Karel Makoň: 84-27A-p (přepis nahrávky)

ale to je sebeklam mé že hmota klamem jsou toho druhu že nechtění poznávat a přeci taky nic nepoznávali a když já tady říkám že největším kladem toho předškolního mého věku bylo že jsem nechtěl poznávat ne a proto se to poslání dostavilo že jsem netoužil po dohodu o a povede dostal u těchto li jiný protože baláma svou vlastní vůli kdyby přitom nechtěli zase nic záchovy úspěch ale drželi se nějakého zákona který by se který by si sami nevymyslil a který by uznávali že vyšší než jsou oni a že je třeba poslouchat třebas selské řád tak by se pomocí toho co se lidského řádu do stali o poznání boha jo a má o tom příklad ne život to znamená jím nikdy nebyl to víte to si tam vede třebas ve se případu nacisté třeba toto století možná ne ale ne víc to to tě zaručuju že to vy ne já bych s ní musel znát totiž se mi to ale ten lid ale když to víme či budu nýbrž je to ta okolnost že ty lékaři přišli vod ho jiným dřív než napsala než nastala se před kdyby lékař řekl matce a ona mi to všechno říkal a tak já to musím na jako pravdu kdyby byli v vivere masku byla přišla vod do vedení dýl tak tak to tam za pouzdře ní to nitru pro nikoho ostatního těla a že takový nic ani celý a na jednom místě tak to je záchrana možná ještě protože je to zapře je otázka jestli vy do toho pichlavé to nerozloží a rozumně aby to nedoroste takže voni netýkaly na kraj toho hnisu třebas tabyla odsune někde o tom ukazoval asi tady odsud neleze tady zase neustanu tento po a pak a oni pýchy do prostředku a říká maminka že ten vnitřka až na strop jaký nám bylo napít a on v tom měl velikou radost umyli se ne a příčina sekal doprostřed a nezačli pýcha postará tak už tam nebyl že tak a nebudu žádném napětí to byla moudrost těch lékařů přitem takový modlářství kasta v praze to byl velice musí člověk jí to za na sebe ovšem byl to nás obcí který prostě výklad to dítě když ho zachariášem protože to von se on se zbaví pocitu tělesnosti o nesmí tu bolest tak to je rozkol ne té si zase na o já se s smysl dítě ukazovat sebe řekne jsem si zase teprve nectil tech zdali jsem se k zaseté ono to není žádná náhodička ne to žádná kikan brž věřte mi že moudrost jedince je tady rozhodující a ta by byl moudrý ten primář a ono mu to vyšlo a se říká ta moudrost opravdu byla šlape neměli transu ří které měli že jo skupiny legiemi já si to ještě nově vil tak na nemohli dávat ke museli ukázek slova do dostaví zase udělá zase a oni se udělal nových nic a tak to musel znovu brát a pak to pravdy s odst pěkně od kosti se o nevěstce nastane rozsev od kosti a to byla teprve radost v tom je dokonale balvany vědomí tohoto světa ne takže já jsem vědomě vstupoval do jiné oblasti aby ti na z oblasti žlutého světla že já dodneška poznám každého člověka se se do si ten člověk přišel k on sokole které jsem to poznal dodneška poznám člověka který to žluté že to prožil to by byla já ho poznám jako pozna dokonce na dálku když se přibližoval třebas k tomu mystikům mu kterým jsem měl to tého přesná tohoto roku do prahy tak sem říkal svýmu pavlíkovi nechme tady místo tady potřebuji pro někoho místo a přišli manžele zjedná dětmi a na to manželi jsem poznal to žluté světlo jak šel tak sem viděl že vzali zlu tak jsem mluvil v té jeho manželce protože ta nebyla chycena a nedá vejít a říká se jí paní pojď za se má daleko že jim místo bylo to po prázdninách společných pro všechno na tíhu a tam děti přešlapovali s matkami na jahody já jsem je tam nepouštět já jsem někomu která se ještě neviděl do želvího takhle to vypadá člověkem tam ho dostanu lékaři žádným duchovním jednáním nýbrž tím že ho zbavíte kontinuity vidíme to skutečnosti jako jediné a když já teďka vím že bude této zkušeosti existuje jiná skutečnost tak vím že v toto slečny to jako je tam to skutečné že toto není klam a tamto není klam toto když vidím jenom to to je to