Karel Makoň: 85-34B (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

napsal jsem do li aby všechno bral z rukou boží ne z rukou marty že tím usnadní její úkol proto se ta marta se opravdu považuje jenom za motyku a nic víc než upíná stroj který někdo musí vzít do ruky a to je bůh a kdyby se tam motyk považovala za živou tak by stála v ruce toho boha rozumíte bych se mu vymkla každý z nás do svým líto sám dělá ten se vymyká moci boží dokonal práce lásky vypadá tak že člověk o sobě neví že zná jenom ten úkol který je mu od boha svěřeným se na vás rozumíte mně tomu rozumíte tak že jestliže někdo třebas si myslí že jsem něco dobde udělat tak to se mýlí to se mýlí a nevyvaruje oklika nemůže sama nic dobrého udělat ten kdo ji v ruce může něco z udělat a on je to který nás všecky ruce když tomu jenom malinko ubere na této závažnosti tohoto faktu když ten malinko vděčna mote tak prosím vás tak vám doporučuju tedy tu motyku ukládat aspoň do ucha aby nezamezilo to je všechno co můžete udělat ale větší vděčnost neprokazují otce jenom nenechá víte ne deště na dešti nenechávejte nepovšimnuté a a tak du kousek dál často jsem říkal teď teprve teď budu odvodil pro člověk musí se odhodlat dělat dobře a milovat bližního to jsem ještě neřekl jsem teprve to byl úvodní to byla úvodní tak by to na k tomu co teď si říct teď to bude to hlavu a ještě se budu rozbíhat delší dobu protože eště musím moc technických záležitosti vysvětlit jsem člověk který protože jsem tam to em úvodem ne tak jsem se naučil mluvit a jednat systematicky a tak bych to řekl takhle jsem vám často říkal že člověk je transformátor všech vesmírových sil to znamená může kteroukoliv moc existující do vesmíru svým živým tělem přetvořit na moc která může před jeho tělo působit ačkoliv nějak se vyskytuje jenom někde v nejzazším konci třebas vesmíru nebo je poslové ka neznatelná ale když o oživí to transformační středisko které v sobě tak může pomocí toho živého oživeného střediska transformačního třebas i pomáhat tou silou kterou jinak nikdo nevládne upozorňuju vás ale na jednu věc velice důležitou že je třeba napřed ten transformátor použít k tomu abych se setkal s bohem to je jedině bezpečná cesta jak se potom těmi transformačními schopnostmi vesmírovými pomáhat takže by třebas také bližnímu jinak než normální tedy jak se tomu říká zázračně se tu zázračné ale není to normálně běžné pro protože jestliže nedosáhnu toho vědomého spojení s bohem tak mohu na kterémkoliv bodě ve svém těle se setkat se silou která místo aby tekla dál k tomu bohu mistrova by klepala na brány nebeské tak duší bude otevřeno tak ona se vyleje ty kanálem třebas bližnímu které jednou nebo k nějakému zázraku a dál neteče a proto ten člověk se nespojí s bohem vědomě pomáhá moc třeba ale vědomě s bohem není spojen nebo jenom tak nepatrně že si žaluje každému kdo tomu trošku rozumí jak je to možné že ho pořád pán bůh opouští v takové člověka známe vystaveno na když o kom je řeč a ta situace bude trvat pořád pokud ten člověk to neobrátí a pokud se nespojí vědomě vědomě ne podvědomě ale vědomě s bohem takže bude jednat jeho silou a ne svou že on se nedostane nahoru a léčí třebas a velice ručně a zázračně tak on tu sílu odvádí nějakým jiným dále než k bohu k tomu pacientovi rozumíte ona je to velice dobré ale on chudák při tom trpí nejvíce protože si neumožňuje kromě toho že třebas jedná samovolně si neumí neumožňuje další stupeň poznání boha ta samovolnost se kterou jedná je určitý stupeň poznání boha že ani neví jak to mohl vyléčit třeba mít ale to je ten proces spojení s bohem je to není něco co se děje naráz nýbrž to je postupující proces který nikdy nekončí ale své vrcholy v lidském těle a jestliže člověk