Karel Makoň: 81-08 (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

je li klášter lidí takže jejich zkušenosti se našemu vědeckým ničím člověku nezdají být dodat ne protože byly získány v prostředí uměle vytvořené že ano které na padalo které je sugestivně něčemu mělo takže voni si nohové proč například dejme tomu do vás tého století nebyla žádná stigmata a od svatýho vaničku jak je to naučil svatý hanička kde kdo měl stigmata dodneška jen na toto věci říkají ta si něco po svatém svatým radíš u zasívat on tam tyto uvarovaly nemají třebas pravdu v devadesáti po nemají rádi toť do to dokáže že dokáže to zase jenom doma zkušenosti s těmi stigmaty a do že nepravá stigmata vsugerovaná nemají ty následky jako pravá Že pravá stigmata mají za následek poznání kdežto nepravá stigmata mají za následek jenom zážitek to je ten obrovský rozdíl propast rozdíl že čili opravdu těmi stigmaty u člověka který pravá tím matrace něco do do člověka vlévá něco do něho nového věčnost nového objevuje kdežto u toho druhého si to jenom řek bych medí nebo ho on si to před v tom trpí to že taky druh svobody do utrpení na zváží velikou zla že ano ještě takže tenhleten způsob přeci jenom je subjektivní ale jestliže by se jednou jak to tady říkám dokázalo experimentálně dovést nejlepší každé třídy ne ti nejhorší žáky kteří stojí o poznání to ten oboru ne nějakýho boha relativnímu vrcholu říkám relativnímu vrcholu na cestě poznání čínského tak ech by se dokázal také snadný přechod do vyššího stupně rozumíte u všech bez rozdílu ne s jednou výjimkou že a museli se vybrat nejlepší nejlepších protože kdyby někdo jenom maličko byl zamilován ještě do něčeho jiného než do svého oboru tak ta část bytosti ta část zamilovanosti není čeho jiného by mu vadila ke za plnému zvládnutí toho o bohu on musí být fanatikem nese obou jako byl třebas aniž anti jako byli manželek li neboli ani na svůj vlastní život ty ulice dokázat a tak voni podávající jde o tom přechodu na navštíven to všichni bez rozdílu všichni a že se to je že to jsou v takových to my známe šest asi jedinců ve dvacátém století a na-na sklonku minulého století to je málo je na důkaz objektivní je vám říkal kdyby se to výkvět udělal a on se v budoucnosti udělá protože budou tady důkazy že byste to mělo udělat brzdy příkazy tak se to udělá protože lidé budou ctít ne poznávat boha ale budou chtít pokračovat na úrovni světského poznání dál a ono to nebude se dneska a to je naše naděje se dneska ukazuje že ty pracovní ústí rozhodovat o nějaké věci je jeden jedna navaleno stáhne jak se stává tak těžkopádným že voni se dostanu na ty hranice těžko kazí se to ne nebudou tu karmou tlačit tak jak si všimnou i oni jsou ještě starověku znám jiný způsob chápání takového kompletnějšího a za jakých okolností dík tomu dokázali tak si to exceluje o vyberou si to těch starověkých zkušeností - zkušeností a vytvoří z toho soustavu vědeckou soustavu jak na to a experimentovat budou na lidech pochopit jen vidí nebudou moh do krát se to se může jenom na lidech tam se hodně...z toho zblázní protože nebudou mít výběr správný by měli správný výběr tak by se nikdo před tam nezvládne ani jeden a to potom způsobí že najednou najdou cestu jak se od toho těžkopádného rozhodování dalším bohu dostanou samovolné nemu rozhodování správnému o budoucnosti třebas techniky vědy a všeho ostatního to to bude mít zároveň mravní dopad. Protože lidi kteří na tuto úroveň nebudou schopni například boží techniku na ničení ch lidí že tam na úrovni kdyby toto dělali tak zní spadnou a ten žák toho prošla řekne pane bude sebe jesliže vy máte k tomu abych to použil třebas nějakou energii ničící člověka tak okamžitě ztrácí možnost se tam pohybovat tím způsobem jako se tam pohybuju tam ztrácím možnost duševního pohybu jsem tam inertní se tam ne tak musíte dovolit a zbavené tohoto úkolu a nectně v tom působit tak jak chci jak mohu na že ono se potom dostane do jich kolejí a tak dále tak toto předpokládají indové a jiní že ano a proto říkají nebylo správné předčasně bourají protože ještě dohrál svoji roli ale ona ji brzo li do hry aspoň tam kde nevěčné o člověka aspoň u těžké lidí kteří budou chtít vést li dál jako třeba dejme tomu kterýkoli....starověký nepotřeboval boha věřit že on věděl on se s ním stýkal tak taky se potom ukáže že ten člověk který vůbec nebyl vychováván k víře poznává věci které se dříve těžkopádně dobývaný vírou a tisíckrát se s prasíly padalo a on nepotřebuje v jeho padnout na ni nikdy neseděl na například nemohu padnout ve stolu víry protože se za nikdy neseděl omylu jsem se nikdy neopíral to ten po této stránce jsem nějakým takovým předvojem ale musím si být vědom toho co s ním a co nesmím indové si byl dobře vědomi toho když ji svatá písma tisíce let před naším letopočtem říkala nechať poučení nepoučené nemate a proto je v tomto smyslu bych to chtěl jako uvést na pravou míru a nesmíte si myslet že dělal nějaký tajnůstkářství nýbrž nemám právo zbourat ty činitele kterými věčně můžete být do vedení někom víra kterou jsem nikdy neměl musí ve mně vzbuzovat vaše víra musí není budovat tu protože také správná cesta jenomže ježíš kristus se k této cestě stavěl zvláštním způsobem on nikdy neučil víru slepou nýbrž ustavičně opíral o důkazy jakmile nějakou chvíli nedělal zázraky tak mu přestali věřit a proto se praví v evangeliu svatého jana dělá první zázrak uvěřili v něho jeho učedníci oni museli věřit za ním šli a uvěřili znovu když viděl zázrak a znovu věřili když udělali další zároveň e tělesa dělat přestali věřit tak labilní je víra musí být pořád doplňována zkušenostmi novými a vás vedu k tomu jenom a nemám větší právo než aby vaše víra byla podporování a zkušenosti vás uvádím k tomu jak ty zkušenosti opatřit abyste posílí svoji víru je tohoto nemám zapotřebí protože víru nemám ne nepotřebuju posilovat se potřebuju jenom vyprazdňovat od víry od všeho a o ideje musím z nemam ale od všeho od sebe se musí vyprazdňovat abych mohl tyto věci viděli aby tady jasno co mohu a co nemohu ne a čím mohu být lidem mocen a čím jim zabraňuji nějaký pokrok o a tím co bych tady naznačil co bych mohl vysvětlit co by dokázal věčně li své rozumě dokazatelné budu velice opatrně v budoucnosti vykládat aby si to vzal opravdu aby tomu porozuměl jenom někdo aby tomu všichni neporozuměli aby to nikdy nestalo proti jejich víře to by byl nepožehnám zároveň řekl třebas nebudu mluvit sebe ale budit trojím způsobem aby byl bez viny jo kdybych řekl pravá pravé to není tao po němž se kráčet řekl zdánlivě co proti kristu jsem cesta a pravá cesta není cesta po které se daly kráčet po vyřkl ale laoce který to to napsal měl pravdu protože ono se sice potom kráčí jak že kristus ukázal a se podle jeho návodu o tom že jedině tím kráčením se nedostane člověk v tom cíl on musí také při tom svém pohodu umět ustat toto zastavení vědomé a pohodu je stejně užitečné jako ten pochod takže těžko vy řekl že byl užitečnější to že dělali tři roky zázraky než to že ježíše krista navrhuji přestaly v něho věřit a nechal ho samotného jít na kříž ne samotného ani jde o tam doprovodnou trpná když on si to ani nepřál a tím získali ducha svatýho kupodivu naprosto nehodně protože z pozice ničeho se dostávám do další úrovně musím to co bylo dost ožila za nic a tím sebe považuju za ni a tím se dostane další