zavazuje a tam to je také závazek a kdy se ta závaznost tamtoho byla tak silná že já jsem poslechl tam toho závazku a neposlouchal jsem závazný přednostně z tohoto světa vyplývající ano upozorňuju vás že my máme zárodek všech u všech úrovní k sobě tak zvané čakra takstak mi my tomu říkáme zavřené tedy to jsou zavřené svět který nás sou sou zavřené ale jsou živy a to je celý obsah veškerého časoprostoru nejenom toho hmotného vesmíru ten hmotný vesmír to je úroveň muladhary ano ale to existuje vesmír svadhistany vesmír manipury anahaty a že všude sahasrary ano taková takový a se prostor existuje a na všech už žijeme jenomže jak jsem se předešel u toho mýho vnoučata pětiletého vy tam spíme že on dal chudák na úrovni svadhistany na rovně druhy ne nadvědomí druhý ne duhovní tam stál a teprve se ho probudí jak se tam probudil ne takže my když například dejme tomu se probudíme na jiné úrovni než svatý stany tak tam začneme jednat okamžik značná nepřímá meď jako živý a okamžitě navazujeme vztahy jako se živými a tomu se říká že je to na vyšší úrovni obcování svatých jo ti svatí mi sebou obcuje v to znamená týkají se sebou tak těžkostí bez toho že by se k sobě modlili nebo tak nějak mají sobě tak by se jako my tady rozlomen styk daleko snazší než tady náš sme vázáni na tělesnost že a tam tak lenost ne leta kroku roli už na té úrovni třebas nima že i ti estote ale ta roku roli protože třebas dejme tomu ona mě přesvědčila že ani čas ani prostor v tom smyslu našem tam neexistuje říkala se znám já mi s událostí z našeho života společného ukázala mi to co by duše nebyla vidět vedle mě stál ale nevydala se neviděl a na sebe to se taky nevydal vědy se dál která předám a potom hned a tím je ukázala tvář mé cely ničíte a blaha ukázal mi na jí tváři celý tam chybí a potom hned tady ve zdibech bez ztráty času říkal tak my jsme v takovém postaví si po vás nemůžeme stýkat ve vás víme a je o vás nevíte a já dodám a tak je to taky shora pán bůh o všem ví všechny nás má ve vědomí ale my jeho ve všem nemáme a když se ocitnete za všemi když probudíte se na všech těch úrovních tak vůbec nic tam nechybí k tomu aby se dostali za ně a dostanete stanu za za tý úrovni ano a pak samozřejmě dolů směrem máte snadný přístup do utých úrov tak ale ještě bych k tomu měl dodat že to se neděje záměrně aby se člověk dostal do těch úrovní nýbrž to přijde samo když člověk se ocitne na úrovněmi tak má možnost se do kterékoliv úrovně dostat a my jsme to sou připraveností hotový k tomu překročit hranice časoprostoru ke připraven všechno je tam připraveno ve stavu klidu ano jenom tato úroveň a ve spánku úroveň svatý je v pohybu ostatní je tam v klidu v tom tedy relativním klidu rození tvořeného není v úplném klidu tam všechno se nějak pohybuje ne ale ne aktivně a jako se laskám na cestě zanáší do tam není ne ale je to tam a kdyby v této spojitosti tajný naší se všemi úrovněmi které potřebuju k tomu té transformaci na něco se za úrovni mi nebylo a kdyby nebylo ani toho spojení s tím věčným co je za úr za za úrovni aniž si to ve vědomí za tím tak by nemohl nikdo ji vrození tady je jenom o maličkost toho nevědomého spojení dokázat vědomé spojení s vyrobení které tady je si uvědomit takže ten adam řekne když budete tak vy pase to vědomí nabyl ho a vysazen hloupě sedmnácti letech ne tak to jsem dokonale pít nebo do vás klamu protože kdyby to řekl pravý světec tak by řekl nikdy jsem to nenabyl věčné jsem to měl ještě to bylo mi údělem ano já jsem měl při lístek od něžnosti příbytek u boha a já jsem si to jenom uvědomil že ho tam mám třebas já v sedmnácti letech ne a tak dále a pak se se učí do něho vstupovat vědomě ne tak by měl vy a proč na hoří nedokáe ostří já jsem se tady teďka do věděl že například jedno z vás dělá počkej pomáhá svatý antonín a to je odpověď na to na ty rozporné dotazy na mnohých stranách zdali člověk po smrti