být opravdu prospěšný ostatním bližnímu tak musí milovat boha celým srdcem celou duší celou myslí veškerou silou a to nemůže dosáhnout jinak než když celou bytost zaujme vzhledem k tomu bohu když je zaujat bohem celobytostně do řekl lépe ne a to nemůže být dokud je činný v tomto světě takže on musí rezignovat pro tu chvíli se se spojí s bohem na veškerou činnost v tomto světě a musí se celý odevzdat bohu protože boha nemůžete poznat jako něco mimo sebe to je základ všeho vašeho života základem toho čím žijete čím dýcháte čím milujete čím poznáváte takže vy nemůžete se nimu ubírat jenom svou vůlí by se tím může musíte nebo můžete se k němu jenom dostat tak že nevíte od své vůle ale do základu vůle že to že tu svoji vůli přidáte bohu čili že se dostanete do dokonalého stavu tak nosti a to se udělat jenom ve vnitřní modlitbě a proto se snadno v tom vysvětlit jak to že ježíš kristus napřed v těle mi a boha kterého nevidíme a teprve za druhé bližního kterého vidíme jenomže toto je právě to co vám dneska si vysvětlit to za druhé protože to první jsem vy světla dávno před tím a možná že by byl hodné to trošičku opakovat si nebude dobře rozumět tak se k tomu budu muset to vrátit ale za tímto nebudu opakovat to co jsem říkal se to z celého srdce z celé mysli protože by to za sestoupilo celý ten čas který tady mám k dispozici jsem duší a ti jenom miluj bližního jako sebe samého a jak je to možné a za jakých okolností tak podívejte se řekl jsem vám vrátit se k tomu původnímu sem tady řekl my jsme transformátorem všech vesmírových sil a ten vesmír ledem krám jeden krám je tu proto je tu také pro nás bych tak řekl zase jako prostředek abychom se pomocí toho vesmíru dostali k bohu nesmí v tom vesmíru chybět ani vlásek který bych zůstal stranou v tomto procesu toho pochodu k bohu musím celým vesmírem tam vstoupit a ten vesmír v malém mám v sobě k tomu říkám že jsem transformátorem všech vesmírových sil tam se stýkají všechny ty síly a narážejí v mém organismu tělesném organismu na zavřené dveře jednotlivých nervových center takže nemohou volně procházet takže jsou pořád za dveřmi těm těch center a čekají budou za centra otevřena a jak jsou otevřelo okamžitě vstupují do těch center a jak tam vstoupí tak tam začnou působit nebo řek bych kdyby to bylo podle vůle boží jenom podobu je boží tak by působil k tomu abych se ocitl na prahu království božího to jež v nesouměř ale bohužel člověk na cestě vidí to nebo ono že by měl eště udělat a takže celý tam takhle nejde proto bych vám radil aby si počínali tak že byste v pravým slova smyslu hloupě domněle hloupě si přáli bohu věnovat všechno co víte že tím se jestli víte že jste tělem věnujte mu i to svoje tělo obětujte mu i to svoje tělo on si nepřeje nějakou kovu oběť abyste při tom vzadu li to jsme pokročili od starozákoních objetí krvavých to je oběť transsubstanciačním to znamená my tu svoji oběť když ji věnuje bohu přeměňujeme na prahu setkání s ním na na něho na něj a takže nenastává fyzická smrt když to dobře dopadne nýbrž nastává vědomí život boží v lidském těle rozumíte když se to podaří když totiž řek a opravdu dobrou vůli tak co se chce od člověka aby měl dokonale dobrou vůli bez výhrad bez obracení se nazpátek k sobě se tomu bohu celý odevzdat jsem toho nikdy dobrovolně nebyl schopen vám to říkám proto abyste si nemysleli že když toho nejste schopni že je to vaše nějaká závada je to závada každého člověka že se rád a proto ježíš radí miluj svého bližního jako sebe samého neustupuje od sebelásky ale jak nedokonale miluje sebe tak do míry nedokonale miluj bližního a proč to tedy chcete se konečně dostává po že pořád ještě úvod k tomu proč to chce to by si tím technicky protože se dvacátém