Karel Makoň: 83-05 (přepis nahrávky)

na smysl poznání smysl přechodu z mi se spojení s věčností smysl návratu do otcova domu pro člověka v průběhu jeho lidského života je to v tom že člověk se přesvědčí že a vizitkou úrovní jasný co je že se přesvědčí o i věčného života nebo to má smysl nějakého osobního užitku dosažené neživou blažeností který se nevyrovná žádnému pocitu který můžeme dosáhnout u jeho jistého života bez tohoto poznání tak já bych na tudletu otázkou pověděl z prostředka protože ona je přiškrcována bych to řekl úsečka nimi odpověděl tedy z prostředka že my si nejsme vědomi toho vůbec že člověk je ne ho to vývojem a zůstává jím až do konce že lidství je něco výhledově a ne co konečného a že tedy tuto potřebu dál se rozvíjet člověk ukájí různým způsobem že třebas se věnuje nějakému zamítání které mají má že se vylije die přátelům svým zájmů tak dále umění a podobně a tím ohně tu základní potřebu po daleko všestrannější tu než které který mu dopřává toto já bych řekl náhražkové říši protože náš sečení všechno co uspokojí jenom pro tenhleten život ne náhražkovým řešením životní existuje tedy rozvojovým je že člověk v sobě oživuje schopnosti které by zůstali normální latentní pomocí jiných zkušeností a schopností které už a tím i nejsou by si měl uvědomovat do mě ví na to o tom poučen že ještě má v sobě takových de ani svá nevěrce svých možností spících a že když se stane třebas nejdokonalejším věcem nejvyspělejším všech uměle a já nevím milujícím člověkem a čím vším se musí stát že ještě ani zdaleka ne objevil že je věčnou bytostí a že tedy celý vývoj který ve vesmíru se dvěma člověku dospěl tak daleko že on už má otevřené lehne najednou otevřené nevstupuje do nich ale na otevřené věř dveře do vědomého života ve věčnosti a znají otevřeny celý život a on o nich nikdy nevede to je to co říkal ježíš kristus a to vyčítal farizeům vy lidé li máte klíče o těchto byl žít věčnosti to máme řekl ale máte klíče sami nevcházíte a jiným bráníte ve proto se poradí a zavržení ho já být lícem mám ale ukazuju lidem jak se vchází do té věčnosti a člověk má že to to neví i když není o těch dveří není o tom že žije malinkýho procenta tvých možností i tak kdykoliv je nucen se odosobnit zapomenout na sebe pro to co koná jako jiné tak pro věc nějakou a kterou to tak by kyčelními že tady nějaké zro že do ní začíná vstupovat že když se že mu to činím větší a do než výš se všímá jenom sebe to je základní správný pocit který aby člověku že dosud nežije životem že to je osvobozují oči od něho samého když člověk žije jen pro sebe tak je v a nízkém vězení si to nikdo nikde se na to vyšel že když mu otevřeme bere jeho klece o nich nevymete ty dveře k bez vůbec ani má většina ptáků zavřených keine ne klece nebo se do ní vrací stvořen bratr otevřete tak je to člověkem dlouho se vrací do toho svého vězení suso a řekne že takže odpověď by na to zní takhle smysl toho duchovního poznání spočívá v tom že člověk rozšíříme možnosti zahání v té rozumového a citového smyslového poznávání vnímání a ověří si má ověřovat to nemusí věřit o věří s tímhletím otevřením jiří a vstupem do nich že není jenom my tím kdo tedy se narodil a tady zemře jako zvíře nýbrž že je někým který z věčnosti přišel to ze to neví a do věčnosti se má vrátit v tom se mu nedaří protože tam nemíří do ve říkají že v tom potřebě tisíců aby vyšel vůbec domu názoru že to je zapotřebí všem my nemůžeme na indických působ myšlení tam protože my na všechno deme evropy a v americe prudkým způsobem ten vývoj se tedy za několik desetiletí posunu před způsobem o jaké se indii a východu bez nezdálo po tisíciletí to jsou revoluce které otevírají na úrovni hmotné nebo onoho života ale hrozí co víry se přenes na úrovni vyšší to hodí neví že je že něco co za sví dyž budou takovýmto ce davy sobe dál my to ale my kdybychom bylo zaspali při té vyspělé technické útu ze života tak by to znamená o zničení nejenom nás a ničení by ničení celou se postaví říkat my musíme se vyrovnat s tím ostatním co neužíváme musíme do toho vstupovat do není smysl nějakého osobního přechodu nýbrž to je smysl vůbec života liství nesmáli by má být lidstvo zachováno tak musí v té techniky života přejít na umění rozšířit svůj obzor za hranice roků a tedy není k tomu třeba především žádné víry je k tomu třeba jenom odvahy aby se člověk snažil nebýt svůj a jednat přitom právě prošli vedou takové náročné studuju nebo jakékoliv náročné báni které si vysvětluje před o člověka poskytuje skvělého nosti člověk pokud že jde na sebe nemá čas se musí všímat jenom těch věcí které studuje tak prudce odchází ze sebe a rodí se vším vším prostoru aniž to ví jak se to děje to musí vědět o této motivu který se tam objevuje důležité je že překračuje hranice rozumu tím že se že ani vězíme převažuje ho proto že zapomíná přitom na sebe to je důležité toto při celém tom postupu vycházet sám ze sebe pro věc aby mu šlo o věc a už je dost má každý zažitých povahy jako třebas tam to měl lékař kdy musí například život toho pacienta a musí přitom zanedbávat svůj vlastní život o takovém jak se tomu nosení musí být přednostní ten život toho fair to je velice důležitá výchovný který může hraničit tím přechodem ve to víte do širšího způsob života setkáním věčnosti já mám na mysli toho martina že totiž jak nám musí legend drá se přihodila podle názoru to je první vůči te neznáme idealista li se to nevím na váš na to to ten pláče lil tak tam když ho třebas ten přední římský pohané říká nevěřící v krista že okolo chrámu a rodilo váš nouzového tím žebrákem tak mysl si že slouží že obratu byl holí to žebrák ale to se mu by byl kristus a říkal děkuji za ten plášť říkal je že se na žebrákovi to jsem byl já samo sebou že to není takhle každý den trpící to je kristus když následek nepotřebuje tak to je méně krys ale bůh dá k tomu dalšímu vývoji v celého vesmíru podej mé si dnes nás spolutvůrci ten ten smysl to to musíme včas pochopil a vy si tě i spolu stáváte jež pomáháte bližnímu například když matka vychovává své tě kráse o a zarama z usebe nebo svým i do ne ne hned ale prostě pro rady o její je o to že starat tak slouží kristu to je duchovní cesta se nemusí přitom modlit a nemusí věřit na vychází ze sebe já jsem do temná letce já mám ale takhle v by zase osmnáctileté obešel bez víry se o to mohutnými kroky kupředu neví tohoto nevěreckého údobí mě tak bych je tak takhle nebo neska mluvit a jednak vy nevěděl to má smysl vycházet ze sebe například ta se vycházel sebe tím jsem chtěl dělat správně