zůstává individualitou člověk po smrti pokud se dostane do takového stavu jako třebas ten svatý antonín znamená překoná smrt umře dříve než umře fyzicky a to byl případ svatého antonína ten se stává osobnosti to znamená spojí se jeho pomíjející osobnost nebo v jeho pomíjející osobnost vejde do osobnosti věčné do té individuality která je v od věčnosti příbytkem člověka u boha a tam potom žije a může jednat jako osobnost dokonce jako veliká osobnost ono je až neuvěřitelné když sem třebas liší kristu že vstal z mrtvých to se nám to mnohým lidem připadá jako zázračné a dejme tomu když si vezmeme takového buddhu který před tím než se stal tohleto věčnou vědomě věčnou bytostí staral se jenom o sebe a pak najednou jak vymazal sama sebe v té nirváně tak to vymazání kupodivu křísil jeho věčnou individualitu a on se stal opravou individualitou a to byla osobnost nezapomenutelná že ano a je dodneška čili to je důkaz že člověk po té takzvané mystické smrti zároveň prochází znovuzrozením mystickým a to znovu hře způsobuje že se vrozuje do té smrt nesmrtelné podstaty své do té nesmrtelné individuality nezbývá s bohem to je omyl indický nýbrž se vrozuje do své nesmrtelné individuality takže von bohem nikdy nebude ale bude vědomě nesmrtelnou individualitou to jsem vám potřeboval říct protože tadyhle i v křesťanství a namnoze jinde hlavně v indii v tomhletom panují zmatečné takové názory a je to zbytečné protože mohli se přesvědčit na všech svatých že zůstávají osobnostmi i po své smrti že pomáhají lidem a tak dále to se děje i v indii to seděli u nás než taky oni mají smysl ty nejsou žádný plynulý s bohem do nějaké metafyzické kaše nýbrž zůstávají v tom příbytku který je od nich pro ně od věčnosti připraven a kterém pravý svatý pavel že oko lidské nevidělo ani ucho lidské neslyšelo co je pro člověka o věčnosti příklad a to zná věčný to je to je určen to je jediné předurčení člověka že kde se tomu nemůže vyhnout že z toho příbytku někdy vyšel a teď se do něho vrací ovšem když se dáme vtěleného boha tak ten vyšel od boha to je tedy něco jiného ne jiného tam věčnost nemůže být dána ale kvalitativně jiného a okamžitě vědomě vešel tedy do toho těla a tak dále čili je to ve zkratce všechno v ježíši vysvětleno kdežto u nás v lidském životě se to neděl takhle ve zkratce nýbrž indové říkají na třeba civění ježíš kristus není toho názoru no tak to nevadí on našel cestu deprese v ní vtělení zvládnout to jsem potřeboval k tomu říct ano svatého matouše a podobenství o dělnících na vinici dělníci postupně přicházejí na vinici a jsou potom odměňování všichni stejným penízem a přišli dříve nebo později a ti co přišli dříve řekli a to právě jste neměl vynechat to svým citátu řekli tam ani jedno slovo není vynechána jinak i to nahuše na já by já byste se kasete řekl ale já tam musím napadne a ne tedy a mě a já to rada jednu a na každé slovo ježíšovo kartu a tam je řečeno reptali že voni si sám velice lidem museli snášet výhled ne a moc toho udělal já tam ty jenom málo no a tam potom je jako výslednice tohoto jejich reptání řečeno jako vy tím se tohoto reptání řečeno a kdo byli první do poslední a do sou poslední budou první to znamená ti co tam přišli poslední ty si byli vědomi že to dostávají z milosti protože nic neudělali že si to nějak nezasluhuji a proto jsou první než to ty co si myslí že ty si to otřeseny život tak ty jsou na velkém omylu protože člověk bohu nemůže nic dát jelikož jeho má vodě tak nám vypůjčený mi dary nebo nástroji pracuje a tohleto musel š kristus dokumentovat že dokumetoval vínem případě ještě daleko zřetelněji třebas v tom postavení služebníka na poli a v domě tam se říká o tom služebníků na poli že tím že celý den pracoval je pořád ještě služebníkem nehodným neužitečným protože jak je to míněno protože ten člověk ze sebe nic nedával a jestli si i když si si myslel že sebe nic ne