Karel Makoň: 82-19 (přepis nahrávky)

ježíš tedy si přát zády by se masky aby se stala vůle otcova odejmi mě tento kali li to tvá vůle do kali ho skosí de ten překladu spojí si by toto vyšlo po dobrém a ne s tou kostí tak tady spíš šlo o ten styl toho přechodu jestli by to šlo bez těch těžkostí ne nestal to protivu boví odejmi ode mne tento kalich nebylo stav ne toho přechodu ať se ten přechod nestane nýbrž zbav ne pokud je to tvoje vůle toho obrovského utrpení které mě přitom čeká a on nebyl proti té proměně dosud neprosí aby aby se neuskuteční a tohle potřeb aby se neosušil ale aby se uskutečnila menšího utrpení já si myslím že v tom byl vyslyšen protože když se díváme když dáváme pozor na to co je tam psáno v bibli o tom utrpení páně na kříži tak je tam potom řečeno že oni ty to listě kříž máli když tam přišli mých li do boku ježíše vyšlo voda a krev všeho čísti že je mrtev ale když tímto způsobem si prověřovali živost těch volů zjistili že jsou ještě ší ví a zlámaly hnáty aby je zabili kdežto u ježíše dali právo aby byl normálně povel dvoře mrtev nebo třeba láma táty čili ta prosba vůči otci o tom kalichu byla do takové míry splněn jak si otec přál totiž bylo ukázáno v dalším způsobem že to utrpení má nějaký smysl že nemůže být odbourána úplně ale nebylo taženo tak dlouho a tak daleko jako u těch lotrů že byli stejném připoutány esiže ale kupodivu de vydrželi naživu a museli být zlámaly na ty tam jsou detaily teď si že slova li ale je tam všechno znamená no důsledky té rozbitou tam také tímto uvedeny a jsem že existuje ještě jeden druh proseb modlitby která se nevyslovuje slovy která nebydlí na formulaci prosby nýbrž na faktu že si to přeju řekl jsem když něco před tak pro ten fakt musím dělat všecko nebe to bohu a pak je si uznám za vhodné mohu k tou připoj ořu ci a jestli jsem udělal dostatek proto aby se to splnilo tak možná že už ani nebude třeba té slovní formulace že jsem třebas uzdraven také mohu provést nějakou zástupnou oběť když budu třebas v této věci vyslyšen tak za to udělám to a to to je tak běžný taková běžná forma všech tří v tomto oboru potřebné modlitby tak to dělali už ve starém zákoně a tak to dělají dodneška přesně když já projdu této zkoušky které za nemodlení nejdou si říkali lidé věřící za míle a jsem studoval no nepotřebuješ jí tak si to říkají a na to modlení taky dal a byla li radši pro jistotu napřed vyzkouší a se na tenhleten způsob modlitby jim sice spatra ale oni kupodivu třebas zkoušku udělali a síly se tím ve víře já si tady na tom cením protože byli posíleni ve zvíře že ta prosebná modlitba třebas jenom zdánlivě působila zkoušku ale protože to zkouška povedl tak oni byli posláni do víře že bůh je vyslyšel a je vyšší poměr k bohu kdyby člověku nebylo umožněno aby se mohl prosit aby mohl prosit aby byl taky vyšli hávu tak by těžko získal ten nejzákladnější poměr k bohu poměr prosebníka jestliže poměr prosedníka k bohu je také nějaký hodný poměr k bohu tak u některých lidí se nemůže vynechat on by se k vyššímu způsobu vůbec nedopracoval kde šel přes tento způsob prosebníka takže komu to jinak nejde až začne s prosbou ať se přesvědčí do jaké míry ho ta pobavit nedá když to bude velký prospěcháři tak se tou prosbou moc daleko nedostane když ale z toho osobního prospěchu se povznese na patření bohu no tak do stavu vděčnosti citelněji tak to že pociťuje vděčnost to je doprovod trvalejší než pouhé vyslyšení a musí se potom bohužel obnova novým zázrakem ta vděčnost proto například ježíš kristus to jeden z důvodů proč úděl zázraky z aby byli jeho posluchači vděčí za to co dělá a aby jeho žáci samotný posily se ve víře a už nají sám o prvním zázraku každý galilejské i uvěřili v něho jeho učedníci kteří přeci za ním šli a museli mu tedy věřící za ním šli všechno opustili a zakrátko už zase potřebovali bouře takže on vyslyšel prosbu své matky ježíš kristus to byla prosebná modlitba vůči němu prosím tě synu přemění tady nebo způsob by tady měli dostat vína on to vyslyšel udělal to a vystižená prosebná odlit působila i na okolí a to se často stávalo že na široké moc okolí působila a vy slyšená prosebná modlitba víc než na toho kterého se to přímo stalo ji lépe člověk byl vyslyšen potentátem záda a všichni žasly byli osmidílné prosebném vlivy zdali člověk musí když prosí či zabudovaného vína sebe chorobu toho není třeba to je hrozný primitivismus než se takhle dělá nepochopil život boží ale on musí dát jenom průchod milosti boží proto jsem vám říkal jiný příklad bezeslovní modlitby prosebné která vypadala umí o přítel ten náš zní takto ještě jednou opakuji to že mu na to jde vůbec nic není napsáno to chyba to napsán měl otce starého který mu zemřel a kterému on před jeho smrtí byl vůči nepomáhal životě to znamená nechal ho tabulí on tam s ním ale nebydlel do toho nějakého poschodí ne přestože viděl jako to namáhá jež konečně umřel na tu cvičení jako možná že při takovém nějaké námaze zrovna že něco praskla věta nevím tak on si dělal veliké činí zaviňuje smrt ukrátil jeho život a tak přišel ke mně pohřbu a říkal ale prosím tě co mám udělat abych tu svou chybu napravil abych tomu otci působil po smrti aspoň klidnější život když jsem tady nebyl s to mi k tomu přispět a tak jsem mu poradil aby se nemodlil za otce slovně že to nebude činné ale aby za něho dělal to co o by musel dělat kdyby byl ještě naživu aby to nedělal jako že to dělá ten jaro už se něho syn nýbrž jako když to dělá ten jeho otec aby si při tom nepomíjel na sebe nýbrž na otce a jeho jménu to dělal on to mohl plně udělat klepot že byla potom otci ještě jeho manželka maminka toho mýho přítele rouše a to je mohl posloužit tím způsobem jaký sloužil ten jeho bývalý otec ne a nosil jí to vůlí a nosili potravu a tak dále a tak dále když to dělal asi půl roku tak se mu zjevil otec nádherné slávě tedy to byl při o to přibyla do li bylo jas sedící poděkoval mu za to co pro něho udělal že to byla nejúčinější posednou protože toho vložil sesbe kromě toho ten li přítel tím velice vzrostl protože vyšel sám ze sebe leč dělal jako když to nedělá on přešel do toho nic nečiním no a to je nešení způsob jednání dělat seděl děl říct dokonce než oni protože to dělá protože mi to potom tak neunavuje no tak to je zodpovězeno se pustíme do rozjímavé modlitby rozjímavá modlitba je přechodem mezi prosebnou modlitbou to za chvilinku z toho výkladu bylo a trud patrno a modlitbou koncentrační to znamená kde už se neprosí duše jenom někam spěje a toto je příprava k tomu aby se spělo k tomu bohu ale z úrovně na které člověk je to znamená v úrovně povídavého rozumového rozumu rozumového tedy obsahu vědomí ná tělu vědomí do vědomí čistého tento pochod byl