Karel Makoň: 81-08 (přepis nahrávky)
Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně,
může však obsahovat chyby a nepřesnosti.
Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.
je
li
klášter
lidí
takže
jejich
zkušenosti
se
našemu
vědeckým
ničím
člověku
nezdají
být
mě
dodat
ne
protože
byly
získány
v
prostředí
uměle
vytvořené
že
ano
které
na
ně
padalo
které
je
sugestivně
něčemu
mělo
takže
voni
si
nohové
proč
například
dejme
tomu
do
vás
tého
století
nebyla
žádná
stigmata
a
od
svatýho
vaničku
jak
je
to
naučil
svatý
hanička
kde
kdo
měl
stigmata
dodneška
jen
na
toto
věci
říkají
ta
si
něco
po
svatém
svatým
radíš
u
zasívat
on
tam
tyto
uvarovaly
nemají
třebas
pravdu
v
devadesáti
po
té
nemají
rádi
toť
do
ní
to
dokáže
že
dokáže
to
zase
jenom
doma
zkušenosti
s
těmi
stigmaty
a
do
ví
že
nepravá
stigmata
vsugerovaná
nemají
ty
následky
jako
pravá
Že
pravá
stigmata
mají
za
následek
poznání
kdežto
nepravá
stigmata
mají
za
následek
jenom
zážitek
to
je
ten
obrovský
rozdíl
propast
rozdíl
že
čili
opravdu
těmi
stigmaty
u
člověka
který
má
pravá
tím
matrace
něco
do
do
člověka
vlévá
něco
do
něho
nového
věčnost
nového
objevuje
kdežto
u
toho
druhého
si
to
jenom
řek
bych
medí
nebo
ho
on
si
to
před
v
tom
trpí
to
že
taky
druh
svobody
do
utrpení
na
zváží
velikou
zla
že
ano
ještě
takže
tenhleten
způsob
přeci
jenom
je
subjektivní
ale
jestliže
by
se
jednou
jak
to
tady
říkám
dokázalo
experimentálně
dovést
nejlepší
každé
třídy
ne
ti
nejhorší
žáky
kteří
stojí
o
poznání
to
ten
oboru
ne
nějakýho
boha
relativnímu
vrcholu
říkám
relativnímu
vrcholu
na
té
cestě
poznání
čínského
tak
už
ech
by
se
dokázal
také
snadný
přechod
do
vyššího
stupně
rozumíte
u
všech
bez
rozdílu
ne
s
jednou
výjimkou
že
a
museli
se
vybrat
nejlepší
nejlepších
protože
kdyby
někdo
jenom
maličko
byl
zamilován
ještě
do
něčeho
jiného
než
do
svého
oboru
tak
ta
část
té
bytosti
ta
část
té
zamilovanosti
není
čeho
jiného
by
mu
vadila
ke
za
plnému
zvládnutí
toho
o
bohu
on
musí
být
fanatikem
nese
obou
jako
byl
třebas
aniž
anti
jako
byli
manželek
li
neboli
ani
na
svůj
vlastní
život
ty
ulice
dokázat
a
tak
voni
podávající
jde
tý
o
tom
přechodu
na
navštíven
to
všichni
bez
rozdílu
všichni
a
že
se
to
je
že
to
jsou
v
takových
to
my
známe
šest
asi
jedinců
ve
dvacátém
století
a
na-na
sklonku
minulého
století
to
je
málo
je
na
důkaz
objektivní
má
je
vám
říkal
kdyby
se
to
výkvět
udělal
a
on
se
v
budoucnosti
udělá
protože
budou
tady
důkazy
že
byste
to
mělo
udělat
brzdy
příkazy
tak
se
to
udělá
protože
lidé
budou
ctít
ne
poznávat
boha
ale
budou
chtít
pokračovat
na
té
úrovni
světského
poznání
dál
a
ono
to
dá
nebude
už
se
dneska
a
to
je
naše
naděje
už
se
dneska
ukazuje
že
ty
pracovní
ústí
rozhodovat
o
nějaké
věci
je
jeden
jedna
navaleno
stáhne
jak
se
stává
tak
těžkopádným
že
voni
až
se
dostanu
na
ty
hranice
těžko
kazí
se
to
dá
ne
nebudou
tu
karmou
tlačit
tak
jak
si
všimnou
i
oni
jsou
ještě
starověku
znám
jiný
způsob
chápání
takového
kompletnějšího
a
za
jakých
okolností
tě
dík
tomu
dokázali
tak
si
to
exceluje
o
vyberou
si
to
těch
starověkých
zkušeností -
zkušeností
a
vytvoří
z
toho
soustavu
vědeckou
soustavu
jak
na
to
a
experimentovat
budou
na
lidech
pochopit
jen
vidí
nebudou
moh
do
krát
se
to
se
může
jenom
na
lidech
tam
se
hodně...z
toho
zblázní
protože
nebudou
mít
výběr
správný
by
měli
správný
výběr
tak
by
se
nikdo
před
tam
nezvládne
ani
jeden
a
to
potom
způsobí
že
najednou
najdou
cestu
jak
se
od
toho
těžkopádného
rozhodování
dalším
bohu
dostanou
samovolné
nemu
rozhodování
správnému
o
budoucnosti
třebas
techniky
vědy
a
všeho
ostatního
to
to
bude
mít
zároveň
mravní
dopad.
Protože
lidi
kteří
na
tuto
úroveň
nebudou
schopni
například
boží
techniku
na
ničení
ch
lidí
že
tam
na
té
úrovni
kdyby
toto
dělali
tak
zní
spadnou
a
ten
žák
toho
prošla
řekne
pane
bude
sebe
jesliže
vy
mě
máte
k
tomu
abych
já
to
použil
třebas
nějakou
energii
ničící
člověka
tak
já
okamžitě
ztrácí
možnost
se
tam
pohybovat
tím
způsobem
jako
se
tam
pohybuju
já
tam
ztrácím
možnost
duševního
pohybu
já
jsem
tam
inertní
já
se
tam
ne
tak
mě
musíte
dovolit
a
zbavené
tohoto
úkolu
a
nectně
v
tom
působit
tak
jak
já
chci
jak
já
mohu
na
že
ono
se
potom
dostane
do
jich
kolejí
a
tak
dále
tak
toto
předpokládají
indové
a
jiní
že
ano
a
proto
říkají
nebylo
správné
předčasně
bourají
protože
ještě
dohrál
svoji
roli
ale
ona
ji
brzo
li
do
hry
aspoň
tam
kde
nevěčné
o
člověka
aspoň
u
těžké
lidí
kteří
budou
chtít
vést
li
dál
jako
třeba
dejme
tomu
kterýkoli....starověký
nepotřeboval
boha
věřit
že
on
věděl
on
se
s
ním
stýkal
tak
taky
se
potom
ukáže
že
ten
člověk
který
vůbec
nebyl
vychováván
k
víře
poznává
věci
které
se
dříve
těžkopádně
dobývaný
vírou
a
tisíckrát
se
s
prasíly
padalo
a
on
nepotřebuje
v
jeho
padnout
té
na
ni
nikdy
neseděl
na
například
nemohu
padnout
ve
stolu
víry
protože
se
za
ně
nikdy
neseděl
omylu
jsem
se
nikdy
neopíral
to
ten
po
této
stránce
jsem
nějakým
takovým
předvojem
ale
musím
si
být
vědom
toho
co
s
ním
a
co
nesmím
indové
si
byl
dobře
vědomi
toho
když
ji
svatá
písma
tisíce
let
před
naším
letopočtem
říkala
nechať
poučení
nepoučené
nemate
a
proto
je
v
tomto
smyslu
bych
to
chtěl
jako
uvést
na
pravou
míru
a
nesmíte
si
myslet
že
dělal
nějaký
tajnůstkářství
nýbrž
nemám
právo
zbourat
ty
činitele
kterými
věčně
můžete
být
do
vedení
někom
víra
kterou
já
jsem
nikdy
neměl
musí
ve
mně
vzbuzovat
vaše
víra
musí
není
budovat
tu
protože
té
také
správná
cesta
jenomže
ježíš
kristus
se
k
této
cestě
stavěl
zvláštním
způsobem
on
nikdy
neučil
víru
slepou
nýbrž
ustavičně
opíral
o
důkazy
jakmile
nějakou
chvíli
nedělal
zázraky
tak
už
mu
přestali
věřit
a
proto
se
praví
v
evangeliu
svatého
jana
dělá
první
zázrak
uvěřili
v
něho
jeho
učedníci
oni
museli
věřit
za
ním
šli
a
uvěřili
znovu
když
viděl
zázrak
a
znovu
věřili
když
udělali
další
zároveň
e
tělesa
dělat
přestali
věřit
tak
labilní
je
víra
musí
být
pořád
doplňována
zkušenostmi
novými
a
já
vás
vedu
k
tomu
jenom
a
nemám
větší
právo
než
aby
vaše
víra
byla
podporování
a
zkušenosti
já
vás
uvádím
k
tomu
jak
ty
zkušenosti
opatřit
abyste
posílí
svoji
víru
je
já
tohoto
nemám
zapotřebí
protože
víru
nemám
ne
nepotřebuju
posilovat
já
se
potřebuju
jenom
vyprazdňovat
od
víry
od
všeho
a
o
ideje
musím
z
nemam
ale
od
všeho
od
sebe
se
musí
vyprazdňovat
abych
mohl
tyto
věci
viděli
aby
tady
jasno
co
mohu
a
co
nemohu
ne
a
čím
mohu
být
lidem
mocen
a
čím
jim
zabraňuji
nějaký
pokrok
o
a
tím
co
bych
tady
naznačil
co
bych
mohl
vysvětlit
co
by
dokázal
věčně
li
své
rozumě
dokazatelné
budu
velice
opatrně
v
budoucnosti
vykládat
aby
si
to
vzal
opravdu
aby
tomu
porozuměl
jenom
někdo
aby
tomu
všichni
neporozuměli
aby
to
nikdy
nestalo
proti
jejich
víře
to
by
byl
nepožehnám
zároveň
řekl
třebas
já
nebudu
mluvit
sebe
ale
budit
trojím
způsobem
aby
byl
bez
viny
jo
kdybych
já
řekl
pravá
pravé
to
není
tao
po
němž
se
dá
kráčet
řekl
zdánlivě
co
proti
kristu
já
jsem
cesta
a
pravá
cesta
není
cesta
po
které
se
daly
kráčet
po
vyřkl
ale
laoce
který
to
to
napsal
měl
pravdu
protože
ono
se
sice
potom
kráčí
jak
že
kristus
ukázal
a
dá
se
podle
jeho
návodu
o
tom
že
jedině
tím
kráčením
se
nedostane
člověk
v
tom
cíl
on
musí
také
při
tom
svém
pohodu
umět
ustat
toto
zastavení
vědomé
a
pohodu
je
stejně
užitečné
jako
ten
pochod
takže
těžko
vy
řekl
že
byl
užitečnější
to
že
dělali
tři
roky
zázraky
než
to
že
ježíše
krista
navrhuji
přestaly
v
něho
věřit
a
nechal
ho
samotného
jít
na
kříž
ne
samotného
ani
jde
o
tam
doprovodnou
trpná
když
on
si
to
ani
nepřál
a
tím
získali
ducha
svatýho
kupodivu
naprosto
nehodně
protože
z
pozice
ničeho
se
dostávám
do
další
úrovně
já
musím
to
co
bylo
dost
ožila
za
nic
a
tím
sebe
považuju
za
ni
a
tím
se
dostane
další
úroveň
já
to
napřed
samosebou
musím
zdokonalit
tak
až
je
to
úplně
dokonale
relativně
dokonale
ale
pak
to
musí
odbornou
tím
že
to
považuju
za
nic
pro
tu
vyšší
úroveň
minebo
na
tu
nade
vyšší
úrovni
je
to
nad
ně
jej
ne
na
vrcholu
a
já
jsem
po
tím
já
jsem
nad
tím
co
se
mu
že
překonal
a
tím
je
to
nic
takže
bych
chtěl
říci
mluví
padma
pravdu
laoce
i
kristus
každýmu
vína
ne
že
ten
laoce
měl
na
mysli
to
že
to
při
všem
je
a
do
ničeho
nezasahuje
a
ježíš
kristus
měl
na
mysli
bůh
při
všem
je
a
do
všeho
zasahuje
a
oba
dva
měli
pravdu
jak
to
ale
srovnat
lidské
hlavě
protože
člověk
se
uvědom
Člověk
si
uvědomuje,
že
kdyby
zasahoval
tím
způsobem
jak
může
zasáhnout
do
toho
dění
které
které
my
tady
žijeme
tak
bych
ho
celé
zvrátil
postavil
na
hlavu
kdyby
on
tady
nedomlouval
jako
tvůrce
který
zasahuje
jiným
způsobem
než
aktivním
který
na
pozadí
je
to
reptá
která
dodává
pro
došed
bytí
že
by
by
by
chtěl
být
žárovkou
a
ne
lear
ne
kdybych
měl
být
cestou
a
nekradou
rozumíte
mě
po
které
se
nedá
kráčet
je
o
kterým
vůbec
nemusím
vědět
kdyby
to
řekl
taoismem
ze
tak
by
rozrušit
svoje
tvořené
všechno
byl
Proto
se
modlíme
v
Otčenáši:"neuveď
nás
v
pokušení",
protože
to,
že
von
tohleto
nedělá
a
že
on
zároveň
je
cestou,
po
které
se
nedá
kráčet,
způsobuje,
že
existuje
tenhleten
svět.
