Karel Makoň: 83-11B (přepis nahrávky)

a viděl tam povede spadá tolika výkladech zase na dašího osudného hlediska tak především viděl říct se patrně dopouští by nebo vzdálený pravdě nebo správnému kladu ten kdo odděluje to co tam ježíš kristus řekl od toho co se dělo na živém totož já nevím jednám správně prosím na tom předkláníme já považuju všechny židovštví za pouhý komentář k jeho životu to de to se mi takhle zjevilo v tom koncentráku když mě ten esesman zabít najednou chápali živ život bylo pro mě objevné protože on život to dneska řecká ale takhle jako kontinuální symbol vývojový tím se člověk dostává ze stavu absolutní trvati na úrovni hmotného vnímání až po nejíme ty a je to tam symbolicky znázorněno jakými prostředky jenže ty prostředky bibli nesrozumitelné kdybyste občasným něco neřekl takže když ježíš kristus na určitých úrovních něco říká k tomu co svým životem ukazuje tak komentářem umožňuje abychom snáze pochopili tomu dění se tam děti tak je tak nečiní životem když po čem jme dění tohoto života tak je nám málo platné že lovit je toho vnikáme že tomu rozumíme když to nepraktikujeme my musíme denní tohoto žit dění tohoto života brát kou božích a nikam do toho jako rozpažením hřivnami a když takhle do toho vnikáme tak potom pochpíme jaký smysl má třebas tu podobenství o hospodaření s hřivnami že tady míněno to co zažíváme v tomto světě že víme že když začneme tímto životem žít že to správy to naše mi domini jako by nám to odevzdal na začátku našeho života a potom nás nechá náhodička ne a dohlížet aby to vlito řecko že ovšem někdo vůbec a nedozráli k tomu aby pochopil že jsou to hřivny ne jeho ale boží soužen a že nikdo nepochopí že se to je že to nejsem živ to viny boží je mu svěřené jak toto může na té cestě vůbec ne to dokázat ovšem je to vypadáte jako bych nemilosrdenství sní o se mu to vůbec neřekne se k tomu nedospěje který ho život ale ve skutečnosti o je věčný a se obrátit oddělenosti že by to někde začíná a nikdy ho žilo narození a smrt jsou mezníky jiné než celek přede a to nestojí za tolik radosti ani se tolik pláče aby by při přebývání člověk buď se radoval nebo žalovat na to že někdo umře tak když třebas se na je narodí člověk dítě rodině tak ten duch vzal na sebe oděv tím samozřejmě způsobil že se uzavřel až do úplné dospělosti je ti do toho ne nevstoupí jaký rušivý vliv potřeba mě to bylo ruší vlivy že vydali tohoto tvrdého zákona za letos ti pro to hmotu když tam není ne takový to prvek rušivým já to považuju za ruší prvek nenormální tak ten člověk z dokonce svého růstu nemůže se dostat do duchovní nauka a nemůže z nich vyvodit nějaké poznání boha a je to v pořádku protože má oděv kterýho vězní takže my bychom měli být vlastně než časný je okamžikem narození je člověk vězněm v tomto světě je a že nemá toho času vůbec žádné možnosti pokud se setká někým kdo je za touto zdí se to se o povedlo ale teď kdysi já to všechno seskočit jsem se do očistí a stavu na nějaké vysoké úrovni vymyšlenou čit ze své učedníky a kde říká řek do jiné lovím ke a tak dále jak si tady říkám bude mí život věčný ne prosím vás kdy toto platí toto platí tehdy vy se loučí se svými učedníci když je zároveň obírá o jm víru a klid je jim za tím že budou mít život věčný vydobýt jeho kalicha a vybuduje ho tělo čili je absolutně je nemožné aby někdo kdo se dostal do stavu učednictví a dostat dostal k poslední večeři aby z toho měl to co z toho měli učedníci páně aby opravdu nedodržel na věky toto si i ke neuvědo ne do že nechápe vůbec věta symbolika je že na života cestou pití jeho výrok že každý výrok patří tam kde vznikl v určité fázi vývojové který ježíš kristus životem ukazovat a vede člověka ke svatému přijímání nic proti tomu nemám ale tu obu je že to degraduje vede bratří klad tím svátostem a tak je degraduje že na úroveň takovou že nic z toho do vědomí se dostane se tam stalo že nějaký nátěr vnitřní tam nastane ale o tom nemá člověk vědomí čili