komentován středověký mystiky a předčí i na cenili terý tomu dál návody způsobem který mně prozrazuje že si nebyli dobře vědomi pravého smyslu této modlitby a nebo že tím je mi to návody tento smysl otupoval tak co je smyslem rozjímavé modlitby smyslem rozjímavé modlitby je převést věk tohoto života časoprostorového dění do kterého můžeme počítat i způsob myšlení do života ve kterém se nic neděje do života pevného stálého základu vůbec veškerého života tedy je to prostředek který nemá s má nás véce z toho povrchového vlnění života do hloubek ve kterých se ty plný už nevyskytují a aby i největší bouřka která zruší na povrchu toho oceánu vědomí tam do těch hloubek do kterých se dostaneme nezasahovala aby nám tedy toto plutí do hloubek zajišťovala plutí do čistého vědomí ničím nerušeného jestliže tohleto je smysl meditativní modlitby tedy rozjímání tak nezáleží tolik na tom nebo především na tom o čem budu rozjímat nýbrž jak budu mít na mysli tento cíl a jestli to co jsem si vybral k tomuto cíli vede jestliže budu rozjímat proto jenom abych usměrní způsob myšlení aby se dostal z horšího obsahu myšlenkového na lepší nebo bych jenom udělal nějaká lepší předsevzetí tak ta modlitba je nedo řešena v tom smyslu že opomíjí hlavní svůj smysl a to je smysl spojovací za tím co modlitba prosebná nemá mít nemusí mít smysl spojovací a přesto pro modlitbou zůstává tato modlitba už není modlitbou protože už není potřebnou obou jako první a přestala být modlitbou vůbec když nemá smysl jiný než prosebná modlitba a jaký jiný smysl může modlitba než pročež než vyslyšení něčem o co prosím má mít smysl spojovací té taky sice že být předmětem mého spojení mého přání té pravda ale jak si později řekneme za tím co tam ta prosba jenom částečně byla podmíněna sebevyprázdněním tento druh prosbě si chceme ten se říká rozjímavá modlitba musí být sela podmíněn anebo jeho činnost je podá sebe vyprázdněním čili všechny druhy modlitby vnímavé musí vést k sebevyprázdnění na nebe o spojení a jinak nemají smysl pravé rozjímavé modlitby nechávají nás mimo boha je to jenom nějaká forma modlitby kterou nějak možná účinněji nebo účelněji hospodařím s časem než když se nemodlím ale je to pořád ta a času vede k tomu že kdybych ji používal jinak kdy měla jiný smysl než tahleta tak by to nebyla ztráta času a bylo by to přechod do koncentrace čili když mu sem se k tomu dostal velicí modlitba má umožnit přechod do koncentrace na boha které nejsme jako takový jak jsme stvořeni a jak se chováme v noci tě vůbec schopni nikdo z nás není schopen soustředit se na boha protože jedna boha neznali na se o ně nedá se stavu a když si o něm představu udělá radu s představu se soustředí tak si jenom myslí se soustředí nebo ha visutci je soustředěn na představu o boha což je tedy o bohu sešity rozdíl veliký nebo v taky zračí v těch účincích a kdežto modlitba rozjímavá má překlenout tyhleti nedostatky abych nepotřeboval se soustřeďovat napřed na představu o boha o bohu abych mohl přejít rovnou do soustředí na boha bez představy já možná jsem moc přísným teďka přísnější než při té modlitbě prosebné já chci na vás daleko více ale mýlíte se když si myslím že chci více já jenom se snažím vystihnout podmínky za kterých je napřed učinná prosebná modlitba a za který je účinná rozjímavá modlitba jako spojovací modlitba to znamená jako přechod jako předehra k nazírání křesťanství opravdu zná jenom takové tři velké skupiny modlit prosebná rozjímavá a nazíravá a země tedy ta na prosebná je na krajíčku můžeme nějakému rozjímání nakonec ale ta rozjímavá je spojkou mezi spojení s bohem které se projevuje prakticky nazíráním na boha a nezi tou pouhou prosbou která která může ještě sloužit jenom samotnému člověku bez ohledu na boha je ohledem na potřeby toho člověka takže není tolik důležitá říkám že je to s animae není tolik důležité jak budu formulovat tu meditaci co bude předmětem té meditace jako je rozhodující tam s tím budu mířit co s tím budu zamýšlet jestli já budu zamýšlet jenom to že se budu otáčet spirálovitě okolo boha tak to už je sice rozjímání ale kdyby na konci tohoto styl spirálový tohoto učení nebylo předsevzetí po něm z by následovalo rozhodnutí které se dá realizovat a kdyby to rozhodnutí nemělo povahu spojovací tak celé to točení okolo boha vy bylo jenom tam sem a ničím víc o na že by nás uspává možná že by nás zbavoval horších činností ale zaručeně je by neměl nevyvyšoval by nebo nesplňoval by ty možnosti které jsou skryty rozjímavé modlitbě a to je škoda a těch možností se budu právě dotýkat to jsou možností spojení je domě spojení s bohem takže já teďka promluvím o tom jak má obecně vypadat obsah zívání aby vedl ke spojení nebude v tom ještě obsaženo konkrétní nebo to se nekonkrétní návod nýbrž obecné principy já si dávat záležet na těch obecných spisech protože z toho každý inteligentní člověk který trošičku znát čin terý jen se dočká zná sám sebe ví odkud má k tomu bohu jít má k němu odtamtud kde on je člověk a když ví de je a bere všecko své na tom místě protože to je v tom v těch kde ví že je vyjde to tedy jak řečeno a je s tím on opravdu na té první princip musí k tomu bohu jít se svým pak musí sám se sebou ale v první fázi to asi nejde sám se sebou eště nedosáhne toho ještě nedosáhne tak tam pude se svým co je jeho čím tam tedy mají zase obecně řečeno to jsou jeho vlastnosti a teď bych chtěl říct něco zásadního nemá jenom dobré vlastnosti má taky vlastnosti které hodnotí jako špatné i těmi má jít k tomu bohu a když s těmito nejde tak způsobuje že tyto špatné vlastnosti které mají svůj život v něm jak podvědomí tak ve vědomí jsou bez zaměstnání těkají a ruší ho v té modlitbě a nedokáže vůbec zabránit tomu aby ho nerušili jeho modlitba se pořád podobá bojí tím co nezaměstna on musí zaměstnávat celou svoji bytost při rozjímání a jestliže toto nedělá to právě křesťanští mystici nedělali nic mysleli že jenom do mysli můžeme odvážit bohu ji se svou láskou k bohu jinými ctnostmi se svou naději že svou vírou no ale protože všechno bylo pomalu vůbec le toho že ho bylo moc těch špatností ti nevíry a té beznaděje a na jiných nectností tak potom je to nezaměstnané složky které nezaměstnáni při roztíná ní rušily a oni bojovalo frontách o to vplutí do boha s tím svým co považuje to hodné že by měli pobrat ze svého sta a jít tam tomu bohu a s tím a byli rušení do druhé straně tím co nevzali a proti tomu sí k tomu tedy od sebe oddalovat do cel osedlá ně čili odhání kolikrát způsobovalo takovou námahou že ztráceli vůbec svůj poměr k bohu který si chtěli modlitbou posílit a který postupně když před tím byl kladný a velice silný než se začli modlit během modlitby upadal až se projevu