A
je
to
pro
nás
veliké
pokušení,
do
kterého
bychom
neměli
být
uvedeni
a
měli
bychom
přesto
k
Bohu
kráčet.
To
znamená,
měli
bychom
překonat
tvůrčí
aspekt
Boží,
a
né
přitom
bojovat
proti
Bohu.
A
překonat
potom
spasitelský
aspekt
Ježíšův,
a
ne
bojovat
proti
Ježíši.
Abychom
se
dostali
k
vedení
Duchem
svatým,
neosobnímu
vedení.
A
tohleto
neosobní
vedení
v
Indii
je
v
plenkách.
Jenom
ti
Indové,
kteří
se
vymkli
tomu
tradičnímu
způsobu
přístupu,
že
si
sedli
k
nohám
mistrů,
když
se
dostali
na
tuto
úroveň
vedení
Ducha
svatého.
To
byl
například
Ramakrišna,
Šankaračárja
a
mnozí
jiní,
ale
bylo
jich
hrstka,
protože
ti
se
nespokojili
s
tím,
že
si
něco
vyseděli
u
nohou
mistrových.
Jako
chtěl
Ježíš
Kristus
aby
si
to
nevyseděli
u
jeho
nohou,
nýbrž
šli
za
tím,
za
to
dál,
ne?
Aby
už
byli
samorostlí.
No
a
on
mě
taky
před
takovou
samorostlost
Ježíš
Kristus
postavil.
Tam
je
postavil
na
jeho-
na
jejich
vlastní
nohy
a
oni
věděli,
že
nemají
žádný,
že
ano?
Tak
se
skryli
ze
strachu
o
svoji
existenci.
To
bylo
v
nejlepším
pořádku.
No
ale
říct
to
takhle,
to
je
slovo
do
pranice,
viďte?
Zkrátka,
jak
jsem
včera
byl
tady
jednou
paní
dotazován
na
každém
mezistupni
jest
nějaký
strážce
prahu,
jo?
Z
okultního
hlediska
řečeno.
To
je
to
nic,
které
hlídá
přechod,
ano?
Přes
které
se
musí
něčeho
nového
zase
přejít.
Tamto
se
musí
zrušit
jakoby
to
nic
nebylo
a
přejde
do
něčeho
nového.
Kdyby
byl
v
těch
sedmnácti
letech
považoval
těch
sedmnáct
let
svýho
života
za
něco,
za
co
jsem
je
považoval
předtím,
za
něco
hodnotného,
tak
jsem
se
přes
tento
bod
nedostal
dál.
Tak
jsem
dneska
k
vám
nemluvil.
že
jsem
to
začal
považovat
vlivem
toho
osvícení
nosti
vinou
ne
do
že
pán
bůh
přepadl
a
běželi
do
vě
za
nic
zabsolutizovaných
život
nebylo
to
tak
pravda
ale
důležité
že
jsem
toto
považoval
proto
i
to
bylo
nutné
takhle
vidět
jako
nebyla
pravda
že
je
to
všechno
na
nic
co
ježíš
kristus
jim
tam
tzv
liška
bez
mocně
plní
naž
že
ano
ani
tam
nedokážete
kříž
dotáhnout
na
tu
kalvárii
do
to
byla
prašna
vostuda
ne
tohoto
vladaře
ono
toho
bylo
zapotřebí
já
jsem
tehdy
potřeboval
anulovat
svůj
předešlý
život
ne
a
začít
nová
čistým
štítem
a
tak
je
to
na
každém
stupni
o
a
to
je
ten
strážce
prahu
na
dobu
mystické
když
jsem
tady
řekl
že
ten
dotyčný
na
kterého
sestoupil
duch
svatý
měl
za
sebou
všechno
co
prodělal
lidský
národ
co
byl
dělal
sám
ježíš
kristus
poslem
narození
a
po
jordánu
a
v
té
době
co
chodil
s
tím
do
číšník
noty
tak
tím
jsem
chtěl
říci
že
to
nebyl
nějaký
specielně
vyvolení
člověk
ta
vyvolenost
se
získává
duševním
postojem
čili
každý
z
nás
může
mít
za
sebou
všechno
co
má
židovský
národ
co
prodělal
že
se
ský
národ
co
prodělal
žiš
kristus
a
co
na
kříži
a
před
tím
po
něm
všechno
může
mít
za
sebou
také
on
jestliže
duševně
voni
správný
postoj
k
tomu
co
ten
ježíš
kristus
nesl
my
totiž
uneseme
z
toho
co
ježíš
kristus
a
kdo
ského
a
všichni
ostatní
při
jinde
viny
ale
prodělali
jenom
tehdy
když
sobě
překonáme
co
stojí
mezi
naší
úrovni
a
tou
kterou
už
překonali
a
to
se
kupodivu
dá
provést
velice
rychle
řek
bych
za
vteřinu
nebo
v
bezčasovém
okamžiku
já
jsem
byl
svědkem
toho
že
jsem
se
najednou
ocitl
na
jiné
úrovni
to
je
i
nikterak
nezasluhoval
leda
tím
že
jsem
zrušil
úroveň
dosavadní
aniž
bych
spáchal
sebevraždu
pochopitelně
takže
dejme
tomu
těch
sedmnácti
letech
jsem
zrušil
svůj
dosavadní
život
bez
zneklidňování
té
důležité
a
tím
ve
mně
vznikl
prostor
pro
existenci
boží
u
uvědomování
si
esence
boží
a
když
jsem
zrušil
svoji
hmotnou
existenci
se
vším
dohromady
i
s
tím
poznání
které
se
mezi
tím
nabytím
se
vším
jako
ti
učedníci
páně
všechno
co
měli
bylo
pro
ně
zrušeno
jako
vypojili
tak
jsem
v
tom
stavu
se
jednou
ocitl
na
úrovni
o
které
jsem
před
tím
neměl
za
se
tušení
že
ano
že
bůh
nebyl
pro
mě
jenom
stvořitelem
byl
že
byl
pro
mě
milující
jediným
činitelem
a
tak
dále
a
ten
stav
trval
tehdy
pět
měsíců
ne
než
se
zrušil
čili
do
dlouhá
bychom
moh
expertů
využít
abych
mohl
o
tom
neska
dost
odborně
mluvit
ne
protože
jsem
to
do
dlouho
zažívat
tak
se
mám
chtěl
říci
abyste
si
nemysleli
že
vydejte
mezi
volenými
jestli
tomu
bylo
tak
že
byste
potřeba
nějakou
zvláštní
vyvolenost
noho
povolaných
málo
vyvolených
jak
říká
se
v
písmu
tak
by
neplatilo
to
co
ježíš
kristus
řekl
třebas
ženě
u
studny
samaritánce
co
udělal
s
maří
magdalenou
když
se
mu
tam
vrhla
pod
nohy
a
tak
dále
že
okamžitě
zdvihl
někoho
dospěl
z
té
úrovni
na
které
byl
na
úroveň
úplně
jinou
dosavadní
život
složil
utrhám
vzdal
ho
ten
nemohl
se
stát
jeho
učedníkem
nemohl
se
vědomě
stýkat
tedy
s
bohem
když
někdo
mě
například
pobýt
ještě
svého
otce
a
říkal
nechať
mrtví
podpoří
dají
mrtvé
a
ti
za
mnou
když
o
všem
že
orby
a
bylo
po
učení
takže
volání
je
něco
jiného
než
vyvolenost
a
vola
volaných
je
mnoho
to
je
to
povolaných
mnoho
malovaných
mnoho
ale
málokdo
vyslyší
ten
moment
jak
to
že
ukázané
by
to
dvanáct
učedníků
a
v
třebas
ani
ne
nebo
někdo
ještě
na
víc
ale
nebylo
jich
mnoho
zlem
k
tomu
gamera
tu
toho
národa
ne
oni
nazvat
taky
solí
země
byl
byli
v
té
chvíli
vyvolenými
a
ta
vyvolenost
končila
tam
kde
končila
vůle
lidská
která
byla
ochotna
poslechnout
toho
ježíš
když
jidáš
nebyl
ochoten
poslouchat
ho
tak
se
stal
zrádcem
ano
a
tohleto
vás
upozorňuju
že
žádná
vyvolenost
není
ničím
viset
nením
nýbrž
musí
se
plnit
zákonitosti
toho
stavu
vyvolenosti
jak
jsem
tady
říkal
jak
se
neplní
tak
se
z
toho
padá
a
příklad
věřících
si
řekne
no
povolaných
málo
vyvolených
a
kdo
mně
může
zaručit
že
já
jsem
vyvoleným
že
nejsem
jenom
povolaný
a
proto
raději
aby
se
dopustili
nebudu
se
nějak
angažovat
ne
a
budu
dělat
nejenom
to
co
jako
můj
stav
vyžaduje
a
hle
mezi
volným
tak
to
zřejmě
nezáleží
na
mě
nýbrž
na
pánu
bohu
to
je
fatalismus
té
předurčenost
nějaká
o
kterém
ví
svatý
pavel
tak
tady
prosím
ten
člověk
se
dopouští
chyby
která
je
ukázána
na
podobenství
o
hřivnách
že
třem
se
dali
živný
jednomu
jedná
jednomu
vědom
pět
nedostal
jenom
tu
jednu
říkal
si
no
nějak
toho
mám
tak
málo
že
já
z
toho
s
tím
mocné
nenahospodařil
a
ten
hospodář
který
mi
to
svěřil
je
velice
přísný
kdybych
já
to
náhodou
prodělal
ten
by
měl
za
to
své
zakopán
raději
tři
a
jako
paní
tohleten
člověk
se
podobá
tomu
kdo
zakopal
hřivnu
ne
samo
sebou
nikdy
mezi
volenými
nebude
neboť
ježíš
kristus
když
totiž
ten
hospodář
přišel
nazpátek
aby
zval
účtování
tak
tohoto
to
zakopal
hřivnu
pokáral
tím
způsobem
ty
který
jsi
zakopal
hřivnu
a
nedal
si
aspoň
penězoměncům
aby
voni
hospodařil
když
sám
neuměl
na
a
aby
se
s
o
nějaký
úroky
ne
tak
ty
se
dopustil
tak
velké
chyby
že
budeš
uvržen
do
temnot
vnějších
nebudeš
pláč
a
skřípění
zubů
on
říká
do
temnot
vnějších
to
znamená
stane
zůstaneš
tím
vnějším
vyvoleným
člověkem
který
v
těžkostech
si
tu
žije
na
tom
tomto
temnu
vnějším
jí
ten
té
mimo
mimo
boha
vyhoví
domů
boha
vnitřní
jestli
je
to
nižší
je
má
a
tam
bude
samosebou
plášť
skřípění
zubů
ne
jako
v
každém
světském
životě
tam
nikdy
všechno
neklape
že
ano
tak
von
ježíš
kristus
na
to
dával
zpověď
ovšem
ta
předurčenost
ten
fatalismus
to
je
těžko
vysvětlit
zvláště
evangelíků
protože
oni
velice
opomíjejí
evangelia
a
velice
bazénu
na
svatém
pavlu
pro
ně
výklad
ježíšův
je
konkretizováno
listy
a
božskými
svatého
pavla
jednotlivých
tím
říkají
že
v
níž
se
taky
takovou
jednou
církví
ne
rádi
bychom
byli
církví
pavlovou
já
se
nedivím
bože
skvěle
vedená
