Karel Makoň: 82-16 (přepis nahrávky)

že je to nemáme k návratu k sobě je tomu s být pořád cesta od sebe k tomu to se musí na tom hlídat tohleto musí se uvědoměle dělat jak se zjistí že to vede nazpátek k člověku tak je to chybně pojatý rad a není to žádá vyprazdňování nýbrž je to sebevzdání sebepovyšování zbožštění sama sebe to ne pravá pokora není pokorou chtěnou kterou by se člověk mohl chlubit ale je pokorou získanou poznání že já se musím zmenšovat aby mohl že ve mně žít duch a když tomu tak není ještě že to jde opačně tak sem na scestí a mám sebelepší zásady e ti myslím doví co o sobě ať si myslím doví jak se vysoko kdyby v tomto ovšem nebyl moment přehodnocování individuální poddáni tak upozorňuju vás že osobní vedení je tak abstraktní že by nebylo k ničemu i osobní vedení to si musí umět člověk přebrat osobně a to není chyba na věci dejme tomu když já jsem v těch sedmnácti letech začal toužit jenom po bohu a já jsem opomíjet tenhleten své tak to bylo nesprávné to nebylo přehodnocování jak jsem musel mít pomocníka podobě matky která němu a hlídal to se na ně krmit tam to mě plánu mě nutí do abych studoval ne tak dále bych pokračoval v tomto životě tak zkrátka jedním slovem řečeno a teď už a nepotřebuju matku která by najednou stál už to přehodnocuje zůstanu nějaký pokyn tak ho hledím srovnat tím ostatním do roviny svého života za znamená musí tam organicky dopadat když tam organicky za prasannatá tak to to jsem vám říkal že víra kterou máte boha je na této cestě do určité míry takovým moderátorem takový usměrňovat tele toho poznání protože Tam přikazuje abyste to co věříte srovnali s tím co poznáváte ano a jestliže to děláte způsobem tak bezohledným že hledíte přitom jenom na správnost věci a ne na svůj osobní prospěch na své povýšení tak nějak své oslabení oslavení padl tak to dopadne dobře a ten příklad z poznání se rovná s tou vírou jestliže ale vám je při tom především o oslavu vaší víry pra už je vaše tak to už je posilování lidského já a to potom nevede vlastní poznání vyčlení poznání jestli třebas člověk který věří má přesně na litováno neko jak má věřit je taky cizí řád je to v pořádku ale když ho po trefí nějaké poznání které je vedle toho mu neznáme v té víře nebylo obsaženo a on ho považuje za správné on se ho řekne proto že to oslavuje jeho víru že to metení článkem víry mělo se o této článkem vědění ného hříchu on se musí toho bojí třebas zdát li to tak není jak to cité říká její tím děním hřích jo tak se musí vzdát zlo čáku dedit děčný vřít u a už i ona nějakým novým poznáním protože tady například na té cestě platí když už se u toho dědičného hříchu jak se s tím nějak srovnat třebas že jakmile se člověk ocitne na jiné úrovni než na kterém dešlí hřích platí tak se ocitá za hranicemi jeho dosahu už na něho neplatí tak na něho nemusí ba asi jako v indii říkají když na sebe než se nepřímo roucho a plní z povinnosti se na naší práce mimo až asi tak nějak doznání které říká odjinud z vyšší instance nečelíme jeho jho cokoliv jeho vy třebas jeho víra o poznáš nadnese a že to odjinud protože to poznání není do provázáno totiž nemá ten úzký rámec konkrétního poznání ono je svázáno že závislostmi netušenými takže když se mě třebas ukáže konkrétně co mám dělat ano tak nejenom že vím co mám dělat ale já vím proč to mám tak dělat a já vím jaké to má souvislosti s mým okolím třebas jsem si zvolil případ dost samý ale já si teďka zvolím svalí příklad ze života ježíše krista to bude lepší tak jestliže třebas panna maria byla navštívena andělem gabrielem tak nemyslete si že to byla jenom její přednost že se odevzdala k tomu bohu tomu po slov a řekl stany se mi podle slova tvého nýbrž pociťoval obrovskou moc tohoto poznání co se má stát a nevěděla kterak se to může stát když muže nepoznává ne to nevadilo ona se přesto podvolila protože cítila tu obrovskou převahu tohoto nového poznání které bylo lakonické které všechno nevysvětlovalo všechno ne ale které bylo mocné a tou mocí to poznával to poznání dycky má moc obrovskou moc a především o uskutečnění to jí do do nosu aby to uskuteční na aby s tím jsou naší a rozumíte mi čili když takovou takové poznání získám tak dycky věští spojená moc to uskutečnit ano a nemohl se vymlouvat že že nemohu to ne protože jestliže přitom není k tomu dá na moc tak to nebylo pravé poznání které jeden z hlavních u kazatelů sám si takového poznání že mi rovnou dána moc nevíte říkaš kristus jakou silou to budete dělat opravně co budete říkat vo tom nepřemýšlejte du svatý vás svítí a budete věcem a tolikrát ne a tak se tu moc voni pociťovali nebo ještě lepším způsobem když mě nikoho klíčí tak věděli viděli na koho ten ústí sestupuje do to nebylo individuální zření byl vedle sebe petr a pavel a badateli stejně pravdě li stejný druh lidí a stejné konkrétní lidí na které ten duch sestupoval na vedle sebe stáli a vykladači jen tak i ti na tohleto sestupuje na tamhle tne přesně to viděl vana stejně a byli v individualit byli a doslovné a viděl to v tej bože ten petr tehdy když v tom těch a proč to ví toto vykládáno nechtěl ty pohany pokřtil říkal vo to sestupuje na pohany co pauza pořád musíme napřed ti židi ne podle musel přemlouvat ale viděli to přesto přesto petrův obratně jako neprohlédl se v tom musí poslouchat ne a to práci tomu pavlově ho přesvědčit neposlechnu ti takového příkazu který pochází z ducha tukové vypadá jako hřích proti duchu svatému tosim hřích proti duchu strém to nesmíš ve poleze neuposlechnutí toho příkazu hřích je proti komu řeším ne leštím proti němu že ho neposlechnu že mu něco zlého dělám rozumíš to je hřích proti někomu dílně koho bu některém že ho vraždím že dělám nějak že obraz okrádá nebo tak nějak to je hřích proti němu a a pod tímto zorným úhlem se dívej na hřích proti duchu svatému já musím proti němu jednat když se zříkám toho jednat v jeho intencích jak ještě prvně mu nejednám kostí odmítám jedno tak jak on chce jim se samosebou vzdaluju dalšího vedení duchem svatým a když to budu takhle opakovat několik a ta ten dutý o ní ani nezavadí ale v tom smyslu že bych že mi to nebylo odpustitelné v nás je to nepustne to je to že on se nevrací on prostě už tady není že on mě nepomáhá dal té asi ale není to taneční mělo neodpustitelnosti je to nápad velice pěkný že se tomu jinému ta cesta víc strašně rádi čemu bránit vodě že danuško že nic takového prostě to kdyby to byl takhle z hlásá tak by nevládnou křesťana proto jste sedí na to k jenže neměli tuto ste stránku jeho učení vynechávat já když to tady hlásám takhle odděleně od toho statí zase to upozorňoval před začátkem vy to je hrozně fálí na to co se chtěl zrovna tolika dosti jako na kterékoliv jiné a si že na vás nedělám to je nutný a člověka všechno možného nenutné ho člověka nebo člověka za žádnou do nějakého řádu tak že by byl zkostnatělé ale že by netrpěl jiný názor nebo že by se ohrožoval proti jakékoliv úchylce nějak o toto do ní vůbec ne mu o všem se klame jako na příklad ale zaručeně tato cest