Karel Makoň: 85-35B (přepis nahrávky)

do té době jsem se dověděl že mám povinnost jít do toho nastěhovat se do toho vědomí o nesmrtelném životě člověka tak jsem zároveň se dověděl že to není schopnost něco nabýt nabýt vědomí nesmrtelného života to jsem měl k dispozici jsem věděl že tak že jsem nesmrtelná nesmrtelné podstaty ale bylo třebas této podstatě odevzdat dokonaleji než extázi protože to co se se sedmnácti se mu stalo to byla vlastně tže a z té jsem byl vyhozen ocitne se za sebe vězení jako všichni ostatní lidé a na mně se chtělo abych poznal jak se z toho vězení dostat protože je to všichni lidé kolem mně budou potřebovat do to budou chtít vědět že je to sebezáporem a sebezáporem v tom smyslu že se celý odevzdá odevzdat všechno nic nevlastnit pravdu cokoliv ale vlastnit nic spravit mohu ale za jedné okolnosti jenom na této cestě že vím že to mám od boha svěřeno dočasně od ostře ať už je to tenhleten život nebo nějaké schopnosti nebo nějaký majetek takzvaným majetek všechno nebo rodinu ne všechno nám svěřena dočasně od boha a musím s tím hospodařit pro něj za těch ne pro sebe zatím z okolností mohu spravovat něco když j jako to to nedokážu tak a mám pro bůh rád u mě tak mluvím tak mě musí všecko brát z ruky abych k tomu nepřijdu abych se mu to v abych mu patřil no tak napřed musí člověku předkládala sousta my musíme odebírá vlastnictví ke všemu možnému už před tím než jsem tu cestu nastoupil na ně odebral hlavní moje vlastnictví že se na chtěl být přírodovědcem no to byla láska veliká a to mě odevzdal ty způsobem že okolnosti se utváří také já jsem nemohl dál studená nebyla nebyla to pena by to poučkou totiž nebylo peněz tedy byla bez vezmě statí či byl zamčen mě nebo i postávat tak jsem šel na školu která byla praktická a tak dále mé malé radosti tam už jsem tomu nepřímo už jsem si nepřivlastňovat to to byla naprosto bezpečna správně pokud jsem denním šlo ale byla ve péč a jenomže to nestačilo přišla další sousta ne a například roku to bylo medu malá sousta například roku třicet tři už do po té krizi hospodářské můj si zase už dostal na mě stání a neříkal já jsem tě okradl o ty tři dni vědy a vím že si jak si byl toho džbán že to byla to jediná láska tak na tu vysokou soudí ovšem tehdy obchodní jaké nemyslí nebylo možno ji na jinou vysvětlujou než na vysokou školu ekonomickou a nalitou školení zuzana pro mě znáno dělat něco zase strašně otravné ho to že mě ekonomika ne nebo v obchod který to byl obou západní obchod šest a to pro proti duchovní založíme a tak jsem se na tu školu dál když mě se jí domlouval a rodina jenom protože mně to nebavilo jsem říkal tady se osvědčí v něčem co mě vůbec nebaví čím nechci být rozumíte kdybych to byl takhle dělal tak opravdu to bylo stejně dobré jako nejlepší koncentrace ale já jsem to bohužel tak spravedlivě nedělal já jsem to švindloval tím že jsem vnitřně v praze studoval duchovní spisy ne a skoky se krátce do rukou ne a tiše to eště po byla říkali to pomalu já na to peníze už mám já s tím musí nějak od toho pomalu oku třicettři donutí čet jsem studoval a no tak to bylo kolik dokud se osmou neví a co se mne se tři až devět je přeloženo takže let já to si sem byl špatný ale víc než cesty já si se přitom studoval taky na eště na saleský fakulty nejsem si a zapsáno francisku panství i ta skutku tu skrytě transu zmítán španěl čili já jsem nezahálí po této stránce může dařit mě bavili a tak útlak ty zlosti kultu mě byl třeba ne ale to ti se neomlouvám já se mohu ztratil tak jsem měl třeba a těsně před státnici jak jsem byl za do