neříkám že to není ničemu ale ten těžký čemu tak teď jestliže člověk se stane učedníkem páně jestliže pro sebe za sebe než je nýbrž že je stejně provizního jako proseb jestliže si vzal za úkol plnit škálu hodnot označený evangelium a hlavně otče náš tak ten se ocitá samovolně aniž ví jak ani z uší přistoupit ke stolu páně když on říká to tím té na mou památku či to není samovolnosti to je vyvinutý to aby to tak činili i když to tam říká tak je možné se k tomu dostat samovolně před člověk do toho to tě doroste a jestliže se tam dostal jenom z vlastní vůle a ne tím co má předcházet tak to není správná příprava ke svatému přímá ní a nemá to účinky života věčného a o tom se že nepřesvědčil protože život věčný je na člověku aspoň po jeho nitro a v jeho nitru pověřený je moc a je to někde napsal o život věčný nějaký pohoří nebo tam to jedno a že se vyjadřuje mocí a nějaký li než tě způsobem dosadíte přečistého a nebudu opakovat že si to co je to život věčný to tam napsáno a v tom se dovíte že kdy do věčný je především zjevení pravdy na úrovni nikoliv pro rozumu nýbrž za rozumem že nevíme ani jak se k tomu dostane prostě to za ní tě že je to existovali za úrovni tento existence že je to milování za úrovni lidské lásky to znamená vědomě ve mně miluje bůh tíže tohleto člověk dosáhne tak jako učedník je připraven dokonale a ten když teď třebas chtěně příjme tělo páně jak se tady říká tou stanici zastánce tak dále a pije jeho krev je připraven pro život věčný říkám je připraven to život věčný a jak se naučil každý výrok ježíše krista ani tam kam patří když například on říká milujte nepřátele své a když vám zániku dnu stranu tváře ránu postavte druhou může si to chtít na někom kdo se dostavuje to úrovně že by ve svém bližním přestal vidět nepřítele který dodána padá ne to se nemůže stát a teď jestliže ten ježíš kristus tedy od nás chce abychom se vyznali co si můžeme dovolit a co ne tak se že by chtěl opravit tvoje ne a naše že ta svatá terezie chodila svatýmu přímá někomu ne pak té době bylo zakázáno výklad než jednou za dochodí svatým přímá zakázáno církvi kdy byla bývala chtěla mít a přistoupit než jednou musela mít zvláštní povolení biskupa a o to vona nikdy nedá dal čili to nebude tak zprofanovaná jako dneska tomu na sebou důkladnou přípravu o které já tady mluvím a tady duplikátem a osmnáct let než ona přijala ježíše krista takovým způsobem že měla z toho život věčný a takové život věčný la a jak ho přijala přijalo tělo a jeho let na kříž s ním že se i jeho oběti ztratila oběti a tím přijal jeho tělo o svým tělem za ní znova trpěl na kříži sušil k ke znovu vylévá za tu tato terezii a tím výkvět takže od té doby to to postoje žiš její mnoha a chodil jejíma rukama pracoval takže jsem zbytečně podívali jak to všechno za čím při té při tom chatrné ze víra přitom to je věku že se neunavuje a on jim říká prosím vás jak se mohu navíc a to nedělám to je kristus tak teď už tato umíš k tomu co to je a kdy je to takhle úplné že je to celkem řítí případ protože není obsažena příprava člověka běžného k tomu aby se vám této úrovni stalo já nejsem proti té ní pěti která se věčné křesťanství a to tak nízká úroveň že věčný lidí to budí dojem že jste vůbec nic neděje tím méně se vstupuje do věčného života do věčného života je té fakt té rozšíření vědomí takové že tento svět se mi začnu je v jako má součást toho velkého světa božího a odtamtud vstupu ten do toho světa a ne odtud a odtamtud jsem to je přijetí krát brž dech jí ho jeho těla a jeho krve že já z toho kříže stávám z mrtvých to nějaké cíli a z mrtvých a jako vstal z mrtvých už nemohu zemřít mám život věčný a toto života věčného vstupu do tohoto soustavy zbudovat život ani ani nepozná že žije někde jinde a taky to co zažívám je pouhá ozvěna toho věčného života o vina tak dokonale dokonalá že kdokoliv tam jednou takhle vstoupil a tu ovinuli zažívá žil za telete dokonaleji daleko účinněji daleko úspěšně ji daleko