Karel Makoň: 83-19-K (přepis nahrávky)

že jestliže tedy člověk se příliš přísně kontrolně tak se dopouští chyby která je křesťanství velice dobře známo že příliš kup a ty skrupule to znamená vědomí vlastní hříšnosti malosti v nepravé pokory vědomí nevědomého nosti způsobili že mnozí dobří lidé zanechali té věčnosti rezignovali anebo měli tak poraženeckou náladu že je to nepoval nebyli schopni předčit osadě tedy skrupule vedle strachu o to soudí jsou jiní největších překážek na duchovních proto jsem citoval tam aby se s je to vodbydu jsem byl jiný eaitaova to když byl největším přišel přes otce a říci se pozná ale jenom říci že poznání samo člověku nepřistoupí že poznání se to duchovní dostavuje tehdy když člověk je patřičně lidí jestliže se člověk dál s neklidně svou neschopností svou hříšností svou malodušnost svým strachem tak znemožňuje si další postup a co je třeba je to případě těla co je mi do toho že se schopny protože se cítím neschopný tak to je ještě to se ještě cítí někým a co cítí nikým je hlavní překážkou abych se setkal s bo já se musím cítit nikým až nebudu ani neschopni ani schopni nýbrž prostě půdu tak okamžitě zvítězí neboť já se chopím té pravé spontánnosti která pochází od boha bůh totiž si přeje abychom se k němu vrátili bůh totiž není jenom tvůrcem který pouští všechno ze sebe nýbrž taky s postele ty všechno sobě dále a abychom se dostali v té první síly tvůrčí do síly spasitelské musíme opustit boha tvůrce se stát marnotratnými syny ale kdyby to našem marnotratně vést k tomu že bych si řekli nejsme schopni se vrátit do otcova domu do se opravdu nevrátí my ti jako marnotratný syn který všechno promarnil ten tedy jinak řečeno je ničím nehodný absolutně nehodný a přesto jde tak ten se chopil té druhé vlastnosti boží aniž ví o spasitelské která ho neomylně vede do otcova domu před nebo ve vší ani on tam byl a ještě tam se bude tvářit já vím že nemám tady to do protože jsem byl marnotratný a všechno jsem povahy já nemohu nic nabídnu ale ten otec mu zaručeně neřekne vrátil se v domu nabídlo si tím do neboť nikdo víc nemůže dáti ne svůj vlastní život zase jsem na téže úrovni nese vyšel a když ho dá třebas bohu a musí dát taky bohu té fázi rozhodujícího musí dát bohu a ne někomu do vás ohrožuje tak pak je s bohem a to se neprávem poznává po aby činnost procházela bez přemýšlení a popisuje ji jako nesl učí nebo nemyšlení v my a voni to dělají pomocí otázek odpověď jakmile za tou otázku začne přemýšlet tak to sponou řeknu ti schopen samovolně jednat ale já bych jim tedy vytkl jednu věc když jsem já byl samovolně schopen jedno když jsem poznával co je správné když jsem nepoznával co stárne nebyl jsem schopen této pomohou to jim tedy v tomto chybou toho vacant je třeba člověka dovést k tomu aby samovolně poznával co je správné jedoduše zbavit sama sebe že ta se požívat se svým tělem to nejsem já a jak se to může stát ne nějakou operací ho prováděli lékaři ale zaujat sem li zaujat střílení přestanu zapomenutých toto převažovat za velice příhodné abych jim vysvětlit jak se poznával jestliže já zapomenutých a nepotřebuju tedy a tak se strefit do boha fakticky do terče přes zapomněla sebe na všechny funkce které probíhají samovolně samovolně a jsem zapomněl prostě na sebe tak jak se to geneticky vyvinulo do ve dýchání a pozorování tohoto světa když ta napjatost nebo o zaujetí po ňáký cíl mě bylo tak velké že zaplašilo veške jiné zaujetí tak to samovolně vedlo poznání boha to on sebou ne napřed pololidí pro správnost bude potom to bylo zodpovězen tím zaujetím prosto se dostal na úroveň by se mohl jít za to nese bouřit nového prostředku nebo nové úrovně poznání ale myslím máte dojem že se moje jak se k tomu dost no pověděl protože ono není třeba ví zaujato to taky nikdo nedokáže já taky jsem to pole já jsem nikdy bohem do sedmnácti let zaujatý nebyl až on se mě ukázal tak o se byl na je pochopit potože byl mocí které se nemohu odolat kutečný která byla skutečnější ne tohleto tak jsem musel toto považovat tedy za iluzi a tamto za skutečnost jedinou skutečnost která existuje do jsem za tím šel do toho zaujme to nepřirozenou nebo nepřevede ale to tudleto nebyla nadpřirozená nějaká zaujato na boha ne jsem o bohu bude chtění vše nýbrž to byla zaujatost pro správnost já si myslím kdyby ti křesťani byli bývali vypracovanou tak dokonale to sousto jako měli třebas v ale nějak volem zvanou aby někdo se jí zaujal touto to aby to plnil to procentní a nebyl to nebylo této cestami se nýbrž to bylo předešlá zhora nebo od někoho jiného to je jedno že okolo by bezhlavě to plnil tak by se zaručeně za to dostal bohu přejdi po tom bohu čili jakýkoliv systém zaujatosti která trvale míří za plněním něčeho to jehož pořád též to je správný systém jak se dostat za sebe překonat sebe jak zapřít sama sebe a o sebe zapře se nebo že na sobě se k sme si řek bych si tedy že zaujatost měl vlastně takový základním prostředkem vývojovým a kterým že me záměrně působit čili že tam je nějaké solidním východisko pomoc je nikam došplhal je to pravda ovšem je tam několik tatvách starým se vysvětlit vším zaujatost nelze navodit jakéhokoliv du každý je vypoví to jiný způsob o jakosti a když známe když povíš toho člověka tak se snažíme ho napřed zaujmou tam kde je to pro něho nejsnazší do nejpřístupnější deme cestou nejmenšího odporu jeho tvém mohlo by se také stát že zaujat pro několik věcí najednou pak samozřejmě musíme výběru cestou mě bychom věrou cestou ho přivést k takovému řádu v těch zaujatost tech ne aby vyloučil ty ostatní do o jati aby je podřídil v té hlavní ano to je důležité protože vybavit z nějaké zvukové ba mnohonásobné je nesprávné to znamená by znamenalo oklestit jeho bytost jeho vůli a přesnost něho zbavit možností jiných které má protože ono se může že jsem stav že se věnuje ta to je to stará počátku byla pozadí na před ní zaujatost tam ta ustoupí čase protože tady je všechno takové vylité ano napravení absolutní musíme si tohoto význam ale může být také za to s která člověka svádí s pravé cesty no tak od toho je buď ten vychovatel nebo ten člověk sám by uznal že ho to svádí nové cestě a jestliže toto uzná tak je to v pořádku a bude se toho bude z toho chy bystří a tak se toho nevystříhá protože to jeho zaujato tak musíme mu najít jinou zaujatost která je zdravá ne kterou sebe esemana hradit tam u minulých sem no samozřejmě člověk moderní je takového typu že těžkosti jednostranné zaujetí on je naplněn mnoho hodnotami které stojí vedle sebe a jsou pro ni o stejně důležité a to je těžko jinak se to vymanit než právě srdce nebo na povinné ta hodnota která se dá uchopit i srdcem to za u potrápení uchopit e to vidění