Karel Makoň: 84-19B-K (přepis nahrávky)

cesta to je čit chápete pořád prosím vás celou tu historií krista jako svou vlastní histori vzestupu zóny vzestupu jedince zažil tam byly nerad nebo svatý jan ctitele nebo co kdokoliv jiný a tak to jste pořád vy za různých okolností znázorněn g například je symbol plný hrnu a ne nějaké duchovní oblasti já myslím že asi to prosím se teď co to byl ten jan křtitel co to představuje v té lidské osobnosti ten člověk který se chce posvětit pokáním dělá dobře teď už to je jeho to na tom starozákoním člověku aby dělal nějaké pokání je aby se řídil nějakým řádem ve kterém něco bylo předepsáno něco bylo zakázáno ale měla to daleko do pokání které zákonitě a neví výjimečný případech nějaký sto znamená nějakým posvěcení toho to nebylo pravé posvěcení pokání v donutíte jako k posvěcení něčeho no při života vůbec a dejme tomu tam zákoně takový se neznáš kázal pokání pro ninive ne ale to bylo opravdu výjimečné je byla zkažená obec zřejmě řád a se tam moc a osoním vyhrožoval více k tomu středisky nebude dělat dobrotu a náš to za bojovně a řekli budete zničí protože nejste dobří takhle to neměl říct no se to takhle dokud si to přizpůsobil byl při těšíš se na zpod a oni si mysleli že je to opravdu vážná hrozba tak slina pohání a ukrátili tuhletu věž bu tady vidíte právě že nic není předepsáno táží na chování člověka no ale tadyhle této případě svatýho jana křtitele tam šlo o zvláštní druh posvěcení života jakého druhu posice ní života aby ten člověk dovedl být lepší než byl před tím on prováděl s abych se za řekl žlutým světlem ne nějakým osvícením které do dávalo člověku sílu k tomu aby dělal něco nově na k lépe než před tím k tomu je opravdu třeba nějakého osvícení tu sme u druhé řek bych takové etapy nebo o druhém vzezření osvícení abyste si dovedli dobře představy to osvícení svaté dostat to bylo ve snu tohleto bylo způsobeno u toho svatý na ctitele tím že on sám byl nějakým způsobem zasvěcen protože v tom židovském narodil takové ten školy měli starobylou tradici on ženy nějakou prošel a naučil se to je v té škole přenášet požehnání své té se dostal jemu na někoho jiného a to požehnáním spočívalo v tom že ten člověk najednou měl v sobě sílu že na to ještě proto nedá se tomu že bc stát to žádný zázrak na jenom měl v sobě sílu aby byl schopen lépe žít a já vám musím týká vysvětlit jak se to že je to to člověku sebralo my totiž máme v sobě centra různá nervová ze kterých živým uctívá myšlení pudů například dejme tomu z toho posledního centra dole jsou živeny pohlavní pudy tak když se odtamtud odvaze ta síla někam výš tak už ty pudy na člověka doléhají toto asi udělal ten svatý jan tím svým křtem on dovedl působit na některá nervová centra a že tomu dával symboliku a tou oné to nebylo poprvně historii lidstva to je asi mín tak že při tom tu teče voda zhora dolů viďte po tom člověku a to je řečeno ze sebe tu sílu nemá až nýbrž máš jít shora od jinud té vesmírová síla která normálně v tobě když jde zdola působí v pohlaví a víte shora působí na způsobil aby tekla v tom člověku jinak to je tak nezakouší smysl tu ovšem toho zákulisí toho čistě mechanického způsobu počinu že a že se požívání dohodou to co mu nemůže nic nic způsobit ale kdo tohleto ví že když síla kterou člověk vládne třebas pudově pochází z řeka zhora že on přestane pudově jednat o to je veliká vymoženost já si to datuje že když tohleto uměla stalo tak jsem nebyl schopen mít nějaký spád pudový nemůže nebo schopen třebas ani se mi nechtělo já jsem před tím strašně věda vidět to té ten pohlavní život a se ho jsem se stal mít s já jsem prostě najednou byliny člověkem no a tohleto se dělo těm lidem kteří se dali pokřtít tím janem učitelem on kromě toho vychoval z těch dvanácti dva svoje žáky k tomu aby vliv toho pokání navozeného schram