jako nic až prostě nebyl vůbec žádný poměr k bohu výkaly jenom pojetím špatnostem a se kterým budovali pořád museli je odhánět anebo získali poměr s těmi vlastnostmi které chtěli v sobě posílit a pak posilovali jenom si to vlastností ale přímo do boha nevstupovali jak myslím že tady bych měl zase udělat meze o abych se má deset věcí je mi rozumět bylo mně zde připomenuto že jsem kdysi říkal že je vhodné chopit se té vlastnosti které v náš nejsilnější tou ji k bohu neboť je jisté nebo je nadějné že ona přehluší všechny slabší vlastnosti a k tomu bohu nás dovede to je jeden z konkrétních nápadů to je vlastně řek bych takový individuální názor který v některém případě může správný nemůže všeho bez ně platit a je vám hned řeknu kdy všeobecně platí to je kdybych to tak řekl matematický takové hle existují různé druhy závislosti je bůh na sobě specielní druh závislosti je úměrnost přímá nebo nepřímá té specielní závislosti většina ostatní závislostí nemá tuto povahu čím více jednoho tím více druhého te zánět přímá nebo čím méně noho tím méně druhého já jsem měl na mysli tuhletu uměl tento zvláštní způsob závislosti když jsem předpokládal člověka který má takovou to vlastnost která překroč ostatní takže čím více se o ni opře tím dokonaleji zrovna takovou měrou dokonaleji vstupuje do boha jenomže mezitím se řekl mnoho jiných věcí a také to že tato jednoduchý člověk sám o sobě vůbec pratiky neexistuje že toho člověka je třeba připravit do této tohoto toužení když například člověk je v takové situaci že si přeje jenom jediné třeba aby vy vás životem nějaké situace tak to je ten případ nečiní případ kterém zde je řeč že o tuto vlastnost se může opřít a je třeba vyslyšen jestliže věří při tom boha a je té bryndy vytažen a zrovna tak může být obdobně vytažen ze své nespojitostí s bohem když se dostane do takového speciálního druhu závislosti že mu opravdu záleží jenom na tom aby se od sebe dostal k bohu ale takhle vytržená myšlenka v tom textu vypadá jako nesledovatelné a jako nemožná protože chybí řeč o té přípravě této duchovní řekl jsem vás vám jinde že kde to příprava není provedena nebo kde meč o člověka roztěkané ho který nemá žádnou takovou mohutnost oni vymoříš že dominující a to je většina lidí a to tímto způsobem nemůže postupovat a protože já dneska nemluvím jako tedy se mluvil k člověku který byl schopen takovou vlastnost o jakém si myslel vyburcovat nebo postavit v čele své bytosti a pomocníci nutit sebe celého až do úplného zapomeň nenutí a to ostatní je to mám tady dotaz čte při dosti protože do vlastní o lidské vlastnosti použití při meditaci jak je možno lidských vlastností použít na cestě k bohu tak aby to bylo učiní aby to vedou činem spojení s bohem odpověď je jediný v životě ježíše krista zase jak on využil vlastností svých učedníky k tomu aby šli za bohem že on je zbavil povinností a starostí o všechno co přímo s touto cestou nesouvisel že on je zbavil starostí o rodinu ale pak se o tu rodinu staral sám na ně takže ani té rodině nebylo takže oni si oni neměli špatné svědomí že opustili své rodiny a že tam ti bitím dřou ty manželky strádají nebo tak nějak protože on se o všech li volala otce rodiny za ním táhly nejenom dvanáct učedníků a takových dvě stě při staví a možná že nučí nás topí a to nebyl obdivovatele to byl lidé kteří od něho chtěli choří od něho vtělí obživu těžko je ze nich říct že to byli učedníci páně vůbec ne více méně někdo z nich byl učedníkem nebo učednící ale neničí případů to byli hladové ty které měli devizu jestliže pán ježíš nám za manžela se kterým se baví o nějakých věčným záležitostech tak pak jeho povinností se také postará o nás které tam ten náš manžel nás opustil nás ujíti a musí nám tak být prospěšný to mělo jak my to potřebujeme jestlipak je tohleto možné na cestě aby ježíš se postaral o naše rodiny abychom nemuseli mít starost je protože ježíš říkal hledejte království boží a vše ostatní vám bude přidáno čili ježíš říkal že záleží na člověku jestli opravdu najde v sobě takovou sílu aby především hledal království boží když tohleto splní tak pak je mu všechno přidáno pak se nemusí starat je mu přidáno tím že přijde ježíš se tady máte chleba nýbrž že člověk bez starosti a s přispěním zdánlivě okolností které přichází s ním ska samo sebou s přispěním všech mohutností duše do toho vloží své schopnosti ale bezstarostně se mu dostává všeho co potřebuje jemu jeho rodině takže nemusí se starat jestliže potom si to třebas večer po práci po denním dění rozebírání doma o jaké při tom že byli pečlivý se staral o ně bůh jaké takzvané náhodička v životě začli rád velkou roli v tom smyslu aby je zbavily starostí které mají vinili kdyby člověk který je na cestě k bohu musel mít musel se starat o totéž o to se musí starat člověk i na cestě k bohu není tak by vůbec na té cestě neudělal ani jeden krok a to vás pozoruji při hejno pomocí lidských vlastností k bohu všechny je soustředit na ten cíl spojení s bohem vstupu tou vlastností do boha on se tedy vlečen jednoduše a na bohužel to nebudu moc pána tito po přednášky rozvádět konce musí cítit být nebo snažit se být v tomto světě jako na poli hospodářově jestli on tam jedná jako na poli hospodářově a to všechno už to už rozumíte jich přednášek tak se nemusí dál starat o má odspoda ře na nářadí on má o sporá ře pole a on ví o spáse postím kolem má dělat a to jsou tři složky které dokonale by měli stačí k tomu aby jednal bezstarostně správný a aby byl přitom na podobá se to znamená nevzdaloval se od boha nýbrž tím co dělá se k němu přibližoval přibližoval se do té míry že když potom přijde do domu tak je uznám jako služebník který něco udělal není to to vytýkání do to peskován a že posloužit hospodáři a potom se sám najít jeho vstou ře potom zapojení naivním lačnosti na to řek a při obrazně svatý antonín poustevník tak přemohl satana že za něho oral pole já si myslím že v sobě máme tolik sil které jsou tak roztěkané a míří tolik jinam než k tomu který mám tady ukazuju že když je nezaměstna me na této cestě tak se přes ně nedostaneme ty nás obtěžuje aby nás neobtěžoval musíme je nechat orate pole jsem třeba člověkem vášní ví a musím dá průchod své vášně a je to ráčka kuřátka nebo pohlavní ná nemá ježí jsem takový vášnivci musí umět a to bych musel každé té záležitostí li zvlášť tuto vášeň použít na cestě k bohu jako prostředek k dosahování boha já to řeknu mírným zatím způsobem slovy svaté terezie jak si je tentokrát to ni hodně opakujeme když křepelka pak křepelka není kráčení bohu hraček objem modlitba křepelka ale ono jí to ani pokud nám na řece oddalovalo od její cesty k bohu nýbrž musí ho znova a jí tu cestu k bohu čili já si musím