méně uspěchaný daleko řek bych to kým ději než kterýkoliv jiný člověk to není odstup od to je pravý přístup k tomuto světa větu z pozice boží a této přijetí toho ducha pravého to je objekt ježíše krista jestliže tedy ježíš kristus svým životem a tím výroky ukázal nějakou cesty tak bychom si neměli dovolit té cestě to mě kdybychom ji brát tak jak se nám ukázal by si ztížil me že písmu nebylo všechno napsáno obrana tolik že opravdu do dodržet jednat lidské i my nemůžeme lidskými silami to de držet nemusíme pomocí poslušnosti pomocí dodržování zákona teď mezi sami nevymysleli třeba narodí se dostat k nějakému osvícení a cesty lito ho to osvícení jednat už nejenom vlastní silou ale silou boží k tomu abychom to to ne to další stupeň že takhle postupujeme tak je možno se nakonec dostat na kříž a tak smrtí stát že ale něco o pomineme tohoto vzestupu tak se s námi stane to co učedníky svatého pavla že je pořád musel napomínat protože tam se přeskočila nějaká až po je pokřtili protože o ně sestoupil duch svatý ale nebylo to komplexní třeba ten člověka bylo to jenom přemožení toho člověka v tom smyslu že on věřil živě věřil no občas také kolika protože jeho tělo se hlásil o a se tam vřele podané napomínat sám těch nápovědí a napomínání nepotřeboval pro sebe ale proti který pokřtil pořád popsal to je to napověděl až se napomenutí to že ne to přeskočili tak se nepovažujeme něco seskoč tam u pavlovi to nemám za zlé že on sám také něco přeskočil a dělal mu to tomhle potíž jak se přidání velíš tola duch je zalité připravena tělo je slabé a dále by byl nepřeskočí tak tělo ve své slabosti aby mu bylo velice prospěšné pravý touhou slabosti protože tu by plavě dokonale že tomu sebezničení by došel k tomu názoru že o tu slabost to tělo musí na určité úrovni odpadnout pociťovati a tak dále tečka dali o zlatého pavla samotného k tomu kdo jsou zřejmě až v okamžiku smrti a on se ocitá na vysoké úrovni ale potřeboval ještě zemřít násilnou smrtí aby to dokončil a je zajímavé a vinu svatý jan který miloval toto nepotřeboval tohleto protože on se vůbec od krista nevzdaloval by pořád při něm modlit nevynechával ani jedno jeho slovo ani jeden jeho čin a ten čin toho zmaření na kříži nevynechali neví to jenom vanem protože jíš kristus je ti ukazuje spasí běh víří milovali ale to si bytostná a tu nemáme sílu tak si musíme hledat tu sílu u boha tím že ho bude poslouchat kdo mě miluje vyklíčit kdo poslouchám případ jinak to nejde než poslušnosti která celá že že se ti ten snažím milovat a buduju své emoce tak to chvilinku jde a já tím unavím nejsme ten soustavně tě udržovat emocionální stavu citovém tak že ti kdo šli srdcem kupředu velice často krachovali a té dale kdo tam šli poslušnosti tak kde zkrachovat přestože poslušnost sama není jedete bez tomu okam poslušnosti byl jakým svatý ignác voie nože byl to o já a tu poslati představa jako táže že to není správné pochopení poslušen to stačilo tóv ale těm závojem bratřím všem nestačil proto no my se dopustí v jeho zavalitý základní přestupky proti tomu to trvalo i poslušnosti jelikož střádali například pro svoje zařízení bohatství které přerostlo přes úroveň hodnou osudový a moc žádali tak i pro ten by rád takže papež nebýval musí než ten řád do rušit pro obrovskou moc terou jezuiti měli a prorokem bolet nebylo už vzorem ten takže je poslušnost sama není všecko že jsme si jiného svatého třebas svatém antická tam než se na poslušnost lásky a tu ale zase protože pěstoval dobu a lásku správně ale nepěstoval dost dobře jsem začal vydat říka svatýho nenamáhej se už z ní má matka než vám a tento tý pak by se postarali nově pokulhávalo u něho poznání o se k poznání dostává jenom tím že prostě opomíjel lidský rozum pohrdal svým považoval ho za strašáka nebo něčeho něco co nepatří do toho díla to tedy to už je překonaná záležitost tak tam byla chyba že vás lo poznání kdy bylo bývalo nemá o poznání tak věděl ten svatý radíš že by to pocitu