učedníky páně o to si taky uvědomte že když člověk se naučí příjmat tu sílu vesmírovou zhora tak také se stane hodným ví vědomí učedníkem páně to už je kapitola vyšší ne tak víte čtvrtý akšite žil eště v době kdy už tázal já když tázal ježíš takže on poslal za ním své posly a tam se ho činí a tak dále to si tam musíte přečtli to bych tady vydán že se chci ještě kousek aspoň napomenu se dá teď víte už se jeto přes pokání mezi tím co tohleto dělal svatý jan jsou pořád děje vědom člověku v jednom jediném člověku ježíš byl své rodině poddán všechno jednu patří k druhému poslouchal je a vidíte to kombinace svatý jan osvícení cestou shora a vlivem té poslušnosti společnosti že od bohu činí se dostalo už ježíši kristu úžasné moudrosti z této v této fázi vývojové takže nad tím žasli tehdejší teologové znamená tehdejší učení ale tady už vám začíná asi svítat že já vykládám celou řadu příkazů celých radit příkazů které mají dočasnou platnost a pak se musí až do hradu svou roli kvalitativně i kvantitativní změnit takže dejme tomu ten příkaz řídí se nějakým zákonem tě nedostačující od narození ježíše krista v člověku ten ježíš kristus nenapovídal eště to je děťátko ale ten člověk musí už tolik ti důsledky že nejenom poslouchá nějaký zákon ale že dá na nový způsob v něm se objevivší způsob chápání tedy svého najednou něco ví co před tím nevěděl ale musí na to dál pochopitelně on to vystaví takovým způsobem že to není obcuje on jak si se dělá to upnuto pozorností zvláštní přirození my říkáme způsobem takže není mu tak za těžko to poslechnout a to je na věc a druhá věc to mě toho že má tuhletu ten přístup k takové inspiraci tak ještě v té společnosti dozrává tak že tam v té oblasti společenského života se dostává do samovolnosti a jakmile tam samovolně tedy nenásilně a bez sporů odzbrojení bych tak řekl v té společnosti působí to znamená dobrovolně se jí podává a nedělá mu to potíže tak kdyby v tom zůstal dál tak by přešlapoval na místě to si nesmí dovolit že dobře věděl že všechny to je ty pravdy kterými kdyby se byl například předtím neřídíte židovský národ potom on sám až do jordánu kdyby se byl nechtěl ten židovský a od toho odpoutat bych tě u toho zůstat jako jsme viděli že chtěl a kdyby tady ježíš byl z těl zůstat té rodině tak nemohu jít dál on se musel toho co bylo prvního nepostradatelné ten svatý ozvala maria že ho vlastně uchránili před smrtí která by byla úplně jistá od toho herodesa a musel přestože ji byl s tě vděčen se jí zříci tam si že to nebylo snadné ale musel se zříci způsobem který je velice obtíží aspoň jak se nám zdá obrátit se a odejít si vždycky vzpomínám přitom v tom momentu na případ který menuje vědom svém podobenství ramakrišna že je tomu světci přišla žena a říkala mu prosím tě sanjasin já mám obavu že mojž se stane sanzen a já mám ráda omylů sebe jak to mám udělat aby se to nestalo on říkal podle jaký známe poznáváš že se stane sanjasinem koukol si roucho oranžové občas postupem a tak dále a on říkal ten světec a dokud by tamti kdy od tebe neodejde a nikdy se sanjasinem stane protože na duchovní cestě platí jedna jiná zásada a tu když člověk neplní od začátku až do konce tak neudělá ani krok tím méně se stane se asi na setkala dal co co je a ten světce s roztrhl ten světec roztřese roucho a bez hlesu od ní odešel to znamená okamžitě to vysvětlil příkladem dejte se i od dotazujícího se o lidské zvídavé mysli od všeho prostě odejde se najednou tohleto co pořád ukazuješ kristus najednou pod za mnou jak se opálí pětinu tak je pozdě jak má voláš kristus jak se s deska dověděl tak se musí ihned za ním jít jinak se promrhá strašně moc síly nebo té milosti která tady působí no tak ten svatý aržavam vrátím tam poslal dva žáky já už teďka budu vynechávat ta těžko pochopitelné věci jako je třebas přes vitální