potom ty ostatní do něho a když já k tomu nepřidám tuto desce už jenom myslí o silou tak jak vyzískat lásce tak nezvítězí tady láska srdcem tak řekl má velice dobrou platnost a účelnost ano tak že například vodbyla měníc do srdce ale tak oku ano ale ono o vědě já myslím že já jsem tím že u té pozor techniky který na to šli na tu techniku srdce a ty ostatní říkali no on ten člověk k já veliké špatnosti spatně odhadne věc ale je na něm vidět jedna věc ne proto zaujat a když jsem s nimi mluvil tak on proto žil se to a toho přeneslo přes mnoho těžkostí a propasti který doplňoval ně padl na povídá se mi tady že nejvíc je couvá ču je sám sebou a zdali by se nedalo to je to vlastnosti u žít pochopitelně musí se v kdyby se toto opomněl tak se dělá ta nejhorších chyba vstupu do pustíme se tak velké chyby které by se byl s nikdy nedopustil například on napřed budil učí učedníků za úlevou spásu protože nás událo se byl klidně který jím panny kam a říká že bude konec světa on to ovšem i levně ne se na vnitřní konec světa ostatní slov na fyzický konec světa i to nějak nebo a říkal ano výše konec světa že tady spasitel se tady eliáš něžnou hodil a tak dál tak to sou příznaky konce světa a do se tetě spasen je ten za mnou a oni na tohleto nachytala tu sebelásku jí se bránu nemohli projevit než se spasit nějakého konce který by vedl k věčnému životu dohonil šťastné na převtělování to ne ale je neživot jakmile je chytl ale dokonale takže opustili své rodiny to znamená to co měli nejí jinak kromě té spásy to znamená své oni opustili své nikoliv sebe ta touha po spáse do byli oni tak rodina zaměstnání to bylo děj víte z tebe vědět o ně napřed zbavil toho hleděli a zaměnil to za sebe lásku k nim samotným rozumíte mně dobře a tou potom manévroval ty tři roky a vytahoval je ničím vysvětlit že to tak dělá ale my to víme i tam letím činy vedl práce bližnímu aby pomáhali zásadně a tím dokonale zapomínali na sebe čili jestliže tadyhle je to poutanost samosebou tak taky vede k tomu zapomnění na sebe když já tím já začnou působit mimo závisí bez ohledu na sebe a to se může stát že o tom patřičné vedení a když on tomu se co bych to řekl je taky moje tím bližním tak se ze sebe snadno vymaním nám ten řecky nápis no ty se a to poznávej sám sebe jak to bylo na na psovi o škola tedy řeckých je ne úplný proto že neživá celou větou poznej sám sebe že si nic ne ne my totiž než začne se ve pozná jako nic tak musím napřed sebe poznat jako něco po kdyby ty sebe nepozná jako hudebníka a kdybychom myslete nepoznával jako lidi všichni ostatní do ní že hudební kastovní za lidi nebo na lidi ne mimo lidi a ale kdybychom jako se takhle napřed nepoznalí tak nemůžeme tak tuze honit my musíme si čeho vycházet a to vycházíme z přirozenosti a přirozenost lidská následek k tomu že vyvineme svoje já se cítíme být člověkem nějak to to znamená ničím a čím dokonale se tímto ničím něčím stáváme tím je větší naděje se stane taky vědomím toho nic ne ale bez toho předchozího to nejde takže toho symbolem tam správné to je obecný před tam to je předpis konečné lidé i na cestě duchovní sou založení obchodně a z toho svého odhodit vého jednání nechtějí slevit mají dojem že mají právo na to aby za svou snahu byli nějak odměn tento dojem je chybný nebo především neví co je pravá odměna to nemohou vědět a za druhé neví co to odevzdanost poruší základní předpoklad duchovního pokroku kterým je odevzdanost trpnost se staví trpný a jestliže tato ví nadanosti na duchovní cestě chybí tak ona celé postará nahrává nemůže být dá se nehne léku celá ta cesta se tento krok takže ono je třeba odbourat jakékoliv nároky vůči bohu a já bych to řekl tě na tom dramatické říká dost mého života já jsem si při té koncentračních prvních devět let do dokud třicet dokud se devět nepřál nějakou odměnu bohu ale pásem si aby mě naučil milovat no tak to je taky nějaké přání aby abych já miloval jeho místečko oliv na světě vysvětlovali našich tam mockrát říkal a toto přání se vy rodil do té tragedie toho koncentráku se jak je to měl on chudák ukázat co je to láska k bohu když já jsem nebyl schopen rozumově to pochopit já jsem nevěděl že to je absolutní odevzdáno za všech okolností jaký ukázal ježíš kristus na kříži opuštěn od boha nevěděl proč je opuštěn proti nebo že opustil a on přesto svého ducha odevzdal je vám to jasné a toto se od nás chce to správný postup na duchovní cestě za všech okolností bez ohlížení se na sebe bez lítosti se odevzdat no a tak potřeboval jsem k tomu aby na se na voči lékaři li potom dělal správně abych potom se stal vědomým spolupracovníkem božím a aby pracoval ze vším tím letí abych se toho všeho musel vzdát abych musel uznat že to bylo všechno nic že to enlezn eno před tváří boží že jsem se dopustil patrně nějaké chyby základní jste nalhává nebo já nevím na tom kam odepisovat a v tomto stavu kdy jsem se považoval za nic se byl připraven k tomu aby mě napadl ten esesman bylo veliké požehnání na kdybych se byl nesnesl do toho stavu nic tak v něm neměl ani práva na padnout udáti neměl právo vyvolávat eto to zázraku že se do se setkal s kým učení lék krista a tak dále tak je vám to jasné co je podstatou duchovního pokroku odevzdanosti bez náročná že bez ohlížení se na sebe to je absolutní monismus vnitřní a dále se se před kristem řekl tao po kterém se dá kráčet není pravé tao kdyby byl ježíš kristus ukázání co jiného li v tak by byl ha o ukázal že cesta k bohu po které se dá kráčet není pravá se už i učedníci nevěděli kterak k tomu kryli že mohli dělat zázraky a on nemohl měkkou přišel ho otec opustil v době největší tísně no a to nebyla jedna nás zná jednorázová záležito on už zahradě getsemanské prosil otče je li to možné odejmi ode mě tento kalich té hrůzy a to utrpení nese není náhodně a to bylo to pravé milosrdenství boží že ho takhle zbavil toho nesmírně vyspělého rozvinutí jeho já kde ono bylo v trvalém spojení s otcem bohem toto tuto schopnost na své já má jak tam ježíš ukázal vznešená schopnost toho potom to potom umožňuje člověku aby se dostal do příbytku boží kdy toto já nezůstala tak bych se tam nemohl dostat vědomí takže myslím že je to to li někdo z vás říká no ale tohle těchto pouček se dá před si kráčet no tak ono je to tak oni i ta jisti i tuhleti zen ty na to doprostředka ono se dá kráčet a dlouho se dá kráčet a nedá se dojít tak by to mělo být nedá se dojít tak že on se kráčí činí to nevede ne protože on fakticky člověk přibližuje po nějaké úrovni o nějakém rovině nějaké i na kterou narazí ne no ale to je to klepání při kterém z druhé strany je otevřeno si není poje záležitost aby si v druhé tady otevíral na bráně tak nepotřebuješ klepat