století a ne tomu můžeme rozumět proč to vůbec se protože když člověk transformuje jenom transformátorem vesmírových sil tak je v tom vesmíru jedincem buňkou která se cítí oddělena od ostatní vně od ostatních jedinců zatímco pravda je taková že je součástí vesmíru nelnou součástí vesmíru li tedy přejít k bohu o kterého je taky zdánlivě jenom oddělen že si toho není vědom že není oddělen do bys byl oddělen tak k němu nemůže se vrátit není oddělen od v sobě cestu po které může se vrátit do otcova domu atam hotova a proto ten marnotratný syn si vzpomněl na otcovský dům přestože byl vzdálen od něho a šel bezpečně otcovu domu a nikdo mu cestu nenapovídá není v tom podobenství napsán a ta se na každém rohu nikde se neptal jakmile poznal že nejedná správně když všechno promrhal když byl na pokraji smrti hladem tak říkal kdybych byl v otcově domě tak jako neučí služebník se měl líp a otec by se o postrádá všem nemám právo se tam vrátit protože jsem se provinil všechno co jsem od něho měl jsem promrhal ale musím se spoléhat na jeho milosrdenství tak to vypadat na své zásluhy ty nejsou žádné jaké zásluhy motiv ta práce k úplnému opotřebení když ji někdo v ruce a říká se tomu fyzická smrt ale zásluha toho člověka spočívá v tom že pán bůh mu svěřil úkol motyky pán bůh ji bere do ruky tím že nás udržuje naživu že a udržuje naživu to oni bere do ruky u každého je si toho vědom nebo nevědom a tak dále když omylem on bere nás do ruky a dává nám možnost a příležitost milovat a sílu milovat no a když něco poznáváme v tomto světě třebas se mi zdá že poznávám svými smysly je vnímám svými smysly a že to rozumově zpracovává tak je to on který je silou v těch smyslech a který způsobuje že něco vidím vnímám se to rozumově zpracovává a co tedy proč nám tedy radí abychom milovali bližního protože největší chyba na cestě nebo ne chyba nedostatek na cestě očí v tom že se cítím oddělenou bytostí od všech ostatních ale když se cítím oddělenou bytostí i od bližního který je přede mnou a mám dojem že učená s oddaluje nebo jeho vlastní toho člověka nebo jeho vlastní city a vlastní touha je o vlastní vůle tak podlehnu tomuto dojmu a tím se dokonale osamocený a pláču třebas na svou samotu ačkoliv jsem ve spojení se všemi bytostmi a neví o tom čili pláču z nevědomosti pochopitelná vás u mne nevědomosti když listech o toho tak se odělen ale nemám sobě doví že jsem s ním spojen a tak nás bůh se přivést k tomu abychom si to uvědomil že jsme ve spojení bližním a skrze ni se jsme ve spojení s bohem protože někde to vycházení z samoty musí začít nemůže začít hned u boha protože to je příliš vznešené a to nedokáže abych se do toho mohl vmýšlet ale pak by si něco nalhával protože to bych to nezkoušel ale když pomáhám bližního bližnímu tak vidím že mu pomáháno že vím páně masivu ne jemu pomáháno takže vidím že jsem s ním bez pojeí i to spojení je mně patrné a když tedy toho spojení nevyvozuje to že bych si ho chtěl ten účinek toho své léčiti přivlastnit říkal si udělal jsem to dobře když prostě to dělám jako když to nedělá když to dělám pro dobro samé když jde o věc tak vstupuju za sebe a rozšiřuje se do toho bližního takže tou silou boží ne svou působím potom v tom bližním a nevím že tam působím rozumíte tato schopnost jedna na každému kdo miluje bez ohledu na sebe každém do miluje bez ohledu na sebe do si v sobě nevezme ani pocit udělal jsem to dobře kdo to udělal dobře bůh neboť to bylo jeho silou a jeho dopuštění se se byl to motyku a měl jsem být v jeho rukách to úžasná milost ta marta říká největší milost byla v tom že jsem tu nemocnou jesu dopravila do situace kdy přestala být věčno absolutně představa být vděčná a přijímala tu službu kterou jsem konala protože