takhle osamoceně nemůže existovat jaká až tam musí být komplet vana láskou že ano a vlastním životem ži žitým lidsky že jsem na tohleto přátele přišel a při sem na to velice nerad ale neochotně já jsem chtěl být asketou ne a oni mi to nedovolil že to že není příklad pro že už tady přede mnou mockrát bylo ale že by nikdo ne zase asketa mě nemohl následovat těch čím dál méně a von dneska třeba lidí kteří žijou v tomto světě aby následoval ježíše krista a to není možné jinak než když ho budou nasát komplexně když ne poslán jeho poznání kterého tady ukazuje to že se dá vyčíst jeho života ale i po té ostatní stránce jeho života a jeho cesty ne na jenom pravdy cesty i života čili dávám plně za pravdu že takhle abste pojatá cesta která byla tak podle tajnou aby se mohla definovat jo synovou ne je nemožná už to to já považuju tyto naše schůzky a vřelou to povídání o cestě poznání za něco řekl bych už ne normální a tak výjimečného že na to byste se neměli spojenou jako na prostředek který někam vede z jenom na nějaký vinu jenom nevidět v tom víc než podnět pod přemýšlení podnět radnici své cesty protože jestliže by vám chybělo to co nechybělo třebas ježíš kristus že se spoléhal jedině na svého otce že už v mládí musel být v tom co je jeho otce i nám toto chybělo tak marné jsou všechny řeči marné je studium mnoha knížek a poctivá s ná tomu rozumět když tady není to ta důvěra a když ji vá že by se se můžete obejít bez praktikování toho co od boha dostává jestliže bych třebas já osobně nepraktikoval to co vím to co poznává tak se za jeden jediný den dostane na úrovni úroveň přírodního člověka nějakého převaha nebo že je který musí být vychováván čistě přírodní zákonitostí nikoliv nějakou vyšší tak bych veškerou inspirací veškerou intuici veškerou pomoc od boha o tom by možná tolik nezáleželo když sem si to tak pevně udělal ale uznáváte je byla by to škoda jestliže chci udržet úroveň nějakého poznání musím především spím životem celým každou chvíli k němu jít já například dejme tomu když vám teď tyto věci říká to nesmím dělat jenom kvůli vám nebo jenom kvůli sobě aby se se nám vytahoval nýbrž na to musí let kůry němu vůli k tomu že vím jeho vůli na jí musím poznávat a buď na musí být přesvědčen o tom že toto co dělám že dělám z jeho vůle nedělat to bez jeho vůle a čím víc budu toho vůli tím to co vám říkám bude dokonalejší a podnětnější jestliže v tom málo úcty či bohu tak je to málo podnět ne tak to není vaše vina z moje vina která se neopírám do sečení ustu k bohu říkají starozákonní proroci začátek moudrosti pravé je bázeň před bohem a měl opravdu stoprocentní pravdu protože jestliže tady není ta úcta určitou poznání tak prozrazujeme že to nebylo poznání pravé když si to nevážíme že to ne převyšovalo světlo mého rozumu ale jestliže z jiného světa se světla mého rozumu pochází to co vám říkám tak já sám se divím tomu co říkám a třebaže by se nedivte ale já ano protože ve mně je ta ustat k tomu co říkám a je to nepochází země je do ní vlastní vytržení člověk se a plenkou soustavu a uka tolika jsa by to bylo snadné tam ta soustava mu předkládána tou věroukou ale u jiného snad nemá možnost takhle věřit podle nějakého rituálu nebo podle nějakého řádu přesně stanoveno podíl věného tamto bude těžší jak se má schválně líčím člověka nějakýho karla makoně který tento řád neuznával který mě pro něho posměch nečtu a vytvořil si ho srovnávacím tupého em že světlem svého rozumu si srovnával co je správné a co je nesprávné mohl to učinit jenom za jedné podmínky na o ten rozumovou své to je klamná záležitost sice rozumem jenom za jiné podmínky že v něm byla nějaká prázdnota která dovoloval aby tam vstoupil do jeho vědomí víc než rozum a to způsobili lékaři v to v těch třech letech u koho to nezpůsobí tak ten si musí tu pravdu tu sjednat sebeodříkáním když veme na sebe princip sebeodříkání sebezáporu ne tak v sobě vytvoří prostoru pro inspiraci tak se dostaví a on na ní pozná že je to vyšší světlo lepší a dokonce si hodnější než je světlo jeho rozumu a nebude pro něho vel velice obtíž na to že to je mu to bude na tělo to ctícím se řídit protože bude to sice jeho umrtvovat bude to jeho umenšovat bude ho to si od něho sám samo samý větší sebezápor ale na druhé straně mu to bude přinášet vzestup poznání a to bude radostné protože já myslím že jsem nepoznal životě větší radost než jsem věděl co mám dělat a nebylo to země to jsem viděl tady někdo stojí za mnou a vážil jsem si toho svým životem náporem se tak šedi vého jako umrtvování jenom ale kterékoliv disciplíně se podrobuje te té sebezápor jestli například dejme tomu se učí snadná víra vládneš techniku dovozoval hodně výhled nezabíhá do že ta bodě třebas baví ale do se tomu učit se baví to se tomu učil a naučil to vydalo jitro no bych do nežnou duši ne ale noho svých mohutností duševních zasáhnou ne a při sama sebe nedbat jiných věcí je dbá na to aby se se o ten do toho pro ten krví naučil ne a teprve pak se stačil o technice až ten se tak že si mohl provést o tom poznámky umělecké dílo okolo pro cestou i tápal technicky to to učí že tak a bylo to na dostne ne on velice novost protože když si potom prováděl třebas nějaké dílo šlo té novou na tom klavíru tak směl na dost toho provedení bláto správná odměna za ten sebezápor za tady sebezápor jiné radost větší než in komukoliv jinému kdo se zapírat mi ne že by se človk říkal tak já jsem toto udělal tak toto jsem udělal tamto se mi se mu stalo toto je aby z nářek říct nejde to bylo špatný ale já si myslím že například už u tento avily když on si za zamane nebo když mu dělá radost prvdu nějakého uměleckého díla takže touží po stále dokonaleji si rodu a po stále větší neptal a tím vnitřně lstí se dále se zapírat takže tast mu není jenom odměnou ne podnětem k tomu aby dále šel viďte dobře chápete ježíš kristus a proto říká radujte se zručnými kdyby totiž byl radost po nepovažoval byl považoval za něco záporného ve byl nezačal od začátku se užitečné dráhy vodit na svatby učedníky prostě mezi lidi kde se nejenom umíralo bylo nemocné ale taky kde se těšili radovali o chtěl aby na tom jeho posluchači o učedníci podílí na té lenošením že on byl schopen ji krásu tohoto světa daleko dokonaleji než my a smýšlím že jestli o nějaké hříchy radost vidění drží nebo s poznávání nádvoří poznání a není hříchem do řek bych sice odměna rodiče není přivlastnit leda má zavazovat k tomu aby se po této tě nebo nějaká droga dá vy ale bota žádoucí a takže ty nejplnější svatí i nejznámější svatí byli radostným svatý protože oni se zříkali sice radosti která byla jenom pro ně třebas lidi li se zříkal extaze říkal ta teta tetra pravdu extazí ne říkali tak když ji fatalisté dostal tedy u páč do extáze a tedy v té borci jsou drogy a lidé strádající a my musíme pomahat neska svého poznání a ty si tady žije sama pro sebe já bych moh nesetká za sebe byl by přes den extazí říkal já nejsem ani jednou jak se této radosti vítám pro radost sloužit bližnímu takže tak to vlitá té