Karel Makoň: 85-38B (přepis nahrávky)

my si toho vesmíru nesmí ponechal stranou takže když tam ti učedníci páně dělají zázraky ve jsem procesu zázraku to je další princip si přála cnost tak vás upozorněna to že nám se to jeví nebo okolí se to jevilo jako zázrak potomní přišli třebas mrtvé uznali naprosto beznadějně nemocné a já vám že to nedělali žádnou zázračnou mocí ani to nebyl zázrak protože to byla zcela přirozená vlastnost lidská která se objevila na povrchu takže vykonal zázračně že my o ní nevíme tak je to pro ná zázrak ale musím vás upozorňuji že to co se se mnou dělo vod té ale to byl zázrak na zázraku že totiž jsem najednou bez schopnosti lidské něco provedl co bych jako člověk nebyl nikdy provedl když jsem poslechl to co jsem poznal za správné tak jsem udělal jenom i proti své vlastní vůli a věčnou proti vlastní vůlí něco co by ho za možnosti lidské vůle čili bylo to zázračné dělal jsem žádné zázraky někoho křísil ale ten vnitřní zázrak byl daleko mohutnější než kdyby byl přísl třebas mrtvé to je mi dneska úplně jasné todleto čili není to nic zázračného pro mě se tam oni dělali nýbrž byla to záležitost která měla moc příčin pro co dělali zevně zázraky a najednou vnitřně jako to bylo třeba se stavu mém a a to záležitost kterou bych já to musím říkat musí přemýšlet co musí mistrnou tak tohleto jenom řeknu byla to záležitost která umožňovala věřícímu člověku aby tři roky vydržel na té cestě aby učedníci páně vydrželi tři roky být věrně ježíši kristu těm jeden nezůstal věr přesto jidáš tak museli být ustavičně znovu a znovu ujišťování svou do nich vtělenou mocí že působí v nich bůh že představy vášní schopen dělat zázraky ne a to se museli pořád opakovat než tím začli tak musel sám ježíš ustavičně dělá zázraky aby je uvědomoval o tom že je tím synem božím to byla série zázraků která začla v kani galilejské že do poměru ode vínu a je tam svatý jan který o tom jediný lesem nikdo to elfe je zatím že svatý jan nikdy a věku něčím o čem žádný jiný učedním definuje říká uvěřili v něho jeho učedníci víš nevěřit za čtrnáct dní čtrnáct dní a že věřili kapi jedni a voni se všichni na li zlákat velice snadno ježíšem ale kdyby byli neviděli ten zázrak v kani a své kdyby byl by neviděli bývalý vodu kterou proměnil ve víno že tak neuvěřili ale když se pořádně na fatalistou ště až do němu ty se o pili a to se tam stalo tak lekli úctě přísná na věky to kteří to dovedeš se k nebi a už tě zůstaneme věrný ale nebyli by zůstali věrni kdyby neměli sami tu schopnost léčit a když byli sami neviděli znovu a znovu další zázraky u ježíše čili víra musí být pořád zkušenostmi prověřována a jak může být učenosti prověřována velice snadno když víra vaše není mrtvá nýbrž je živá když jí působíte nejenom pro sebe to je málo nýbrž pro bližního když víte a jako že je to na mé vidět co je správné dělat protože někomu prospívat by mu prospěšní správné že ano tak ve vás roztéká stává živou když ale při každém závanu těžkostí si lehne ten lopatky tak samozřejmě víra ve vás nestoupá vy se musíte umět taky štípnout sebe zapřít při veškerém to procesu princip sebezáporu je velice důležitý na to upozorňuju ježíš kristus ty učedníky protože ono se mohlo stát že někdo je nepřijal a on říkal prosím vás na ty do vás nepřímou neberte si meč ani si neberte vnitřní ného který byste území už odejít od nich vyklepte prach z obuvi své a díte dál neboť číst víte do dalšího jako by se nic nestalo se se tam nezaprášili ani při tom kde vás v hodiny tak tak musí je dokonale zapomenu že vás vyhodil tak dokonale že oprášit tam svou obuv nedal dokonalý na příkazy jaksi zacházet a do vás přímou tam berte od nich všechno co vám poskytuju protože hodně dělí vyzve by se na to že