Karel Makoň: 85-37B (přepis nahrávky)

že já všechny ty překážky které bych mohl v životě lidském vystopovat které každého z nás čekají vynechám a pudu rovnou k jádru věci ocitnu se s tou kuličkou před hradem krásně zbudovaný a ocitl se tam a co tam vidí vidí tam koníka toho koníka které odvázal tehdy tam u toho pustého zámku a ten koník mu říká vášně já jsem na cestě se podkládá jedním koník m a to byl ubohý stav u toho růstu ného zámku a ty si to ten konče já by řekl že ano mluvíš lidským hlasem nejsi obyčejný koníčka krásně vy pasení a malátnou tako a sami a opravdu si dobře hlazení no to lezení je tvoje záležitost tys mně dal svobodu stě a já jsem od té doby užíval té svobody špatně a tak jakého mě nyní máš takový jsem schopen tě vysvobodit během pohybem od toho čaroděje ovšem upozornil tě že jenom během a pohybem se neosvobodíme zmoci toho čaroděj proti tomu pohyb sám není vším tím byste se uchráním tam je třeba ještě něčeho jiného to ti může říci jenom princezna já ne jenom ta ti může pomoci a tak teď ti do toho zámku a tam setkávání je a von ti řekne o podmínkách za kterých tě ochoten stupnice zeti vydat upozorňuju tě že když jako zapomeneš na to pomocníka který máš celého máš tak tu mě moc mu něco nevládne když ale ho pošlu had tak tu princeznu osvobodíš od ho poslušen za všech okolností a on šel do toho zákona to že mu ducha nýbrž po třetím zaklepání otevřel prak nicméně ho s plamenem jazykem a říkal při pozemský čistotu chce osvobodit princeznu ho do tu přeci má velcí čarovným něčí než já já jsem sám a povyšovat se mnou se o tom neb jdi za tím čaroděj a von ti řekne ti nevydá samo že a tím čaroděj a čeho je musí to viděli že se ke mně dostal to jediné já se neděl si mě nebezpečí na ti teď do úkol který nemůžeš a každý kdo ten úkol nezmůže je moci a já z něho mohu dělat kámen a já to de ten tam udělá buď bez starosti a von říkal já jsem bez starosti protože ty řemínků a to si drzou tak poslyš tadyhle mám takové pádí žábu tu budeš celý ho krmit noho nechci na to de než aby i krmil vším se ti dám dispozici a co budeš mít pořád neztenčené míře k dispozici a jaký přestaneš krmit tak si v mé moci pamatuj si to a jaký nepřestaneš po mi tak já za rok přijdu a pozor toho jak se zachoval do jaké míry si tu žábu vy měl určí buď další úkol pozná nebo už mně to bude stačit a první se nenutí vydám a on říkal no to tolik sklonit žábu to všechno tady bude mít já se budu spoutá bohu zřejmě dělit o ten o ty ukryto se můžeš toho pokrmu ubývat budeš mi pořád odít a a jsem na draka a uletěl na rounu začal ke mi tu čáku zápal byla čím dál větší ale no větší ošklivější a smutnější takže nakonec to dopadlo tak že on z velkým odporem jí dával tu potravu tu a tam byla ta potrava tu odstranil potíž aby to nenačichlo taky vod tý zády a klást ho co bylo na chodbě ne a toho bylo polovičně než když to bylo vevnitř a tak to žába lapala pozů že byla už veliká už po měla ten džbánek už byla tak byl kázat zla a ten zničila tím zámek to rostla tím zá tím zámkem toho toho závěru toho džbánu a stala se svobodnou obíhala tam a vyvaroval si potravu a říká honzíku oslovit lidsky mocem ty mně musíš osnovat vezdejší místnosti tu pozornou si sice protože jaký řešení dojít dvojnásob a mě ten jedno násobek nestačí já musím to jiná s vodou potom se o svlíká žába na mohu být že a z toho co je nehodě se mimo mě co si od nesložené štítí před jsem s radava a musíš to tady nechat a z