úroveň to napřed samosebou musím zdokonalit tak je to úplně dokonale relativně dokonale ale pak to musí odbornou tím že to považuju za nic pro tu vyšší úroveň minebo na tu nade vyšší úrovni je to nad jej ne na vrcholu a jsem po tím jsem nad tím co se mu že překonal a tím je to nic takže bych chtěl říci mluví padma pravdu laoce i kristus každýmu vína ne že ten laoce měl na mysli to že to při všem je a do ničeho nezasahuje a ježíš kristus měl na mysli bůh při všem je a do všeho zasahuje a oba dva měli pravdu jak to ale srovnat lidské hlavě protože člověk se uvědom Člověk si uvědomuje, že kdyby zasahoval tím způsobem jak může zasáhnout do toho dění které které my tady žijeme tak bych ho celé zvrátil postavil na hlavu kdyby on tady nedomlouval jako tvůrce který zasahuje jiným způsobem než aktivním který na pozadí je to reptá která dodává pro došed bytí že by by by chtěl být žárovkou a ne lear ne kdybych měl být cestou a nekradou rozumíte po které se nedá kráčet je o kterým vůbec nemusím vědět kdyby to řekl taoismem ze tak by rozrušit svoje tvořené všechno byl Proto se modlíme v Otčenáši:"neuveď nás v pokušení", protože to, že von tohleto nedělá a že on zároveň je cestou, po které se nedá kráčet, způsobuje, že existuje tenhleten svět. A je to pro nás veliké pokušení, do kterého bychom neměli být uvedeni a měli bychom přesto k Bohu kráčet. To znamená, měli bychom překonat tvůrčí aspekt Boží, a přitom bojovat proti Bohu. A překonat potom spasitelský aspekt Ježíšův, a ne bojovat proti Ježíši. Abychom se dostali k vedení Duchem svatým, neosobnímu vedení. A tohleto neosobní vedení v Indii je v plenkách. Jenom ti Indové, kteří se vymkli tomu tradičnímu způsobu přístupu, že si sedli k nohám mistrů, když se dostali na tuto úroveň vedení Ducha svatého. To byl například Ramakrišna, Šankaračárja a mnozí jiní, ale bylo jich hrstka, protože ti se nespokojili s tím, že si něco vyseděli u nohou mistrových. Jako chtěl Ježíš Kristus aby si to nevyseděli u jeho nohou, nýbrž šli za tím, za to dál, ne? Aby byli samorostlí. No a on taky před takovou samorostlost Ježíš Kristus postavil. Tam je postavil na jeho- na jejich vlastní nohy a oni věděli, že nemají žádný, že ano? Tak se skryli ze strachu o svoji existenci. To bylo v nejlepším pořádku. No ale říct to takhle, to je slovo do pranice, viďte? Zkrátka, jak jsem včera byl tady jednou paní dotazován na každém mezistupni jest nějaký strážce prahu, jo? Z okultního hlediska řečeno. To je to nic, které hlídá přechod, ano? Přes které se musí něčeho nového zase přejít. Tamto se musí zrušit jakoby to nic nebylo a přejde do něčeho nového. Kdyby byl v těch sedmnácti letech považoval těch sedmnáct let svýho života za něco, za co jsem je považoval předtím, za něco hodnotného, tak jsem se přes tento bod nedostal dál. Tak jsem dneska k vám nemluvil. že jsem to začal považovat vlivem toho osvícení nosti vinou ne do že pán bůh přepadl a běželi do za nic zabsolutizovaných život nebylo to tak pravda ale důležité že jsem toto považoval proto i to bylo nutné takhle vidět jako nebyla pravda že je to všechno na nic co ježíš kristus jim tam tzv liška bez mocně plní naž že ano ani tam nedokážete kříž dotáhnout na tu kalvárii do to byla prašna vostuda ne tohoto vladaře ono toho bylo zapotřebí jsem tehdy potřeboval anulovat svůj předešlý život ne a začít nová čistým štítem a tak je to na každém stupni o a to je ten strážce prahu na dobu mystické když jsem tady řekl že ten dotyčný na kterého sestoupil duch svatý měl za sebou všechno co prodělal lidský národ co byl dělal sám ježíš kristus poslem narození a po jordánu a v době co chodil s tím do číšník noty tak tím jsem chtěl říci že to nebyl nějaký specielně vyvolení člověk ta vyvolenost se získává duševním postojem čili každý z nás může mít za sebou všechno co židovský národ co prodělal že se ský národ co prodělal žiš kristus a co na kříži a před tím po něm všechno může mít za sebou také on jestliže duševně voni správný postoj k tomu co ten ježíš kristus nesl my totiž uneseme z toho co ježíš kristus a kdo ského a všichni ostatní při jinde viny ale prodělali jenom tehdy když sobě překonáme co stojí mezi naší úrovni a tou kterou překonali a to se kupodivu provést velice rychle řek bych za vteřinu nebo v bezčasovém okamžiku jsem byl svědkem toho že jsem se najednou ocitl na jiné úrovni to je i nikterak nezasluhoval leda tím že jsem zrušil úroveň dosavadní aniž bych spáchal sebevraždu pochopitelně takže dejme tomu těch sedmnácti letech jsem zrušil svůj dosavadní život bez zneklidňování důležité a tím ve mně vznikl prostor pro existenci boží u uvědomování si esence boží a když jsem zrušil svoji hmotnou existenci se vším dohromady i s tím poznání které se mezi tím nabytím se vším jako ti učedníci páně všechno co měli bylo pro zrušeno jako vypojili tak jsem v tom stavu se jednou ocitl na úrovni o které jsem před tím neměl za se tušení že ano že bůh nebyl pro jenom stvořitelem byl že byl pro milující jediným činitelem a tak dále a ten stav trval tehdy pět měsíců ne než se zrušil čili do dlouhá bychom moh expertů využít abych mohl o tom neska dost odborně mluvit ne protože jsem to do dlouho zažívat tak se mám chtěl říci abyste si nemysleli že vydejte mezi volenými jestli tomu bylo tak že byste potřeba nějakou zvláštní vyvolenost noho povolaných málo vyvolených jak říká se v písmu tak by neplatilo to co ježíš kristus řekl třebas ženě u studny samaritánce co udělal s maří magdalenou když se mu tam vrhla pod nohy a tak dále že okamžitě zdvihl někoho dospěl z úrovni na které byl na úroveň úplně jinou dosavadní život složil utrhám vzdal ho ten nemohl se stát jeho učedníkem nemohl se vědomě stýkat tedy s bohem když někdo například pobýt ještě svého otce a říkal nechať mrtví podpoří dají mrtvé a ti za mnou když o všem že orby a bylo po učení takže volání je něco jiného než vyvolenost a vola volaných je mnoho to je to povolaných mnoho malovaných mnoho ale málokdo vyslyší ten moment jak to že ukázané by to dvanáct učedníků a v třebas ani ne nebo někdo ještě na víc ale nebylo jich mnoho zlem k tomu gamera tu toho národa ne oni nazvat taky solí země byl byli v chvíli vyvolenými a ta vyvolenost končila tam kde končila vůle lidská která byla ochotna poslechnout toho ježíš když jidáš nebyl ochoten poslouchat ho tak se stal zrádcem ano a tohleto vás upozorňuju že žádná vyvolenost není ničím viset nením nýbrž musí se plnit zákonitosti toho stavu vyvolenosti jak jsem tady říkal jak se neplní tak se z toho padá a příklad věřících si řekne no povolaných málo vyvolených a kdo mně může zaručit že jsem vyvoleným že nejsem jenom povolaný a proto raději aby se dopustili nebudu se nějak angažovat ne a budu dělat nejenom to co jako můj stav vyžaduje a hle mezi volným tak to zřejmě nezáleží na nýbrž na pánu bohu to je fatalismus předurčenost nějaká o kterém svatý pavel tak tady prosím ten člověk se dopouští chyby která je ukázána na podobenství o hřivnách že třem se dali živný jednomu jedná jednomu vědom pět nedostal jenom tu jednu říkal si no nějak toho mám tak málo že z toho s tím mocné nenahospodařil a ten hospodář který mi to svěřil je velice přísný kdybych to náhodou prodělal ten by měl za to své zakopán raději tři a jako paní tohleten člověk se podobá tomu kdo zakopal hřivnu ne samo sebou nikdy mezi volenými nebude