jim vlastně vykládalo jak toho satana mají přemoci rozumíte ten svatý apoštol pavel jim předkládal takhle máte přemáhat satana že po křtu v jordánu a vůbec křtu pravém musí přejít pepře ožení satan ho tak by ta jak ho mají převaze různých okolností za na různých místech při různém způsobu ponížení své výše duchovní ano a je vidět že oni s tím bojoval třebas celý život esto ježíš kristus postele ti nepředkládejte a bylo po všem bylo postaveno vivido se musel se tam převtělit do jidáše tak dále ale tak je to jinak než tato víra ne ale je to všechno vylej to ježíše je to kázán bez klacek ideální cesta než to svatý pavel se setkal lidmi prostým neschopnými osobně ty věci vládnout a proto jim musel potom už se učit jak budovat stanem takže všechno to co ta napsal zdá redukovat na předpisy o boji se satanem a jakým způsobem různým za různých okolností do vztahů tu vrchnosti ve tomu ženě k lidem muži rodině ke společnosti a tak ne jak se zachovat ano to bylo velice obtížné a kdyby to byl zase ještě výstavě toho bylo pořád málo že po měli se dneska vinili a my za jiných okolností než tehdy deme zase k tomu bohu ale nemáme za sebou ani ten křest pořádný niza tom daleko hůř než byli ti první křesťani ty měli za sebou tak mohutnou událost nebo tak hutným zážitek že ten duch svatý a nic sestoupila uchopil je nenechali aspoň pro tu chvíli být tam kde byli předtím o ně vytrhl z toho postavení člověka nepoznalého jen že oni měli tendenci tam nazpátek spadnout no pochopitelné protože to jinak ani nemyslitelné přes povyk ono jim totiž nebylo možno dost dobře vysvětlit že teď už ono jim to pavel říká o té milosti teď už nejdou kupředu jenom svým přičiněním nýbrž tou milostí boží on taky říká svatý pavel není člověk ospravedlněn ze svých utívám je té panečku slova do prahy ale v té milosti od boha dané řve když tam není konce vstoupit do ústí a byl pokřtěn on předtím třebas nebyl dobrý a ten duch svatý mělo čest sestoupil a tou milostí on se dostal na dleko vyšší úroveň rozumíte to že je člověk člověkem to nesmíme brát jako náhodný stav nebo jako něco co nás nezavazuje nebo co nás zavazuje jenom na této úrovni nýbrž to musíme brát jako úkol který nemáme jenom vůči sobě nýbrž vůči daleko širší celku nec říct či nesmí ačkoliv to tak by to vidí taky nepochopil člověk když se narodí jako člověk nemá napřed si musí zase musí vypořádat sám se sebou musí v sobě vytvořit takové podmínky života aby mohl ten se otec svůj život podle taky s ostatními o to dobro svého života je s ostatními že jakmile jsem se na takovou úroveň že může někomu třebas poradit že může velkou pomoc tak nemá váhat má poradit má pomoci že ale kdyby napřed neuměl pomoci sobě také duch pomahat ne jak může jim pomoci sám sobě moci nemůže to znáte z bible a jestliže tedy ten člověk má úkol o kterém začátku není vůbec zpraven všem pozůstává který přesahuje rámec jeho dosavadního vědomí v čem ten úkol spočívá na ve jak se může dobra vědomí o tom úkolu já bych tomu dí to vysvětlil to způsobem to to to to mu že říkat ne že takhle jak já to říkám takhle bych mu to vysvitl podívej s to komu udělat dobře zkuste zapomenout při tom na sebe a myslet na něj aby když to potřebuje to dobro si mu prokázal když to potřebuje když vám by si nemohl zjednat třebas nápravu nějakých věcí nebo opravu svého životního standarty takovýho něco pomoci v tom a dávej si potom pozor co se v tobě děje když tomu člověku pomůžeš a si si vědom toho že si vykonal věc dobrou tak máš z toho nějaké uspokojení ne čili je vidět že dělal to sice pro jiného ale vrátilo se to nějakým způsobem v tobě a ty si tím způsobem se o něco obohatil můžeš dlouhou dobu být obohacováno tím dobrým co děláš u ale to není to konečné řešení tím životě protože to co jsi udělal dobrého chápeš tobě patří do počinem tomu pro koho ti dobro udělal jestliže z toho máš uspokojení tak nechtě to jenom způsob hodnocení jo abys věděl jestli to bylo dobré nebo špatné v tom se musíš vyznat v ně a ne tě to jenom způsob rozlišování ale ne osobní uspokojení vyšší vás doteky konání dobra spočívá v tom netužme učiní než setrvati že člověk něco dělá jako by to neudělal neví pravice co dělá levice nebo tak nějak no a tady se maže potom karma ne čili nevrací se jako bubera na toho člověka on se ti nebo ne obohacuje i dobrou karmou jsem se člověk berte to ani i dobrá obratné že je to karma o nebere to to odplatu a tím se osvobozuje čili takhle by měl člověk pochopit co je to způsob osvobozování se že on provádí nezainteresovanou či o sebe nezainteresovaná ale jenom má intenzivní aby to bylo dobré rozumíte pak ovšem se ukáže že se dívá na zlo a dobro při ní dotane se tím se to dítě tady mám kamen až ta tak vyváděn že si louče ten třebas ho tím kamenem do země hodí kamenem do země říkám co myslíš olovem kámen nebo ono to tu zem o váhá nevěří to boha nikdo nepřišel nebo to bez starosti já tě to musí o tom přesvědčit o je tady máš například nehet když se do něj než že protože tvrdí tak to bolí méně ježíš se tu než se systém způsobem poutem a jsem proč to bolí tady výše té měké na to že to je de nejme taková tvrdá neživá že tak jí to nebolí bez ztratí vodí šli kamenem do země nebo když hodíš po člověku tak ho to bolí viď a tak by to bylo asi v té přírodě všude zařízeno když se žene práva bolí to nebo nebo on už za váha já říkám výš ono se zjistilo lékaři a s biologové a vůbec přírodovědci zjistili že není necitlivá a