toho smazalo ji musíš pojď i ty jinak já jsem arizona tím musím prozradit mě neosvobodí a ty si tam priceznu tak ještě se zapřel když šlo o princeznu a plní dál za ta syn ne a těla a když rokem se se šel a ty si v té žáby řekla rození mě tu kůži čas píchá ještě dnes nevrátí čaroděj se vrátí dal ti dáti další úkol který vůbec nezvládne to není v mé moci těch pomahat jako tentokrát ani ten tvůj pomocí dítě nepomohl vyslaní rozřízni kůži a říkám ne já a nyní tom a to jenom že já jsem tím znal já nejsem přeci žába a nejsem závislá té kůži naopak že se na ní závislá tak mně to vězní tak jenom mně rozví to už tak to rozvinutí a princezna a říkal ani slepé ti si tady domu pád věcí zasypána věcí které nutně na cestu potřebovala a sedí na konto on tam v čekala říkal nejvyšší čas srdce vrátí ten tahleta daleko rychleji než my můžeme běžet jakmile si zjistí že ta nejsme tak nás toho a táží teďka na té princezně čím nám pomůže aby nás neza kladl aby z nás to udělal kam by to tak už by zevně neudělal princeznu už kámen tak musíš poslouchat tíž nejenom tu kuličku kterou máš u sebe nýbrž musí poslouchat i mě já zastupuje teďka tu kuličku a dávej dobře poslati řeknu běželi uvěřil nesedali nemohl tak ruce ale běžel srdnatě kupředu jak mohl kam komu si vystačil říkat už dál nemohu li za sebe podíval se honza viděl a podíval se princezna viděla draka a na dálku viděla čaroděj a říkal dis čaroděj my musíme něco zařídit my nemůžeme být tím čím se mi se musíme proměny tak ti si vem do ruky tenhleten hřebínek a já si vemu do ruky tenhleten stínu má ten řez hoď na zem až já za hodím na zem taky ten řek mě za na zem a žákem prostě také zádi na zem zahodila postíme na zem a z toho prstýnky byla no nechci louže ale veliký rybník a střevnímu který se ocitl na zemi byl byla li ta která skočila do toho rybníku a plavala v ně či poznal že u ta není koník ani koníka se stala ale nebyl na ní nikdo ho zase nevšímal to je důležitý nevší mase koníka a věděl že tím lidí ke mně princezna a že tomu li o tom lýtku je ten honza promění se larvu nebo veliký zvíře a začal být ten rybník až ho úplně vypil tak na to muset plácali býčka a jakmile po ku tu rybičku tak už to bylo něco navíc co už nesnesl ten ho při a on k jak pokřten břich vyloudili se lidí vyprali nič ka a princezna řekla zatím jste zachráním protože on tam má ještě šel ten čaroděj toho draka který mu zahodí ránu na tom břichu a udává sledovat dál ale než se to všechno stane lumen daleko princezna má eště nějaké věci k dispozici a těch ona použít a ducha že stejně moudře jako dosud a teď se na reka ice na koně a jedem a čan bezduše než na břehu a líz ho svým plameny a ke a a ráno se vůčihledně ho ji zatím o ni daleko uběhly a on říkal vy a tam je konec říše toho čaroděje jestliže si pak se dal ten řekne ano se nabral jestliže teď použít znovu toho že by mu a já znovu toho styku tak už budeme za chvíli než se společno děj za to a hanbou jeho možný možností v kálovství toho krále a tam už on nemůže a ta budeme svobodní tak opravdu se za říkat co vidí ho nikdy rad já vidím čaroděj na draku už se k nám blíží honzíku za hoďte ředí ne co nejdál za sebe zahodil řev ne nejse a byl sta vykázala že čaroděj jak letěl oni praštil se ne a padl na zem bedra se zabil on a dal se zabil a on musel potom věčnou ale pěkně dál ne a samo sebou nemusel musel obcházet zániku těch stál tam byl za za za tou hranici a caramazza tý hlavičky a říkal