Karel Makoň: 82-21A (přepis nahrávky)

že je je obelhávat do dlouho ženo nebudeš obelhávat do za tyhlety sebeobelhávající ně ze zastavovala hrstka kněží kteří se dopadalo že sebe ne neobelhávali přičíst například vezme si takového jindřicha svoji se ho indrů latinsky sůzo který když přistoupil k oltáři to opravdu de se o sebe odešel a přistupoval do té míry k bohu to znamená představíte starat tečnit lite pouhé představit na není skutečností de obráni se statečnost to je se na té představy nesmírná cena představy že představám má tuto schopnost člověka od někud někam odvést že to skutečnost tak dalece uměl myslet do toho že přistupuje k bohu je opravdu němu přistupovat když například řekl přidá oni to všichni nepoznali že tomu tak bylo a když přitažlivé ruská řece opravdu jeho se k tomu bohu přišlo neboť on přestal cítit svoje tělo ruce svého zůstali rozpřaženo úvodní v té přibylo a oni museli mu buď ruce lapnout někdo nebo musel mě za křičet on tam mě ale člověka ničeného abyste z toho dostal nebo když o obyčejný josef kupertinský který se sám nikdy nenaučil souží už i v tom někdo jinýho to naučil který to uměl líp než sebeobelhávající ně to dělal tak dokonale že ji rozpřáhá ruce při tom též tu který jsem byl ve setká se s ní u toho sůzo a tak široce roztáhl že jednou rukou sahal do hořící pochodně ne svíčky pochodně a protože v té pozici taky ustrnul jelikož byl extatikem ví zírali šel koště už tři že mu pohoří toho řídí hodí na dlouho nechali takle druhou téhož pochodní až nakonec u pochodní kdo vzal od dál od té ruky a do něho strčil a on ten vši pokračoval když potom po mši svaté ho zpovídali jestli cítil nějakou bolest a dívali se mu na ruku jesi má úpalu vůbec na neznám k upálení v tom nebyly žádnou bolest necítil tak ne už je už dám nebyl při té mši už tam nebyl pouhý stohy slovem jenom že by u boha že vám tady chci říkat to jsem tak dlouze mluvil předtím že něco jiný než praští les která má svůj smysl v tom haní toto já dělám nikdy nemělo smysl v tom hanění bude čáti vůbec asi vůbec nevážíme než již máte zvláštní skrytý smysl pomoci věcem na nohy ani mém a tak je to při celém si slabé tam se musí pomocí představy vytvořit ku než a jestli se nevytvoří tak je to povrchně vzata vše a moc toho není zaručeně to není spojovací nemá to spojovací účinek takže tedy to tu nebyli a jdeme na další bod a to je za myšlení na hříchy a tedy beru tak se tedy máma řikam výrazně nebylo jeho to tam lenin že je to tak výrazné nebylo a že v toho dalo udělat zvláštní říkání tak samosebou tohleto je specificky katolické a myslím že je to správné jestliže se člověk za myslí na co špatností tak má ze se jí řekne by pouze nechal stranou a on s ním půjde dál ono jde o to aby ten člověk věděl o své špatnosti a to proto aby se jí mohl snáze říci když to považuju za špatné toho se těžko řeknu co považuju postatné toho se zřeknu snadno a vono celý ten postupem ši spočívá v tom že postupně člověk od sebe odstupuje mátožnou k bohu až na konci při tom svatém přijímání tak už vůbec nesmí být svůj a když to začne zamyšlení navíc a opovržením vůči nim a tak je to dobrý začátek o krůček od sebe ještě do odstoupil od toho druhého člověka který není špatný který byl předtím svaté s povědět třebas a teď se přímo tělo páně ten musí držet proto vám říkám že já nemůže být smazáno předčasně blahu musí sloužit ano pokud soužit má do nutně zapotřebí je zapotřebí u boha on for vyznání víry jestliže potom následuje vyznání víry vyznání pro to krédo ano vyznání hříchu a více predestinace de vyznání hříchů vyznávám se a tak dále že ho ví toto oživila říkají že jo tedy to neříkal při té mši takhle vyznávám se forte mu tomuto todleto tak to výrazné nebylo prostě jestliže on se nám přeříkává v ně zem že se veřejně vyznává ze svých ží ovšem jen obecně aby nikdo k neměl