dává že ji to bolí ale jen takové taková bože ročně dotázat už takového nic víc jakmile se do tráva utne zase už je po bolesti a teď to se teď i to se ukážu máme tady psa prosím vás nedělej do toho se sem jeho na režie tomu u ten nectně má rád před tím je dělá já mu nařizuje jenom proto že něco třebas vyvedl ne tak jenom on něco vyvedu to neměli ve a mu se to tam parthů ne vůlí ničí já si ho že mě neutekl pochopitelně a ale on ví že byl spravedlivě oka a rám tak za chvilinku mě přijde hodí ocasem ona se dobří přátelé kdyby tě tak li někdo na řezal jako já tomu o co by si il hodně dlouho a tak by se tak do do neodpustil že ten pes ještě méně cítí zase ne člověk to jsme ná člověk je na tak be úrovni citu citlivosti že cítí zlo nebo bolest a utrpení a všecko daleko více než zvíře to zvíře se daleko více než rostlina a to se u jsem š ámen ti řekněme si spravedlivě do tady trpí to světě člověk a proč ho do postatě nevýstižně a proč on tak nejvýtečnější předek jak ho vypáčit z jeho pozice a dostane ho dál on totiž má za úkol jít na sebe dostat se za úroveň nad ní a když ho kdybychom ho tam nechali pohodlně žít kdo tam pán bůh dá ověří a on by se do smrti neshrabal na to udělal třebas pro z tohoto co považuje za svůj domov a on tady svůj domov nemá neska už víme že celý ten proces svýho gity který tady prodělal člověk než se stal člověkem že to je zmar let že ten nekončí tedy i bylo by ti to všechno jde dál jenom že strašně pomalu nedá se to vůbec vysledovat v tom že vysvětleno dozadu ale ne dopředu že ano jestli jsme to až li sledovali dozadu nějaký vývoj mezi pračlověk a námi tady je že tak je tady důkaz že to upřede nevíme proč by se to mělo za a vy proč ten vývoj pomalu no přímo kaši daně pomalu jde kupředu a půjde dál ty ale který pociťuješ utrpení vyčte vývoj užili že se snaží s toho vývoje z toho utrpení dostane stoupencem že se spravedlivým nezastavíš obe a ty by mu vykládal celý způsob jak se správně že se utopení jak se spavedlivý omítka když se staneš utrpení spravedlivým způsobem tak je to vynese na další utrpení nemusíš dále trpět dostane se sami způsobem budeš mít se utrpení plna opakovat až se spravedlivém dokážu topení dostat a pak uvidíš že se trestal sám tě ten dostal nějaký pán bůh jen že si byl citem nestavili při zažívání utrpení vůči bohu vůči sobě a vůči všem a tahleta dva spočívá především v tom že člověk pociťuje utrpení zásadně jenom sebe jako by ostatní neexistovali já jsem vám to líčil v tom koncentráku první dni než jsem získal tamto osvícení tak jsem cítil jenom vlastní utrpení pokud mi těl vlastní utrpení ve jsem bit jako žito trpěl jsem měl jsem hlad ne všem řízen citem nebezpečí smrtelné života ale jakmile jsem odstoupil od sebe jakmile jsem utrpení jednou náza pravý konec ovšem neseno vzali za ten nejvyšší se zdál to utrpení k bohu se odevzdal ne to nemůžete tak radil toto nevíš půso jak se to dá udělat tak tu chvíli jsem dostal ani od tý chvíle ani jednu ránu ne a okamžitě se věděl kde vy tamtud pryč a za jakých okolností se to v topič a jaký tam mám úkol že jsem přesně vě a kdo umí správně manipulovat utrpením tak ví by to bude končit jaké utrpení ví jaké má úkoly v tom utrpení vůči komu co konkrétně konkrétně na víta a stal se pět lidí v těch tisíci o myslet na které jsem mohl působit a tak jsem záměrně za tím šel lidí jsem poznával a tak dále to nebudu se na tom šíři a když se nám věděli že toto když mu vykládám to mít rakovina a z ní zkušenosti ale až si přečte to pohádku tak se dovíte jednu zásadní kterou toho vytknu že utrpení ne že totiž zlo a dobro nehodnotí jako ostatní lidé promiňte mně já ho hodnotím dobro jako konání bez ohledu na sebe konání spraví ne konání bez ohledu na sebe a zlo jako třebas právem lidé konání ale s ohledem jedině na sebe nebo nesprávné a jedině na sebe to je zlo čili když člověk hledá jenom sebe jenom své dobro jen s po prospěch tak se stále boří do většího a většího utrpení jakmile přestane myslet na sebe začne myslet například na tu společnost ve které žije začne po ní třebas pracovat že na to mu němu je za to že pracuje když a nemyslí jenom na sebe a třebas umírání nimi chorobami někde na nebo myslí nebo má ne poslouchání protože myslí a není na jako na moc ne ve pochází tak protože se neznamená nic a a tak dále tak takhle bych mu to vysvětlil na takovém jednoduchém případu že vycházet sám ze sebe je dobro ovšem relativní a tam se potom v té pohan a se dáte dočtete že vytratí dobro vytratí zlo není tím pravým dobrem nestvořeným a překonáním funkce na potřebnosti těchto dvou částí boj páru tohoto pádu teprve se šesté tomu správného nebo pravému dobru ano a tady poznámka naučit té manipulovat správně ztupení to je opravdu bez krátce všechno vysvětleno a věřím že to není návod to chápu já se pokusím z toho udělat návod s nějaký protože to si zasluhuje ten návod jeho chodem v té pohádce je ten návod pohádkově vysvětlim detailně to řeknu ještě jsem že totiž z utrpení na člověka nepřichází jako trest nebo karma si představujeme nýbrž utrpení přichází na člověka z výchovných důvodů nějak tady opravuju názor indický že je to karma to co si nemyslí ani indové to se jenom předkládá pomocí bez nový a pomocí takového plocho vysvětlení křesťanů kteří čili indy ale indové sami vědí dobře že ve vesmíru časoprostoru ve sem stvořené jeví než je ten zákon zákon karmy a pokud se týče člověka existuje minimálně tři čtyři zákony které