vy jste mě unikli no a tím pohaní byla tam slabá a honza do čaroděje vzpomněl si na babičky obědě a vzal si tam objevy babičky i tu dobrou sudičku i tu svou a už na něho ani jedna ani druhá nepůsobila žily si tam sami pro sebe povídali jsme si sebou že když taktně si nezemřeli tak živ v dodnes a oni žijou to dnes a jenomže s námi se jenom nebaví a byla tam tak i rodina toho honzík a kterou za taky vzal a tak dále a tak dále že když jasně si neví že leží v dodneška svou štastné králoství pohádky je konec no já vám tam za úkol si to vysvětlit detailně slovo za slovem co slovo to pravda duchovní které v tom skryta ano který vám po té řeknu pohádku proto spěl nebudu se odvanuta tu poroditi že to je to strašné zlu je to dokončil budu to říkat tak jako něco co se nikdy nestalo přestože se o tom moc píše v evangeliích jako o životě ježíše krista neboť se to stalo ale to se stává není pohlavní vedle toho co se neděje ježíš kristus co se nestává se tak jindy nestalo když kristus o sobě řekl jiné brány já jsem on se nestal být ježíšem nebo synem boží o je od věky tím věčným ano že toto se nikdy tedy nestalo v tom věčné se nestalo to jest pravda je splaskla je poznání jest podstata toho jest to se nestává tím poznáním že já to poznávám nebo že miluju nebo žiju takhle do pomíjející nezpůsobuje zpětně nebo nepůsobí zpětně na to co jest to jest na tom co jest je závislé to co se stává i rozlišujte mendelem povídání dvě existence existenci pomíjivou která se stává tím čím teďka jest mentálně a existenci nepomřou která prostě jest která je základem toho co z ní ustavičně vyvěrá a my tomu říkáme proces tvoření který ustavičně probíhá v celém vesmíru v celém ta sporu a není možný vůbec bez toho základu který je pevný stálý nemění který je od věků do věků ano pořád tak já budu mluvit o těchto dvě svou skutečností vedle sebe a už na ně nebudu zá upozorňovat že by to ostatní zdlouhavé občas až to bude ne tak přeci jenom to řeknu ale jenom nejmenším případ aby se za domova dostal ke konci ale budu mluvit se také o ježíši kristu u to ukazovat všechno na tom co svým životem ukázal ježíš kristus to nejhříšnější těch židů působit on nesmrtelný věčný nikdy nezačínající u po abrahama tak já začnu tam a neskončím tím že vstoupil na nebesa nýbrž on činím že zasahlo z nás znovu umírá abychom vymohl umřít na kříži a za každého z nás znovu stává z mrtvých abychom my mohli vstát z mrtvých tam skončím jsou tu pohádku která se nestala protože jest ano jeho je podstata jest také mě by nedělal nic jako nevěřící mu kdybych nevěřil to vůbec stalo já vím že to jest že to pravda která je to zaručeně v tom jak se o vypráví není zachyceno všecko co se stalo že krista jako příklad který nám dál říkal já jsem vám dal příklad aby se pro něho mohli řídit kdyby nebyla obdoba mezi naším životem a tím co bylo děje děje jeho v ukázáno životem ježíše krista tak by nemělo smysl abychom vůbec o tom mluvili a abychom se tím mohli řídit to se tím tam si nějaká doba my taky od boha přicházíme a k bohu se vracíme a zůstává skryto to že od boha přicházíme a z krista má to že k bohu se vracíme nám zůstává objeveno nebo jasné nebo zřejmé jenom to že tady s momentálně to je samo sebou pohled na věci z pozice jepice takže se nedivte že nevíme nic se před tím mezi ve zatím to nás nesmí mýlit proto přišel ježíš kristus aby nám ukázal tedy vědomě přicházel od boha jak to s námi fakticky pochopil správně svatý