ne vtěleno klepáš a nenásledovati byl otec nebo nebo této se nesmí starat pole starost netrestala od zlého veliké má otevřít a to nejsi ty si to i efezané já no tak to nevadí ale i tím necítí tak si o tom vůbec nestane ty dělej ty provádět klepání od bezstarosti je otevřen že náš správně ty podmínky je tady psáno nevědomost je bezpečnosti je pravou přirozeností buddhovou to znamená pravou přirozeností osvobozeného rozumějte spaseného vědomě věčně živícího protože všechny vědomosti jsou něčím co jsme zde nabyli to znamená něčím konečným že mám jakoukoliv vědomost tak se mi nabyl zpracováním smyslových poznatků mentální oblast to znamená v určitém úseku vědomí kdežto za tímto úsekem začíná pro mě nevědomost čili vymaním li se já v této oblasti vědomostí o citu se absolutní nevědomosti mám dojem právo jenom že tato prázdnota není prázdnotou v tom smyslu ničeho nýbrž je právo to vědění jako takového nerozlišeného všechno obsahujícího na tom je postaveno veškeré náboženství na zjevení že totiž dokud není k ne někdo do této oblasti nevědění do té oblasti která se nedobývá postupným poznáváním nýbrž vstupem zjevení do ní a tam vstoupnou tam je jenom poté jsem vystoupil z oblasti vědění jak jsem ztratil paměť i paměť že a že na paměť nestála mezi mnou a bohem to je jedna věc která na velice překáží ta paměť to neznamená že člověk který ztrácí pamětná to líp oni musí ztratit najednou v tom smyslu že se od ní odpoutá inem poutanosti na boha zaujatosti vůči bohu se odpoutá od se paměti a tu pozná jaký byl předtím otrokem malého úseku vědomí nepatrného které nehraje větší roli v tom vesmíru vědění vědomí jako ta léta chata v tom celém vesmír a není potom vůbec žádnou překážku když to bude jinak tak námitek já tady vysvětluju ale to takovost že takovost je přebývání v něčem ještě nerozlišeném pojmenováním a tvarem ale už existující takže namarupa je nános tepla a pojmenování je nános na tom ničem které už je bez toho pojmenování a bez toho tvaru tady a jestliže tam člověk vnikne z nějakého procesu pojmenovaného a nebo také zvaná ho na též jménem tvarem a třebas představa o bohu tvarem válek ten průnik do toho nic je poznamenán tímto vstupem to nic se tomu člověku neprojeví jako nic nebo se mu polévkové tvaru třebas a u křesťanský bůh jako pana maria akové ho ani to ne ani to se nemůže vůbec ta třebas indovi tomu se to projeví roste u jako beneš jako slon je to klam vůbec ne ale je to nános na tom nic a to podstatně znehodnocen je to nic ale to nic je pro nás naprosto ne hodnotné z toho důvodu že o opravdu chápeme jako nic proto se tam konkrétního nic není v tomto se pokuse nějak vysvětlit budoucí věci jsou předvídány v tomto nic a nemusí se stát ale celková tendence a tak ta neuvažoval tomto spise bohu že o tě voni nevědí není se budoucí zření světa a vesmíru a časoprostoru a všech těch poměrů tam to je řek bych dispozice nebo předvídání budoucnosti jak by to mohlo vypadat a to tak nemusí vůbec dopadnout to není předpis takovým aby se podle toho to muselo stát ale je s tím počítáno kdybyste a tam jsou všechny možné alternativy vedle sebe postaven takže kdybyste ale na kteroukoliv jinou alternativu li zem okolností jako lidé vesmíru a ono se jakoliv nesmí ranou alternativu najíst tak už je proto dráha připraveno připravená dráha je v tom nic tam na té dráze připravenou dráhu a když se díváme na minulost tak tam vidíme co se toho co se předvídá vroucnosti uskutečnilo a ono už je to za námi jenomže jak jsem vám vy nule říkal do přirovnání ono je to živé to už je oživené nic kdežto tamto dobrotě neoživené tak dejme tomu o živené nic vypadá tak jako to zlostní to už tady je té oživená minulost kterou nazýváme temeno semeno se oživilo a toto tohoto stromu prosím vás nesnažte se více to skutečné minulost je tak skutečná jako je tenhleten strom ten vznikl z toho semen a do tak skutečná jako semeno které v přítomném okamžiku existuje a je něm obsažen už celý budoucí tom přestože ještě nebylo ještě že začal pít jenom je disponován k tomu aby líčil ano i ne to se vám minule říkal a co je jeho opakování akce takže takle tak je takhle je existuje trojí na čas je to se zasto si aby na dostanu na takhle víte že to jeden jediný čas to obsah casu v tomto nic takhle tam obsažen prostor to si ani netroufal nějakým přirovnáním jakého mrazem vysvětlovat o bych a zase by to bylo že by to kulhal a jinou nou ne tady let ale když to všechno kdyby tam byly jenom tedy jeví se žít se se dal doma dy tak chápete tak je to metafyzická kaše e to chaos z vašeho hlediska je k lidského nepochopitelně nelidský takže vám se to jeví jako hluboké my se do toho opravně vnikl nějaké to extázi tak jsem měl strach že při dožít v tom stavu oken že moje něco které tam pronikalo měl ten nese tam ztratit v tom obrovském nic ale se mockrát oddělovat než jsem se vůbec o směl tam aspoň vstoupit do toho nic a tak jestliže tedy křesťan má vizi něco za nímž už nic vyššího nemůže být až to je pravý cíl člověka takové nic to by se smělo použít pro jiný účel to není takovým nic neexistuje jediný účel toho je že je to cíl člověka tohleto že něco začí už nic vyššího není to je pojetí velice chabé s já nejsem proti křesťanství ale bohužel se a se dostali ani plenek protože jsme daleko ještě od toho pravého pojetí jestliže třebas židé ukřižování střapatou za tak velké na tak nakou degradaci lidství tak se není než ho nemohli nikdy uznat jako syna božího protože dá se ukřižovat takové ponížení lidství do už v ničí většího není možné oni například kamenovali toho kterého chtěli zbavit lidství že ano to bylo největší ponížení které mohli proseká připravit o oprava křísil něčím obdobným tak to byl ten kámen úrazu a ví proč neuznali škrt a pro řeky by to byla stíná nesmyslnost protože jak se si všimli oni řešili kristovské události zcela jinak než křesťanem prometheus který od bohů sebral oheň a přinesl ho lidem rozumějte pod ním adama který pojedl jablko ze stromu poznání ano ten nebyl zavržen nějakým ukřižováním nebo a tím to by bylo nesmyslné ten je věčně přikováni de kavkaz skála tam klove oral já práci dorůstají každý rok zůstává vnitřním ten adám nebyl věční den umřel a proto si křesťani jako náhražku té tohoto nedostatku vymyslili nebo doplnili si tuto teorii novým adamem a to je ježíšem kristem ne ne nový adam a věčný adam neboť tak tomu je s tím adamem základ všeho je věčné ale to věčné našeho hlediska je ničím a co sem přeci že od pozbytí pozval dva nené ničí na čaj a které nečekaným položil otázku a co víte mí pánové o zenu hned jeden ze dvou mnichů hodil mistrovi vějíř rovnou do obličeje ale ten včas uhnul hlavu na jednu stranu a ví proletěl přímo papírem včely