Karel Makoň: 85-35A (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

kousek dál že totiž to lidské nebo ten organizmus pomocí lidského byl dokonaleji řečeno je schopen pojmout myšlenku že transformuje se na nástroj který bude otevřen vůči vůli boží ano jestliže se mu to podaří že o otevře všechny k víře všechna výška všechny dveře které jsou v něm zavřené a když všechna ta síla vesmírová začne proudit tak on konečně se dostane k tomu že celobytostně pude k bohu za tím není schopen celobytostně tam jít v jsem si myslel že že jsem třebas v koncentráku se celý odevzdal bohu a. Co neni ll to jsem si jenom na nával hříchu nečiní ale jestliže jsem za pět tisíců z toho stavu vědomého spojení boha vypadl tak je vidět že jsem se tam celý neodevzdal ačkoliv jsem to nevěděl že jsem se jinou z zase myslel když odevzdal svůj život bez lítosti ne a když esesmanu uteče nevidí mně tečnit si pán bůh ne no tak potom nevidí ani ostatní esesman který měli do síla a stříleli do trvá bydlící tak jsem byl zcela na výši přátele říkal to sem aber něho ne a to je ten návod k sobě to je jak jsme si vykládali tadyhle předevčírem nebo včera ště to je uzavírání okruhu od sebe k sobě když to láska bližního bližnímu být otevřený okruh ode bližnímu a ne bližnímu odlišného se ke mně ode bližní ale defitivně bližnímu vůbec ne ke mně to znamená ti tady s pomocí boží nebo silou boží dávám k dispozici třebas zdraví nebo nevím co to co pro udělám nebo mu na vám pětkou co a ale to nejsem to je úkol od boha který jenom plním let na vědomí buď vděčen tomu okolností že bůh tento úkol nám tady svěřil jak tak k tobě všem musí být vlakem mu komu plnit ne ten který to vykonává víry to přímá a je těžko říct rozhodnout dojít důležitější ježíš kristus měl nám říkal že je důležitější ten kdo přímo při tom jestliže ten do vydává je ve stavu takové jako byl třebas kristus tak pak je důležit to si na straně toho věřícího praví si ty by nevěřil ten za zase neuskutečni rozumíte ta pomoc pravá se neuskuteční říkáme zázračná ale naše by říkal pravá protože kdy se to nepodaří taky to pravá tak je to pravá užitečnost a že je to nemělo podaří to my nevíme jak proč ale v každém případě je pravé to zůstává to pravím tehdy když se to nevrací od toho pouto bylo věnováno a je to k tomu kdo do toho vložil tu sílu a to je bůh jo takže když jsem s tím vírem potom hned muvil o tom kubánci kteří který tam vodil během toho výkladu tak jsem mu říkal ale teď mám k tobě závažnou prosbu když on byl nadšen tímto se mu řekl teď vám to závažnou prosbu nepřivlastní si to co uděláš kdybys udělal nejlepší věc třebas teďka udělal to trpí ne tak si ji nepřinese li že si to ty který jsi to udělal ty ty li by si neměl pro tu sílu od boha tak si tupá mrtvá hmoty a nezbyde z se vůbec ne země no tak prosím jakmile se ti cokoliv podaří tak každého kdo bude říkat že jsi dobrý bude ti prokazovat vděčnost mu řekni jak si vychovali takového malý říkají v do vychovával oni si budou myslet aha vysoká škola technická v praze tak to poděkovat třebas škole máte skvělého žáka udělej jeho udělejte ho tam aspoň docent a tak dále zastoupí do hlavy ty musíš vědět komu si byl vděčen když to nevysvětluje z protože by ti to nepochopili nezáleží na tom že nevědí oni o tom nesto kdo to stál tak by nekonal vůli boží jestli je to úkol od boha tak to bude vítěze vím do malý to není úkolu tak jim to nesmí řikat ti to říkám vy deseti tam vykládalo těch titul viny a ti řídit všecko a jsem jenom k tobě se obrátil protože jsem v tobě poznal že jsi schopen pochopit svou činnost jako úkol boha jediný z nich on říkám možná že je tomu tak to se teprve ukáže a ono se ukazuje že tomu tak je protože od doby je sedm let a on dneska je na tom takhle dobře ne jako by sám jakoby takový pěny přičemž on je si vědom toho že demě není se někdo že je geniální ale z postní von no a teď jestliže člověk ne