koncentráku a tam se už na mě chtělo větší sousto aby vzdal celý svůj život jak možná víte tam jsem ho vzdal byl jsem tomu co ho vzdát to ale bylo daleko menší sousto než se voženit teď se k tomu kulečník dostal protože ten kdo si vás bere třebas moje žena si mě bral opravdu za manžela my se vás že má manžel já jsem ji musel včas říct než si mě vzal podívej se já tady dělám něco co je správného jestli tě beru vítě vysvětlit nemohu já vím že to správné já jsem nemohl jistě to zkouška na mě s to vyšší byl do žena ne že to je správné se teď voženit že to esencí potřebu proudy sebe nevoženil tak jsem vám nemohl být svědkem těch řečí co se dělo manželství a odrodí a starosti dětmi a tak dále ne já jsem tři tak byli byste říkali no to by se to mluviti žiješ na poušti a teď mě tady žijou a v tom a říká mně život se nemá oklešťovat má úterý že má žít plným životem celým normálním no ale já už jsem nemohl žít v těch intencích jaký žije normální manžel nebo normální žena já jsem musel říct podívej já si tě neberu nýbrž se mi to podobenství o hřivnách ty jsi hřivna se kterou mám hospodařit a já bych si přál aby byl tých rukách také hřivnou kterou bys ty hospodařilo pro boha pro boha ona byla na mozky založená tak říká no někdy bych si to možná dokázala vtipy tuto myšlenku destičky to je těžko říct ale to že nejsem svou ženou nýbrž že na ve mně spravuje něco pro pána boha tohle mně vzbuzuje jako velikou nedůvěru říkal naštěstí tě mám rád tak já to by tak a tak ale asi mě rá a ne nebo jako jako dar od boha nebo stav a to svý nějaké vůbec ne šest let mně bral se říká naštěstí když už měla třetí dítě tak toho měla až takhle a říkal manželským životem skončíme dětí je dost protože já jsem nebyl ochoten jinak jak jednat než jako člověk který chce zrodit ti je jsou třebas to přesně hodin narození toho dítěte hodinu ne den a podle toho jsem taky jednal a o to nebudu dál říkat ale šest manželce trvalo než se dostala k tomu že přijala tu teorii a musela mít tři děti za tím na krku jinak by byla tomu nepřišla nastoupila nebo nedosáhne na to a ovšem to bral tak jako je já tady od roku padesát jedna do roku osmdesát jednati zem já to takhle bral a dojít velice prospěchu do jsem poznal hlavně při ukázku ji smrti a já to říkám hlavně proto abyste si uvědomili proč je to velký sousto protože nevlastnit někoho na koho má člověk práv jako na vlastní jako vlastnické právo de se li tam při tom ta říká ty jsi má já jsem tvůj ne a tak dále a tak nějaký tam říká bohem je to to vlastnictví posvěceno se tam říkal v tom oltáři ne a já jsem to musel považovat za nesprávné za špatný tam říká a tak dicere vní já jsem to vysvětlil to je manžel ještě před svatbou chopit aby mohlo tonout ono já si nic nezbývalo na to že do dalšího takovýho nenašla si to se to dá tak to brala i s tímletím závazkem tak samozřejmě že se nabízí co chvíli v tom životě manželském aby člověk bral třebas poměr k tomu dítěti jako poměr vlastnícího otce ne neřekneme to manželku tři ale ty děti to je přeci oživovat záležitost teď to je moje dítě ne a kdybych se byl ukázal jako někdo kdo to dítě vlastnil tak jsem věděl že to dítě zabít né ale já bych ho byl za já jsem na to neměl právo tak by mě bylo od něj to byl by pohřbívat jsem věděl začne na mě se muselo takhle herm přátelé neville dokázal kolikrát jsem chtěl vlastnit dítě náš je na těch se nemocné nebo tak nechtěl jsem aby umřelo ne proto že to bylo soustavné poučování nebo soustavné odříkání se toho vlastnictví tak pro toto bylo velké sousto že jsem se třebas větší než záříce života nese vzdal