zničí jeden druhým se souvisí které když se překračují tak to znamená utrpení takže já teďka budu muset promluvit o těžisko aspoň abych věděl že jsem si to manipulací protože já jsem to to nemohl napsat do křesťanské na vytrvej de že jsou to zákon vedle zákona karmy zákon a zákon dharmy a zákon a za této si tam a teprve když pán dovede řádně využívat všechny tyhlety čtyři zákony tak se ocitá mokša čili ve pánem stavu stačí správně manipura těmito čtyřmi zákony a ona to samočinně víry v boha dopraví bohu tak já bych jenom ve zkratce řekl o těchto další zákon je zajímavý že je tam například zákon a to znamená my sme to vylilo tam jako vaše chlípnost nebo v tíhu takového něco voni ale kam ořou za celý citový život a a je pro ni je symbolem cela citově tam tak by ta plnost ale co tam také jiné citové prvky ano které tady hledu li se člověk nedovede správně citově žít já to řekl tak si připravuje třebas nedostatky v oblasti karmy jinde rozumíte když například nedovede si správně zařídit svůj život tak aby v něm nechybělo nic co hmotnému průběhu v bez mezer náleží nepřes řádně nejedl kdyby se nevypadal kdyby se nenapil ne kdyby se naučil pořádně dýchat tak by měl potíže karmické drobit jako potíže karmické a bylo to zanedbávání zákona a to znamená že si to nevede v tom životě zařídit podle vědeckých principů života a za třetí dharma když nevykonává správně své povinnosti vůči všemu svému okolí a nejenom určitě ten táta ale učí se celém okolí té dharmu když ne nekonal straně se skutky v pravém duchu jak je jsem jí konat tak se na něho valí tatí karma tak o karmě nebudu samotné mluvit a když tyto čtyři zákonitá omar té dostane manipulace tak se samotně ocitat ve stavu mo vše spásy mory ano jak prosím tě ale ještě to jestliže by ještě by bylo možno nějakým pouhým způsobem vysvětlit pro odpuštění hříchů je tím nejvyšším co se člověku může čeho co se člověk může dostat a co se to vlastně opustila všechno co udělal o začátku tohoto života nebo začatku vše životů nebo v tom tím se stalo tak teďka to ze o to povědí ale já to ještě vysvětlím potom podrobně ano se to že on ho vymanil z času a v prostoru hříchů existovat jenom vrací knot to znamená ve vzájemném vztahu ke ctnosti musíte jí být srovnání nemůže řešit ten kdo neví se řeší to právě svatý pavel vším veliké potíže svými věřícími se s ním křesťani říkali jak mi k tomu přijdeme že my jsme nuceni tolik toho dodržoval když tady tuhleti pohani nic z toho nezdržuj a věřit křtít ne jednáte s nimi tak milostně a slámy na následujete těžkosti a on říkal že nevědomost hříchu nečinném nepřímo hříchu tichu nečiní ale způsobuje utrpení veliké utrpení hodni on by byl mohl říci hřích způsobuje obrovské utrpení co my si jako vykládáme jako trest od boha to je přestupováním zákonitosti takzvanými hříchem že na určité úrovni takže mě to přináší utrpení i když ten hřích třebas třebas do obžerství dejme tomu slovně přináší velikou slast že se klasického nějakého kolu napil ne tak samo o sobě mi to dloho novodobého hlediska přináší utrpení je na lomasa jednat možná prominete proto všechno to by se tady o tom dalo vžít čili když zbavuje ježíš kristus něk hříchu tak ho zbavuje sklonu k tomu nebo schopnosti k tomu aby v té relace dobro zlo páchal další přestupky to už dále nehřeší a v tom je odpuštění hříchu že odpustit hřích jako se dělá ve zpovědnici konci odejde spojce řeší na to není správné opuštěných odpuštění říct je obrovská moc která se přenáší na člověku na člověka neřeší protože proč více člověk řeší protože se naučil řešit protože do toho nějakým způsobem dlouhý vojem vstoupil ne o začal najednou z čista jasna hřešit nýbrž na ni li nějaký vývoj ve kterém to co je dneska hříchem ještě tehdy v tom vývoji nebylo hříchem kdyby se když třebas víře zabíjeí protože má hlad nedopouští se hříchu že ani tygr který třebas i bez ladu vraždí a když v radí člověka už vých má tatáž věc provedená někým jiným hříchem na jiné úrovni a on člověk dospěl napřed od bez trestné pátrání zla které sněmu píchání la a teď se má nějakou mocí z tohoto dlouhodobého procesu vývojového dostat čili můžete taky říct že jsem odpustí všechny minulý vtělení všechny li se vymaňuje lépe li ale se vymaňuje se z celého toho vývojového procesu a dostává se za jeho hranice dostává se na úroveň bezčasového vymaní bo čili pro to je to víc než cokoliv jiného o řekli jsme si že v duchovnu duchovní nikde jinde oblasti karmy bychom tak mohly víc ne nevědomost hříchu nečiní ale způsobuje utrpení nese řekli ano způsobuje utrpení a a tak já taky nevidím ten rozdíl jaký ty vidíš nevědomost tady způsobuje utrpení ne hřích to není když se než na brát ve kterém je ta že když neví že tam patřila je je to na opatrnost je to nevědomost nebo jak chceš ne ale utrpení to způsob ve to právné ne jak to bude vím řádný jenže tady si trestán za nevědomost a v křesťanství si trestán za hřích jo to je kvalitativní rozdíl nevědomost je kvalitativně níže než hřích hřích není jenom otázkou nevědomosti když je otázkou poslušnosti nebo neposlušnosti a takže jestli já přestupují zákon boží mám hřích ne sem tam taky když se začne nelézá koni dosti elekřiny že ho a ale není to ří totiž lidstva neposlušnost brž tam je třeba nevědomost ne a tady to nepošle ta kvalita jiná ne neposlušnost je hřích a proto se nám předvádí pád andělů jako neposlušnost a tak se vám to třeba se ten správně když se to takle nesmí na jedno