není vědom si toho že nikdy se bohu celé neodevzdá tak hrozí mu jenom nebezpečí že když toho zimě a taky se mu podlehl jsem podlehl čemu se mohl podlehnout tomu jsem podlehl si taky musím pochlubit tihleti tady jsem například dělal tu chybu že jsem zabití ů toho spojení s bohem se dostal z koncentráku potom a přítel si jsem domu a všichni okolo a říkali to si rád že si na svobodě jsem měl chudší tam jsem zažíval pravou svobodu ale voni byli považovali za blázna jak může někdo zařízeni na svobodě tak jsem nikomu neříkal že tam jsem byl na svobodě jak jsem doří aspoň matce ale jsem nikomu nic neříkal protože mně nařídili esesmani že nic nemám říkat o tom se tam dělo že jak to budu říkat že u nazpátek do vězení a že mne tam potom utýrali tak neztrácí ale možná že taky proto že jsem nechtěl další utrpení způsobit svému okolí tak jsem to nikomu neříká a tak se ani matce neříkal že sem tam byl svobodný a když to pořád říkal že jsem na soud a jsem podle toho kde mu že se že se o svobodě a jak jsem podlehl to toho domu domu tak se ztratilo moje spojení s bohem takovou mocnou sílu lidská představa proto vám říkám myši myslíte že udělali dobře máte právo rozlišovat mezi dobrým a zlým jenom rozlišovat ale ne si to sobě přičítat rozumíte je dobré to musíte rýsovat abych věděli co je dobré ho to ješ relativně dobrém teleti špatné ale tam to musí končit ne víc tak jsem tím dobrým to ne a když ježíš si neodvážil to o sobě že je dobrý tak jak se může odvážit my jakmile ale přes učí přestoupíte to jemný bod možnosti dovolí možností tak ztratíme všechnu milost na víc kterou máme k dispozici a nebudeme zázračně jednat a kdybychom byli vědomě spojeni s bohem který máte zářný příklad nebo je to o zářný příklad člověka který byl vědomě politiků spojen s bohem a on to ztratil jedinou představou že je na svobodě a po lidská svoboda je to na západě nebo na východě nebo kdekoliv nebo svoboda v nějakém jednání není pravou stopu do pracovala jen uda vnitřní kde vědomě z boha všechno beru tedy kde žiju i při veškeré činnosti ve stavu trpném čili to je to co jsem si od opravit na či modlitbě tak vnitřní modlitba musí přejít do činnosti musím být při činosti trpný a teď se vám vysvětlil se trpnost při činnosti toto příčinnosti spočívá v tom že si nepřišli tam ani nejmenší účinky o dobré účinky relativně dobré účinky toho co jsem jako udělal rozumíte mně to je trpnost a to je velice obtížné než se naučí být trpný běžné činnosti tak musím měl bych se napřed naučit být trpný vnitřní modlitby když se ale naučím bytí něčí modlitby a to jsem jak se mi zdálo dokonale uměl předstupeň do koncentráku tak to ještě nestačilo na museli dostat do koncentráku abych se naučil být trpný v činnosti ze se neuměl být trpní v činnosti jsem měl být trpný ve vnitřní modlitbě kdyby na přišel býval skvělý svatý filip z neri a viděl by v extazi by by mohl v vidět že liber nezemřel šestnáctém století v nemůže osobně navštívit tak by se mnou byl udělal totéž co udělal z to ti školu která v forami upadal do extaze a jednou těm přišli a řekli mu výčty si svatý ale vy tam ještě jednu svatou a měl by měli se se setkat kdyby stali slido hromadí to byste v forii dobře působily a on říkal co dělá no upadá do extaze a každou chvilinku mluví s bohem a říká skvělou moudrost na dva dispozici a on říkal jsem přijde i na on za každým šel ale říkal jsem přijde tentokrát ani za ni dnešnímu to nestalo za to aby za šel po si to a za bídným člověkem zvrhlý ke šel do hospody za nějakým vožral kou on neví nevěstkou šel do hospody za ale za tohleto našel k tomu za to nestálo přiveďte ý jsem přivedly tam jako na ho viděla tak tím světlem jeho byla tak unešen a že upadat lehla si a ležela uloží možná do křesla takže než na na zemi a mísily pery by biskupem si vykázal rukáv a začal mi pohlcovat ale pořádně a přes obličej takle že se hlava ty cela a dával pozor