Karel Makoň: 86-11A (přepis nahrávky)

kdy už to ti bylo zjeveno od někud za rozumem a to poznal že důstojným zástupcem ježíšovým na tomto světě a ustavil ho tedy třináct cem tak víra ustavuje člověka když se projeví jinak než tou běžnou vírou že tuto jediná skutečnost když se člověk připouští víru něco navíc ho opravňuje k tomu aby se stal dříve nebo později při té vite vývojové řadě taky nástupcem kristovým na zemi aby pomocí boží moci zde vládl napřed sobě a potom třeba s jiným i na takovým poměl víra k tomu co já tady říkám té zaujatosti on napřed třebas té víry se musí nutit li se v ní poučovat musí se jí učit třebas studovat do konce nebo poslouchat nějaké přednášky účelově čistě ale za to účelový kráčí krok za krokem tato vyšší stránka nějaké poznání ovšem poznáním vírou je poznání labilní protože víra má kolísavou hodnotu line velká lidé malá li není vůbec žádná a já jsem viděl na těch lidech koncentráku že ty největší nejvíc věřící víru úplně ztratili čili a to bylo špatné to bylo výborné že přesvědčili jakou hodnotu má víra učedníci páně taky ztratili víru před křížem a by byli neztratili tak tím končila poučkou čili prosím vás poměr víře víry k té zaujatosti je ten že víra je dočasný prostředek na jako naděje a musíme se smířit s tím že nemoc brzo ale na určité výši dost nesené musí odpadnout takže já jsem třebas neměl já jsem výronem měl sice ale neměl jsem ani naději té se hlásit že se měl naději a já jsem přestal mít naději že se dostanou třebas v koncentráku že budu živ se vrátím a to káže jsem vzdal ten život jako něco co se mi ztrácí a tak v tom okamžiku jsem ho ten život našel čili já ztratí se víra i na děj já jsem neměl o víru ztratit ale také jsem naději že živ se vrátím z koncentráku takže ne říkal tu teďka ve tam nebo později to to je jedno to řikat vodil tam netrvám po všem a on je zabiješ mě to slíbil ten esesman tak mě zabíjen a počátku o a sebe nelitoval tak takhle takový poměr má víra k té zaujatosti že když člověk je pro tu svoji víru ochoten zemřít vnitřně rozumějte tak je to zaujatost způsobem vůči bohu a ne vůči sobě život se vymyká z toho úzkého okruhu od sebe k sobě a ne dál to je začátek výkladu o víře pochopitelně ale měl by to stačit a se popisovalo s tím nadšením s tím engem není to uhaslo ale opuštění a věc to z učenec ne do taky ale umělec musí v těle jako umělecký být činí a něco dokázat musí zapomenout na sebe a teprve pak se to umění může projevit dejme tomu nemůže myslet reprodukčním je na klavíru myslet na techniku už jí musí fakticky opustit a tím že ji opustil tak dokonale ovládá sejmutí myslet už i neovládá svou vůlí už tu samo já jsem teďka studoval takový umělce při blízká a předvádět takhle a to nedočkám úzkém okruhu a opravdu se musel říct že ta martinka která tak umělecky se prov na klavíru to vůbec nemyslí na techniku to už je v ní a to dostala techniku do oblasti samovolnosti dostala techniku do oblasti samovolnosti a pak celá šla do obrací samovolnosti za tou technikou kterou tam nějakým se a člověk musí vloudit a tam vloží a technikou a pak tím řemeslem slovní vnořen se aby to bylo těžké tak například dejme tomu zeme s mě naučil skupa ten loukách do dneška tvrdím to na když jsem to nedělal desítky let ale kdybych nezval řemeslo jako by mu tady to znovu těžko zvládal tak nemohu nikam umělecké dílo a jednou doufám vznikne až poletovalo že není vůbec nebudu muset myslet a tak je to dycky životem když na ně vůbec nemyslíte a když jenom věříte ve věčný život který ve vás nemá byste toho svědky ale věříte tak budete spaseni proto to vystoupení sami ze sebe já každého z vás obdivuju do tak to spůsobem se s obavy nebyl schopen takhle ovšem že nejsem pen do způsobu je tu anomálii že já musím být donucen kdežto vy věřící nemusíte být nuceni taky nejste není to je mírná cesta pro věřící le připraven na cesta až na ty krize konečné té víry je připravena cesta o který čidel co vám chybělo nic i když mu který se opře osový nic nechybí to proto aby to neměl dělat né ale v toho svědkem že