tak se musím naučit hospody přesnými vášněmi že svou například ti si od tak aby mě nepřekážel aby byli ukojení do té míry že mě nepřekážel a způsobem že by mohl tento způsob považovat za ne hříšný těžko bych mohl říci že třebas taková vášní vyčká by byla hříšná ale v té vášni já ke je blokováno kus vůle která tam odplývá pomocí té vášně z toho člověka a nemůže být poučte cestě k bohu v tomto si že je třeba tuto vlastnost tuto sílu která oplývá se ho do toho platu tím se ukájí tím se uspokojuje že tato schopnost tato síla může býti klidně obrácena na opačnou stranu no indové mají názor že žádný člověk to zvlastní inicitivy nedosáhne já s tím že v tomto ohledu se mýlí protože ne více to opřít o boha oni vědí jenom co je to opřít o z očí ce duchovního vůdce ten bere na sebe vůli toho žáka vydělali co je to opřít o boha tak by je děl něco víc že totiž opřít o boha znamená s tou vůlí se obrátit k bohu v tou silou vůle která odívá do nějaké té váš mě ního pro jejich produktů se vrátit k bohu já bych to řekl když si řekl ramakrišna kromě toho že na sebe vzali toho žáka tomu latuovi toto jestli se dokonale hada s manželkou až do úplné pranice že se přede o to co si myslí že ty máš pravdu a na vinici svou pravdu a tak dále než to děláš opravdu celobytostně tak to je tolik síly tak vše cenné si že chyba že tohleto neobrátí k bohu tak tě žádám o jednu věc a ží první příležitosti když se zase bude žádat manželkou on říkal to nebude dlouho trvat to bude neska té kaší ten té u na zadním pořádku no tak až za skáčou tak tímto oznamuje jak vidím záda manželkou tak se do toho klidně po s ale dělej to kloudně pořádně no vono bude možná že se neobešli bez toho že nakonec semeníků nebo manželka budeš řez i to je dobrý způsob ale jenom v tom případě když dáš na tu moji radu a tak to až budeš to nejlepší opadnutí a soudí nám mou matku li ty víře obracím ty máš o ní představu tady máš na oltáři pro mě je živá pro ně to není obrazová obrat už už i se nikdy modlil o modlil tak tak se takhle začni modlit začít tušení kterou si uši propojil svou bytost za či obracet k matce tu živě se k ní obrací matko ty mě neposloucháš se mnou nesouhlasí či sen nejsi spojena já o tobě nevím já sebou nežiju já to dál nebudu to pět vyčítat jako to vyčítá manželce že nechce se podvolit vé vůle že nemá například mysl proto že si uchová a tak dále tak ty toto vyčítá když to budeš dělat stejně poctivě jako vůči manželce tak to dopadne tak že tam v káli se s tebou spojí on totiž do ramakrišna to byla jeho veliká přednost odstranit toho žáka tím že převzal jeho vůli postavit tomu žákovy vůli pohltí nebo po sukničkář dotazu ale nedokázal ocenit touhu toho latu potom hádání s manželkou blaho potřeba že on bez toho nemohl ulehnout to bude ho styl života a on to dobře ramakrišnovy nepřemohl tohleto tak to převedl roboama káli vynechal přitom sebe já vám řeknu by ikoliv mě popadla nějaká váše která byla neodbytá do větě devíti let řada si svého vyslyšení tak já jsem mírnou odkázal k tomu abych to vyslyšení vybral pána boha se neviděli jaké divy to dělal a to nebyla jenom vždycky vášeň takového běžného druhu když byl ž to třebas bylo i pohodlí touha po pohodlí třebas toužil jsem si už lehnout odpočinout a já jsem po touhu odevzdal bohu najednou jsem nepotřeboval ani spát nejenom to ale nejdou jsem pociťoval že jsem sám vstoupil pomocí této touhy bohu protože jsem v té touze byl celý propojen já jsem byl tak unaven řek bych jak to lidí předány smrti unaven že už ve mně nebylo nic jiného než ta únava když jsem to únavu vložil do boha tak on začal s jí vládnout a já jsem to špatnou vlastnost nebo ha boji snáze bohu obětoval než jsoucnost obětoval bohu ctnost je velice těžké že to moje dobrá věc že ze kterou mám já radost ze sítě ale z tohoto co jsem vám říkal na výklad se unaví nebo z jiné nebo nějaké vášně není potěšení leda z účinku potom když se to provede třebas když se napiju tak namířený pocit že jsem něco dobrého vypil ale když já před tím jak ta váš nebo a to hlavní ne jí po cestě svého soustředění cestu musí známém po cestě se stísní věnuju bohu on konečně ode mě ucho já dostane a to je správné rozjímání rozjímání nenastává tebe když ní do dna zase dívat kdyby z anda se sebou rozjímáním že prolínat celý život každou příležitost kde se najednou pro bojuju a já jsem málo tissot l a když se propojí a zjistit že jsem propojen nějakou vlastností pozitivní nebo negativní tak nechci spojen že teď bych mohl snadno patřit bohu a protože je to okamžik snadného patření bohu využít toho dělám to a odejdu k ní a to je smysl rozjímání tohleto naopak přistupuje li k rozjímání a nejsem li v ničem propojen žádné myšlence žádném citu žádné vášni žádné ctnosti v žádné nectnosti ničem nejsem propojen tak jsem rozvodnou o rozmnoženou bytostí nebo rozpitváno nebo rozkouskováno a v tomto stavu nemohu s bohem spojit jenom proto jsou vymyšlené různé metody kterým se říká předmět meditační že já si musím vymyslet nějaký přede nebo musím být dá nějaký předmět se chopit nějakého přiletí mání okolo něho se točí talo až si tím co v bitev esi se mi to nepodaří sjednotit tím obsahem rozjímání svou bytost jak to rozjímání nevede k žádnému spojení nevede ani nějakému předsevzetí ani tam nevede k by mělo každého z vymaní vést a tedy nemá spojovací účinek a je to nedostatek poznávali v a není to oživován modlitba v tom smyslu jaký má mít tak sice seba dlouho sedí a dlouho rodí mám a kdybych toho nechal a radí začít by to bolí tam by se soustřeďoval už upozorňuju vás jestli piva pák vyvá to dělá tím způsobem že becky py před napřed na devět potom na o a se a nakonec na jedno myslí že potom přejde na pití nikdy nedosáhne že pijáctví a jako kuřátko způsobem nikdy nedosáhne neurčito dělá ramakrišnovi latu em když tam jednou později přišel ten na tu a poprvně byl úplně střízlivý přičítám městem kočáru patřila ramakrišna který viděl taji do toho kočáru ze k a tu neska si po prvně a síly víte veliký pokrok že a on říkal no mistře já tedy osobně o tom pokroku pochybuju rána taky vytáhni tu pater toho hradu a my si to spolu vypijeme a to říkal no nemyslíš přeci že já o to by také nechci že by bylo správné kdyby ty rýmě chce od toho odtáhnou tak je se začala nebyl opačný učil ježek jak si to představuju ty přestal takto ledabyle neodnaučil to by teďka to posvětil tím že by si se mnou chlastal tak já to nedopovím tohleto že já mířím někam jinam já měřím tamhle jestliže má pád na jednu vyvo tak si řekne tak já mu radím ať počká chvilinku až bude mít chuť aspoň na dvě až si budeme žít pod de bude moc říct pod počitku by nes nepůjdu to je už pořádně na dění já ke spojení s bohem to už je váše která opravdu