vostudu o či o to je to slabší tak je to touha vylíže sebe tužba nost kterou jako špatnost napřed poznal to myšlení a říci opravdu myslím že je důležité umět se zbavit myšlenek které nejsou správné zapomenout jim že se toho sebe vylej třeba tam složím tomu oltáři veřejně a tím už to není u mě tak tady to postupuje velice prudce už kupředu k li je reason to tam říkal dokonce nevírá proč protože to je vlastně pán vál bohu a nenapomínal že je to předehra k tomu vlast vlastních válek a v tom to je a tím ský a tohleto je platí a to je řecky a o to je latinsky kriste nejso sláva tobě vlastně kriste a to se potom opakuje v té volit znamená jestliže člověk neví k čemu slouží to odříkání se hříchů ani se paměti na ně jestliže si myslí že jenom to má smysl takového ulehčení čiho zbavení se svědomí tak to nerozumí tomu proč je na mši svaté naši svaté není proto aby si ulevil nýbrž proto aby nasadil nebo nastolil ve svém nitru nový řád hodnot a když když si znovu připomínal aby byla jistota že už ten řád hodnot něm žije a to je napřed především sláva bohu se znamená kdosi víc tomu víc náleží sláva jež našemu svořitel na něm nezávislý na čem mu spasiteli který nás vykoupil a tak dál než sedíte je sice a já mám dojem že kdyby tam tenhleten pro byli vynechali nějak při tom moderní to vání že by udělal jednu z největší chyb protože jestliže člověk pořád myslí jenom na sebe při té z jako dosud před tím že toho koupit no tak vypadalo a když se neodvrací od sebe při tom dostatečnou měrou tak je to sebezpytování tak to návrat otce k sobě to točení v začarovaném kruhu tak tady vidíte že zároveň člověk vyváděn z toho začarované hlu vyklá že tam sláva na výsostech bohu že ano to znamená tím se vyjadřuje zároveň že on je na jiné úrovni než eazuem zná vám já tady se přiznává že ji uznám jako daleko vznešení než je úroveň má já s tím chci umenšovat před bohem je to to je další krok sebemenší další krok sebezápor teď přichází epistola a evangelium ano co to má za význam na tom v tom v tomto místě víme jestli jste četli třeba postilu dávní doba mi asan věděli že katolická církev jinak nahlíží na epištoly a jinak na evangelii a říká obecně epištoly jsou tělem evangelií pomatenci tebe takže napřed se přistupuje k tělu evangelií a potom evangeliím samotným se tím se říct tak církev že epištola to znamená čtení z listů svatýho pavla nebo jiných listů než svatého pavla nikdy nestav anglii z listů apoštol svých nebo no prostě ze všech těch listu posílali apoštolové zničit z toho se čte toho důvodu aby se ukázalo jak to prakticky brali to co bude následovat jak to prakticky první křesťané brali jak k tomu přistupoval jak se toho zmocňovali jaké tedy bylo tělo které na to na věci li tělesnost hmotné věšení lešení ve hmotě tak v tomto smyslu je epištola tělem evangelii to neznamená že bychom měli ji brát pólu méně vážně ale měli bychom svými toho že nikdo si dosud netroufal ty starobylé epištoly psané těsně po smrti že krista na podporu myšlení a jednání těch doznívá už nejsou prany přímo pro nás říkám že by nebyli pro na ale nejsou pány přímo pro naše psali pro tehdejší křesťany my můžeme v mnohém vystopovat své vlastní chyby a že bychom potřebovali taky tak by řízení na taky tak by změní a taky tak řekl bych konkrétně na to evangelium případ tady je totiž připomínka je na to evangelium konkrétně jako na to šli ti učedníci páně nebo ti apoštolové a ještě kromě toho není nejsou te epištoly zrovna jako nejsou ty evangelia dycky stejná si to nějakým způsobem odpovídá té době kdy se to čte a ta se symbol symbolizuje vývojovou fázi lidské duše takže kdyby to bylo dá dobře ale v tom že se ho dobře děláno tam a já to je to velice moudře kdyby to bylo děláno v moudře a dobře tak by to odpovídalo řek bych systému v by to systém na který by byl sebe by bylo spojení a