pavel toto protože je to pochopil a na nás bez toho že by byl musel tři roky chodit vedle pán ježíše najednou věděl že od věků je pro člověka připravena sláva u boha o které nemá ani tušení ten člověk že žádné o kolikáté žádné uchopeného jaká sláva od věku je připraveno pro člověka u boha u boha tak to tam případě u oznam na to nezačlo té ten náš vnitřní život který nezačíná který od boha přichází je věčný zrovna jako ten život ježíše krista v tom se od něho nejíme vy se liší mého v tom že on vědomě přichází na svět s tím že byl u toho u toho otce a teď od něho odešel kdežto my po to nevíme že jsme byli u toho otce jenže on nebyl u otce to mi taky malinký rozdíl on byl zároveň tím otcem to byla trní most otec syn a duch svatý obou částí té trojjedinosti v tom je taky veliký rozmezí námi a jím že my máme jenom příbytek u boha se přišli z příbytku u boha ježíš kristus na to upozorňoval mnohými podobenstvími a nejznámější pro vás je vám to možná přitom nenapadlo podobenství o marnotratném synu že otec má dva syny staršího který mu stá vírem a zůstává u něho u něho a mladšího který nemá doma stání a chce do světa vezme si svůj podíl svůj takzvaný svůj to toho otce žák a ten celý potom věci tě promarní a když ho promarním vzpomene si na to kým protože ho promarní nesměl na to svým to je všechno zákonité to co děláme se životem že ho promarňujeme že umíráme většinu jako zvířata v tom a mění i o ten to má svůj smysl a o to ztenčí nemohu mít to oční a kola to nejí a to a co desátá kde už tomu ho vidí řečeno že tím se musí něco ještě vysvětlit no ale tam vysvětlil že kdy se člověk vrací tomu otci že staví z nepochopitelných důvodů větší slávou oděn než ten který tam zůstal a nikdy nic nepromarnil takže ten starší syn žehrá na tuhleten chlípník sukničkář žráč všechno promarnil v tom světě všechno zničil všem povrchu to dostal od otce ten neska oslavován jako prvorozený syn a jem a činí já jak tomu přijdu já který jsem ti zůstal jen že jo tak se na tak se diví ježíš kristus to v tom budeme tvých schválně takhle dramatizuje jak se to dá a tuze i v lidském životě všecko a v lidském životě se tomu nedává žádné vysvětlení zůstává to trame dramatem začátku do konce ale to v pořádku neboť tím se také těm nejistotou sme taky vychovává nikomu drsti nejenom samotnou ústí přímou vychováváni ale takovou také tou moudrostí nejistoty sme vychovávaní před se dovedli třebas matce ne to je velice důležitá ta moudrost nejistoty to si někdo nedovede vážit že je to mocnější než ta jistota že je to tvoří sice ale poručí výchova než jakou sou vychování ostatní lidé mezi nemají tu čest být to tímto způsobem každou chvíli naopak a a já jsem byl tak dokonale naopak v koncentráku že kam se hrabe někdo z vás protože já jsem před tím devět jsem si myslel že se svatým a naše poměr šlape jako o těch zvířatech vedle mě to byla degradace tak to jsem měl za sebou nějaké poznání ne tak a on to šlapalo ty fakta tak ta šlapal potom nepoznání bezostyšně ty esesmani měli moc o tom šlapat u nemohu vzepřít kde byl ten pán bůh nebyla ta spravedlivost a tak dále a tak dále já nebudu dělat to extempore proze já se potřebuju už tomu věříš kristu to by se mohlo stát že by mně odvanulo a já bych to potom nemohl říct eště to asi stačím tak ovšem tak zhruba takže vám musím prozradit co křesťani nevědí že totiž ten kristus nemluvil jenom jak se máme chovat v zevním životě poměru k zevnímu světu jaké