že se něco ze sebe dál ten den že něco udělal sám ze sebe když měl všechno od toho hospodáře potýkat až po tu půdu a všechno i tu dispozic co má dělat tak to křivdí situaci nechápe situaci ve které se ocitl takže takový člověk kdyby přišel do toho domu hospodářova potom po té dřině tak by první udělal že by řekl tak teď jsem se pořádně nade dejte vidí sneseme vyspat nebo ve mně odpočinout a podobně o ten pravý služebník správný který se považovat za neužitečného to znamená nekladli zásluhy na to co udělal před ben rozumíte jako tam i na té víří ka by zásluhy tak ten prostě přichází umí se opáše se nemyslí ných šat a slouží tomu hospodáři a neptá se že si dostane vůbec jíst to znamená ta služba v domě modlitba ho v té vnitřní modlitbě nežádá od boha nic nýbrž chce mu tak si a ten ten správný postoj vnitřní modlitbě a tam je také správně naznačen postoj denním vědí ano nepovažoval si toho za veliký prospěch nebo užitek vlastní nebo nevlastnit ani to co do toho člověku skládá ježíš kristus byl zásadně proti vlastní jenom že křesťanství to nepochopili že je to tažení proti vlastnictví tak taky jim uniká pravíl těchto podobenství že tam se bojuje proti vlastnictví naše ukazuje jak se vymanit z vlastnictví protože kdybych chvilek jenom malinko vlastnil tak tím svým vlastnictvím zde začíná mít něco svého svůj domov a on má domov věčný tady mu nic nepatří čili on nesmí ani za nehtíčkem se to de nějakého vlastnictví o nesmí a ti ani čas svý vlastnit že o takže tohleto berte na vědomí že ježíš kristus chtěná především naučit abychom jenom spravovali to co je jeho to co je božího a ne abychom to vlastnil když toho správcovství se staneme vlastníky to jsme se zvrhli nesmíme přejít přes úroveň správce to znamená do třebas podobenství o hřivnách jenom spravovali vlivy které nebyly jejich a když se hospodář vrátil a je napadlo malinko si uštípnout pro sebe to byl byl to by bylo to by to dopadlo když ten který si nic neutíkám to schoval po zem dostal vynadáno že jo a byl uveden do temnot vnějších to znamená do stejné nevědomosti jako ti kteří nemají to vědomí že mají něco svěřeného od boha ti co si myslí že to mají své ty nemohou vůbec mít poznání o těchto věčných věcech by se nemají jestli je získají například nějaké četby tak je to všechno zlomkovité a nemá to není to pospojované stojí to všechno ve duchu kdežto ti kdo se vzdali sami sebe do přestali vlastnit sebe samé ty mají volný přístup moudrosti k poznání boha a všech jeho věcí do takové míry jaké to vhodné aby to věděli a aby to taky unesli protože to je veliký náklad ten největší náklad který může na bedrech lidských myslet protože hrozí tomu člověku že to bude považovat za svoji moudrost a to je nejhroznější způsob vlastnění on třebas vymanil vašeho svého ze své rodiny a své tělesnosti ale myslící že je svatý a dokonce moudrý svatý já jsem tímhletím trpěla devět let a proto jsem se musel dostat koncentráku a tam jsem uznal že to byl absolutně špatný život špatné pojetí cesty ovšem to byla relativní pravda a relativní omyl jsme si včera vykládali že jsem se mýlil nebo a to špatné by to pokrok že jsem byl takhle jako by svatý nevíte no ale neměl jsem si o sobě myslel že jsem se když je to moje svatost přivlastňování si něčeho pozemského je tedy chybné na té duchovní cestě a příkrosti a si něco je od boha jako třeba svatost že on jediný svatý to je te vrcholná chyba to nesmí člověk se dopustit takový a jak po nemá do totiž to má k dispozici ono mu to neumí ká on tím i volně li spojovat jako ti učedníci páně mohli volně disponovat se vším s veškerou mocí totiž kristus věřil a tak se toto nedivte že to začli dělat jako kdyby to sami dělali jak se za takhle dělat takových to samý li tak vím to za přestalo jít o vracely žiš kristu a říkali vono to tam nadejde tam to nám to jde říkám na to vám nemůže jít protože to vyžaduje modlitbu jenom