radosti na této cestě stoupá a možná že ten člověk který to nic u pozoruje ani si toho není vědom jako ten člověk terý zažívá nedostali jakou radostní dělá protože já vám mohu tyto věci říkám že se mohu po poznání tam rozděli a mě to rozetnuto kdyby to nebylo k ničemu protože bych asi plakal jako držíš kristus a tím jedeme když se někdo když i na uspokojení kdo v radosti umíš pojď jenom čemu stane radost cílem nezůstane pro něho jenom prostředkem tak vzal odměnu zmije tíže ale radost je mu prostředkem to bychom měli vysvětlit co to je víte dost prostředkem ne cílem tak to je naopak simul podnět pro další vzestup já myslím že je pro ježíše krista bylo radostí radostné že mohl za člověka trpět a protože mu přitom byl pomocníkem ne a to nebylo špatné na věci to byl ta dostal byla prostředkem k tomu dále pomáhat protože ta radost kterou on které on byl nositelem přecházela do tušit druhých já vám to řeknu na příkladu když s těmi dvěma učedníky do emaus poslem vzkříšení z mrtvých ano tak ti učedníci šh konečně poznal a s on se rozplynul před zraky tam jakým lámat seba potom nakonec v tom večeřadle tak on říkal my plouti že jsme ho nepoznali při copak nehořelo naše sice prosím tě kdy hoří tvoje jsem se té radost ne do plánu radostí to její evodii tak to radostní ze se se prostí ho a jestliže ti učedníci páně po celou dobu tří let v žili v absolutním klidu nic nechybělo nemusíme to byl to byla nejradostnější stránka života a oni z jedné radostí do druhé bez a žádný těžkosti ukazoval ne že by říkal nachytat a ukazoval jak to má vypadat když je člověk učedníkem že mu nic nechybí že na kálovství boží ani radostí míchy být na vám něco chybělo protože byli učedníky páně de učedníkem páně nebo se k tomu nechybí ani nedopadlo ti si ta chyb na žádné cestě hyne než poznání není tak důležitý princip jako na této žít intenzivně přítomným okamžikem když se v přítomném okamžiku nevyprázdní od minulosti a budoucnosti od starosti zoufalství a všeho možného tak z toho okamžiku nevytěží poznání to ti uniklo a je to škoda protože může to být okamžik poslední to nikdy nevíš o tom taky než peklu ale jestliže intenzivně žiješ přítomným okamžikem tak protože si šel celobytostně v něm žiješ tak máš tu chvíli bez ohledu na svou minulostí a bezohlednost ve ona na to kolik vtělení by tě ještě mělo potkat okamžitě získat poznání takové že pozná svoji nesmrtelnou podstatu a si spasen ramakrišnou říkal že si měl pravdu a měl pravdu jésus když to ukazoval kdyby chtěl a tak dále ne mám marně se o to snažil protože pořád nám to ne na mysli něco co on neřekl nebo co nedělal a nebo co nám nedoporučoval na doporučoval pačesy toho že jsem tady mezi vámi teď mezi vás přišlo království boží chovejte se v tomto přítomný tak radostně jako když se potkáte si nejmenším přítelem a nejenom nejmenším nejmocnějším které má by vás může na své na svou hru při přitlačit a víc v sebou no a já myslím že pravda kterou tady vyjadřuju nepochází jenom tiše krista drž platí celosvětově a každý na tohleto úroveň se dostane musí znát musí znát cenu přítomného okamžiku tou říkali staří číňani a to je nestraší duchovní uplatněná vůbec nám ostatní se nám dochovaly taková deska to už je po ní ve pane že tady veliký důraz na přítomný okamžik nám to do dnešní době jde hůře než tehdejším lidem protože příliš tou bytostí a příliš složitě žijeme a vstupujeme do každého přítomno okamžiku navou naplněnou noha věcmi než to vidí byli prosím lidmi blíž si toho dětství o kterém té tak chválili žiš kristus a já vás znovu upozorňuju na to na to příklad josefa kupertinského který přestože nebyl k ničemu byl imbecila byl blíže k tomu království božímu protože neměl to hlavě mu byl velice prostí a když si zamanul že se spojí s bohem tak se mu to musel o splnit protože vedle toho tomu prostě nenaplňovala žádná jiná idea to byla jeho přítomnost permanentním ná touha čili já bych řekl že při tom okamžiku nabýt naplněn takovou temeni ne naději ale jistotou že je to správné že tomu okamžiku patří totiž to platí o činnosti kterou mám vykonávat je křivě v tom okamžiku kdy k nám a to platí o odpočinku že budu ze stejnou důležitosti odpočívat když to bude vyžadovat můj organismus to platí o jídle ovšem ona do stech o všem co je kladného na tomto světě podívejte se zůstaneme u této existence těchto stromu tohoto pomíjejícího života této chalupy vás vše jestli a ten je živé nebo neživé hmoty jestliže toto všechno je závislo na existenci něčeho co nemá dimenze co není závislé na času a prostoru jenom toto je závislé na tam tomhletom to není závislo na tomhletom ano takhle de odtamtud jen aby se tamto tenat proměňoval na toto pomíjivé jestli tato vazba tady je mezi nepomíjí a pomíjivým je to tedy ne z nepomíjejícího do pomíjivého přetransformovat a to musí přetransformovat taky pomíjejícího nepomíjí musí jinak je celé to povídání které tady dělám pro kočku protože když to nejde tak to nejde jest ale de tak to má smysl a ono to jde a ono to není člověka který vůbec nemá tušení o duchovním poznáním a žádné nemá. V okamžiku smrti, jestliže nezemřel násilnou smrtí, si dělá dojem o svém životě. Ten dojem není už povahy hmotné a následkem toho se může svázat nazpět se svým původcem. Já mu budu říkat nesmrtelná duše, ano? Aby to bylo srozumitelnější. Ale je do víme mu který po pád z tohoto světa a proto do sekt či k tomuto světu tak že ta ve co nadevše je o. Pod tíhu to od pod jemu se chová jako li se na tak be ten zámku bych tak řek. Proto to hledí těchto vjemů zbavit aby vložit těla se dovím ku nějakého novorozeněte ano. To se je tak při narození kde by je život tady se překl sobě uprázdní pro další dojmy za kde kde život do se pro další dojmy no a jiný život tu mu na třebas mi ho ale na jiný životů uprázdnil takže cizí život ti domě vstupovali během mýho života a já a od bez v potom tupou k pro ty vím životů žiju od nich i od nich nabývat zkušenosti. To se mě já sám osobně ne že p. To je do je mu tedy bylo u boha a od boha ke mně přistoupil pro to já jsem byl na ať jen po jeho přijet přijetí to byl moment hodným pro přijetí od od li s tím bylo nebe nebyla prázdno tam u po dal je to pro něj a oni ba ať není pro mě. Kdyby to nebylo toto do boji u mě tak co to domněnek vtělilo a to se nemusíš tak jenom by jde kde pout na počátku tohoto vtělení nýbrž tak že by ten život tak je tady dát. A tak od tam o o tobě je najednou shodně nastanou a už to tady to ve mně už to mě chtěl něco nového a i další dojem jako nepoznali duchovně nepoznalí hned tak k jeho dojem o život tě přes tě kuje bohu a ten život to ostatní po smrti je život v astrálu. Z toho dojmu. U za jenom paměť o tomto životě to je něco jiného paměť a do vjem. Mně co by se to pamětně co od co jí jedno za druhým tak ten má zase dvě jo ne nějak uspořádáno často prostorově to neb patří bohu od tam k němu se nemůže vrátit. Takže po toho be do as to návalu a tam v ní v tím že to přestane mít časem el v nějakou za kladnou. Ona se do splývá astrální na a vidí