to byla to to byl úkol od boha tak jako že ji ani nekonám jako úkol teď se koná když někdo třebas pracuje na poli tak nemusí myslet na hospodáře který ho tam poslal nýbrž na to co tam dělá a na takhle jednala padělá úkol nic víc než prováděla úkol a když tady a nemocná a to pochopila že jediná vděčnost patří bohu tak potom tu pomoc matky brala tak samo zřejmě jako když prší a píše to dopisu to je samozřejmá věc jako když z nebe prší tak to br to je de nebe ta pomoc a ne ta marta rozumíte mně takhle se na vás chce abyste pomáhali bližnímu abyste nevěděli fakticky nevěděli že jste to vy ale věděli že je to bůh napřed si to musíte míše do toho samo sebou ale čím víc budete dobře jednat podle vůle boží tak tím méně tím méně si budeme vědomi sami sebe protože jsem byl k tomuto veden aniž jsem ještě věřil v boha v době kdy dítě ani ani schopnost věřit v boha joginové chápu a to nemůže takové vznešené myšlenky jako víra bohu bez pojmout se tak sme nevědí jsem nevěřil ale jsem vlivem lékařů a byl průchodicím vědomím pohodě dovíte to síly od boha pocházející by ovíval cestu k bohu tak bych řekl je to cesta ode k bohu od toho odděleného od toho pocitu oddělenosti do pocitu spojitosti takže když vyjdu ze sebe aspoň tak že jsem bez ohledu na sebe s spojuju aktem lásky s bližním tak vycházím ze sebe ovšem jestliže čekám od něho za to vděčnost tak se zase nazpátek beru pro sebe to uspokojení a odplatu takže jsem nerozčiluje nebo nepatrně no rozšířen byl žně třebas za to vděčen a to je všechno možné prokazuje mi tedy lásku a protože že ho to stojím na tak děl že to dělá dobře no ale za sem odplatu svou dál to nejde a nemohu se rozšířit k bohu ta láska pravá musí padat tak že nevím komu sem to dělal proto v tom posledním soudu se líčí že ti kteří tam jsou odsouzeny k tomu věčnému životu na pravici boží říkají pane kdy jsme viděli když jsme ti dali když my li kdysi navštívili žaláři nemoc nemá tak dále a on říká to řídím způsobem nezáleží na tom že dneska nevíte kousek to dělali ani se to nemohli vědět že to děláte pro ale protože jsem životem ve všem tak vždycky to děláte pro pamatujte si to cokoliv jste udělali nejmenšímu z bratřích svých nebo místo je jedno jste to učinili tak upozorňuju vás že nejlepším způsobem jak byste milovali bližního je pracovat proto bližního jako by to byl bůh jako by vašich ruská byl bůh a nejlépe si to představit abyste si pomohli nemusí být sugesce ale i počká že je to malé bezmocné dítě on se ten bližní taková totiž tak to beru jako pak když ten bez mokrý je bezmocný tak je to bezmocný malinký ježíšek který je uložen do jesliček ve stáji a této lidské tělo tam je uložen a ohrožován herodesem rozumem a když ji a bytí a touto ježíškovy pomáhám ne nějakým si pilo nýbrž k tomuto ježíši pomáhám protože ten proces pomáhat ježíši je proces kterým pomáhá v sobě abych se k němu dostal do toho to bych měl sice vědět ale nemusím přitom na tom myslet se musím odevzdat a neví přitom v svět na sebe aby to něco vyneslo pro než aby zůstal na živu ten sotva se narodivší plod života mého to znamená do duše a který dojít do jordánu a na kříž a říční s těla a věčnému životu vědomém to je úděl každého z nás cesta každého z nás ježíš kristus ukázal cestu jako příklad svůj život jako příklad cesty pro každého z nás nic z toho nesmí na slevit to všechno musíme na podat a nejsnazší jedna podoba to při aktech lásky činí tam musí to bližní být u vědomi vědom toho když si ji tam je proč mu to dělám jako to tato neliší vím to že to nejsem který to dělá že ani o tom nevím nýbrž že vím jenom že z moci boží to dělám jako úkol boží to dělám že jsem v rukou božích a že taky vliv toho co dělám všechen pochází od boha podaří když se to je tu vůli