je právě zaplétá to se třebas karavany neví bylo ale bylo to správné a jsem to dělal s kolikrát močí no kdy jsem neodolal dešti by zemědíl toto těl karel makoň v tom byl to bylo to byl debakl protože já jsem necítil odliv té schopnosti odevzdávají sobě schopnost vyznávají že správně se stane udrží člověk teď když dodržuje podmínky toho že nepěstuje svoji vůli už pána to co je správné pak má taky schopnost rozeznávat co je správné a co ne já jsem otec by nemusím nikoho ptát co má dělat a není to žádné o hoví je to jenom otázka poslušnosti toho daru který se vyvinul po těch operací o zem mládí to bylo prostě řeč a jsem prošel nějakým soudem který mě odsoudil k tomu to na víření na věc že jsem považoval život za nesprávný který nehledí nepřihlíží k tomu co je správné a přednostně nedělá to co je pán vyžívá v tom co jsem mulí být o člověk a já myslím že byla lékařské povolání vychovává člověk k tomu aby dělal to co je správné a nedošel věku jít za to musí postavit je zapírat a to je ten smysl sebezápor pro správnou jed ne sebezápor o sebezápor je ten pravý smysl toho života který staví smysl odnáší vědom vězení pod nutně na vývoji vesmíru já nevím proč ale jedno v tom světě zařízeno tak že tam existují podřízení a nadržen nemyslím v tom smyslu tmu společnosti duální ale myslím v tom smyslu že někdo třebas má výchově někdo méně myslím pohovoru mu a někdo třebas má větší životní poměry malé menší a v tom že rozjede nějaké podřazenosti nadřazenosti a tak dále v přírodě nižší to zvlášt dobře vidíme jak ti vyšší živočichové nebo sílícím a chcete jo boží dávno mají nenezřízeným vzdáte ječného vedená práva a zdá vůči těm mí že postavený a slabší a nedělali si vůbec žádné se mi to že vraždí kolem se valí sousto živi a že vychovávat i svůj rod a myslí na tu o na tu sebezáchově na sebe rozdávání du a tím tím jsou řízení a to je jejich zákon který je posvěcuje který život osvěcuje tak bych řekl takhle jsou tvorové jejichž posvětí života spočívá třebas na pudech třebas zvířata a ten život zvířecí je dokonale posvěcen těmito pudy když oni vypudí a když se jí drží ten život jejich je zachováno zachován a oni mají právo na vegetaci jestliže se nedrží například tím že je člověk staví že uvedl do rodiny že z nich udělali po jiného než ti jsou tak e konec kdyby se potom přestal o ně ten člověk starat tak zahynou že ten při bodě říci rodí nezahořet sem se víra a jí drží se vzájemně v šachu tak to je řek bych jedna taková úroveň života podnítí ještě úroveň rozpíná tále na to nebudu že rozvádět si s ho doplníte sami ale víme že je tady nějaká hraje jaký řádově vyšší a nižší způsob života jenom že není nám dáno abychom hleděli za hranice toho do časoprostoru abychom věděli jestli tento řád pokračuje dál jen že byli lidé a soud kteří rozšířili svoje vědomí a vědí že toto z tady jeví jako nějaký řád hodnot jako nějaká podřízenost nabízeno a tak dále i myšlenkovém světě jako na příklad je znázorněno v otčenáši a na zem nebo vidím se rozením těch modliteb tak jestliže se tedy vy kteří o tom to viděl jestliže jim můžeme věřit nebo se můžeme dokonce přesvědčit že mají pravdu tak pak bychom neměli o tom že u nás mysl že v tomto řádu být nějaký dovol a musí být nějaký spodek jestliže to to všechno tady na světě je při pouhém pohled na tento svět tak už ve klidně prokáže toto platí za hranicemi této zákonitosti když do jiné ohrady širší na ni vyšší svobodnější a za li okolností probíhající a tak to jde dál až možná tam na vršku je něco na tím zákonem a to je pořád vůbec ne já když lidské na tom jenom tak du tak si řeknu je li tady nějaký zákon tak to přeci pokládá nějakého zákona se takže smysl boha je smysl zákona se podívat se na boha jenom jako na zákona se té a pohled já se zatím o omezí ženci by žena přednášek a udělat přednášku říkala ale ne a ne nemá to konce takže já se omezena pletení postoj a řeknu že tedy smysl boží je že co musí být řízeno tak vůlí být řízen tak ani ve proč musí být v této tak aby to nebylo ví že to ří e protože kdyby všechno bylo řízeno tak aby bylo že to řízeno tak by se to nedalo vůbec řídit vede za ní a vyvození vod těch je to ti nebudu jmenovat ale víte že mnoho věcí probíhá ve vaší duši které vědomí nežít vašem těle zrovna tak já budu mně to lékařů ten automatismus ve vás živý srdce pohyb se že ano a nevíte se stala se sebou to ne jenom že o příž budete něho rodí sem žijete a touhou je má smysl o tom vědět nemá a proto je nesmyslné vyčiněno o bohu který takhle samovolně řídí ten nepřemýšlí o tom říci vůbec samovolně ří shora ten se pravlast se všechno řídí tou mocí de to samovolné obrovská moc to je tak velká ovykle a si to nejí pochopíte ze všech lidí jak je to obrovská moc toho automatismu já mu říkám jedna který je v nás řídí všechny průběh je vnitřní sekreci paní dobře o pohybu se člověk všechno nové a harmonizuje to dohromady ne a my zde to přiženou je to dobře že to nepřišli ne že bych moh to neměli živě ale se to tady je tak je taky dobíral tady může tak samovolně všechno ve až nahoru na mi vůbec nedozírném ale vášní a smysl právě toho lidského života který jde za hranice totoální ho vidění spočívá v tom že člověk rozšiřuje svoje vědomí do těch oblastí kde už víme své morální vyspělosti je schopen zasáhnout jako pán bůh řek bych bez protivenství vůči bohu bez zásahu do vůle boží to znamená se zřeknutím se vlastní na ctění se ze nějaké vůle vyšší takže smysl celého je něco pozdě trávu že jí já si to uvědomil poprvně pořádně v koncentráku když jsem potom stavu jak se s za svůj život najednou se ocitl v duševním stavu ve kterém jsem jasně pociťoval že já nebyl že dokud já někoho miluju tak se do té lásky vkládám v pořádku a jedná jako vidící bytost pokud báňez to když miluje více se to zjistil k země tak ta se nedá v tomto případě oddělit láska těch ostatní poohé všech tíha on zároveň je při tom moudrý že se u konkrétně doktor velice li došel sebe přece se já jsem se ho předtím toho na co předtím neví ale teďka vidím jak se řece poprvně v životě vidět jiného člověka já jsem tam měl napřed nezbytného atrei milovat se člověčím med a bude že miloval mě bůh se vzdal se za ní život a to už nebyl zváživ mě začíná ve mně žít bůh mě vědomě že já jsem se dal ojedinělou se nedá ale já jsem poznám podle vás u toho jeho života že to byl on protože já to budíval ná došela jsem říkal to když se třese strach ale nejenom to při máš do ní se dopracovat do koncentráku svou vlastní vinou aby se mu vykládal celý jeho život tento život zde na světě on říkal ty v nás