propojuje a která mu nedá spát která při které se neobejde bez toho hostu a když tuhletu hlášení odbyde ti letí způsobem že ji obětuje bohu vím způsobem soustředění on musí umět aspoň prosebnou modlitbu když ji neumí když neumí oprostit upřímně pána boha dej mi mně tudletu žízeň tím že si jí vezme k sobě ten můj hasnoucí úmysl tak nemůže uspět jestliže ale se vyzná poslední modlitby a opravdu upřímně si přeje aby ho pán bůh zbavil této vášně a tu váše odevzdá a může klidně napne nechat a už nebude potřebovat deseti ale šiva že už možná se ta poprvně na to pivo neujde že on si dá se z toho li nás možno já nevím otálet přehání zkrátka dobře je se čím nebe tomu na to vy on když popil s tím mistrem tak vy pěl polovičku toho než měl pro sebe připraven polovičku mluvy laskal té ramakrišna pil jako duha a latu to satva jak to že já jsem s polovičkou dneska vystačil on říkal ramakrišna a sestoupit pošle jak už vůbec nebes potřebovat pít já se obrátím zase k pohádce když honza šel hned princeznu tak na pokraj lesa se pokazí řečem měl ranci duch ty a rozbil si je asi se do nich pustil a ale už tu byl hladový dědeček a všechny ty uhnětl načež dědeček řekl to sem tomu dá když já jsem měl takle li a promiň za to pro tebe něco udělám ale že ho za říkal já to nelituju měl se a já jsem tak velký a neměl jsou tady jahody v lese z tedy marny já se dají inak ale já proto že nemám buchty tupce znovu a pořád říkal té správné tu princeznu bude hledat to že nevzchopí že nemáš tyto mám chci vám říci účinek a pochází také od boha že to v nás funguje to je přeci existence kterou budeme od boha jestliže tedy my se existence je věnujeme bohu tak nás můžete bůh na krmit já bych řekl to je to man této mana na pouště a výklad se nebudu toho pouští těchto remise ale on to nebere tím způsobem že by nám za nýbrž že duch promění tak chud u tý svatý terezie byla proměněná ona když je na křepelku to bylo totéž jako kdyby je na buchty to bylo jedno co jí o na se potřeboval najíst ona už jednou tu svou týdnu nějak tady jenom proto že potřebovala udržet svůj život do takové úrovně by vím a sloužit bohu kdyby nejedná tak zemřela to naší nemohla potřebu a ten bůh dovede kvalitativně proměnit tu vaše na lásku k bohu prosím vás není náhodné že všichni takový smilní páni a nevím co všecko o svatýho a musí to začíná je přesvatého pratikas asii a pře všechny ostatní dále byli nejlepšími svatým protože tuto obrové to obrovské vášně tyto obrovské ze které s nimi cloumaly původně bůh proměnil na stejnou cílu kterou tam vyspěla k tomu bohu a to bylo velice účinné nemusí vědět kterak se to může stát a na maria nevidí a tak se to může stát že porodí krista že to spěje nějakému vyššímu zažívání světa nebo žití ve světě ale sami se přesvědčíte že když takhle obětujete svoje vášně bohu že on je dovede proměn protože na základě těch vášní nebo víte jsou založí ny na jedné a téže síle přicházející od boha jenom ví odvedete někam třeba dokazuje do nějaké jiné vášně a vy se mu je ke dali právu pokud se mu to upřímně dali do právu aby tu by to u silou vládl on on poprvně vládne podnes vé vůle a ne podle vaší vy se tímto způsobem našli správně manipulovat s vůlí a to je zase jiný způsob ani nace než při prosebné modlitby všimněte si toho kvalitativního rozdílu rozjímavá modlitba a její vztah k bohu a její obsah a její navození všechno prostě to se týká je číny jak je znáte v tom soudního prašivého způsobu pojetí je modlitba která se nesnaží o to aby spoutala celý život a celý lidský život převedla boha a proto nemá spojovací či takhle pojatá rodina či modliba jenom nějakým takovým přechodným stadiem mezi koncentrací a mezi prosebnou modlitbou a proto jak se si přečtli ve sladkém jhu katolická církev rozlišuje po románem modlitbě další fáze modlitby jako je cesta stoupajících citů cesta tichá ve modlitba ticha o nás opati citu a napřed porobit toto modlitba ticha potom pole etické etické staví potom rozví potom nazírání které následuje to je nutné aby to fáze modlitby existovali jestliže opravdu ta rozumová modlitba je ve svých účincích a ve svých příčinách zredukován na ten klasický výklad a jestliže se týká jenom člověka který ani nepomýšlí na to že se dopouští chyby v tom při každé modlitbě kterou když ji neprovádí celobytostně když si neví nic kterou částí svého života říká jsem říkal vášní to bylo by on otěži rady a jenom od ní utíká jenom se bičuje týrá by nenastala příležitost třebas tu vášní v podlehnout a to je s to způsobuje že ten člověk utíká věta ráčil do nějakého nějaké samoty bičuje se provádí askezi v tom nejpřísnějším způsobu jak ho jaký známe čili rozjímavá modlitba jak je klasicky podávána ve všech katolických spisech jedině tam je podávána není pro každého pro každého je jenom ta nejnižší slovní modlitba a pokud je pro každého i rozjímání tak jenom takové rozjímání který nevede k tomu spojení nýbrž je to rozjímání takové povahy že jenom nějak zaměstnává člověka aby nebyl zaměstnání čili nepatrně přibližuje člověka k bohu a tak musíte mi prominout že já jsem postavil požadavek ze zkušenosti že pokud modlitbě celý člověk se nesjednotí tam při vezme celou svoji bytost pokud některá část jeho bytosti zahálí tak ta modlitba opravdu nemá učí i spojovací protože je jisto že ta část nezaměstnané bytosti překáží v tomto spojení a vychází toto chybné klasické pojetí modlitby z toho že křesťani bohužel neznali pravý smysl tohoto života oceňovali dost živo necení li si ho tak co měli tě venit oni nevěděli že smyslem té cesty je pomocí tohoto života celého rozvinutého dostat se k bohu že není vůbec jiného prostředku než rozvinout život a pomocí celého života a nejsnáze o mocích zvykového třebas rozvinutí života se dostat k bohu proto ty lidé kteří toužili po tom dostatek ova neviděl že mají získalo bytosti že mají každou situaci umět využít a ne zvnitřka ti lidé nedosahovali ho spojení s bohem a to byl veliký š rám na celé té kultivované a to lidské společnosti která moc toho věděla o duších modlitby ale prováděla člověka velikou oklikou kdopak jsem měl dočkat toho aby po rozjímání které nemělo ke spojení vedl v přešel do afektivní modlitby která vedla jenom ke spojení s citem aby přešel do těch modlitba tím která ve zájem ve spojení ke spojení s myslí pomocí mysli má se uklidnila aby potom přešel do polosvatý která vedla jenom částečně nebo klove mu spojení s bohem jenom osvíceních v kovu o kterém následoval zase temno tak teprve potom když to dobře dopadlo a když ten člověk žil opravdu do sloh a byl velice postím pracovníkem a překoná všechny tyhlety chyby teoretické které se do toho vtěleny teprve ten měl naději nazírat na boha a trvale se s ním spojit tak já ve snaze