symbolizovaný slabikář vadí li prvním dílu na příklad je výklad snu podle jedné angličany o lidové o tento výklad snů podle této velice vzdělané mystičky považuje za univerzálně platný upozorňuju vás a že se mýlí když si někdo přečetl všechny ty symboly které tam jsou ve pokud či je přečetl a pokud se jim naučil nazpaměť tak jsem opravdu sny podle toho zdáli a byly mu vodítkem ano pokud se jich ale i nenaučil a vždycky sáhl jenom do toho namátkou a podle toho se chtěl říct tak mu to nic nevysvětlil protože jisté je že když člověk se naučí nějakému systému myšlení tak podle toho se mu zdají sny nemusí se naučí podle ví dovím že se proti čeho jiné ale není to absolutně platná pravda nýbrž to je pravda jenom pro toho kdo se tomu naučil to je té ta jedna zásadní a ne na sugerovalo že že mohl být podle toho ve a víte že mohl být podle toho veden že mu tě vedení duchovnímu vyšlo tak dalece si že když to uměl tak podle toho vedli rozumíte mně asi tak není pouhá světem křivdil takže on mohl dokázat se mrtvé na mnoha li deprese naučili tomu stavy káže o někom naučili že se jim podle toho zdáli sny a bez autorita to správné vůbe dní toho člověka ano ale celé řadě a větším lidí terie to nebyli schopné neurčito li a symbolů ne se tohle toho to se sem o něco z toho třebas objevilo ale vůbec to neklapalo rozumíte vůbec v tom vedení nebyl dále bych tě říct k tomu ještě k tomu snovém že když příliš přeceňoval to vedení sny jestliže bychom mohli způsob jakým je člověk veden nějak klasifikovat tak bychom řekli že vedení snem sice není k zahození ale je to nejhlubší nejsilnější nejhlavnější působení že totiž ne nemůže se člověk více klamat než si nemůže být více oklamány jiným vedením než si proč protože dost může vstoupit jeho představa nebo taky to vedle toho správné duchovní vedení ne a ono se to všechno obyčejně zamíchá on nikdy není žádný sen tak čistý aby tam bylo jenom to vedení anebo aby tam byla jenom ta jeho vlastní představa si představit že ten fakticky je rozklad lidského já do malých součástí každý se či ať se naučí člověk weinfurter slabikář nebo nenaučí touží jedno vždycky v tom snu se jeho bytost rozloží do událost ti a do postav všechny události a všechny postavy které tam vystupují v tom snu to je on sám pronásleduje o nějaký nepřítel té on sám který se pronásleduje čím to se dá zjistit z jeho běžného života když se to ty pokusy dělali v tady v kroměříži na tom ústavu a tam mohu říct že se přišlo ke kladným výsledkům že ten člověk se podle toho poznali íčil jeho schizofrenii nebo takový de věcí ano a teď jestliže člověk upínat těch snech a podle toho se dá vést a vydá žádá si další smy aby byl dále veden tak si zatarasuje cestu k vyšším formám vedení to je to veliké štěstí a do to do těch snu se mu pořád bude plést osobní touha po něčem vedle vedení jenom někdy výjimečně se bude zdát opravdu mystický sen to bude výjimka mezi sny který pozná na první pohled že si ho dlouho bude pamatovat nikdo nezapomeneme chtít mě se mu do mysli a tak dále daleko vlitější než pochopit ten sen je dát se vést tím duchem toho neboť každá událost ať už snová nebo tahleta kterou zažíváme zde na tomto světě je rozpracovává ní bezčasové moci boží do času a prostoru tím se rozumová vá do času a prostože vystupuje z bezčasovosti do času a prostoru tím nabývá moci nás zase nazpátek vyvést z toho času a prostoru do toho ve prostorového do té věčnosti čili tím se odvíjí před námi děj to je hlavní požehnání v tom je ne že mu rozumíme nebo nerozumíme ne že to správně vyložíme nebo estando že ale že ho vůbec žijeme proto i ten nejbídnější život třebas tantře na roven který nemá všech pět i západě má nesmírnou cenu protože je to odvíjení boží moci bez boží moci by ten člověk nežil ano tak se odvíjí do tého do toho děje čili takhle pochopení sen nám potom dává jiný přístupně mu a musíme si přiznat že existujou jiné metody nebo jiné způsoby jiné formy jakým se může ta moc boží do člověka přenášet větší míře než třebas tím snem nejmenší míra přednost boží síly do člověka je její stav stav snový může být někdy větším přínosem pro člověka jenom v tom případě když ten člověk opravdu je na mystické cestě a běžném stavu svou vůlí příliš oponuje bohu aniž třebas chce a v tom snu existuje jaký jakýsi útlum volní té vůle tolik neodporuje tak se tam do toho snu více požehnání vejde než do toho dělá stavu kde člověk oponuje svou vůlí a tak proto jsem může být větším požehnáním někdy než dělí stav ale chtěl bych jenom říci že když se něče dá nějaký sem tak to považuju za vrcholný trest který mě sestoupil tedy za sloužím protože jsem se nedal poučit nějakým jiným způsobem a tím jinými způsoby je umět se bohu otevřít jak jsem tady radil zastavit se v tom svém povídavé životě a rozjímavém životě odějí předem bohu ne pro ten klid jeho nebo prostě se tam odevzdat vole dostaví se vedení událostmi nebude třeba k tomu snu dostaví se vedení vnuknutím ne a nakonec třebas spojení s bohem ne tato otázka je zase dána takovým způsobem příliš obecným že já potřebuju odpověz konkrétní ze než dělají dva totéž není to totéž že jestliže by někdo třeba se soustřeďoval na boha bez přívlastkem o něm žádnou před stavu o tom bohu a nějak se mně se to středu já nevím ani jak by to dělal když když by před tím neměl nějakou průpravu tak se opravdu soustředěn na nic a je to k ničemu to je tak první rada obecná jestliže ale ten člověk má k tomu bohu