podaného by se dalo cestu se při postupovat systematicky od jednoho ke druhému tak by to pro mě správně zvolená metoda o jaké míry to je to se dá nebo na tím je není na tom tolik nezáleží že před tomu že když toto víje by to tak mělo by se to může výkladem aspoň vylepšit a proto jsem si byl tohoto vědom tak by sem sloce zase snažil výkladem vylepšit to je pře týče toho dělá evangelií do piš to potom následuje evangeliu dohořel dneska při evnageliu povstává stává se z toho důvodu že člověk už na základě toho předešlého že obsahuje boha má být trošku odpoután od země má se povznést nad pozemský způsob myšlení aby správně pochopil evangelia gomoře ví o novočeštině dere moh náze honíš krista ného v jeho učedníci a poselství které má být řek bych součástí jeho spasitelského úkolu jeho spasitelský výkon spočívá v podstatě je ve dvou částech že nám ohlašuje co se dělat že nám to nějakým setby vysvětluje a to je první a vždycky z ina stránky jeho ví stoický děje nervy světlo protože ne každý je schopen ze stejné stránky to chápat a potom když je schopen věk konkrétní stane to fa pak ví tak se konečně na to také během roku přijde to je důležité aby se aspoň za rok na to přišlo to je jedna věc je to poselství a za druhé je to síla slova to znamená my víme dobře že to co ježíš kristus říkal to taky prováděl že jeho slovo byl skutek boží je skutek a tak je to také nějaký skutek a to být symbol nějakého skutku většinu než jako je schopen člověk a kdo zažil na sobě že slovo boží je skutkem to opravdu a to do smrti nezapomene a teď po tom tom následuje doufám věřím ne takže když člověk bych lehl evangelium tak se od něho chce aby se vyznal ze své víry proč se to od něho chce zase někdo důvodu samozřejmě snad si vzpomenu na obecný počinů vodu aby to stačilo k tomu výkladu aby tam nevídaného vynecháno a hlavním důvodem je že si uspořádá ty hodnoty své víry nejenom že si má uspořádt jak se modlí v otčenáši hodnoty svého života ale uvnitř každého prostředku aby uspořádány hodnoty toho prostředku a protože církev velice dbá to aby víra stál v popředí tak musí být dobře uspořádána a tak se tam ten křesťan modlí vlastně něco co má uspořádat jeho víru myslím že to není k zahození protože po takhle uspořádání víry ví aspoň oč de a že se podle toho potom zařídit myslím že to po začal zevní po evangeliích je zvláštní ležíte protože teď potřebuje to co tam více langovi nějak uskutečnit podle nějakého řádu víry v ten záští znovu předložit no nebudu rozebírat krédo co dělal v tom té knížce slov aby to zasluhovalo to měl bych rozejdete věty kreda ne na samé jenom označil obecně že je to řád víry ale já jsem to nerozebírá to zatím musí začít rozeno to nemám čas by se do ztratilo vadilo by se to ten celý v tom je když si uvědomím svou víru obsah té víry řád se víry tak z toho by mělo vyplynout kam ta víra vede že vede k sebeobětování je mám na podobat ježíše krista v ho obětovat poslaná část napodobení se kristu když nejsem ochoten ho napodobovat v jeho sebe obětní on sebe obal on nebyl někým obětováno se šel s maří prosimvás že já musím taky tak dobrovolně sebe obětovat abych mohl žít ve věčném světě tak ježíš toto nám předkládá jako povinnost se ke to opakuje a teď ještě to tělesně provádí ho do oltář protože původně a to o zážitek jsme si řekli dříve v tom úvodu byli dali které přinesli jenom ti věřící aby byli obětovány bohu ty dary byly zástupným obětmi měly představovat toho věřícího jestliže v této době obětování člověk tam na tom oltáři knězem se ne připojí svoji obětí jestli není ochoten sebe taky obětovat jestli nedomluvíte s tím knězem duševně v tom smyslu a to je zase věc představy řek bych sebe brání velice osoby vého obelháváte há že tak to nic nedělejte tak dlouho brát až až až se umrtví takže jestliže já se tam obětuju jestliže já si přeju být