neboť ježíš kristus když totiž ten hospodář přišel nazpátek aby zval účtování tak tohoto to zakopal hřivnu pokáral tím způsobem ty který jsi zakopal hřivnu a nedal si aspoň penězoměncům aby voni hospodařil když sám neuměl na a aby se s o nějaký úroky ne tak ty se dopustil tak velké chyby že budeš uvržen do temnot vnějších nebudeš pláč a skřípění zubů on říká do temnot vnějších to znamená stane zůstaneš tím vnějším vyvoleným člověkem který v těžkostech si tu žije na tom tomto temnu vnějším ten mimo mimo boha vyhoví domů boha vnitřní jestli je to nižší je a tam bude samosebou plášť skřípění zubů ne jako v každém světském životě tam nikdy všechno neklape že ano tak von ježíš kristus na to dával zpověď ovšem ta předurčenost ten fatalismus to je těžko vysvětlit zvláště evangelíků protože oni velice opomíjejí evangelia a velice bazénu na svatém pavlu pro výklad ježíšův je konkretizováno listy a božskými svatého pavla jednotlivých tím říkají že v níž se taky takovou jednou církví ne rádi bychom byli církví pavlovou se nedivím bože skvěle vedená církev je takový svatý jeho výbava a protože oni svatým pavlem vykládají ježíše krista a ne ježíšem kristem pavla tak se dopouštějí chyby že jeho termín předurčenosti špatně chápou rozumíte on si nevykládal pavla pavlem on si vykládal své věci jak o chápal podle dřívějšího svěcení jaké měl gamaliela pomoc ježíše krista ne pomocí terezko zažil se o to je mu to svěží škále naše o to poctivě takže oni by měli také postupovat tak že by se vrátili k ježíši kristu a pomocí ježíše krista by si měli vykládat svatýho pavla na by přišel aby přišli na správný řek bych termín nebo na správné ohraničení který mu předurčenosti jinak musí si zoufal dyž tou třebas u svatého pavla o se řečeno ti to to zdali pak že hned udělat ne se nehrne že a svatý pavel měl úplně pravdu člověk se nikdy nestane bohem nýbrž jenom spolupracovníkem vychází vlny boží rozumíte to je ten rozdíl oproti indům tříště splynout s bohem než to křesťani ne nemají za cíl podle ježíše krista čte splynout s bohem nýbrž ta se stále dokonalejší mi spolupracovníky božími být u něho příbytek řek kterého by vyrážela k tomu pomáhání ne to je spolupráci bych tak řekl takže to pavel měl radu nese to nesmí odstranit od tého ho to učedníci krista že je to dělejte si to oddělí tak to vy na jako člověk nic nemůže že ano neboť není ve šíře není stvořitelem není bohem nesmí se za vládne ale on přitom narážel na ten ta vnější poměry že lidé a on při své situaci předtím byl než se stal učedníkem páně že lidé tedy nabyli nějaké poznání nějakým zasvěcováním který tedy pletlo si mysleli osobně že jsou bohové ne a tak jako bohové byli uctíváni je tomu kde kterému císaři římskému se dostalo takového zatčení o tom oni mu domu boha to měl peníze tak byl zasvěcen ne například dejme tomu první císař hned to byl co je za to ocítat nebude zasvěcence ne o to na něm nebylo moc viděli to sice neví ale on byl jsem se takového druhu jako jim byl třebas svatý pavel než se stal učedníkem páně on o tom zasvěcení svém svatý pavel skal že tehdy před tím než se setkal s ježíšem byl ve třetím nebi vzali vtělen nebo vymaní nemohu že říci velice vznešené sycení se vznešený stav zažíval a co ono mu to stouplo do hlavy a von za za je křesťan nebude konce zapřít že ano tak to dopadlo protože se postavil na tu úroveň polobdělého duchovně ne kterou tehdejší svět važ val za vrchol vrchol dělá nosti duchovní nebyl to a potom poznané to duchovní takže on z této pozice nově poznalého člověka mluvil a oni si to musí dobovými oni byla na toho pamatují posvítit on si musí říct že to byl extatik který se za sebou spojení s bohem chvilkové extatické a ten ještě ničím křesťany ten je nové ne takhle to dopadá a toho si pavel byl dobře vědom a proto říkal že nic že nejposlednější z učedníků páně že se strašně diví jesle k němu bůh sklonil a že ho ježíš kristus za mezi učedníky protože on si to nikterak nedivte úplně z vilové tak řek takže když on propadal že a se musím zmenšovat aby se bůh mohl země narůstat ježíš kristus tak mluvil ze své zkušenosti osobní že totiž byl předtím příliš ještě něčím ano když se stal tím učedníkem páně a s tou musel ze všeho slevit kdežto jiným pochodem se daleko snáze od sebe odstoupit než mohl svatý pavel který že za sebou velikou chvíli bylo zatěžko od sebe to bohu se museli jenom fenomen šlo před kdežto dejme tomu u takového svatého jana nebylo třeba vůbec tohoto duševního pochodu rozumíte to svatýho pavla svatý jan se nepotřeboval nějak umenšovat ten od začátku ježíše krista miloval způsobem jakým ho nemiloval žádný z účedníků ježíš kristus to dobře věděl tak ho nechával poblíž sama sebe a když potom nastala před tím než na strast ježíše krista nebo je tak bylo tak voni věděli učedníci páně že všichni sejdou násilnou smrtí slovo života to mi to vědění jedině svatý jan dřeni oliv tak se dali je tomu i přijdou ne a on říkal vyhýbavě na tom nedá odpověď protože a ta to doplňuju to co tam není napsáno že to může pod jenom duch svatý a ne jako spasitel a ten mám odpoví všecko co dosud nevíte a tedy odpověděl tímto způsobem jestliže byste si že všichni rozpletl okamžiku jsem měl na kříži ze správců o své živobytí aby vás nepřičetli ke mně a taky vás nepohřbili že je to dále tak svatý jan ne ten ztratil sama sebe dávno tím že miloval a nemiloval sebe ztratil dávno sám sebe takže když přišel pod kříž tak tam nepřišel brž to jsem přišel mu to jsem byl v podobě svatého jana který přišel po kříž a ten neměl co ztratit ten nemohl být ukřižován ten se přiblížil optimální způsobem ke kříži a se vám vám dám důkaz o tom že jsem to byl neboť co se mu to řekl herakla tvá či to byla matka ježíšova čili byl ježíšem upozorňuju na a on překonal tetu fázi toho boje těžkého láskou cesta lásky kterou předtím svatý pavel ne a kterou ho naučil teprve ježíš kristus toto cestou lásky se ubíral tady a od začátku než to svatý pavel teprve potom toho ježíš kristus popadl bych tak řekl damaškem ne tak v tom je ten rozdíl a oni by si neměli neměl by se všímat jenom svatýho pavla nýbrž všech učedníků a celého života ježíše krista umět to vysvětlit přišli na správné i rozsah toho termínu předurčenosti a proč byl potom předurčen k tomu aby nezemřel násilnou smrtí protože nebyl nebyl svůj co mohlo u něho je užit když ho nebyl že on byl spaseným ježíše jak mu neříká lenost mrtvé nemohl to je ten se ramakrišna říkal to copak lese říkal vy když lidé nemohou nechtějí nebo nemohou se by či tomu bohu a my si to přejeme mi to počínání přejeme co s tím máme dělat víme že se to třebas i na dobří lidé ne říkal nejlépe hodí je do gangu ne když tam se bojí vlést sami když dbají totéž není to totéž vy zaprvé nevíte kde teče posvátný na a že tam nikoho nemůžete hodit a nejste na a krišnou který tu schopnost tam někoho hodit hodit někoho do toho proudu to je záležitost velice necítí zná ale riskantní protože byl takový jeden člověk nějaký lékárníka jak dobře víte který chodil za ramakrišnou a opravoval je který dotčen on říkal moc drát třebas tak strašně a že to cení nepřežije to se člověk nesmí tolikrát aby mohl být zasvěcen a von říkal chci být a to nemůže vy to ne náš dobře matka by se úradek být tebe a ty máš tu moc jiné si zase il tamtoho se rodil tamto se díla ne buď tak dobrý že i tak on na se s ním soustřeďoval