a se vrátil zrak a měla oči sloup že byla v extázi a oči takhle to do dovnitř a se začla mít dopředu tak říkal tak co no prvně byl od že jsem byla tak unešena tou svatostí ve které jsem spatřoval a svatost boží on říkal dost nemluv nemluv nemluv nebo jak budeš mluvit tak na se paďous ze v extazi nemohu potřebovat my žijeme ve forem i kde jsou lidé zvrhlí život svede nejhorším způsobem vytáří kde paži jenom pomalu po rozkoších a úplně se v tom pálí tam pojď se mnou a tam působ si a nenapadne upadnu přitom do extaze tam extazí nemůžeme potřebovat bych mohl být denně temnota ale proto že potřou tyto ubožáci tak ten přepisy nedovolím když to nám někde se pak sešitu na se podám tak se získám aby do extaze nevstoupil nevstoupím a on mu nějakému takovému mrzákovi duševnímu a ta jeptiška opravdu od doby ani jednou do extáze aspoň před tím svatým byl ten ry neupadla a mocně pomáhal a tam kde on pomáhat nemohl protože mu to dobře nešlo za tou nějakou ženskou někam do jho berou do měla eště nějaký chlapi a tak dále ale tahleta si mohla to dovolit že žena šla začnou a obrátila mnoho lidí úplně ztracených a dostala je na cestu pravou takže není se menoval mezi svatými a nikdy se na nikdo řiká španěla protože když si vzpomene na to že musel svatý filip pak a tak to považuju za to tečnit důkaz toho že nebyla k ničemu ale pravý opak byl pravda ona byla právě tou pravou která rezignoval na tak skvělou blaženost která člověka čeká extází aby mohla pomáhat bližnímu nemyslete si že je ježíš kristus kdybyste těch třech le pomoci bližnímu by byl rozkoší nestrávil blaženosti ale on ukázal svým učedníkům ženu chvilinku jednu malinkou chvilinku na hoře a o se proměnil vedle mojžíše a eliáše byl ve stavu blaženosti a když tam jeho učedníci při který tam byli s ním chtěli tam si taky kázal okamžitě pryč to není pro nás nám úkoly ne ano s jedna doma tak jako fidei by se ježíš kristus radil vylučuje bližní jako sebe samého to znamená vidí bližnímu na půlce ty tím se vzdálí od sebe dokud patříš jenom sobě a nedbáš na bližního jako na sebe tak si pořád uměle ve svém vědomí uměle oddělenou bytostí od boha jakmile a je od sebe to odejdeš tak tobě vznikne prázdnota a ta nejužitečnější prázdnota neboť není prázdnota jako prázdnota ale prázdnota která se uvolní po tvém jáství po tvé sebelásce to je prázdnota která mně pána boha přímo přitahuje tam mám právo vstoupit odkud ustoupit ty tam vstupuju jinými slovy řečeno cokoliv jste učinili nejmenšímu z bratří mých mně jste učinili to v tom třebas nevíte že to stejné ale vím se řekl tímhletím tam vstupuju tam vstupuju se svou spásou tam jsem jako vědomá věčnost a máš právo také se mnou v věčnosti přebývat protože pustil k sobě ty pouštích k sobě tím že od sebe odcházíš do od sebe neodchází nebo do se k sobě vrací zase tím že se sobě vděčen že si to přičítá sobě ten jsem mnou nemůže být na věčnosti ten není spasen nikdo jiný není spasen než do takhle jedná pro nikoho jiného není spása než proto co šaríra byste toužili po spáse ale říká že to je jedině pravá cesta jiná jiné pravé cesty není jestliže by například někdo říkám mluvím slovy si aby na ghose kterého právě překládám je to ind a tím je to závažnější že to říká křesťan říká kdybych měl všechny schopnosti jogina dělal by všechny možné zázraky ale lásku kdybych neměl tak všechno co vydobyl této cestě je falešné klamu sám sebe jako by mluvil svatý pak lásky kdybych nebyl neměl byl bych von zvučícím prázdnou nádobu ničím bych nebyl ničemu bych nebyl nebo neříká pravou zvonem zvučícím a tak měl pravdu i ten či a robindo osten hle ten svatý pavel a samosebou ježíš který trval do pera ale říkám vám to abyste to snad ruky vši aurobinda ghose abyste věděli že on stojí o to aby jednou věda dvacátém století byl veřejně na celém světě hlásáno že jsme děti jednoho boha a věříme nebo nevěříme těmi dětmi zůstáváme že není