se jako uctívání nebo tak neberte na sebe nazývýte se mistry a tak dále to všechno mu se přečíst že tam nám říkej to vysvětlit ale víra musí být pořád to nová na činy musí být živá a stav poznání kterým já té prostředek který nás šel pro ni prostředek vyšší a ničí nejen z jiných prostředků ty která jsem byl dopraven do té pult se života ten také potřebuje ustavičný ověřování kdybych já jako dejme tomu přestal plnit to co jsem považoval za správné tak jsem v sobě ten hlas vrčel kterým je říkal co je správné vám víra povíš dycky co je správné že máte předpisy ví že já jsem žádný předpis neměl já se na to byl daleko huse ž v já jsem musel sekat dobrotu když i když ne se kát dobrotu tak ty předpisy tady fakticky jsou co má věří člověk dělat ne do všech nestavět vypracován než to já jsem tenhleten předpis neměl od případu případu jsem byl veden takže když jsem třebas jednal se zařídil podle toho co je správné věděl jsem že je to z mého rozumu není že jsem jenom rozlišoval co je správné z toho mnoho co mně radili i tak jsem okamžitě nabyl moc k tomu to uskutečnit moc nebyla zase země když to byla obsažena v tom poznání toho správného a tím mě to posunovat elíšem kupředu na tom že příčku covi nepoznáte jako toho věřícího člověka když udělá dobrý skutek a po snu mi to tím způsobem že v sedmnácti letech to přeteklo ná to nádoba byla plná na ní jako ká ta moje a doba asi ne tak moc velká ale už byla plná se tak a to do vědomí o bohu o vědom takže já jsem předtím nevěřil ty ses nevěřím tože poznávám že a tak dále se dokonale beznabohovi bezvadný a v jako činí to přijímáte a mysli se tady tady mluvím věřící člověk není to pravda ale mluví nevěřící člověk ale ví jaká je v tom ohromná shoda i kdyby se chopil kteréhokoliv jiného přívlastku kterým byste šli nějaké jiné exkursi třebas cesty lásky tak bych vám ukázal zase že ta vede ty tímtéž cílům a nemusíte míčová ani věřit třebas jenom miluje a takovými lidmi se setkáváte lidi nevěřící že on miluje že schopen veslu na sebe milovat že ano ten správně ten kdo za bohem té správná cesta jemu pomozte a dejte mu další úkoly aby moh pořádně milovat jo zapsaný teho do jeho klárky a tak tím pomůžete že mu dát zadávat úkoly vy mě taky zadávat úkoly když to víte že si mě jsem třebas v té nebo že já jsem se sem poznal čen a že jste ochotni to poslouchat nebo avizem ani já ani já jsem se nepozval ani já jsem poznal ani by to nejde pozvali nějak to ví říct taky tak co je to nevadí taky plním jenom úkol a říct že to není moje zásluha točením úkol jsem eště neužitečným služebníkem tohleto fázi se neuteče učedníkem jsem člověkem na pojetí moje po teprve a tříd hospodářova domu a nechám ho najít to moje vnitřní modlitba a nebudu chtít aby o mně dal najít teprve pak se užitečným služebníkem pro sebe výtečným služebníkem a pro toho boha že totiž jemu sloužím a ne sobě ne tak prosím jdeme dál ježíš kristus tedy nemohl dále dopravit své učedníky než pomalá to je málo dostát s předtím spaní říká o tom elíšovi elíša neuměl nic jiného mě dvojnásobnou a svýho mistra a neuměl vnitřnímu než dělat zázraky té málo ale nebude se nedá se nic dělat a tak ti učedníci neunesli v ní a proč neunesli víc protože pokulhávalo jejich poznání za jejich vírou ta víra musela být ustavičně oživován zkušenosti ale to mu jejich poznání k scházela vnitřní zkušenost nám to zkušenost tichá zvnějšku tady udělal zázrak tam se jednou za a tak dále ale vnitřní zkušenosti něco jiného když jednou svatý petr řekl ježíši ty jsi syn boží jenom jednu se takhle set a řekl to tak ježíš kristus mu řekl patře to tě nevěrou tělo já tě učiním za a na té skále postavím církev svou a brány pekla dají nepřemohou poskytl pro jedno slovíčko že on řekl ty jsi syn