tedy like se nikomu neřekl tak si mě někdo z toho mohli dět můj otec něco z toho letech ani tolik to deja k to že to ví říkal ví že ani nevěděl to vím ani se o to nestaral ale ta se se mnou událost o které se o to inu v právě a ta způsobila že já najednou miluju moudře čili že nemiluju já že se nikdy umře byl člověk by je na za všeho citu ne na moudrosti a citové rozboří či indové mu že to je málo že kristus říkal miluje nebo srdce v celé mysli z celé duše se síly návrat do každé to tomu že jenom bůh ví a opravdu takhle není miloval byla v tom i ta síla že ten udá řka řekla cokoliv mě řekneš já udělal protože vidím že tady pracuje někdo o kterém se vratim ani pánu a který je moudrý a měl pravdu říkal když to uděláš bude pořád do více udál ten pokud který já druhé větle tak takhle je bůh takhle může je bůh a to se mluvím od jedné stránce lásky ho o jenom moudrostí a ono je přitom tak ještě existence která je do toho vpasován nad nesto taky veliká blaženost to by jeho miloval a to všechno jsem pociťoval čili co tím chci závěrem říci že když člověk rozšíří slepými tím že zdá se sebe tak se setká na stav bohu nad tímto řádem a jemu to zcela srozumitelné nevím rozumově ne ale ví že je to tak s jistotou to ví že je to ta a nepochybuj už potom existenci boha a do doplní ten zákon sobě a o toho ti hodnotí vyšší to jasné a co otázka smysl lidského života lidí kteří nedospěli ani minimální poznání vůbec k tomu že něco takového by mohlo lidé hotova a lidi kteří za celý život svůj neudělí dobrého způso lo bolest soli bolestí a utrpení jiným čeká je za to jaký trest tak na to se dá tímto způsobem my si nesmíme myslet že člověk se nějak vymyká z toho přírodního životu člověk je zrovna tak ve své začátečním jsem začal vývoj živ po narození a někdo smrti čistě přírodním tvorem a takže odpověď by mohla znít takového přírodního úr který zůstal přírodním tvorem rozumy přírodní forem ústa proviňuje se když se nikam nehrabal když nedostal vůbec nedospěl žádnému vyššímu poznání a když neudělal nic dobrého leda pro sebe způsoboval bolestí i do tu trestá ikoliv není ta protože dobří do ní do přírodní vor laik není trestán více než nevynáší přírodní a vrací této cílově neřestí v tom smyslu že stavíte že oni nepatřili tím že někoho třebas a její setrvávání a já si ji dání těch lidí o málo z zabíjeli si myslí že byl vrahem a byl přitom jedno jako přírodní čili stavět na po jeho vražednost a říkat i když se provinil této má je teče nesmí on se ne protože byl přírodní člověk oslaveno cesta jako každé stádo poslání přestává vyžívat se degradoval na stádový dobyli já nemohu jednotě odpověď na ně vážně člověk ten to není ta otázka je toho více podle který tomu vraždění tím měl a namalování si pak ten trpí ne není žádný s protože také jednal jako zvíře nedostal se na vyšší úroveň než zvíře a ten má pravdu vraždit aniž by měl z nějaké vědomí při jemu to svědomí dělal pokud by dělal svědomí najde svůj prestiž vědomí neměl tak trestá nebude čili botám kdo má vědomí z toho co dělal tak to co dělat čili není trestán bohem nýbrž je trestán takovým novým stylem myšlení nebo vyšším sem myšlení jak se to záře nižší nevím nepoavžoval protože vědomí není něco absolutního není to věc od boha prosto ne už ta individuální záležitost u každého jiná na nápovědí výchovou všemi těmi zemi byli vy a také city ocitoval mu pochopitelně tak ten člověk už je trestán za to že má to svědomí že budu dobře vy ne svědomí že ano to ne jako se k dál jestliže ale člověk malinko rozšíří své vědomí to znamená to znamená jestliže ten bližní poznává aspoň trošku své vlastní potíže aspoň do šesti mi ztotožní to už není bohem že to už je pro za hranice klece to už je krásný pokroku předu té duchovní velikosti tam kdyby překročil tuto v něm se rodící po vědomost vyšší zákonitosti je tvrdě trestá já jsem trestá na svá překročení toho mého pocitu nebo vědomí této vyšší zákonitost já si nemohu dovolit to překročit třebas třebas udání se po ulici nějaký výš a je jí tam také auta a hrnci ním vědí a je nebezpečí že vyskočí za tím více a dostanu se po auto jestliže mám naspěch zatím ničem nejdu nebo nepostačí ty děti a tak dále tak jsem za to ale okamžitě trestán na to nebudu všechno jsem se nepohodu je to ten stalo nečekaným způsobem jsem za to potrestán na to vše tohleto se neudělal že to opomenul že se neměl čas na živého tvora že jsem spěchal někam za dalo malíř vnější věcí než je živý do to se týká mě lékařů do no ten člověk je to je stav je dobře se stane že zůstal na takovou míru pocitu vyšší zákonitost mě třebas nějak tak je nestanete výborné nemusí čekat začne posmrtný stav ale i že toho posmrtného stavu tam je obyčejně člověk ve snaze vědomí ne od pána boha ale to vlastní vivere velebil toho zametá prže nestali peklo vylidněné protože nikdo to vědomí nemá že by se bylo přelidněné že tady a tím se vyšší a nebe je taky lidé to nebe tedy v oři lidí ve své vědomí že se představa oděn když to je ráje ze klidně aspoň těmi svými lidmi rozstup je ani do ráje ani do pekla a všichni si pokračují po konci tohoto života tak jako žili tady ani nepozorují že tělo které nám mají najednou na víra nebo postupně nadána sebe nového se a tím se modifikuje její život takže po smrti hází pomoc pomalému pozměňování lidského života na život jiný který nakonec nelidským životem tak to běžně vypadá s každým člověkem bohočlověk v osvobozeném été vidí případ těch nemusí pokračovat přírodním způsobu života jako pokračují většina z nás o tom bohu při boháč vání přírodního život přírodní chodíme tam ta příroda nedělá sbohem to už to je že totiž podívej se na tuto otázku nohy nebo podstaty nebo důležitosti svědomí potřebu detailně viděli moc to vědět proč například takový mojžíš vzbuzoval ve svém národě svědomí za věcí které dosti domě nevstupovali u ní okolních národů oni nesmí li dílo to nesnesl dělat tamto a když to překračovali tak je to s dosadí a byli za to okamžitě trestáni jako třebas já ne a proč jim nakoupil tolik balastu do toho vědomí že voni se nemohli vymanit z té poslušnosti toho co je mi do uměle narouboval do toho jimi nebo byl ten mojžíš a on to dělal z zařízení božího řím tomu proč předložení božího protože toto mi vědomí to je už jiný způsob než přírodní tam už je přechodová fáze do vyššího života tam už totiž člověk se odpoutává od vlastní vůle a poslouchá vůli musí myslící nedoví nebo že to boží vůle ne posuvů prostě jinou je čeho nově do něho všeho je tého vyššího i když to mi špatně vrcholová nepravým způsobem nevadí on není