jednorázově na ně se musel všeho svého vzdávat soustavně adeša ne se musím vzal pořád to nejsou moje děti ani chvíli ne on už to všichni vědí a někdy jsem to neprovedl toto správcovství dobře to ale už to už není chyba tak velká že by na to řek mohlo být trestán dejme tomu říkal jsem vám že ve třech a půl letech zrovna tak starý syn byl jako já jsem též čl chtít to správné on taky chtěl jednat správně a já jsem mu to a to nevěda že mu to toho přišel ke mně ráno a říkal tatínku to věřila hlava bílým světlem jak při tím neshořela to honě na hlavu se mu to zdálo z toho jsem poznal ten syn má schopnosti vidět to věci a že tedy je duchovně připraven tak jsem neměl čas jako kantor mu to vykládat jako dneska tolikrát tím času neměl jsem na ni vůbec čas se ze zastavena do věčna tak jsem říkal si já mu to dám písemně ale kdybyste si šel li data kdy to bylo napsáno tak opravdu k to ví nemíti bylo tři a půlku když se začal přát jím svatý jan pro jen d a jakou to mělo výhodu když ten jedna to dodneška nečetl a patrně to nikdy čistí nebude nechce točí jako to mělo výhodu že totiž jsem měl před sebou úroveň duchovní toho svýho syna a této intencí nebo podle této výše té úrovni jsem přál nevybočoval se ani nahoru ani dolů pořád úroveň znám i když vůbec neuplatní toživotě třebas doživotní bojíme bude vědět na tom nezáleží kontrole má takže ten spis má takovou úroveň o které by říkáte od tý doby si asi přeci jenom na něco slyšel líp a něco si řek hlouběji ano nepřišel jsem li ale mluvil jsem hlouběji nebo do většího písem sáhl protože jsem nepsal pro svého syna pro svého mokrá pochopitelně nepravá jsem přitom syna tak proto jsem nazval manželství velkým soustem jo ptáme začít vlastnit je nesmírně obtížné já myslím že není větší pokušení na světě než tady začít vlastnit to tedy pořád se naskytne přijde dost aby teď začal učit moment začal vlastnit samo sebou jak jsem chtěl tak by se chtěl kolikrát naší vlastnit tak jsem okamžitě činil pokání vzdal jsem se té myšlenky protože mají tu zásadu nedělej ne nedělej nesmysly a nemyslí nesmyslně a my se na to že to dítě jsem měl pro sebe zachránit neboť mně moje vlastnictví to jsem postihne z hlavy jsem vysvětlil proč jsem tam říkal že ten esesman ještě na to nepochopíte jestli mantry mě tam přišel vraždit byl jsem já dřívější doby ano a ty já nevim jestli se to to bylo patrnost nebylo to je chyba budu tří let ne já jsem to řekl já jsem to vysvětlil a já to vysvětlím ještě ví po lopatě nikdo to nepochopil dobře se nebudu tady já to vidím ale je to takhle já jsem si myslel v té dřívější době že už jsem všechno dál bohu že jsem se vzdal i své svatosti dojem je snese považoval za svatý ne zmiňovati nesympatické a tak dále o byl jsem rajská jsem dobrotu i toho se se vzdal tedy tři první rysem poznal že jsem asi na špatné stené pán bůh opustil misál neměl jsem příležitost se osvědčit v tom jestli vzdám svůj život já jsem ještě ten život to jsem byl já tím esesmanem který vlastnil svůj život rozumíš a který ne není to který vlastního svůj život a měl tendenci se o ni přepraví pravil tendenci to vlastnictví vzdát ne on taky nedbejme zabít já jsem se chtěl taky vnitřně zabít jsem se chtěl taky zabito jsem nabyl dřívějška jenže já jsem to neprovedl musel to za mě udělat ten esesman té asi tak jako třebas když nemluvil vám proudem oslice to byl milosrdný případ od pána boha že za mě udělal esesman já jsem měl už udělat předtím kdybych to byl udělal předtím tak nemusel zasáhnout esesmanovi ale ne ne ne já nejsem proto aby to musí i rozuměli já jsem proto aby tomu