modlitbou to de když se přestali modlit vy ste přestaly náležet tomu uctívat toho který vám tuto moc a pravá modlitba je posvěť se jméno tvé znamená posvěcovat toho boha tím co dělám to je pravá modlitba protože v té době když ježíš kristus diktoval otče náš a učedníkům tak byl bůh považován především za vůz stvořitele a jestliže je boha stvořitelem a marie se posvěcovat jeho jméno tak zase nějakou tvůrčí práci ničím jiným ne a protože má k tomu člověk schopnost a láska všechno od pána boha tak jenom vládne jeho nástroje nemá si to přivlastňovat čili správná modlitba jak se zná čátku otčenáš lechce od nás spočívá v tom že člověk je činím bez ohledu na sebe jenom pro věc správnou vide zabití správnou kde k tomu jsem byl vychováván násilím a po dobrém a to nikdy nešel ale vy jste to vychováváni k tomu po dobrým tady mnou že ano že už dneska není zapotřebí takhle nás i na to jít aby musel vědět o čtrnáct a které vás při vědomí co si na to se dopracování me tak jemnou cestou tady s vámi že to máte pochopit že toto je smysl toho posvěť se jméno tvé a po sví posvětit tím celý svůj život bez vlastnění tím že je to vysvětlit především jak je to je který umírají brzo a jestli se taky li dostane do té věčné individuality když tak brzo umřeli já bych hned na tohleto ačkoliv ta otázka ještě dál rozšířena odpověděl že ne protože je tady jedna věc i ta vyžaduje velký vysvětlen lidské tělo bez kterého a bezodtoké ho těla ze se mi funkcemi při spaní si nemůžeme transformovat všechno vesmíru tak aby se to posbíral a odvedl k tomu bohu jenom člověk vyspělý dospělí se všemi funkcemi třebaže chybným té ale všemi funkcemi je transformátorem který posbíráme celého vesmíru témě je nějak jakou v plášti připraven a ten med když se naučí nevlastnit odevzdá nezištně bohu estliže ho bohu nezištně odevzdá tak do té individuality vejde napřed tam vede jenom vínku na chvilinku to jsou extáze a pak když tu třebas spolkla opakuje tu extázi když tento proces tou obrazovou tak se to celý a on mezitím také vplývá ne bez extází už tak té odpověď na to první že k tomu aby člověk mohl se vrátit do věční individuality musí být napřed celým člověkem rozlitím celý člověk a teď otázka dále zněla a ten člověk je celý hned při narození nebo až potom tak je teďka jsem částí na to odpověděl není se ten člověk totiž je tady v tom smyslu že má přeběhneme teno podstatu to ano ale nemůže jí využít nemůže jít použít ta je zavřena pro něho na čtyři západy bych tak řekl a protože musí být některé funkce transformační ano a a to je to blízké ne tato pojetí transformační tak prosím vás jestliže tomu takhle je tak platí li že to je jedna jediná pravda která má spojitost začátek svým koncem že ten člověk se v okamžiku zrození zrození teprve stane někým kdo má k dispozici nesmrtelnou duši ne před tím čili když se zabíjí třeba promiňte mi to tak říkám katolictví je proti tomu zabít nezrození člověk matce tak tak moc nestane ano že neříkáme jsem nestane nic ale nestane se tolik když se zabije třeba dítě už narozené ano protože ta duše nesmrtelná neplýtvá svůj funkcí a svou funkci nemůže uplatnit totiž nehotová embryu ta může se napojit jenom na veškeré vesmírové síly a ty jsou dispozici teprve třebaže latentně v tom narozeném člověku o tak tím jsem to odbyl to pak má význam v duchovním vývoji té bytosti že on umře předčasně nemůže přejít do ty vytříbí podstaty a tak dále to je otázka která by bylo dobře to byl dobře doplnit že tak jako ale tomu malé dítě které umírá předčasně tak je to i s nejstarším člověkem který nepřijde do věčného života ten stejná situace to ne tady nezáleží na délce života nýbrž jak se člověk chová a dítě se nemůže chovat špatně jako se chová dospělí člověk špatně že míří jako zvíře jenom do hrobu jo než to to dítě když se ocitne někde v záhrobí tak je tam šťastným tvorem který mu nic nechybí a ten život si tam