a my ste se dal do hlučného smíchu neboť za tomu pochopil se mu dal najevo ten američan nebyl jednat tak je to je ti se nedá přemýšlet to se nedá logicky pochopit o tom se nedá logickým mluvit o zenu je lépe nemluvit nýbrž podle zenu jednat a to je správné a se tomu dostaví nějaký slovo touž je otázka vedlejší když se dostaví je to stejně dobré znovu a ta tak banky výslovně zdůrazní že původní nebo nenarozený duch i v nejprostším člověku stále dělá zázrak automatismus dvě je nenarozen a dělá člověku zázraky ustavičně protože řízení takové zase žitého organismu aniž by někdo o tom znáš věděl ně párů bez jak se to děje se tady provádí bravurní způsobem to je jeden z největší zátku tetou stavět přítomný kterým který se mi sice tady víří u každé bytosti lidské útěchy si to samo sebou takže dělá ustavičně zázraky tento automatismus čili je v každém neprší celku kde v tento nenarozený du a jenom si přeje aby rozšířil svoji možnost pomocí tak zvaná o tom ti zvaná by na tak ruku podaří činnostech aby je automatizace lék nakonec stal dokonale spontánní bytostí dokud se nestane dokonale skonání bytosti nemůže vejít do království božího nestarejte se proč von jedině dbá na to by se nestarali proti neříkal něco proč být tanec i proti výskyt nestarejte se měl na mysli tu to to vůbec tak by byl trvale vytrvale dostat do vám do těch ním nichem ničím zenem který nepřestával tvrdit že nerozumí ani jedinému jeho slovu kdyby ho bankei a to by mistr zenu aby k němu přistoupil blíže nich učinil několik kroků kupředu ještě blíže řekl bankei nic němu přistoupil ještě být a ke řekl vy níž jak mně dobře rozumíš li rozumět tomu věčnému které se projevuje je možná jenom nepotíme k němu přibližujeme že nejsme sví jak se o sebe demetry k tomu to je věčné to je ta pravá odevzdanost od sebe k bohu a ne k bohu kvůli sobě rozumíte to je ta pravá odevzdání stávají že určitá berete i se ho třebas osm a pět nebo se domu a se způsobuje pocit odporu který má za následek zabrzdění i o postupu tože to vždycky pocit nepříjemný máme stavu se zastavit nad tou dokáží abychom vyšli z tohoto ono zásvitem tak kritického při komplikovaném systému zpětné vazby výtek nejjednodušším prostředkem k tomu je přestat pociťovat řecká ten prvek toho vysvětlil ježíš kristus způsobem klepejte nezastavujte se přes zavřený a nedbejte na ní nelijte se pro vás je milosrdnější než otec podaní klepejte jestli vám není otevřeno řekl jinak jiným způsobem límec porovnání sledování o věčném životě a v království nebeském se není začal tak je to milost zase od boha není to jeho nemilosrdenství on ví proč vás tam nepouští to že vy nemůžete vědět ne on to se on je vševědoucí a my ne čili nezneklidňujte se a klepejte něco od vás nechte to je to jediné čím se můžete disponovat ne na to na té úrovni se dostat ke kadeř ve je dostanete jenom tehdy již daleko odejdete od sebe pochopitelně že ty dveře nejsou tam v tom světě ve kterém máte nějaké cíle když jsou v tom tité de ste všechny cíle opustili a odevzdali se se bohu čte ke pavého existence tak i říká dokonání mě ta nejlepším překladem zenového pojmu nien jen se vyskytuje ve slově mluví jen ve větě voni jen žádná myšlenka nebo lépe žádná další myšlenka žádné přemítání tak zdůrazňuje že tohle je pravý význam prudkého výrazu být připoután který se vyskytuje ve větě ve které se praví že buddha je prost všech pozemských pout tím způsobem poutáni hlavně dvojím způsobem ne nějakým hříchy taky nějakou při potom asi někomu že něco máme rádi jako nenávidíme velká poutanost ale co vám není moc dobra dobře třeba známo nebo co si neuvědomí další poutaností naší je že dýcháme protože kdybychom nedýchal tak nehnete znamená že to blokuje to další ten další prospěch do věčnosti po je samotný automatismus si dopouští se něčeho o čem se vybíravý a neuveď nás v po kř dokud budeme dýchat tak nás pán bůh utišení abychom tohleto považovali za jinou skutečnost to je jedna věc a druhým velikým poutem je že přemýšlíme že uvažujeme že povídáme myšlenkově a to je tak velké povaze dokud toto nezastavíme no a tak konečně stavíme dech tak nemůže se hnout z oblasti tohoto úseku vědomí se násilní tohoto světa jako jediného a jak toho jak to dokázat také chm jak zastavování dechu tak zastavování myšlenkových osobu nebo pohybu měly by se kolo pintová k tomu říká mistr že jo indický to všechno by se do vě technikou jako nám doporučí indové na des za tím aby se nemínil vylíti si na aby se nedíval tak vás strašně dlouho a někdy je k tomu třeba mnoho vtělení aby se toho dosáhlo ale li se za tím jinou poutaností než pozemskou nebo i poza koval tak dokonale uděláno aby nás to aby nás to bavilo námi tak se dostavuje nad vší poznání a člověk se osvobozen začátek ale to věci je každý máme kdy zapomínáme dýchat třebas sílíte zapomínáte že máte dýchat jak je jsou i té na stavbu já to vím listnatý k já zapomenutých a jenže tak vás mohu střed to bych se a nestřelil a rovnýma vyč odpovědět na vaší otázku právě tedy duchovního si opojnou tak aby se česala tak to nemusím od až se onás otázku má být odpovězeno řečeno tak já musím přestat myslet na odpověď já musím vnímat jenom to mně říkáte a přestat myslet na v to znamená to přestat myslet pro mě znamená vědět zásadní bych nepřestal myslet tak bych nevěděl kdy jsem byl v tom koncentráku a byl jsem zaujat poznáním že bůh země žije se ve mně miluje a že mě poznává tak jsem kupodivu nejenom nepodléhal ke těžkostem které tam byli ranám fakticky brána nějak sem oteklá val nebo strachu který jsem před tím měl anebo hladu vím li všichni až na mě nebo žízni který mě všichni až na mě nic mu to musel nepodléhal protože jsem byl zaujat poznáním o bohu a je to nebyl to kamení dud který tam takhle působil do to velice činí člověk že mě tam všichni říkali jak to své si tady takový učitel to si takhle běžně taky citelně tedy v koncentráku kde nemáš ani se jí jestli pořád na okraji života a smrti a ohrožován těmi esesmany že říkal nikdy jsem nebyl ta čiperný jako jsem teď a ne nenalhávejte poli toho nezná jako tec protože jsem to nedovídal protože jsem to nedělal protože se o tom nepřemýšlel a potože to přemýšlím bylo daleko zavřou a i říkal a tak to myslí a vůbec mně to nemyslel tak na to vás upozorňuju že takhle voni to myslí když se setkáte s tím mistrem zenu tak máte dojem že je to vrcholně vtipný inteligentní člověka vůbec do intelekt má strašně daleko to je velice prostý člověk než to do vady a vás překvapí takovou moudrostí a jako jako sebe které si naražení povídali o čem tehdejší doby a štvali o rozumí se jazyku o to že neví těch svit ani slova neměl říct ale on nepřišel o tom ví kali on to jenom vnímal o vína ducha smysl