rozdílu mezi věřícím a nevěřícím mezi různými druhy věřících mezi mohamedáni křesťany hindy a nevím tuším zen buddhisti že na základem tedy všech životů těhletěch lidí je síla boží a k se musíme vrátit že překonat svoji aber si svůj odpor učiním lidem a nemusíme se prosím bratříčka ale musíme z nich cítit děti boží je zajímavé že na synagoze staré pražské bylo po celou dobu před válečnou napsáno zdalipak nejsme děti jediného boha a první co dali němci tento na pisu dali protože přece nemohli být dětmi téhož boha nebyla ko hodně skvělým si ale ten napsán bohužel do dneška neobjevil a to je chyba protože nevažte prvním století tam zase bude asi říše naše chvilinku do dosat ho prvního století no ona si do toho slibuje nemoc nějakého změny v dopise neboť polen a tu se není spojení ale časté přibližuje a myslím že ty rozmíška lidmi takové zbytečné přehrady náboženské vyjádřováno že se na byl časem listvím jako na přežitek teď je dávno za nimi a neříkám s pannou do náruče a že nebudou války a takové věci jenomže my se toho nebo nikdo z vás protože indové kteří mají větší zkušenosti než my v tom času postu nabyli věší skutečnostech jejich zkušenost duchovně starší než naše válí žijeme v době temná a ještě do jeho konce řekách tři tisíce let takže neměl tedy menší naděje že toho dočká a tak vám tím ho na ty radím na sobě proste tak abyste ze sebe uměli vycházet že tedy opakuji lepší opakovat a dycky opakuje tak to řeknu jinak tak se o to nebude tak závadné opakuji to co jsem řekl transformátor vesmírových sil to znamená vesmír v malém lidské tělo schopnost veškeré síly působící ve vesmíru přetvořit na jednu jedinou sílu která člověka dovede před brány království božího jiný transformátor třebas který mají zvířata ten nemá tuto schopnost nemá ty všechny vlastnosti tohoto našeho aparátu kterými bychom mohli být dovedeni před ty bráni my jsme dovedeni touto transformací před bránu a tam musíme potom klepat čili musí nám být listy otevřeno kdy si sám otevřít nemůžeme ale bych jak to takhle říká tuší to pravda sami si otevřít nemůže ale bych k tomu něco řekl protože to je jenom šablonovitě ram co by vysvětlení věci ale když se na to díváme zblízka tak si vlastně otevíráme sami ne svou silou které víme pochopitelně a že je to síla z jiné strany než od nás ale otevíráme si to usnou která je nám od boha svěřeno jenomže nepůsobí z naší strany nýbrž působí ze strany boží čili nevědomě pro nás si toho nejsme vědomi bych to vysvětlil na své zkušenosti a že máme chvilinku čas jestliže jsem potom co jsem odešel od těch lékařů si přál jednat správně a to jsem také poznával co je správné a měl jsem také moc k tomu od boha samo sebou abych to vykonal tak to většinou bylo něco nebo takhle byť vždycky to bylo něco na co jsem rozumem nestačil vždycky a vděčnou to bylo něco na co jsem nestačil pouhým dobrem třebas vykonávány nezištně takže když jsem konal správně tak to vždycky dopadalo tak že většinou se mi objevilo jako správné to co mně bylo nejméně příjemné vykonat málokdy v to bylo příjemné ale jako jako vy říkáte na mravy jako na otvoru se mi ukázal jako správné zrovna to co nešlo pokusy jako tedy tři nemělo uznal nechtěla jsem to udělal ten se musel překonat sám sebe a v tomto sebezáporu o kterém ježíš kristus říká do se za mnou příti za přisátému toho přibližování se k bohu a tak vnitřní modlitba je druh sebezáporu to je pravda ale láska k bližnímu bez o na sebe také druh sebezáporu vykonávat co správného co není z mého rozumu ale o čem vím o čem a výstupu jako jsem měl jistotu že je to správné to je taky sebezápor protože musím rezignovat na vlastní vůli co bych chtěl udělat a musím dělat to co poznávám jako správné bez ohledu na to co bych chtěl sítem podaří přemoci sama sebe zapřít sama sebe v tom smyslu a dělám to co je správné bez ohledu na to že to mašinérie volní skřípe a říkáme total to s to si