třebas nikdo nerozuměl a komnat bude záležet tak on se zeptá a nejen čili to je ta tak nebude vědí ale jednoduší že s ní by bylo a to jsem chtěl tím skončit tuhletu pasáž že si jogin říká není dobře škatulku va lidi na smyslové zvířecí a tak dále duševní a duchovní nýbrž vědět že všechny tři typy se prolínají že každý má i ten do čistě hmotařsky založen má tendence být lepší a nesloužit jenom o tě protože je tady tažení přírody do kterého o kterém on ani neví která všechno vede kupředu ne a oni mou po čas slabý vlka podle ne a tak já jsem podlehl těch slabých řeka ještě rozum když mě rozum nestačil v tom smyslu duchovnímu takže nic jsem jednal podle toho co je správné a co rozumné nebylo ano takže já jsem byl přiváděn já jsem v tom duchovním světě nebyl dospělým člověkem než malinkým nemluvnětem dítětem který jsem musel nebo dětem tak malý se muselo ptát rodičů a všech ostatních co má dělat tak věčném životě dělem stavu je tomu obdobně jako ve snu že totiž my si myslíme že jednáme s lidmi že se potýkáme s okolnostmi a událostmi bezmocnosti věřme svůj vnitřní případ všechno se nás týká a takové míry se na týká jak to s námi nějak souvisí například žiju tady cestu jsem vstupu že jsem patřím nějakým způsobem se s tím musím vypořádat byla bych chyba se přitom stavět žije ve své rodině a tak dále všechno je spojité přicházejí na mě události kterým o kterých si myslím že mě to neslouží a cnost je to výchovný prostředek který jsem si sám navodil ano je to podobně jako ve snu když vás někdo honí tak se to v kteří se honit ale na to tam něko někdo jiný všechno pochází z vnitřka všechny všechna hnutí a zevní svět tomu jenom sekundu je ano takže já jsem pro sebe vinen například svým poměry v rodině svými poměry v našem národě a tak dále pro sebe říkám se tím vínem ryby tomu se odhalený způsobem takže to neberte jako obecnou radu nýbrž to berte jako radu pro olivera no a pak jsem ochoten to tam napsat a o to tam je tak kdybych šel po ten při svaté přesto oliver tak bych na to šel takle jako v tom sledování mše svaté se dostanu tak daleko že už dál nevím jak že už nevím jak se toho v mysli jak s tím souhlasit jak tomu sekundovat jak si tím dá ne ono mě to dál nenese totiž tak v tom případě si musím říci nejsem na té mši ani o koně ani naposled tento krát a vždycky budoucnosti až nazí na ten mu kdy už to nechápu vy to dělám bez pochopení bez odůvodnění tak to budu dělat bez oné rozumového odůvodní budu toho uznávat tam mě doved za moje dosavadní zkušenosti až tam kde se tomu rozuměl ale jsem to jsem tím byl veden ale o tehdy už tím ve nejsem to dotahuje proto že odstupuju od sebe od toho kam jsem to poprosil a bůh za to li to všechno je za mým pochopení ano za čili nevím vytoření ná ale dejme tomu začíná to obětování a to tam někde jo jestliže obětování začínám platí tak je to z toho důvodu že za tím obětování při mši svaté nestojí moje obětováním životě ne že bych tam byl příliš iniciativní to iniciativy se meze nekladou já mohu být vrcholně iniciativní když se vrcholně obětuji naopak ježíš kristus byl ten se obětoval úplně ale byl přitom velice iniciativní takovou ježíš a jsem bysme neměli nikdo nemůže pro země ani ty schopnosti meum nemá nežně ale oni měl a teď je otázka překontrolovat i do další vše svoji osobní iniciativu svoji osobní odevzdanost jestli je to v souladu já totiž tu iniciativu bych neměl považovat za svou to se tam asi od tebe chce nýbrž já bych měl to považovat za tajný hnací prostředek od boha smysl věření který mám být k němu přiblížen nebo doveden do konce takže