protože věří tak od boha u taková milost kyne na cestě víry která se učit nevadí musí opustit nemůže nenastoupil namísto toho poznání na mysli vědom že působit poznání rozumíte to nejde jde libovolně přejít cesty víry na cestu poznání to nejde takže učedníci páně opustili víru protože viděli krista ježíše krista po mně umírat bezmocně tu tam někdo říkal sestupte jí pomáhala se by pomoc jemu že on se bude sobě do po ani na na to nepít neřekl nic nechal se ukřižovat mučit a takže ono nemohl nepřijdu svatý a osvítí činí taky způsobem to nešlo já musí vzniknout mezera jak že ten život ježíše krista která vede i k tomu že i když ten člověk měl předtím povědomí že jedná podle vůle boží a že tedy je tou vůlí božskou spojen vlastně s tím bohem tak vona jednou tu ztrácí všecko ježíš kristus se rozešel se jsou poznání pro koně cestou lásky a poznání šel a teprve potom se vírou vůbec nešel to byl nevěřící člověk ale protože šel touto cestou výhradně i ten musel rodit aspoň krátkou době tu krizi vytratil to povědomí z jednoty s otcem že ano bože prostě opustil už mají neříká o to víc to není náhodné mu říkal bože pro mě opustil neříká otče prosit by ho otec to byl bůh je ho ohně vzdálený a toto jsem tedy poznal těch věřících takže u nich v tom koncentráku nastávala že už to nebyl nějaký otec se o ně stará nýbrž bůh který je opustil dokonalo pustil celé své stvoření ne když nechal ty esesmani takhle řádit tak opustil a všecky a vůbec o a se stráže se s vyrobil tady a vodešel vod toho to byly jich názor no ale jak to bylo dál s těmi učedníky pro ty nejsou zlem samo sebou ty lidi tam takhle kolísavé zro ty učedníci voni přeci jenom se skrývali před tou mocí světskou to je taky důležité a v tom se jim zjevil ježíš kristus a s udělal se starým pokoj čili než se dost dovrší ta mezera než se zaplní tam mezera mezi koncem víry a začátkem poznání tak musí se dostavit pokoj protože poznání není možné bez tohoto snu tého pokoje já vám to vysvětlím na malinkém začátečnickým příkladu dětského života dokud jsem se zneklidňoval tím že mi něco nejde provést já jsem se neklidná protože jsem měl nutnost jednat správně o mi to nešlo správně jednat ani jsem viděl jak má správně jednat tak mě to zneklidňovalo do mě to zneklidňovalo tak jsem nezažil vůbec žádnou pomoc o boha ale když jsem opustil ten svůj neklid a sebe taky a to řešení taky všecko jsem opustil i to nešení se sebou všechno dodám adi tak v tu chvíli bylo tady poznání co je správné a co mám udělat a že to mělo jak víte různé jan nebo to vždycky na jedno kopyto jako teďka vykládám a v tom přišel pokoj a ten pokoj je za následek poznání v jsem se musel spokojit s nemohl být neklidný byly dostane klín tak ani jednou se nedostavila moc která by mě osvítila a která by způsobila že jsem dosáhl se aspoň v maličkostech dělal správně upozorňuju vás ale na jednu věc nepodceňujte maličkostí a zase z toho nedělejte skrupule nějaké člověk nedokáže být maličkostí dokonalý kdežto já jako dítě jsem nedokázal být velký věc dokonal v tom jsem nebyl veden například lká věštby že jsem se mi na přírodním vědám to byla velká věc to mělo za zaujme rýmu život v tom jsem nebyl podporován přímo bohem na postel toho vystrčen ve ale maličko se jsem byl víte maličkosti maminka skla takovou jaká prkotina ty na to věnuje tolik sví vodní síly vidět to nemožné a protože pán bůh kterou tu moc mně dal on totiž takhle detailně že stará i o vlásek aby nespavosti hlavy jo to je on má o všechno postaráno tak že jsa jsem ho v maličkostech vystihoval tak jsem potom byl schopen horkem poslechnout do se necvičí v malé nosí ani ke říkáš kristus ne opačně do se psíčkem ovšem ale ne já sem se musí osvědčit v malém tento život je sico vání se v malém jako tady máte přes u té sání malém a to ještě menší součástky když se mi angela tady jak si mu vytvořit takovou něco tak si tím okapu říkal tisíci a tisíce maličkostí vytváří a věc kdybych se byl nezvládl v těch maličkostech kdy byl nezval ty maličkosti ten obraz na příklad nezlámali č kosti tisíce