církev
je
takový
svatý
jeho
výbava
a
protože
oni
svatým
pavlem
vykládají
ježíše
krista
a
ne
ježíšem
kristem
pavla
tak
se
dopouštějí
té
té
chyby
že
jeho
termín
předurčenosti
špatně
chápou
rozumíte
on
si
nevykládal
pavla
pavlem
on
si
vykládal
své
věci
jak
o
ní
chápal
podle
dřívějšího
svěcení
jaké
měl
gamaliela
pomoc
ježíše
krista
ne
pomocí
terezko
zažil
se
o
to
už
je
mu
to
svěží
škále
naše
o
to
poctivě
takže
oni
by
měli
také
postupovat
tak
že
by
se
vrátili
k
ježíši
kristu
a
pomocí
ježíše
krista
by
si
měli
vykládat
svatýho
pavla
na
by
přišel
aby
přišli
na
správný
řek
bych
termín
nebo
na
správné
ohraničení
který
mu
předurčenosti
jinak
musí
si
zoufal
dyž
tou
třebas
u
svatého
pavla
o
se
řečeno
ti
to
to
zdali
pak
že
hned
udělat
ne
se
nehrne
že
a
svatý
pavel
měl
úplně
pravdu
člověk
se
nikdy
nestane
bohem
nýbrž
jenom
spolupracovníkem
vychází
cí
vlny
boží
rozumíte
to
je
ten
rozdíl
oproti
indům
tříště
splynout
s
bohem
než
to
křesťani
ne
nemají
za
cíl
podle
ježíše
krista
čte
splynout
s
bohem
nýbrž
ta
se
stále
dokonalejší
mi
spolupracovníky
božími
být
u
něho
příbytek
řek
kterého
by
vyrážela
k
tomu
pomáhání
ne
to
je
spolupráci
bych
tak
řekl
takže
to
tý
pavel
měl
radu
nese
to
nesmí
odstranit
od
tého
ho
to
učedníci
krista
že
je
to
dělejte
si
to
oddělí
tak
to
vy
na
jako
člověk
nic
nemůže
že
ano
neboť
není
ve
šíře
není
stvořitelem
není
bohem
nesmí
se
za
ně
vládne
ale
on
přitom
narážel
na
ten
ta
vnější
poměry
že
lidé
a
on
při
své
situaci
předtím
byl
než
se
stal
učedníkem
páně
že
lidé
tedy
nabyli
nějaké
poznání
nějakým
zasvěcováním
který
tedy
pletlo
si
mysleli
osobně
že
jsou
bohové
ne
a
tak
jako
bohové
byli
uctíváni
je
tomu
kde
kterému
císaři
římskému
se
dostalo
takového
zatčení
o
tom
oni
mu
domu
boha
to
měl
peníze
tak
byl
zasvěcen
ne
například
dejme
tomu
první
císař
hned
to
byl
co
je
za
to
ocítat
nebude
zasvěcence
ne
o
to
na
něm
nebylo
moc
viděli
to
sice
neví
ale
on
byl
jsem
se
takového
druhu
jako
jim
byl
třebas
svatý
pavel
než
se
stal
učedníkem
páně
on
o
tom
zasvěcení
svém
svatý
pavel
skal
že
už
tehdy
před
tím
než
se
setkal
s
ježíšem
byl
ve
třetím
nebi
vzali
vtělen
nebo
vymaní
nemohu
že
říci
velice
vznešené
sycení
se
vznešený
stav
zažíval
a
co
ono
mu
to
stouplo
do
hlavy
a
von
za
za
je
křesťan
nebude
konce
zapřít
že
ano
tak
to
dopadlo
protože
se
postavil
na
tu
úroveň
polobdělého
duchovně
ne
kterou
tehdejší
svět
važ
val
za
vrchol
vrchol
dělá
nosti
duchovní
nebyl
to
a
potom
poznané
to
duchovní
takže
on
z
této
pozice
nově
poznalého
člověka
mluvil
a
oni
si
to
musí
dobovými
oni
byla
na
toho
pamatují
posvítit
on
si
musí
říct
že
to
byl
extatik
který
už
se
za
sebou
spojení
s
bohem
chvilkové
extatické
a
ten
ještě
ničím
křesťany
ten
je
nové
ne
takhle
to
dopadá
a
toho
si
pavel
byl
dobře
vědom
a
proto
říkal
že
nic
že
nejposlednější
z
učedníků
páně
že
se
strašně
diví
jesle
k
němu
bůh
sklonil
a
že
ho
ježíš
kristus
za
mezi
učedníky
protože
on
si
to
nikterak
nedivte
úplně
z
já
vilové
tak
řek
takže
když
on
propadal
že
a
já
se
musím
zmenšovat
aby
se
bůh
mohl
země
narůstat
ježíš
kristus
tak
mluvil
ze
své
zkušenosti
osobní
že
totiž
byl
předtím
příliš
ještě
něčím
ano
když
se
stal
tím
učedníkem
páně
a
s
tou
musel
ze
všeho
slevit
kdežto
jiným
pochodem
se
dá
daleko
snáze
od
sebe
odstoupit
než
mohl
svatý
pavel
který
že
za
sebou
velikou
chvíli
bylo
zatěžko
od
sebe
to
bohu
se
museli
jenom
fenomen
šlo
před
kdežto
dejme
tomu
u
takového
svatého
jana
nebylo
třeba
vůbec
tohoto
duševního
pochodu
rozumíte
to
svatýho
pavla
svatý
jan
se
nepotřeboval
nějak
umenšovat
ten
od
začátku
ježíše
krista
miloval
způsobem
jakým
ho
nemiloval
žádný
z
účedníků
ježíš
kristus
to
dobře
věděl
tak
ho
nechával
poblíž
sama
sebe
a
když
potom
nastala
před
tím
než
na
strast
ježíše
krista
nebo
je
tak
bylo
tak
voni
už
věděli
učedníci
páně
že
všichni
sejdou
násilnou
smrtí
slovo
života
to
už
mi
to
vědění
jedině
svatý
jan
dřeni
oliv
tak
se
dali
je
tomu
i
přijdou
ne
a
on
říkal
vyhýbavě
na
tom
nedá
odpověď
protože
a
ta
to
doplňuju
to
co
tam
není
napsáno
že
to
může
pod
jenom
duch
svatý
a
ne
jako
spasitel
a
ten
mám
odpoví
všecko
co
dosud
nevíte
a
tedy
odpověděl
tímto
způsobem
jestliže
byste
si
že
všichni
rozpletl
okamžiku
já
jsem
měl
na
kříži
ze
správců
o
své
živobytí
aby
vás
nepřičetli
ke
mně
a
taky
vás
nepohřbili
že
je
to
dále
tak
svatý
jan
ne
ten
už
ztratil
sama
sebe
dávno
tím
že
mě
miloval
a
nemiloval
sebe
ztratil
dávno
sám
sebe
takže
když
přišel
pod
kříž
tak
už
tam
nepřišel
já
brž
to
jsem
přišel
já
já
mu
to
jsem
byl
já
v
podobě
svatého
jana
který
přišel
po
kříž
a
ten
neměl
co
ztratit
ten
nemohl
být
ukřižován
ten
se
přiblížil
optimální
způsobem
ke
kříži
a
já
se
vám
já
vám
dám
důkaz
o
tom
že
jsem
to
byl
já
neboť
co
se
mu
to
řekl
herakla
tvá
či
to
byla
matka
ježíšova
čili
já
byl
ježíšem
upozorňuju
na
a
on
překonal
tetu
fázi
toho
boje
těžkého
láskou
cesta
lásky
kterou
předtím
svatý
pavel
ne
a
kterou
ho
naučil
teprve
ježíš
kristus
toto
cestou
lásky
se
ubíral
tady
a
od
začátku
než
to
svatý
pavel
teprve
potom
toho
ježíš
kristus
popadl
bych
tak
řekl
damaškem
ne
tak
v
tom
je
ten
rozdíl
a
oni
by
si
neměli
neměl
by
se
všímat
jenom
svatýho
pavla
nýbrž
všech
učedníků
a
celého
života
ježíše
krista
umět
to
vysvětlit
přišli
na
správné
i
rozsah
toho
termínu
předurčenosti
a
proč
byl
potom
předurčen
k
tomu
aby
nezemřel
násilnou
smrtí
protože
už
nebyl
už
nebyl
svůj
co
mohlo
u
něho
je
užit
když
už
ho
nebyl
že
on
byl
spaseným
ježíše
jak
mu
neříká
lenost
mrtvé
nemohl
to
je
ten
se
ramakrišna
říkal
já
to
copak
lese
říkal
vy
když
lidé
nemohou
nechtějí
nebo
nemohou
se
by
či
tomu
bohu
a
my
si
to
přejeme
mi
to
počínání
přejeme
co
s
tím
má
máme
dělat
víme
že
se
to
třebas
i
na
dobří
lidé
ne
říkal
nejlépe
hodí
je
do
gangu
ne
když
tam
se
bojí
vlést
sami
když
dbají
totéž
není
to
totéž
vy
zaprvé
nevíte
kde
teče
posvátný
na
a
že
tam
nikoho
nemůžete
hodit
a
nejste
na
a
krišnou
který
má
tu
schopnost
tam
někoho
hodit
té
hodit
někoho
do
toho
proudu
to
je
záležitost
velice
necítí
zná
ale
riskantní
protože
byl
takový
jeden
člověk
nějaký
lékárníka
jak
dobře
víte
který
chodil
za
ramakrišnou
a
opravoval
je
který
dotčen
on
říkal
moc
drát
třebas
tak
strašně
a
že
to
cení
nepřežije
to
se
člověk
nesmí
tolikrát
aby
mohl
být
zasvěcen
a
von
říkal
já
chci
být
a
to
nemůže
vy
to
ne
náš
dobře
matka
by
se
mě
úradek
být
tebe
a
ty
máš
tu
moc
jiné
si
zase
il
tamtoho
se
rodil
tamto
se
díla
mě
ne
buď
tak
dobrý
že
i
tak
on
na
ní
se
s
ním
soustřeďoval
přednesl
svoji
moc
o
tři
oci
na
něho
a
chudák
svlékání
začal
vnitřně
umírat
ale
tak
těžce
vnitřně
umírá
že
měl
strach
že
umře
a
byl
by
asi
fyzicky
umřel
a
tak
ho
prostřeli
ramakrišna
aby
přestal
že
se
vzdává
tohoto
poznání
je
aby
ho
pustil
že
se
být
živ
a
ho
potom
říkal
vidíš
a
si
si
zase
je
se
nepodařil
tebe
dozadu
hodit
ne
ty
tam
prostě
nechceš
když
se
pojí
s
o
sebe
že
neumí
slova
v
tom
a
ne
ježíš
kristus
měl
se
svými
učedníky
nějaký
záměr
proč
ho
mohl
mít
to
nebyla
žádná
předurčenost
nýbrž
to
byl
záměr
boží
kdo
se
dal
si
učedníků
a
nevíte
jidáš
se
nedal
při
neshod
tam
na
takovou
úroveň
kterou
musí
napřed
spasitel
připravit
totiž
to
je
úroveň
daleko
vyšší
než
takových
těch
jiných
zasvěcenců
kteří
před
jeho
žáky
existovali
třebas
například
gamaliel
li
zasvěcoval
svatého
pavla
je
ještě
šavla
tak
to
byl
v
době
ježíše
krista