svůj plni on je vázán nitě domy a to je dobré tomu rozšiřuje vědomí toho posouvá směrem v zdál zahražuje odstupovalo touto ba národa židovského tento styl tvrdí se duše ten než to dopracovali spasitel ne ale když to de ví třebas na sobě jaký s vědomím dělalo že já jsem překročil to co jsem považoval za správné nebyl taky takový zákon ve mně vepsaný ale to už byla další fáze než jakou zažívali i běžný židi já jsem poznával že nám nesprávně nevěděl že jsem jak mám správný dát a musel se na to zeptat mám správně d tak jsem rozeznal co mě správně radí a to je správně hledí ne a zachoval jsem se nebo ne zachovat se podle toho zachovali jsem pociťoval jsem jasně popo nebo udělat snění toho vedení že to vedení ve mně jasněji pokračovala jasně mě vedu se neposlouchal do velice ztrácelo já bych řekl podle babylonského zajetí symbolicky řečeno a tato jako v tom pochopení které já jsem nabyl se svatým pavlem tohleto pochopení ne neměli k dispozici třebas ostatní učedníci páně protože na to šli řek bych hmotně fyzicky lidským přístupem kdežto já jsem nepotká přístupem než šel ten svatý pavel taky ne ten vraždil křesťany a já jsem byl vražděn a odbavili mně můj fyziku a tím jsem byl přístupem k tomu to další například dejme tomu byl jsem postaven před rozhodnutí o kterém se nevěděl jak ho udělat jak se rozhodnout že se ptal matky třebas já to řeknu jen konkrétním případem myšlenkové rozhodují mám k tomuto věřit je to to správné nebo tošpatně že protože za míra zavazovala člověka k tomu aby se o to zařídil ne nebo nedošla maminka mně třeba řekla je to správné takle takle se podle toho má jen tak já jsem se musel ptát konkrétně lidí kteří vedle mě žili kterým jsem důvěřoval a voni mě nějak poradil a já jsem dejte rozeznali směrodatná vně nebo nesprávně rozumíte prve potom se odevzdat je síla víc správně nebo trestání neříkal ne tak to ne že sem na rozbřeskne pro začlo jiného sebe tak to taky ne jako si třebas vůbec vize poradil jsem to vůbec necho do ve nedělal to rozhodnutí které se měl jsem ne uskutečnil tak jsem to omezil ten život na rozhodnutí která jsem jasně vymáhal s pocitem správnosti ano a tak se ten život vedl takovou nějakou mostu vředu o té vedete správ a taková ústa se stav bratří vlastní tomu židovskému národu tedy který je dotaz jedna tedy patrně na úrovni přírodního člověka nebo zvířecího tvora ne a co potom jeho ale měli smrtelnou duši a co si ho nesmrtelnou žít jak to potom s ním dopadalo samozřejmě život nezačíná narozením plná ani pro něho ani nekončí smrtí a duše nesmrtelná nezačíná být nesmrtelná nesmrtelnou v okamžiku narození člověka nýbrž je nesmrtelnou předtím a nesmrtelnou potom takže na té nesmrtelnosti se nic nezměnilo ta nemůže být spasena ze se křesťani hloupě říkají spasena může být jenom ta část smrtelné duše která je schopna přejít do nesmrtelné vědomí a může být spasen to je správný pojem o spáse a takže ta nesmrtelná duše nebyla zavržená protože nemůže být ani spasena tak nemůže ji ani zavržena nic se stalo buďte bez starosti nemějte stavu ke podívejte se ten hitler se domníval že jedná s pomocí prostřednosti boží že od boha poslán a já věřím že tomu já jsem si přečetl tak jenom jednou malinko jeho hlavní spis a tak se z toho poznal že si upřímně představoval že od boha posláni jako metly která to má vymést má za ve vyšší řád na tom světě německý osobou to protože oni jsou na ty naše zenu a souboje oči ničeho a tomu podlehl to hlasu a tak si mysleli že když mě civění tak že to bude dobro všechno lidstvo jsou nadřazenou souhru a dále a on to podlehl pořád si to na ukázal čtou bod tomuto názoru omezována boha kolem toho budiž mu už ten tišinou to cítí toho napáchal ne ale zaručeně tím netrpěla jeho nesmrtelná duše nýbrž on se jenom potýkal sám se sebou no videtur jasný protože žádné to nedostane nebe a to ten zase jiné vůle vedle něho bere působili proti němu a daná přírodním světě mocnější poráží toho slabšího někdo boží nebo v zenu protože byl mocnější a ne že byla pravého pravé a tak jsem to nehledím kdyby byl tak na to hleděl tak jsem v tom esesmanovi tedy vyvraždili vidět vraha já jsem tě viděl pomocníka božího a tím jsem byl zachráněn proto deska vede vám tedy že dále smysl válek poznáme když jedno bravní ještě boje proti druhému té bílá protože na přírodní úrovni se všechno zachovává násilím vytrváte jo emil ba až bude lidstvo dál tak teprve potřebovat tě přírodní způsobu vědomá a tvé tak dlouho dokud se věc svou se ty na pavlači budou hádat ve úroveň pravou je vědou máku prostředí totální a to my padali za to spojitosti uniká je začátek slabý začátek ale nebešťané koncem protože zlo nezačíná někde u vyber nebo tam a to vrcholí kdyby von nemohl byl nepošle sebou celý ten národ by za ni nestál by neměl pomocníky tak kdyby nebylo kdyby se byl schopen nenávist vyučovat pudy vyburcovat kdyby neměl přírodního člověka na sebou který si týmech nešli on se opíral o přírodního člověka ho zvíře a spoléháte správně vypočítavě na to že to je nejmocnější živel v lidském dvoru tento zvíře že na něho je polen už také ramakrišna ten nemá vám rozumět tomu že radost nebo se s ní vona si sebe řekl jestliže si smutný konkrétně proto nebo pro ono já ti nemám za zlé že si neuvědomuje že tento smutek je boží proto že nevíš že je motivován nepřítomností otcovského domu musíš poznáš jenom už další a další bych dovětek tohoto nejhlubšího podnětu naše naší následek tohoto nejvyšího podmětu tak to přiřazuje jež nebo to někomu dáváš jako že to jeho nebo že to je původce omluvit nenáleží já ho asi já to řeknu jinak jestliže si člověk vyššlí že byl zrozen ze svých rodičů tak že i vy neměl praví ale že si jí že je to poslední pravda tak je to lež že tady je přeci rada životů jiných lidí bez té život podávali objevené a co je na začátku začátku celého to život v bohu života a tak dále správně říká svatý tomáš a vy mě když definuje existenci boha tak říká mimo jiného toto mám řádek chci mít bodu a nevím kde ta voda je řeknu sousedovu jestli vývoj ho říká já taky na náladovou tedy tak se pravá a ten zbalení obzoru a on čeká až se vrátí a radí se mu plní vody ze člověk je plný života to je vrácení džbánek a tam na konci té řady je studně zdroj toho života tak on nenebolelo nositeli do krádeže a protože je tady můj život jehož nedovídá konců začátku a my nezačít věřím v boha věřím studnu řek které se ten život ne a kdyby to byl rozšířil ještě nýbrž mě dech uniká že ustavičně čerpá ten život v domě na této nehrozí že je to to mě dbát že já si nejsem jenom toho