obětován tím knězem a jestli je to moje přání je upřímné tak věřte mi to že lidská se známá takovou moc že se vnitřně podílíte podílíte na toto obětování jestli toto jestli zde v tomto momentu se nechtít u toho kněze jak už potom je pozdě tady musíte se sou obětí tam být na to oltář už tam dneska nic nenaézá dní beránky žádný pití nic ale sebe teď tam nenesete sebe toho postará vy tam už když tam vstupujete musíte mít představu o tom tentýž se tam kde to obětovat že tam lépe řečeno se mu vltava obelhávání se tam nebe učit silou své představy a mocí ježíše krista která tady e o kována ne vám nebe učit sebeobětování a jestliže se při učíte v tomto momentu sebeobětování jestli totiž nemáte dobrou vůli sebe obětovat této při učení tak se tam marně na té přivedená po spojovací účinek jak to má prakticky udělat to záleží nejenom na něm ale jak říká tady jeden z vás na tom momentální duševním rozpoložení někdo se tam v duchu třebas položí a chce být obětován ale fakticky že tam nepoloží jenom si to představujete málo někdo má tak silnou vůli že tam celobytostně spěje rozumíte mě té víc než si představa že tam leží a ale záleží na tom jak co do dovede v jaké je situaci jak je naladěn yby se v ani nechce něco takového produkovat samozřejmě podle toho ten už ke byl vypadá není to zále záležitost ve ce nýbrž je to záležitost opravdové touhy sebe obětovat to je rozdíl se s ní touha se podlehnutí nějakému dojmu tady by o to nejde tady jde o touhu vzbuzení touhy a zvětšení na takovou roveň že já se chci obětovat a prosím vás nechtějte ode mě v tomto bodu výkladu abych vám řekl něco co musí být řečeno až na konec jak totiž co tam vlastně do toho do tomu otáže nesu málokdo je schopen nebo vůbec nemá možnost si to představ že by tam sebe obětovat že bych tam na zanemná co tento je nepravděpodobné ale je třeba schopen tam obětovat svou dosavadní činnost aby byla proměna něco lepšího nebo svou dosavadní lásku byla bylo pro proměn na v lásku boží nebo svoje poznání a vypodobněno božím poznáním v tom smyslu abych mohl být lep poslušen bohu na aby více znala možná že to už nakonec ji nebude i čas říct to že se stalo že je to okaté nemůže to by tak dobře pochopen ježíš na to všechno vysvětlím mohu dál to dá teďka samozřejmě s tím co tam člověk přišel to musí obětovat to musí nejenom obětovat ale to musí také dovolit aby bylo pro ně no už ne vy ho ale v boží věc kdyby se to kdyby tomuto nedá svolení tady asi dává své aby tím čím tam přišel k tomu oltáři a k tomu věří aby v tom a tím byl proměněn aby od té chvíle od končení teče nevládl tím co tam přinesl jako se svým nýbrž trošku lepším zbudovaný od boha není spravovaný a lepším nejlepším zvlažněl jako boží a tak se bych mohl se tedy že to jednou musel napřed sice s těmi tom provokovali jestliže jsem předtím byl před do toho kostela i sem tam vstoupil do té vedení do tam vlastně budu dělá na dobu třebas ve svou činnost která mě v tom životě velice ruší ruší mě přemíře při šumavu je nebo co oni rušivý v tak já se musím dostat do takové situace měl bych se tedy že už nazpátek neodejdu jako člověk ten všem nedaleko člověk se když ta objevná pojí činnost jako člověk který potom zase bude činný nýbrž já tam odtud poli jako člověk který bude jenom sekundovat bohu kdyby třebas byl i stromem třem při operaci která se na každém člověku děje to znamená musel tomu ch jednoho podávat instruments který na mně dělá tu proměnu v životě a dělal to nějakým způsobem jako to naučili kde na fakultě třebas nedokáe škole tak to teďka bude málo protože teď už budou takovou stromem táž kou nebo takovým stromem třem že to budu dělat protože přisluhuji bohu to musí být daleko dokonalejší to neznamená že za sebe být lajdácky když tam obětujete svoji činnost tam obětuje svoji lidskou či a vy budete si přát aby se do se pro oko