protože to už není pokání to už je křest duchem a to k vyžadovalo opravdu další výklad že ti dostat zase ještě dál a ten te na vědomí že to je prostě takový druh vnitřního osvícení při té člověk už poznává že jeho otcem je stav věčný věčná přirozenost že to je jeho pravá přirozenost jakmile se to pozná tak to není pouhé vědění že to tak je ale to je zavazující vědění po té stránce že člověk si cítí být nejenom tak nějak lidsky zavázán ale utkán způsobem který mu člověk nemůže odolat k tomu aby vykonával co ta jeho pravá přirozenost od něho chce a vnitřního nedělá protože já jsem ani kdo z lidí tyto věci neprožívá tak naplno jako když š kristu když jsem to já prožíval v sedmnácti letech tak samozřejmě to mělo kruté následky protože já jsem všechno chtěl opustit to jenom proto jsem chtěl žít pro nic jiného se si si že se tak primitivně musí ociteme tak je to ježíš kristus nemyslel to nepomůže kdyby člověk klidně odešel zase třeba zahubí protože ta společnost pořád marně ho vliv a vložil do životě musíme společenský život o začátku a dokonce toto pochopení bylo sice já jsem na něho okamžitě nepřistoupil ale bylo pro ně velice důležité protože jsem byl prvním nichem pokud já jsem znal poměry dvacátém století prvním se ve dvacátém století který neodešel dotažena a přitom jsem byl nic etabloval smyslu a takže ježíš kristus taky byl nichem žil svatě ale do žádného kláštera ani nebo deše ani koho tam neláká já taky pás nikoho neláska nějaké samoty protože to je nenormální svět pořád od toho světa musíme učit toho v jestliže utíkáme ze světa tak jsem nepochopil žil lidského života smysl lidského života je v tom prostředí ve kterém se narodil v tom světě se umět otáčet a když to neumíte tak za prvé špatným příkladem předchází tele to nejhorší na tom a za druhé už jte svoji zkušenost ta že nikdy se nemůže vás život rozvinout do té míry aby další fáze proběhla naplno takové umírání na kříži potom když se uzavřete dotažení kopky to potom probíhá místo tři rodiny třeba při teče říct let a není ho konce já v tom výhod většina křesťanských světců umíral na celý život a nezakázali se dostat na konec toho umírání o to by se jim bylo nestalo li by žili mezi lidmi a všem je se to byl někdo nic by to že jestli by nebyl lákán třebas normálnímu životu jeho středem je něco v tom životě dobýt jenom pro ten život zde žít po se pořád to za to hlavní a ne to království boží považovat za hlavní nás se podařilo mě a těch devíti let to sousto cí boží betelně nezamění todleto přestože jsem dal vysoké škole tak já jsem neměl záměr hlavní být vysokoškolské nějaký či do prostor nýbrž já jsem zůstal věren aspoň k tomu že jsem chtěl spasí boží nebo měl jsem patřit tomu bohu tak posedech tě nikdy já jsem mu chtěl paria se nikdy po spáse toužil a už oni to už nebudu a takže já to mohu vykládal takovým řek bych čistým způsobem jak by to mělo ideálně vypadnout ježíš to to dělal já ne provalily to mám představa tak by to mělo idál vypadat a jestliže ten ježíš využil své já které se rodí zde při narození a potom se rozvíjí a pomocí něho on byl poslušen rodiny stal se tesařem a tak dále a dostal se do jordánu dověděl se že je synem božím když toto všechno ještě musel udělat za pomoci svého já které se zde narodil na tomto světě ne za pomoci mně jenom za pomoci nějaké nesmrtelné podstaty a je pořád třeba aby tyto dvě věci desátou harmonili argu elamské působily a aby do taškové tak předu se tomu takhle je tak tam až odejde z jordánu tato spolupráce s tím já které se tady narodilo končí to já musí se stát služebníkem ono bude pociťovat pochopitelně ale stane se služebníkem že to jeho já existovalo to že se nesnadno nějaký jordánem to bych mohl dokázat a silám maně dneska na to co jsem tady zmátl z té bibli že když se ježíš dověděl o tom že zemřel jeho přítel a