že každý mu men života je bez potření závislí na ustavičném spojení s tím zdrojem leones vědom ale jsou tady ne li se tak od vás kteří si uvědomoval jak po někdy tento zdroj a vědí že kdyby bylo přerušeno to pouto mezi zdrojem a naším životem že by ten život nemohl existovat a je důležité vědět přitom že tato páska je jedno strana tam toho zdroje to pořádek dám a když chceme odtud tam tak ve protiproud té velice těžké a proto jsem to nedaří a proto to neví my opravdu jdeme cestou dovídáme životem cestou nejmenšího odporu o proud jak nás vede dospívání výchova se kupředu tak nikdy proti proudu kdežto praví sob život a je jí ke prameni proti druhu a nebo když už to té jiný systém tak sloupnout řekou až do muže a ne někde se dá bořit na břehu dá netoužící do jsou dva základní se rozdíly systém postupu do věčnosti co dělá člověk vlastní vůle a co z liší redie a proč někdo zachráním třeba lékařskou vědu ze smrti a vyrván smrti a proč jiný ne a jak k tomu přišel proč tomu tak přišel tak já bych to odpověděl takhle bych to odpověděl napřed ústy svědků toho doktora do který si zpovídal pacienti deví vyšli klinické smrti aktéři z ní si nebo to vůbec nic někteří z nich viděli nějaké světlo nebo viděli nějaké neboť je li tam sobě zvali a byli vlastně vyrvána z náruči ovládli se nazpátek to tě lékaři dali nějaký resuscitace věnoval je a doufáme a myslíme že tyto scény loučí dá lékařství už čí a v druhé daří náš ve stále více na tyto případy protože ty reanimační prostředky se budou ze svaté a bude tedy pravděpodobnost větší že jsem člověk zachová a životů hodinou smrtí ale já začnu zprostředka stává se někdy nikdy ten pacient když se vrátil odtamtud říkal se stal jsem se světelnou bytostí někteří dobrý věřící říkali to byl zřejmě kristus ačkoliv jsem neviděl třebas postavu jeho a tak podle toho jednání by soudil v do nebyl věřící říkal do co se alá bytost a ta mě odsoudila k tomu abych se vrátil nazpátek do světa a říkal mně když se musí vrátit že tam máš šly a ty úkoly a ty si tě nedodělal a když je na děláš tak tady nebudeš mít lidu v tom záhrobí a on to uznal vrátil se ale krista divili že najednou dýchá tak dále a tak se pili a dělali to co začlo tak jak tuhletomu jak na to co pohlížet u že si říkat tak víte že ten a ten člověk měl vědomí který jsem mu buď lo posadit bylo osvobozeno od od tělesnosti a tak se v plné káže tady objevilo ono be podobu té světem bytosti nebo nějakého hlasu to už jedno a tomu vero aby zatoužil na pátek po světě aby se chtěl vrátit pro lidová koly to je jedno nešení a jak ví řek virgo přihodit o druhé řešení je že opravdu tady nějaká taková bytost je která člověka soudí po smrti že člověk prochází soudem a já bych nával za prahu ze své zkušenosti tomuto druhému řešení protože já jsem patrně po té potom zacházení lékařů se mnou v tom předškolním věku prošel tím ne tím soudem protože výsledek toho byl že jsem měl nutkání jednat správně jako ví někdo odsoudila a my tomu moc abych jednal správně to ví v žádným není to se sedí a téma élovad ve krát stará správný ale já jsem nebyl krásného šťatna se by tě který se dal správný život protože jsem prošel i nectím soudem některý věřím že to není přiká nějaká záležitost logická že je tady nějaký zásad vněšku onu který do pro člověk dosáhne nebo dospěje když ztratí do určité míry sám sebe oni mě zbavili toho jáství a to nebo těžké o mou roku do tří a půl zotaví na pokračování že to já tě nebylo stále to slově že takže jsem měl jedinečnou si to se zbavit sama sebe a tím samočinně bez mého přičinění ve ne bez nějaké s nýbrž zákonitě přistupovala vyšší úroveň domem nebo vstupovat do mého života a diktoval v tom životě a měla moc k tomu stádu a způsobena žá jsem jednal jinak než jak je vedle vlastní vůle a to jsem měl čtrnáct let soustavně prosím jestli je toto míní spánku se řeči je přiklonit při této vého tady je to rodině to při tom dráze tak pak mohu pokračovat vykl už na této úrovni našeho souhlasu že totiž jestliže člověk poslechne tohoto hlasu a to se správnému životu ze lépe že než hlasem daniele tak oni křičeli nějaký raněné taky žádnou bytost se neví o ni ano na tom nezáří a personifikace to už je dávno dospělostí toho člověka mě nebyla ta dospělost tedy já jsem si to nemoh prvek to už je schopnost toho člověka to je závisle tímto zbavuju pravdivostí já jsem to neměl to obalen dojmy lidského život já jsem to viděl čisté tak jak to fakticky existuje takže mám právo o tom mluvit asi takhle jestliže člověk dbá na to aby plnil příkazy vůle která je vyšší nebo lepší nebo dokonalejší nebo moudřejší nebo obojí všechno dohromady a uzná za vhodné má tu sílu se taky v té toho ti aby to plnil tak pak se zase zákonitě dostane na hranice těchletěch možností nebo vyspělosti vyplývající z tohoto plnění nikoliv vlastní vůle nýbrž vysmívá se které leží je to leží bez není si to je zákonitě přistupující vyšší prvek který je v lidském životě beztak obsažen ale není u platně je podprahové je podvědomí a to na jenom vstoupí do vědomí a tam to začne jednat náležité vybalené další možnosti takže když dobře za nějakou vší režii tak si uvědomíme že tady se něco sami v sobě objevili co je v nás a co tam ve typů a nemohlo stylů od že jsme byli příliš sví je to zodpovězeno a já myslím že z není člověk dobře informován určité duchovní výši nalezli že vždycky touží po tom aby toto život a odešel který je se nachází hluboce pod úrovní kterou našel protože ho to mordu je že musí najednou žít zase v pocitu oddělenosti už před tím zíval a tak se divím v čem je stojí že páchali se vraždu jakmile dosáhli extaze čili tato tendence a tě kteří druh sebelepší já si pamatuju v těch sedmnácti letech jsem byl blízek sebevraždě na že bych se byl chtěl uhnout ale já jsem nestál o to jíst já jsem nestál o to pít spát vých a tak by nebylo bývalo divu když byl zemřel byl to jiný způsob sebevraždu a zachránila mě od toho matka která mě krmil o ní dělat říkal jak to že najednou než do už tak jednou bylo protože když je ti lékaři pustili potěch operacích by tak si taky není li s touto a správně ohně obdobného vyšší úrovni zase nemáš li život vocem já jsem tvoje matka já se o to postaví budeš ho to a tak mě sehnaní naživu a tak bych řekl i taková místa se ztracen zažil už vede člověka k sebevraždě čili není nedivím se že mnohý z těchto lidí se pesimistický vel na ten ten život já jsem považovat tento život za zbytečný za iluzi za ni za překážku naší rozvoje všechno mířil té všechno omyl za omylem to je možných jenom u takových extatiků