nečinnost malinký kousek země nějak jsem před ní stát do topinkovi tam to marie a že i kotlem od asi zem a tam na touto chřípí ho františka zbudován se takže my víme kde se modlil a to všechno zachováno to je prostředí tak to bylo veliké bohové a ten dopředu ne to pravé bohatství které má je živé lidské tělo než on paty panice došel v tom že to živé tělo lidské bohatý od boha daného že s ním stěna do jako oslem nýbrž jak se ti přímo že mu musí dát taky na ji takový byl dávno vyžíval na trpěl žijí možný choroba podvyživení a už ho nepostavil vůbec nalovit osla a zmírá deště divu letech odžiju a všemi těmito nedostatky vzor nerozumného tu sob postup neříkám že se nestal svatí prosím to ale za cenu úžasných obětí a obětí ke nejsou zavede si jeho současník třebas svatého toho kazatele sice vynikal poznání obrovským poznání ale velikou pouští dokonce oběma ale válkám jiná stáže totiž přeceňoval lidské poznání my neumíme správně zasadit lidské poznání do kterého toho konce té cesty musíme vědět že to je lidským poznáním dá ověřovat že té oba pravdy to musíme věd a on si myslel že to oba pravdy není a proto právě dominikánské řádu vzniklo po tom hnutí tomáše jakého kde je rozumové pochopení věci pomine povýšili na soustavu platnou pro celou církev on si to nepřál sám přišel na to než se to vydalo že to není pravda a o to vytočí aby dali to a on musel to exilu protože by ho byli zabil musel utéci zánětem by dosti stranou že to prosimvás taky okolnosti nikdo nic není na vzorem protože každý se dopustil nebo vy se dopustil trvale přechodně třebas po tedy život se dopouštěl nějaký základní ty které my můžeme klidně opravit v naší době klidně opravit když bez předsudků přistupme tělem učení že jak se ví o ní neznali vůbec symboly božího života neznali ani dominik a svatý františek nikdo ti prostě ze střed kázali ukřižování se krista a to bylo všechno ten svatý meditování ve sezase ale ten svatý aniž dělá a proto měl prvně křesťanství stigmata a diova celou tu nauku ježíšovu to znamená on to nedovedu pochopit jinak se materiální boha a kdybychom šli od jednoho svatého se druhému tak bychom nakonec stanul u takových absolute neuznali svatý jako ne se do jakou dobu taky svatá terezie svatý jan z kříže kteří byli dál než i tuhleti se touto učitele ti v až na toho svatýho eckharte mě ani svatý cíle ani není teleti méně o jeho určité už a atmana kdybychom tady z té li se lidí kteří tomu nejenom rozuměli a to se taky správně praktikovali a museli bychom právo svobodně přistoupit jejich učední a směje podle nich řídit abychom toto všechno co dělali za dešti ne před ním pomine mohly opravit a když se vezmeme ty modernější sva abychom se stali z těch starý třebas do na mukta ten se mi zdá a vy už daleko dále než přes nějaký oko to mě vidět ten už tam staví zná renezančních myšlení neteční svatý nejvyšší nezačí svatý elišce v je svatý litery tam začíná nový svatého radostného ne křižovaného na kříži to je radostné posedá se často i zemřít prozrazuje že to nejhroznější proste oba tak dále radostná záležitost no a po něm nastoupila celá davů když nejlepší je svatý naše staletí svatý do bosko a možná že v nové době ten páter pio který se hodně trpěl ale dělat to za své bližní tam o sobě ve nemusel vůbec se tě kdyby tebe nestavit nedovede jinak než katolík to byl ještě poslušný ta roste do věk nebo dostali by katolík by si myslel že si to musí větší měrou vodsloužit než jak je hodno človkem tak že trpěl ne úrovni neuměl nebo za studiu svá že neuměl ně trpěl do jsou i moderní době nebo v nové době příkladě vo svatá které by žije že oni něco tam jako nepochopili z toho že nechápali symboliku ježíše krista to za to člověk žasne jak takový k ní mistr jako je po že ten řeči dokud šedesáti jak nerozuměli řízeno do té se tomu přiznává tím že ho vykládá aspoň to neměl dělat a ale dejme tomu ten do o to se nepokoušel o li na ježíše krista ale chápal ho nebo jako radostně milující