nějaký poměr řekněme třebas jenom citový a nemá o něm představu jako o bytosti do nemusím matnou citový poměr třebas poměr vděčnosti tak už to není soustředí na boha bez přívlastku to soustředí nebo jako mluvící bytosti rozumíte žíti jako by to s nepředstavuje a to už bych řekl že k něčemu je že člověk si vytváří poměr k tomu bohu a taky si vytváří přístup němu ano takže nikdy se nepozastavil vnitřní vát když člověk vy tam jenom civilu víte když nemá důvodů proč se tam pozastavit když to dělal jenom třebas povinnosti když to nedělá z citu nebo z jiného poměru kladného poměr k bohu víte když ten poměr k bohu ho nutí k tomu aby se k němu odebírá neměl by vůbec váhat a kdykoliv by měl všechno nechat a vyslyšet to rozumíte té jeho volán ale kdykoliv to dělá mechanickým způsobem že se někam a nějaký místo soustřeďuje ne nebo mechanicky říká třebas nějaká písmen nebo z takovýho tak nikdo se duch nezduchovní mechanicky nikdo na přísahal že tak je mechanicky zdůvodnit je to zbytečná námaha a musí by tak úplně zbytečná protože ona kdyby dělali na horšího roviny ne ale že by ho to vedlo k bohu vůbec ne podívejte se pokud z radí myšlení na nic a soustředím takovéhoto typu jo tak musíte si uvědomovat jednu věc že toto soustředění je zasazeno do jiného rámce než do jako a zase jen v evropě doteky myslícího nebo základně čiho člověka ten čtený tohleto provádí nebo jako ne ten má ke svému myšlení zcela jiný poměr než my a proto výsledky jsou jiné než evropě já jsem nepoznal tady zatím se neměl tu čest poznat člověka který by touto cestou někam došel nepoznáte a to z toho důvodu že je to vyňato tato předpisy všechny jsou vína ti z kontextu souhrnu jiných předpisů které když mne když přitom zároveň nemíjí když si to nejsou vzývány tak nemají ten dopad nemají ten výsledek jaký mají mít já bych to řekl obecně ano každá jóga má osm součást každá eva a taky zen minimálně o kdybyste jeden jednu z těch účastí vynechali tak už to není ta doba například dnešní hatha jógini u nás vůbec o těch o smyso částech nevědí čili to co voni považoval za hathajogu není hadač u ná zen buddhisté takzvaní považuji za veni vůbec zen budím to ne co se nám z toho hodilo sme si vzali to se nesmí dělá neříkám že to musí být na nic ne ale beth ke zklamání větší a to bych chtěl jako předejít u vás není chyba ve vás nýbrž je chyba systém ano tvého jistotu dononale prosím je tohleto co teďka tady napíšeme by ne a tak by se jako o proto nebo do a zapisoval do nějakých spisů to já totiž když tady uvedl tomu úkolu člověka na tomto světě já bych si dovolil tedy ten svůj úkol představit o jak si ho představuje třebas u sebe to není něco co by bylo všeobecně platné ze té jenom princip vysvětlím na koketně příkladu princip úkolu ne tak princip úkolu je u mě dán třebas nebo vysvětlení mém nejá jsem karel makoň karel předchází makoně že k znamená to je je vždycky něco té vložení se do něčeho já to řeknu lidově protože ti písmena mají určitých smysl a každý přimář smysl li vložení do něčeho o například dejme tomu kohouta nako krátký libého se vkládal toho no výhodné i ze a tak dále o to dokumentovat na mnoha jiných věcech že klišé věcí tady na tomto světě to snadná ode mě se chce jako od karla abych se do věci vložil a a teďka a aby do toho vložil oheň životní sílu všechnu abych ale dovedl včas dycky zabrzdit kdy je třebas tím co člověk udělal vejít do boha protože jestliže si to člověk nechá pro sebe a nejde kdo boha s tím užitkem těch věcí tak se pro víru tady se váže na ten svět způsobuje si další vtělování a tak dále a jiným škodí a proto to končí el je bůh ne všichni andělem a jako nic michael gabriel to ab tato karmou přívlastky boží bych tak řekl rozumíte no tajně co je říkat a lidský na pasování na končení u boha a čili ale pro mě programem jak mám na věci být a teď makoň sám mě je pro mě k bych zásobárnou sil které mám k dispozici a to je způsob jak se na věci má hodit a teď makoně způsob odkud se to bere ne nebo vysvětleno kuse tak já bych si dovolil dušičku to extempore jací vší víte že indové považují o za slabiku určí to znamená vyjadřuje to celé stvoření od boha o až do té tvůrčí fáze ve kterém se nacházíme čili když moje slovo začíná mé jméno začíná u příjmení tak je to od boha pocházející už stvoření to už je zde zakotvené stvoření zase tam má a to už my si vysvětlili je tam zase je tam zase ale ty tam on mě a teď bych vám chtěl říct tady to tamto naší a je to naší o ně co to je indové mají oslabiti že od boha a zakotvit tady tomto světě to de indický způsob o tady mám dvojníka řekové zón říkal on o tu to by a tak dále že on to není náhodné že tam měl on který mají o té si když vyslovíte o tak to stvořené zvnitřku e až na ty znamená indové se snaží to do toho co nejdál tím co od boha pochází kdežto řekové on zkuste si kde končí na patře tyto vychutnali kdysi žili po z toho voči ho principu žili tak i to ukazuje život hospodárně života kdežto o ně něco co pochází od boha že nežijeme si výlevem vyslovení o o ně propouští te to sice z cit zavalením ale propust je to ven na mně se chce abych to co jsem radoval propustil navenek abych to tady uplatnil rozumíte a tak já potom jenom tak ve zkratce znázornil jak chápu osobně své své jméno člověk totiž musí dorůst do svého jména a teprve pak dostane jméno nové při každém znovuzrození dostaneme jenom nové a už to dávno jméno nové ale nebyl by ho dostal kdybych byl se kdyby byl