boží tomu líto oliv z jeho učedníků to neřekl protože tělo jim po nezjevilo nejvíc se to viděli na tom jidášovi který pořád váhá jestli je to mesiáš nebo není nebyl tošpatně založení člověk naopak ten byl asi tich nejmilosrdnější ze všech jenom že nakonec na nabyl přesvědčení že to není pravým mesiáše a že je třeba utajit aby nebyla to výstižnosti asi tak einer ně zaplatit za patřila řečí burak to je maličkost ale co je nic ale že přišel k tomuto názoru to je hodně a jež mu to nebral ale vidím to že on si zachoval něco že on by říkáme vlastní vůle on dělal zázraky jako ostatní učedníci dělal dobro velicí míře než ostatní učedníci neboť jemu ježíš kristus tak nesmírné bohatství které získá na cestě po tom izraeli věřil nikomu to nesvěřil to dal do ruky tomu jidášovi ten s tím hospodařil hospodařil s tím dobře neměl z toho vůbec nic takže mu ho přísloví a cení což je velice málo kdybch byl už měl ty vydobytý u pošli rukou za ty či roky miliony mu prošli rukou tak by říci vliv nic ano život by řekl já mám miliony co cítí a neměl nic dát jak byl dobrý to relativním dobru a ten ten zradil ježíše proto že mu ježíš tomu ta moc že jak tam sama a setina on si přál aby ji dokreslit je aby mohl přijdu svatý který mu že před až po osvěží se aby ti učedníci páně stali taky něco na poznání a ne aby nešli jenom cestou víry takže další princip rozhodování je rozhodnout se jsem to už se člověk neozval vůle nikdy ne nedělejte to z vlastní vůle že víra je nedostačující a že musím nabrat další prostředek který si za svou žili tím že se vzdám sleví ry vzdám dobrovolně se jí vzdám a říkám nedostačuje dál to nejde ježíš kristus postup je k tomu donutil aby se vzdali sám vstoupil na příliš mařil se na kříži oni viděli jeho bezmocnost že viděli bezmocnost mistra tak musel jedinou taky na vlastní spásu která byla založena na o tom mistrovství toho ježíše nebylo mistrovství ježíše nebyla jejich spása žili vzdali se veškeré víry až na svatého jana který mu neuniklo potože byl blízko toho ježíše jak ten elíša tomu eliáši alé to šeptá jidášovi tak ti dávám tento první z ní sousto to je to my obsažena s arabsky světě a na té býkem hodit požehnání toho hostitele jak by vám požehnání k tomu který moc k tomu aby spojil to se s udělat udělej tohle okamžitě sebral šel za li toho ježíše kdyby tohleto byl neudělal tak samosebou ježíš nebyl zz a nemohl do dělat to co oni ti učedníci páně byli ustavičně přitvrdlý jenom věřící a to je málo vírou kdyby to šlo dokonce vírou tak je to v pořádku a a to dokonce vírou nejde o to je moc daleko a kdyby se člověk ty byly předčasně vzdáte další minci ne nepřestala se předčasně prostředek který ještě nedodělal své který vás nedovedl do samovolnosti když na příklad člověk samovolně už věří to dělá potíže se noří štípat aby věřil touží to už je moment kdy už jako je na čase aby tu víru opustil protože přešlapovat se nemá na této cestě ale jak správně praví církev na věčnosti oni tomu říkají v nebi tím měl by to vystav a ne místo v nebi není už ta není už ani víry ani nadějný brž jenom láska to je zbytečné ostatní jestliže tedy ten ježíš vstoupil dobrovolně na kříž jak praví o tom zase mistrně jenom jediný člověk v tom celém komplexu evangelií a epištol svatý pavel který mluvil který mluví o tom že se zmařil dobrovolně se zmařil pro naši spásu nebyl zmařen zažil tento taky věděl jako by byl svatým janem protože k tomu taky přišel najednou a ne postupným chápáním věcí ne vírou k tomuto víra nezjevila víra mu zjevila jenom že má pronásledovat křesťany a to on dělal dokonale to mluví a a víte že jak se klam a a nemyslete si že kdyby byl nepracoval křesťany že by se byl stal svatým pavlem nebyl by se stal ten obrovský omyl nedával