přednesl svoji moc o tři oci na něho a chudák svlékání začal vnitřně umírat ale tak těžce vnitřně umírá že měl strach že umře a byl by asi fyzicky umřel a tak ho prostřeli ramakrišna aby přestal že se vzdává tohoto poznání je aby ho pustil že se být živ a ho potom říkal vidíš a si si zase je se nepodařil tebe dozadu hodit ne ty tam prostě nechceš když se pojí s o sebe že neumí slova v tom a ne ježíš kristus měl se svými učedníky nějaký záměr proč ho mohl mít to nebyla žádná předurčenost nýbrž to byl záměr boží kdo se dal si učedníků a nevíte jidáš se nedal při neshod tam na takovou úroveň kterou musí napřed spasitel připravit totiž to je úroveň daleko vyšší než takových těch jiných zasvěcenců kteří před jeho žáky existovali třebas například gamaliel li zasvěcoval svatého pavla je ještě šavla tak to byl v době ježíše krista velký zasvěcenec všeobecně uznávaný a tenhleten člověk neměl připraveno před sebou to co tihleti žáci ježíšovi a proto ježíš mohl říci protože se ne nebylo by žní koho by se osobně o to postaral aby se to tam připravil totiž je tady jedna důležitá věc je vám napřed přečtu než vám to vysvětlím je na to svatý jan ježíš třebaže se se nechvěje věřte boha věřte ve mně v domě mého otce je mnoho příbytků kdyby nebylo řekl bych vám to odchází vám připravit místo a když odejdu a připravím vám místo zase přijdu a vezmu si vás k sobě abyste i vy byli tam kde jsem cestu kam jdu znát čili ježíš kristus ukázal cestu kam jde byl cestou tu cestu znali ale nebyly v tom místě kam je chtěl přivést takovéto výroky velice odvážné symbolické samozřejmě církev svatá zla doslova a považovala právě pro tyto výroky tohoto druhu nebe za místo jenomže ujišťuji vás že tím žádné místo nemyslel a že to ale nemohl jinak vysvětlit než místem a příbytkem to se za chvilinku do víte protože mluvil k lidem kteří žili v místě a v nějakém příbytku tak jejich termíny a jejich představou je přiblížil k tomu co se mělo stát do míry jak se vůbec dalo a upozorňuju vás že bychom my dneska anebo ježíš kristus na našem místě nemusel tímto způsobem vykládat věci nemusel mohl by ale nemusel protože dneska je člověk schopen myslet jinak než tak krutě hmotně tak přízemně jako příbytku o místu a podobně je schopen pochopit že jde o stav tehdy k tomu lidé velice daleko a nemohli to pochopit proto například dejme tomu když jeho učedníci za ním šli a ještě postavit taky své matky aby se to dověděli tak ty li věc kde budou nějakém místě budou sedět to ti božím jak se tam budou mít a že to bude dost okázale místo a tak podobně a ty matky dokonce velice bohu z soupeřil s tím syny o nějaké lepší místo království boží že tak tohleto všechno přesvědčilo církev že šlo o to je neblahé před přesvědčení protože oni totiž neznali evangeliemi míše krista jako symbolické říkání symbolické vysvětlení faktu nevím proč tak nedůslední jednali protože museli některé věci když se mluvilo o podobenstvích symbolicky vzít museli najednou jeho podobenství brali symbolicky a jeho život symbolicky nebraly měli to všechno povýšit na jednu jedinou platformu ano a to neudělali li život ježíšův brali doslova protože symbolismu jeho života se nevyznali voni se trošičku malinko vyznali v symbolismu jeho smrti na kříži a tak smrt na kříži byla symbolem spasitelského úkolu ježíše krista tak že skrze tu revoltou a smrt na kříži spasil jak říká dodneška říkej jenomže to nejsou sice na omylu ale nikdo není spasen do se k tomu spasiteli nepřidá nedá se totiž nikdy vykládat kristus jedním výrokem nebo jedním aktem jedním činem nýbrž ježíš kristus se správně vykládá jenom vším co udělal a vším co řekl nesmí se oddělit to co řekl od toho co udělal naladěnou ta činů a slov a že to o děti od toho co řekl a když to dohromady nehraje tak někde je náš výklad chybný že například dejme tomu se neshoduje nepasuje sekám špatně česky sobě jeho čím z jeho slovem tak buď špatně vysvětleme jeho čím anebo si špatně vysvětlujeme jeho slov ale nikdy není chyba ježíše krista nýbrž jich ba ve vykladači a tak tak by byla také chyba kdybychom si vyložili tohleto jako že připravil misto protože on na jiném místě říkal o království božím že v žádném místě není že není z tohoto světa ale že v žádné místě není kdyby do kolik ho ukázal tam nebo na nebi nebo na zemi nebo nevím kde kolik jinde tak že ho tam nikdo nenajde do království boží do království je tady říkal před vámi stojí to království do jsem to je to království boží a k tomu čili ke kristu následovat krista následovat ježíše krista to bylo hledání království božího čili jaké pak místo do jsou měli ve třídou di nebo to estin nec ne těle není že to myslel úplně jinak oni opomenuli ho více jeho a proto podlehli tomu konkrétnímu že přišel připravit níž co to znamená on totiž napřed je předešel umřel na kříži oni nic takového ještě nezažili a umřel na kříži jenom proto aby jim připravil místa říkat tím místem od manipulovat jako když to není místo chápu že víte že to místo není aby jim připravil stav do kterého on vstupuje čili on vstupuje do stavu z toho přechodného pobytu na tomto světě ve kterém voni ještě nebyli ale kde mají připraveno také místo v tomto stavu neboť u boha je mnoho příbytků to znamená nebojte se že bude vaše individualita smazán jsem nepřišel proto abyste z bohem splynuli nýbrž jak vidíte z ního počínání že se vás od začátku vedl k tomu abyste se mnou spolupracovali na spasitelském úkol aby také křísil mrtvé abyste uzdravovali abyste odpouštějí říci abyste křtili ke všem je od začátku měl k tomu co sám dělal čili víte že vás vedu někam jinam než k nějakému odpočinku než nějakému splynutí nebo nějaké mu rozplynutí vás budu vyšší míře spolupráce než jaké jste schopny nyní totiž my aniž to víme spolupracujeme aspoň s tou funkcí boží kterou nazýváme tvůrce musíme protože sami rozvíjíme svůj život a učňů sobe tvůrčí život učí spolupráce s stvořením božím které pořád probíhá a tedy tím se liší tahleta nauka od nauky indické ona většiny indických mistrů musíte si uvědomovat jednu věc že nauka indická je nauka starověká která přežila to je poslední z přežívajících starověkých na všechny ostatní dávno byly zapomenuty nebo když nebyli na povaze tak se nepraktikují dejme tomu kde jsou ženíš zasvěcenci kde jsou egyptští zasvěcenci kde jsou jejich mystery domine my jsme například navštívili takový domyslel kde v itálii který se zachoval a tam nebyl normálně přístup ale dneska protože je to součást pompéjí na kterého toho domu vstoupit a je tam na obraze znázorněno jak ten člověk byl zasvěcován od začátku do konce tak tímto způsobem ježíš kristus nezasvěcoval ale tímto způsobem zasvěcují ještě indové to znamená oni si vybírají z mnoha lidí kteří přicházejí a touží po zasvěcení touží po spojení s bohem ubírající jenom ty každými mysli byla jenom ty kteří jsou jen podobni aby je vůbec mohl vést a potom do takové míry se vybírá jak na to stačí že on nestačí na všechny lidi nýbrž jen určitý malinký počet každý mistr a než to ježíš kristus ukazoval poprvně kolektivní cestu to znamená jak celý svět může býti spasen základ toho musíme vidět ve starém zákoně kdy celý národ se snažil o to aby se u nich zrodil neříkáš poprvně v historii lidstva to indové nikdy nezažili celý národ se snažil o to aby ze sebe zrodil mesiáše kdežto v indii se spasitel nebo avatar jak tomu říkají boží