tu zase bude stát práce nebo odříkání nebo nevím co všecko jestliže toto překonám tak něco jsem v sobě uložil někde ve své duši smrtelné jsem uložil i do kát nemohu co když to opakuju stále se střádá a nevím že se tam střádá pochopitelně to nemohu bytostem pro se celá na dně smrtelné duše a svým vědomím nedosahuju a tam se stává tak dlouho pokud jednám proti sobě proti své vlastní vůli ale za správným du pokud mi o věc o stačí aby člověk šel za věcí a ne za svoji znovuspojení za správnou věcí pokud tak ne jedna tak jednoho dne musí nastat okamžik kde je ta nádoba vnitřní nádoba duše plná a ta moje zevní duše nebo ta smrtelná duše do hrát roli kterou z pozice oddělenosti je mi dobře rozumět a může začít hrát novou roli z pozice vědomého spojení s bohem a před sporadická potom čím dál dokonalejšího takže jsem zíral jako jelen že najednou v tom sedmnáctém a nějakém měsíci roku sedmnáctá kým sice najednou jsem měl před sebou veslem vědomí přítomnost nesmrtelného pokladu který je v člověku vložen a to je nesmrtelná podstata člověka pravé tak řekl a to byla to byl tedy případ mu došlo tím že hladina zásluh o kterých jsem ani nevěděl že to zásluhy rozumíte tím že se neposlouchá sebe v smrtelné duši narostla tak že ona dosahovala okraje nesmrtelnosti a přelila se do oblasti nesmrtelné tímto způsobem vlastně sám si otevírá rozumíte jenomže o tom vůbec nevím takže správně řekli si bude vám otevřeno je mu otevřeno druhé strany jak o ni tam vědí že jsem dosáhl toho okraje tak otevřou samotě otevřou protože jsem hoden ale tím o čem nevím se hoden toho se přelít na druhý břeh na břeh boží a nevím to taky je všechno jenom pomůcka slovní která nevyjadřuje úplně pravdu kolo ale mělo vám to přiblížit to nebo měl vám usnadnit snahu abyste se nebáli jednat proti vlastní vůli když je to správné abyste považuje za pravé požehnání ze sebe smíte přemoci a když to budete několikrát opakovat tak jsem vám dostaví cíl že budete se přemáhat bravurně totiž budete mít moc k tomu do boha abyste se překonal čili budete umět zacházet s tím zapřisáhnou de to pro vás něco abstraktního nebo něco nemožného nebo ne to nedocenitelná nebo že co vás vyčerpávajícího z počátku když jsem byl v ale vít tak na velikou práci poslechnout tohoto úzká jiřího hlasu stovky nahoře proč to nemluví nýbrž jenom vím a tak tento vnitřní hlas vědění tedy ve mně když se ho poslechl způsobená nárůst schopnosti spojit se s bohem takže jestliže ježíš kristus říká dali jste mi píti dali jste mi jísti a tak dále to znamená nedbali se na sebe vzali se si to co se považoval dvě za své a dali se někomu jinému co se vám nemohl vrátit to směl tento potřeboval ne tak se vám to nic nevrátilo tak v tom případě se střádaly poklad který vás převedl na konec do věčnosti ano a že to bylo dost tak tohleto je důležité k tomu vědět samozřejmě i v tom momentu kdy se tohleto stane nejste ještě vševědoucí nejste všemohoucí a jste krajně chybující abyste se mohli přehoupnout přes ten pocit oddělenosti do do toho pocitu třebaže přechodného že se spojení s bohem a že to vaše pravá podstata abyste mohli v tom stavu vydržet abyste se ten stav mohl pro mužovi prohlubovat k tomu je třeba další ještě opatrnosti nemyslet si že tímhle tím co jste získali od boha jste získali všecko jako vy sami máte patřit bližnímu tak se nesmíte bránit aby bližní dělal něco pro stejnou měrou tam musí být rovnováha a jsem říkal své matce a horší než kdokoliv z vás proč nekrmí když jsem neměl chuť nesměl být pro napájí š proč ukládá s dolů na lůžko proč mluvíš páně se nechce spát proč nutí aby se o to kolik k čemu je to světské povolání s tou ti sil tké znalosti to není vnitřnímu před bohem po žádné vědění pravé a řekla ty se zbláznil a krmila vně napájela oblíkala vodila do školy nutila mi abych studoval a ta a jsem ten první tu petr mu jenom vlivem tohoto anděla strážného v ten první