poprava křesťany a když tě ne v malém mocnější ku ten způsobil že se taky stál nejlepším učedníkem páně nepřipouští proto že věděl že z toho není vůbec hoden za to co páchal napřed stanicí není si toho hoden a to způsobilo že byl ničí a to ti učedníci páně tím tak dokonale ničím nebyli to svatý pavel přidávání ničím že no a že je něčím jenom tou láskou která ale není jeho protože k ní přišel láskou boží milostí boží tam když padlou koně a když se ježíš kristus ho přijal byste apoštoly rovnou mezi apoštoly je na něm ale bohužel vzdát na tom tom pravil že byl vychován extázi ve starým zákoně zklamali além a že tedy trošičku tohle to zasvěcení neříkám vadí protože byl líce u prosí také překáží tak v tom smyslu ne jako že by mu panovala na cestě ale trošičku překáží v tom smyslu že on přeci jenom občas v těch epištolách začne být starozákoním tak například když mluví o ženě že musí být podána muži nebo tak to nemluvil o je v ježíšem tomu ježíš nevnukl a mnoho jiných takových věcí tam nehorázných říká a indové to dobře rozlišují a říkají tam nebyl osvícen to ta ve stavu neosvícené taky tróje a ta neosvícenou no tak ale já se vrátím k tomu ježíši takže tam je řečeno až do té chvíle kdy člověk věří tak je zapleten do té zákonitosti neodvratně do té zákonitosti ve které stejnoměrně stejnou silou působí dobro a zlo relativní dobro vní zlo čili do dualismu kdežto ježíš kristus dostával člověka z toho dualismu za monismu za lidství postí jsou pořád ještě lidmi kteří jsou vedeni zlem zlatem a aktivním dobrem a nic že měli se dostat z toho do stavu tak museli také odbornost do toho stavu dostalo a to byla především víra takže není důležité odbourat víru to není podstatné ale podstatné je přitom odbourat tyto konal spolu spojené páry dvojic dobra relativního a zla naivního aby už abychom už byly nad tímto zákonem se dostalo v životě jenom pět měsíců že jsem byl nad tím zákonem tak že jsem tam nepodléhal tomu zmrtví mu ani ovšem vlatní mu dobru by ten nýbrž po dál jsem bohu tehdy nějak to neni relativní droze dobro takže když řeknu třebas že jsem nepomáhal relativnímu zlu tak jsem tam neměl hlad a byly všechny důvody aby tam hladovění oženil strašně málo stavy a měl jsem víře měl jsem tak nebyl jsem o že a tak dále a věděl jsem do konce kdy se odtamtud dostanu přesně předpovědí a za jakých hostí jaké to budou příznaky všechno jsem to neděláš bylo u mě jen všecko k tomu abych nemusel mít tato pro jistotu mně bylo sděleno nikoliv slovem abych jako absolutní jistotou nebo lidem mohl tam působit kdy byl neměl ten klid nějakou nejistotou vítán tak bych nemohl byl tam působí jak jsem tam pochopen a je dobře známo třebas jak jsem se dověděl o tom já to nebudu vysvětlovat to upozorním že vy se odtamtud stanu až budu psát znovu nějaký se znám tak že se tam tu stanu ten seznam jsem nechtěl přát jsem schválně oponovat to jsem já a byl jsem donucen ten seznam přát ten došel k domu a duch tomu ježíši tak on věděl že jeho učedníci musí mít nějaké poznání a že to poznání nemůže být postavena pouhé víře neboť ta víra musí být pořád nějak podporován uměle kdežto ten stav poznání je udržován stavem té modlitby stavem který pokračuje i mimo rámec chtěného uvnitřnění ano takže on mohl ježíš kristus jí požadavek který uskutečnil se na jeho učednících prvně modlete se neustále člověk který tento stav vnitřní modlitby převedl do ostatního života modlí se tím celým svým životem to je to čemu šrí aurobindo říká integrální joga že celý život je jogou ovšem umět to že při tak píše o tom s tisíci stránkou mých spis a a překládám komentuje tak abyste vědě jaká v tom jednota v tom indickém způsobu myšlení a v tom ježíšovým příkazu a teď co se děje dalším principem cesty