tě když naše tam mi to bylo lépe vysvětlitelný nosím tak nace k tomu konci dostanu bez toho to že už to teďka vysvětlím tak já si myslím a to právě tady jeden z vás k tomu se na sobě zažít když to tímto způsobem dělá tak nastane po mně a s ostatní mé činnosti po tom všem svaté a budu koná klidněji a dostanu se když to dobře dopadne to dělám poctivě k tomu že budu chápat jasně že bůh je činitelem není pravda že by byli učedníci páně nic nedělali naopak ježíš kristus se ihned vedl k tomu aby něco dělal co před tím vůbec nedělali oznam třeba ten rybářovi jenom pro svou rodinu a teď neměl od á do večera vůbec čas ani na tohleto a musel léčit musel pomáhat bližním voda ovečku byl svů tak musel toto dělat obecně vytčeno musel pomáhat lidem to bylo veliké rozšíření činnosti při tomto způsobu myšlení nastává rozšíření činnosti to je bolení zboží není domů to rozšíření vědomí zda se ukázal jednu stránku rozšíření vědomí a to má není k tomu tři takové podoby ne ale jedná v nich je tahleta a do jestliže já nezam upřímně účastně přitom obětování tím že tam položím tu část sama sebe kterou si a potřebuju aby byl obětován odměna nade nemění mého života a jestliže navykla nejradši toto všechno vynechal zatím tady je zatím rovnou se vroucí mání na vás se k tomu zase vrátím co bylo mezitím prosím vás devět zažili ale jestli je to proměňování takhle jsem prožil tak jak jsem se do toho osobně vložil tak jestliže potom přímá třeba ho ty ať už hmotně nebo duchovně duši mysli to už je jedno podle mě to jedno protože já nejsem takový o zasebou tel zrovna přímkou ty že já si myslím že ten kdo ji přijme nehodně když po ne to si nebo k vepři odmítl a kdo to dělá takhle jak vám to tady říkám když nepokusit jí po k tak se mu vrátí a síla kterou do toho vložil svým předsevzetím smyslem onoho násobí a tak bych aspoň ty hledím způsobem už napřed vodbyl to přímá že tam by konkrétně měl člověk či nazpátek to co potřebuje k přiblížení bohu ne pro sebe se nám říká když jsem za časné výkladem že to cesta od sebe k bohu čili si vezmu odtamtud třeba osvícenou činnost tak to není něco pro mě nýbrž pro usnadním cesty k bohu pro usnadním cesty od sebe k bohu víte mně dobře nezapomínejte na to nedopusťte chyby abyste se vrátili tímhletím a ten zase k sobě to by bylo zásadně nepochopená že svatá tak já se vrací nazpátek k tomu co jsem vynechal říkáte mi tady se tam potom modlíme otče náš to znamená že jsem přeříkává a mělo by to by uvědoměle řád hodnot my jsme si už před tím krédo přeříkal řád víry teď jsme dospěli tak daleko že když se něco obětovali musíme mít záře hodnot podána v sobě k vám vše kdyby se takhle probíhala poradí tak by netrvalé půlhodiny my se musíme proto na ní pořádně lidský připravit pro toto dneska děláme já bych vám radil kdybyste mohli se to ráno ještě přehrad o jsem teďka tady říkal vy by oceánu byl si klidu nebo že je to čas bylo by to dobré jo tak a teď když to sporá e ten řád hodnot a smíříte se s ním schodu jet e se s ním a z té ochotni na také toho řádu něco mít napřed a něco o tom jak tam to očenášem patrno tak o tom máte právo tak na tom na ten pokoj o kterém tam dále se čokoliv vám ne protože nemůže lidská dušemi pokoj dokud tento řád nemá uspořádá nám tak že opravdu pomocí tohoto řádu spočine v bohu i spočine bohu nastane v něm v ní tento pokoje jde o pokoj jiný než klid jde o mír v duši který nastává proto že ten člověk sebe opustil a na místo sebe na to místo té se voňo dosadil boha o jediném a u zdi volány boží který snímá hřích světa tam totiž v ně kuje a my s ním ejhle beránek boží neboť se má přímo ta bělavě nebo americe berou brně na a a pak že a tak je to těžko pochopit to co tam vnesl ale přejde na božské když přeměněné na božské tak je to blaží prosí každém případě ale má podobu konkrétní posily pro cestu k bohu takže ta