toho co říkali to vnímal obsah jejich myšlení takže o něm německý tou tou šestkou je višnou odpovídat oko vídal na naši a němé jako na praští na listem a ví o křest vznik říkal je to jeho zkoušely a on nikdy k těmto je roní se není šetří dav sem rozuměl ano a zrovna tak to té se dělo třebas obyčejnou pasačka žádný dál která odpovídá tehdy vším největším učenou francie po dobu tří nebo s těsně jednou tu se ani jednou se spletla jak na to povalila správně a li to ty neučiní otázky jaké tedy o oka říkali jenom ona odpovídá prostě a není to vymyká ani kdy dáme našich učenosti ale nemůžeme víte ve smyslu špatném desíti hluboce představuje ze do všeho vstupuje svobodně aniž by se musel o li osob na sebe znamená neohlí se na sebe jakmile se o lidu na sebe že mi to nejde to nemohu dosáhnout tak se rozumný tak jsem nezabrzdil to myšlení jak jsem nepochopil co je to o samovolném myšlení nebo tak nějak to není prosím vás jestliže ježíš kristus radí dole to se nestane a tady je říkají když loupe brambory jenom loupe brambory a děly se z toho nic že nemyslíš na buddhu tak je to jedno a totéž a to vám není dostane jenomže z jiného konce vysvětlen když ježíš kristus chtěl od nás abychom se ustavičně modlil a dovésti představit že nemohl chtít abychom pořád na modlim do by nás přitom živil to modlete se neustále bylo výzvou pro učedníky kteří měli jednat tak aby jejich život byl modlitbou totiž aby cokoliv dělají to se rovnal modlitbě ať stoupají brambory anebo se modlí rovnodušnost aby v tom nebyl díl tuhleto zde chybí jestliže tady bylo ukázáno že zla maličtí nižší naší jednoho mistra zenu a on říká mi li pána ve co si myslíte o zenu a ten nedáme lidský zen buddhistický mnich uvrhl do obličeje vědí tak mě tady a von se potom všichni očím smáli neboť ten mistr včas vnu neříká si také nemůžeme jednat ne si sebou to je pochopitelné že toto obraz o to je obraz podle kterého můžete bezvadně jednat jestliže třeba vám dá někdo nebo vy sami sobě a této nej nejhorší ale je to taky co je bůh jako kdysi někdo zeptá se zen že se podstata mé cesty potřeboval já jsem vědět v útlém mládí se pod můe ne já se neměl že mě pán bůh vede prosím vás a já jsem poslední letech nevěděl že jsem procházel jednou extazí za druhou a se považoval na neextatických člověka a to na ona na obtíž téci nebo zrazoval tuto věc nebo do to něco špatného to nepotřebujete věd pořeboval panna maria vědět že jak se může stát že porodí se lyže nepoznává potřeboval porodil po rodíte tu věčnost do svého vědomí i když budete házejí ře po každé myšlence která bude nepatřičná co se nedá logicky pochopit to odhoďte jako se hází věřim po obličej té myšlenky která vás takhle napadlo ano nesmíte s ní bavit je například vás budou při koncentraci přepad myšle ke ten tam nepatří nebo v té se s nimi ta by ho jste je to tě nevšímejte si jako bych té je tam neměli a ječela pěli se přidržte ústředního soustředění a znovu trpělivě znovu znovu a tisíckrát znovu a to byste koukali to by nemohlo tisíckrát být za sebou aby nenastalo vědomé spojení s bohem to byste nedopřál přitom nesmí počítat toho by nebylo ani stokrát zapotřebí už by tady před vámi stála skutečnost které se říká obecně boha protože byste se nevraceli přitom sobě vy musíte jít od sebe všechno co je vaší myšlenkou je to ste vy máme dvě věci a sebe té já a své s naše vlastnosti všechny že všechno musíme všechno musí stanou že se musí odpadat když to neodpadne tak se dostaneme k tomu nic se rovnosti boží kdybych měl vyjádřit souhrnem co až ta vakrasana nám vykládá tak je to obdobné tomu co nám vykládají spisy o zenu že totiž nám líčí nebo konfrontuji mezi sebou dva stavy stav začátečníka a staví člověka který je na vrcholu uprostřed nic nelíčí jenomže v tom je veliké nebezpečí že se tam třebas praví začáteční se nemoh snaží a tak dále kdežto ten tam navrch se vůbec nesnaží klidně sedí nebo jedná s naprostou jednotnost nerozdělen ničem a indové mají svůj kánon který přesně si potom vysvětlím to je způsob popisu který je pro čtenáře neprošli cestami nepochopitelný a ne proto že byl neschopný do pochopit ale že nejvíce veprostřed li těmito věma body mizet jsem se to dá li o to o čem se tam nemluví je bdění nějakým vůdcem takže dejme tomu ten začátečník se nějak nic snaží je to nelpím pořádku ale když se konfrontuje jeho počínání s tím do už se o nic nesnaží tak to vypadá jako že se nemá snažím že to by nebylo správné snažit ten pravda co bylo správné se snažil ale vtoupí do toho duchovnímvůdcem ten jeho vůli postupně převezme takže na té přechodné fázi trávení zde vůbec líčena totiž zásadně individuálně prováděna a proto zde lišila nemůže být tam ten duchovní se postupně přejímá vůli toho žáka a jedná s ní jako se svou vlastní a tím dostává žáka do svého stavu a z ní tam líčí už stav toho vůdce toho po dospělý do toho vyspělých ního bratra a prosím vás kdyby to takhle četl a nevěděl by člověk o tato prostředk tak by si řekl tak já když se snažím tak je to nesprávné úplně to a správné je to co říkají o tom vrcholu a to je také nesprávné protože to co říkali o tom vrcholu třebas v té až tam na krávě že ten člověk je ve všem vyrovná je je se nebo vlastně udržuje se ve stavu dokonalého soustředění v klidu a nevím přece ta potom přečteme tento stav jako vystřižený z učebnice hinduismu takhle oni si představují vrchol duchovního snažení ovšem je to představa nějakého řek bych člověka který si nevidí ani na špičku nosu protože jež si říká že to připíše nějakému věci na tom nezáleželo podobně by se bych mohl mluvit o starým zákoně nebo ono vím zákonitost je vidět že to není psáno tak jak by to odpovídalo tomu o křídlem duchu který za tím je které psáno skrytě totiž v indii zrovna jako v křestanství zlé externí nauka a ta není z něho vana to si dycky uvědomte takže oni vám neřeknou nic z toho co je zatím řeknu řeknu jenom výsledek nějaký ten padá nedosažitelný řádná neskutečný a taky neskutečné takhle jak se o něm píše protože jestli si jestli by si do myslel že až bude na vrcholu duchovního vzestupu tak že nebude nic dělat že se bude jenom podílet na slávě božích hotová hotové křesťanství špatně chápán že bude blažený že bude absolutně drobné něco honic netkne právě ježíš kristus ukazoval tu prostřední fázi a za to sou velice vděční že ta prosím žádná tak to ten člověk je postupně vychováván k tomu aby se necítil oddělenou bytostí ním způsobem že by se všeho stranil ale že by ve všem nějakým způsobem fungoval do všeho byl napojen a to je jediné správné pojetí jestliže ale ten druh takhle v ničem je do všeho zapojen tak indie l pak je ovšem tím poután vytváří karmu musí se převtělovat a nepochopil nejvyšší haní pravda