nerealizoval svoje méno je za ním aby že toto jméno sem radžo až koncentráku a tam jsem taky dostal dalším že který už není takovéhle ne nevyslovitelné nedá se taky na hrad na magnetofon a to už potom úkol který nepochází z vůle člověka jež pochází z vůle boží to to já tady říkám co tady říkám dlení toho jména je jak člověk má zacházet se svou vlastní vůli se tím co dělám které pochází od boha ale on je člověk přivlastnil ale další méno potom člověk dostává měl zacházet s boží myši na mi které už vědomě nejsou jeho ne a jak je úkol přitom který člověka čeká a za číně čím došlo se plně vložíte ká a boží je toho oheň a je oheň to znamená nejenom rozum ale celoživotní sílu všechno co komponenty člověka a mě se nad vším zastavit nedospěl tím ať zase k sobě nevracet se k sobě když zastavit a přejít do boha s účinkem přejít do boha a ne to musím zastavit činnost abych mohl do boha přejít dycky musím znovu činností začínat abych mohl ví taky končit nemohu nemohu prosit tím nezačnu nepodá zabrzdit čili to je to co já pořád vykládá jako aktivní pasivita ne praci jak jsem pochopil v předškolním věku tedy tuhleto protože já jsem tehdy měl schopnost to k rozumně tomu k tomu a tomu tomu ale ne nejde jsem opak bohu nic pochopitelně jak jsem chápaví klad té nejtěžší toho se a pak tedy tak jako je to velice jemná záležitost která překračuje svou jemností tohleto mu tuhletu moji existenci to tu mají hrubost takže když já jsem třebas vyslovoval e jak to to že to křičíte ve svém nitru nebo v celém těle tak já jsem brzdil třebas pochody které mě příliš poutaly k tomuto světu které mě s tím svazovaly víc než normálně věčně svá zá například horečka člověka velice svazuje tímto světem vadilo do takového stavu neklidu ne a tím moc raduje tak já jsem například tím zaháněl horečku já mluvím jenom o ten to já jsem tím dělal víc věcí ale to je to pochopitelné snižoval za závorku sebe velice horečnatým a nemít tohoto e tak jsem zaručeně zemřel jsem pomocí se dostával do stavu nehoden tého kde jsem měl klid vnitřní ne jsem to říkal v těle tak to byl ten karel předškolním věku ale to makoň to jsem nepochopil to mně bylo dlouho cizí jsem vůbec nevěděl co to je proč to mám nechtěl bych vám něco říct o prosebné modlitbě protože nikdy silné nepředstavovali svůj poměr k bohu jinak než jako ke svému dárci dobrodinci ne a proto ho prostřeli o všechno co potřebovali a to platilo i o starověk když do u do i o době ježíšově že totiž když se ho ptali jeho učedníci jak se mají modlit tak on jim přednesl prosebnou modlitbu otčenáš je vzor prosebné modlitby jenomže bohužel křesťani i do dneska zatímco jeho smrti něž tě netíží na to že ta modlitba kterou on tě tím učedníkům dal především byla učena pro učedníky jeho a za druhé byla skloubena sešitek to skloubení neživot tem je tam v té modlitbě pro mě tedy aspoň velice jasně naznačeno a pro křesťany nebylo modlit se otčenáš a jenom v tom mluvit třebas já nevím s pochopením je strašně málo a proto mně bylo zakázáno toto napsat do toho sladkého jha protože by byl postavil do špatného světla všechno křesťanské modlení já mám s tím dojem že křesťani se ještě nezačli vůbec ještě modlit dva tisíce let po kristu tím nezačli protože přeříkávat otčenáš to je vopravdu to co není ještě modlitbu a na si to dovolím vám vysvětlit kdyby se tím nesouhlasili to je velice revoluční způsob myšlení a vím tak by to řeknete nebojte se mě já víte nebo volá já vám to vysvětlím proč se tak proč to tak něčím především není možno pochopit otčenáš bez pochopení symboliky ježíšova života neboť z té symboliky ježíšova života ve které jedna na čen na nečinila nadstavba nad život lidský který končí smrtí této symbolice ježíšova života této nadstavbě je vysvětlen otčenáš od á do zet a já se pokusím o to na životě ježíše krista vám vysvětlit otčenáš on totiž jim to těm svým učedníkům ježíš kristus dal v době kdy už s ním chodili kdy byli jeho učedníci a když se ho kali jak se mají modlit on si byl dobové toho že byly schopny a měli pochopení pro modlitbu prosebnou a proto jim žádnou jinou modlitbu nepředestřely než prosebnou modlitbu oni neukazoval na žádné jiné typy modlitby jako třebas je známe dneska a to lidské tradice rozjímání nazírání nic takového je neučil jak se si mohl ježíš mnou on taky nikdy s nimi nezacházel někam stranou ve byli dlela modlitba vůbec ne on také nikdy s nimi neupadala nějaké extáze žádnou extazi nepřeváděl jenom jedna věc je pod na extazi to znamená určitému ten druh učenému m modlitby nesené a to je to promění na hoře tabor upozorňuju vás že to promění na hoře tabor bylo konáno jiné jenom proto aby ukázal svým učedníkům spojitost jeho se starozákonními proroky to znamená aby jim ukázal něco čemu by v křesťanství říkáme obcování svatých a aby jim ukázal jaký to má smysl to obcování a jak je třebas tím zacházet protože jestliže by jim šlo o to obcování někomu šlo o to obcování tak je to chyba o něj začlo jít o toho co vání s těmi svatými nedovolí bylo jim tam dobře sami si tady stany a výklady a vrůstání do tady nemá že odtud lekl pryč protože šlo o obcování se ty kterým které má jiný smysl než si v tom lebedit opuštění nýbrž to má smysl poučen v posílen v duchovní vazbu na minulost a na přítomnost obou také a tohleto ukázal a my totiž dneska už se nemodlíme bohužel to už je vynecháno kréda věřím obcování svatých té tam také těla stísněném na konec že to už se v nako se tomu