se která musí seznámit je že není možno jedné fázi vývojové přejít jen do té druhé jen tak beze všeho že já musím z dycky tu předešlou nějakým způsobem zavrhnout abych se mohl dostat další jako to třebas zavrhl ten život do sedmnácti let neprávem navrhl tak učedníci zavrhli celý ten život vede ježíše krista jako neprávem prožitý neboť říkali si to je všechno pro kočku mi spaseni být nemůžeme když sám náš učitel také umírá že ano neprávem to zavrhli ale toho omylu bylo zapotřebí a tak vám chci říct ten dualismus té nejstarší v podobě na cestě víry pořád existuje proto křesťanští světci tolik trpěli se drželi zuby nehty víry a nebyl nikdo kdo by byl řekl až na nějaký který církev pro tu křižovala ne přidá pálila aby to nemohl říkat nebo je nutil a k tomu vy to odvolal jako třebas mistr eckhart tohleto věděl ale tě to všechno odvedou co vědě a protože věděl že to chce zachovat this budu jenom pro vybití že bude zakázány a že tam bude oznámeno co z nich od a on byl řeči za tisíce církve přijde kinu názoru a už se ukazuje že ano na to opatrně zatím udělala svatým jeho učí učitele veliký pokrok svatýho alberta smazala svatý to krok to už je knížek tomu eckhartovi jsem ten eckharta tím je velkým soustem protože toho řek ražení bezohledně doma ta z a k tomu že dovolit a víte že mám na to pozici že mě se nemůže nic stát protože oni tuhleti páně kteří dostali do toho věčného života ne já ale oni na takový štěkání na měsíc říká se dívají opravdu jako na štěkání příklad na ní spoj nemůže nic uškodit jim to nemůže ubrat na slávě na jejich velikosti vnitřní tak zůstává ti kdokoliv o ní říká co chce ať se o ni otírá nebo a těla ví o tom oni nestojí o ni vykonali svůj kola ještě ji pořád vykonávají až do skonání věků že ho to budou pořád vykonávat takže na každé té na každém tom přechodu z jedné fáze vývojové do druhé musí být mezera kde se musím z té mezeře vypořádat s tím co jsem dosud prožíval a čím jsem byl dokonale vede kupředu jako musím z toho zříci jako ničeho co je nepatřičné a co vložte třeba e se mýlí já jsem stejným způsobem omylem veden jako kladem a když to ti učedníci udělali a na svatý a na to to neudělal když to ti uče a a jidáš taky ne já se zabil že to zavraždil tak těch kde se to dělalo tak byla navozena perioda odpočinku nebo takového přešlapování které je u každého člověka u to ježíše kristu to bylo znázorněno tři dni v hrobě čtyřicet dní na poušti a tak dále tam ty mezery všude jsou mezi jeho ti mi fázi zase je neuváděl z váš ale jsou tam a to i v životě naše jenom na to velice na nervy že tady jsou myslíme si že to je náš konec nebo že to že jsme nějak pozadu ne já právě prožívám mezeru a ta je nutná jako je nutné abych já vyděsil když cennou nabízel a tak voni potom se s tím nějak vyrovnali ale teď zase bylo třeba toho druhého ježíš se jim zjevuje dává i svůj pokoj a kdyby svůj pokoj nedal tak oni nebyli schopni přímou ducha svatého že ano čili on tady vchází do lidského nitra potom po té smrti na kříži pokoj veliký pokoj který je přemáhající ten neklid přemáhá který v člověku vládne a by vládlo království boží k tomu je třeba aby zazl mír pokoj není on ten míru ušetřil to je největší mírový dílo když v sobě kennet mír že jo to kamkoliv přijdete tak on o vás užití že jste mírový člověk a že nesete sebou mír ale praví skutečný a kdyby se s takovým čloěk se tady tak ještě ten výhodné pocit delší dobu v sobě no tak to jenom chci říct kát jak to s nimi bylo a teď jim předal ducha svatého co to znamená za tím se jim projevoval osobně jako ježíš jako člověk a teď se jim projevuje jako dusty to znamená bez podoby tělesnosti jako přemáhající síla jako poznávat něco síla poznání oni mluvili všemi jazyky a já vás upozorňuji a