velký
zasvěcenec
všeobecně
uznávaný
a
tenhleten
člověk
neměl
připraveno
před
sebou
to
co
tihleti
žáci
ježíšovi
a
proto
ježíš
mohl
říci
protože
se
ne
nebylo
by
žní
koho
by
se
osobně
o
to
postaral
aby
se
to
tam
připravil
totiž
je
tady
jedna
důležitá
věc
je
vám
napřed
přečtu
než
vám
to
vysvětlím
je
na
to
svatý
jan
ježíš
ať
třebaže
se
se
nechvěje
věřte
boha
věřte
ve
mně
v
domě
mého
otce
je
mnoho
příbytků
kdyby
nebylo
řekl
bych
vám
to
odchází
vám
připravit
místo
a
když
odejdu
a
připravím
vám
místo
zase
přijdu
a
vezmu
si
vás
k
sobě
abyste
i
vy
byli
tam
kde
jsem
já
cestu
kam
já
jdu
znát
čili
ježíš
kristus
ukázal
cestu
kam
jde
už
byl
cestou
tu
cestu
znali
ale
nebyly
v
tom
místě
kam
je
chtěl
přivést
takovéto
výroky
velice
odvážné
symbolické
samozřejmě
církev
svatá
zla
doslova
a
považovala
právě
pro
tyto
výroky
tohoto
druhu
nebe
za
místo
jenomže
ujišťuji
vás
že
tím
žádné
místo
nemyslel
a
že
to
ale
nemohl
jinak
vysvětlit
než
místem
a
příbytkem
to
se
za
chvilinku
do
víte
protože
mluvil
k
lidem
kteří
žili
v
místě
a
v
nějakém
příbytku
tak
jejich
termíny
a
jejich
představou
je
přiblížil
k
tomu
co
se
mělo
stát
do
té
míry
jak
se
vůbec
dalo
a
upozorňuju
vás
že
bychom
my
dneska
anebo
ježíš
kristus
na
našem
místě
nemusel
tímto
způsobem
vykládat
věci
nemusel
mohl
by
ale
nemusel
protože
už
dneska
je
člověk
schopen
myslet
jinak
než
tak
krutě
hmotně
tak
přízemně
jako
příbytku
o
místu
a
podobně
je
schopen
pochopit
že
jde
o
stav
tehdy
k
tomu
mě
lidé
velice
daleko
a
nemohli
to
pochopit
proto
například
dejme
tomu
když
jeho
učedníci
za
ním
šli
a
ještě
postavit
taky
své
matky
aby
se
to
dověděli
tak
ty
li
věc
kde
budou
nějakém
místě
budou
sedět
to
ti
božím
jak
se
tam
budou
mít
a
že
to
bude
dost
okázale
místo
a
tak
podobně
a
ty
matky
dokonce
velice
bohu
z
soupeřil
s
tím
syny
o
nějaké
lepší
místo
království
boží
že
tak
tohleto
všechno
přesvědčilo
církev
že
šlo
o
to
je
neblahé
před
přesvědčení
protože
oni
totiž
neznali
evangeliemi
míše
krista
jako
symbolické
říkání
symbolické
vysvětlení
faktu
já
nevím
proč
tak
nedůslední
jednali
protože
museli
některé
věci
když
se
mluvilo
o
podobenstvích
symbolicky
vzít
museli
najednou
jeho
podobenství
brali
symbolicky
a
jeho
život
symbolicky
nebraly
měli
to
všechno
povýšit
na
jednu
jedinou
platformu
ano
a
to
neudělali
li
život
ježíšův
brali
doslova
protože
symbolismu
jeho
života
se
nevyznali
voni
se
trošičku
malinko
vyznali
v
symbolismu
jeho
smrti
na
kříži
a
tak
smrt
na
kříži
byla
symbolem
spasitelského
úkolu
ježíše
krista
tak
že
skrze
tu
revoltou
a
smrt
na
kříži
spasil
jak
říká
dodneška
říkej
jenomže
to
nejsou
sice
na
omylu
ale
nikdo
není
spasen
do
se
k
tomu
spasiteli
nepřidá
nedá
se
totiž
nikdy
vykládat
kristus
jedním
výrokem
nebo
jedním
aktem
jedním
činem
nýbrž
ježíš
kristus
se
správně
ná
vykládá
jenom
vším
co
udělal
a
vším
co
řekl
nesmí
se
oddělit
to
co
řekl
od
toho
co
udělal
naladěnou
ta
činů
a
slov
a
že
to
o
děti
od
toho
co
řekl
a
když
to
dohromady
nehraje
tak
někde
je
náš
výklad
chybný
že
například
dejme
tomu
se
neshoduje
nepasuje
sekám
špatně
česky
sobě
jeho
čím
z
jeho
slovem
tak
buď
špatně
vysvětleme
jeho
čím
anebo
si
špatně
vysvětlujeme
jeho
slov
ale
nikdy
není
chyba
ježíše
krista
nýbrž
jich
ba
ve
vykladači
a
tak
tak
by
byla
také
chyba
kdybychom
si
vyložili
tohleto
jako
že
připravil
misto
protože
on
na
jiném
místě
říkal
o
království
božím
že
v
žádném
místě
není
že
není
z
tohoto
světa
ale
že
v
žádné
místě
není
kdyby
do
kolik
ho
ukázal
tam
nebo
na
nebi
nebo
na
zemi
nebo
já
nevím
kde
kolik
jinde
tak
že
ho
tam
nikdo
nenajde
do
království
boží
do
království
je
tady
říkal
před
vámi
stojí
to
království
do
jsem
já
to
je
to
království
boží
a
k
tomu
čili
jí
ke
kristu
následovat
krista
následovat
ježíše
krista
to
bylo
hledání
království
božího
čili
jaké
pak
místo
do
jsou
měli
ve
třídou
di
nebo
to
estin
nec
ne
těle
není
že
to
myslel
úplně
jinak
oni
opomenuli
ho
více
jeho
a
proto
podlehli
tomu
konkrétnímu
ná
že
přišel
připravit
níž
co
to
znamená
on
totiž
napřed
je
předešel
umřel
na
kříži
oni
nic
takového
ještě
nezažili
a
umřel
na
kříži
jenom
proto
aby
jim
připravil
místa
říkat
tím
místem
od
manipulovat
jako
když
to
není
místo
já
chápu
že
už
víte
že
to
místo
není
aby
jim
připravil
stav
do
kterého
on
vstupuje
čili
on
vstupuje
do
stavu
z
toho
přechodného
pobytu
na
tomto
světě
ve
kterém
voni
ještě
nebyli
ale
kde
mají
připraveno
také
místo
v
tomto
stavu
neboť
u
boha
je
mnoho
příbytků
to
znamená
nebojte
se
že
bude
vaše
individualita
smazán
já
jsem
nepřišel
proto
abyste
z
bohem
splynuli
nýbrž
jak
vidíte
z
ního
počínání
že
se
vás
od
začátku
vedl
k
tomu
abyste
se
mnou
spolupracovali
na
spasitelském
úkol
aby
také
křísil
mrtvé
abyste
uzdravovali
abyste
odpouštějí
říci
abyste
křtili
ke
všem
je
od
začátku
měl
k
tomu
co
sám
dělal
čili
víte
že
vás
vedu
někam
jinam
než
k
nějakému
odpočinku
než
nějakému
splynutí
nebo
nějaké
mu
rozplynutí
vás
budu
vyšší
míře
spolupráce
než
jaké
jste
schopny
nyní
totiž
my
aniž
to
víme
spolupracujeme
aspoň
s
tou
funkcí
boží
kterou
nazýváme
tvůrce
musíme
protože
sami
rozvíjíme
svůj
život
a
té
učňů
sobe
tvůrčí
život
učí
spolupráce
s
stvořením
božím
které
pořád
probíhá
a
tedy
tím
se
liší
tahleta
nauka
od
nauky
indické
ona
většiny
indických
mistrů
musíte
si
uvědomovat
jednu
věc
že
nauka
indická
je
nauka
starověká
která
přežila
to
je
poslední
z
přežívajících
starověkých
na
všechny
ostatní
už
dávno
byly
zapomenuty
nebo
když
nebyli
na
povaze
tak
už
se
nepraktikují
dejme
tomu
kde
jsou
ženíš
zasvěcenci
kde
jsou
egyptští
zasvěcenci
kde
jsou
jejich
mystery
domine
my
jsme
například
navštívili
takový
domyslel
kde
v
itálii
který
se
zachoval
a
tam
nebyl
normálně
přístup
ale
dneska
protože
je
to
součást
pompéjí
na
kterého
toho
domu
dá
vstoupit
a
je
tam
na
obraze
znázorněno
jak
ten
člověk
byl
zasvěcován
od
začátku
až
do
konce
tak
tímto
způsobem
ježíš
kristus
nezasvěcoval
ale
tímto
způsobem
zasvěcují
ještě
indové
to
znamená
oni
si
vybírají
z
mnoha
lidí
kteří
přicházejí
a
touží
po
zasvěcení
touží
po
spojení
s
bohem
ubírající
jenom
ty
každými
mysli
byla
jenom
ty
kteří
jsou
jen
podobni
aby
je
vůbec
mohl
vést
a
potom
do
takové
míry
se
vybírá
jak
na
to
stačí
že
on
nestačí
na
všechny
lidi
nýbrž
jen
určitý
malinký
počet
každý
mistr
a
než
to
ježíš
kristus
ukazoval
poprvně
kolektivní
cestu
to
znamená
jak
celý
svět
může
býti
spasen
základ
toho
musíme
vidět
už
ve
starém
zákoně
kdy
celý
národ
se
snažil
o
to
aby
se
u
nich
zrodil
neříkáš
poprvně
v
historii
lidstva
to
indové
nikdy
nezažili
celý
národ
se
snažil
o
to
aby
ze
sebe
zrodil
mesiáše
kdežto
v
indii
se
spasitel
nebo
avatar
jak
tomu
říkají
boží
vtělení
boží
vždycky
zrodilo
jenom
tehdy
aby
napravilo
toto
se
tam
špatného
dělo
když
upadla
mravnost
říká
se
bhagavadítě
přicházím
já
abych
věci
napravil
říká
o
sobě
krišna
ne
teď
poprvně
nepřišel
ježíš
kristus
jako
avatar
jako
vtělení
boží
proto
aby
napravil
událostí
nýbrž
aby
naplnil
starý
zákon
znamená
aby
ho
povýšil
na
vyšší
úroveň
aby
lidi
se
dostali
dál
aby
li
se
stali
tam
kam
on
s
ukázkou
svého
života
u
brána
sledován
v
tom
a
svou
při
komentářem
k
tomu
pokud
ho
budou
následovat
dostal
lidi
tam
kam
on
jde
a
ukázal
že
jde
k
duchu
mu
říkal
utěšiteli
nebo
poslední
li
se
při
kázně
prakriti
to
znamená
pomocníku
nebo
tak
nějak
že
to
znamená
kde
to
už