nezamýšlí kdybych je nezvládl tak jsem neznal tohou věc a to měl pravdu a měnit učilo by kony vládnou beton ale váš nesnažte se zvládnout ty rodiny nejsem život život jako celek je vedle toho nesmrtelného života konzumní ale ani tomu vás nechci vést ale chci vás ne k tomu abyste zbytečně se snaží být dokonalí v maličkostech nebudete to nezvládnete to je bázně ale tak to byla náhodný pohled na tebe rozumí že si blízko a tak to člověk nedokáže když to za mě dokáže pán bůh tam i maličkosti za mě dokázal pán bůh velký věci ne o cesta jde a tím bloudí po přírodní by na to nesmíte se ty to mě na zavrhnout ne musel v těch malých přejít na ty velký a něco ono na inženýru mě potom vyhodili po bosemu temně vyvodil že jsem tam na dobře tak to by že měl bych byl vyhozen vně starce stalo protože pán bůh má všechno postaráno copak neřekl š kristus copak nevíte k věc na poli zajímá krásnější šat než samu největší slávě své tak je to o i maličkosti se stará a tím i povstanou kou věc tím by najednou postavu sedmnáctý rok mého života ovše stal státi a mého života pro ty maličkostí který bůh za mě zvládal ani ve musel za dám všechny zvládl on rozumíte člověk by doz ponižující jako mé matka když se na mě díval a to je ponižující prostředek že tomu věnuješ poli pozornosti za plnící se věnovat tolik té maličko jsem se tomu nevěnoval se věnoval pán bůh ve mně tomu a svou mocí mě tam zapůsobil abych já tyto věci jedno moh vyložit lidem i sobě samému tak aby se mohli řídit mocí boží aby je děl jsou moci boží když ji nepociťuju tak v té moci jsou kdyby nemohli existovat samo nic ne působila působí do té míry v nich její se nepoznávají že domu že by ani vděčni protože jí nepoznávají to ne nebudeme mít za zlé ale že ta moc je vede že vede k sobě a že bez ní by nemohl existovat ani milovat ani poznával a dále no tak já nevím to asi řekl ne disciplina při modlil spočívá v tom že by udržena tím způsobem že vím kam du když nebo vy na kočka nebo jak chceš být vím co dělám výkladu jakmile to nevíš tak ta disciplina příklad dvě upadá až k spánku takže bych řekl nemodli se ten nejlepší recept neříkám nejlepší ale nejlepší recept nemodli se déle než pokud výška jdeš a jak máš vědět kam jdeš to jim divným způsobem že totiž chceš se odevzdat bohu to je vědět kam jdeš pokud toužíš se mu odevzdat tak výškám de u netuše odevzdat jenom poučná kou povinnost vůči bohu tak nejvýš kam značné jenom pane pane a to je špatné tak jde o jednu věc že totiž víra jaký známe z různých církví z něho podání má formu tradiční to znamená víra je diktována tradicí a není dovoleno v žádné společnosti která tradici věří tu víru překročit vstup radici ono se musí tradičně věřit takže já řeknu něco co dělá všem známo katolíci například tradičně věří že spasitelský úkol kristu začal jeho narozením že před tím kdo před klidem nemohl být nikdo spasen vy tady si počkat na ni že krista té katolická forma jedno jednoho z takových základní dogmat to je tedy hrozná mezer ale takový doka takový věci tam dost tak například dejme tomu že byl svět tvořen bohem neříkám za dlouho začne si to ne že by tě kořen to je další doma které nemohu z nemůže v budoucnosti obstát protože tam je malinká chybička v tom s život svět je tvořen a tak má vypadat budoucí volní způsob víry že je tvořen a kdyby to došlo tak daleko že bychom i to tohou až se bychom se přiklonil k názoru čínskému nace a spor tak bychom řekli jak vy křesťané já teďka mohli mě jako proce a jeho žáci jak se s těmi můžete vůbec věří že něco bylo stvořeno když nic rozeno není a nikdy z toho řadu nebude ten taky jedna jeden dogma teré jako se se přechovávají tam někde na východ tak proti těmto dogmatu o noviny kde jiný hřích a tak dále to je třeba postavit hráz tím že se překonají poznání a já musím říct že v tom koncentráku to dáte o se povinen se smál zabít na vlastním lidí není má li že se odstoupil od sebe se ve mně překonává všechna trvat já jsem také poznával oběto že jsem psal se správné tak jsem poznával to poprvně v životě co je nesprávné se na těch