konkrétní posila požívá v tom že ho toho člověka zbavuje ho extází který s ní má října to znamená dělá ten největší zázrak že mě zbavuje potřeby řešit jestli je tam před tím ještě prosim vás rozumem zapomněli svatý svatý tak tahleta pochvala tak chvála bohu to není zbytečná věta už tam byla několikrát a už předtím není chybou že se to třebas vynechal tak velkou vinu to přes ta vděčnost by nám pro na všecko i za to že být vděčnější ne za to že se najednou věci světské a od boha oddělené které způsobují obrovské utrpení obrové obrovský sebeklam mění ve skutečnost novou která všechno tohleto pravé ruší takže jestli tam mezi tím je prosím svatý svatý svatých chvála a to boží tak nesou vědomí ješi nějaká svatou do něho vstupuje do člověka pak do není svatým a neměl by se dělba a velikou boží šlo o tom přijímání výměnou toho je říci ho na sledovat něco jako chvilka takového tichého spočinutí protože každé jedno musí být stráven a do té třeba nějaký čas člověk ještě pořád v času a prostoru a jestli si nedá trošku klidu tam zatím žitého nedopřeje a je li překotně říká třebas na konec a že o tom tu vypadne nebo já nevím co šlehne nebo se věnují myšlenka nebo jen vost jak to dopadne povšechnou chybné tam by měl po tomhletom přímá vyprávní pokud možno mysl aby se nebo během už toho přímý se to v něho snáze třeba požehnání nemusím vysvětlovat te bez tak jemu že v jeho bych měl říct jestliže v brně posílá toho člověka v té mše ven je ten že hotová ta duše vás se dělat tak se tím hřích to věčné máš pro sebe než do světa pro tento máš ty jsi si dosud myslel že ten svět jetě a neporovná zahazovat o té větou bohu tam není pravou vstoupil přestal ty a teď konečné tam nejde do toho světa sám městě si se tam posílá jako by samotného ale dobře ví že tam už nejde sám a tedy i ten svět tím bohem posvěcuje nemusí lovíte vyhovovat to bylo stane ale i sattvě tě lze že okolí se mě byl tohoto boje je už ne rádi navodí osvěcování o že budeš trošičku rozumější to více rozumě velice chápat více být osvícen není že to by tak zhruba bylo to obecné o mši svaté ale ty se muž na četl li jednou nebo několikrát během vše že by tam člověk měli pevným nějakým úmyslem konkrétním myslel že by tam neměly jenom já du na šila já tam něco pro nám něco promiňte o tom se dosud dít čemu školní rozumím klene nýbrž on by se měl do té míry znát a on si to potom ještě připomíná že to zamýšlení na hřích na břícho nejenom po své stránce hříchu ale on myslel měl zná po své stránce potřeb a jakých potřeb cemu zapotřebí na cestě k bohu co mu tam chybí já blahořečím tomu že jsem se ne ze začátku do věděl že mně chyběla láska a že mně chybí do ne o tom epochu ale že mi tedy chyby a na to že jsem denně musel o ni prosit o o něco jediného a já si myslím že kdybych vytlačil nám šitou že bych tam zase za nic jiného ne prostředí nejistá a to tímto způsobem že bych říkal to říkám jenom za sebe takhle to říkat nemůžete takhle to myslet nemůžete otec takhle říkat nebudu e já vám to říkám jako bych to říkal já to vím o ale já to budu vysvětlovat řečí jakým vědomím tam budu po kdybych tam vstupoval no a to s tímto vědomím že budu říkat pane bože dosavad jsem tvoji mocí je schopen milovat vždycky dvojí láskou vždycky když jsem zapomněl na lásku sobě když jsem sebe přestal milovat nebo když se sebe miloval méně než tebe buď tak dobrý a do přeji abych opět byl posílen v tom že bych tebe miloval vynes sebe aby nikdy pokud možno nikdy to je velice odvážné moje vědomí o tom že budu předčilo tvojí faktů faktický zdroje lásky aby to nezastřel aby nezůstal mě zakryt že když já miluju tak si to ty který miluje kdyby mi k tomu je návalu a bych nemiloval a dušičku bych nemiloval tomu buď tak dobrý a posilněn dneska tuto lásku kterou už i částečně pozměnil ve svou odmění ještě víc aby to byla zase více a v