to že tuhletu schopnost mluvit věřit i to není nějak zázračná schopnost a vůbec není zázračná když například de když postup vnitřně než u soli země takový prázdná značně a když soli vnitřní a to by pata hle tam po smrti se setkávají lidé kteří tady na světě mluvili různou řečí a pokud dokážou z toho svého těla ví aby tam duší tak si rozumí bez řeči obsahem své myšlenky když řeknu tu ať to řeknu česky nebo španělský nebo čínský tak vím po tím pojmem stůl že to je tohleto něco na co tady sahám ano takhle i abstraktní pojmy jsou řeči obsaženy i slovesa svou obsažný dýchám tuto krásu mohl nějak předvést kdyby strašně rád za to obsahovou řečí se stýkám například s logosem a je to jedinečný styk daleko dokonalejší než řečí ale on je tomuto naučil tím že je dostal za člověka a tento stav za člověkem v nich trval ne jako u mě se něho vypadl v koncentráku totálně a zase jsem znovu navodil na pět let na pět měsíců a potom něho vypadl takhle to nic napadeni si podiví musíte s tou víry dostaly se až tam kam je víraha dovést ne nehotový přešli na další fázi jako to bylo třebas u mě ale u člověka to není vzorové já nejsem nikomu vzorem nýbrž dívat zrají s kristus ano jako tím všední ky jednal s apoštoly a jestliže je tam marta jedna věc při tom všem péče páře ze všech deset učedníků všech a do všech devět učedníků zemřelo co zbyly po ježíši zemřel násilnou smrtí a svatý jan ten desátý nezemřel jedenácti byl nový a dvanácti jidáš též jsem sám zavraždí ne o těch devíti všichni zemřeli násilnou smrtí proč já jsem to ale svatý jan a po protože láska je zvláštní prostředek oproti os a on miloval byla to pravá láska moře oproti ostatním prostředků proti víře a tak dále že věří kvůli sobě člověk dělá třebas také pro někoho něco také trošku kvůli sobě aby byl spokojen že dělá správně kdežto v pravdě milující a ukázala ta marta v tom dopisu že ten na sabía sebe přitom nemyslí vůbec a to je to co dělali potom učedníci páně těch devět na sebe a proč tedy zemřeli krutou smrtí násilnou protože jim byla představa že se musí zbavit svého ví oni to dobře věděli a už i dal jenom tělo že z rozkoší li to a vírám jenom jeden z argumenty já jsem uvádí lide a jiné a jejich moci a mentalistický se mi hodí tenleten argument tak se dotýkám jenom jej oni věděli že i dosloužilo to jejich lidství a on to někdy ani nepoznali že jím dosloužil a že svatý petr chtěl by zahynout lidem ve vězení a anděl ho vyvedl a říkal ještě autu nějaký úkol ne oni na poznávali ale když už tak úkol dovršil na síle tak odešli zbavili se svého pocitu tělesnosti to znamená svého pocitu oddělenosti dokonale neboť to tělo jak říká hadí pavel pořád ještě člověka trošku odděluje od toho boha ví to všechno ne eště tak jasně jako když to tělo už nic nebude říkal svatý pavel to je to za to minulé správný a to je tak zhruba a si to vnitřní pochopení věcí jak nás učil vnitřně a ne zevním způsobem teď by vás prosil abyste řekli své námitky nebo doplňky abych mohl to ukončit prosím a na jednoho anděla který ho nebudu jmenovat nechce být menoval toho nebudu jmenovat a máme svatýho bartoloměj a tomu se postavili postel a hlavně náměstí nejvyšší věčné velice protože jsme chtěli ho myší daleko vyšší než třebas svatý ví v praze že a protože jsme chtěli dokázat jak si ho vážíme se s vámi plzeňáci kteří nikdy v indii nebyl a on byl kazatel pro indii tolik vážili protože ježíš kristus ho oděl schopností nebo ten duch svatý odsunutí to tam dáváš od jeho schopností která měla doplnit jógu a joga byla už starým principem výchovným mnohostí se starým a něco jí chybělo smrt na kříži zmrtvýchvstání a seslání ducha svatého tahleta maličkost chyběla tato mi tam přišel a říkal je to s nezastává já proti tomu nic nemám