boží nepodaří se to je to ubozí ano čili není to závislé na jenom ona úkol on se ježíš kristus tohoto často dotýkal o svých podobenstvích a například podobenství o dělnících na vinici my jsme takovými dělníky na v linci kteří jsme v různých víří svého života na tu vinici posílán nebo zváni ale kdykoliv se pozvání třebas hodinu před smrtí a my to řečeno přes západem slunce tak i tehdy to stejnou platnost a stejnou váhu před bohem jako kdybychom tam od rána pracovali dostaneme stejnou odměnu stejný jeden peníz a tím je život věčný a bylo mně tady napovězeno že člověk li opravdu konat dobře dobro vůči bližnímu bez ohledu na sebe musí najít sílu k tomu ve své vnitřní modlitbě pokud možno dokonale jinak si nalhává že tu sílu ale bych k tomu měl svou výhradu která je velice důležitá že totiž jestliže on udělá nějaký pokrok v své vnitřní modlitbě když se dovede k tomu bohu odevzdat tak si ji myslí něco co si myslí třebas lékař když pro lidé lékařskou faktu tou nebo co si myslí technik když svou techniku za sebou když mu dají na to vysvědčení že je schopen a to je jeden jedna z příčin proč jeho činnost jako technika jako lékař jako kohokoliv jiného je málo velkorysá malicherná ale především unavující jak pro toho technika do oblasti technické pracuje tak toho pracovníka který se obírá lidmi a duše to lékař nebo učitel nebo kněz ono je to všechny unavuje a tady je vidět že se dopouští chyby protože kdyby v nich opravdu působil bůh lépe řečeno kdyby ho pustili práci tak by ho to toho člověka nemohlo unavovat kdyby totiž překročil fysiologicky únosné hranice lidských možností tak ho to neunaví protože pokud totiž jedná z vůle boží a jedná z jeho moci že buď jedná o moci nebo nejedná z jeho moci když jednání moci z jeho síly tak se přitom absolutně přestává na nemůže být unaven jestliže sedí na dvou židlích to je případ mu váš všech ostatních a něco do toho vkládá jako svého a něco nechá jednat v něčem nechal na pána boha tak před tím unaví ovšem vy mně řeknete jo to hezká rada ale třebas když jsem technik a mám nějaký technický problém řešit musím zapomenout na to svoje školení a ty se zkušenosti abych moh správně vyřešit ten technický problém a když tedy musím spolehnout se na své zkušenosti tak musím soustředit svou mysl musí si vzpomenout a jsem se to naučil nebo na tu svou praxi dokonce musím vzít do díla a musím pomocí působit no a když je toho že to velice náročné jak časově tak klinicky tak to musí unavit tak to mně neříkej že ne že mu do nekonali s a působit když přeci proto jsem byl by škole a i když uznám že třebas mocí boží jsem to udělal že by měl od boha sílu k tomu tak jsem neměl schopnost vnímat ty věci a nebo se to naučit nebo se být tím technikem tak jak nemám být unaven tak přejít únavu a nechtěl odpočinout tak v tomto případě tomu technikou říká hoden je dělník mzdy své to ti nikdo nemá za zlé že jsi unaven tvoje práce způsobila že jsi unaven ale pamatuj si že proto jsi unaven ne že tam vložil tu svou práci ale že to byla práce tvá to jednou zkusit a nebude to práce tvá nebudeš muset vůbec zapomenou nic na to co se na své technice naučil jak vy ho případu jedno in živý a neško do sky neboť se na ni zapomenout ale samovolně si vzpomeneš výběrově jak sám nejsi schopen co jste vědomostí máš použít a použiješ to prkně okamžitě bez ztráty času bez tápání bez úvaha ale budeš vědět kam to patří že se s tomu učil neboť mu se ostatního to čas na to myslet ale bude že tady ty svoje vědomosti které si našel patře se fakultě technické že nejsou zbytečné ale ty za tebou budou stát jak to nebude tvoje práce z tou budou stát samovolně protože ty budeš řešit mocí boží a ne svou a všechno co jsem organismu závi mozkových je přidáno