slově k a myslím se byl poměrně nedá kdybyste měli možnosti přeci pořád životopis tohleto svatého šachování jinak alberta to se tím zamotají ale eště chová že o to by tohoto světce té skvěle na sedět to byl nese do vědomé jak na to ovšem i klidy budil odpor bože jak víte já ho by to moh těl dopadli do blázince ne naštěstí on byl tak dalece osvícen když tam přijel počátkem biskupem tělo nenápadně odvést do bránice tak svatý don bosko přistoupil k tomu kočáru pozoruje slušně biskupa a řekl očí mu tam zavřel dře a řek bych po činu tak lilii pánem do vládě nebezpečný blázen a od veliká doba vivit už měl smělo nic pokoji si taky neska a té nová doba to je konec devatenácet letí se musíte svatý bránit poctivé tyto pže že pošle do blázince své představy jediná možnost ve kastě by uhájit tadytu dohovoru tak já vám navrhnu také nebo rozbor dělat o takových stanovy se k ní ní nebo východisek do věčného života protože každý za malinké a krmit nějaká obecná východiska která to si o tradicí tak například tě je lesní východisko aniž si to přiznáváme z těch duchovní věci a siempre jestliže věda si vzala rozum za vedoucího činitele a desítce jeho tak musí dojít k tomu čemu říká věčný opor náboženství vědom a já říkám že mají pravdu protože náboženství které postaveno na tomtéž rozumu a které je postavena věda neobstojí žádné náboženství které má rozumovým prostředky nebo rozvinutými prostředky se postavit po bok vědy nemůže úlohou přežít že náboženství není rozumová záležitost jenom rozvázání nebo rozumová taková záležitosti to jenom po té stránce že se to dá do určité míry do rozumu převést ale je to převod dycky jenom jedné malinké části toho celku náboženského oproti tomu co to má vésti a tak já začnu s tím attice darem když totiž lidstvo na západě době si tak se martě lety začalo stavět rozví do koření tak se musím o pídit vím že navodí tak si protože jakmile se rozum přišel na nějaké vymoženosti v tomto světě lidském tak jimi potřel to co zjevením bylo mu předepsáno tak dejme tomu potřeboval celou genezi říká to není možné dneska víme že to není možné aby tak jak je to berete vůbec nikdy vzniklo protože rozum se staví proti tomu že před píditi let po nějak vzniklo to sice spisem by to není možné ne neska už si to dovedeme dostane tady zvýšit že země strastí a o melanile tak se potom je ta pravda náboženská vytčená někde pro nás břez ale přeci jenom nemá pravdu věd jo já to nebudu hledaly neúplně aby neutonul nepotře nemá čáku ale jak jsem měl středa možnost se setká se svou přijdou nebylo deset aktů ovšem ateista na věřící a teď jsem říkal já něco říci do života tak sem říkal do věříte a do nevěříte tak dva věří tam se nebáli druhýho a kde se a smířil říká to bude krásné tak já budu mít jak sem nýbrž se asi tímto způsobem se odchovat ti devatenácet které postavilo tak vysoko rozum že si myslel tím rozumem větší všechny záhady věta ale čím dál postupovalo od dvacátého dvacátýho spojí tak poznalo relativnost všech těch takzvaných neměli zákonu vyviklal a jiných a by nás dokonale žně ústy a myšlenkou ani se nemohu teorie jestli je všechno relativní pravdivé jenom ve stavu něčemu a když ten tak pomine tak ta pravda také pomine tak to už dneska žádný dobře poučený asi ta netvrdí že jeho náboženství ani pět pravé nýbrž bude se ohlížet také po jiných citem ale za ně u toho asi směšně podobá leg a tak dále i materialisty devatenáct svatí a diviš století prostě potírali náboženství rozumem všichni jenom rozumem ale nikomu se nepodařilo tím rozumem to náboženství úplně počitky to zůstalo tak na poloviční cestě kdy jsem vykládal to tak říkat nebudu božu ave to se podařilo ateistům porážen a řekla genezi to bylo jak se ten to pořád velebně a zázraky ježíše krista tím proto poctí a tak dále státních takže ho to celkem bylo dost ale teď se mě říkal bohužel dneska už víme od dohodách a to je otázka dvacátého století respektive jeho nobelovy ceny že vedle vědomí máme