spojuje
se
s
funkcí
boha
který
pomáhá
lidem
k
poznání
je
to
zakončení
té
noe
cesty
které
kterou
do
prodělalo
od
pádu
v
ráji
neboť
tam
tuhle
ten
bude
mu
vykládat
to
není
dál
ně
vysvětleno
ale
narůstá
konkrétněji
a
mně
řečeno
že
sáhli
ostrou
poznání
který
měli
zakázaný
ne
a
proto
se
dostali
na
úroveň
na
které
jsme
my
a
teď
ježíš
kristus
zase
vy
tahu
je
člověka
s
této
úrovni
nazpátek
k
tomu
poznání
ovšem
ne
člověka
proviněním
se
jako
provinilci
nebo
slib
tahleta
člověka
který
už
je
toho
práv
už
je
toho
hoden
toho
aby
poznával
ano
proto
oni
na
každém
kroku
říká
vám
je
dáno
abyste
věděli
a
tam
ti
mají
už
kříšení
a
neslyší
že
mají
oči
a
nevidí
a
tak
dále
když
se
solí
země
podobně
takže
on
tady
říká
najed
na
nadějnou
věc
nebude
vás
žádná
metafyzická
kaše
po
smrti
vy
kteří
za
mnou
jdete
nýbrž
budete
mít
svůj
příbytek
to
znamená
budete
se
mnou
spolupracovat
v
ne
mém
domě
to
znamená
na
jeho
úrovni
že
se
ti
již
do
úroveň
vědomí
úroveň
pozná
na
jeho
úrovni
budete
být
odtamtud
budete
spolupracovat
s
toho
příbytku
ta
budete
mít
záštitu
ustavičnou
mě
nemíní
jako
záštita
a
odtamtud
budete
moc
spolupracovat
tak
to
je
vysvětlení
zhruba
této
části
evangelia
svatého
jana
kdo
věří
ve
mne
i
ten
bude
konat
skutky
které
já
konám
ba
ještě
větší
bude
konat
protože
já
odcházím
k
otci
tak
to
je
velice
duchaplně
opravdu
odborně
řečeno
takže
se
nedivím
že
si
tady
ten
kdo
větu
ten
dotaz
dává
počkat
do
věří
ve
mne
ještě
větší
bude
konat
věci
nebo
skutky
než
já
koná
protože
já
odcházím
k
otci
on
totiž
říká
tím
svým
životem
ne
tímto
výrokem
že
zase
k
tomu
duchu
svatému
kterého
seslal
o
tom
apoštolům
přicházel
přes
otce
to
znamená
přes
tíhnou
funkci
než
ducha
svatého
že
se
nedá
vejít
do
té
funkce
toho
stavu
kde
člověk
podílí
se
na
činnosti
ducha
svatého
vejít
jinak
než
řek
bych
to
řekl
lidově
přes
příbytek
od
takže
on
když
se
v
době
těsně
po
smrti
zjevil
po
prvně
nějaké
ženě
zahradě
ke
zahradníci
nebo
tak
jata
byl
tak
říkal
nedotýkej
se
mě
protože
já
teprve
odcházím
k
otci
a
jsem
na
cestě
ocitoval
stády
by
se
byla
dotkla
to
si
dovedu
představit
dra
vidím
vše
kována
ale
on
tady
říká
znovu
a
ještě
větší
budete
konat
skutky
než
já
protože
já
jsem
za
tím
šel
k
otci
a
s
teprve
s
otcem
pruhu
svatému
to
znamená
bůh
nakonec
té
nejvyšší
fázi
musí
jednat
ve
všech
husích
ve
všech
třech
funkcí
nesmí
jenom
funkci
stvořitele
jinak
by
přiváděl
pořád
věci
na
tento
svět
pořád
se
jenom
věří
lo
a
odcházelo
by
to
vlastně
od
boha
všechno
rozvíjelo
by
se
směrem
od
něho
pryč
nýbrž
on
musí
zároveň
být
spasitelem
všechno
co
ze
sebe
vyvinul
musí
k
sobě
táhnout
a
to
by
také
s
tě
nestačilo
on
musí
bůh
zastávat
jinou
funkci
ještě
že
musí
do
toho
vnukat
poznání
aby
lidé
nebyli
slepí
nýbrž
aby
vědomě
mohli
bohem
spoluprace
že
nevědomě
bohem
spolupracujeme
všichni
totiž
ať
jsme
nevěrci
a
nebo
věřící
všichni
spolupracujeme
není
to
jinak
možné
ten
kdo
nadává
na
pána
boha
nevěří
spolupracuje
stejně
dobře
účinně
jako
ten
kdo
si
myslí
že
v
něho
věří
a
jemu
se
modlí
protože
ne
bohu
nelze
odporovat
to
je
jediný
náš
děl
jediná
naše
karma
na
které
se
nedá
nic
měnit
že
když
náš
pán
bůh
dotáhl
vývojově
až
do
toho
stádia
lidství
tak
je
to
stadium
vývojové
té
nás
předurčuje
ke
spojení
s
bohem
tak
naším
údělem
je
jak
říká
svatý
jan
všechna
údolí
budou
vyrovnána
všechny
plánování
ne
to
znamená
všechno
je
připraveno
ke
spojení
s
bohem
ale
nemůže
to
stát
dříve
dokud
lidstvo
ze
sebe
nezrodí
krista
do
té
doby
bude
v
těžkostech
ku
porodu
pracovat
pro
li
svatý
jan
na
jiném
místě
to
cituje
ze
zjevení
svatého
jana
ano
a
proč
tedy
budou
dělat
větší
skutky
než
on
to
si
tady
počkal
teď
jsem
přání
žně
dostat
až
k
tomuto
této
odpovědi
protože
dokud
šel
k
otci
a
dokud
od
otce
bral
moc
k
tomu
co
dělal
tak
to
byla
moc
tvůrčí
rozumíte
to
byla
moc
poznamenaná
tou
hlavní
unci
boží
třebas
když
on
křísil
mrtvé
to
byl
tvůrčí
a
když
on
třebas
léčil
těžce
nemocné
tvůrčí
a
něco
jiného
bylo
když
odpouštěl
lích
to
už
nebyl
tvůrčí
a
to
byl
tak
spasitelský
že
ano
a
něco
ji
ale
co
nedělal
co
vůbec
nedělal
to
je
co
potom
dělal
ho
učedníci
že
měli
moc
skrze
své
lidství
způsobit
sestoupení
ducha
svatého
na
třebas
na
celé
zástupy
a
ty
potom
křtili
to
znamená
oni
se
dostali
do
stadia
by
dělali
větší
skutky
než
ježíš
pokud
mezi
nimi
žil
že
toto
se
ani
jednou
nestalo
za
jeho
života
všechny
možné
zázraky
tam
semeno
vany
ale
na
zástupy
tam
nikde
duch
svatý
nesestupuje
a
oni
hromadně
nekřtí
z
o
ni
individuální
vrtí
že
toho
kdo
je
přijal
a
to
do
nepřidat
o
toho
odcházejí
že
jo
kdežto
tady
poprvně
oni
dělají
větší
skutky
než
ježíš
kristus
protože
ježíš
kristus
říkal
to
že
jsem
někoho
léčil
nebo
křísení
do
bylo
méně
říše
mu
odpustil
hříchy
mít
a
oni
tím
že
pokřtili
toho
člověka
jak
oni
mu
odpouštěli
lích
rozumíte
té
mít
o
nezpovídáme
rovno
odpouštěl
hříchy
neboť
viděli
že
do
tím
souhlasí
aby
se
mi
odpustil
ří
aby
byli
osvobozeni
od
sama
sebe
on
je
pro
tu
chvíli
aspoň
osvobozovali
od
nich
samých
a
tím
jim
uvolňovali
cestu
až
tu
bohu
až
ke
spojení
s
bohem
to
byla
opravdu
vznešená
akce
tehdejší
křest
obec
o
ničem
nepodobá
dnešnímu
způsobu
čistě
zmaterializované
mu
a
čistě
zmechanizované
mu
že
bych
institucionalizovaná
mu
ano
tedy
takhle
si
to
ježíš
kristus
nepředstavoval
když
mluvil
o
tom
že
se
každý
má
david
a
z
ducha
zaručeně
nějaké
pokřtění
jenom
vodou
toho
nebylo
to
co
dělali
apoštolové
ano
oni
sice
používali
vody
o
ni
používali
sebe
jako
prostředníka
oni
to
že
byli
nositeli
toho
ducha
mohli
přenes
toho
ducha
aspoň
části
určité
jak
to
lidi
unesli
na
ty
které
čili
on
také
používali
body
a
na
na
jednom
tě
psáno
že
křtili
protože
tam
bylo
hodně
vody
čili
z
toho
se
vyvozují
některé
církve
se
musím
li
považovat
celí
do
vody
ne
ten
zbytek
té
zbytečný
balast
to
nepochopili
podstatu
věci
no
ale
chtěl
jsem
vám
na
upozornit
že
ježíš
kristus
sám
dával
na
na
vědomí
že
odpouštět
hříchy
je
víc
než
křísit
seba
mrtvých
ano
a
když
oni
odpouštěl
hříchy
rozvazovali
a
svazovaly
na
zemi
na
nebi
tak
činí
víc
než
co
činil
on
potože
on
většinou
je
činnou
od
něho
lidi
nechtěli
nic
jiného
než
a
byli
uzdraveni
a
lidí
si
přála
to
byly
jeho
učedníci
sklidí
na
sv
země
si
přála
spásu
a
ostatní
si
přáli
být
uzdraveni
jakmile
bych
uzdraví
tak
od
něho
odcházel
a
vůbec
se
o
ní
už
na
nestarali
kde
se
na
lomených
jeden
se
vrátil
aspoň
poděkovat
ne
tak
to
dopadalo
a
naopak
když
měl
si
přál
jenom
být
uzdraven
tak
nemohl
být
spasen
přitom
že
tu
sílu
boží
odvedl
svou
vůlí
k
tomu
svému
uzdravení
a
nepřesný
do
oblasti
kde
to
způsobovalo
poznání
kdežto
učedníci
páně
byli
vychováváni
tím
co
se
tam
stalo
k
tomu
aby
to
nepřeváděli
na
tělesnou
stránku
nýbrž
aby
to
převáděly
na
spásu
a
proto
mohli
přímo
ducha
svatého
dělat
potom
z
toho
větší
skutky
a
nelidští
jednou
u
opakovat
jo
promiňte
mi
zatím
co
on
posel
cestě
ukazoval
jak
já
de
od
oni
potom
když
už
jednou
získají
ukazovat
tého
ukazovali
cestu
k
duchu
svatému
on
sám
o
sobě
řekl
že
je
nevede
k
sobě
nýbrž
k
otci
že
a
že
je
ale
předává
duchu
svatému
to
znamená
skrze
tu
funkci
která
byla
vyšší
než
tvůrčí
a
vyšší
než
spasitelská
neboť
řekl
nyní
na
no
nemůžete
eště
přítrž
on
se
toho
ducha
svatého
tak
ježíš
kristus
jednou
řekl
pomněte
že
dokud
nebudete
jako
jedno
z
maličkých
těchto
nevejdete
do
království
nebeského
nechte
maličké
přijít
ke
mně
neboť