nosti máme v sobě pěstovat to ještě chápou křesťany jakých neřestí se máme zřít to taky ještě chápou moc dobře v tom není žádné žádná mezera ale nechápou onu byli stejnou měrou pro náš vnitřní život jak vnitřně postupovat ve vnitřní modlitbě ve vnitřním vztahu k bohu ne stavu k lidem ale také k nitru vlastnímu kde je jsme chrámem boží jako jsem správně pochopil jedině svatý pavel že to pochopil najednou bez postupného vnímání ten chytil smetany a ne my a také věděl že my jsme tvorové který v sobě máme tuto tento chrám boží a ne moudrost boží v sobě jenom že voni nevíme to nás neopravňuje k tomu abychom na ni našla li na tu bohu a protože ale oni nevíme tak když kristus mnohým způsobem se snažil nás seznámit s tou vnitřní skutečností celým tím životem mluví o tom co je tam tři řečnou se nazývá to království boží a to je to po přibližování se jaký prostředky se máme dostat k tomuto pokladu tak já nějakým způsobem začnu protože ono je to strach široká oblast daleko širší oblast poznání než jako na ptají všechny ty předlohy co máme dělat v tomto světě když totiž tím krista jenom v tom celá radil to tento svět zevní tak je to tak málo že k tomu osvobození duše nedojde k tomu té základně té zaplete princezny bych tak řekl jestliže však ale pochopíme že kristus mluvil především k tomu našemu nitru jak ho máme otevírat tak už u toho abraháma se zastavuje na prvním pozici co mu řekl jakým způsobem se otevírá to nitro já to budu mluvit samo sebou dějově já to nebudu mluvit jako věc která se nestala obrátí záležitost která nepotřeboval děj rozumíte tak je to oděno do děje já to také o toho děje odívám ještě o obohatí aby to bylo zřejmější tak ten abraham dostal ty svoje to je svůj národ který byl malinký poměrně dostal ho z města ur nežili v područí babyloňanů asyřanů tak daná promiňte a měli tam sice všeho dost ale přeci jenom byli chudý přiblíží a ten hospodin mu řekl budete li žít z mého a ne s arského nebudete chudý nýbrž budete nejbohatší mi na svět a to rozvádím pochopitelně ten vnitřní stav toho abrahama se kterým jsem byl seznámeni jednadvacátýho prost listopadu třicet devět já jsem celý zažíval ano a zažíval jsem a všech proroků a zákon a takové krista a stav a tak dále si to stavy se zažil ale bez nároku na čas o stvoření světa jeho zá a tak dále je to jsem už napsal třebas pomůžu ale to nemůžu do smrti popsat řecko tak to by které tam v tom bylo tam bez časem pochopení a a tak u toho abraháma to bylo bezčasu je pochopení protože přestati to když to hospod mu říká já vám dám dispozici zemi která je moje to země zaslíbená mnou a chápejte to jako něco či máte hospodařit vy nic nesmí to na tomto světě mít vy musíte ze vším hospodařit to musí být zásada kterou vývoje te pěstovat tak já za vámi buchta nechává padnout kdyby vaší ve přátel bylo kolik se a jestli vám to ještě nebude stačit posouvá svého syna aby vás znovu osvědčil aby vás mám dosvědčil jak to myslím že chci vlastnictví pro mít ve správcovství že to je další lidstva že bude spravovat věci a ne je vlastnit a tím mu dělá podstatný krok k osvobození vnitřní toto prosím vás kdybych se jako nepochopil nebo se mysleli že je to vedlejší tak třela ta cesta vaše duchovní pozbyl a velkorysosti tam totiž se dotýkáme boží vlastnosti pokud dobereme lidsky a já mluvím pět modem věřícím tak to asi lidsky budete brát že bůh je všemohoucí vševědoucí a tak dále ten lidsky pojatý bůh já ho takhle neberu