za tak nad tím zase to byl lidský přístup člověku to znamená to je možné jenom tím že se tady vývoj já které z lidí povstalo ze styku s lidmi poslala něho s ním soucit a podobně a on si dával ježíš záležet na tom aby ten to nevím druh já nebo nevynášeti a naopak velice potřebná vrchnosti a aby mu zůstal zachována na věky je tady vidíte zase se z toho já něco se přenáší do věčného života nějaká schopnost která tam dřít třebas nebyla ten seele individualitě no a teď jestliže ten ježíš přemohl toho satana to já na té poušti které chtěl být středem tam k potom nesmí být předem středem života toho člověka který už tělo poroučet které si tedy svaté tam symbolicky řekli z čeho by se člověk musela s vědomím zůstával podroben tak smysl celou toho pokušení na poušti spočíval v tom že ježíš prohlásil že se sluší být podroben jenom bohu a tím toho satanáše od byl čili tím ho dostal do mezí bez kterých se potom ten satan ta jeho služebníkem nejkrásněji je vidět že to já se stalo s jeho služebník jak podobě jidáše to už jsem mockrát vysvětlil a ale je to to uvědomte že tomu tak bylo ale řekl jsem vám začátku tohoto výkladu že celý ten národ židovský byl chycen vírou že tou vírou která občas upadala byl vedle dál že ta víra nesměla upadnout do zapomenutí nebo být stranou ani v době naro po narození ježíše krista a že vedla ježíš se pořád dál až do jordánu a vlastnosti lidské co znamená učedníci páně vedla až po kříž nazírat ovšem tam byli nějaké jiné vlastnosti rozhodující kdo měli povahu stálejší nebo trvalou nebo třebas láska tak upozorňuju vás na jednu věc třebas chytla sky toho jana stojí za poporoste byl to žák svatýho jana křtitele a zřejmě svatý jan se ty dva učedníky jeho a nadchne a to znamená svatého bartoloměj za tím ježíšem poslal a voni asi zastíní a vítám nežli ale on v nich vypěstoval v tom vtělo jiného ale tadyhle tohleto janovy vlastně jen ti vně zakročil v tom smyslu aby byli připraveni milovat o aby on byl připraven byl hovat takže ten svatý jan do dokonale připraven milovat toho ježíše já bych to řekl lidově to se nestalo ale aby to bylo by to bylo vařeno umět ten svatý jan dyž propouštěl toho jana evangelistu toho svýho žáka tak mu se podívej se jak ti posílám za ježíšem ten ctí taky jako já a já jsem dával sílu jenom k pokání tím si mu stem přicházela shora na člověka síla aby provedl a dokončil pokání aby žil v čistěji než dosud znamená svým smyslem pro něco jiného jinak zaměřil svůj život ne aby pudový život byl středem jeho zájmu aby se přes zájmů někam výš tak to jsem byl já za to jsem nebyl hoden aby ty mě miloval výseče ale teď tě posílám za ježíšem tedy křtí tak že do jeho před přímé tak ten se otevírá duchu osvětiteli který ho svítí a způsobí že on potom už po takovém osvícení bez mezer kráčí k bohu a nic jiného už nedělá než ať dělá co chce letící povídá mlčí té jedno někam jde nebo zůstává doma pořád slouží celým životem k tomu bohu a samo sebou bližnímu pochpitelně protože ten už potom nedělá víme i bohem a bližní a takovému já tě posílám tak ti radím chose k němu jako k někomu kdo tě má račiž já pozdě více chce dát on tě sedat sebe celého a to stojí za lásku jan přitakával říkal buď bez starosti a se o něho ne a taky to tak udělal a nemusel ani pod křížem v dobře známo a esli bych bitka není už přestal se stal ně dostal jak se mění to relativní pravda jak se jinak používá a jakmile to říká co mám na kterém stupni dělat ovšem voliti se mě ještě dá jednu důležitou námitku ja já vím že jsem odešel z města ur do palestiny jak já vím že jsem byl pokřtěn nebo totiž tou silou shora a já vím že se na mě narodil ježíš jak se to všechno dovídám má o tom jistotu nebo jenom že to představu že to tak by mohlo být já vám řeknu co já vám o tom vždycky totu nic ní než jistotu jistotu větší než o čemkoliv jiném na