která ji né tak to přestane mít nositele a tak to tak je přestane existovat. Nemá to na boji paměť je vět co má boj je totiž v. Kdyby to je to pak mi neměla na poli tak ne existuje jen na boji. A to je na věc ale jestliže mi kdo umět ná. Kolik k takle duchovně nepoznalí ale jsi vědomím třeba. Že jsem svůj život do žil poctivě. Na to při daru za vlasy jako podobní který budovat za spravedlivou věc. Když stylizoval svůj život do té míry že o dokonce obětoval po po sto o to za správné. Tak to stačí k tomu aby dostal do báje a ne té do nějaké ho astrálu rozumíš a ten dojem potom neb patří. Do té zásobárny u pána boha. Nýbrž patří do má li protože on už to tak daleko jako třeba s zasvěcenec že by posteli do ty života nastalo do z od osob měl mělo onen co všecko modlitba ví něho a. Ne samadhi jeho a to co od vím co o to tady jenom tomu. Vědomí že spravedlivě žil to stačí na k tomu aby se dostala o to co čím vím na to by sto pro dona. O stačila by činil pokání. A jak k lišit s věz tajemnou od tak a ne bez se ho volají ba ne na to nejde. Ale ten předek při do ráje. A ten dojem se nevrátí k bohu ten be bez v ní a protože má dojem o život je s to nade kdy je z právem né tak z toho dojmu dokáže novou dobu být blažený. Z umíš a tam tedy žije kom to jak směs i s tím dojmem na tak to je co je nebo nežít as to tam s tím dejme as kterou nežije. Tak to ba od toho života má jediná než kvalita astrálního života té vyšší kvalita tam by je ten ví nesmrtelného nebo něco ještě na být nesmrtelného než v tom astrálu tam jenom vědomí nesmrtelné. Ale tady je ještě dojem o tomto životě správně žitém k tak ke s tím člověkem je do na a pro toho. Teprve až jsem dost na když ji z toho bude tak se může vtělit. Pro to že v vtělit čemu se co je komplexní vzala tes do doby než se vtělit. Vzor astrálu když nemá kdys po se chci dojem on musí mít dojem o tomto světě aby do se byl celým člověkem na tomto světě a ten dojem dostává od boha nebo to jsem to ta osoba se si toho co tady s. A tím ať již těm v případě rajského člověka je já li rozumíš tam o já mně vidíme. Takže od tam tu s tím veme přijde jsem. Je pravděpodobné že v tom případě to bude balíky jedem jeden jediný a celý to v tom případě jiném jako třebas na všem kdy nepřicházíme z ráje. Z ráje se už to jde dál s tím bylo mnoho jiný životu tak tam není. Z té tam se v těle ne od celý jedno v že do doby do nebes přibírá na jiné prvky podle svýho naladění ano podle svý dispozic. Podle toho, co přitahujeme svými geny. narození především bych chtěl předeslat že u každého člověka je možno možno zvýšen poznání u každého člověk není třeba abyste se mě za rok nebo za dva ptali na něco není třeba to budete všechno v čem když zachováte podle dispozic a já myslím že je to je účel nevíte nikom závislí mě by to činil nešťastní kdybych byl závislý na nějakém tlumočení někoho kdybych si ho velice vážil protože nemohu mít pořád u sebe a jsou při tu ce životě já potřebuju pomoc a když bych prosil boha aby mně poskytla nějaké osvícení tak by se zlou potázal protože by ho nezískal jelikož bych nebyl na úrovni kde bych dovolil aby ten bůh ve mně jednal protože osvícení od boha pocházející není hlas kdybych si šel vlasti to je velice podezřele jestli je to pravé to není hlad tož to je pomoc osvícení pocházející od boha vypadá takhle že se situace obrátí a de vám na ruku rozumíte postění se situace že najednou začnou napovídat lidé o kolovat ale nebetyčná kýchl souseda pro nikdy nechtějte to je ten blázny jste poslouchali slyšel nějaký hlas na své cestě tak hned se hlas se do která vyšla tak už na vedení dispozice jak má do jaký sílíte zabití nebo v slovo to neuznávám ačkoliv mnoho svatých přišeli hostí a mnoho let ale tehdy se o tom nevěděl že je to vlastně duševního doba a dneska už se to ví a vím že bůh česky nemluví a že kdyby kdybychom ho mu nechali česky mluvit kdybychom slyšeli česky mluvit je to nejlepším případě náš překlad a v nejhorším případě je to odněkud odjinud bo těchto případě protože my nemůžeme způsobit aby se na mě odtamtud legitimovat tak jak vám radím abyste děly že inspirace od boha má tyhlety znaky především prvním znakem pomoci od boha je když to není něco co dělá libovat ve vás že je nabýváte jistotu o něčem o čem jste byli nejste nejistí a jsou takovou že jste takovou jistotu ještě nikdy nepoznali já bych vám to řeknu nějakém příkladu člověk který si neví rady s nějakou věcí a je pořádá boha o pomoc a umí se dostat nad tu úroveň kde bůh se do něho vejde nejenom do vědomí ale do jeho činnosti tak to dopadá takhle že ten člověk se vzdá té pomoci to musí umět ji na případně tak žádná vyšší úroveň něm nemá mít a zdá se dobrovolně té pomoci okamžitě začne jednat s touto pomocí okamžité řinou jedná úplně jinak že byl jednal předtím ze říkám o to nemůže to dělá ale je si jist tím že je veden a provedl věc způsobem že se diví jaký provedl ano nebo mluví tak že se diví statu hl promluvit ale neslyší při tom žádný vás jenom opravdu ví co má dělat to je důležité a neumí to ani komu věděli proč to tak dělá tomu nikdo ve se ani pán bůh mu to nevysvětlí k jak to tam v očích který věří v boha rozumíte já ti to mu o cestě člověka věřícího ne člověk nevěřící já bych ale vám neradil aby se boha prosil o pomoc ve světských záležitostech jak jsem nikdy ve světských ale to se boha neprosí když si byl měl takovou stupně mu že bych si byl nikdy netrval ho prosit aby mně pomohl ve světské záležitosti že jsou dycky jenom prosebně pomoh moditbě nikdy o ně mohl přes určitou úroveň modlitbě se dostat jinak ne řídká u pořád jako jako by byl věřící a že potom se věřící byl jako by protože jsem měl už ježíš to tu oni ne to vypadá jako věřící že já mohu o tomto člověku který byl obrácen u vy jako už o věřící ale s určitou nazvu o kterém víte jak vypadá ne jako je podstaty se cítím že kdybych byl jednou jedenkrát prosil boha o pomoc ve světských záležitostech že bych byl zrušil toto vedení nikdy umět zrušeno nebylo protože se nikdy ho nezneužil to světské záležitosti když se my například vnucoval někdo se svou prosbou chtěl abych zeního modli u boha pro jeho českou záležitost tak se mu říkal já se nemodlit ani za sebe a tak se nebudu moci ani za tebe ale když byl spokojen tím že jsem mu mohl slíbit že o něho budou aspoň mysl tak vždycky to dopadlo tak že mu to pomohlo já jsem o myslel jinak než modlitbou takže bych vám také radil aby abyste vy kteří ch chce tvý cestou poznání nepřišli tento akt poznání na věci takzvané duchovní protože věřící člověk ten rozeznává mezi duchovními věcmi a s jimi ano nemusí to závadě to ten má všechno jen úrovni která se postupně zvyšuje ale tam ten má úroveň světskou a duchovní nezná vejít přesně co je duchovní podstaty a co je duchovního dosahu a o tom že ten prosit bez jakýchkoliv těžkostí stulí a budete vyslyšeni a znovu vyslyšení když poslechnete té rady trpí de způsobem nečekaný pochopitelně nikdy ne tak jak předpokládáte kdyby ta za přišla ve zlu a vy světlo osum nerozuměli nic když