oni
jejich
království
nebeské
a
tak
dále
že
tam
dál
rozvedl
toto
jsem
sice
mockrát
vysvětloval
ale
nějak
doufám
že
to
zase
vysvětlím
nějak
jinak
že
to
bude
souhlasit
s
tím
co
jsem
před
tím
už
napsal
nebo
řekl
je
totiž
jedno
jisté
že
dítě
ještě
nemá
tak
rozvinuté
svoje
jáství
jako
dospělý
člověk
že
totiž
dítětem
můžete
ještě
cloumat
ono
důvěřuje
třebas
kde
by
dospělý
člověk
nebudu
řval
říkám
von
eště
hloupé
ne
než
tě
nemá
to
já
tak
stroze
u
u
té
jako
dospělý
člověk
který
se
už
ztotožnil
se
svým
tělem
to
považuju
to
považuje
za
sebe
a
taky
za
svoje
já
to
považuje
to
všechno
nebudu
vyvracet
je
to
omyl
za
omylem
no
ale
to
nevadí
ale
s
takovým
člověkem
se
nedá
hnout
nebo
těžce
se
dá
hýbat
směrem
ke
království
božímu
protože
on
se
drží
křivě
nějakého
ztotožnění
které
není
faktem
které
je
živé
které
je
klamné
kdyby
se
necítil
být
tělem
nýbrž
kdyby
tělo
považoval
za
prostředek
k
tomu
dobytí
království
nebeské
takový
by
s
ním
byla
s
naší
řeč
a
teď
se
podíváme
na
dítě
když
se
dítě
narodí
na
tento
svět
tak
ještě
má
to
já
tak
řek
bych
slabě
při
vtělené
k
tělu
že
on
se
jenom
hlásí
o
život
o
potřeby
životní
příčí
když
má
hlad
nebo
žízeň
že
nespokojeno
že
se
dá
chovat
takovému
ne
ale
tě
ale
nemá
žádné
další
požadavky
vyšší
nechce
aby
byl
aby
byl
jím
způsobem
středem
tohoto
světa
nýbrž
jenom
aby
se
udržel
té
pud
sebezáchovy
který
ho
nutí
k
tomu
všemu
co
tam
dělá
a
neschopnost
jinak
vyjádřit
tak
ten
pud
sebezáchovy
vyjadřuje
křikem
třebas
té
dorozumívací
prostředek
on
si
drzostí
že
ten
připravován
třebas
ten
nápoj
nebo
to
ostatní
co
chce
mít
ale
postupně
se
ten
člo
člověk
rozvine
v
takové
já
které
se
cítí
pánem
sama
sebe
pánem
svého
těla
a
tak
asi
ve
třech
letech
už
je
tento
a
hotov
to
spojení
hmoty
jáčkem
které
je
fakticky
nikoliv
hmotné
podstaty
a
má
to
ten
následek
že
to
dítě
takových
třech
letech
k
nevydržení
protože
zkouší
kolik
jako
to
já
že
si
dovolit
a
to
zkouší
až
do
úplné
dospělosti
že
totiž
dospělý
člověk
už
ví
co
může
nebo
co
nemůže
dostat
před
seďte
jiná
věc
a
myslící
zná
to
má
právo
a
že
to
je
to
jediné
co
mu
na
tomto
světě
kyne
všeho
je
živ
a
když
to
nemá
míra
k
tomuto
pojetí
dítě
malé
ještě
nepřišlo
malé
dítě
je
podobno
někomu
kdo
ještě
já
nemá
takhle
stroze
spojeno
s
tělem
mě
o
tom
přesvědčili
například
lékaři
v
tom
raném
věku
že
když
mě
zbavili
pocitu
tělesnosti
tak
z
toho
já
usuzuju
že
u
malého
dítětě
je
možno
toho
ducha
osvobodit
snáze
než
u
dospělého
člověka
bych
to
řekl
ještě
jiným
způsobem
není
na
srozumitelným
ale
hlubším
když
tomu
nebudete
zvete
k
já
to
potom
ještě
do
vysvětlím
já
se
pokusím
na
vyšší
úrovni
tísnili
když
člověk
vstupuje
na
tento
svět
tak
si
sebou
přináší
dispozice
nikdo
není
nepopsaná
tabule
ne
proto
je
zná
všichni
kdyby
nou
nějakým
rozvinout
se
naivním
způsobem
a
tenhleten
člověk
když
přijde
na
svět
teprve
začne
uplatňovat
v
těle
ty
vrozené
vlastnosti
nebo
ty
připravené
dispozice
některé
se
mu
podaří
uskutečnit
jiné
se
mu
nepodaří
uskutečnit
a
podle
toho
vznikne
jeho
individualita
která
je
hotová
tak
v
době
dospělosti
a
nikdo
nedospěje
ani
do
smrti
neliší
je
dítětem
eště
do
takže
tam
se
mohlo
ukázat
že
i
takový
starý
člověk
někdy
je
dětem
že
ten
má
vysoká
lov
ství
nebeském
že
že
v
očích
jiných
lidí
bláznem
třebas
takže
ježíš
kristus
ukazuje
na
dítě
jako
na
někoho
kdo
ještě
vlastnosti
nebo
schopnosti
nebo
dispozice
nepoužil
pro
tento
svět
ve
věčně
nevyužil
na
mě
třebas
v
pohlavním
životě
to
bych
spojení
světem
netuší
a
proto
je
ještě
daleko
svobodnější
než
člověk
dospěl
který
už
tohoto
všeho
využil
a
spojil
se
nejenom
pudy
ale
veškerenstvem
ctěním
s
tímto
světem
a
proto
o
ukazuje
nad
tě
jako
na
někoho
kdo
ještě
daleko
svobodnější
a
do
se
může
když
je
v
takovémto
stavu
dostat
do
království
nebeského
ale
upozorňuju
vás
na
jednu
maličkost
že
on
tam
říká
dokud
nebudete
jako
jedno
z
maličkých
těchto
nestálo
ství
nebeské
on
neříká
dokud
nebudete
dítětem
a
říká
dokud
nebudete
jako
to
to
znamená
nebudete
v
takovém
stavu
snadné
odpoutanosti
jako
je
dítě
zkuste
si
například
jsem
to
zkusil
na
svých
dětech
třeba
že
moje
dna
cela
asi
tak
v
jednom
púrou
se
dostal
do
nemocnice
a
za
dobu
asi
deset
idu
nás
úplně
zapomněl
nebo
když
třeba
se
ocitla
u
babičky
a
potom
babičko
není
vracela
třebas
jiného
města
nám
v
našem
a
jenom
aby
se
a
na
nás
už
na
to
měla
z
toho
je
ví
že
to
dítě
není
tak
spoutané
z
někým
jako
my
dospělí
de
mi
také
hledají
áme
že
ano
že
se
spoutáním
s
takovým
učím
způsobem
méně
zruši
temným
způsobem
a
tak
on
měl
na
mysli
být
jako
dítě
které
snadno
odejde
od
všeho
co
od
čeho
dospělý
člověk
by
se
nemohl
vzdálit
i
na
ví
li
dospělý
člověk
má
rozum
jak
se
říká
jak
pak
bych
já
mohl
tohoto
zanechat
tento
rozum
vadí
na
této
cestě
protože
nechce
se
od
něho
sice
primitivní
aby
odešel
od
své
rodiny
a
všeho
možného
ale
ten
se
aby
se
snadno
odpoutával
aby
mohl
pojmout
vyšší
smysl
života
aby
za
ním
mohli
a
druh
v
tom
nepřekáželi
takzvané
starosti
protože
dokud
člověk
řeší
jednu
starost
za
druhou
tak
zaceluje
svoji
vůli
oni
rozparcelovává
do
malých
kousků
o
nikdy
při
čem
není
celý
on
ví
až
udělám
toto
budu
muset
a
tamto
a
tak
dále
kdežto
dobývání
království
boží
se
děje
za
úplně
jiných
předpokladů
tam
buď
celý
do
a
nebo
tam
vůbec
nebudu
a
dítě
je
schopno
celé
za
někým
jít
že
ano
co
což
byli
nepovažovali
za
nerozumné
udělí
ho
člověk
dítě
chopí
matky
a
má
dojem
že
je
bez
či
je
to
nesmyslné
počínání
hlediska
dospějí
vidí
že
tomu
že
to
dítě
při
laťky
když
se
žáky
ne
ale
ono
tomu
věří
ono
je
takový
důvěry
ho
druhé
plné
že
ano
je
a
proto
být
jako
tě
vy
takhle
důvěřivý
držet
se
toho
ideál
duchovního
na
který
kristus
ukázal
je
spasitelné
čím
všechen
sešito
mění
chudým
a
následují
že
točí
nebo
ještě
dál
to
de
neotevře
brak
tady
ježíš
kristus
dobře
ví
že
člověka
nelze
i
při
nejlepší
vůli
z
obou
dvou
stran
přivést
ke
stavu
kde
by
všechno
co
má
rozdal
dím
a
následoval
ježíše
krista
by
nikdo
nedokázal
jak
to
že
to
dokázali
ti
apoštolové
ti
učedníci
páně
protože
sami
by
to
byli
nedokázali
ale
byli
uchopeni
tou
mocí
boží
tím
příkladem
ježíšovým
že
viděli
jeho
zázraky
měly
jeho
veliko
slyšel
o
hlas
ve
kterém
byla
síla
uskutečnění
a
to
nebyl
po
to
nebyla
pouhá
řeč
tak
proto
za
ním
šli
nebo
by
se
dalo
vykládat
s
tím
případem
jak
získal
třebas
svatého
matouše
svatý
matouš
byl
celníkem
a
žil
prostopášně
a
slyšel
o
ježíši
a
chtěl
okoušet
chtěl
ukázat
že
s
ním
nic
nepořídí
že
a
tak
ho
pozval
do
společnosti
svých
vířivým
nevěstka
hlas
tou
vůle
a
když
tam
byl
i
v
takovém
rozpoložení
nádherné
tak
si
tam
přivedl
ježíše
a
říkal
mu
vidíš
ty
jsi
přišel
k
nemocným
my
jsme
z
hlediska
nemocní
tak
pro
ty
si
přišel
tak
tady
nás
máš
buď
tak
dobrý
a
převeď
nás
uzdrav
nás
toho
co
my
tady
děláme
máš
volnou
o
vodou
ruku
všichni
se
tomu
smáli
pochopitelně
při
pěli
mu
na
zdraví
pod
na
len
stavu
a
do
více
tam
ještě
všechno
přitom
dělali
to
tě
si
dovedeme
představit
obývali
se
tam
dále
no
ježíš
kristus
říkal
doc
ale
budete
mě
muset
nějakou
chvíli
když
by
na
to
že
by
ti
ho
mistr
v
té
promluvit
metly
a
on
řekl
podobné
s
království
boží
otci
který
propustil
syna
dal
u
jeho
podíl
neboť
si
to
přál
a
ten
si
odešel
do
světa
všechno
promarnil
vykládá
spát
a
podobenství
o
marnotratném
synu
vykládal
ho
směrem
k
tomu
matoušovi
to
znamená
vložil
do
toho
tu
míru
uskutečnění