předejít k tomuto způsobu který neodpovídá učení ježíše krista nebo jeho životu návodu danému jeho životem se snažím to překlenout ne pomocí teorie kterou znáte pomocí uznávali definic nýbrž pomocí toho co nám ježíš kristus jsem životě řekl že není to otázka co ta cesta k bohu to spojení s bohem není otázka času není otázka sáhodlouhého mování to by byl nepřijal za vhodné nebo že za vhodné se ujmout hříšníků by byl řekl spíše pro nemocné specialně přišel pro nemocné rozmyslu duchovním a pro ty měl recept a věřte mi to že pro ty kteří si o sobě myslí že jsou zdraví pro ty lese vůbec neměl takový farizea si mysleli že jsou zdraví to ti nebude a bylo třeba jenom potírat aby je s toho vyvedl za mezitím ten způsob myšlení nebo boha tři dáno tak ta všechno říkal že to je něco co je patřičné no tak když takhle vezmete tak tím jsem doufám obhájil se rádi se neupřeš lese takzvaně nový na ně nový po té stránce že se opírá o zkušenost vyplývající ježíšova života že tamto se o tom tam tyto předešlé v klasické se o to neopírají protože nepočítají s tím životem toužení ježíšova života tam se načetl myšlenku že spojení s bohem není otázka času nýbrž je to otázka zaujatosti propojení celé bytosti nějakou zaujatostí říkám nějakou zaujatostí nemusí to být jenom za u jako vůči bohu na dopra by zcela jiná ale to se ve které nikdo netuší že že je taky účinná já jsem schvaloval klaní případy vochlasta a tak dále protože to to jsem si zvolil krajní případy od abys abychom ukázal že celá by to se musí v každém případě propojit ať o chlast nebo o co se o člověka on se musí celý propojit a že je to těží jsem chtěl ukázat propojilo věk dobrého aby šel k bohu když si říká jsem dobrý a nikam se mu nechce než člověka bídného nectnostného který sám sebe jako celek odvodí snadno a tím pádem že jsem vyprázdní od sebe samočinně nastupuje touha po bohu samočinně a oživuje a tamasu vy a neví jak se to mohlo stát najednou tady je touha a teď bych napřed provedl rozdíl nebo ohlásil tady jaký rozdíl mezi ne obecně mezi katolickou teho li o meditaci ale mezi jezu kou tradicí o meditaci a mezi tím co říkám tedy teďka vám když to nepřijmete jako správné nic se nestane dodělat zítřky nějaký pan ignác z loyoly napsal polsku svých přátel exercicie duchovní cvičení čímž myslel obnovu života duchovního rychlým způsobem během týnu nebo čtrnácti dnů ten člověk se měl postavit ve víře na nohy a předepsal způsob který je ve dvou knížka obsažen a celý tento systém staví na zemi náně způsobu postupu že ty lidi odstraní z běžného života a pak laboratorně provádí prožívání které by mělo mít podle jeho názoru pomocí svatého přijímání s povědět dále spojovací účinek on si ho samotného rozjímání neslibuje že by ten účinek mělo takže on nedává dy nové které tady dávám já nýbrž on se všímá obsahu to rozjímání značí okruhy označil okruhy pomocí nichž by bylo možné se naladit tak aby člověk daleko solidněji přistupoval ke zpovědi a přijímání a mohl tam přímo do sebe boha čili on se s ním nějak spojit třebaže pomocí nějaké formy a aby se formy vložil ducha a to je správné tak napřed provedl týden nebo čtrnácti není přípravu k tomu plně uznávám já že nemohl tušit že za prvé ty objekt rozjímání obsah bude za čas velice zastaralý a lidé nebudou schopni se tím obsahem řídit to jsem dokázal v tom znakem u té nebudu dokazovat znovu a za druhé že nemá každý příležitost a není š něco žní stejně udělají nebo s ní připravení nemá kazí přitom se takhle připravovat ústraní se tady říká a to je zvyky způsob názoru dokud ne na budeš určité míry ctnosti tak nejsi připraven pro vyšší náboženský život česky řečeno neprojdeš asketickou fází svého života to znamená nedospěje li k nějaké úrovni ctností tak nemáš nejmenší naděje a ději že tu je život bude mít mystickou to znamená spojovací povahu jenom dokonalí asketa má právo vůbec pomýšlet na mystiku takže ti mystikové je učí teprve po dokonalém asketickém životě kdy měli dojem že už dosáhli vrcholu té askezi a to vždycky bylo to znamenalo odstoupení od tohoto světa se dostávali k mystickému životu to znamená většina z nich byla tak soudný že nikdy k mystice nepřišli ani se s bohem vědomě nespojil to bylo více devadesát procent všech těch poctivě hledajících to je veliký odpad nebe názoru protože je tady jedna zásadní chyba je tam několik ale aspoň na tu jednu kážu že tento si o sobě myslí že je ctnostný že dosáhl určité do kostí to ste tak se vždycky mýlí bylo by nebylo by tak těžké mu dokázat že tak to neni a on když to všechno pěstoval ty svoje ctnosti de klášteře ústraní mimo lidi tak mu to třebas stačil tato šla vycházela a měl osobě dojem že je to ale běda kdyby byl postaven do stejného pokušení jako ostatní lidé to znamená by byl zařazeny do běžného života jestli by ta to vydržel je li by z ní nemusel slevovat a já myslím že by musel je totiž je ti svatí nález třeba říci jednu věc to byl první řád který kombinoval celu to znamená ústraní životem mezi lidmi první řád toho druhu tak že on si dycky šel pro posilu do ústraní a vyšel do li mezi lidi když to došlo tak si šel pro obou posilu do toho ústraní a zase šel mezery takhle to kázal těm svým ne o dobře věděl že to vše co ti se člověk mýlí že není to nevydrží prostě je to bude pořád napadána světem který není ctnostný tak to je částečná oprava toho omylu že až budeš dokonalým asketou tak teprve pak by ctnostné mystickým člověkem ale ukázalo se a tomu církev nemůže při nakou proč to tak že lidé kteří nežili asketicky měli od boha charismata to znamená takové milosti zdarma dané kterým které je povýší li do jiného stavu do jiné úrovně než na jaké byli ostatní lidé takže oni dokázali něco ze svého života udělat co jiné víry ve dokázali a třeba i prospívá je se ste je který marně se které jsem marně snažili běžní lidé a čistě protože jim bylo něco dáno z vůle a tak oprava z ní takhle to lidé kterým bylo vzdálí něco zdarma dánu shůry kteří byli najednou nená nicotnosti nebo schopnosti které předtím neměli radostí ale moudrosti a zůstanu u toho ti k tomu nepřišli jako slepí housátko li si mysleli že ano nýbrž ty museli ve svém životě ani viděli jak to netřeba vtělí když se disponovat pro tuto moudrost to nebylo zdarma dané bylo to dávno nesešle sami vědomí o tom zasloužili ale nebudu za mne v tom smyslu že by se byl na to vůbec nevědomě neslouží oni se nevědomě o to zasloužili tím že jej životě existovali nakolik to znamená že voni se vyprazdňovali proto že dokázali něčemu plně náležet a v takovém postavení byla prostitutka jak to ukázal ježíš kristus zrovna jako svatý petr který zanechal svou rodinu a ono to nechal svého dosavadního života a šel za ježíšem všichni lidé kteří přišli za