z toho nedělejte protože není důležité aby se tomu mu rozuměli je důležité abyste ten se neměli neboť ten se má v sobě sílu uskutečnění ten vám té zaslíbení že najdete sílu podle toho snu uskutečnění toho co v tom snu bylo jen když tomu nerozumíte a víte proč jo tak nebo takhle to se nám naznačil že by to mohlo třebas jí je a tím způsobem tak by co do toho ústa vono to půjde že ten sen té odvíjení nějaké vyšší skutečnosti která by se nemohla odvíjet za bdělého stavu to že odporujete svou vůlí a v tom snu svou vůli neodporujte právě odporování vůli způsobuje že vedení boží se nemůže dostavit ano a já myslím že víra kolikrát té člověku jak se má volně zachovat svou vůlí zachovat a proto to znemožňuje člověku se dostat u boha pomoci totiž obvykle prosí ve znamení své víry tak neomaleně že předepisuje bohu co má udělat prosim vás toho se nedopouští no se říká že si můžete přát to nebo o a říct teče vůle tvá ne ježíš kristus to ukázal bože od čeho živa do bože odejmi ode mě tento kalich hořkosti ho čekalo ale ne má ale tvá vůle se stane že to je takový předpis že když si člověk ví že na přechodu z nějakého u nějaké úrovně na vyšší musí projít nějakým utrpení má právo prosit o úlevu má na bránu ale musí si uvědomovat že neví do jaké míry to utrpení musí poděl to nemá o tom zdání ten člověk a musí nějaký procento to utrpení přenést jako břemeno sám vlastní silou protože jinak by se nedokázal odeber odpoutat to utrpení způsobuje že toho člověka zbavuje jeho samého jak to bys tak moh vysvětlit ale zatím abych nerušil tento védský tak to neřeknu síto také připomeňte bych to vysvětlil oč tak ta modlitba prosebná u člověka který věří v boha by měla vypadat tak aby se zvýšilo poznání bože prosím tě dej mně a lásky abych sebe miloval víc než sebe a cokoliv jiného to byla jediná prosebná oba kterou jsem k bohu kdy vyšlo z domu prvních devět let svýho při přímý cesty k bohu a už jsem nepotřeboval věřit jsem věděl these měl dojem že boha nemiluji a to mě na cestě poznání vadilo protože jak správně říkáte jenom poznávat té velice strohé ale nemilovat při tom to je opravdu žalostné já se čím dál tím více přesvědčoval o tom že nemiluju bohu že ho nevedu nade vše musím vám hned prozradit že jsem se sice mýlil totálně mýlil protože jsem do poznání o bohu měl velice temné ale to nevadilo jak jsem se upřímně vozil o to abych boha miloval nade vše já na cestě poznání radím modlit se za lásku protože vy vždycky musíte hledě abyste dosáhli rovnováhu se živy to nebylo jenom poznání vědom poznáním byste neměli sílu k tomu abyste toho boha miloval by si toho nemilovali tak bych se vám neklame ho neposlední by se ho neposlechli bylo by po vedení rozumíte já jsem takhle špekulovat nešel na se ale postrádal tu lásku fakticky a proto že se modlil za jíš výzvy žení ale já vám to radím protože vím že je to tohoto zapotřebí že bez která sky není možno udělat pořádný krok a cestě poznání učení a který věří nebo se přes či o tom že bůh existuje už je jedno to byl můj stav potom sedmnáctý rok jestliže o toto prosté a pak se ovšem nesmíte divit že vás pán bůh začne učit lásce s každým krokem na cestě poznání vás bude učit lásce tak zároveň a tak si představuju harmonickou cestu k bohu nemám jiné představil o tom tak vás nemohu ničí nebo učit pochopitelně poznáš to není představa dokonale ale já si myslím že předčí bohu že na jogu vysoce protože prosím zdá být jedno strana a teď kdykoliv se mně stalo že jsem nabyl nějaké poznání o tom co mám dělat nebo co nemám dělat a neuctivě sem se němu zachoval neposlušností tak to mělo za následek že to vedení padalo nebo mizel a ikoliv se se tomu láskyplně zachoval tak to vede k že to vedení stalo a moc byla dokonalejší a zřetelnější řidší boha proto se to zkušenosti vám dneska mluvím abyste viděli jak se to má si dělat vím to převést na takové obecné pravidlo a největší potíž je v tom že člověk je člověkem ustaraným pořád si myslí že pán bůh není zapomíná a že mu musí tedy bohu radit co má udělat aby ten člověk do prosperovat na té cestě a vůbec toto svět má taky zlepší bože těm něco chybí někdo je tam nemocen něco se tomu člověk mu nedaří a radši by se modlil za něco je do když už to nevydržíte a když už přejete si to věci abyste splnili tak prosím buďte tak dobří a zachovejte aspoň raného no řád hodnot jestli se nedovedete upřímně modlit za větší lásku k bohu nade vše tak té ostatní modlitby zanech jestliže ale dovede s upřímně řečeno modlit za větší lásku k bohu než čemukoliv jinému a než k sobě tak pak máte právo také prosit za to ostatní to říkal ježíš kristus začkoliv budete prosit ve jménu mém dám vám ale museli být jeho učedníky napřed o říkal každému člověk musel za ním museli ho následovat jestliže jsem ochoten ho následovat a jít za ním tak na tohleto nemám právo upozorňuju vás to není rada obecně platná které na pro učedníky když krisi všimněte pomoct ten ježíš kristus říká se říká svým učedníkům a vy přestáváte být jeho účinky když o neposlouchá dyž nebo uchovat o vedení když on ho nespojíte víte jak maličkou neposlouchal jinak však tam se to až vedlo až úplnou zradu varuji vás před tím lépe je se nemodlit to a za tou pěsti říci nebudu se otvírá jsem si například nevěřil tak jsem se za žádný blaho své třebas tělesné uzdravení nebo vizích uzdraveni nebo něco jiného světského nemodlil protože jsem si nevěřil že mysl že bych se šel se by byl vyslyšen tak bych chtěl další další eště tamto ještě tamto tamto tak jsem znal svý přátele kteří se modlí jenom za to nebo za ono no nemohu na vás jít tuto disciplinu ale říkám tak cesty pak ti poučky na cestě budou velice malé na cestě poznání nebude to kupředu protože vy vlastně provádí se potom aby a z té vyslyšení svou magickou vírou vůle a křičíte sílu která má patřit modlitbě nejse schopni potom tutéž vystřídal pro vlastní modlitbu která má nezvat bohu sám potom nevede co je to platný kdybyste celý svět víš kali tímto způsobem a na své duši škodu utrpěl říkal ježíš i vy nesmíte dávat přednost těm světským záležitostem na cestě poznání kdo dává předstírat se tak od tam nebo říci a teď se musíte s ní čínou věci na této cestě když máte víru se kterou se začal a bylo to vaše východisko tak se musíte smířit nakonec že do toho rodiště se jednoho dne nebudete smět vrátit já vám to vysvětlím v tom východisku víry nebudete se už se být se vrací jeho to vysvětlím na příkladu ježíše krista rodí se v betlémě ale už se tam nikdy nevrátil když odtamtud utekli na rok do benedetta tak už se josef netroufal vrátit do betléma nýbrž odešel no nazaretu kde je a dožil pro své řemeslo uvádí se vám a pro o téže víry ustoupit a ten poznání je do toho pochopit to z toho symbolu ten a poznání elitě lesní noze fe té osvícený rozum ne on radil té své rodině aby se nenastával do betléma nýbrž do nadto že byl je slibem osvíceného rozumu se poslechnout osvíceného rozumu ten nám radí nebuď už ve svém buď tedy buďte ji na tom světě v a víra by měla vést k tomu že se začali učit něčemu