také podvědomí to je veliký pokrok materalisté vědě to znamená že totiž ten rozsah našeho vědomí to začíná smysly na jedné straně jako či rozumem rozuměli zpracováním mentálním pasování na stejně druhý ji to nic druhé těch smyslových vjemů to není všecko nýbrž po těmi smysly je dalších kála podvědomé paměti které je daleko více než to co máme nevědomí a jak to je dneska odhaduje věda tak to je podvědomí k tomu co je ve vědomí je asi jedna děje tím do té síla podvědomí to je solidní takový odhad nezní vědy vyhovíte toto na vědomí v tom povědomí tě tam to není neuspořádaná je to uspořádat a člověk častost o lidmi dění protože si vzpomínání co se sice jasně vycho vědomí není ale on podle toho pojďme té podmínky nachází východní to pro své vědomí jednání se člověk něčemu vlivem vzniku jeho já a vývoje ve společenském dění dostal do nějakého východiska tak ona mě trvá tak že s tím člověkem se nedá hnout to vychází ze stejného předpokladu pořád nebo ze stejného aby se jim tam dokazoval jak tomu je je třeba už střílí dětem těžkou tím méně snadno se hned třebas baterile imperia teprve stavem to vůbec nejde ovšem dá se hnout třeba ze starší člověkem v době odvětí že jedno já opouští a druhé na stání klademe mu takový zlo na statého tam jsem taky to dokazoval a proto dnešní například marxist kteří znají to svého ze dvou těchto částí jedné části kdy nebyl věřící a eta sine do se bráti na víru a byl přehnaně věřící říkají to byla i o tedy dost zrovna tak třeba dejme tomu ramen volán ne to ona a předtím nebylo postava náboženství a to je nás stal ve svém podiví například bytí a že život než by bylo postaveno na hlubokém náboženském poznání říkali se mi li to a my všechno vydáme o onen ráda ale tento posledního pis já se k život indie nevydáme protože to už nepsal normální člověk tušení člověk o to tak krásně logiky skloubené a na štěstí ta dana která tam byla ta trčet lá já to od vás učené a řekla noe bezvadná se že se mu nerozuměla ale to nepsal tedy ničím videte člověk nedokázal se takoví taky to tam jako na prasaty na těch nevěřící a a tak semene kousek dál a říká sem ale to že se postavil na stavu rozumu znamenalo že celou řadu pravým nerozuměli museli vyškrtnout jako to já nevim hloupé ale jako nemožné čili vymyšlené a já jsem jí říkal páter že tomu nerozumím a vona na se s tím tak že řeknu se to hloupé tak to je hloupý jsem že do o tom když tomu nerozumím nejsem já hloupý tímto způsobem nevíte počíná vám to převtělí řekli to předváděl víme vyvádí jsem všechny pochybnosti vědy že genese není pravou platným líčením vzniku světa a tady nebudu líčit a sice tak nakonec v tom udělat si taky nestavím tak že se mi to podařilo jak se mi zdá ne obrátit na víru ale dokázat tím že je to pravdivé líčení tehdejších poměrů palestině nabytém chodě co se o ni vydávali za začátek světa že pro ně pro historickou to oblast jejich tak to byl začátek no a teď jsem říkal kdyby bylo zůstalo lidstvo na úrovni konce devatenáct století kdy neklidní zákony které se zapsali do stavu lékaře se počítal před pomocné dítě li se běh plané a všechno ostatní sídlo lidem ne dostupného kdybychom byli zůstali na této úrovni tak nesmí oprávněn k tomu náboženství úplně vyřadit ale náboženství se vyznačuje víru samo sou slabostí a ne útokem máli to ateismu je nyní pro každého nábožensky založen na člověka protože říká jenom rozumem se to dá najít ale to je náboženství je postaveno na vědení a teď jsem jim říkal svůj životní zážitek jak moje náboženství bylo postava nevěrní a jakým zvláštním způsobem do otevření a že vím že už je lidí kteří při přede mnou náboženskou cestou se dostali k tomu pravému pojetí na božtví jenom zjevení já vám jenom ve zkratce toho řeknu ale myslím že se musíme dát mu tak to říkal že mi říkal ale tohleto náboženství není postaveno na rozumu ale dovoluje ty od rozumí rozumu tím aby uznávalo náboženské pravdy to je jedno nevíš chyb náboženství které se nám jít do pouští