jestliže já chci při té či svaté se obětovat a vono mi to nejde tak já musím tutéž oběť prokazovat ve dne ale činností já musím činnost mít posvěcovat anulovat se rozum nebo a vy posvěcovat rozumíš méně švindlovat a jakmile posvětí větší měrou abych to nedovede přeskočit na to dostal než dosud pak to temži do táhnu kou se dá a ona mně bude takovou ukázkou tam jsem to do dotáhl běžným životě já ti z bych neměl žít na dvou židlích jedno přizvala a druhá objev životem že svatá má ve máme sobě ti životem činností především nebo láskou ty dovětky si tam četl je tak sami to vysvětleno takže tam si to překontrolovali víc a ono se s tebou stane totéž co se mnou při té vnitřní modlitbě že já jsem stále hlouběji pronikal rozumíš a při jsem se jako chci stihl že jsem ještě ochoten zase o něco více bohu věnovat než před tím nořící přichází když někdo jedná jinak než jak se má ten šiva to nejsi ty ale trošičku si to taky ty a to se musí všechno dal na jednu platón samozřejmě že jinými prostředky než životem a její protředky působí s modlitbou tam to musí být tane a tady se musí být činné i trpné dohromady a to v tom smyslu že to dělám jako práci na poli hospodáře to je ta trpnost že mě to nezávislou lidem nýbrž on této trpnost a dělá to jako kdyby mě ta viii a škálou všechny své schopnosti této cintany mu být v sebou podobnou vás no kdežto při té modlitbě například jakékoliv a taky při té při svaté se má být tak modlitba máme modlitba ve který je pomáháno obrazy děje dějová tak vona dějová modlitba té velice výrazný prostředek pomoc ne pro každého kdo už má představy a nemůže ji zbavit a chce jí použít protože představu zalité nestojí špatný když se jí použít správný tady radím jak správně představ použít to je děj který mě představuje jak se má člověk obětovat na a potom to všem musí provádět běžném životě jak s tím neodejde do věčného života tam nerealizuje tak to jednou druhého zůstane odděleno jedno podivnému spojí a zrovna tam v tom bodě kde to životně dokáže že tam se zastaví při té mši lidsky tak se dá nebude rozumíš a jak si to půjde dál životě tak to podle dát v té si tam to je to pro tebe bude prostředek řek bych takovým nějakým latuovi papír ke rozumí s takový na něm čidlem je prozradí jestliže si to tak nebo on ano podívej se cesta každého člověka má být velkorysá kdyby si dělal z mal leností zlou da zkoumal také chyba se mi tady říkáš ale při té velkou protiv co s tím nesmí být zanedbá pravidlo správnosti to je li se taky správné za každých okolností a i když se to maličkost když se tady třebas to už potom není malicherné tady třebas vítán žel jak mu to teďka je všechna nás se pracovat ve stavu takový třebas ležaté nebo proti to von říkal kde jsem viděl že kdybych zanedbal maličkosti naléhavou věc a tisíce a tisíce maličkostí vytvořit takové jakou věc jestliže držíš tam považuješ tu za to považuji za správné dělat že zatím nemáš i s tou že do rána ale co považuje za správné tak děláš tak se vzdali když postupně své vlastní vůle a podřizuje svou vůli bez onu na sebe k tomu co je správné čili jak do takové míry do jaký ztrácí svou vůli se protože je vůli boží a vůle boží je být sebou vědomě spojen s se mu přibližuješ ano čeká v to že se tam praví v tom podobenství že ten člověk který přicházel po ní práce do hospodářova domu je milo pása co to je to ten symbol znamená pro mě pro člověka o člověka ten symbol ramena tolik že nejenom že zapomněl na ten den této umytí nejenom že povznesl svoji mysl že si byl vědom toho že to není takový úkol jako kterýkoliv jiný přes ten den nýbrž že