čemu se říká neví tady domov neboť pro věřícího člověka platí je se učí přebývat u boha a ne na tomto světě by tedy cizincem to neznamená že byste v té fázi měli už přestat spolupracovat mi to ne ale to jsou vaši bratři všichni ale nejsou to vaši už rodiče matka je váš ba vaše sestra otec je váš bratr to už jsou všichni naši pomocníci podle poslaným od boha propůjčen bohem a takhle pomalinku v té původní víry která spočívala také v tom že jste věřil že to to je váš otec tedy z víry že toto je vaše matka té věc víry když musíte dojít poznání že vaším otcem je u a ne pozemský otec mu se k tomu připravovat půdu aby to poznání tam mělo místo co není prosím vás sugesce to je postaveno na níž ctění faktu že i já mám jediného otce a to je bůh neboť moje pravé já pochází od boha a proto je věčné a jsem se nenarodil teprve když jsem se sem na svět jsem se její o tom zatím nevím tak se narodil ve věci já jsem z věčnosti přišel lépe řečeno a do věčnosti se tím vládcem já jsem taky od boha jako ježíš kristus pro toho mohu plněna sledovat a tak bych vám tu cestu mohl vůči dál postupně jak jsem vám jenom líčil principy jakmile cestě věřícího se má zacházet tak aby se tam do té cesty dostalo nějaké poznání které by umožňoval člověka už jenom nevěřit nýbrž také poznávat je bych ještě varoval před no věcí nebuďte přitom nikdy že byste to chtěli vědět jak to je protože když bylo šlo o takové poznání že byste chtěli třebas vědět věci které se netýkají opravdového sebeobětování jak se obětovat jak bohu lépe patří nýbrž tě například jelo budete v ráji nebo jak je to po smrti se vůbec nepatří nebo co se stane s tím nebo stane se mnou do se vůbec nepatří nestarejte se své náš vezdejší dej nám dnes zítřejší takhle musíte žít přítomnou okamžiku že musíte posvětit přítomný okamžik všechno musím do pro posvěcení přítomného kamžiku ať už je to čin nebo modlitba musí být posvěcen tou vůlí vrátit se do domu otcova a k tomu musíte přesně rozlišovat a to se dá co potřebujete vědět a co nepotřebujete vidět když jsem do toho dýcháte věci které jsou nepotřebné tak se zda je to tak toku je te svoji těla volabo to nemá nic nikdy místo ale ten princip že dosti tak to je takové posledním vání které se chtěl při této cestě víry vám poskytnout protože protože místo pro věřícího člověka tím chci říct že se poznání pro věřící je člověka určeno jestli vám to není dost a se všechno se teďka řekl tak prosím to viděli té já cokoliv ještě rozvedu cokoliv detailně ještě proberu tak pro za čas překročí se sem na první stránku cesty poznání a důraz při první fáze a zastat abyste prosebnou modlitbu prováděli jinak než obyčejný věřící abyste při prosebné modlitby bude bona to abyste si vyprošovali větší lásku protože my nemůžeme na žádné cestě ice na jakékoliv potírat pravdu podle sebou jí všem kristem jestliže on kladl jako první příkaz z lásku a já jenom věří nebo já chci jenom poznávat tak si musím uvědomit že vlastně nechci následovat ježíše krista já musí mít také to první co chtěl tohle tak velký dílem bez čeho to nejde já musím také tuku je to řek byl požadavek velice náročný protože si člověk říká když tu lásku nemám kde jí seberu ještě mystikem řekl já si nemohu bytost a jak ten a ale to jsou na velkém omylu když budou když budu poctivě o ni prosit tak se vyskytnou při situace v životě tak naléhavé že budu potřebovat prosit třebas ozdravilo umíte nebo život svého nejbližšího bližního rozumíte mně dobře a já přesto dám přednost této lásce tak velice rychle se dostanu na cestu poznání protože jsem byl poslušen prvního příkazu já musím být postupně jak poslušen příkazů ježíšových tak jak on je radil nedejte nejprve království boží a to se nedá hledat jinak než když tím mocná kým poměr prosím vyvodím ještě nemáte představu tak si musíte vyprosit poměr a buďte bez proč v tomto nebudete nikdy odníti ježíš kristus řekl že u tebe se jak jedno balíčky těchto nevejdete do království božího jako jeden je to jedno z menších co tím chtěl říci že my na této cestě není očekávat osvícení takového druhu že budeme rozumět velice těžkým tógy kým problém který jsou zbytečné pro nás nemusíme jí rozumět nýbrž že budeme znát cestu do té míry jak se ochotni poslouchat po té cestě a já vám řeknu to je to to to je ta prostota ten josef kupertinský se ptal jak se to může stát aby se stal knězem panna maria věděla že se nedoví jak se to může stát aby se z ní narodil ježíš kristus vtělený budiž že už musíme poznávat na to ignota tady je jasně řečeno že musí člověk zůstat prosťáčkem že ho musí o věc a ne o řek bych takovou vše obsahující moudrost fundované rozumu rozumově o donu rozumově ne nýbrž že musí jít o usnadním cesty o otevření přístupu do království božího o nic ného dítěti kdy řeknete i tam a tam a on má ve vás důvěru tak nepotřebuje vět proč tam má jít protože máme vás důvěru tak tam jde dospělí člověk ne ten už se ptá proč mě tam posíláš než to nevi tak se hledí sám dopátrat toho proč ta má ten musí ve ten slepý nejedná ale je to s to mluvil o cestě pro věřící a ten je schopen tohoto dětského přístupu k věci víc než člověk nevěřící si má ke všemu nějaké výhrady že člověk věřící vlastní věří na té doka absurdum protože tomu nerozumí a nevadí mu že mu to nerozuné tomu nerozumí a že ten je bližší tomu dětskému prostému přístupu než člověk nevěřící já jsem za tím mluvil o cestě věřícího prosím vás letité aby se toho pel něco jiného že vaše za mě odlet bych to vysvětlil že já sice vím odpověď znám ale ještě mi podaří to slovně vyjádřit ta moudrost která přichází od boha jiného druhu než moudrost kterou mají lidé že ježíš kristus se modlí děkuji ti oči že si nesvěří tyto věci moudrým tohoto světa nýbrž prostým a tak dále v tom smyslu se modlí tě kuje bohu tak je si vědom toho že tato moudrost věc ká kterou my známe nemá dosah ani moc otevřít klíče nějakým klíčem království nebeské nýbrž má jedinou moc přede mnou zaujatá je to moudrost těch prostých lidí jak to ukážu na cestě meditativní nebo to s ním tedy naznačil že tam ti to vadí když člověk medituje roz má od těchto věcí například přečte si něco to ještě není rozjímání a teď na poslání přečteného o tom rok to rozjímání musí mít dycky tuto koncovku že vede k nějakému předsevzetí jestliže rozjímání nevede přetéci tak je to boha ba a není to náboženské rozjímání a nevede k žádnému poznání kdežto jestliže rozjímání vede k nějakému předsevzetí a pokud možno lidsky ke stejnému ne pokaždý jinému a rozhodnutí duchovního rázu tak s tímto rozhodnutím které opakuje nebo které je pořád stejné se dostaví také ta pravá moudrost ta moudrost spočívá v síle uskutečnit to rozhodnutí to je jiná moudrost než u mě o tom mluvit to je moudrost u mě to uskutečnit jestliže někdo kdo to uskutečnil taky o tom mluví tak to je celkem vedlejší důležitější je jestli nese ovoce té moudrosti tam poznáte jestli je opravdu modrý to není moudrost tohoto světa když já jsem moudrý tak že umíme řešit nejlepší nejtěžší příklady z matematiky nebo z fyziky nebo