vtělení boží vždycky zrodilo jenom tehdy aby napravilo toto se tam špatného dělo když upadla mravnost říká se bhagavadítě přicházím abych věci napravil říká o sobě krišna ne teď poprvně nepřišel ježíš kristus jako avatar jako vtělení boží proto aby napravil událostí nýbrž aby naplnil starý zákon znamená aby ho povýšil na vyšší úroveň aby lidi se dostali dál aby li se stali tam kam on s ukázkou svého života u brána sledován v tom a svou při komentářem k tomu pokud ho budou následovat dostal lidi tam kam on jde a ukázal že jde k duchu mu říkal utěšiteli nebo poslední li se při kázně prakriti to znamená pomocníku nebo tak nějak že to znamená kde to spojuje se s funkcí boha který pomáhá lidem k poznání je to zakončení noe cesty které kterou do prodělalo od pádu v ráji neboť tam tuhle ten bude mu vykládat to není dál vysvětleno ale narůstá konkrétněji a mně řečeno že sáhli ostrou poznání který měli zakázaný ne a proto se dostali na úroveň na které jsme my a teď ježíš kristus zase vy tahu je člověka s této úrovni nazpátek k tomu poznání ovšem ne člověka proviněním se jako provinilci nebo slib tahleta člověka který je toho práv je toho hoden toho aby poznával ano proto oni na každém kroku říká vám je dáno abyste věděli a tam ti mají kříšení a neslyší že mají oči a nevidí a tak dále když se solí země podobně takže on tady říká najed na nadějnou věc nebude vás žádná metafyzická kaše po smrti vy kteří za mnou jdete nýbrž budete mít svůj příbytek to znamená budete se mnou spolupracovat v ne mém domě to znamená na jeho úrovni že se ti již do úroveň vědomí úroveň pozná na jeho úrovni budete být odtamtud budete spolupracovat s toho příbytku ta budete mít záštitu ustavičnou nemíní jako záštita a odtamtud budete moc spolupracovat tak to je vysvětlení zhruba této části evangelia svatého jana kdo věří ve mne i ten bude konat skutky které konám ba ještě větší bude konat protože odcházím k otci tak to je velice duchaplně opravdu odborně řečeno takže se nedivím že si tady ten kdo větu ten dotaz dává počkat do věří ve mne ještě větší bude konat věci nebo skutky než koná protože odcházím k otci on totiž říká tím svým životem ne tímto výrokem že zase k tomu duchu svatému kterého seslal o tom apoštolům přicházel přes otce to znamená přes tíhnou funkci než ducha svatého že se nedá vejít do funkce toho stavu kde člověk podílí se na činnosti ducha svatého vejít jinak než řek bych to řekl lidově přes příbytek od takže on když se v době těsně po smrti zjevil po prvně nějaké ženě zahradě ke zahradníci nebo tak jata byl tak říkal nedotýkej se protože teprve odcházím k otci a jsem na cestě ocitoval stády by se byla dotkla to si dovedu představit dra vidím vše kována ale on tady říká znovu a ještě větší budete konat skutky než protože jsem za tím šel k otci a s teprve s otcem pruhu svatému to znamená bůh nakonec nejvyšší fázi musí jednat ve všech husích ve všech třech funkcí nesmí jenom funkci stvořitele jinak by přiváděl pořád věci na tento svět pořád se jenom věří lo a odcházelo by to vlastně od boha všechno rozvíjelo by se směrem od něho pryč nýbrž on musí zároveň být spasitelem všechno co ze sebe vyvinul musí k sobě táhnout a to by také s nestačilo on musí bůh zastávat jinou funkci ještě že musí do toho vnukat poznání aby lidé nebyli slepí nýbrž aby vědomě mohli bohem spoluprace že nevědomě bohem spolupracujeme všichni totiž jsme nevěrci a nebo věřící všichni spolupracujeme není to jinak možné ten kdo nadává na pána boha nevěří spolupracuje stejně dobře účinně jako ten kdo si myslí že v něho věří a jemu se modlí protože ne bohu nelze odporovat to je jediný náš děl jediná naše karma na které se nedá nic měnit že když náš pán bůh dotáhl vývojově do toho stádia lidství tak je to stadium vývojové nás předurčuje ke spojení s bohem tak naším údělem je jak říká svatý jan všechna údolí budou vyrovnána všechny plánování ne to znamená všechno je připraveno ke spojení s bohem ale nemůže to stát dříve dokud lidstvo ze sebe nezrodí krista do doby bude v těžkostech ku porodu pracovat pro li svatý jan na jiném místě to cituje ze zjevení svatého jana ano a proč tedy budou dělat větší skutky než on to si tady počkal teď jsem přání žně dostat k tomuto této odpovědi protože dokud šel k otci a dokud od otce bral moc k tomu co dělal tak to byla moc tvůrčí rozumíte to byla moc poznamenaná tou hlavní unci boží třebas když on křísil mrtvé to byl tvůrčí a když on třebas léčil těžce nemocné tvůrčí a něco jiného bylo když odpouštěl lích to nebyl tvůrčí a to byl tak spasitelský že ano a něco ji ale co nedělal co vůbec nedělal to je co potom dělal ho učedníci že měli moc skrze své lidství způsobit sestoupení ducha svatého na třebas na celé zástupy a ty potom křtili to znamená oni se dostali do stadia by dělali větší skutky než ježíš pokud mezi nimi žil že toto se ani jednou nestalo za jeho života všechny možné zázraky tam semeno vany ale na zástupy tam nikde duch svatý nesestupuje a oni hromadně nekřtí z o ni individuální vrtí že toho kdo je přijal a to do nepřidat o toho odcházejí že jo kdežto tady poprvně oni dělají větší skutky než ježíš kristus protože ježíš kristus říkal to že jsem někoho léčil nebo křísení do bylo méně říše mu odpustil hříchy mít a oni tím že pokřtili toho člověka jak oni mu odpouštěli lích rozumíte mít o nezpovídáme rovno odpouštěl hříchy neboť viděli že do tím souhlasí aby se mi odpustil ří aby byli osvobozeni od sama sebe on je pro tu chvíli aspoň osvobozovali od nich samých a tím jim uvolňovali cestu tu bohu ke spojení s bohem to byla opravdu vznešená akce tehdejší křest obec o ničem nepodobá dnešnímu způsobu čistě zmaterializované mu a čistě zmechanizované mu že bych institucionalizovaná mu ano tedy takhle si to ježíš kristus nepředstavoval když mluvil o tom že se každý david a z ducha zaručeně nějaké pokřtění jenom vodou toho nebylo to co dělali apoštolové ano oni sice používali vody o ni používali sebe jako prostředníka oni to že byli nositeli toho ducha mohli přenes toho ducha aspoň části určité jak to lidi unesli na ty které čili on také používali body a na na jednom psáno že křtili protože tam bylo hodně vody čili z toho se vyvozují některé církve se musím li považovat celí do vody ne ten zbytek zbytečný balast to nepochopili podstatu věci no ale chtěl jsem vám na upozornit že ježíš kristus sám dával na na vědomí že odpouštět hříchy je víc než křísit seba mrtvých ano a když oni odpouštěl hříchy rozvazovali a svazovaly na zemi na nebi tak činí víc než co činil on potože on většinou je činnou od něho lidi nechtěli nic jiného než a byli uzdraveni a lidí si přála to byly jeho učedníci sklidí na sv země si přála spásu a ostatní si přáli být uzdraveni jakmile bych uzdraví tak od něho odcházel a vůbec se o na nestarali kde se na lomených jeden se vrátil aspoň poděkovat ne tak to dopadalo a naopak když měl si přál jenom být uzdraven tak nemohl být spasen přitom že tu sílu boží odvedl svou vůlí k tomu svému uzdravení a nepřesný do oblasti kde to způsobovalo poznání kdežto učedníci páně byli vychováváni tím co se tam stalo k tomu aby to nepřeváděli na tělesnou stránku nýbrž aby to převáděly na spásu a proto mohli přímo ducha svatého dělat potom z toho větší skutky a nelidští jednou u opakovat jo promiňte mi zatím co on posel cestě ukazoval jak de od oni potom když