jde o přímý styk bohem nýbrž je to pokud možno u to dá dokonale sebevzdání ano neboť tyto šaty které na sebe nejsou pro kdybych já nepotřeboval přes ten den být ne toto umístí není pro mě to všechno co dělám dělám z lásky k bohu jestli to dělám zásilkou tak jsem na velice dobré cestě abych se s tím bohem setkal ten služebník tomu žije dojmů sobe že toho povinnost když to nejde jinak tato jako s ale taky tomu že a z lásky němu že si to zasluhuje ten pak pásky tohleto by měl tyto náležitosti ne a to je to navíc bychom si přál mít jestliže jesudian tam vykládá nějakou legendu o buddhovi že tím vrcholy chtěním se dostal k věnování no a tu se ztrácí no tak se chytl legendy jenom letěly a ne skutečnosti on se naopak nevůle dal já jsem to taky takhle líčil to co se na mě líčil to je bez příkras jo ne nám říkal že se vzdal konečně své vůle a tak je to také k tomu nemám co dá vyřkl tady zvolání příklad protože se za tam bez do astrálu všechny legendy ne za druhou já jsem tohleto ne komentoval protože jsem nechtěl oplýval že má vedle než tomu rozumím a ostatní taky tomu izidě te se indové totiž manipulujou z vůlí trošku jinak než mizí říká že ten buddha veškerou svou vůli si přál tu milován a proto ji dosáhl že se své vůli sjednotil s tím sjednocením své vůle sjednotil celou svoji bytost a pak se následoval že to má uspět tehdy když opravdu kromě toho že touží po té vědomá nemá žádnou jinou tou jestliže to tak tomu tak je tak on touto touhou sebere celou svoji bytost celobytostně de ne tak se ocitne až na prahu li cnost až na prahu věčnosti ovšem ne ve věčnosti protože indové rádi zapomíná a já to vyčítám už i tady to muž li aronových osvěžen lidský organismus může přetvořit všechny vesmírové síly to je pravda čili může mě dostat na okraj času a prostoru ale ne za vesmír ne za čas a prostor nemůže na okraj a pak to ostatní znamená opustit sebe opustit svou vůli napřed tý vyťat a plní obrátky a pak opustit sem to by bylo ideální nenechal se jako odradit tím že to jako by se zdálo nikam nevede ne no to vede on to vede jako to jako to mé nepatrné v mládí odosobňování ne jsem jednal co je správně a podle toho co je správné a nedbat jsem na sebe taky to je co se v člověku střádal v tom buddhovi se taky stál na těch sedmnáct dělat to askezi se střádala nějaká nějaká zásluha bych tak řekl lidově jak se tomu říká která se uplatní a teprve tehdy až od sebe odstoupil až od této touhy ustoupil neboť to že pojedl maličko víc než měl poruč a svou askezi ne a tím dal najevo že vzdal ten zápas o ten vědomí věčný život dalo v té chvíli jako vzdal ani jiného už nechtěl než ten ježíš život kde to jediné co chtěl tak vzdal postní vůli tak to fakticky bylo a nová tu byla o to tam jestliže indové do tímto způsobem tak je to na jejich poměry způsob správný z těch všech kteří tímto způsobem tam jdouce stanou tak ty zánik který se dostal za jogu ano já to se stal ramakrišny a to se tam dostal buddha ostatní se za tu jogu nedostanu stanou v joze tou povinni chodit si pro pána bohem do extazí a to je tedy slabost ve projev veliké nedozráli ještě a tak my když takový spis třebas o dále tak si musíme bohužel říct že mají méno svou pravdu a já teďka jak komentuji toho šli doby tak se tak si troufám jeho povolení to komentovat i tím způsobem že mu odporuju a uvádím to kou pravou míru evropskou nebo západ nebo naší takže to i s těchto se mi stratí má teďka sebou víš zase znovu a mějte trpělivost při tom jim si taky raduje se to slyšet toho člověka který poprvně v historii indie říká vono tolik co nikdo před tím