k tomu k abstraktní síle boží to je v nejlepším pořádku od to nechci aby se nechal okázale když budeš konat jako když bůh to v tobě koná tak ono to samo se uvolní svatých mozkový buněk samo a v patřičném výběru tito přistoupí na pomoc kdežto když to bude tvoje práce tak se únavně budeš starat o to jak na to přijít a když se potom s tím i židem mluvil k tomu chodem tu by náš teďka postavil skvělou to vinu produkoval a bezvadně funguje jsem ji po době ještě nemluvil se říkal naškodu které jsem tak delší dobu ale si zase i to by najdu a proroci s ním a víte co mně řekne to byl napřed mu řeknu tak to do jak pak se ti podařila ta tu vina vynoří že se mu to podařilo a on řekne jsem tentokrát protože to dvěstě dvacet ega a mysli nemáme more zkušenosti mi to skládáme se stones tek dvě stoicky dodat dokázal prvně jinak ne tak jsem opravdu trnu hrůzou jak to dopadne ale ono to dopadlo dobře protože jsem to poprvně v životě nedělal jsem tam přistoupil věci tím že tady máš inženýra pane bože jako motyku dělej si s co chceš a teď jsem jenom žasl mám tady jak vidíš to všechno řekne se ještě nestalo mám tady celou řadu i že odborných o tom vína ten jak vidíš celou jako smí šeh o to bývá je to to je to literatura česká je to li které to co anglická a lidská tedy a je to literatura německá víc a tíhne ovládám takže nikam jinam pro vědomosti nechodí a jsem tentokrát nevěda si rady nezaváhal nepopsal milosti nezneklidňoval jsem se přestože jsem byl před úkol postaven poprvně v životě nýbrž na tou sem hmátl do německé příručky na stránku a tam jsem si to našel to bych byl pracně vynalezl to je dávno vynalezeno němci to znají jenomže kdo v tom obrovském nosti litera tu kdysi zrovna toto najít to zrovna teď konkrétně potřebuju na to musí být něco zázračného dispozici a to je všem vševědoucnost boží a tam je tam vedl a tak to tak to šlo dál ty netvoří to o tom říkal řekne ale ono to od začátku do konce takhle šlo nevím co teďka oni tím dělali že vám nemohu si pořád být jsem to jednou tím spustil a divili se když to první případ republice a jak je to mu že to tak dobře hned funguje jsem samosebou neprozradil že jsme se o tom uradili jak na to jít a jsem mu úkol a tady vidíš že u boha je veškerá moudrosti technická že není rozdíl mezi náboženskou moudrostí a technickou jak ti to tehdy zrovna jemu ukázal ten černou tam z kuby neboť ten černou byl jím poučováni o tu rovinách a nepřišli na závadu to je to by na tom motoru tam na tu věc tak se tento nikodo ruce jenže jsem ho nechal v klidu toho činí na to že se na viděl jsem měl viděl svitlo tak jsem za ním šel a jakmile ty při kubánci odešli když se našla tak závada nevidomého to žila je toho že jeden z těch kubánci který nedával celou tu dobu výkladu pozor nakonec zakopl o ten ne opraveny proto neško ovce a říkal takhle jsem nedával pozor jsem modlil ke svatému janu nepomuckém a mně odhalil technickou pravdu kde je ta závada v tři měsíce chodili podle byl celá nikdo nám to nevysvětlil a tady měli z se i židů který nám detailně vykládali svůj obor každý malinkou část jenom a nevysvětlili a teď jsme ži do pravá vy rtů a jsem zase nepříčetně hleděl k zemi a von tam ležel ten rodná ho poznat se značky a řekl jsem tomu židovi který nás tam provázel tohleto náš root je sedmiletý jsme spálili za deset let to je vždycky milionu našich čím je to mu říkal jednoduché a do nic neutah je te tam plameny to vám nikdo neřekl ne to použit samozřejmé e to ukazuje jak se to neukazuje tak to zase křitel to že si je to pán to mi tady se stoje ku nikdy ne opomeneme říkal ten žár o semeni a ne ceníme nepřímé a ten černou říkal jedeme na tu u všechno víme jenom měl nás prosim vás ještě vy jako do mučení dobrou ste domě sta