já vnějšího tak mě považuju za moudrého člověka ale to mně neotevře klálovství boží kdežto tahleta moudrost tak mně otevírá království boží proto že mě dává sílu k tomu otevření ta nemá pokrevní podobu rovnice která se má řešit nýbrž ta má podobu oprávnění ke vstupu to je ta moudrost před kterou neod nezavíral ježíš kristus dveře nýbrž té mu dost tak prostá že jí ani nemůžete slovně definovat za příklad vysílá podařila správně provedená rovováha modlitba dělali byste opravdové předsevzetí v té a té věci se polepšit více milovat třebas boha mi udělali ze vzdal začnu tím co jsem tady říkal přeci bylo by končil by to tím více milovat boha ne než dosud a kdyby se to opakovali a trval na tom že jste více od boha a upozorňuju že byste k tomu nejenom získali sílu která se ale že byste získali příležitost k tomu abyste se jí naučili a zvnějšku přicházející citově dostal dostaví se ve vašem životě okolnosti které by vás učili této lásce abyste mohli ukázat že po milujete abyste mohli říct že jak já jsem dneska boha miloval to nebylo mé síly do byla moudrostí na jak by byl tohoto nikdy býval nebyl schopen kdyby nedal nedostal k tomu od boha moc jestliže toto konvent vání provedete jestli bude upřímné esli to nepřišli je ten sobě na aba jestli se sám před sebou nebudete chlubit nebo mít z toho uspokojení že je to vaše tak už do do další kroky na cestě poznání na ne to tam skončí a že to zdali je to byla rozumět teď bych potřeoval a tedy vysvětlit jak poznáte že osvícení které se vám dostalo není nějakou sugescí nýbrž že pochází od boha jaké je vlastně povahy a jak se k němu chovat tou živíte poslušnost avataři jenom tuhletu věc tak asi takhle jestliže třebas já to opakuju prosím o to abych více miloval boha než se a než cokoliv jiného protože si o sobě myslím na to mám právo si o sobě myslet sebe nějak hodnotit hodnotí sebe tedy lépe řečeno takhle já sice stojím o to tebe poznat bože ale to chci pro člověka který má sebe rád především a ten toho není hoden protože miluje sebe a nemiluje proto mně dovol abych tebe více miloval a tím se stal hoden své lásky a tvého pozná vím že za jiných okolností to není možné tak osvícení má potom takovou povahu že když mě něco co mě potká umenšuje sebe lásku tak je to osvícení správné co to je to to konkrétně že to umenšuje moji sebelásku třebas já jsem dříve z něčeho měl takovou radost že jsem si celou přivlastnil a teď mám takovou radost že její silou něco dobrého pro někoho provedu a stydí le já jí vyplývám tím že pro někoho z té radosti něco provedu pro tu radost kterou mám upřímně pro někoho něco provedu které by prosil ho nepřítele abych odstranil sebelásku a jestli vás v tom nutná jestli vás v tom má k tomu abyste se sebe vycházeli přitom osvícení jak je to osvícení pravé jestli má to vás k tomu abyste řek sobě vraceli tak je to nepravé osvícení a sama sebe klamete to nesmí tento učení v tom toto rozlišení musíte být to je jeden znak von těch na účtě víc já budu mít příležitost to detailně všechno rozebrat zatím to možná stačí tak ale v každém případě pravá milost od boha a to je láska od něho vše dá v tom v tom hávu nebo to v té podobě že vás zbavuje sebelásky jestliže vás sebelásky nezbavuje tak není to pravé osvícení jestliže říkáte pane bože já pociťuju v sobě lásku víte a přitom to nikam nevede než že se zavřete trním boky do své komůrky a tam si to prožíváte tak ste vedle ale jestli to sami dopadne jako s budou to bylo správné osvícení že on se děláme kolik let desíti o poznání boha a pak když ho začal poznávat pod tím stromem vodkud od tak první co udělal že odešel od sebe klidem a ty věci začal kázat poprvně zapomněl na sebe nebo když tomu osvícení třebas daleko nižší rázu nastalo když to dostalo umě koncentráku e se nejednou přestal pociťovat bolest utrpení viděl jsem bolest druhých poprvně po těch několik kladní sem tam byl dokud to byl dnu do tomu jsem začal vidět trpícího člověk jako bych to byl já kamkoliv jsem se podíval tak to jsem byl já ten přítel došel to jsem byl já a já jsem k němu mluvil jako o člověku kterého dobře znám že se o překvapím že znám dokonaleji o život protože jsem to byl já osvícení opravdu osvěcuje to rozšiřuje vědomí to není láska moje kterou jsem procesta zdobí vějíř vlastním tak je po ní já jsem začal tomu do všeho vypomáhá ale ne už vlastníci aktivity tohoto osvícení tohoto daru osvítí a já mohu ví o tom okamžiku že poprvně se v životě poznal že tady mu je bůh a ne já a nemohl jsem si říct že to moje láska dyž je to nás to boží a proto je lepší a to bylo první pořádné osvícení na cestě lásky předtím tak velké žádné nebylo takhle marasmu že tak více méně takovéto zatím ušito osvícení láskou na cestě poznání by já jsem poznával přinese poznával věci které se v tím vůbec nepoznával já jsem by děl jak mám tomu příteli ježíškovy poradit ne se mi vůbec nevěděl když jsem tedy devět let prošlo o většina li bohu než k sobě zase o tom přítel odstrašujícím to nejlépe uká nakonec po devíti letech takzvané upřímné modlitby při kterém faktické se nebyl nikdy za ničího nemodlil než o tuhletu lásku k bohu ječí sobě a tak dále jsem se přesvědčil že nemiluju boha víc než sebe a to k tomu se potřeboval dostat do takové situace životní která mě to mohla vůbec ukázat normální okolními s tou bez jiné do věděl a když mě šlo o život ze se dověděl jak jsem vám rád ne a ten jsem poprvně v životě prosil boha aby mě uchránil naživu že test jak jsem bez já potom budu zase tě milovat je eposů lépe tě budu ještě milovat jenom mně nech naživu váha jsem si uvědomil že ho nebo mrav a tak jsem se tak jsem se stal ničím z já sem se devět set pomalá se zde dost upřímně prosil o lásku k tobě protože by byl asi upřímně prosil tak k tomuto nemuselo dojít a most těmi opravdu látek se věci dělat nebo co to sem si to ne to takhle ujasní už tu byl ve stopa chtěl mě zabít a zabil ačkoliv o ně nestál a kdo to byl do mě zabil bůh byl čí bůh zabijí lidské já které se má rádo to už nemám to o tom životě to už musí odporu té největší osvícení jaké co jsem životě kdy dosáhl že jsem se miloval více boha něci myslel že to není pravda a odpadla tato láska v tehdy tím měla právo se ve vědomí objevit láska boží byla tam pro ni najednou mezera do tam pro ni to předtím se neobjevila protože ta victor ne že bych byl mě pán bůh nechtěl ve dva větší lásku to já jsem tam neuprázdnil pro bohem m pořád někde v koukáš tam nic to pro ně bude a nebylo ta misto takové které tam bylo pro mě stav a teprve když jsem vzdal svůj život tak tam ta láska měla přístup a to dost taková markantní alter stýká toho osvícení na cestě poznání tady jednomu z vás vadí že láska která se vejít do člověka voni tak klasické prostředky o kterých teďka byla řeč nebo aby je a já bych řekl symbolicky pán bůh pláče nad tím že ní toto udělat ale jestliže ten člověk se před tím prokázal vedle toho že chtěl milovat boha jako člověk neposlušný a to jsem byl já jako tak to je udělat nebo kdybych byl se ukázal jako poslušný člověk tak