nerozumíte za jako ještě v tom novém není jedno tam není nehne novém to neměli nějaký patě modlíme domem do není a novém to není osm vás volba všechno napsáno nebudete dotýká náda ano je to tam není ne neučiníte nic není to tam ale není tam taky vstoupil do pekel tak by nám není mi to tam není protože se tomu dneska nerozumí ano je mohla se už že slova otčenáš takže nemíním vás tím znovu obtěžovat tím výkladem ale protože jsem ho dosud neo nevysvětlil ve spojitosti s ježíšovým životem tak si dovolím aspoň ve zkratce pokud mi ten cesta čí vysvětlit vám otčenáš ve spojitosti s životem ve symbolikou ježíšova života on totiž ježíš kristus jak o sobě pravil byl za jedno s otcem že ano to znamená on ho nejenom považoval za boha on věc za otce když on o věděl že to jeho otec tě on tak i neradil v té modlitbě aby se někdo modlil o čem nýbrž od česky ten člověk pociťoval že je to otec či původce čit vře všeho všech dohromady aby si nemyslel že když my se cítíme oddělenou bytostí že takhle by se měla začínat modlitba jako s velice odděleného člověka od boha a on by se na začínat z pozice člověka který si je vědom že je spojen s bohem tím tvůrčím principem božím ze kterého pořád jeho život pochází ano a to je to je stav všech lidí nejenom jednotlivce ať si to člověk uvědomí nebo neuvědomuje vždycky platí že pochází od boha a že on je jeho otec všichni jsme jeho děti že tak jestliže člověk totiž začne se prašné prosit a modlitba otčenáš je prosebná modlitba naše prosit tak a rovnou vstoupí do oblasti proze tak to už je špatně to se nezačal modlit v tom pravém duchu že pravý duch modlitby musí odpovídat vůli boží já nemohu pánu bohu radit co má dělat dej vy mu ji vedlejších let přestanu mě pronásledovat mými nepřáteli že nebo tak to nemůže nebo a mám klima ať mám zdraví té všechno špatně já se divím že křesťani neztratil ještě poslední špetku víry když se takhle modlili a museli být vždycky důkazy o tom že v mnoha případech nebyli vyslyšeni je ano a to si mohli myslet třebaže to byla náhoda a jindy ne já jsem se točit přesvědčil v koncentráku že tam byl lidi kteří se modlili upřímně bohu za to aby zůstali naživu a byli tchyni ubíjen gestapák a byt a modlitba ji vůbec nepomohla jako by pán bůh byl hluchý vůbec není pravda libye oni se nemodlili když my totiž vůbec nevíme že prosebná modlitba a proto jsem proti ní tak jak dneska se praktikuje je něčím jiným než prosebnou modlitbou to je služba v sobě a ne vykonávání vůle boží a tohleto smyslem něm na prosebné modlitbě a pavil přeci pán bůh ví nejlíp co já potřebuju a co my potřebujeme ale jak na má pomoci když my to nevíme a my nemu a on nemůže dělat něco co by bylo postaveno proti jeho stvořitelské mu úkolu a dokonce po tíhlo spasitelském úkolu on musí zachovat jednotu stvoření jednotu spasení a my mu svou řečí do toho nemáme co mluvit a nesmíme zbylo aby každý si mohl na pánu bohu vymodlit to co on považuje za správné když ono to správné není protože nemůže vědět co je vůle boží ale jakým způsobem se to má člověk dovědět jestliže má správný postoj vůči bohu jako ke svému otci to znamená tento poměr se nezrodí ihned tento poměr je zralý teprve tam kde se člověk stává učedníkem páně proto tuto modlitbu radil učedníkům vým učedníků neradil to těm kteří jeho učedníky nebyli je nám neska jasno že kdo se modlí a není učedníkem páně tím se že tak ale okamžitě nemusí čekat až panečku přijde do se modlí tuto modlitbu tak se vlastně bohu protiv nemodlí se v pravém duchu té modlitby praví duch modlitbě otčenáš posvěť se jméno tvé si vás než se ten člověk moc i aby přišlo království a on se má napřed modlit aby se posvětilo jméno boží totiž do s úctou nepřichází ú touhu bohu nepřichází k prosebné modlitbě tak ten se jim modlí špatně protože má spíše úctu vůči tomu co potřebuje pocítí ale nesmí sich vůle vůli boží nesmíte toho boha toho otce samotného kdyby byl správným synem otce tak bych si ctil jeho vůli přeci buď vůle tvá sklátí tajemné že tam se buď vůle tvá než při kladivo když on přeci nám říkal hledejte především království boží a najednou v otčenáši předkládá něco jiného to si neproste nýbrž on ukážu ukazuje jak k tomu člověk dospívá k tomu při království člověk si upřímně nepřeje aby vládl bůh v jeho životě v této při království tvé vládní v mém životě nebo v našem životě to je při kazí to není nějaký něco z nebe nějaké zjevení nýbrž aby na místo mé vlády vládl tady bůh ovšem vládnout má možnosti mně tehdy když je opravdu otcem kterého svým jehož méno tím jehož vůli tím ne a proto teprve potom následuje při království tvé chápete to já to do takhle beztak všechno vysvětluju já jsem potom ještě vrátím k tomu životu ježíše krista bych to na něm detailně vysvětlil zatím du dál takže už jsem u té pravdy při království tvé můj musíme si vysvětlovat jako já nemám právo abych vládl vedle tebe bože když ho eto prosím tak je to vlastně víra je touhy vládnout vedle pána boha svou vůlí vládnout vedle vůle pána boha proto já se napřed vodím buď vůle tvá při království tvé ne a tak dále to tam bodě dá novým vlastní to musí jedno druhým jsou i se a tak je to modlitba až jsem správná pak dál ježíš kristus nám doporučuje a to i svým unikl aby nebyli příliš starostliví proto když se modlíme o vedlejší let tak se modlíme jenom prosíme boha jenom dnešní dej nám dnes že a nestra kdybychom boha prosili o něco víc než o dnešní let od dnešní to je obecně řečeno