ježíšem měly tuto povahu života měchem mezery ve kterých byli schopni se vzdá sama sebe ne pořád ale tě to mezera to byl zá okamžik třebas u tý prostitutky že si nehlava ježíšovým to pořád předtím to nikdy neudělal to nějaký slovní dozrát a nebo to byl zátoka že svatýho petra že byl chycen víme třebas u toho filipa jakým způsobem byl chyceni v čem že protože ho viděl ježíš a jíž byl při tom pod nějakým stromem tak ten v věřil protože uvěřil tak byl chycen protože pozná tom ježíšovi že že je vševědoucí takže mesiáše pro toto poznání nějaké skutečnosti byl chycen a tedy tím vznikla jeho víra v něho takže myslím že je správné podat s takový návod který by uměle záměrně navozoval v lidském životě jak jsem tomu říkal a ku ni tyto mezery ve které ve který by člověk nebyl svůj aniž by to mělo ten následek že by ztrácel vědomí o by nebyl svůj jenom pro muže by své vědomí obsah svého vědomí věnoval něčemu na to v něm říkám bohu čemu tak dokonale že by přitom zapomíná na sebe to toho je schopen schopno mnoho lidí daleko více li než těch ctnostných kdyby se mělo čekat na toho člověka tak dlouho až bude ctností a teprve potom se využilo této luny a tomu říkám to by byla chyba ale toho se dá využít na začátku cesty o se dá využít u každého kdo má zaujatost pro něco když vemu k tomu svoji zkušenost tak bych řekl po indicku jestliže já jsem se v těch sedmnácti letech vzdal ovoce svých skutků toho všeho kam ty moje skutky plynul chtěli vy ústit do těch sedmnácti let tak protože jsem se vzdal ovoce svých skutků vzdal jsem se sebe vznikla ve mně mezera protože uskuteční co se to nedalo zbylo tedy dal jenom touha po ovoci svých skutků a když jsem tuto touhu po ovoci svých skutků opustil v čem potom dokonale prázdný a proto pro tuto prázdnotu se domě ožilo nebo vlila nová zaujatost netušená zadost bohu pro cestu k bohu k tomu patření jemu a byla to zále to tak velká že mě přemohla že vedle ní i zaujatost pro jídlo a nebyl porušen dalo projít do a pro spánek se dostal do pozadí takže nebylo třeba jíst nebylo třeba pád to byla veliká zaujato protože ta tělesnost celá ustoupila dozadu tamto tíhlo ke zbavení se pocitu tělesnosti samovolně nástupem pudy nástupem automatismu dvě to ateismus dvě jak jsem se dověděl později dokonale v ní umí zastoupit automatismus jedna za určitých okolností kdy nemusíš tedy dýchat třebas samadhi a přesto neodumře mozková tkáň potom atsd tam vede pranu svého mozku a zachovává tě nebo ten mozek zachovává ve stavu normální mozek neodumře a jelikož tím vyprázdněním jsem způsobil v těch sedmnácti letech že jsem pohnul vypíná čem který pustil nebo do života přivedl automatismus dvě tak se nemusel žtak se pro stalo jenom jsem se vyprázdní a ono se to stalo ten pochod tomu nemusí mít na rozumět ani třeba aby se to tak nějak v rozum je nevím jak se to může stát že mu a zkvasí není zapotřebí když se tam mám na panice jak je tam přidám a ono to s posílená při všechny ostatní podmínky pro kvašení když splním já jsem tehdy splnil nevědomě podmínky takže to těsto celé zkvasilo moje tě s těsto tělesnosti a jsem to jako cítil jako kvašení taky v tom těle tím chci říci že tím se dostalo pojetí rozjímavé modlitby na úplně novou základnu že rozjímavá modlitba by měla člověka přivést k tomu aby byl celobytostně zaujat jedním směrem a ne aby se bavil nějakým rozjímáním katolická církev říká ano a za na to tady musí být zná a musí vyústit předsevzetí musím taktické ti pokud možno se nemá měnit má být vznešené a tak dále a být velkoryse a tak to všechno mají pravdu ale není to dostačující odpověď to předem setí nemusí se člověku jevit jako předsevzetí jestliže člověk se zaujme tak se dostaví poutanost shora jo on tomu říkají přirozená útraní znají takového druhu že z toho této poutanosti samo předsevzetí vyplyne a bude povahy daleko solidnější než když ze své vůle do předsevzetí člověk dělá o tomto předsevzetí které člověk nabude kterým se potom řídí chtě nechtě může klidně říct že si ho sám nevymyslel že nevzniklo z jeho vůle a to je přednost toho druhu modlitby a toho podobu že začne najednou jednat nikoliv ze své vůle že meditace rozjímání člověka odvádí od vlastní vůle člověka a jestliže se tohleto stane tak ten člověk je opravdu blíže království boží jak říká svatý nebo poutí cherubínský a kdybys měl sebemenší část vůle lidské tak se do hlavy bosí bolestné to má pravdu o a to je nemožné když zatím v tak nic nechci je tak tak to čím tak ti ale když právě postupuju při rozjímavé modlitbě tak místo civění se dostaví touha která je mně vodítkem tak neomylným že se nemohu dostat do ty věi a když přejdu z té touží do civění tak vím že je to nesprávné protože se už poznal co je to touha znovu navodí nějakým okruhem tu touhu rozjímavý okruhem tu touhu a jednoho vydrží tak je to v pořádku když nevydrží zase znovu navodím a nemusím to dělat v ústraní nýbrž mu to dělat celým životem každá situace může mě navozovat postupně se to naučím aby navozovala touhu po tom spojení s bohem touhu patřit tou činností to znamená dělat tu činnost pro boha nevzdalovat se tou činností od něho aby touha po správném vykonání té věci nepřekryly nikdy v pozadí tuhletu touhu n a nemusí uvědomovat a já do toho vstupuju s tímto předem tím o tom bude služba bohu dnešní nebude služba bohu dostačí a jakmile se přečti unaven přitom v tom dnu tak to přestává platit co jsem si ráno říkal já odcházím od tohoto předsevzetí já ho musím opakovat já ho musím postavit na nohy a jakmile si se mi podaří třebas nějaký rozjímání kávovou v sobě použit tu to předsevzetí sloužit životem bohu tak by to zase nějakou dobu jde a já dělám činnost v té nemyslím na boha jako službu bohu a až se tím unavím tak to je důkaz že buď toho mám nechat neboť ten matce nemá přepínat to musí mít rozum taky anebo jestliže to není pouhou těle jsou navodit způsobeno že jsem ztratil cíl že sem to přes začal dělat co pro sebe nebo pro toho kdo mě to nařídil a pro nic jiného než pro toho kdo to a řídí se žne oblastí uspokojení a tak tak to strašně unavuje ano tak od toho tak mysl abych přestal s činností tak stanu nebo odejdu od od této motivace svý činnosti přijdu motivaci původní a tak takhle by podle mého názoru měl vypadat rozjímavý život a přece jenom nejlépe čas chová obnovu obnovu té poutanosti provést klidu a protože ne každý je na tom tak dobře že by ho nic nerušilo v tom světě je li toho zapotřebí tak nějak snímku uchyl se do toho skrytu to neznamená že utečete z povinnosti kterou máte ale že uvnitř povinnosti myšlenkově vejdete k tomu okruhu rozjímání které vás vám připomíná to poutanost smysl toho čínani ospravedlní je počínání provedl v formě teď začnou vy to nejvyšší formě lidské snahy