to tvoje a ne moje abych byl prost toho jestli budu říkat a teďka mi teď mně to de nýbrž abych byl pokorný pokornější než předtím a říkal si pane bože konečně se ti dopřál abys mě ukazoval jak mně miluje a se při to vděčen a byl bych modrá kyby tuto toulá to vědomí o velce unesl protože vy dobře že kdykoliv začnu milovat sebe zase se stanu se po nebo mě neúnosným pohled bona přeju odebere podívejte se co by anil člověku kterému velice záleží na tomto pozemském životě aby mu to tedy dobře dopadalo aby nebyl nemocen aby se ho zažil dlouhého věku aby mu tam nikdo nešlape předky a buddha zkratky pod nohy aby neměl protivenství od svých nepřátel aby ho jeho přátelé příliš ne kolíbali sebe lásce a sebe uspokojení a sebe uctívání kok aby mu to celé jeho vtělení čk dobře vycházelo lahodně když mu o tohleto de tomu člověku především tak by si neměl předstírat že mu jde o lásku k bohu měl by jenom vědět o co mu de měl by se takle se zná že by věděl mně jde o to abych se tu měl dobře ví abych taky domu sil třebas to se mu to takhle obyklou mat a na bohu virová pomozme tam tom pomoci padat proto mě neklape prosit za paní tady rozkošná lano to stačím abych z tohoto nemusel toto ovšem už vynulováno ale taky se mohu takhle vymlouvat když se mám rád a vše a eště na dokonaleji řek se umí obelhávat velice dobře a to je nesprávné obelhávání touto má umět prohlédnout a to mám pravdě odmítat ž dá leč není dovoleno například dejme tomu byla dovolena lež u ježíše krista on měl má tehdy když lže neříkal celou pravdu když se tím šetřilo že to pro ně bylo neúnosné on věděl dobře jak to voni há pože do tak není prostě se to tak není a říkal to je s to nemají už je vlastně když je totiž poslouchají ničí nevidí mají oči a tak dále dál to vyvozoval a říkal něco co měl úplně význam než jak on to chápali ale já vám teď si poradit jak tam do toho chrámu božího vstoupit jakým předse tím dobře formulovali ono na nebo mateme tolik nezáleží jako na té dobré vůli sebelepší formulace když není když není není obsah a to je ta dobrá vůle tak není tím čemu jak si představu takovou dobrou vůli v tomto smyslu takle já tu nejsem na tom světě proto aby se mi dobře dařilo to znamená já nejsem středem ani svého nemám být totiž středem ani svého světa ani tohoto vesmíru ani ani středem své rodině mi vůbec nemá členi čeho toto místo je nepravým vizte tak lesem ve světě špatně ježíš kristus říkal že tento život je určen k tomu abychom pomocí sebezáporu a tak dále se dostali království nebeského a tak mu je místo ve světě má vypadat jinak má li padat tak jako že já jsem tady k tomu abych všemi prostředky které mám v ruce se k tomuto cíli dopracoval neříkám že mám být proto trpném proč nemyslím že sebe obětování jednom utrpení to je taky největší radost jakou vůbec se kdy poznal není věří dosti sebeobětovat si vás a to nemyslím že jsem se přitom týral by se zrodí obětoval jestliže ježíš kristus umíral na kříži tak já myslím že to bylo nejradostnější poselství nejenom pro nás ale také nejradostnější or když se před tím bolestí potrvá protože on nesměl přitom zažít na sebe uspokojení to byla jeho svatá a radostná povinnost toto evangelium je nejradostnější poselství jaký se kdy na světě vyskytlo a já svým životem mám tomuto poselství dá průchod to je moje postavení v tomto světě čili jestliže já ztrácím tento konečný smysl života mysli a jednám jenom pro to co právě dělám tak se dopouštím této chyby když něco dělám tak to mám dělat tak aby myslel jenom na to by to bylo dokonale ale ne jenom pro to co dělám já to dělám dokonal jenom proto že to musí být dokonale aby to vůbec k něčemu byla do někomu sebezáporu tepen sebezápor to dělám dokonale a že my si m jenom na to ale to další co toho já vkládám sebou pokud na tažná říkal táto a nebudu to už je chybné jestliže mám správně svoji