kteří třebas v už oplývá třebas indie kteří takhle mohou pesimistickým liber nemám za zlé dneska přelití že tohleto uvažuje za nejvyších myšlení ale i který se dostali za hranice indů těchto extazí do nepropagoval extazi nýbrž stavy tak snaží a extazi jako nebo prostředek kdy už za slíbit vrcholným bohyních mi a já si myslím že právě tak vrcholí optimistou byl ježíš kristus a všichni jeho učedníci všechny pohotových a údolí mluvil tak dále to jejich řeč nebude zapotřebí bolesti protože dualismu nebude dualismu bude překročen on to říkají i slovy ale tak bych to byl dycky to be když ve a měli pravdu tento zdravý optimismu by se měl dostat dávno před tím než se vstoupí do těch vyšších stavů že pak nejdelší že až do těch vyšších stavu vstoupíme že tam budeme obdobně myslet jako když než byli vstoupil takže je dobře se připravovat životním optimismem na ty vyšší stavy ho zásadně přistupovat tak na to těm věcem které vypadají velice neradostně otevřeným hledím bez příliš nebo přemýšlí tam to všechno vede kam to spěje jakým ten vozu do to přeci nebo rozhodovat jaksi vážím nesmírně výroku a de na rá který řekl a to nikoli já tu promiňte mi mě meze už dvakrát den do katastrofy proto že se síly špatně šesti ohodnotil ho se v něm čeho na písmo nestačilo anebo že to bude věřící člověk nedosahoval zase vrhali do něčeho co na co nestačíme a co nemůžeme sami řešit neřešte ani ve své duši světové události to vás zbytečně odbavuje nebo vybavuje z reálného myšlení té nereálné myšlení to je stín té neskutečnost odvádí vás od přítomného okamžiku to je nesprávné nesmíte se politiku kdy jsem proti ní ale musíte znát řád hodnot tam se kam to patří teče do to vědět ale registrovat že o tom nemáme nejmenší vliv ledaže bychom se vnitřně změnili pak máme že to ví když vyhnali naší protireformace ritech zasvěcence a komenský a tak dále na ta obrovská vítr a ne proto že by byli sami o sobě špatný ale že vyhnali zasvěcence tak se snažit být zasvěcenci aby bylo ve věděl já myslím jestliže sebevražda byla spáchán vědomě stěně tak je říkají indové ten poslední moment před smrtí rozhodující pro následující život ať už je to v těle nebo není v těle poznamenává nějakým způsobem ten ostatní život po smrti já si vzpomínám z správným a ledna ho že není bohu má horkou že někdo stačí deše ten ašoka nějakou paní čtou která stále na ní do českým hradu říct nižší na učitele ale ne za to bílá paní ale on jako aréně schopnost se s ní setkat viděti a tato štrnáct let nebo ještě možná daněk než ji přemluvil tomu že tam přestala strašit že už jako je do pase co všechno provedl že bylo oné vyrovnej tady líčit že tam bylo zažívat zostra a ono to je kruté paži smrti nemohla tohoto krutého dosadit jako podobná o sebevraždu že tak ty lidi to nemají vrnět a jedno velice těžké výši tohoto krutého dojmu z toho posledního okamžiku v tom dojmu žiju mystikou a vně vraždí soustavně straší do vesnice to říct a tomu by nemuselo dojít kdyby jako se byli ne se zavraždil že to že zde horších věcí to člověk může spálit nevyřeší že jako u nás mu to vrací na jiné úrovni na které by měl normální už ji tedy řečí o vize a bez řečena nauka úcty k životu o učí úctě k životu a ta ustat životu musí víko krajnosti zachovat proto existuje zdánlivě nemíní předpis že lékař nesmí zavraždí člověka který je nevyléčitelným pocit obecným se to nemůže jinak předepsat nikomu než takhle na to nemá mít úplnou za zase obece ten nedají napřed a ten svaluje taky lékaře tak je to takhle cítil že jestliže někoho je živý vraždím a nemám k tomu důvody bych ho vraždě tak je to k věc nebo zvíře nebo člověk tak se proviňuji bodem se proměnu proti řádu přírody já jako člověk nebude se probíhat jiný tvor který v tom náručí rodím hraje jinou roli než lidskou člověk se už proviňuju ale nebude se rodí a třebas tik který na rozdíl od vá vraždí den když nemá hlad je dáno jeho přirozenosti a to by neměla být i kdy přirozenost lidském tvoru kdežto lev když se na žere tak všechna zvěř okolní ví o tom že na žadný a spí vedle něho on nic neudělal že u člověka který není no zvířetem neměl být jen víře ten tam má stát každá věcí na agenty okolo které jde o ví neměl ničit když to není ne ztiš musí zničit noho životu a to já tě souhlasím ale jakmile se zničí jeden nej nepatrných život bez tohoto motivu nosti tak je to hřích při jestliže například si od doveze vlastně že každá prosebná mít vychází stanoviska nevědomosti to je vůle boží na napomíná pánaboha jak se to má za že bez předmětná nemůže my nic na vůli boží tak mám trošičku zřivé že není trošičku magikem on není vůbec magické nebo mu nedal to je pro něho příliš ká úroveň by nevadilo kdyby trošičku intimitě me se na pak přesvědčili a podražené že modlitba která stojí proti mi boží je vyslyšena ale to magickou silou člověka je to matka modlitba nedospěje bc bohu ale zdá se že vyslyšeno že ho nepojedli a to je věc magie která tady opomíjena v tom ale když mu to už ale pak člověk dospěje názoru že zbytečné prosit když neznám li boží no tak já myslím že to také není b nárada protože člověk si vytváří poměr prosedníka bohu a to taky není zahozeno ženský poměr ve kdybych to ani nesplnilo tak by to nevím ale poměr prosebníka že má nějaký státním taky dobrý a nějak neporušen modlitbu a ale tak ji nekonám ale ježíš kristus jí doporučuje v otčenáši a vlastně řád hodnot aby do tak probíhalo řádově to má být doba při tom ne ten řád hodnot a tak se má prosit a se brát při prostředně ohled na řád hodnot jak ho stanovil třebas ježíš kristus modlitbě otčenáš tedy říká ty poznávám milované že to ona poznávám milovaného jiným způsobem než když se ježíš východisko cestou pozná poznává způsobem který by člověk poznávající přímo s tou poznání nebo uvažovat za pravé poznání jakým způsobem poznával svatý jan vlivem se lásky ježíše krista poznával ho jako následováníhodný okamžiku kdy vůbec nemohl nic poskytnout byl bezmocný měli a za ním šel to je to to správně pochopil svatý pavel říkal nežádá si odměny ne to je to pravé poznání láska poznává pro co po vás proto správně že si nastavuje to na sebe nežádá proseděl tím se otevři obory které na cestě poznání se vůbec nevíra ten člověk tedy na nebo ten nepoznává tak dokonale použité stránce tak dokonale toho boha a tu věčnost jako člověk bytí protože chybí které ten postoj toho té nenávisti k sobě on se točí kolem sebe přitom řeči ten nezažil od sebe vyčtou kristu na každý horlivé o tam zavěšen na to ani nebo na to ani nepostavím to ani nemohlo stát kdežto takového petrovi který na to