ale zastavuje se na poloviční cestě extázi já sám osobně nejsem rození extatik takže když ježíš kristus bral učedníky někam nějaké extazi tak mně si nikdy nevybral a proto jsem já dneska v indii abych vás překonal představu že extaze konec vaší cesty extaze začátek cesty a já vám říkám dneska to eště nepociťujete říkal svatý bartoloměj ale za začel za cítíce let tam to nebude už stačit vy musíte také kupředu se nemůžete sednout na svou jogu vy musíte se stát víc než o věnujte na jogu a tím klá říkal jak za tvýho mající stopě o tom nebo v americe o tom mluvil pán cesta za jogou stanou a za au a na jiných místech o tom mluvil ramakrišna v indii že musí za jogu ano čili indové už ty nejlepší duchy měli lekala ramakrišna kteří viděli že extaze prostřední fáze by v a svatá terezie z avily svatý jan z kříže měli jsme tak a máme je taky a jenomže ind indie měla málo protože tamto hnutí duchovní dílo daleko mohutný než evropě a oni věřili dokonale těm svým joginů ale v tom životě jogina chybí jedna věc že totiž ten duchovní vůdce dovedl toho svého žáka tak daleko kam až jeho víra toho žáka ho může dovést o musí věřit tomu duchovní vůdci nemusí věřit na pána boha a musí se tomu duchovní vůdci při jen jsem se věří na pána boha to je jenom bhaktijoga ostatní se nevěří na boha je říci duchovního vůdce a tomu se musí věřit a když se k tomu je říkat a dovede až po kříž ale dál ne nikdy jsem na té věci kdy se nestane že by ten kdo se ocitne jako hotový mistr li nějakýho mistra a káže ostatním lidem aby si myslel o sobě že není na konci se s například dejme tomu to mně velice překvapilo si žáci si goose myslel že ten mistr dokázal tou svou extazi ve které zemřel to že je trvale spojen s bohem ne ne to byla maličkost toho pro něho byla maličkost on to dokázal tím plynulým spojováním tím tím supramentalismem že ocitl za myslí za vším lidským takže je svatý bartoloměj byl takovýmto řek bych apoštolem indie indie ho dodneška nepochopil on tam ještě byl další ale má krišna a pochopil on tam byl ještě další mistr a to byl svatý tomáš který malabarsku tázal ježíše krista ani to nestačí indie nedozrál že příliš se drží té své tradice za jako tak liská církev se držíte tradice kdyby si uvědomovala že se nedá ani chvilinku zastavit na této cestě že je to proces vývojový který i po smrti i na věčnosti pokračuje že člověk pořád dorůstá dokonaleji do boha tak by také nejen rána k tomu takový při tak to s nějakou dobu pro mě na to nemůžeme čekat my to musíme hlásat i když to náš tě nehlásá liž je kdyby měla tu moc by na za to křižovala ne po nám po jim nejenom odpouštíme ale je to klid bru že jo že to takhle by udělali kdyby tu mocí a pak joga je bližší everestem a křesťanském způsobu myšlení jestli je lepší nebo není líp na tom do už záleží na tom potoky na pochopitelně každý na tom dobře nebo může podle míry své odevzdanosti svému ideálu jestliže dejme tomu já ti jogin ramakrišna byl tak oddán své matce káli a tak ji miloval když mu hrozila smrt rakovinou krku ji nepožádal o pomoc a kdyby byl pořád o pomoc tak se z toho dostal ale když mu to vytýkal kdybys požádal matku v nabytí toho dostala by byl živ dílu než dlouho že zemřel a jako vinu krku tak on říkal můžeme si žádat od někoho koho milujeme co to bychom ho nemilovali já matku milí tak že vo nic nechci to byl člověk který přešel přes rámec toho prostého milování který máme pro sebe tak došlo a pro sebe vůbec neměl takže když tam není přišel nějaký totapuri a říká mu se musí vzdát a říká on si dál po nějakým domova li napřed toho a poloze mne přesto mír ten tadyto nebudeme tady odkládat ale pak se té matce vrátil jinak přetvořený tím že se dostal na soupodstatnému čemu říká si ani dosti který rága