kterou se hledí svou vlastní vůlí dopracovat spojení s bohem forma meditační není tak vysoko protože příliš obohacována nebo oba leda nebo prostě nabyta lovit a ta slova už rušivě působí na koncentraci a na mají jenom funkci lidskou a pokud nejsou opuštěna tak člověka při tom lidském udržují ne nebo mu aby od něho a ze šel než to konce censusře dění má být soustředění mysli a z v tiše mu vydatně niko soustředění mysli bez ohledu na to kolik se k tomu potřebuje konkrétní myšlenek takže in dovedl závadě vám známo i čistění myslí na dvanáct neri té dharana vyčištění mysli na dva nálad aná není té dána vyčištění mysli na dvacet osm minut už já ve které nebudu převádět to je samadhi a potom ještě další stupně neřekla paseme a tak dále to už nás teďka nezajímá nás zajímá dána a díle indové jsou toho názoru že když vyčistí svou mysl zbaví veškerých změn myslícího principu říká patandžali na dvanáct rin že mu to samočinně přináší tažení od boha totiž projevil se mu bůh cti nebo věčnosti způsobem že po prvně je jak tím bohem podobě takového tažení které si sám nevytvořil to znamená zatím co on se snažil vstoupit do boha vás tří stačí k tomu aby bůh s jako by přecházel do něho v jeho vědomí a tím jenom temně a proto východní národy hlavně činěné základem svého koncentračního umění na základ z tohoto umí nepovažovali ránu nýbrž darovaná další období a celý ten systém se mu zen buddhismu zen teda a za zen a já bych tomu celému systému dovolil si že co vy na to že když já budu mluvit zase o koncentraci tak to byl zase naučím způsobem pochopitelně ale by vás tím netušil jo to budu říkat tiše ale o tom i vytknout já tomu chci vytknout tohleto že tady se nemluví nic o intenzitě zaujatosti když se soustředím tak musím mít nějaký předmět soustředění sebou jestli jí nejsem zaujat a jenom vyčisti mysl od myšlenek vylitím ví učiním bezmyšlenkovitost nad se mi stá zdá nebo stane to že se dostanu do s pánu a nebo když ne do spánku tak do vlažné poutanosti a ne do té pravé která mě strhuje takže když indové říkají že k tomu aby se člověk vědomě setkat s bohem je třeba osmadvacet minut to té samadhi tak i tomu vytknout to že osmadvacet minut je nutná pro toho kdo se neumí intenzitě zaujmout předmětem svého soustředí ten potřebuje přestože vyčistil mysl zbaví všech konkrétních vmyšlení k ten potřebuje vracet o minut ale záleží na intenzivně intenzitě soustředění poutanosti zaujatosti a tou měrou jak ta intenzita stoupá na tento průměr li představuje moc by se zkracuje ta doba osvícení v samadhi takže když to dobře dopadne tak je člověk osvícen v bezčasovém okamžiku to je ideál soustředěnosti abys osmadvacet minut přešel na okamžité soustředění takové hloubky že by se spojil s vědomím božím ve kterém je všecko napsáno všechno v ní ovšem to nastal dáno dohromady všechno postara dohromady a člověk si odtamtud kupodivu tímto způsobem z jedná nevyzve ne ničího není schopen si vytáhnout vydolovat vynes na povrch nic jiného než právě to čím tam vešel to velice zejmě protože jak jsme si říkali častokrát když mě kdo do tohoto stavu vede co by matematik z něho vědět co bych lepší matematik a tak dále čili ono to jenom kvalitativně vylepšují systém myšlení se kterým člověk naposled pracoval než svou mysl vyčistil a tak bych k tomuto způsobu s správného soustředí radil tenhleten postu mějte ve své mysli něco co vás pouta co vás poutá tak že to že máte potřebu se na to soustředit jestliže to je něco co představuje nějaký problém té pozná nejsnáze vysvětlit tímto způsobem ne že by to bylo to nejsprávnější ale nejsi stačí vysvětlím počíná tohleto že nějaký proberte ý můžete řešit tak se může stát že řešení tohoto problému i při plné poutanosti nakonec nejste schopni do větší hloubky řešení přejít je li tomu tak je to moment vhodný k tomu abyste to své mysli zastavili měly missího plic pozastavili ten pochod navazujících myšlenek a se zastavili ale abyste zároveň nezastavili to mysli ta mysl zůstane potom poutaností samu ona směrem té poutanosti se stále ubírá dál a výsledek toho je že se stane dál za konkrétní kterékoliv pro řešení jakmile se toto stane se že dostane za konkrétní řeším tak není nikde zajištěno nebo zaručeno kde se má zastavit podle míry poutanosti podle míry zaujatosti do větších a větší hloubek se svou myslí postupuje a ta největší muka tomu říká i křesťani střed duše je spojka mezi člověkem mezi jeho vědomím a vědomím božím jestli se dostane setrvačností té své zaujatosti až do tohoto bodu tak nastane vědomé spojení s vědomím toho lidského rozeného vědomí s vědomím božím a to je nejužší recept pro soustředění takhle abstraktně pojem pojaté soustředění samozřejmě by si nikdo nedokázal provést obyčejně se musí napovědět jak na před ně se má soustřeďovat upozorňuju jak to při má vypadne jaký mám obsah upozorňuju vás že soustředění na předmět bez soustředí na obsah toho předmětu nepřináší nikdy boku koncentraci a nepřináší nikdy vstup do božského vědomí jestliže o všem neoddělujme obsah od formy od předmětu se středění tak to může mít když je to pouto velikán vše že to a všech tím veliké mocné může mít za následek vědomé spojení s bohem a teď bych k tomu řekl nitra chyby které se jí to oboru většina myslí žáků jak ve starověku tak ho věku se poutala na tvar jehož obsah buď málo nebo vůbec nechápal a pravd málo nebo vůbec nechápat takže dejme tomu kdybych já se soustředil na srdce páně tak ničivé to pro mě nemá obsah tak to soustředění nikdy nepřejde vědomé spojení s bohu jestliže ale bych znal napřed obsah toho srdce páně a teprve potom se na ně soustředil opačně a ta šel tak ten tvar zanikne v tom obsahu a ten obsah cele je tou božskou pod patou li to správně mysli jedno obsah a měli božské podstaty jenom rovný s rovným s rovným se setkává čili předmět koncentrace by měl vystihovat něco tak vznešeného že by to bylo schopno se setkat s bohem není to vnitř nedosažitelného víme například třeba často tedy ukazoval ten říkat že se takhle ten při na povede a krásnou luku a tak jata to krásou že jí to připomínalo velikost boží u pana extáze poznamenáno a se aspoň na chvíli s bohem nebo ramakrišna přibíjení krásné tím soustavy ptáků seřazených na nebi a pijících proti jasnému západu slunce a tak dále je to to vám tady říkám poznání krásou co na tak může být poznání životem poznání láskou poznání všemi základními prvky života a je to přes jaký druh zaujatosti k tomu bohu přicházím jestliže ale si stanovím třebas že budu svou tři na světlo svíčky že se běžně dělá indii a taky nás evropě a je to pro mě jenom světlo svíčky nic jiného nepředstavuje to pro mě nic než nižší než světlo tak dosáhnu jenom soustředěnosti mysli a ne patřičné pronikavosti