momenty nebo první měsíce dokonce o to opadávaly pomalu toto šílenství jsem překonal a proto jsem tady že jsem měl matku která o takhle starala kdybych byl odmítl by se mi podařilo odbýt o vinou pomoc blíží z nějaké třebas pokory nebo skromnosti a nebo dokonce z bláhovosti že je to stehno zbytečné tak jsem tehdy umřel a nejsem tady jako svědek toho co se stalo čili berte o bližního pomoc tak samozřejmě jako když prší říká a marta na pomoc za kterou nemůžete a přidejte tu pomoc pánu bohu a tím vytváříte velký okruh kterým se k bohu vrací a když jako odvyká te tu pomoc tak se vracíte k sobě mohu a co by můžete všechno může jenom bůh upozorňuju na tuto tendenci se měl daleko větší míře tuto touhu takhle jednat daleko věřím kdokoliv z vás o znám jsem odmítat o to i tu pomoc která touží a k tomu aby zůstal na živu to byste v nikdo z vás neodmítl a jsem jenom být a jsem byl hloupě přesvědčen že to co mně bylo dáno a milost setkat se s bohem že to je dostačující to je a že nic víc nepotřebuju že nepotřebuju tady žít a spojovací milost boží na počátku je široko daleko obklopena nevědomostí lidskou a ten člověk přímo září nevědomost je si do může zářit provokativně nevědomí takže když se díváme na ty svaté tak a on se sami tak nazývá bláznem boží nebo hlupákem božím se nazývají ne ovšem že právem náš jsou si vědomi aspoň se svou hlupáci tak podle toho mají jednat a ne se tváří jako někdo všechno zmůže mu de každý jste ty to ne takže dejme tomu ten svatý františek když toto pochopil tak přímá almužny a s almužen byl živ z toho co si vy žebral byl živ jen je to v žebra tak se od něho nechce aby to vracel nazpátek a toho žebráka to ani nenapadne to vrátit nazpátek a to tento způsob jednání je do dneška zachován s indii když se něco nějakému stany a synovi světci tak si nikdo nepovažuje pomyslet že by za to měl něco dostat to je samozřejmé že mu to dát to je moudrost kterou věděla indie od boha od svých když mu svých mudrců takhle jim to říkali a tím se vůbec indii umožňuje aby ty svatý žil jsem nebyl sice svatý ale když jsem přece jenom v svatosti přičichl tak neví matky tak jsem dneska než čili pozice vždycky musí být š zde se to být oděleni tím že byste nekonali třebas dobro pro bližního e se ochotu kost byl pro dolní provizního dobro tak musí být taky ochotni od něho dobro přímá musíte a to musí být obou stran ano jinak je tady nerovnováha a budete marně přemýšlet proč se na pokraji života a smrti a se ne nedo nedo hrabete jenom budete se koukat do vykopané my pro váš hrob i jiného protože my jsme tady prosím vás jako fakticky neoddělené bytosti od svého okolí a správně říká artismus že jsme výplodem svého prostředí kdybychom nebyli vychováváni svým prostředím a ožívá tím prostředím tak nerostem do velikosti ve které jsme k by nám bychom o povalovali škol jako jsem byl ochoten o pomalých pomocí do které se neobejdeme ta pomoc od boha prochází lidmi prochází prostředím mrtvým prostředím je zmíním jak jsem byl vděčen kameni na břehu vltavy když se ho směl vít do ruky když ho mám v ruce že vidím jeho krásu se pociťuje ho záření že se setkávám s jeho životem a tak jsem ho dával na jazyk a povaze abych ho taky od dával a když jsem ho měl dost tak jsem s ním nesložený by se ho do vole vy chce dopadl a takovýhle tam byl tam ještě doma mám mohu ukázat byste chtěli který jsem v tom předškolním věku takhle bradou ky a považoval jsem ho za živého pomocníka tam pomáhal si mně pomáhali kdy byly husy nepomáhali nezklamali vůbec moh to věcech nemluvím protože to co si šli násilné a ři v tom se musil a bez násilí pokračovat neslo pořád páchat náhle násilí na tom dítěti to by ho byli umořili a tak se ochotně ujali husy na vrhu řeky vltavy dovedli do svého ráje husího tam se sdělili ve žlutém světle tam se neviděl si nýbrž ten viděl věděl že tam jsou se mnou v tom žlutém světle a jsem od tam přicházet zmíněný