nemělo by se od rozumu chtít aby náboženské pravdy přímá rozum nepotřebuje na visení ucházet rozum o uznání rozumové uznání a bude ti prozumět vědět kam patří a které náboženské pravdy může uznat neměl by násilím to překrucovat to náboženství je jestliže například v jakékoliv náboženské pořádné sousta nedobudu stát se stane jiná něco musíme ubrat protože tomu nerozumíme a říkáme si to rozumu odporuje tak to na boží děláme něco jsem se říká v náboženství tak si žádá a se a to potom stavíme na hlavu to zjevení které žalu lépe řečeno přestáváme věřit že to zjevení bylo pravé ale to zjevení bylo pravé po té abyste není třeba když to zjevení se středověku opakuje něco z toho umírat že že to výšek a jako pravé a zemi dokazoval jak to sedění jitra vím zjevení a jak se to shoduje s rozumem po té stránce kam až může jít o to a o dostali sme se padalo z těch osm let mně prozradilo že se se nejsou zviklána ten věření vádí ale že jsou říkání v tom slitovná cesta poznání že to patry nějak se onanií přináležité navštíví také pravdu ale jinou věného světa a jinak vypadají a zdánlivě porozumí stojící ale že už je to zdánlivý protiklad že už to není proti a to byl veliký ústupek již ne a že tedy v jednou se mohlo stát že by svorně života božství vedle vedle vědy já jsem říkal a to se taky stanem že nesedá nemůže protože jsme řekli se trvá na stanovišti které sami po sobě nemohou existovat tykadly by člověk mohli svatbu a byl o náboženství založilo věkem nazývaní to že by chudá protivení mu není dáno by sem se oba ani to co nezná a dále nebo vy žít v statickým kokrétním taky životem ta šosu může dovést tam musí jít rozumem te dát vzývat a na životě ježíše krista se dveří i ze time že ten věrách své rodiče a byl podřízen společnosti ve které se atakdále teprve až přeroste přes tu dokáží tak odstaven rozum a byl poslušen toho se musí říká věření to znamená od boha všechno přímá a ne ze svého rozumu a říkal dokonce že kdyby byl přijal něco ze svého rozumu je by mu neměli věřit že všechno před dělá je vůle jeho otce takhle vypadá náboženství člověk že takzvaný svatý a potom jsem říkal nakonec že tedy měli indové jednoho veliká na jaký kanál dá to byl vyloženým list a ten říkal jestliže je omylem že my jsme lidmi jestliže omylem který ten vývoj až poli tím tak pak na tomto světě nemáme co dělat a na čeří tak vám to něho zkáze to ale omyl není jestli to nějaký záměr se do tohoto vývoje když mu nerozumíme a že mi uznáme že to bůh jestli v tom nějaké vnitřní každém přírodě žití a to takhle zařídila prakriti oni tomu říkají do příroda takhle zařídila tak mi prostě musíme uznat že přidané našim vládcem a musíme z ní vydobýt co se lidoví dá a o ní vydobyl tolik že by člověk nejvyšší poznání jaký je vůbec člověk možnost a takže oni si ho váží stejně jako třebas ramakrišny nebo straší nebo jiných to ale byl to vyložený mařili li říkal my indi děláme tu chybu že po ceníme hmotný že mě nutným ani čína radím pomocníkem na cestě do věčného života a hmota poměr věčná ale vědomě není věčná když člověk to vědomí nevyužijeme motto té míry aby ji povýšil na vědomou kontinuálně vědomou moc tak člověk se dostal do daleko že už je aspoň přechodně vědomí ale musí to převést do vědomí věčného no a tak to je že takhle skončil materialista indický ne nad tak říkal no tak tibi lidem ho dopadnutí a ono materialismem no a tak dopadne jak se dostanu nemůže jak jsem se ale indie normální indické stanovisko je spása člověka a člověka náboženskou cestou jenomže jsou si toho vědomi že člověk není schopen jít všestranně že má nějakou přednost a té se má prvořadě chopit a pomocí této vlastnosti má do té věčnosti být tak to je lásku plným člověkem tak jde cestou oddanosti do je člověkem převádět poznávající de cestou poznání nana že a tak dále a vlečeš ěm kratším činným že cestou karma karmajogy a tak dále těch hlavní o věc a to je to který některém je založena jedna základní chyba že totiž opomíjel