dohraje bych tak řekl dohraje se tam hraje a se týče toho jak to má vliv do poté vývoj duchovní neoddělujte jeho duchovní vývoj od toho prostředí ve kterém se narodilo protože nekladu otázku stanoviska svého pocitu oddělenosti je špatně práná otázka o není oděno od rodičů především jo vnitřně takže to ten dopad se najde u rodič jo on přisluhoval to branou úkol přisluhovat nějak rodičů to dítě při umřelo včas provádíš pro sebe nevíme tak tu oběť kterou nese nechce za ty rodiče o třebas jenom trápí já vím tak říká to s tam to vyvedlo dítě ne říkají získán to vyvedlo pro ně toho nikde nepochopení velice jim prospělo vyndá na poměry tady mám další dotaz který z ní se já to mělo se komu odpustíte hříchy odpouštějí se mu se váže seslaný co svádíme sváže se na nebi tak to je myšleno takhle všimněte si taky doby kdy to ježíš kus těm učedníkům říká říká jim to tehdy když je pouští do světa už posedlých stání a tak dále to je důležité si uvědomovat ty kontexty časové a co se před tím všechno dělo s těmi učedníky a tak dále protože kdyby člověk neměl sám v sobě dovršenou tu fázi vývoje ve které by mu bylo vnitřně odpuštěno ve které už je rozvázán s tímto světem ve které nemá tady už místo nýbrž v království nebeském tak by neměl vůbec schopnost rozvazovat něco nahoře anebo svazovat a že ani tady když nesváže sám u sebe nesváže nová že taky u nikoho jiného takže on je napřed nadal tou schopností ježíš kristus je opatřil tou schopností být svobodnými vnitřně být rozvázání mi nespoutaným a pak tedy měli právo rozvazovat a svazovat tou mocí ježíše krista boží která byla v nich a kdy se možná budete tak jak se tedy se svatou zpovědí katolíku a tím z řeči takhle na to není jako ten člověk kterým byl třídní páně nebo tak no tak já bych něco si říct vy tam učení o takzvaně charismatech jestli ten kněz věří to je důležité že ta moc mu od boha dána tak v té víře nemůže být klamán to je sice víra slepá pravda ale nemůže být o tu víru okrajem tím že by to nefungoval já si tedy vzpomínám na případ pátera pia který také zpovídá odpouštěl hříchy ale v pravým slova smyslu že totiž rozvazoval toho člověka o té nosti jo rozvazoval ten člověk nebyl schopen už dělat to co dělal před tím jestliže jdete odpovědi a se schopni udělat ten ty hřích tak není chyba jenom v tom knězi který nebyl takhle vnitřně na výši nevěřil tomu té své moci tak je sto jež učedníci přestali věřit té moci tak jim to nešlo že jo ale taky vinen ten došel té zpovědi že to nebyla vážně že jsem neodevzdal s tou svou osobností bohu totiž u křesťana a katolíka je to strašně těžké aby k to udělal a proto spoj nevězní dobře protože my si myslíme že bohu můžeme jenom to nejlepší co máme odevzdá nastat třeba taky to nejhorší tam dát tam mu to všechno složit celobytostně tam bude zdaliž tam něco malinko třebas to nejhoršího si necháte usebe reakce to musí ještě nějak vylepšovat to jen se na omylu to vám bude odpuštěno není odpusť li vám je to odpuštěno tak k tomu nemůžete vrátky já třebas dejme tomu dneska jsem tam měl nedalo stal měl no ze svýho bývalo žáka který se zvonem na ně ze a tak mě říkal jak se mu nebyl už té svaté zpověď jsem říkal vodou a se mu to říkal a dlouho a proč jako k nim taky chodím jaké svaté skute jsem říkal nikomu nedoporučuji aby nehodil ke svaté zpovědi nikomu ale já bych se dopustil zneuctění svátosti kdybych s ní šel dva toto nerozumím říkal tak jeho to řeknu jestliže já jsem provedl někdy ve třicátých letech to znamená to mně bylo šestá sedmnáct a nějak vdaná zpověď a já jsem získal tam v odpuštění hříchů tak to mělo ten následek když to bylo pravé odpuštění hříchů že já jsem to nemohl dělat já jsem potom ještě třebas se zvrhl protože jsem zase vlivem světa sem se zase nakazil tím světem a podobně já jsem vše jaké vylomeniny že ale tak se našel znovu přes potom zase ke zpovědi a dycky de jenom tehdy když vím že si