tomto světě jak to jak se tomu zůstáváš jak to jí to tu nabývá š například dejme tomu žil si v městě ur to znamená na této zemi společně s ostatními lidmi nic ně nechybí a najednou mně velí moje povědomí nebi ještě odkud je to že mám tento pohodlný život zaměnit za život méně se považují ale více se opírající o pomoc ů li toto lkání abych se trošičku obral o pána boha se začal změní vystou když já začnu se podle tohoto utkání řídit když já od těch plných ů pamě de v u odejdu do neznáma za tím popelem do té země palestiny ano zemi zaslíbené ze může býti zevní města ur a nebo zemí zabere to země zaslíbená ze nová já totiž nešlap potom už po téže cestě po které jsem šlapal tam někde v městě ur nýbrž potřela nových neznámých tajná které se mi otec li proto že jsem poslechl odvážnější cest nastoupit od vážící cestu jak říká dejme tomu někdo a to řekl konkrétně smrt tak vynáším způsobem promiňte mně to dobře dostanou mělo žití v sobě nutkání že by měl být lékařem a výše to bude stát určitou újmu a dělá všechno aby si tím lékařem stál nebeskou na to že ho to plně zaměstnává a že se odebírá do neznáme země protože s tím tak s tím studoval a když konečně se tam usadí v té nové zemi to znamená stránce tím lékařem tak se ocitl za svý zaslíbené zemi tak to by měl brát svůj pochod za nějakým pokáním které si zvolil za si zaklepání to to se mi to stalo vyskytuje že horší to bylo pro mě když já jsem byl vychován úředníků nějakým učedním nebo tak jak to vidět nový já ří poslání blízký bohu bližší než něco jiného než než ty přírodní vědy třebas který jsem měl předtím rád no tak je tady zase víte že nedá se nastoupit ovšem usuzovat jde o to že jsem se měl zříct něčeho co je mně osobně milé a zamítané co mně bylo osobně nepříjemné co pro společnost bylo užitečné ti užitečně jako tamto přírodní vědy no a jestliže jsem se rozhoduje například vlitou školu budu ruplo že mně to nepříjemné protože budu bude země ještě větší po ten ta oboru ve aktivním oborů jako na míti to mě vůbec nebavilo a tak to bylo rozhodnutí které jsem vědomě dělal proti sobě proti své vlastní vůli proti svým zájmem jenom proto jsem si říkal užitečný z být na každém stanovišti na starém tak jevišti ale buď tam užitečný si ti to líbí neustal užitečný proto že tě tam zapotřebí bez ohledu na to že se to nelíbí a to třeba těžké ale tady ti bude zapotřebí aniž to ti to líbilo musíš v sobě ten oporu uči tomu zaměstnání překonat tak sem ho překonal no ale s pomocí boží takže nedá se jako po říkat jenom zažití nemůže mít lékaři a že když se stáváme něčím co zdánlivě nemá nic společného s duchovní cestou ani z pomoci bližnímu přímou tak je to nepřímá účast na společnosti nebo taky přímá ale mně nepříjemném prováděná a to je stejné stejné a mně se že tohleto já více práce pro té stránce osobního osobně od do to snazší za slyší naší studiu než třebas lékařství na rozvírá sky ale na druhé straně je to zase poměr to bylo vyžadoval daleko větší míru odosobnění tak to jsem chtěl vysvětlit jako první věc že ti tím co jiného vysvětlila jsem na to zapomněl a tady řečeno že v lidské míru povstává nějaká síla jak se to v nás na ty nestre a to je síla která si přeje aby člověk byl čistý aby člověk připravoval sobě všecko k pro vyšší duchovní cestu takové voni občas člověk má také je to něco zcela přirozeného řeč má člověk sebe todleto tak to je život svatýho jana křtitele který kromě toho že má touhu učit sobě aby byl sám ti si přeje aby také jiný byli na tom dobře čili svatí ani symbolem takovýho člověka nebo čekat éterem předala taková vlastnost povahu vás že ten člověk si to nemůže nechat pro sebe a i za cenu nebezpečí života ty věci káže propaguje ovšem vybaven člověka pro to aby to bezpečně moc to pasovat není ještě takové jako třebas zbavení ježíše když byli na ježíše přišli do byli