to pro mě znamená něco jiného něco víc než docent pro mě bůh není ve všem nýbrž pro mě je víc než být ve všem ne vším ale ještě víc než být vším tak je pro mě bůh no to je pro mě bůh ovšem to je vnitřní poznání to nemůžete nabýt jinak než když se víte nevlastnění to je první prostředek který byl už učen abraham já zůstanu to abram kam a až se dostala v tom nezáleží ani aby to bylo pochopitelná bych se se mi neztratili abyste chápali o tak je že ono to bude všechno potom na jedno kopyto jenom že to bude jinými obrazy zase ozřejmoval aby se to jiné stroze pochopilo protože každý přicházíte jiné strany a je i třeba to vaše východisko postihnou té že na život aby postil východisko všech lidí vůbec aby tady tam našel východisko z něho mu ho ví aby nemusel napřed za ježíšem a teprve potom k sobě nýbrž aby ze sebe vyšel ze svého východiska přímo šel aby už šel se svým východiskem aby řekl aby mohl o sobě říct já dělám to a to je to správné není to správné roz rozešli a ježíš o soudil například v daném případě takhle přišel k němu bohatý mládenec ne a ta se moh udělat aby byl spasen řekl no to jednoduché plní příkazy boží žít ctnostně nehřeš říkal ten den s podílem od mládí ježíš kristus zaradoval říkal mu si nabere cestě tak pozoru ještě něco maličké ho bobek tebe chtít všechno co máš rozdej chudým a potom za mnou při nezapomeň nedočkal se ten bohatý a za ním nepřišel protože on ctnostný byl schopen být ale rohatého co měl kudy to mu nešlo protože se mu v tom bohatství báječně žilo i ctnosti se mu dobře páchali když mu nic nestalo v cestě že ano to jsem mu snadno bylo nosním když jsme měl nebezpečí takové nesmyslné mší člověk aktivně zbaveni prostředků zevní že ano no tak mně přišel protože jsem se naučil nevlastnit on učil li říše kristus rozdej všechno chudým nevlastní tento princip prosím vás ten se naučte v tom vidět to je ta je to učení vnitřní za tím ne odejdi od všeho pusou rodinu to je strašný primitivismus tím z té neopustili když se od nich dešti i vyšlo a je to pořád ano to nejde a řeknu aspoň v těle příklad který stojí za to by byl ne uveden že kdy si ježíš kristus chtěl šel okolo velkého statků nějakého mlinář který se jmenoval zacheus a začít byl malé postavy a protože se veliké shromáždění se tam sběhlo a viděl ježíše tak zacheus bez na strom a ježíš ale mířil doma pod ten strom a ne zachei vedou nebude třeba abys posouval postavu musel sto já budu dneska večer večeře tam se to na té večeře něco porá velice důležitého co nám vysvětlil co je to pravé nevlastnění samosebou za chopil tím co tam dělo tak zaujat že všechno co měl byl ochoten upřímně ochoten rozdat kdy ježíš kristus mu řekl podívej se za to rozvádím ale ty tady máš třebas dva tisíce poddaných chodí ty odsoudí šikovně čemu horšímu ježku době nebylo ví jak mají sebe a co vidiny uživit ty jsi musíš noha tolik abys mohl zachovat to čím sloužíš tě vymýtí litery matčině pluku já rozváděl ně a půlku si ne abys mohl tíží co má k dispozici hospodařit a už věz že to není tvoje nýbrž že to všechno dál vnitřně s to dál této plavete stavy způsob odevzdání ne ten pravý způsob nevlastnění tento všech to ten č to neměl ten věděl že slouží věma tím si lidí a nesouží v sobě a to je to pravá služba bližnímu že ta pravá služba bohu a proto každá pohádka končí nebo věčnou pak tím se stal králem provalí vnitřním právě které bylo v něm všem to mu hrozí vnitřní kraloval všem ne k sobě nechával to