vylepšen povaze si znovu na to ste světlo a tak dále a budoval jsem na něm příklad kdybych jenom jedno sebe naučil od husí nenaučil zaplašila horečky jsem měl horečnaté stavy duše nedostatečný také vy nea všeho možného se podlaha jako jako vy infekci snadno a jsem trpěl třeba potí ale jsem vlivem hus uměl zažehnat daleko lépe než antibiotika to tu infekci a tu horečku chyby související takže jsem vždycky pomocí husí sám si pomohl od těch vysokých horeček a ono se to přežít a by mít bývalo spálil nevidí a tak bych povídá byla chybička kterou si bych se nedo těla mu a věnovat a máte částečka neboť tečka živá jsem se na poprvně naučil že všechno je živé i ta židlička maminka řekla s ním nesmí mlátit že ji to bolí a se tomu uvěřil a podivte vnitřní hlas neřekl že je to nesprávné to je zajímavé there vůbec na to nic či on to sval na co neřekl nic to schovat je to živé jsem velice solidně na s tou kličkou že to byl dneška přežil tentokrát daleko totéž a daleko víc než v tom mládí se na setni jenom okamžicích ale teď jsem na ni sil a tak dále stát se na dělat taky jiný na stáli a ty se nechali mně jako považuje za mrtvou takže je třída se stáčel a ale ještě tam funguje a když se na ni podívám tak si uvědomuju že ty jsi životem ve všem jenomže v žijíce máš k dispozici transformátor svého života tak nutným tak malý tak slabý tak nedokonalý nebo tak omezeny lépe řečeno že se ten život nemůže tak plně projevit jako třebas rostlině a zase urovnáno viz jako třebas u zvířete o se tak plně se nemůže projevit jako u člověka tam ten nástroj úplný transformátor úplný a může se tam a všecko časoprostorového na hranici bez času a bezprostorovou dna ovce a tezí devatenácté oslavě například či domem do ghos zcela v souladu s védami a všemi duchovní naukám říká že nás příroda se ubírá vývojovou cestou třemi stády první z nich je hmotařsky život mu také člověk vás našimi smysly a který se neliší v tom svém otastní příliš mnoho od zvířete druhý stupeň je člověk který jehož středem života je duševní život a ten při rozumem překonává svoje chtíči a tak dále prostě tíhne spíš k tomu aby definoval si život jako něco rozumného a tak dále a třetí je duchovní člověk nebo duchovní stupeň někde za hranicí toho co se rozumem poznávat nebo udělat co se vůli lidskou chtěnou udělat stojí duchovní cesta znamená cesta k vědomému spojení s věčným životem a jsem měl to štěstí že ačkoliv jsem byl malé dítě lidem to toho co provedl na lékaři jsem byl z vám svá na tuto duchovní cestu tím způsobem že jsem občas když mu ji rozum dítěte nestačil se ptal maminky co je správné dělat nespokojuje se s tím co bych moh udělat z vlastní iniciativy nýbrž chtěl jsem aby to bylo správné co dělám to byl podnět terý nebyl z hlavy že dítě vetřela pole tech nechce jednat správně nebo nemá tendenci no správně nebo nevěrni první si to měl přát čiší rošťák vybočí součet tím této lepší ale to prostě se a tím že jsem prošel za stavu smyslových vjemů a protože se dostávali on při vědomí operovali ten proud těch toho vědomí které o nás naráží na lidský radíme dostával do smyslů ty byly zastaveny že nesnesli tu bolest co nebyl věcmi se se nedostává rozumu a tím ta vznikl takový obtoku vědomí do jiných center se který jsem si dovídal co je správné nebo jsem cíl chtěl jednat správně což tedy smysly nectili tyhle rok pro sebe ty prostě pracují pro to aby byli uspokojeni rozum pracuje pro sebe do uspokojen že toto jiná centra ty nejsou k tomu stvořeno jiného a tak po tomto úvodu snad je to velice prudké bys mohl vysvětlit proč jsem dejme tomu byl zván a jak jsem byl zván do duchovní oblasti byl jsem z vám tím že jsem občas věděl co je správné nevěděl jsem to se rozumu a musel jsem překonat svou vůli neboť to nebylo kolikrát vhodné pro neznal se mi to i hodné když jsem v že to správné to jsem k tomu zároveň moc aby to mohl vykonat a tím ve mně na růst