tomu to nemusel dohánět ježíš kristus řekl kdo mě miluje kdo poslouchá já jsem ho chtěl milovat ale poslušný se nechtěl být chápete mi na to jsem zapomněl proto muselo věi těmto dramatickým konci by byl si uvědomoval že taky s tím souvisí postava do nová jak další chybu kterou jsem měl při tomhletom byla v tom spočívá v tom že se se modlil aby se větší a v bohu má svou lásku k bohu kdežto nevěděl jsem že pravá láska k bohu je lidské uvolnění nitra rod lásku člověku že to musí být úměrné té touze po lásce k bohu rozumíte jak to není úměrný tomu uvolnění nitra tak ta láska boží nemůže člověku sob a je vždycky nebezpečí že to co se dostaví ve mně jako dojem že je to láska k bohu nebude nic pravého nýbrž to bude určitý druh velice zakuklené sebelásky pro nějaký prospěch není to nebo uspokojení které mě to poskytuje ale teprve taková láska kde bůh mě mu je tisíckráte víc než já jeho a tou svou láskou mě přemáhá to je pravá láska k bohu a vás k bohu je boží láska člověku projevená tak že nemohu o tom pochybuje že je to jehla ta že on miluje že já jsem dal jenom právo aby miloval nic víc jenom udá pravou aby miloval ve mně tím vzniká moje moje láska k bohu není tedy moje je to láska boží a je to je zabezpečena že si nebudu přivlastňovt o to tu jde a z terou tři přivlastníte už nemáte tak jaký máte mít vy že máte v správce telátko tak tím si po té zkušenosti s tou centra cí o tábora že není většího poznání než poznání že bůh nás a že nás je nade vše a že nikdy tuto lásku nedohoní a později možná se dostaví ještě jiné poznání že on existuje a že protože on existuje tak já existuju by u neexistoval tak a vůbec ne to o zase tak ještě dostaví poznání a ten si buzení stejně cenné pohled že protože on poznává tak já jsem odvozeně schopen tak je cokoliv poznal třebas se netečný jeho poznávání tohoto světa tak já bych tento svět nepoznal uvažujte takhle on zhora nás zná nás poznává a sami poznává tento svět nenáhodně ho nepoznáváme ale on nás má ve vědomí čili on je poznávající jediným poznávající já jsem jenom odvozeným od jeho poznání jsou různé tváře jednoho a téhož poznání ježíš se o čem čtení siloe nedohodli té se o tom jestli ste věřící nebo nevěřící víte že církev že z ryzího a to není v nás rozhodující toho kdo plní články víry ale sestavené přečíst tato nebudu a neříkám že je to všechno špatně ale je to všechno formální podle těch trávy nepoznáte je řítí ho znáte ověřit důležité je vědět si dobře pozdě že člověk každou chvíli jiný a je věřícím tedy i se řídkým čteme ve který věří že to musí i ježíš nebo křesťanství a podle něho jedná to je věřící člověk když má v sobě nějaký systém který dostačuje k tomu aby podle něho mohl jednat lidí se jí takže věřící například katolík když nejedná podle své víry že není to se ho tak v tu chvíli je nevěřící jestliže se podle ní zachovává je zase věřící čili vůbec se nedohodneme nezvolte jak chcete když jste dělit ležíte li je nebo ne který věřící v říši to v epoše epištola právně svatý pavel hlavně svatý jan že víra která není živá znamená která se netečně skutky není víru té víra mrtvá jako bych nebyla čili když jsem říkal že toto se človk říkal je pro věřící jak sedí a za to že tomu rozumíte tak že je to ti kteří jsou ochotni se křesťanskou no kouřit ve své životě a není to přeříkávat články víry jednou boha věřit a dále to ne znám věřící kteří vůbec nemají pánu v křesťanství o bohu a věří nějakému čistému a podle něho se řídí to je věřící člověk a pro toho se hodí cesta věřícího ale člověk těly není vyhraněn který se není schopen stále něčím řídit nějakou viny životní to je nevěřící člověk nebo tápati člověk nebo chvilinku věřící a století jak chcete takže když já dneska dolít že ho teďka lstně ne neříkejte si já se cítím třebas nevěřící já se cítím věřící se všechno špatné hodnocení protože jestliže jedná ten například ve vyvá nevidí mezích člověka vůbec ne my pomine rozhodne li si říkáte je bůh věří na boha to není to není to podstatné ve víře otevře je si podle něčeho se říct když například dejme tomu dítě se řídí podle svých zza tím věří že je to věřící tě rodiče ovšem to se s ženevy jako cesta věřící na křesťanskou mravouku a etiku a nevím co všecko věřící tak prosím tak je to možné ale bude stát těžko předem křesťan který byl střižen na jedno kopyto jiným křesťanem přitom prolínání myšlenek které tady vládne paní světě ten katolík který je o to do třích není stejní oni na to a když je učíte dole tak se střetávají i v té své otroci protože tak jí to vnitřně pojímání do nerozhoduje o tom že jeden méně věřící a jen vycedí o tom neprozrazuje nýbrž podívejme se s je si plní to čemu věří a pak je to věřící s to neplní a když si říká přitom že ježíš tavící ne nebo v chvíli věřící není takže když někdo co chvíli přestupuje při příkazy víry a hodíš ke zpovědi se z toho vyzpovídat a druhý den za do zase den zase pořád víte hříchy tak to není věřící člověk víra a zavazuje a vyléčila která vás vede jestli do to silou není tak ten víra je to vaše domněnka o čistě formální záležitost já jsem to přijal správné já jsem věřící přilévání řídit tím co víra neřekne svatý ve své byste se tam přečtěte a teď já tedy u zastavit jestli je toto jasné už mě že každou vyjme jiný prosím vás to to to berte na vědomí že nestojíme zasvěcené úrovni to je ta vídal větší ani to nedokáže a bylo to to nás velikým utrpením bychom měli na stejné úrovni ztratila na život batří že nejste pořád stejný že ke všemu máme osobní postoj a podle něho hodíme jim se jako sama a já myslím že právě třebas nebo technik nebo vědec jsou tato ví samého je jsem dostal do ruky korespondencí zajela s někým také umělcem opisovat té doby že se sem jakým způsobem v té korespondenti spolu to nebyla vůbec správná až ještě oni byli správný číši nebo pravésvětlo jenom když vidí že říkal tak tak jsou to vanidad obyčejný člověk v tom též z vymýtilo češtinou když psal padnou češtinou visí opisoval něky tak když si člověk vzpomene co má dělat správně tak to třebas plané dělá ale není to zažité není li to zažité a není to vlastní tak to řek to musí podá výčet to únavné to nedokážete že jakmile si tuto sebekontrolu tak spadne z té úrovni víry hned někam jinam jestliže deska či mluví po nevěřící nebo cestu poznání pro nevěřící tak mluvím lidem kteří jsou toho času nevěřící to znamená kterých myslí že nevěří v boha na jedné straně není nedělají nic co ví tuto víru zastalo i zastoupilo svým na radil jenom řeknu protože bez víry člověk se do každé vyšinutí tak jakmile se zbaví víry boha tak si na hledí víru nebo nějakou pověrou něčím takovým krátká třebas umístíme že on věří jenom v existenci tohoto světa nic víc a říká jí potřebu pánaboha nepotřebuju jako jsem to říkal já dnešní se to bez boha obejdu tak to není člověk nevěřící nýbrž to je prostě mrtví ale v tom je rozdíl věří znatelnou a to je druh víry tak já budu mluvit pro nevěřící s tímto druhým víry že vědí jedinečnost této hmoty do hrneme se v tomto základu i na ně nebude dále rozumět