dokonat tech nesprávného takže na příklad vám vykládat vděčí hřích tak vím že existuje se takového ale ten výklad sešněrovaným nebo kříšení mrtvých v těle že je správné ale jak se pojímá je to správné to není někde na konci světa pojetí konce světa stvoření světa udržování se za všechno špatná chybně postavená dogmata a mluvím tak a tolik svatý ostatní tak dobře neznáme ale toho je dost aby když se na tom postaví nějaká víra nenaučené ne nedo ne tedy ta líčí aby vůbec obstál a vedle toho protože když se potom setkáme s knězem který tato doka uznává tak jak jsou předepsána tak řekne to není správné protože to neodpovídá té tradici ze které se to troše to ve sto vyvy tak bych chtěl říci že nejzákladnějších chybným do dogmatem je to opakuji jenom to co je tam napsáno v tom co dělá nový komentář k mě dodat že ten člověk byl stvořen a že byl vsazen do ráje a z toho padl a tak dále tam se ke si nevšímá zásadně si nevšímá že než byl zasazen do toho ráje že mu ten bůh do tříbí vložil svého ducha se za žeho dechl svého ducha já nevím co tak trvale posedlo to ostatní by ho oživil vlastně a to jsem se měl vynechat že od boha pocházíme a ne z nějakého ráje jsme byli stvořeni je veliká chyba to tvoření to už je řek bych formování něčeho co vyšlo přímo z boha z toho nestvořené to znamená já jsem to včera vykládal tadyhle s ním přátel a tomu se taky opakovat to je asi takhle ten to člověk kterého známe dorůstal teprve nějakým způsobem jak lidsky opakuji do níž ho svého úkolu duchovního a v době kdy by v ráji tak zvaně tak ještě do toho nedorostli teprve až vypadl z ráje tak do toho úkolu dorostl toho úkolu vrátit se k bohu zajede bylo možnost se vrátit k bohu rozumíš no možno tam žít jako já pán ty pán ale to je málo pořád s pocitem oddělenosti kdyby ten pocit děvka nebyl tak nemohl spadnout z ráje ale teď prosím tě rozložte tak poctivě aby si nepadl no ke než se to na spadnutí když ten člověk padl z ráje do toho a tak vstoupil tak to vykládá něco od stavu ničího člověka ještě to ta až jsem byste přijal ale teď je třeba si odmyslet tu ten historizující obal toho že co se talo zase na se mělo požíval a že se stalo toto tě nedělá potíže to nepadne strádá jsem nic ale opravdu něco teďka řeknu bude jako odliv oříškem a byl bych rád kdyby mě oponoval jo než bude ta pátá o ně na to aby se se dostali sponte konci této tady to že se stane přečíst tam v tom je obracet všeho i na této a že to nevadí ostatní jak i tím že taky není tak toto se týká tebe a ne nějakýho lidstva který padnout z ráje mě každého zále to týká nic každý z nás proděláváme vývoj jo až k tomuto stavu člověka této si tě to je stav to není existence zde na světě to je stav a z toho vyvozena asistence na vědě to ví vod toho té kanalizace toho stavu nic víc než ale zase stavu ten ten člověk se výběr v matčině těle že že přešel dolití vývoj bacilů až k tím minule že s prvoka buňky nedělené postupně přes živočicha božského se dostal až po zvířecímu tělu jo které potom vypadlo maminky o tak a to znamená to se dělo normálně a se reprodukuje vývoj asi klidnou let a tadyhle se to stalo zevně víc čili to byl veliký skok do člověk do člověčí kůže přes ty milióny léto vývoje jak se mohli ten vývoj pěti ale trvající takhle překonat v matčině těle můžeme to říkat matce nemůžeme matka je tak už v tom stavu toho vývojového stádia ve kterém je schopna to udělat protože se tam všichni v tom stádiu vývojovém že nedělá žádnou výjimku čili to nemusíme přičítat ne to věc prostředka za táto nesprávné ale že to příliš tomu co předtím než byl svět tvořen existoval co před tím než byl svět stvořen nebo než je svět třesu je to je ta věčná sláva která je pro člověka od věčnosti připraven jak říká svatý pavel že ani oko nevidělo ani ucho nesměšoval a tak dále to je věčná záležitost a věčný úkol že pavel říká na má potom přišel ten nižší tu aby nás spasil dát přiložíte tomu původní té původní slávě té vodní velikosti člověka čili aby se dovršil ten okruh od boha přicházíme a k bohu se vracíme povede vadné názorně