také pro ostatní rozumíte stejnou měrou jako pro sebe ano by mohla další pohádka vypadat tak se bych líčil jak ten král a to by bylo velice názorné že ale já se vrátím k tomu ježíši kristu a řeknu vám dál tak ten hospodin řekl abrahamovi ti a obětuj svého prvorozeného syna izáka já si přeju jeho život jeho oběti a protože to byl vnitřní stav toho abra ve temně úžasná realizační síla když se okamžitě toho chopil ten abraham neváhal a říkal izáku honem připravte dříví ve svých na záda deme obětovat na ten a ten vršek a šel šli na vysokou horu chudá izák dříví na té mě by panenského a nevěděl o tom když ho nahoře abraham přivázal k té halíř ví tak se konečně stal izák prosím tě a dáme toho za kterého se obětovat nebo toho berana on říkal nestanete vod toho to je záležitost hospodinova vzal dýku k tomu ji uhnout do za jenomže byl zastaven hospodin říkal už se ho dal mně jde o to víří zdání u honem až už to není tvůj syn už je to si můj můj jako všechno je moje to stálo nesmí dnou a tebou psi děl ví sice všechno věnovati věděl že všechnu o tomto státu je je odemě ale signály měl svýho dostalo mezi mnou a tebou je ho už nesmíš mít teď už je můj a já si to si zatím bez starosti a o to s tím zařídil on na něm postavil celou řadu zasvěcenců idál pravzor zasvěcence starozákonního který prostě chodil s bohem že a to bylo velice důležité no kdyby ho byl nevěnoval bohu nazpátek tě to bohu patřit tak by se podle to nestalo takže začal jsem brahme a o bitka pokračovat ve všem ostatním děním ve starým zákoně já jenom začnu ještě spojen na těch nesčetných příkladů starém zákoně jeden síně druhý na jeden příklad eliáše protože ten zasahuje potom do nového zákona a tak se ho musím všimnout pokud se tam až do stanu a v tom případě eliáše se stala jedna věc že ten eliáš měl žáka elíšu a ten mu byl nadevše mi li a ten elíša měl povahu svatého jana miláčka páně že když se nikdy nespouštěl toho svýho mistra pozná za ním šel ať kamkoliv a je třeba odháněl on za ním šel ani o proseb zdáli takže se ani nevzdálil při tom když ten eliáš zažíval vnitřní stav ve kterém se dovídal že z tohoto světa má sejít se má dostat do jiného stavu netělesného kterému my křesťani říkáme nebe a myslíme tím místo což místo tedy není je to stav a říkal tomu elíšovi který nebyl schopen toto pochopení neska od tebe odejdu do nebe a ten to chápal jako odněkud někam pochopitelně nebylo to tak to vnitřní stav i ta vite pomocí tam dělo a ale elíša říká mistře bez ní si tam nepudeš u bez starosti já se děkuju beze a bylo jako váš až by spolu a znovu říkal li ale já už musím jít a on říká tě mistře nepustil a za jakých okolností mě pustíš on říkal já tě pustím tehdy když mě odevzdáš dvojnásobného svého nejsi moc krmný ale když já do toho nebe musí být svůj úkol ten tady dokončil a já nemohu se podivit vůli boží tak buď měj pohoda neduch mého a ovšem co s ním budeš dělat to je mě nejasné která ani ze své pozice který je před stavem nebe nemohu pochopit ale dostane li budit a jak to dořekl tak zlatý či přil pro nějakýho eliáše a dal ho do nebe a byl vzat do nebe v tom zlatem voze plamenem mocenskými komet známo věta se všech možných o měrách traduje v malých podobách ne dodneška ládí na koni nebo na voze zlatém a s oněmi koni do nebe a a ten elíša do nestojí a kouká na to a co vidí z toho vozu padá plášť toho eliáše neboť se eliáš už nepotřebuje lidské tělo to je ten plášť tak ho tak ho odhazuje toho