jednou získají ukazovat tého ukazovali cestu k duchu svatému on sám o sobě řekl že je nevede k sobě nýbrž k otci že a že je ale předává duchu svatému to znamená skrze tu funkci která byla vyšší než tvůrčí a vyšší než spasitelská neboť řekl nyní na no nemůžete eště přítrž on se toho ducha svatého tak ježíš kristus jednou řekl pomněte že dokud nebudete jako jedno z maličkých těchto nevejdete do království nebeského nechte maličké přijít ke mně neboť oni jejich království nebeské a tak dále že tam dál rozvedl toto jsem sice mockrát vysvětloval ale nějak doufám že to zase vysvětlím nějak jinak že to bude souhlasit s tím co jsem před tím napsal nebo řekl je totiž jedno jisté že dítě ještě nemá tak rozvinuté svoje jáství jako dospělý člověk že totiž dítětem můžete ještě cloumat ono důvěřuje třebas kde by dospělý člověk nebudu řval říkám von eště hloupé ne než nemá to tak stroze u u jako dospělý člověk který se ztotožnil se svým tělem to považuju to považuje za sebe a taky za svoje to považuje to všechno nebudu vyvracet je to omyl za omylem no ale to nevadí ale s takovým člověkem se nedá hnout nebo těžce se hýbat směrem ke království božímu protože on se drží křivě nějakého ztotožnění které není faktem které je živé které je klamné kdyby se necítil být tělem nýbrž kdyby tělo považoval za prostředek k tomu dobytí království nebeské takový by s ním byla s naší řeč a teď se podíváme na dítě když se dítě narodí na tento svět tak ještě to tak řek bych slabě při vtělené k tělu že on se jenom hlásí o život o potřeby životní příčí když hlad nebo žízeň že nespokojeno že se chovat takovému ne ale ale nemá žádné další požadavky vyšší nechce aby byl aby byl jím způsobem středem tohoto světa nýbrž jenom aby se udržel pud sebezáchovy který ho nutí k tomu všemu co tam dělá a neschopnost jinak vyjádřit tak ten pud sebezáchovy vyjadřuje křikem třebas dorozumívací prostředek on si drzostí že ten připravován třebas ten nápoj nebo to ostatní co chce mít ale postupně se ten člo člověk rozvine v takové které se cítí pánem sama sebe pánem svého těla a tak asi ve třech letech je tento a hotov to spojení hmoty jáčkem které je fakticky nikoliv hmotné podstaty a to ten následek že to dítě takových třech letech k nevydržení protože zkouší kolik jako to že si dovolit a to zkouší do úplné dospělosti že totiž dospělý člověk co může nebo co nemůže dostat před seďte jiná věc a myslící zná to právo a že to je to jediné co mu na tomto světě kyne všeho je živ a když to nemá míra k tomuto pojetí dítě malé ještě nepřišlo malé dítě je podobno někomu kdo ještě nemá takhle stroze spojeno s tělem o tom přesvědčili například lékaři v tom raném věku že když zbavili pocitu tělesnosti tak z toho usuzuju že u malého dítětě je možno toho ducha osvobodit snáze než u dospělého člověka bych to řekl ještě jiným způsobem není na srozumitelným ale hlubším když tomu nebudete zvete k to potom ještě do vysvětlím se pokusím na vyšší úrovni tísnili když člověk vstupuje na tento svět tak si sebou přináší dispozice nikdo není nepopsaná tabule ne proto je zná všichni kdyby nou nějakým rozvinout se naivním způsobem a tenhleten člověk když přijde na svět teprve začne uplatňovat v těle ty vrozené vlastnosti nebo ty připravené dispozice některé se mu podaří uskutečnit jiné se mu nepodaří uskutečnit a podle toho vznikne jeho individualita která je hotová tak v době dospělosti a nikdo nedospěje ani do smrti neliší je dítětem eště do takže tam se mohlo ukázat že i takový starý člověk někdy je dětem že ten vysoká lov ství nebeském že že v očích jiných lidí bláznem třebas takže ježíš kristus ukazuje na dítě jako na někoho kdo ještě vlastnosti nebo schopnosti nebo dispozice nepoužil pro tento svět ve věčně nevyužil na třebas v pohlavním životě to bych spojení světem netuší a proto je ještě daleko svobodnější než člověk dospěl který tohoto všeho využil a spojil se nejenom pudy ale veškerenstvem ctěním s tímto světem a proto o ukazuje nad jako na někoho kdo ještě daleko svobodnější a do se může když je v takovémto stavu dostat do království nebeského ale upozorňuju vás na jednu maličkost že on tam říká dokud nebudete jako jedno z maličkých těchto nestálo ství nebeské on neříká dokud nebudete dítětem a říká dokud nebudete jako to to znamená nebudete v takovém stavu snadné odpoutanosti jako je dítě zkuste si například jsem to zkusil na svých dětech třeba že moje dna cela asi tak v jednom púrou se dostal do nemocnice a za dobu asi deset idu nás úplně zapomněl nebo když třeba se ocitla u babičky a potom babičko není vracela třebas jiného města nám v našem a jenom aby se a na nás na to měla z toho je že to dítě není tak spoutané z někým jako my dospělí de mi také hledají áme že ano že se spoutáním s takovým učím způsobem méně zruši temným způsobem a tak on měl na mysli být jako dítě které snadno odejde od všeho co od čeho dospělý člověk by se nemohl vzdálit i na li dospělý člověk rozum jak se říká jak pak bych mohl tohoto zanechat tento rozum vadí na této cestě protože nechce se od něho sice primitivní aby odešel od své rodiny a všeho možného ale ten se aby se snadno odpoutával aby mohl pojmout vyšší smysl života aby za ním mohli a druh v tom nepřekáželi takzvané starosti protože dokud člověk řeší jednu starost za druhou tak zaceluje svoji vůli oni rozparcelovává do malých kousků o nikdy při čem není celý on udělám toto budu muset a tamto a tak dále kdežto dobývání království boží se děje za úplně jiných předpokladů tam buď celý do a nebo tam vůbec nebudu a dítě je schopno celé za někým jít že ano co což byli nepovažovali za nerozumné udělí ho člověk dítě chopí matky a dojem že je bez či je to nesmyslné počínání hlediska dospějí vidí že tomu že to dítě při laťky když se žáky ne ale ono tomu věří ono je takový důvěry ho druhé plné že ano je a proto být jako vy takhle důvěřivý držet se toho ideál duchovního na který kristus ukázal je spasitelné čím všechen sešito mění chudým a následují že točí nebo ještě dál to de neotevře brak tady ježíš kristus dobře že člověka nelze i při nejlepší vůli z obou dvou stran přivést ke stavu kde by všechno co rozdal dím a následoval ježíše krista by nikdo nedokázal jak to že to dokázali ti apoštolové ti učedníci páně protože sami by to byli nedokázali ale byli uchopeni tou mocí boží tím příkladem ježíšovým že viděli jeho zázraky měly jeho veliko slyšel o hlas ve kterém byla síla uskutečnění a to nebyl po to nebyla pouhá řeč tak proto za ním šli nebo by se dalo vykládat s tím případem jak získal třebas svatého matouše svatý matouš byl celníkem a žil prostopášně a slyšel o ježíši a chtěl okoušet chtěl ukázat že s ním nic nepořídí že a tak ho pozval do společnosti svých vířivým nevěstka hlas tou vůle a když tam byl i v takovém rozpoložení nádherné tak si tam přivedl ježíše a říkal mu vidíš ty jsi přišel k nemocným my jsme z hlediska nemocní tak pro ty si přišel tak tady nás máš buď tak dobrý a převeď nás uzdrav nás toho co my tady děláme máš volnou o vodou ruku všichni se tomu smáli pochopitelně při pěli mu na zdraví pod na len stavu a do více tam ještě všechno přitom dělali to si dovedeme představit obývali se tam dále no ježíš kristus říkal doc ale budete muset nějakou chvíli když by na to že by ti ho mistr v promluvit metly a on řekl podobné s království boží otci který propustil syna dal