to zasluhuji nebo že se musím zase nějak usebrat aby tam celý tomu bohu div vzdal a ne u tam nejenom s tím nebo s oním hříchem to ne protože kdybyste tisíc hlav úsek li své vnitřní stany tak voni na rostou další hlavy nemůžete usekává tenhle koncích i proti tomu nebo onomu hříchu a to nebo ono ctností nýbrž i proti celému svému já musíte celobytostně bohu patřit takhle má vypadat zpověď a když takhle vypadala spojit u toho největšího hříšníka u toho pátera pia tak ten největší ří jako byl třebas ten pornografií se okamžitě obrátil a už nebyl schopen to dál psát nebyl schopen tak myslet o já jsem měl tedy ti se máte takový strach ze hříchu že pro ten už jenom posoudí strachem o to nemoh udělat a to byl nadpřirozena nebo nenormální strach iracionální strach a to bylo to byla moc boží která by mě působila já jsem si to vykládal jako strach nebo tak nějak urážku boha nemuset se nebes tak vědomí těchto věcí pro to dorůstá ale dneska vím že kdykoliv bych celobytostně za bohem nešel to znamená kdybych se děla dvou židlích kdybych dělal něco pro sebe a něco pro něho tak bych musel okamžitě ke zpovědi a já jsem tomu knězi řekl jo vy chodíte ke zpovědi já být ke směrem tak bych te spojí šel taky tak ti zase věděla říkal protože by se na má číst do hříchů těch hříšníků který vám chodí vě na sebe berete vy to děláte s malým uvědoměním pravé podstaty moci boží vy temu bohu tolik nevěříte jak byste měli věřit vaše víra je li příliš chabá že on je to který odpouští až on předával tu moci učedníků na to byl on se svou mocí která do těch učedníků vstupoval a ne že by to byli oni schopni sami ze sebe a o tom z toho ne ne nevyplývá ale z toho vývoje to vyplývá myslí musíme vždycky vzít ten celý vod začneš vým životem i s těmi vývoje jedno s druhým po posuzovat té syntetický a a ale dycky způsob výkladu a jenom do marie to dá tak se z toho něco udělá srozumitelného sice člověk že totálně řídit naše postech stránkách tak tady správně vysvětlení vy říkáte že tedy rozpojení od toho od té hříšnosti od toho starého já ale to není celé vysvětlen kdyby k tomu takhle bylo tak mystická smrt umírání vlastního já umírání semene aby mohl z narodit nové semeno aby z toho do tišnově nový rostliny větším užitkem takový by ho všechno toto umírání ale ne zároveň s tím umíráním postupuje te proces způsob znovuzrozování ti učedníci páně než dosáhli tohoto své schopnosti odpouštět museli projít než jakou fází znovuzrození ano a to prošli protože oni se museli vzdát například víry no to bylo velice těžké a velice to s to museli se úplně vzdát sami sebe na jedné straně a museli být ježíšem kristem obdařeni tou mocí znovuzrozovací to je proces ty začíná vodou a končí duchem to je sáhodlouhý prostě jako člověk je prosté a ne nějaká bytost vy jste proces se mění té jako jaká každý proces se mění každou chvíli se dění za chvíli jste tím co se byl před tím a tak dále dokonce úroveň vašeho duchovního chápání tatáž každou chvíli jiná jo tak berte na vědomí že to není jenom rozpojování nýbrž stejnou měrou spojování a proto oni mohou na po také například ten páter pio napojil toho pitev mého rozpojil od těch o hříchu ale napojeno na boží život takže on odešel do kláštera a za budu roku zemřel ne ale napojil se na boží život takže obojí sté oboustranná věc jestliže člověk odchází odpovědi a není napojen na ten život tak to ještě pořád neprovedl správně já jsem když jsem odešel od té geniální spojeni v sedmnácti letech tak jsem byl nechci říct dokonale ale do té míry napojena boží život že jsem bez něho nedokázal ani vdechnout já jsem prostě musel tomu životu patřit jo je to tam táhlo že někdo odejde odpovědi a klepaří před kostelem tak tohoto nikam netáhl žádnou zpověď neprovedl ať si nestaví bulíky jan udělaného ediný a takhle sprostá mluvím s těmi knězy protože on to velice laškovné podávají tu svátost a říkám toto je mrhání