o nesnížit života tak bychom se proviňovali za se proti vůli boží neboť nám je žít intenzivně přítomným okamžiku a a ne budoucností ne té moje přítomnost nes já mám má právo a možnost i taky pomocí té modlitby se dostat k tomu bohu a ne jestliže by někdo byl chtěl a víra ří za kristem tak ono odkázal do paďous odpuštění abych chce někdo třebas ještě pochovat svýho otce tak nemá udělat co dělat a musí mrtvé nechat pochovávat mrtvé mrtvými ano a jít za ním a totéž se chce od nás tak tak ta prosba je velice důležitá takhle postavena dále dštěte srovnám pořád se symboliku když se o život a to se zahynu a to příde dále je tam modlitba od pustá naše viny jakož i dopouštěl činům my náme právo abychom se zbavili svých věd když sami těch vin nezbavujeme své bližní my musíme zapomenu to na viny jejich musíme jim odpustit vně tak máme právo za těch okolností být zbaveni to utrpením z té nenávisti svých bližních dále je tam neuveď nás v pokušení ne podívejte se teprve potom až se všechno tohleto též kála hodnot až se všechno tohleto dovedu v duchu a pravdě modlit teprve potom mám právo aby mně pán bůh nepokoušel před tím vůbec nemám právo na nárok na to aby mě pán bůh nepokoušel do tý doby mě pán bůh pokouší ně pokouší tím způsobem že já vidím pomocí smyslů vůčí svého stvořeného které má dispozici jenom tento svět za je jako jedinou skutečnost a vám se k tomuto světu daleko konkrétněji než k pánu bohu a jestliže má ta moje modlitba mít smysl spojovací tak já nesmí být dále pokoušen od boha abych toto považoval za jinou skutečnost do to pokušení pocházející odbavují ustat ale běda kdyby ustalo dřív než já si přeju upřímně království boží a by vládlo místo mého království a to ostatní co jsem říkal že pak bych předešel a v něco vynechal co by mě potom chybělo na té cestě jak by ji nemoh družinou protože jsem přeskočil nějaký stupeň tak jsou stupně například dejme tomu ten poslední tamten a zasáhlo prosím vás zbavit zlého nemůže nemůže vás bůh jestli vás má rád protože životu ve dvojnosti je třeba dobra i zla on se nezbavoval jidáše až do kříže se a nezbavoval bylo ho toho jidáše zapotřebí toho zla byla zapotřebí a proto ani my nemáme právo se vybavit vybalit ze zla protože je ho zapotřebí až do kříže až na kříž tedy až do vrcholné fázi duchovní cesty ale my se bohužel když se prosebně modlíme opačně modlíme zachce docenta by na předloha teprve potom přišel ten ostatní a proto vám říkám že je to modlitba na hlavu postavená ježíš kristus dobře věděl proč tomu dal toto pořadí a teď bych vám to vysvětlil ještě na jeho životu a toto pořadí se dá odůvodnit jeho životem na tomto světě měli tě na mysli že jednou k tomuto výkladu dojde a že lidé si budou umět vysvětlit jeho život bez spojitosti s modlitbou kterou lidé předložil se snaží dělá největší chybu v tom že oddělilo modlitbu od života kdežto ježíš kristus nikdy modlitbu o života neodděloval o i když si se zvláštní modlit a zlá dělat dobré skutky nýbrž svým životem se modlili a to vám právě chci li světit jak k tomu došlo jaké fázi se modlí člověk otčenáš svým životem rozumíte jemu on to mohl svým žákům takhle přednést jako ho tomu záležitost protože oni už byli svědky toho jak on se životem modlí on o sobě sám řekl jestliže něco dělám pro sebe nevěřte mě čili on všechno dělal pro jiné on mě už úkol pro který na tom světě byl a to nebylo v žádném případě pro s něho on říkal synově a nepřišel sem boží ne při aby mu bylo slouženo že už aby on sloužil a v této fázi vykládal otčenáš a křesťani bohužel oddělí modlitbu od činnosti byli dokonce a jsou dokonce řády kde se jedno modlí a ty lidé si po to považoval za daleko nejlepší záležitost jako mohou dělat proti ale při tom velice trpí protože to nesmí být odděleno nejvíc seděli křesťanští světci protože oddělovali modlitbu od činnosti od světské činnosti kdo nerozvine totiž světskou činnost až do té zázračné podoby jaké jsme byli svědky za ježíše a života ten nemůže se správně modlit nebo když se správně modlí co se může také stát a ty skutky tomu neodpovídá znamená o třebas zavře někde klášteře tak musí za to ví trpět jako kdybych byl činný aby to já vod abych se na úrovni a no či utrpení tak nemírně stoupá že nám to nemůže být vzorem a není to co sem já vím proč vznikly kláštery protože byla doba tak těžká že v běžném světě nebylo možnost se tomu bohu věnovat byli války ne vzájemně nedůvěra mezi lidmi a tak dále a když se odebral a člověk do samoty tak si ty věci lkání svým pánem bude věří ne pravda ale měli si uvědomovat že je to zařízení z nouze a ne z toho udělat celou životní praxi že si dneska třebas naše církev myslí že modlitba stupně modlitby jsou stupně do nebe a zapomínají že způsob jednání musí parním a jedině tak se ten člověk dostane do nebe jinak ne takže dejme tomu svatá terezie z avily musela potom na tom přít okem utrpení osmnácti letem a musela to na sobě napravit a jenom v tom svém své životopisu to líčí bohužel ten se tolik nečte takže si člověk neudělá ani správný obrázek o tom co je třeba k této v tomto způsobu myšlení a to lidskému dodat a to je třeba nedě opravit totiž aby člověk dospěl k tomu že by jeho činnost byla modlitbou aby i tomu co od chcete dát na té svatá terezie aby mi řekla když se jí divili že toho tolik udělá já už to nedělám vnímala a pracuje kristus od ní kristus to znamená má už nic viděl do byla to před přecházejí výhody do činnosti ale kdopak vedle