u jeho podíl neboť si to přál a ten si odešel do světa všechno promarnil vykládá spát a podobenství o marnotratném synu vykládal ho směrem k tomu matoušovi to znamená vložil do toho tu míru uskutečnění která v tom byla neboť on věděl že si jde pro člověka marnotratného a on ho provedl tou marnotratností on ho den von mu ukázal tu marnotratnost plné svět jaký nikdy před tím neviděl takže on se otřásl hrnu sem který se před tím nikdy neopsal neboť dělalo dobře ne a teď vyvedl s zase s tím marnotratným synem na cestu do otcova domu rozumíte a nechal ho tam přijít slavil tam s ním tu oslavu dal mu ten osten všechno takhle cítil to na sobě že toto je možnostech lidských sil matouš ještě ne svatý a ježíš řekl nemám dál co by tomu do řekl více práva s temně nedali odchází odešel matou se popadl za hlavu chytl ho za ulici říkám mu mistře svým bytím žákem neboť jsem pochopil že to je to výmysl života neboť on mu jenom nepromluvil do duše nýbrž on jeho duším vedl mu to ukázal co je to vymaněné odejdi nějakým majetkem od boha a přít zase nazpátek bez ho majetku takže rozdat všechen majetek chudým to nemusí být tak primitivně pojato jako že všechno popadnu co mám vy si pán to někde na ulici a vezměte si to nebo hrůza němi a všechno jim rozdá protože na zase musíme žít ježíš celého že on nedovoloval svým učedníkům aby všechno rozdal jeho měl jidáše který se stal o pokladnu a terý držel tak dobře a tak je domy že dycky měli na stavu na všechno co potřebovali to byl svědomí člověk takže oni nebyly nikdy bez plně nikdy nebyli bez prostředků který by byli uhájení svůj život a že o to staral jidáš velice poctivě ježíšovým pověřil o ekonomickou stránku když dáš je předobrazem ekonomie je jen se přednášíme je to báječné tedy náš svatý tedy opravdu tady s úplným nejste ke ekonomika že ano to nevadí ale ona přesvatý o co se na a tak to dítě každým a někoho jiného my s to ne takovéhleho ale když tam zacheus malý postavou ale velice bohatý svými statky když je li kristus kolem vystoupil na strom aby ho mohl vidět že ho chtěl spatřit zvědav a viděl ho tak ježíš kristus zaměřil k tomu stromu přišel pod a řekl zase sled dneska duch v tobě večeřet ale když ho mocně ho ctil neměl na to opakovali ho tam ze všech stran jeho učedníky a to nebylo snadné živy takovou kartičky voni ničím si jako nedělali újmu víte to nebyly asketové on asketi mu nevedl to je omyl křesťanství tak když to dojem tak začetí kalné všechno co tady je je tvoje všechno rozdej chudým a nechci ky prosím ježíš krista nedělal nic jiného nic neříkám než tam je a byl ale ono přeci z něho číše a taková sláva i při obyčejným příbytku že my začne s tím byl úplně jak a chtěl všechno rozdat že se za fe to doplním svými slovy prosím vás toto tam tyto byl že tam není napsáno ano nezachytí vnitřní je všechno rozdal o to mi tu nejde abych všechno rozdal mně jde o toho ducha aby nic na tom světě nepatřilo ty tu máš před čeleď máš tu rodinu to by bylo nehezké kdyby se o že braši klidně si ku nech půlku syne a to bylo veliké bohatství a půlku dáme na ty doručit a zacheus dále zůstal bohatě a nevadilo mimo a ten vadilo že jeho se přitom nebylo ano jak jinde ježíš kristus ukazuje čili rozdat mění chudým není vždycky možná pat jako faktické odevzdání málo málo odevzdat takhle rozdat to že by toho člověka k mohl litovat a jeho lítost by způsobila že on by byl vlastně bohatý totiž rozdat všechno co mám chudým není neznamená jenom hmotný majetek peníze nebo statky nýbrž to znamená nepřivlastňovat se nic z toho co mám k dispozici a tu nám na pomoc přichází podobenství o hřivna jedno jako ty z toho ti my byli kteří dostali od hospodáře který odcházel nějaké hřivny to znamená bychom se měli považovat za chudé v tom smyslu že nic z toho co máme k dispozici není naše této pravé odevzdání i všechno máme od boha a nic není naše již fakticky nic není naše nýbrž tím hospodaříme jako s propůjčeným od myšlenkou hřivnou od boha tak jsme nejsme bohatí ale když máme třebas rozum lepší než jiný člověk tak se bohatý že neprojdeme do království božího dlouhým tebe od čelit věci nezjevil moudrým tohoto světa ti byli bohatí lidé i neprší do krátí nebeské protože bohatí svou moudrostí rozumíte když něco zakládá někdo na své moudrosti tak je bohatí nevíš miliony a neprojde on musí vědět že všechno od boha propůjčeno jsem znal duševních velikány jeden z nich byl napřed u nás ve škole skvělí profesor odváděn a když potom byl před smrtí tak ztratil schopnost řeči byl potrefené šlakem že když se člověk se mu do nemocnice ještě ním člověkem kterého on dobře neznal tak mně jenom ukázal abych ho představil že nebyl schopen říct jsem jednu tak a tak bych o něm řekl co o něm vím a jsem říkal to byl nejlepší pro se s nově a vy se neřekl skvěle ovládá svou věc ale nejenom to měl skvěle podat a jeho žáci není ho nikdy nezapomenout jaký ne nebo ani my který jsme s ním čili protože jsme všichni horší než on ale on ne stáří nebyl bohatý on byl chudý protože on se s tím smířil že toho nikdy nebude potřebovat o mně to napsal papír přát mohl a říkal to nemá to mně bylo půjčeno děkují za to že to lidem takhle vysvětlí každý si měl uvědomovat že to všechno propůjčeno na čas a že tím hospodaří jako pro někoho jiného a tehdy nehospodařil pro třeba Když ten jeden z těch tří, kterým byly svěřeny hřivny si tu svou hřivnu zakopal, byl za to tvrdě napomenout a byl uvržen do temnot vnějších, to znamená do stejné nevědomosti jako byl předtím. To znamená k tomu skřípání zubů a pláči, jaké je- jaké jsou způsobovány tím, že ti lidé nerozumí věcem, neví proč se to s ním děje. On trpí a neví proč, ne? A to je temnost vnější a ta je údělem každého, kdo nerozdá všechno chudým, těm kdo to potřebují totiž, ne? Tak když je někdo učitelem, tak potřebují vědomosti jiní tak tak je rozdává. Když je někdo lékařem, rozdává ty svoje vědomosti a tak dále. Když někdo je v kanceláři, rozdává svoje vědomosti ve prospěch společnosti a podobně nebo se stará třebas o vnoučata. nevím, co všechno může člověk dělat, ale zaručeně hospodařit s ním nikoli jako se svým, nýbrž jako za propůjčen- s propůjčeným od Boha. A musí to odevzdat zase jemu. Takže dejme tomu, kdybych měl třebas vnoučata a těšil se z nich pro sebe. a nejednal s nimi jako vod- vod- pro- s propůjčenými od Boha, tak bych byl bohatý, rozumíte? Ale kdybych se třebas oženil a vzal si tu ženu jenom protože mně ji svěřil Bůh a rovněž tak i děti, že mně je svěřil Bůh, tak bych za to nebyl trestán a nestal bych se bohatým a nevyplývalo by z toho pro utrpení jako pro jiné lidi. To nemá být vypočítavost, ale to jsou fakta, která jsem na sobě zažil. Jak to myslel, tohle to bohatství je nejsnáze patrno z tohoto: když s ním chodili, tak jim zakázal, dokud byl mezi nimi jako živý vtělený Bůh, zakázal, aby nosili měšec, aby... aby učinkovali s penězi, aby nosili meč a opasek, aby se totiž zajišťovali na cestu, že jejich zajištěním byl on, jedině on. Ale potom než od nich odešel, tak řekl: jsem vám dosud říkal, abyste nevzali ani měšec ani peníze ani opasek ani meč, teďka dodám jednu větu k tomu, protože jsem byl vámi, rozumíte? To tam není. Ale je tam zase: ale tady nebudu s vámi, tak si vemte i ten měšec i ten opasek i ty peníze i ten meč. Budete se potřebovat bránit. Budou vás šikanovat, budou vás ne popravovat, budou vás honit, budou vás