oceněn zmařit eště že se o nějaký úkol a byli by ho chtěli zabít a oni se snažili kamenovat víte dříve než on se sám o sebe zmařit tak by byl zmizel zprostředka nich a to jsem tedy stalo toto já nebo člověk který je na úrovni svatý jan znamená člověk toužící po čistotě nedokáže udělat já si jsem si toho dobře vědom protože když jsem to konečně pochopil až později po soto že ano a později až to stalo koncentráku tak se oděl že se to na této pocitem byl a nedonese zhruba dál a proto jsem byl tak velké nebezpečí života že mě opravdu šlo o hlavu a také o to že byla ta a ta hlava a já vám něco chci říct tam je poznat z toho písma svatého co tomu janovi chyběl odkázal z toho vězení tomu ježíši pověsí ty a jaké je tvoje poslání on totiž to uživí svatosti po dokonalejším životě ale nedovedl si představit je ten je to ten je to ten bůh který přichází o to neměl eště vůbec žádnou představu a kázal po svý žácích do je kdo je to ve to ten bůh který mezi nás přišel že já bych to při před na individuální život že ještě té době nese nevěděl kde je vlastně ty ti vnitřními bohem tomu nesmrtelnou podstatou tak jako jenom temně jako jsem toho děl v těch sedmnácti letech temně jsem to věděl co znamená nerozlišeně něco co mě táhlo co mě nutilo změnit život to takhle jsem to zlo a abych to zná konkrétněji poznával aby mně to dávalo jasný program pro můj život abych věděl co mám dá dělat to bylo nejlépe vidět že to to ve mně nebylo a není to niky kdo je na úrovni toho svatýho jana přítele takže jsem byl bezradní když jsem té dostal do koncentráku a ten svatý jan byl také bezradní zrovna tak bude bezradní on takže proto ten skrz tomu ježíši a když mu odpovídá s kažte svatému janovi že přišel někdo který velíš mrtvému a on stane životu napřed nemocné léčí ale jako vrchol říkal který říší mrtvých a z toho pochopil asi svatý jan že úkol vnitřního božství než smrtelné individualita je s křísit nás klíční mu životu a čili to křísení mrtvých dočasnému životu bylo symbolem jak víte lazar byl symbolem něčeho vyššího kříšení k věčnému životu jako by tělísko v tom ono já myslím sobečtí na hlava to ani náhodné že hlavou lineárním pochopení se na to nepřijde třebas e to hlavu aby to člověk vzal zase ne se to shoduje vytrvává je do možná jasné že cesta duchovní je cesta programovaná požadovaná sebepoznání se to každý řeku je na vize pro a ne se zkáceti ale to znamená činy dokonale člověk sebe poznává tím do toho po klamu se vejde nová řada ten říká musí vás protože když neodpovídá potom jeho jednání které poznání tak tam říká nerovnováha a v tom sou veliké potíže nechci říct utrpení ale křesťanských říše to bylo obrovské utrpení a pak mě by to bylo i u nás vzorem zážitek trpí ale není příkladný to ty ostatní že proto například dejme tomu tady antonín má dojem že já můj život je velice lehký tak se jevíte život zvnějšku a takový životě příkladný neboť to musí být lesk kdyby posečkali tak pořád k tomu síly život ne těžký též je život jenom se člověk stará zbytečně že beztak o starostlivostí vymezení a když ti je život který se myslet neubírat nabírá člověk o boha o jeho vůli a dělá si udivuje mile začne dělat vůli svou i když si to neuvědomí že jenom podle své vůle žije tak začíná se život byl těžký strastiplný add lidské vůle ne tady musí být k tomu nějaký podklad a já bych měl umět poznává tam padla tak a on se dělá totiž víte tak tenhleten moment si pamatuje že člověk čím dál tím víc ztrácí na této cestě vůli začít se podle svého a či dál nabývá vůli zařídit podřízení které v něm jeho životě začne zvládnou k tomu říkáte režie skosit všecko vnitřně už dávno připraven zkoušeno to i ty nějaká važitelného padne nýbrž to vlastnost lidská která nepravdou objevena a která není se dostává na povrch a začne člověka vést není třeba vědět odkud sebe jako nevíte