pomyslel že by mohl při život tomu by se bylo straníte by že by ho visel stalo yby přiznal já taky se z ní hodil a to taky zabili ježíše ale je mu stát nebo v protože zvláštním způsobem poznával a ta jeho ho poznání láskyplné bylo dokonalou nou kterou by normálně žádný člověk neměl jak si vzpomínám že ta láska boží která mě žila v tom koncentráku ďábla dokonalou ochranu proti všem je sem starat ani jednou rád že jsem neměl hlad mě říct já jsem měl straka jsem měl nic která to pět si člověk jak je tohleto možný kdyby to bylo ve mně to ze mě vůbec nebyl u toho já to také nebyl z toho co bylo z toho že ježíš už vstoupil dávno něho zatím co do těch ostatních neměl eště přístupu včetně dá právo aby do něho Bůh stoupající člověk dává toto právo bohu aby se dělo souboji se mu odevzdává a toto otevření sama sebe to je to co potřebuje bůh tomuto není to celá věc když se určitý člověk ocitl v čechách kolem rohu osm náhle třiceti přišel tak se mu tady taky bylo bez vrazíte ještě pitev víte že nocích í tak říkám kdybych se příště věřil ježto řídí tak jinými čest a když jsem ho při před sedum přišel do paříže dostal se do ruky prospekt procesu on o psaný o té výsledného tak tam byl ten stav ani že to je k taky důvodně výrokem tohoto autora říkám kdybych se chtěl narodil příště kdybych se měl narodit číst tak by to bylo čecha to je ten poměr francouze čechám který přesahuje přes hranice věků tento autor ho dobře vyjádřil a tento autor se tedy narodil a tak si představte co to znamená takováhle myšlenka blaženosti kterou on tereza živá tomuto tedy na rukou musili tak protože potřebovali pomoci francie dále na vážení tak co to ta nená nás líčit ale jak vám říkám neberte toto procede o to božího bohu let on který jste díl ten vstoupil do tohoto života stejného teprve když bylo jednoho vírou tady se jeho takovým děl teprve tam se podařilo tomu bohu jak já tomu říkám který číhal vtělení toužil po vtělení o převtělení se uplatnit u tohoto člověka pože tam vznikla mezera v tom je jedno já bylo zraněno a druhé já čekající v té radě žena ve frontě voni mocnější tam dostalo takže ten ten člověk se od toho útlého mládí dostat do své ry tu že tam toho člověka který toto řekl o čechách a poznával tedy vnitra místa ve kterých tam ten člověk tady byl je to převtělování je to nabalování ne člověkem když tento člověk potom v sedmnácti letech se vzdal tohoto autora jeho života jeho dědictví tak všeho co s tím souviselo se svými tendence životní tak rád mě vznikla nerado pro nabaleny dalšího čekatelem se do něho a vtělil někdo kdo nemohl žít bez boha to musel jít za bohem celým svým životem každým vidí každý den tedy každou myšlenkou protože to byl patrně člověk který se tam dostal něho který měl blízký poměr k východu je indii tak stoprocentně se zranil křesťanství a všemu co nebylo indické opravdově let a pak to dohrál svou roli do práce tímto způsobem na nějaký vrchol tohoto že do úrovně tímto představa mít váhu a on znovu se z něho nikdo jiný zrodil a roku padesátjedna se do něho najednou nešlo rupa za jedno to bylo určité devět obrazem a se do něho vešlo řekněme třiadvace takových vtěleného višnu a a tak dále čili převtělování tak je tázají to podle zkušenosti kterou já mám od tažná le je už tolikrát ověřena mým životě nejde že by věřil takhle to přestěhování dobrá ale potože lidé nejsou té povahy jako já že by byli schopni obrátit se proti sobě anulovat sebe určité úrovni jakmile úroveň překročí tak vědomému tomuto přechodu nebo přijetí někoho jeho nedo takže ti to nemohou prověřit sem prověřil jak ale když jsem se relativně stal ničím několikrát životě že se tomu ho několikrát životě prověří říkám relativním podle míry po sebe poznání na jde tak o to aby v nás žil kristus říkám tedy nikdo z vás a přesto se to neděje aby do nás vstoupil to vědomí o kristu to je proto že třebas překračujeme zákonitost při které zákonitostí objevit a to zlým já řeknu jenom začátek zcestná poslati ale co měl ježíš kristus nejvýznačnější máte nějakou starost tomto světě to stačí to mohl ten zlomili vy musíte z rukou božích ten život brát a do rukou božího vkládat ne s ním víc nedělat bát ho manipulovat ním a podle možností svých osobních proměn o odevzdat než do nehne pro sebe že tuto zákonitost nezachová si necháte ovoce svých způosbem a jestliže nebo že se dokonce staráte to ale to se vám ne že by do proč ho měl za zlé jenom tohleto bral vším nevyčítal nějaké jiné ich než to nestarala bouřka dokud se starali o svůj život to že byla bouřka mi životě jsem měl strach o svůj život znamená rovná bouřka nebezpečí života ale s se o to dal tak dlouho nedostižné myslíme že těžkosti v životě jsou proto že přichází nějak vněšku nějakou leží když jsou tady proto že my jsme neklidní že my jsme starostlivé to neděláme tím přirozeným způsobem jakým vyšší přirozenosti se to má dělat to nejdeme klidně samovolný ovšem na zvučící židům že si mezi poznáním osvícenou na na jogina orabat nebo cestu lásky učí člověka jak je v tom poslat podstatného zví východisu takže když oni vychází něčeho jiného jak než se sejdu tak to trvá ten ten ostatní lidi není tak když někdo třebas je cestou poznání tak se vyví a před to poznání a určité době tak je protože tomu nevadí při prana láska když někdo ne cestou lásky tak ta láska tak nože nebyla předloženo poznání nebo při bránu pozná jestliže dejme tomu ten svatý jan napřed šel cestou poznání toho svatý na naši tele a přešel časná cestu lásky že byla šťastná končina ce rozumíte zase potom při smrti ježíše krista přešel na cestu poznání a to vysvětlím když mu ten ježíš z toho přízraků to je tvá matka je přeci poznání že naší vaše matka nesmrtelná duše ne hrne poznalému člověk nepřichází z míře naše křivá matka do přeci nebrala a a to nikdy nezrodila je li nutné mít představu o bohu proto aby se mohl na té cestě pokračovat je to dobře slyšet tak já mohu na s já myslím tak se o představuje široký pojem představa mizení hmatová citová pocitová nebo jinak nějak smyslová představa nebo mentální představa se taková mentální já jsem nejméně bojím osobně jako strach ostatní představ mentální představy ovšem ta mentální představy představa které vám tolik se ta vyžaduje velice mnoho úsilí opisů a řek bych obrazů slovních k tomu aby se vůbec člověku zprostředkovala tato mentální představa bohu či o bohu člověku ježíš kristus se právě snažil tímto způsobem postupovat proto se snažím také tím způsobem postupoval tě že totiž vytvářel myšlenkovou představu o bohu neříkal že se ho představovat