abyste nám něco dopomohl koupit jak se tím a domýšlivé matka soudci do to vykládám jenom protože jsem toto dnešní řekl tomu žní rovno kterými teďka takže to dělá ty ukovat a teď mně říkal znáte to je toho svatého tu sochu mně řekl že říká taky je sám o nepouští a ne po vás každé studánky a k tomu jsem se modlil než bych byl nedával pozor ale tomu zasadil a jsem si to vy modlil nebylo to mně to jsme si mizí se hodily nikdo to nesměl než stánek jeho mocí jsem za poprava ten otec ro to my bychom byli jako slepí šli dál ale protože jsem zase nedával pozor na výklady toho karla ožírá ono vykládal jak se to opravuju jak se no a jsem zase své hloupě modlil svatým janu nepomuckém a při modlitbě je jak se hlavu sklene jak jsem nedával pozor jsem za popil ona toto viděl jsem na něm naší opravárenská na čku která byla na tištěna nabije tak říjen poznal jsem měl v ruce mi to ukazoval měl v ruce tu značky aby poznal i ten kdo to že věděli nakonec světle opravám vám to opravené vrátí že sami nevíme jak na to a to nejenom opravené vrátil a neví řekl jak to sami mají si ho pravda to je rozdíl a tak říkal jsem říkal prosím jak je to možný že tohle tomu věříš nedá na sebe na že jsem na dycky a že jsem chtěl něho vydolovat všechno se jsem potřeboval vědět tkto byl politický svatý byla toho roky reformace za václava šeho když se u nás bohu si a potřebovala tak katolická církev nějakou ideu kou podporu tak si vymyslela svatýho jana nepomuckém a ten nebyl svatý to on říkal a zemřel pro se tedy když to nejlepším případě bezmezná ženskou pravdu že nechtěl prosadit tajemství zpovědí manželky toho samého ale do techniky neměl vůbec o technice neměl ani páru svatí nepomuckém to byla by pomáhal tady při toneříká jenom jedna jediná pravda absolutní navádí a do se následkem toho vedou všechny relativní pravdy ostatní a technická pravlasti pátrá se vedl do této která promiňte absolutní pravdy boží řídit chcete ale mně pomohl bůh pomocí svatýho jana nepomuckém ho a to ohlásí na celek běh jak ti svatí nám pomáhaly jsem říkal on tomu říká kde ten z vás radost a to nebudu dál líčit takhle jsem to řekl tomu indovi teď jak o vodešli jsem věřil za ním jako diví protože na jiní na něm na jediném jsem poznával světlo a těch ostatní devíti čí dech který nám to taky ale jsem žádné světla neviděl ale u toho jsem viděl světlo sem říkal jak nebudu příležitost pudu za ním je se mi ho číslo telefonu a řeknu mu co jsem zažil a on říkal no to je zajímavé tehdy říkal jsem si všímal toho černochy a dával pozor a teďka vim proč dával pozor on v vnitřní modlitby něco je a maří co o tom a tak dále a tak proč ne to se stalo před takovým nějakým se mi ty vod doby on je dokonale naštudoval o mystice že oni ska dělá ne a vykoupou pochopitelně ale tu tribunál dohromady bezvýhradnou nepoužitých který za pravdu technickou taky umřel takže nemyslete si že když nějakou silou děláte nějaké dobro že se že je to vaše síla to je síla která pramení z vjedno ho a téhož pramene je to konkrétní síla třebas síla schopnost ne káře schopnost technika nebo nevím co nebo přirozená ruka pomocná ale to všecko je od boha a jemu náleží vděčnosti jakmile se mu ta vděčnost nevrátí jakmile jste schopni nebo ochotni nebo nebo se připravený k tomu považovat se za dobré za konající dobro tak zanedbává te toho boha který to dobro učil bez jehož moci byste ani po nehnuli neska byste někoho vyléčil nebo udělali jakou trpíte no a tohleto ten živý dneska je to člověk který dvoj vyznamenání a toulá kdyby věděli proč je mám teďka posle směl v dvoru no a vidíte a takový čin říká dělají dobro ale vědí že to nedělej my musíme do dokud dva tisíce polovičku veškeré energie klid a tomu jak jsem to nepodaří nebude vám svítit s