těchto věta a teď je tedy tímto vylíčen jeden jedna větev vývoje ráje nám nejá nepřístupná přes hmotu přes vývoj ve hmotě ale on existuje na este další větví voje která čas mu nejde že totiž od boha pocházíme a co jsem dějo na tom pochodu to není jenom kaskády nýbrž to je přímá ní do vínku do tohoto organismu něčeho čemu indové říkají sedm stupňů vědomí jo nebo sedm čakramů nebo se dmout dále to je to tak se taky patra z té o tom věděli ale i to tam tak jasno řečeno jasně řečeno abychom mohli stalo to co teďka řeknu že totiž na pomáhá tam minulost kterou prošlo celé to tvorstvo od začátku vesmíru až po dnešek jo nejenom na této planetě a začátku všeho až po než je tam také ale zamontováno toto našeho stavu a ten stav by nebyl možný bez toho by tam nebylo zamontováno co zhora nám bylo do toho vyrván a do toho nám shora bylo nového vám nos sedm stupňů sedm úrovní vědomí a ty nás stejně způsobem je s to ne není genezi tak úplně jasně znázorněno nás není je to ta malíře nás ten působí jako to vývoji pádu z ráje a tak dále ale ono působí a teď už se opravdu tož ona způsobí stejnou měrou a větší měrou takže já to co se dá řeknu považoval za jediný osud nějak osud za zavru karmu ze vším závadou tě to mě zákoně známo jsem takový li ale tohleto zastat nemohu že my jsme absolutně závislý to to předurčenost na osudu o kterém teď budu mluvit to znamená že se musíme vrátit k bohu a na omezili proudíme se jako čaj chceme my se musíme k bohu vrátit já to říkám pod dojmem který je čerství té moc ta mě přepadl šest sedmnácti letech když všichni se musíme k bohu vás i jsem tehdy jako poznal z toho stavu a jak to že lidé tam nejdou co oni dělají já jsem dva dni plakal po tomto zjištění že lidí jsou všichni sebevrahy kteří tím že pro život tento život a nevyvodí z toho dostati svůj život nalezne jej tak že ho promrhali vlastními do té vy takhle zdálo já v stolní že to už jsem zatím ale ten zážitek je tak živý že já dneska pořád tu líto vůči lidem cítím asi s ježíšem kristem a nikým jiným tak trošičku všem kristem protože až jsem se stal v té době vědomě učedníkem ježíše krista že má neznal si jsem nevěděl co dělal jsem mu ani nevěřil ale jsem se stal učedníkem už čelí samo se definitivně tam v tom koncentráku na tak tím si vodit další věc důležitou že čas jak my ho chápán historicky je časem který není základem času který nepovídá nic nevypovídá nic o původu a pravé podstatě času prvá podstata času spočívá v bezčasovém já jsem tady jin přátelům vykládal včera by to mocného toho odnímal ničena o ostrově délu který byl ostrovem bludným podle řecké mi to mě nebyl zakotven na moc ke dnu a teprve za ucho zakotvil abych tam mohl na něm narodit a polo a a ten po koutě nebo to nešlo svazky toho se a nějaké léto to znamená za hýbal dál dá kovy hle ale to je znázorněno že to není nevěra nýbrž ten ostrov je člověk vývojově znázorněn napřed nebyl zakotven základnu existence nezas nesahal zimy kořeny až základ existence byl tak na úrovni a u doví ostatního vesmíru který sice vyplývá ustavičně z boha ale nemůže se přes základ existence své protože ho nemá vrátit až k bohu ty základní svou někde určeny nevyčítali sme a to je například člověk že všechno je ve spojitosti tak jsem se člověk svou základy ke dnu mozkem neviditelné základ ke mu moc bude o své neviditelné že se tak jak nekrást za zenem to zakotvila na ně tak jako tohleto základnu nevíte základu hmoty ten zeus ano ten by ten základ hmoty je existence boží tak konečně to byl když vytvořil tak a člověka tak vytvořil první předpoklad abychom ve hmotě mohli dojít ke spasení a jsou boží nemůže němu do nikdo jiný kdo není takhle zakotven v tom základu do se ní jsou nuceni k tomu jenom přisluhovat a jediný ne jako to tam chtěl aby si vyčetl z toho něco dělá z toho komentáře oni to teď jak tady poslouchají tak on tam není tajnými slovy no to nevadí řečeno v té bibli že člověk byl by nám z ráje a to je jako že byl zakončen temnotě domu ty byl bídná moci této moci tedy v tu dívání bude do věky klesá ta dále za ně že