nějak vůně nýbrž říkal podobné s království boží a tak dále to už za to všechno podobenství a to byla vlastně soustava představ o bohu protože není bůh nějakou bytostí nadlidskou nýbrž je to moc je to panství které jí temnoty království ona jako dejme tomu tento svět takhle oddělený je jak to my pociťujeme lidé království moc panstvím je rozhodující hmotná oblast co neexistuje ve hmotě to my tady neznáme jako že by to mělo vůbec nějakou cenu nebo se to se nedá hmotně využít nebo ve hmotném životě prožít dá že podstatou všeho tohoto království našeho je hmota a ježíš kristus řekl moje království není z tohoto světa čili toto pojetí představa o bohu jak on razí je představa za hmotnou představu svět to si měli dát pozor či nikdo maloval pána boha svou sama a jako tvůrce člověka jako mít jen že jo ne který má válka a tvoří svět nebo z hlíny někoho marně nedali si pozorná to bylo špatné porazili tu představu o bohu na strašný skoku roveň na úroveň hmotných představ tam není jeho království to už je odvozená záležitost to je v jeho království odvozené do bych tak řekl takhle jeho království té on kdežto království tohoto světa to je moc a síla nebo projev z něho pocházející asi jako poměr autora jeho dílu a toto je dílo boží ale není to a takže řekneme li toto je autor toto je to té tak se do pouště rozlévá že do bychom někde udělal čili vy to všechny představy bychom měli považovat za nesprávné nad lidská bytost to znamená lidsky pojaté ná rozumem srozumitelná smysly vnímatelné a když to takhle všechno vymezíme toto vyženeme tak budeme na pozoru když se nám pán bůh projeví v nějaké podobě abychom ho považovali za boha to není to je naše představa o bohu svatá terezie říkala jestliže ježíš kristus jednou byl na zemi byl tady vtělen hodil mezi námi tak od té doby nikdy na zem nebyl tím vlastně prozradila a se ta nerozvádí a potom vás toho stav na ně prozradila že to co všichni viděli se stýkali s bohem v tom ježíšem podobně to všechno byly jenom jejich představy té ví on nevěřil které ona nepovažoval za boha když to takhle vymezíme tak se nemusí přestavba o bohu dávat nemusíme se jí pak že co je potom bezpečnou představou o bohu o bohu o to bez mýho je představa o tom že existuje moc ze které je veškerá moc odvozena kterou řešíme tady svědky že je nějaká existence ze které všechny existence na tom určitě svou odvozeny všechny tvrzení odvozeny že je nějaká láska re které všechna nachlazení a tak dále a tak dále že nějaké poznání ve kterém všechno poznání je odvozeno tato představa je bezpečna to je bezpečná definice boha a bezpečná představa o bohu tak nevím si to stačí tak rozšiřování vědomí a jeho dosah písem se vyjádřil do nekonečna to je v pořádku že tady se to je pořád rozšiřování vědomí je totiž prostředek vědomí které my není máme nedostačuje zřejmě k tomu abychom při byli vědomi že existuje bůh kdyby nebylo nějak rozšířeno tak nikdy si toho boha vědomi nebudeme tě otázka jak je třeba a do jaké míry třeba do říše mě abych musí toho boha vešli vědomí na jednom že ta mě říká my tady na tomto světě ve kterém se ten žena tedy mohl e jako se říká že měl mi tady na tomto světě nemůžeme nevěřit my jsme si vědomi boha a tak že tady není nevěrce jsou vědomi boha no tak vysvětlovali mi to primitivním způsobem že mají tam tělo které není je to rodičů a je to tedy od pána boha vidoucími jeho o živé síly o stav vytvořil pro ně tělo které stačí tak to že to toto pod bych jednak vytvoří za do takové míry to tělo jako tělo které pochází od rodičů to to já bych jako s tím nesouhlasil ale nebudu ji do toho mluvit když jim to pomáhá k tomu aby věřili v boha to pořád že tam není aest pořádku ale ve skutečnosti tohleto rozšíření vědomí není dostačující živými proto aby člověk vnímal boha a tu vyššíc že jenom tak rozšířené vědomí stačí k tomu člověk vnímal boha které může nastat při zastavení mysli a při bezvýhradné toho osobního prázdna té mysli nepovídavé mysli toho lidského vědomí zpět do zdroje je to potíž takhle já to řeknu obrazem neměl ten zazl abyste to pochopili nebo je to úplná pravda ale bude to velice názorně jestliže my uvědomování čehokoliv na tomto světě potřebujeme aby nám při té cara od boha uvědomovací síla a z ní čerpáme přes ty transformace mysli a tak dále a smyslů a vnímáme tenhleten svět nebo v něm do otce rozhodujeme a tak dále tak jestliže užíváme tak to indů sobe toho zdroje té síly umí se druhé vědomí pocházející tak nám nic nezbyde k tomu abychom se s tím práce vraceli do boha všechno to promrháváme nebo prožijeme nebo potřebujeme nebo sníme v tomto světě a jestliže ale vyprázdníme mi s tím způsobem že ona nemůže směřovat žádnému konkrétnímu objektu na tomto světě tak přítok od boha nezastavíme protože ten je vázán na přítok jeho existence ano vítovo lásky a to se nedá a jednou byl se nedá udělit řeči pana našeho dohromady tak nastává tam plnost tohoto zdrojového vědomí a nemá jiné možnosti odtoku že se na pátek k bohu protože všechno od boha pochází a k bohu se vrací konec ně se uprázdnila cesta že tam do patřičné napětí potřebné k tomu o to bohu vracelo takže tento stav mysli kdyby se nesmiřuje žádnému objektu na tomto světě nemá ani představě o ten se člověk vrací s tímto tokem vědomí k bohu a uvědomuje si boha čili tento způsob prázdnotu soustředění a nebo to jednání lidského přivádí člověka nebo to způsob rozšíření vědomí přivádí člověka k bohu je to ještě rozšíření vědomí já si myslím že už to šíření vědomí není to je všechno mezi tím něco a ne dumen j eště ošizení vědomí ale to není ještě to pravé žádné i nerozšíří cíl domě lidem je konečná do neklamná jenom to že když se se svým odpad vým vědomím které od podává od boha ale pořád na přitéká se zcela vracíme nazpátek k bohu to není už dva ten národ otcova domu a teprve až se vrací vracíme z toho dobro pátek protože to dopadá tak že se to cirkulace možňuje tak teprve pak můžeme se mu dalším rozšiřování protože ten tok jestliže má to řekne tak mě obrazem jestliže ten to toho vědomí má velký odpad tak zase ho může více přitékat takže ho více při té katané ten člověk který takhle obrací tento kdo boha má skvělou možnost být svědkem většího přítoku od boha a takže má hřiven být dispozici a to je ještě tuhleten přítok od boha je rozšířené vědomí on i jeho nástroje kterými dříve vnímali jenom tento svět se odívají tímto vyšším přítokem a naplňují se jím a on už stačí na více ž na vnímání tohoto světa on se ukazuje že začnu chemie vyššího co se vůbec nemůže projevit pokud to má jenom k nízkou kap