celým životem potom za tím bohem šel oni se se u toho bhaktijogina ramakrišny nechybělo ženu žena jakoby a se stát výtečnosti že že nechtěl požádat svou matku jak to přesně odpovídá život ježíše krista neboť když ho zatýkali zatýkali a petr tasil meč a utnul setníkovi ucho tak říkal ne zacházejí mečem do mě jsem zachází mečem schází copak si myslíš že by za mohu nestáli pluky andělů kdybych si to přál který mě ochránili a nebylo by to mečem takže on nepožádal ježíš kristus o to aby byl uchráněn od toho utrpení o sice na musel ukázat vzájeném ského řekli védské jak to člověkem dopadá že jeho nejlepší vlastnosti lidské ostří učedníci ty tam svou spály nemohli mu pomoc lidské selské usíná té fázi toho vnitřního umírání a na jedné straně a druhé straně bylo ukázáno že když mu usnout ty lidské vlastnosti že ten člověk přeci jenom touží po tom co se zachovat takže když mu uniká ten život jsme si počty tak volá že můžeš ode mě od von to ale čím to ne ale míře si že to neučí nedejme mu ten kali že a tak už dál neprosí a jde na ten číž toto prosím vás nemusel dělat ramakrišna tuhletu fázi zahrada getsemanská protože nebyl vtěleným bohem tohleto vtělený bůh musel všechny věci co tam dělá tak zvané chybné udělal kvůli na hm abychom věděli jak na své cestě ujme jak jsme chybami dopravní kupředu neboť stejnou měrou jako přednostmi nebo klady relativními pravdami nevede relativními pravdami nebo omyly nebo tak něco si znovu všímám toho toho výroku toho landau a na nádobou více nesedět svýho že ona říká často jsem chyboval ale nikdy jsem nepochyboval o tom že to co prádla mě správné když mu a a kritický akademii to zkouška tady v anglii ty kaly nebo se stali jak vody tak mu velikému poznáním říkal vždycky jsem to co jsem dělal jsem dělal celobytostně nikdy jsem nepochyboval o tom že je to správné i když se na tom nakonec přišel že je to chyba ale už jsem to vyvedl takhle se na té cestě musí celobytostně to ježíš kristus chtěl za každým nech pochoval svého otce poddanou že ať mrtví pochovávají mrtvé vy jste živý budete li se mnou ležíme ství o mazat synu jsou inovi dva jeden starší eden naší mladší není ještě tak rozumný aby zůstával u toho otce a dá se se s tomu že dostane hodně peněz do ruky a že si bude moc klidně žít na tomto světě a stejně tak který to je vysvětlení tohleto je nové vysvětlení pádu z ráje a tam je líčen pá z ráje ke kterému by nedošlo bývalo kdyby byli oni nezatoužili poznat něco na víc že ano a proto pojedli ze stromu poznání a je zajímavo že když pojedli ze stromu poznání a když ty andělé prameni mečem stáli potom ráje aby se nemohli vrátit nazpátek tak hospodin na sebe prozrazuje já tady stojím proto duše to slovo který jenom částečně vystihuje pravdu ale trošku jo je v tom to co stačíme postřehnout tý pravdy já tady se to proto aby se nevrátil nazpátek aby nepojedli taky se stromu života a nestal se věčnými jako jeden z nás si vás tak vono tam v tom ráji jak víme byli mastmi na prostředku by tam strom v tom života a strom poznání a byl zakázán jenom strom poznání a ne stroj život to života a teď najednou když vypadli z ráje mají zakázán i strom života to je úžasná moudrost protože my který máme možnost kteří máme možnost se dostat k poznání můžeme se také stát věčně a smrtelnými věč vědomě nesmrtelnými když pojídáme ze stromu života to znamená když jsme živi tělesně to se nám ten tělesný život proměny život věčný přátele to je tahleta pravda bez tohoto transformačního to nejde nepatrní do sebevraždu přátele to je největší nesmysl jaký člověk může udělat než se to všechno v vesmír vyvinulo tak aby tady se objevil člověk a vyděděn objevil to nevíme že ti to není vím a vůbec vesmíru to je veliká čest pro náš važte si toho