ten druh který je do všeho zapojen není přitom na ničem závislí na do čeho je za pojem já vám to zase předvedu na tom nižší kristu on plakal nad tím že toto vy nikdy neodvážil žádný ind udělat v tom vrcholném stavu v jakém on byl kdyby je dozrajeme věděl na jaká příležitost se tady naskytla přece zachovám v tobě jako kvočna která se schválně ku nějak postihni a kdybych to pochopil a při ani do sví bran a přijme učení a chopil se ho a taky koval ne už tam zákonům bez jak jsem to znovu předepsal tak by nervy poražen ale také nezůstane kámen na kameni o přesně předvídal co se stal a prosím dojalo to a dojali ho immer menší věc mi bylo byli honit těžkosti žebrák na národní cha a těch mami netýkaly po svých která jak je to tak by byl je neléčil jedno jí jeho dojímala i malomocní všichni trpící a v tom duchu také kázal to svoje evangeliu takže když potom si vezmeme nějakého opravdového následovníka ježíše krista třebas tam pořád na mysli a to ti byli dokud se všímala sama sebe a hleděla jenom v tak vlastní spásu tak to s ním bylo čím dál horší pěl že se tam svítí trpěli hlavně proto že hledaný vlastní stav a nejít duchovního vůdce to to se nemohlo stát indovi který měl čtoucí ho vůdce tím je vyváděl z vlastní vůle který tu touhu po spáse bral na sebe ne ale křesťanských si k tomu tak nemohlo být a proto hrozně trpělo trpěli že se nemohli neuměli říct své vlastní vůle a proto nemohli projít do království božího kam se dali v tom spočíval to utrpení se rozpo chtěli tam a nemohl protože se neuměli vzdát se vlastní vůle a proto že kázal jak se musí dát víry a všeho nakonec aby se dost i ty vlastní vůle samo sebou ostatní ale já se vrátíte a teče z dokud takhle jednala a takhle misra utrpení který stupňoval jakmile pochopila že kristus za ni zemřel a že v jeho mocí je aby mocí nebo silou jeho mrti se dostala k té spáse po které tolik toužil tak už přestal toužit po osení spáse docela toužit se připojit k oběti ježíšovy chápe se připojit k oběti ježíšově něco nového ona se s ní na kříži obětovat a ono to nejde se na tíže vytrvalá se musíme připojit ono toho na nižší úrovni je vědu taky tak dalece připojuje k oběti kterou už provedl ten mistr řízení toho žáka a samozřejmě ježíš kristus tu by taky provedl příkladné přidal njěaký učedních protože když se vstoupil a za zapomínáme nebe stavu nebe a dostal své tělesného stavu no naší úrovni tak podstoupil obrovskou oběť a my chybně si ničím že to že vstoupil na kříž byla větší o ve než to jsem sestoupil na zem v daleko větší objetí bylo sestoupit na zem a toto že nevíme tak potom si přestáváme vážit to co potom následovalo to je stejného notné jako postup na kříži přestup přístup do číž nebo vystoupení naším povznesení se na tuto ze kdežto nemají na myslím to pomyslné nad zem to to není to to není všechno a nejde to ani proces bez toho předešlého prosím ještě jednou jestliže tedy člověk chce se dostat nahoru musí se poctivě snažit kristus říká musí ale vědět že ta snaha musí mít inteligentní nás musí zjednat podmínky pro to aby mu bylo otevřeno no a to tam všechno vylíčeno nesmíte si myslet že když se od vás chce aby se třeba soustřeďovali aby se v této soustředění podťali bohu že je to něco menšího než co dělá žák nějakého indického mistra ten musí mít takovou důvěru svého mistra že se mu ve všem odevzdá rodina ho musí propustit ze svého svazku ten musí být pro svět mrtvi jako byli ty učedníci páně nejsili už pro své rodiny nýbrž pro vyšší úkol ne ale jak si to představují lidé který dokáže oni žili zase pro ale tak aby vycházeli ze sebe a ze svého už je být někdo ze svého když omezí svoji lásku jenom na svou není a toho ostatního mu není samozřejmě že nemůže jeden člověk toužit před to by tak rozpitvala svoji vším že by vůbec nic neví ale tam kde nazar na potřebu jiných a tak se nemá výhod prostě má tomu dostát má v tom vidět vedení tak je to že člověk se obětujeme tomu pro bližního tak je to daleko obtížnější než třebas nohou stromy pochopitelně ale je to daleko účelnější a učiní než u těch nový ježíš kristus nechal cítěné učedníky svých na nohou tak je nepřivedl na kříž jdete ta přednost ježíše k těm a nenechal ani chvilku že to když jednou chtěli sednout tam na té hoře avatary vybraní je nám tady dobře tamtud hnal ne rozdíl kde se to ten mistr než nedá naše nepřevedeš má dojem že jsou hotovi tak řekne tého to větve a tato je to jenom jiných stem jiný postup na nectí ale nedostanou to začíná daleko jako kdyby se trénoval od začátku v tom vycházení ze sebe všemi prostředky nejenom koncentraci je nám odevzdání své vůle než on chtěl taky aby se mu dokonale odevzdala vůle aby ani malíčkem se nedívali ho ho vůle že on byl přeci příznakem člověka který je spojen s vůlí boží a když mu to tedy je spojen s vůlí boží tak mu nikdo nesmí odporovat do chce být jeho následovníkem nebo cením žít protože nemůže být neměl být v rozporu v tom co on si přeje a zadává jeho učedníku a mezi tím zažívá jako vůli otcovu mluvím tady o tom že bychom se měli snažit o tom a to kloubit pomoc hora u nebyli a o sebou na tak vy podporovat pomocí zdola je že mám tady námitku že ta pomoc ho lidsky je připravena ňák tím přístupem člověka to znamená jeho zkušeností z tohoto světa a že není nikdy možno ří nelze nikdy říci že je to opravdu jenom čistá pomoc já bych chtěl v tomto chtěl podpořit protože jestliže dejme tomu křesťanský mystik měl vidění výsostné vidění pán ježíš na panny marie u všech krotí nebo nevidíte a vykládali vysílí přitom nějaký výklad tohoto tajemství essenské víry tak to bylo tak dokonale s kreslen jeho naučenou představu o té proč nebo o božském bytí jeho lidským pojetím boha že nám se ten pán bůh za tím vůbec nebyl vidět a když si to dneska postaví třebas tem tak nechci hrůzou ale velkým klamáni o satem ze zen člověk sebe tahat za nos svou představou lidskou o bohu a že si toho že ten bůh k němu byl tak jak on ten člověk to potřeboval pro svůj osobní vzestup možná že mu to osobně velice prospíval a jistě že o to ví ale tím že to bylo takhle zamícháno jeho vlastní představou a z jeho řek bych dosavadním počínání a myšlení tak je to více není nepoužitelné obecně a to se snaží následovat nějakého svatého tak jsou na tom hůř a mají daleko těší cestu než ten kdo se snaží na se tiše k že ten tuhletu představu do toho není a to kou představou o toho do toho nich vědomě šel od boha kdežto člověk bych začne nějakým duchovním vzestupem tak si neuvědomuje že vědomě jde od boha jak jsem vám tady líčil třeba ten tu začátek já jsem neviděl že to co mně v tom útlém věku podrobilo co jsem považoval to já dneska vykládal jako definuje jako schopnost rozlišovací ne že to bylo něco shora