proč klepe srdce kde se za to řídí to není třeba jej ale ona se objeví a já jak se objeví tak musíte z toho všecky už se taky nějak dá a to srdce aby toho nepřemohli nebo aby se toho nezmohli a abyste mu dali obživu ne se se potřebuje především modlitba si jednu z největší vůbec lidském těle a tak tohleto nové srdce které by je pro boha to potřebuje také obživu a ta objev padá záští způsobem novým vystavený m obohacením zdokonalený sebevzdáním sebezáporem na základě sebepoznání ano to znamená to manželský život taková co svá program si on stanoví třebas představou nebo po ní takovou modlitby ve kdy takový způsob soužití a najednou ho mění upozorňuju že je obvykle když se manžele derou tak ještě nemají děti nebo jako našem případě svou to čtení tak situace divně já nejsou těmi studenty nebo malí děti tak se toho musí přeci organicky dostat to dítě ten vystudoval člověk to jeho povolání které tady žíznil a to je věcem poznání teče mování mi není žádného já sebe musí poznat jako otce taky on jako matka že o sebe musí poznávat musí z toho vyvodí šly a do toho řádu to musí umět za vtělit organicky protože já znám mnoho manželství kterých ti jsou víceméně přítěží oni říkají že mají rádi ale když se tato dívá zblízka ani se o ně nestarají tak jak by si to dítě zasluhuje ne starostlivost ale řek bych jemnou péči na to dítě zažívá něco člověk se říká a když li vaše nedostatek lásky a tě teďka v těch i zlých avšak ví ten citech a když ani doma potom se mu kazí vyhání na způsobem tak je onoho ochuzeno a hází do života jako tady jáček bezohlední člověk a takovýho přeci člověka se vychovat no tak tohleto mění už provední podmínky které zátarasy manželé stanovili ale jsou tady ještě vnitřní změny se prodělává nějakou vnitřní mě a také na tu je třeba dbát a tu bych je přejdou věc že ti vám čele pokud možno by se měli velet za ručičku já jsem nikdy nechtěl manželky aby dělo třebas obchodem trochu takovýho tomu já nemyslím že za ručičku ale chtěl jsem od ní aby uznala že mám svou pravdu když to dělám že mám svůj závazek aby to ctila a to vona dělal já jsem ideál trpěli osobu než ona když mě nechal třebas aktívně sv nenutí by hodiny v ni tak když například dejme tomu by manželka mně vyčítá moje zaměstnání že mně to při zaměstnává nebo tak nějak to takle bych si nepředstavoval a mocí za jeden provaz musím pochopení toto že se musí za těch zvýšen dojímá takovou a takovou v tedy zatím co ten zásady výstavě ke konkrétní včera konkrétní tak by se měl opírat o ni to obecného obecně stanovená ho cena ano a jakými li se ke obecný žábra to už záleží zastoupíme na sebe podán estliže já nepoznávám že má otce nebo nechci to uznat že a o své dokonalejším tomu než jak žiju já to tak nebe znamená to dokonal lásky za dokonale existence tak dále tak samo sebou tak je a dokonce dobře když se nějak zimě používá ten otčenáš nemodli nemá sedm přeříkávat otčenáš když ho není té program a zase se nevlité ho dřít na vědomí když ho neumíte plnit co jiného neumět něco jinýho nechtět já se ho může mu ho modla bych si moh kontrola do jaké míry umím plnit rozumíte takže ten otčenáš mít jako obecný program na se tedy vedle konkrétního programu je nutné protože jedno ve se to nemůže existovat tekou ašram sám o sobě nemá význam když není opřen o nějakou obecnější pokud by náprava otčenáše nemá povahu jak pravdy to má povahu přetrvávající pravdu po celý život lidského že posily život kdežto to co já si z toho vemu pro konkrétní cíl pro tam to má povahu časného řádu závislého na mém sebepoznání ano a že to je v dokonalém souladu bojová svatý jan byl stav teprve až bych už působil a ta mě rozesmutňuje žida ale ví kam zradila tam nenašel jeden poranit první pole zdálo ten byl stav teprve a ježíš už plovinu točit a takže mohu ukázat co dělá že až na stále ten obecný řád