neřekl o tajné a potom dělá jogy to co z ní by udělal každý do přešel nějaké specializované větve do obecného užívání se života to byl mohl při opakování jména božího koncentraci kdy se má přejít třebas vede hlásky na druhou upozorňuju vás na to že tohleto je záležitost která stanoví z jiné strany otázka byla špatně kladená jestliže člověk totiž touží se tím prostředkem spojit s bohem tak ten prostředek se nesmí zmechanizovat jestliže bych mu dal komukoliv z vás návod jak to šablonovitě dělat tak předurčuju mu debakl o někdo když jde do kopce dýchá silně než když se skopce jo třebas vyčítat bývá a ne spás kůl jedna jiným způsobem jiným lidem než bdělém stavu a tak záleží na tom v jakém právě stavu jsem abych věděl jak to s ho boží mám vysilovat obecně mysli a říct jenom tolik že pomalu až spojit je tedy ne i a o nýbrž i o protože co tam řeknu předtím to musím si velice dá pozor abych abych na nenasadil a o i že to to není ještě i ani a ani o nic to nějaký a toto oración je nějaký jak to říká nenamazal a ta správné to má být plynule tak ví záleží na tom to než na tom jako s kanovník prosím vás patami vědomí je záležitost vypěstovaná na tomto světě stykem s prostředím a s jeho myšlenkami ve kterém žiju a těch kterými se stýkám není to nic božského a nikdy to nic z božského nebylo ono se totiž máte tento pojem svědomí se zásahem božím do lidského vědomí to je i může například dejme tomu když čl těch sedmnácti letech jsem se setkal jsou vnitřní podstatu nesmrtelnou tak najednou věděla o svědomí že jsem před tím žil bez boha mě to je to nebylo běžné vědomí jaké se vypěstuje stykem s prostředím trikem vnějškem nýbrž a toto vědomí nemá na mysli tam ten otupíš ne má na sám sliz lidské vědomí šablonovitě každé svědomí je rozhodující ale není to pravda neboť když se někdo doby že třebas věc která někde je hříchem a o tom neví u něho je ctností tak mu to vůbec nic neříká a to co jim jde hříchem on provádí jako svou vlastní ctnost a je to ctnostné například dejme tomu já dvacátý třetí zbavil jiřího svatýho jiřího bavil svatosti protože získával na víru lidi opravami no a tak dejme tomu svatý kladli říkají něm musela ocitne to byla pravosti jmenovat svatýho ně oni se dostali i jako svatýho vymenoval protože on dal popravit toho kdo se ne nedal na víru a to dělal ště větší bylo mendelem a proto nemůže li za zvaného ale já nejsem toho názoru že ten jan dvacátý třetí jednat správně když odmítl svatosti protože on měl tehdy hlavě tehdejší způsob myšlení že a považovat ho za správný a svědomí dovolovala aby nestál ty pohany a když je k tomu měl a oni mu nepřitahovala tak nepřitakával tak je třeba a třicet tisíc opravil to je dost že no ale byl za to jmenován svatým prosím vás zrovna tak svatým byl jmenován dudlík svatý takzvaný a to byl v sledování ranci po tom pořadí krávu díků protože vedl křížovou válku a osvobození svatého hrobu ne a tak dále a nový takže tuhlety všecky na svatýho výklad i já začátku si netroufal ale na svatou barvou a svatýho ježí a jiný si troufal jenže té zase se to dal nazpátek že potichu se a je ten svatý a ctí a tak dále plným právem protože on jednal podle tehdejšího způsobu myšlení to to ten způsob myšlení ten styk s prostředím velice na každý vím způsobil že vytvořili jeho svědomí rozumíte ale jeho příklad mu nedovoloval pohany nechat pohaněli máte dojem že já se staví proti povídání proti hříchu proti svátostem a pitter milo mě to věta lo to co si se vyžaduje od člověka je tak málo že mu to nestačí k tomu aby se zvídavé k bohu on se pořád patra v malém malicherným