to jsem nevěděl neuvědomoval nebo že to bude to božského ale ona to zaručeně nebylo mně představa to na tom bylo dobré to bude takový vzdálení na jedná vzpomínka na odchodu dána půda to takže já jsem věděl tady když se něco řeknu tady o co tu a tam ne z a tady se de k němu a tamto tejden toto věděl by že jsem mohl jí více a nevěděl a tak jsem taky šel a nevěděl jsem taky že vůbec ani že tu dotovanou a tak také ty seká puzen padají ale kdo už upřel ale to jsou začátky oproštěna od představy ná ten měl před tou otcova domu já jsem na děláno že byl nejdu že se do něho zván že tam na mě čekají ne tím takového kterej něk tahle bylo redigovány nebo napřed předurčena nějakým naučeným čím nebo vírou nebo vůbec nic jim a když pouze o tam do dalšího stupně třebas po těch sedmnácti letech se zase jsem nevěděl vede se mu že je to bůh ale říkal jsem si to se mi tedy v jevil ne a říkal co si ho není a ne vůbec bytost ne ono to není on to nemá tvar vono to nemluví o také v jasně mu ne že to moc která mě přemáhat o tom se ví nemohl to moc o které jsem přesvědčen že je věčná že to byla dříve než já jsem byl tady ne a kdy to bylo nebo jak to bylo taky jsem nevěděl a přeháněl sem to protože jsem všeho chtěl opustit a za tím chtěl jsem ne jsem si počínal jako jako indický se světem tak hloupě i všeho nechat a do pouště o to nebo člověk celý touhou po bohu tak a bylo platon relativní pravda ale absolutního hlediska nepravda ti je to bylo potřebné aby všeho nechal a šel to říkali kristus na každém kroku takže bylo to odpadní sem se víry že nebylo třeba toho ne ale kdyby toho nenechat ten nemoh jít rozumíte mi asi takhle když učedníci páně zanechali své rodiny tak ježíš nebránil jeho rodí rodinám aby si za ním učedníci už se nepoutá na ty rodin protože už se poutaly na ježíše tou mocí která se jim zjevil od toho ježíše ale těn se nevyvine vůbec neměl za zlé ze táhli za těmi učedníky mistři novými a takhle to byla hrozná rodina která rození data teď to za ním táhl ano a on to všechno trpí a nikomu to nevyčítá učedník neřekli nehnou vzali he necháte za námi chodit dne naopak takové hloup řeči těch matek těch učedníků vyslýchal prosím tě v ježíši jestli pak ten mě jako v bude mi tam v tom království ve své jaký pěkných to je to la nemalá ta já je stav za mě na zemi to a tak dál on se jenom usmál a víte jako pověděl to tě velice velice lásky opotřeboval toho člověka v tom stavu v jakém je tomu nepoznání až ta nahraditelní kapitola jedenáctý verš je v poutech do věří že je upoután je osvobozen do věří je osvobozen od pravdy vod příslovích jakých sklon takový směr osudu na tomhletom je pravdivé jenom to že víra má obrovskou sílu ale není to síla jediná já bych řekl že v lidském životě zde na zemi nikde se nenašel tak velkou víru že by jí byl mohl člověk upoután anebo mohl by být osvobozen asijští mezi lidmi se ale našel se mi třebas v tom astrálu a nebylo to upoutání nebo osvobození úplné čili zase bych řekl třebas já se vrátím k té myšlence s tou matkou která kulhala po smrti to že byla ani nám trčí zde na světě v tomto těle a vysvětlil jsem ji že tam nebude ku že už to nemá smysl že má jiné tělo ona věřila že je raněná mrtvicí to byla už otázka víry a proto byla u poutána tou svou vírou ale jenom ke klání takže a to je to sítě něco co se stane tady na tomto světě jenom když někdo poznutek spánku nebo vyvede spánku ale to se vám nemůže stát dechen sti téměř nikdy čili pro nás neplatí že v poutech do věří že poutač ne ono ho to ten ono to třích sílu ono to zbavuje schopnosti jít tak pevně jako šel předtím ale není tím po není tím stoupá je jsem o tu by od tří je to myšlenky protože v životě západního člověka neexistuje taková víra jako v životě východní a věk vy tam v té indii si ještě na všechny ty modli ale tak upřímně že kdyby mě nikdo vzdal tak to na huntě souvisí zen a když se jsme západního člověka kterou by se toto přeložilo a měl všech pět pohromadě tak by tě nikdy se neklaněl třebas ganeši na opici to by pro zákon člověka ba nemožné a je mu to klanění něco vynáší něco to pro něho znamená kladného já si vzpomínám na výrok platon že on řekl naší společnosti je zakázáno mluvit o bozích protože to neskutečné a to ať si o tom mluví k tomu věří ale my o tom u nás mluvit nebudeme protože si to zacházeli jako neskutečnou věc jenom pomůcka pro víru se leká který chtěl dospěl dá takže ty už si naštěstí dospěl zabír kdy už já tě v tom ustavičně poučuju že nejsi závislý na tom co věříš a nemůže taky tím poután a nebo taky osvobozen bohužel ani osvobozen protože je kdybys byl býval tou vírou osvobozen jakou si tady měl v těch prvních kalech tak si opravdu osvobozen byl mohl stát cokoliv potom osvobození vytrval ale i tím ani nebyl osvobozen i jenom byl navozen a to navození bylo nerušen ale oslaven tím že si dvou míše jedno a totéž že manželka ti řekla že se že mě řekla tedy o tobě změnil to je to bylo zaviněno povrchnosti jeho pozorování pro nerozhodující co řekla a na druhé straně o to poznáte nemohl cítit protože to co tady zažil bylo jenom vzepětí ducha které opadlo postupně ano a tomu ty říkáš promarní ze pití ducha nemůže trvat věčně nebo pořád nebo nějakou delší dobu z toho důvodu že není adekvátní posilováno musela být posilována a to nemůže být poslán týmiž prostředky jak mi do navozeno léto nejhorší na to nic se do toho vložit nové prosředky silnější a by to na čem vydrželo protože je to na čem je to emoce a ty musí časem pominout proto odpověď správná i na to co za to poraženectví a učil na čem se smilovat srdcem a měl si uvědomit že to není všecko a že to není možno udržet protože kdyby byl ježíš kristus řekl milovati budeš se sem do do tak von za prvé lhal a zde učil by něčemu se dosažitelné co nevede k cíli k kdežto on tam uvádí ještě řidší způsoby jak milovat a toto se z té krátké době nemohl naučit kdyby si byl přišel tady odsud těch kalů a kdyby se bylo stebou stalo to co s učedníky páně že jakmile kdy na činí tím ježíšem a šli za ním tak místo aby si na to sedli a čekali až to pomine tak okamžitě se pustil do práce na vlivů tak to dopadlo tak se to doplnil z jiné strany rozumíš a přišel by zcela opačnému názoru on to dobře věděl kdyby je byl nechal sem byl indukcí vás tak to dopadlo jako s sebou jako se všemi příklad snáře naší staří nezívali obrovské exaltace ne a obrovské deprese jedno za druhým pořád že s tím nevěděli totiž rady neděl že s tím nemohu dále do kláštera a ty si si to takhle dělal ve svém nitru v poznatky klášterní život do kterého ani manželka nevěděl jak se přiznat že říkal se i o své vnitřní plnil to nemohla potom ani páru že ano a toto dělal stala se to promarňuje žít než ty no tak já