která
v
tom
byla
neboť
on
věděl
že
si
jde
pro
člověka
marnotratného
a
on
ho
provedl
tou
marnotratností
on
ho
den
von
mu
ukázal
tu
marnotratnost
plné
svět
jaký
nikdy
před
tím
neviděl
takže
on
se
otřásl
hrnu
sem
který
se
před
tím
nikdy
neopsal
neboť
dělalo
dobře
ne
a
teď
vyvedl
s
zase
s
tím
marnotratným
synem
na
cestu
do
otcova
domu
rozumíte
a
nechal
ho
tam
přijít
slavil
tam
s
ním
tu
oslavu
dal
mu
ten
osten
všechno
takhle
cítil
to
na
sobě
že
toto
je
možnostech
lidských
sil
matouš
ještě
ne
svatý
a
ježíš
řekl
nemám
dál
co
by
tomu
do
řekl
více
práva
s
temně
nedali
odchází
odešel
matou
se
popadl
za
hlavu
chytl
ho
za
ulici
říkám
mu
mistře
svým
bytím
žákem
neboť
já
jsem
pochopil
že
to
je
to
výmysl
života
neboť
on
mu
jenom
nepromluvil
do
duše
nýbrž
on
jeho
duším
vedl
mu
to
ukázal
co
je
to
vymaněné
odejdi
nějakým
majetkem
od
boha
a
přít
zase
nazpátek
bez
ho
majetku
takže
rozdat
všechen
majetek
chudým
to
nemusí
být
tak
primitivně
pojato
jako
že
všechno
popadnu
co
mám
vy
si
pán
to
někde
na
ulici
a
jí
vezměte
si
to
nebo
hrůza
němi
a
všechno
jim
rozdá
protože
na
zase
musíme
žít
ježíš
celého
že
on
nedovoloval
svým
učedníkům
aby
všechno
rozdal
jeho
měl
jidáše
který
se
stal
o
pokladnu
a
terý
držel
tak
dobře
a
tak
je
domy
tě
že
dycky
měli
na
stavu
na
všechno
co
potřebovali
to
byl
svědomí
člověk
takže
oni
nebyly
nikdy
bez
plně
nikdy
nebyli
bez
prostředků
který
by
byli
uhájení
svůj
život
a
že
o
to
staral
jidáš
velice
poctivě
ježíšovým
pověřil
o
ekonomickou
stránku
když
dáš
je
předobrazem
ekonomie
je
jen
se
přednášíme
je
to
báječné
tedy
náš
svatý
tedy
opravdu
tady
s
úplným
nejste
ke
ekonomika
že
ano
to
nevadí
ale
ona
přesvatý
o
co
se
na
ně
a
tak
to
dítě
každým
a
někoho
jiného
my
s
to
ne
takovéhleho
ale
když
tam
zacheus
malý
postavou
ale
velice
bohatý
svými
statky
když
je
li
kristus
kolem
vystoupil
na
strom
aby
ho
mohl
vidět
že
ho
chtěl
spatřit
zvědav
a
viděl
ho
tak
ježíš
kristus
zaměřil
k
tomu
stromu
přišel
pod
ní
a
řekl
zase
sled
dneska
duch
v
tobě
večeřet
ale
když
ho
mocně
ho
ctil
neměl
na
to
opakovali
ho
tam
ze
všech
stran
jeho
učedníky
a
to
nebylo
snadné
živy
takovou
kartičky
voni
ničím
si
jako
nedělali
újmu
víte
to
nebyly
asketové
on
asketi
mu
nevedl
to
je
omyl
křesťanství
tak
když
to
dojem
tak
začetí
kalné
všechno
co
tady
je
je
tvoje
všechno
rozdej
chudým
a
já
už
nechci
ky
prosím
ježíš
krista
nedělal
nic
jiného
nic
neříkám
než
tam
je
a
byl
ale
ono
přeci
z
něho
číše
a
taková
sláva
i
při
obyčejným
příbytku
že
my
začne
s
tím
byl
úplně
jak
a
chtěl
všechno
rozdat
že
se
za
fe
já
to
doplním
svými
slovy
prosím
vás
toto
tam
tyto
byl
že
tam
není
napsáno
ano
nezachytí
vnitřní
je
všechno
rozdal
o
to
mi
tu
nejde
abych
všechno
rozdal
mně
jde
o
toho
ducha
aby
tě
nic
na
tom
světě
nepatřilo
ty
tu
máš
před
čeleď
má
máš
tu
rodinu
to
by
bylo
nehezké
kdyby
se
o
že
braši
klidně
si
ku
nech
půlku
syne
a
to
bylo
veliké
bohatství
a
půlku
dáme
na
ty
doručit
a
zacheus
dále
zůstal
bohatě
a
nevadilo
mimo
a
už
ten
vadilo
že
jeho
se
přitom
nebylo
ano
jak
jinde
ježíš
kristus
ukazuje
čili
rozdat
mění
chudým
není
vždycky
možná
pat
jako
faktické
odevzdání
té
málo
té
málo
odevzdat
takhle
rozdat
to
že
by
toho
člověka
k
mohl
litovat
a
jeho
lítost
by
způsobila
že
on
by
byl
vlastně
bohatý
totiž
rozdat
všechno
co
mám
chudým
není
neznamená
jenom
hmotný
majetek
peníze
nebo
statky
nýbrž
to
znamená
nepřivlastňovat
se
nic
z
toho
co
mám
k
dispozici
a
tu
nám
na
pomoc
přichází
podobenství
o
hřivna
jedno
jako
ty
z
toho
ti
my
byli
kteří
dostali
od
hospodáře
který
odcházel
nějaké
hřivny
to
znamená
bychom
se
měli
považovat
za
chudé
v
tom
smyslu
že
nic
z
toho
co
máme
k
dispozici
není
naše
této
pravé
odevzdání
i
všechno
máme
od
boha
a
nic
není
naše
již
fakticky
nic
není
naše
nýbrž
tím
hospodaříme
jako
s
propůjčeným
od
myšlenkou
hřivnou
od
boha
tak
jsme
nejsme
bohatí
ale
když
máme
třebas
rozum
lepší
než
jiný
člověk
tak
se
bohatý
že
neprojdeme
do
království
božího
dlouhým
tebe
od
čelit
věci
nezjevil
moudrým
tohoto
světa
ti
byli
bohatí
lidé
i
neprší
do
krátí
nebeské
protože
bohatí
svou
moudrostí
rozumíte
když
něco
zakládá
někdo
na
své
moudrosti
tak
je
bohatí
nevíš
má
miliony
a
neprojde
on
musí
vědět
že
všechno
má
od
boha
propůjčeno
já
jsem
znal
duševních
velikány
jeden
z
nich
byl
napřed
u
nás
ve
škole
skvělí
profesor
odváděn
a
když
potom
byl
před
smrtí
tak
ztratil
schopnost
řeči
byl
potrefené
šlakem
že
když
se
člověk
se
mu
do
nemocnice
ještě
ním
člověkem
kterého
on
dobře
neznal
tak
mně
jenom
ukázal
abych
ho
představil
že
nebyl
schopen
říct
já
jsem
jednu
tak
a
tak
bych
o
něm
řekl
co
o
něm
vím
a
já
jsem
říkal
to
byl
nejlepší
pro
se
s
nově
a
vy
se
neřekl
skvěle
ovládá
svou
věc
ale
nejenom
to
měl
skvěle
podat
a
jeho
žáci
není
ho
nikdy
nezapomenout
jaký
ne
nebo
ani
my
který
jsme
s
ním
čili
protože
jsme
všichni
horší
než
on
ale
on
ne
stáří
nebyl
bohatý
on
byl
chudý
protože
on
se
s
tím
smířil
že
už
toho
nikdy
nebude
potřebovat
o
mně
to
napsal
papír
přát
mohl
a
říkal
já
už
to
nemá
to
mně
bylo
půjčeno
děkují
za
to
že
to
tě
lidem
takhle
vysvětlí
každý
si
měl
uvědomovat
že
to
má
všechno
propůjčeno
na
čas
a
že
tím
hospodaří
jako
pro
někoho
jiného
a
tehdy
nehospodařil
pro
třeba
Když
ten
jeden
z
těch
tří,
kterým
byly
svěřeny
hřivny
si
tu
svou
hřivnu
zakopal,
byl
za
to
tvrdě
napomenout
a
byl
uvržen
do
temnot
vnějších,
to
znamená
do
stejné
nevědomosti
jako
byl
předtím.
To
znamená
k
tomu
skřípání
zubů
a
pláči,
jaké
je-
jaké
jsou
způsobovány
tím,
že
ti
lidé
nerozumí
věcem,
neví
proč
se
to
s
ním
děje.
On
trpí
a
neví
proč,
ne?
A
to
je
temnost
vnější
a
ta
je
údělem
každého,
kdo
nerozdá
všechno
chudým,
těm
kdo
to
potřebují
totiž,
ne?
Tak
když
je
někdo
učitelem,
tak
potřebují
vědomosti
jiní
tak
tak
je
rozdává.
Když
je
někdo
lékařem,
rozdává
ty
svoje
vědomosti
a
tak
dále.
Když
někdo
je
v
kanceláři,
rozdává
svoje
vědomosti
ve
prospěch
té
společnosti
a
podobně
nebo
se
stará
třebas
o
vnoučata.
Já
nevím,
co
všechno
může
člověk
dělat,
ale
zaručeně
hospodařit
s
ním
nikoli
jako
se
svým,
nýbrž
jako
za
propůjčen-
s
propůjčeným
od
Boha.
A
musí
to
odevzdat
zase
jemu.
Takže
dejme
tomu,
kdybych
měl
třebas
vnoučata
a
těšil
se
z
nich
pro
sebe.
a
nejednal
s
nimi
jako
vod-
vod-
pro-
s
propůjčenými
od
Boha,
tak
bych
byl
bohatý,
rozumíte?
Ale
kdybych
se
třebas
oženil
a
vzal
si
tu
ženu
jenom
protože
mně
ji
svěřil
Bůh
a
rovněž
tak
i
děti,
že
mně
je
svěřil
Bůh,
tak
bych
za
to
nebyl
trestán
a
nestal
bych
se
bohatým
a
nevyplývalo
by
z
toho
pro
mě
utrpení
jako
pro
jiné
lidi.
To
nemá
být
vypočítavost,
ale
to
jsou
fakta,
která
jsem
na
sobě
zažil.
Jak
to
myslel,
tohle
to
bohatství
je
nejsnáze
patrno
z
tohoto:
když
s
ním
chodili,
tak
jim
zakázal,
dokud
byl
mezi
nimi
jako
živý
vtělený
Bůh,
zakázal,
aby
nosili
měšec,
aby...
aby
učinkovali
s
penězi,
aby
nosili
meč
a
opasek,
aby
se
totiž
zajišťovali
na
cestu,
že
jejich
zajištěním
byl
on,
jedině
on.
Ale
potom
než
od
nich
odešel,
tak
řekl:
já
jsem
vám
dosud
říkal,
abyste
nevzali
ani
měšec
ani
peníze
ani
opasek
ani
meč,
teďka
dodám
jednu
větu
k
tomu,
protože
jsem
byl
vámi,
rozumíte?
To
tam
není.
Ale
je
tam
zase:
ale
až
tady
nebudu
s
vámi,
tak
si
vemte
i
ten
měšec
i
ten
opasek
i
ty
peníze
i
ten
meč.
Budete
se
potřebovat
bránit.
Budou
vás
šikanovat,
budou
vás
ne
popravovat,
budou
vás
honit,
budou
vás
mučit.