oni ovšem toho vnitřního stavu nazve on fakticky fyzicky umírá ne že ne obrazně krásně vysvětleno tohleto co je to být osvobozena při tom umírat na tomto světě a tam se mu ten elistola jako tenhleten obraz tento vidí takhle obrazně bere do ruky ten jeho plášť a teď říká mistr můj odešel do nebe víte že tady není a nechá mě je to plášť a v tom plášti je dvojnásobný duch mého mistra my se o tom přesvědčíme vzal po ruku padesát citů nedělal to sám o raných mužů říkal radši se ozbrojte kdybyste něco dělo abyste se uměli bránit to je obrovská moc to já jsem byl svědkem a že ani těch padesát můžu nebude stačit ale nemám tady spojiti víc padesát různou a dovedete si že jordánu a milý elíša hodil pláč do jordánu a vytvořil se moc o kterém postupů přešel i pochopili že má ducha eliášova ochlazené že má jeho ale co s ním potom dělal už dobře eliáš věděl že s tím nevyvede i když má vina sebe ducha totéž co eliáš o tím dělal udá zázraky nic jiného než zázraky a dále to já jiné eliáš toho udělal víc a co to udělal ten eliáš co udělal na víc tam jeden jiný pro doříkal až bude konec světa znovu se narodí eliáš a hned po něm přijde mesiáš který spasí svět a když na světě se narodil svatý křtitel a kázal pokání obrodu pokáním před ctnostným životem a za tomu sílu aby člověk byl schopen té ctnosti sílu k té realizaci uvnitř nejenom zevní ctnost ale v ní by to a vnitřní to prostá tím člověkem tak tenhleten svatý jan z kříže byl do celé svatý jan přítel byl dotazován si li ty ten eliáš který má přijít a staří říká nejsem nejsem a tak tedy tak taky není ten kdo se vydává za mesiáše není mesiášem tak si znovu za ježíšem a říkají mu podívej se ono se říká že přišel malá že bude konec světa a my jsme si za ním šli za tím konce říká že nově se vším eliášem velká a o převtělování tímto a on říká že jím není a ježíš říká já vám pravím že je eliáš že je to eliáš tři měl přít a že nastává konec světa a prosím vám konstanta eliáš to byl ale jiným způsobem než převtělování duch toho eliáše byl v tom jo v tom svatém janu křtiteli a to je něco jiného něco méně těžko pána on si tam vlez bo těla tím minul pominu existencí co to ne takhle to se dáním nedopadá a takže jestliže ježíš říká je to eliáš a ten říká o sobě já nejsem eliáš oba vám mají pravdu přátele oba dva mají pravdu jeden ne můj proti druhému protože on není eliášem který by se byl převtělil a to on dobře věděl že není převtělení lá to je na tom nevzpomínal že by byl někdy býval eliášem ale mocí eliášovou jednal ta moc do něho vstoupil a proto byl eliášem rozumíte a kdyby byl nepřipravil dva učedníky ježíšova v ježíšovi k tomu konci světa a byl to bartoloměji na samotě jako a byl to svatý jan miláček páně tak by bylo se doplňu těch dvanáct který bylo nutně zapotřebí se symbolických důvodů k tomu aby se ty věci všechny dokonali aby nastal konec světa a byl by nenastal konec světa ani tehdy ani dnes jako že individuálně v nitru člověka nastává ten konec a ježíš kristus nelhal ten mně ta nastával a nastává a je při do ten eliáš vždycky někdo druhý je při ten ježíš a tak dále to svatá terezie jak jsem vám to vykládal pochopil a sama nemohla umřít než tím že ani ježíš znovu uzel na kříži a to jsou moc těžké záležitosti když se to chápe takhle z prostředka já doufám že se o toho už četli vode mě a že toto už jeho znáte svých spisů takže nepotřebuju která světlo já se vrátím tomu obyčejnému dění v tom životě ježíše krista