mučit. Všechny možné věci budou dělat a nebudete li se hájit, neuhájíte svůj život, jo? A takže užívání všech lidských prostředků pro sebeobranu není majetek, rozumíte? To není majetek, nýbrž člověk jednou, když se dostane do stavu lidství a k tomu bylo třeba miliardu let vývoje, musí si toho velice vážit, tak musí také tento svůj život umět obhájit. A pokud se mu nedostává světla a osobní pomoci Boží a jim se pomoci osobní nedostávalo, protože neosobní pomoc Duchem svatým je něco jiného než osobní pomoc. Ono se mim osobní pomoci potom nedostávalo. Dostávalo se jim vyšší pomoci, kterou by člověk za pomoc nepokládal, protože není to konkrétní, že ano? Takže on se nedostávalo nižší pomoci, tak tu vyšší pomoc museli zastat vším tím nižším, co jiným lidé jako pomocníka používají, celý tento svět jejich, který spočívá v tělesném zdraví, v penězích, v majetku a tak dále. Voni potřebovali, aby mohli obhájit život a i to učení Ježíše Krista. Proto například svatý Petr zakládal komuny, ale ne v tom smyslu, aby nikdo ani on nic neměl, nýbrž on dobře věděl, že on nikdy pobo- po bohatství nebude toužit. Tak když nařídil, aby všichni všechen majetek prodali a složili ho k jeho nohám, tak jim za to slíbil, že se o bude starat, rozumíte, z toho majetku. Že oni všechno budou v budoucnosti jemu skládat k nohám nebo do ústř- ústřední pokladny, když tam s nima nebyl, a odtamtud podle potřeb jim bude rozdávat. Tedy pravý komunismus, prosím, stoprocentní komunismus. Proto jsem se například s italskými komunisty nemohl nikdy domluvit o tom, proč u nás jako církev není ve flóru a v Itálii jako jsou kněží komunisti třebas, jsem chtěl říci, ne? Hlásí se veřejně ke komunismu, že říkají Ježíš byl prvním komunista a dokonalý komunista. Do toho máme daleko by sem za za Kristem, proto jsme komunisti, ano? S tím církev veliký potíže, protože takhle na to nenahlíží, že? No ale tam se dokonce stalo, že když dva manželé přišli a něco zalhali, něco si nechali, kdyby to tak tak padli mrtvi k zemi. Takhle přísně se trestalo, že někdo něco chtěl mít. Ale mít to tím způsobem, že to dává celku k dispozici a z toho, co potřebuje, není ten neblahý majetek, ten majetek, který překáží ke vstupu do království Božího. Oni to mají, jako by to neměli, protože to všechno odevzdají, rozumíte? Proto například Ramakrišna řekl: jo, král Džanaka, který byl velikým boháčem, to je jeden z mála lidí, kteří toto dokázali. Za našich dob žije, říkal on, jiný takový velikán. se na něj musím podívat. To je nesmírný boháč, to je milionář a ono se o něm říká, že je zasvěcenec, že je člověkem spojeným Bohem. I šel za ním, za Rabidranáthem Thákurem, otcem Rabidranátha nebo dědečkem Rabidranátha Thákura, pardon, dědečkem. A přišel k němu a říkal: Rabindranáte, jsem se dozvěděl že ty jsi člověkem spojeným s Bohem, dovol mně, abych se o tom přesvědčil, protože tvoje bohatství o tom nepřesvědčuje. musím být absolutně chudý, abych s tou matkou Kali mohl komunikovat. Kdybych měl cokoliv svého, tak nejsem u matky, tak jsem- srdce je u toho, co mám. On říkal: přesvědč se, jak chceš. On mu odhalil prsa, podíval se do jeho a zjistil, že tam prochází hadí síla nahoru. Takže říkal: ano, všechno v nejlepším pořádku, ty jsi svatý. a nežije výkladu se neviděli a potom ale říkal si postup a čím prosim vás monotónní s bohem a on ten majetek chápete to lidi ne musím být v víra o vyškolení bych to dokázal kdyby to stoupnout do hlavy vám ještě radost dokonce z vlád že vás mám ale on asi všechno co vůbec nemá a takhle vychovával své syny a víte vět vnukům že neboť ty jeho jednice nabyla thákur že ho vnuknuté byli vši posazen na cestu k bohu všechny ho i ta prokázal a poslední na cestu k bohu ale individuálně ne tedy na jedno kopyto jiné šel cestou mění jeden šel nečtou hubne cestou básnictví a my na tak šel cestou básníka ne ale přes hudbu protože u nich od ba lávku roli celé rodině takže modlit začal ránu skládat nějakou báseň tak si zpíval a chodil tak si nesváru po zahradě zpíval zpíval toho vyplývá se ne takže kdyby se někdy četli o čem nezapře klad jeho věku za kterou stal dobro husu a to je gitándžali ne oslava matky věčné pytel tak věřte že před tím vším by měl předcházet zpěv který on si konaná zahradě a jestli byste chtěli správně pochopit kterémukoliv k tomu další který tam je to přeloženo nevešlo vaně dobra toto neporušil ten na je že jak si přeje pýchy utekou máte rádi potom si přečtěte jenom jednu pasáž ne dvě asi za spíte znovu při a tak jediná vede to velice mnoho tak takhle do dopadalo s lidmi kteří neměli majetek přestože se zdáli být boháči ano třeba tomu ještě data že odpovídá na dotaz jak to že si mohl dovolit ježíš kristus příkazem říci buďte dokonalí jako otec můj nebes dokonce že ne neslevil nic jako otec v nebesích jak mohl toto stanovit jako příklad když nikdo není toho schopen nikdo by o sobě řekl že je menší než otec osobě a že není dobrý to znamená taky ani není dokonalý a od nás najednou si tedy chtěl abych li dokonalí jako otec slovo do bránit a na druhé straně zrovna tak příkře že nevíte pána boha svého z celého lepšími ve zeši duše své a zlepší cíli své přátele sebrat všechnu svoji síly sílu takové lásce celé své srdce všechny city celou svou duši naši své schopnosti li to není maličkost to nikdo nedokáže a on tyto věci stanovil jako cílové nikoliv jako něco co se dosahuje během cesty on to určil jako cíl člověka protože věděl že provádí člověka jeho špatnostmi jeho malostí jeho lpění na bohatství na sobě samém a sebelásce že ho odvádí tím že ho učí brát kříž zapírat sama sebe a následovat ježíše krista a dobře že kdo se budete mít o zapírání sama sebe a přitom bude následovat jeho že se mu podaří sebe zapřít mocí toho koho následkem to nesmí jedno od druhého odpojit kdyby se snažil o to sám sebe ztratit a za poměr že kristova aby s ním stalo co si že svatou terezii že nemohla vnitřně umřít pro to dělala vlastní silou ne a teprv kdežto dělat silou boží tak to šlo o sem mockrát že by to stěžovat čili dokonalost se dokázat ne když je člověk ve stavu jaké byl ježíš kristus ukazoval co ten vývoj od jordánu po kříž nýbrž když je zajedno s otcem takovým způsobem jak byl po kříšení a po nanebevstoupení ano a on chce abychom také vstoupili na nebe abychom tam měli také u boha příbytek ne čili nemůže nemůže stanovit žádný nižší úkol by se provinil proti svému učení protože roky mohou býti nedokonale a budou nedokonale a mezičase bych tak řekl bylo také stát velice nízko to na věci nemění protože je tady odevzdanost bohu která způsobuje milost která je nekonečná a proto je možno aby se člověk dostal k tomu ideálu který je tam uče a může to vzít příkazem protože doufá že kdo ten příkaz bude číst nebo se o něm doví se také doví o jeho životu a jeho příkladu o tom všem co mezitím se stát než se to cílově nesáhl když si člověk vezme jenom jednu větu ježíše krista tak ustrne a to nemusí být zrovna ale ta věta která tolik jiná ale když víme z kontextu v kontextu jeho životem a z ho ostatní výroky tak se ničeho nezalekne protože duše bude li jednou někdo ničím a jako nic se dostane jak říká eckhart přirozenosti boží která je také nic ve smyslu chápání člověka tak opravdu nekonečné možnosti dokud bude něc něčím malinkým aspoň tak toho nedosáhne ale když se napřed stane ničím tak tak bude moci být také vším