okruhu hříchů a neví ne vůbec hlavu a když mu to dopadne moc dobře tak se považovat být nehříšně a protože si síle se nedovede z toho dostat ani to pověst nedostane ani to zpívat a přijímání to ne tak on se vrací tím a v ní znovu dokolečka on dělá něco čeho si tady nazval malý okruh od sebe k sobě od sebe odstoupí že se vyzpovídá kdy se vrátí tím že je spokojeného nemá no takže to málo pro mě to je málo možná že na chvilinku se zdvihne ale jak já znám bodem sebe a tak to říkám na ty kněžím ty ovečky tak oni a to na ně převratně nepůsobí kdežto jak na mně způsobilo to poznání převratně že jsem změnil smysl života takovou spojku dávám politika jsem tam šel do steskem zpovědi a ten je mně řekl při ke měla se ke zpovědi že všechny jsme hříšní a teď se budeš povídat ze hříchů které jsou jiné než ty co si říkal a ty budeš zaručeně dělat já jsem tam přišel proto jsem si znovu znal přišel vlas celé zpovědnice do asi se jsem si že mi to nejde řešit to co ani jedno z toho co potes toho spojení za udá ne nedělá je to prostě nešlo tak se mi ta pro klapot že to tažení boží je tak velké že já mu nemohu odolat já si nemohu nic dělat po své já se musím zařídit podle jeho vůle nedá si dělat jako dělat abych řešil aby mohli dospět zpovědi o tom zaručeně ne hoď ke mně ke spojeno jako když se zpovídají a i když nemysleli že si zanechal církevní správnost ne a tak je tomu kdo na povídání o tvé nic ale ne se šel jsem nebylo to možné než tehdy lítám později ale tehdy tak přistroj jsem nebyl schopen dělat nic z toho co v tom seznamu hříchu bylo to to byl oheň eště kdybych to byl dělal já nevím a bych se byl snad zabil nebo nebo ani to nešlo takže víte já mám tři za zlý to že na té hříšnou je té hříšnosti klást třecích svýho sňali to není střed střed snah poznat boha a to ona si netroufá z toho důvodu že s tímto to kážou sami nepoznávají jak mohu někam ve sněhu do dosáhly to s ním nepoznávali když já mluvím knězem a vyzpovídal jsem takhle jako třebas tomu chceli se mu všechno o sobě řekl jak jsem to tiše tak mu říkal no tak to je milost od boha pochopitelně že ty lékaři takhle s tebou zacházeli to je všechno milost od boha řekne no ale nemůžeš přeci chtít aby každý byl operován vyslovit ke může dovolit operaci za bytí tomu také čili dostal taky jsem uznal takže této situace výjimečné nemůže usuzovat na ostatní a když budeš jim takhle kanonické nosti tak působí z nich pocit méněcennosti zmalomyslní a já jsem říkal nad to byl ten kněz tak tak ten z malou že silní když ho zpovídá něčeho co se mu to nová dělá na na tom všichni stejně já se musím vyložit jak jsem k tomu přišel já je musím vložit jak oni k tomu mají při neboť on existuje přes rád přesné podmínky které když se dodrží jak oni uvěřit svým životem tak to musí nemůže ale musí vést k tomu poznání ovšem vám ostatním i tobě něž i těm tečka budu bránit před tam toho tak přímé nebude jako to bylo u a v ty představy se postavit na druhé místo například v tom já jsem mu říkal tomu knězi nejvíc vadilo těm věřícím v tom koncentráku že se pán bůh neujal že nechal na holi co a to nechá každého nejenom těch nikoliv co by ho tam tam na každého holičkách ale zdánlivě nechal náhodička protože on jim zase poslal někoho kdo je tam poučil o něm to něčem jiném vyšším co oni považovali za trest nebo za něco si zasluhuje spekulovali kterým hříchem to co se dopustili tam si to koncetráku být ne jako ten došel se taky peklu ale jak se tam dostal proč ten dostal na co ho pán bůh trestá za nic pán bůh netrestá mysl vámi sebe leta ne na té ta bída na tom myslím a byla ti