to je zen pralesem a on říkal no a ježíš kristus byl milosrdný a vy jste strašně milosrdné se říkal já jsem strašně nemilosrdný protože vím komu to říkám já to neříkám věřící a to říkám vám ně že vy musíte nasadit výší laťku když nám o to není možné to taková degradace náboženství způsobuje že po vás každý dneska plivá a právem kdybyste byl neslevil tolik tak po vás neměli právo plivat to zavinili sami nevynáší předci a se a za tadyten m se držíte vy musíte narovnat vy musíte prohloubit ne a to se vám nepodaří dokud nepochopíte myslíš vo život a se bohužel svatí se nepochopili a o a pokud se podle toho nebudete taky řídit že pochopit co je nad neposkytne můj spis a pochopíte to ale to ještě není žádné vítězství se podle toho řídit sice omlouvají že nelze jednou zpovědí odstranit všechny hříchy a říkají tady tvrdíte to jako tří do rasu na střeše a chtít jednou ranou všechny zastřelit ono to všechno vědí jiným směrem a je to porůznu stočena po lidské bytosti protože chcemeli zpovědí nebo přijímáním zasáhnout tu neb onu nectnost a postihnout nebo přivolat tu nebo onu cnost počínáme si zásadě spatně my musíme jít za člověkem a člověk měl se svými vlastnostmi je jednota v trní stát do vrabců to jsou přisluhovači na jednom díle ty táhnou všichni zadem pro vás jeden celý den ho já vím nectnosti ctnosti to je pravda ale všechny i ty ctnosti i do se ti působí v jednom jediném organismu duševním a proto je třeba nedosahovat určitou ctnost nebo určitou nectnostní by zasahovat tu bytost takže já jsem se zpovídal musím to znovu opakovat při té první věrni pojí kterou jsem dělal pořádně a která nebyla svatokrádežná takhle já jsem vám teďka důstojný pane řekl všechny svoje hříchy ale považuju za nutné vám říci že největší mim hříchem je že jsem těch sedmnáct let nevěřil na boha a že to jsem bez boha čili to byl život absolutně planý a zbytečný já chci dneska žít nejenom ve víře ale pro něho tak by a musí být pro mě závazná já musím jemu tou vírou sloužit a když mě nevypovídá se z tohoto hříchu že jsem žil bez boha že se bez něho obešel a že by potřebu nastolit závislost poslušnost vědomou poslušnost na něm tak já jsem tady zbytečný a zpověď nebyla právo platná já jsem se nevypovídá na to teďka rozvádím dlouze a jsem tak dlouze tam nemluvil pochopitelný a to na vysvětluju to řekl několika větami proto byl do to vanutí o malinko napovědět a byl k tomuto svítilo a on říkal no já vám něco řeknu je to úctyhodné já bych si přál jednoho jediného mnicha mít ten tatická sém řádu který by toto si přál a v jenom pro boha žil já vám to rozlišení a až to v žádném s povinen sebe není ne a jak tohleto udělal tak opravdu já jsem byl v té chvíli svoboden od té lidské bytosti která tíhl k sobě a ne bohu rozumíte od toho musí zpověď osvobozovat to není ne tam jenom špatnostmi k sobě tak i s nimi ctnostně a ještě husí bytosti mocný k sobě proč to tak snadno šlo s maří magdalenou prostitutkou aby se obrátila že si minuty k sobě nedá ale proč to co těžko farizej že oni k sobě nuly svými ctnostmi a byly proto hroby zbílenými že ano vevnitř hnáty umrlčími se jádře tak je to pravda ten člověk je nespasitelná ten člověk je nesvobodný protože tíhne pořád k sobě třebas ve k těm nejlepším věcem když já jsem tě dejme letím se za jsem svatý tak jsem týnu v sobě chápejte já jsem nebyl schopen toho plynulého spojení s bohem které potom okamžitě nastalo jak jsem se vzdal toho svého dosavadního života i stoupl ctností samo sebou když jsem pochopil že jsem to nedělal správně zase znovu sem pochopil ačkoli to byla relativního jenom bravní pravda pro ten tuto třeba protože to ho zapotřebí tak já to uzná jako špatné ten devítiletý život svatýho a bylo to špatné relativně špatné to byl rozumíte ale skamda ak by že to bylo správné ne ale bylo taky správné se o tom odklonit a člověk když se neumí po té spojení odpoví od sebe celého