nechci dávat já jenom vám chci říct se mýlíte v těch odhadech že je to jediná příležitost ji a pít v tom smyslu že začátek nelze opak to byla jiná při opakovat se nedá začátek to se musí nasadit už někde výš tak se musí ať pořád víš už se skáče přes vyšší překážky prosím jsou za tohleto první se kážou citovou kterou si překonal klidně další překážky a ta první zní že když opadne ten si že si se neznabohem a pláčeš to jen hlavní sekáme to degraduje to je nutné je nutný důsledek exaltace to tělesný degradován tak to byla exaltace a to mám za sebou touto cestou už se dopředu nemohu jenom v já musím při další prostředky a o tom tady mluvíme například to že se tady přesvědčujeme rozumově o těch věcech při nějaké pomoci zhora se něco jiného než exaltace už tím si na čem jiným způsobem já jsem pro věc a ne pro sebe ne pro svůj prospěch ten něco vidž podívejte se když se na vás dívám třebas jak se hádáte o níž to de máte sedět ale nebo o provedení nějaké věci tak vidím že aspoň někteří z vás jsou plní životního plán a je mi jasno že kdyby tento ea takhle bezprostředně jak řeší třebas tam si sednout nebo jak něco servírovali nebo jak je to udělat kdyby tento bezprostřední dál tento veřejná vrhli směrem k bohu tak by tam celá jejich bytost u ale samovolně bez jakýchkoliv předpis to neděláte s tím bohem nezachází te tak jak zachází té mezi sebou když oči a své osobní záležitosti jak ten příklad deska zrušili třebas bůh nebo takový to jsem si to bylo pro mě vzorem toho jak jsem má řešit jak u kladní a důsledně se má řešit a bez prostředku se má řešit všemi schopností který se věk markem vědomostí které má poměr k bohu a jestliže to takhle neděláme že se necháte ne toho člověka který je něčím zaujat terý nebo padl tu jsou zaujatost a ne obrátí směrem k bohu tak se ztratí polovička energie nebo vůbec všecka a vůbec ne účinek takový jaký by má měl být to znamená close vědomě nespojuje s bohem protože pak ježíš kristus říkal někomu kdo byl zaujat najednou ježíšem protože ho to nadchlo říkal okamžitě do mnou jí ty nesmíš vůbec pochovávat ani svého otce už okamžitě za mnou jít když například se tady hádám někdo z vás o to jak se to má udělat to je ten pravý moment připravenosti ke spojení s bohem když to takhle dělá s pánem bohem všimněte si toho co říkal ramakrišna tomu latu v dáš se dokonale s manželkou jestli takhle budeš jednat a bojí káry spojí se s ním vědomě že teď nápoj dobrá vlastnost se tedy mezi vámi který se umí jenom hádat do té jich dobrá vlastnost když se to obrátí směrem k bohu ano jímají svou hlavu té dobrá vlastnost ježí tou obrátí jedem k bohu protože ta hlava tam vodejde a je po ní tam obětuju a to se být takhle to střední opět opakuji to co se mockrát říkal i génie na tobě vole vyvádění a za nepřítomnosti manžela přijetí zeus uchází se o lásku i geny vigny mu říká jak v tom že li si tak vzdálen ona je ona pře vlečen přesně do podoby a že si tak dále někde vytváří které a teď si tady já vím že se to ty li poznávám všechny recia mého manžela ale věří to jak tobě vůbec necítím žádný poměr boje láska ti neví a patřit nebude v tom mně promiň a on říká takový v té v lidech já jsem z já nejsem tu manžel já jsem bůh tvůj ale také nás bohem svým němu nemáte ten bezprostřední poměr jaký máte k obyčejné prá obyčejné lásce jeden druhému kdybyste mě milovali tak prostě tak obyčejně tak bezprostředně jako sebe milujete tak by to bylo dobré kdyby se se mnou spojeni a to už velice dobře rozuměl že takhle znázorňoval o tam v těch bájích na obsaženo ale zdaleka tak polo také tam není jako což pochopil on s tím gestem slepice mnoho věcem rozuměli noha věcem kterým my nerozumíme a například tady někdo si napsal předpis a velice de vlákán ne a to už samo o sobě znemožňuje člověku aby se dostal k tomu bohu samovolnosti to je něco jako dech nemusíme je erant se dnou samovolný například nedá se to už samovolně protože to v tom mám zaběhnuté přeci to dělám z ani ix lze stálo takže v tom dovedu se obracet kdybych tímto způsobem na to šel na to soustředění na boha nenazýval do soustředím na boha nýbrž kdybych řešil v poměr k bohu stejným způsobem stejně dramaticky stejně bezprostředně že stejným zaujetím se stejném tak by to muselo někam vést já vás upozorňuju že kdybych dneska například soustřeďoval jako kdysi ten do nějaké pozice to se vás netýká začal se soustřeďovat tak by z toho vůbec nic nebyl já musím třebas poslouchá je vás jak se tu hádáte spojovat se s bohem je to připomíná že jsem volán k bohu ale tak dotkly ví mně to připomíná že čím déle se hádáte tím já jsem za to vděčnější že mě bůh vo a kdybyste a takhle příležitosti jsou dneska probíhají v celém životě v celém denním životě nemů ji lépe zdejší takže se může můj život pro mě modlitbu a není nemusím už zachovávat nějakou pozici nebo nějakou formu a to mu nemusím a vůbec žádnou formu on už je to bez formy strach bohu je bez formy nakonec to je něco samovolného jako samovolně dýcháte tak samovolně všechno vám připomíná že patříte k bohu a nikomu jinému než jemu a tím se samo sebou stává v tom životě toho člověka potom že u ostří všem takovým nedopatření na těžkostem které normálně v jeho postili a které by ho letli protože dejme tomu aby se tady hádáte a je to nejde tany bez mě to poznáš samozřejmě jednou vám to musím říct z kdybyste se dostalo taky mohli už poučit nejste si začátečníky které je že když projevujete svůj elán že projevuje to co je nejzákladnějšího ve vaší bytosti že spojujete celou svoji bytost v tom ránu že jste jenom tím co právě provádíte tam ste propojenou bytostí a z toho této propojeností je jediný přístup nené ho není jediný přístup po když to potom bude pokračovat dál takhle tak samo sebou nemůže to tam ten ráno ukovat ale můžete být třebas svědky toho a úsilí se kterým třebas zvíře zlata nebo číhá na potravu tvá že připomínat to spojení s bohem jako třebas u ramakrišny let ta přivede do extáze nebo vedoucí louka přivedlo extáze to kateřinu světskou to už jaká je indru v to bylo modlitby to byl do zaujetí krásou a nebo velikostí něčeho o nosností velikostí čeho a zrovna tak může být člověk zaujat nadřízenosti něčeho třebas ten mě chtěl zabít nebe se tím tak zaujat jako ne intenzivní řím voláním božím nebo k tomu třeba mnoho se učit před tím pochopitelně a já se nevěděl že to tam neustále a dalo čeho to úsilí těch let od přetéci let do jeh se ta dvaceti a nebýt toho takže jsem tam pohořel jisto že dejme tomu se někým madam o něco sem zaujatou a záleží na tom abych prosadil toto chci prosadit je pochopitelné že jakmile se chopím toho zaujetí a vrhu svou bytost do boha pomocí tohoto o ně na kterých vedu tak jak přestanu se okamžitě hádat