Všechny
možné
věci
budou
dělat
a
nebudete
li
se
hájit,
neuhájíte
svůj
život,
jo?
A
takže
užívání
všech
lidských
prostředků
pro
sebeobranu
není
majetek,
rozumíte?
To
není
majetek,
nýbrž
člověk
jednou,
když
se
dostane
do
stavu
lidství
a
k
tomu
bylo
třeba
miliardu
let
vývoje,
musí
si
toho
velice
vážit,
tak
musí
také
tento
svůj
život
umět
obhájit.
A
pokud
se
mu
nedostává
světla
a
osobní
pomoci
Boží
a
jim
se
té
pomoci
osobní
nedostávalo,
protože
neosobní
pomoc
Duchem
svatým
je
něco
jiného
než
osobní
pomoc.
Ono
se
mim
té
osobní
pomoci
potom
už
nedostávalo.
Dostávalo
se
jim
vyšší
pomoci,
kterou
by
člověk
za
pomoc
nepokládal,
protože
není
to
konkrétní,
že
ano?
Takže
on
se
nedostávalo
té
nižší
pomoci,
tak
tu
vyšší
pomoc
museli
zastat
vším
tím
nižším,
co
jiným
lidé
jako
pomocníka
používají,
celý
tento
svět
jejich,
který
spočívá
v
tělesném
zdraví,
v
penězích,
v
majetku
a
tak
dále.
Voni
potřebovali,
aby
mohli
obhájit
život
a
i
to
učení
Ježíše
Krista.
Proto
například
svatý
Petr
zakládal
komuny,
ale
ne
v
tom
smyslu,
aby
nikdo
ani
on
nic
neměl,
nýbrž
on
dobře
věděl,
že
on
nikdy
pobo-
po
bohatství
už
nebude
toužit.
Tak
když
nařídil,
aby
všichni
všechen
majetek
prodali
a
složili
ho
k
jeho
nohám,
tak
jim
za
to
slíbil,
že
se
o
ně
bude
starat,
rozumíte,
z
toho
majetku.
Že
oni
všechno
budou
v
budoucnosti
jemu
skládat
k
nohám
nebo
do
té
ústř-
ústřední
pokladny,
když
tam
s
nima
nebyl,
a
odtamtud
podle
potřeb
jim
bude
rozdávat.
Tedy
pravý
komunismus,
prosím,
stoprocentní
komunismus.
Proto
já
jsem
se
například
s
italskými
komunisty
nemohl
nikdy
domluvit
o
tom,
proč
u
nás
jako
církev
není
ve
flóru
a
v
Itálii
jako
jsou
kněží
komunisti
třebas,
jsem
chtěl
říci,
ne?
Hlásí
se
veřejně
ke
komunismu,
že
říkají
Ježíš
byl
prvním
komunista
a
dokonalý
komunista.
Do
toho
máme
daleko
by
sem
za
za
Kristem,
proto
jsme
komunisti,
ano?
S
tím
má
církev
veliký
potíže,
protože
takhle
na
to
nenahlíží,
že?
No
ale
tam
se
dokonce
stalo,
že
když
dva
manželé
přišli
a
něco
zalhali,
něco
si
nechali,
kdyby
to
tak
tak
padli
mrtvi
k
zemi.
Takhle
přísně
se
trestalo,
že
někdo
něco
chtěl
mít.
Ale
mít
to
tím
způsobem,
že
to
dává
celku
k
dispozici
a
má
z
toho,
co
potřebuje,
není
ten
neblahý
majetek,
ten
majetek,
který
překáží
ke
vstupu
do
království
Božího.
Oni
to
mají,
jako
by
to
neměli,
protože
to
všechno
odevzdají,
rozumíte?
Proto
například
Ramakrišna
řekl:
jo,
král
Džanaka,
který
byl
velikým
boháčem,
to
je
jeden
z
mála
lidí,
kteří
toto
dokázali.
Za
našich
dob
žije,
říkal
on,
jiný
takový
velikán.
Já
se
na
něj
musím
podívat.
To
je
nesmírný
boháč,
to
je
milionář
a
ono
se
o
něm
říká,
že
je
zasvěcenec,
že
je
člověkem
spojeným
Bohem.
I
šel
za
ním,
za
Rabidranáthem
Thákurem,
otcem
Rabidranátha
nebo
dědečkem
Rabidranátha
Thákura,
pardon,
dědečkem.
A
přišel
k
němu
a
říkal:
Rabindranáte,
já
jsem
se
dozvěděl
že
ty
jsi
člověkem
spojeným
s
Bohem,
dovol
mně,
abych
se
o
tom
přesvědčil,
protože
tvoje
bohatství
mě
o
tom
nepřesvědčuje.
Já
musím
být
absolutně
chudý,
abych
s
tou
matkou
Kali
mohl
komunikovat.
Kdybych
měl
cokoliv
svého,
tak
nejsem
u
matky,
tak
jsem-
mé
srdce
je
u
toho,
co
mám.
On
říkal:
přesvědč
se,
jak
chceš.
On
mu
odhalil
prsa,
podíval
se
do
jeho
a
zjistil,
že
tam
prochází
hadí
síla
nahoru.
Takže
říkal:
ano,
všechno
v
nejlepším
pořádku,
ty
jsi
svatý.
a
nežije
výkladu
se
neviděli
a
potom
už
ale
říkal
si
postup
a
čím
prosim
vás
monotónní
s
bohem
a
on
má
ten
majetek
chápete
to
lidi
já
ne
já
musím
být
v
víra
o
vyškolení
já
bych
to
dokázal
kdyby
to
stoupnout
do
hlavy
já
vám
ještě
radost
dokonce
z
vlád
že
vás
mám
ale
on
asi
všechno
co
má
vůbec
nemá
a
takhle
vychovával
své
syny
a
víte
vět
vnukům
že
neboť
ty
jeho
jednice
nabyla
thákur
že
ho
vnuknuté
byli
vši
posazen
na
cestu
k
bohu
všechny
ho
i
ta
prokázal
a
poslední
na
cestu
k
bohu
ale
individuálně
ne
tedy
na
jedno
kopyto
jiné
šel
cestou
mění
jeden
šel
nečtou
hubne
cestou
básnictví
a
my
na
tak
šel
cestou
básníka
ne
ale
přes
hudbu
protože
u
nich
od
ba
lávku
roli
celé
rodině
takže
modlit
začal
ránu
skládat
nějakou
báseň
tak
si
zpíval
a
chodil
tak
si
nesváru
po
zahradě
zpíval
zpíval
až
toho
vyplývá
se
ne
takže
kdyby
se
někdy
četli
o
čem
nezapře
klad
jeho
věku
za
kterou
stal
dobro
husu
a
to
je
gitándžali
ne
oslava
matky
věčné
pytel
ně
tak
věřte
že
před
tím
vším
by
měl
předcházet
zpěv
který
on
si
konaná
té
zahradě
a
jestli
byste
chtěli
správně
pochopit
kterémukoliv
k
tomu
další
který
tam
je
to
přeloženo
nevešlo
vaně
té
dobra
toto
neporušil
ten
na
je
že
jak
si
přeje
pýchy
utekou
máte
rádi
potom
si
přečtěte
jenom
jednu
pasáž
ne
dvě
asi
za
spíte
znovu
při
a
tak
jediná
vede
to
velice
mnoho
tak
takhle
do
dopadalo
s
lidmi
kteří
neměli
majetek
přestože
se
zdáli
být
boháči
ano
třeba
tomu
ještě
data
že
odpovídá
na
dotaz
jak
to
že
si
mohl
dovolit
ježíš
kristus
příkazem
říci
buďte
dokonalí
jako
otec
můj
nebes
dokonce
že
ne
neslevil
nic
jako
otec
v
nebesích
jak
mohl
toto
stanovit
jako
příklad
když
nikdo
není
toho
schopen
nikdo
by
o
sobě
řekl
že
je
menší
než
otec
osobě
a
že
není
dobrý
to
znamená
taky
ani
není
dokonalý
a
od
nás
najednou
si
tedy
chtěl
abych
li
dokonalí
jako
otec
slovo
do
bránit
a
na
druhé
straně
zrovna
tak
příkře
že
nevíte
pána
boha
svého
z
celého
lepšími
ve
zeši
duše
své
a
zlepší
cíli
své
přátele
sebrat
všechnu
svoji
síly
sílu
takové
lásce
celé
své
srdce
všechny
city
celou
svou
duši
naši
své
schopnosti
li
to
není
maličkost
to
nikdo
nedokáže
a
on
tyto
věci
stanovil
jako
cílové
nikoliv
jako
něco
co
se
dosahuje
během
cesty
on
to
určil
jako
cíl
člověka
protože
věděl
že
provádí
člověka
jeho
špatnostmi
jeho
malostí
jeho
lpění
na
bohatství
na
sobě
samém
a
sebelásce
že
ho
odvádí
tím
že
ho
učí
brát
kříž
zapírat
sama
sebe
a
následovat
ježíše
krista
a
ví
dobře
že
kdo
se
budete
mít
o
zapírání
sama
sebe
a
přitom
bude
následovat
jeho
že
se
mu
podaří
sebe
zapřít
mocí
toho
koho
následkem
to
nesmí
jedno
od
druhého
odpojit
kdyby
se
snažil
o
to
sám
sebe
ztratit
a
za
poměr
že
kristova
aby
s
ním
stalo
co
si
že
svatou
terezii
že
nemohla
vnitřně
umřít
pro
to
dělala
vlastní
silou
ne
a
teprv
kdežto
dělat
silou
boží
tak
to
šlo
o
sem
mockrát
že
by
to
stěžovat
čili
dokonalost
se
dá
dokázat
ne
když
je
člověk
ve
stavu
jaké
byl
ježíš
kristus
ukazoval
co
ten
vývoj
od
jordánu
až
po
kříž
nýbrž
když
je
zajedno
s
otcem
takovým
způsobem
jak
byl
po
kříšení
a
po
nanebevstoupení
ano
a
on
chce
abychom
také
vstoupili
na
nebe
abychom
tam
měli
také
u
boha
příbytek
ne
čili
nemůže
nemůže
stanovit
žádný
nižší
úkol
by
se
provinil
proti
svému
učení
protože
roky
mohou
býti
nedokonale
a
budou
nedokonale
a
mezičase
bych
tak
řekl
bylo
také
stát
velice
nízko
to
na
věci
nemění
protože
je
tady
odevzdanost
bohu
která
způsobuje
milost
která
je
nekonečná
a
proto
je
možno
aby
se
člověk
dostal
k
tomu
ideálu
který
je
tam
uče
a
může
to
vzít
příkazem
protože
doufá
že
kdo
ten
příkaz
bude
číst
nebo
se
o
něm
doví
se
také
doví
o
jeho
životu
a
jeho
příkladu
o
tom
všem
co
mezitím
se
má
stát
než
se
to
cílově
nesáhl
když
si
člověk
vezme
jenom
jednu
větu
ježíše
krista
tak
ustrne
a
to
nemusí
být
zrovna
ale
ta
věta
která
tolik
jiná
ale
když
víme
z
kontextu
v
kontextu
jeho
životem
a
z
ho
ostatní
výroky
tak
se
ničeho
nezalekne
protože
ví
duše
bude
li
jednou
někdo
ničím
a
jako
nic
se
dostane
jak
říká
eckhart
přirozenosti
boží
která
je
také
nic
ve
smyslu
chápání
člověka
tak
opravdu
má
nekonečné
možnosti
dokud
bude
něc
něčím
malinkým
aspoň
tak
toho
nedosáhne
ale
když
se
napřed
stane
ničím
tak
tak
bude
moci
být
také
vším