bude zase bolest plodit a po tak prosím vás to je to nejnadějnější paní dané prokletí nýbrž o to ne není jí se mohlo stát totiž jsme byli odsouzeni k tomu se vrátit k bohu že dokud ten den jak jsem tady technikou říká nebyl za koncem na tom neviditelném mu mozkem shora neviditelný od neviditelné no tak nemohl zrodit na sobě apolona a artemis nemohl tedy něco božského nemocného projevit je co božstvas může povíte prve tedy až adama sebou padnout z ráje teprve pak se může božské člověku projevit tam chápali toho boha jako mimo sebe kdežto ne sobě taky se tam nebyl totiž byl tam jenom tím vdechnutím toho dechu ale to je málo to není to zakotven jsou to setrává věci protože oni museli začít jíst ovoce z ovoce poznání a z ovoce života současně oni měli v ráji a išvarou z toho strmá tomu života se smělo ale z toho stromu poznání se nesmělo žít a oni překročil ten zákaz a pojedli ze stromu poznání a proto byli vyhnáni ale je tam krásný do vět teček který velice důležitý že pán bůh postavil před ráj anděla nebo hrubý v moc andělů a svět o tomto množném čísle pramení mečem aby se nemohli dáti vrátit protože říkal kdyby se vrátili tak pojedli by ze ze stromu života ze stromu života se ti o klidně před tím pojídali a byli by jako jeden z nás to je řečnická policie vynechá protože si s tím nevědí rady ale myslí s tím musíme umět rady když před tím z toho je li sto tomu měli a takový ze listem života tak se tam doplňovali život totiž jako bohové žití třebas ale nebyly toto nesmrtelný v naději kost že ano a tadyhle taky o ni teď z jedné stromu poznání a museli být vzdálení ostrou života aby se nestali nesmrtelný vědomě nesmrtelnými jako třebas je bůh aby se stali jediná do jaký takový pokryti a to se nesmí elektrárnou ze to ta ramana tam přívlastků stát se rozuměl no tak jak to že najednou v tom života má takhle modlit před tím oni z toho jedince zlo aby byl jediný z nich jako bůh aby byli jako stvořitel nebo svořitel tak eloi neví protože kombinace poznání s kombinací vzestupu hadí síly se stromu života který je páteř se náš v tom života dohromady dává věčnost když to vstoupí po pojetí jasné pojetí vědomé pojetí chápání věčného života a když někdo tu falší dostane až do hlavy začne se vědomě stýkat s věčností ano a to jako za koncertem pán bůh to tak to je jenom to nesmíte tak brát jenom při barvení než by to nebyla pravda ale je to dramatizace jako se něco zmateme snu to všechno je beztak nové povahy a mě to je zážitek člověka který si zda to val tento svůj zážitek musíš se ho za to a vznikem ošovi knihy ale takže když se řekne začne s ním a sedmý odpočíval pán bůh tak tím prošel těmi šesti obdobími vývoje prošel nějaký pan mojžíš a sedmý den v něm ten bůh odpočívá pořád odpočívá a on si to mojžíš a to al vznikem první mojžíšovy knihy genezi tam začátek činí genesi ale už před ním si to dotovali takže když my řekneme že svět vznikl dejme tomu mojžíš v tak otce než ještě mi tisíce let dejme tomu před kristem tak by a on to tam do té jako svůj vlastní zážitek fakticky tak si vznikl tisíc tecte před kristem což je málo protože je to vlastně na to vání ho zážitku rozumíte jako už před tím všechny operáto zdá že opisoval sumerové ba bylo nárada le si to také na toaletní i dřívějšími day a nic z toho není nějaký chvivé začátek světa ani potom až to říká se ježíš kristus vnitřního zážitku ani konec světa ale proto že jsem tehdy v tom koncentráku poznal že je to ta povalí zářit vnitřní zážitek nějakýho člověka mojžíše a jiných jeho předchůdců tak vím že to není fyzický začátek světa rozumí čtou nýbrž že je to stvoření světa jako jsme světský a stimulem už prověřovat dejme tomu při tom zárodku lidském mateřském těle protože to jsou dneska pitvami a všechno jistě jak tam postupuje jo že jako v té genezi že napřímením a pak se to oživilo ostny a zvířata přechodová tak jako jako v té genezi čili to je absolutně správné že on ten člověk který procházím to zážitkem to byl zážitek tak požehnaný že on když jim procházel tak ráz celým stvoření rozumíte a teď se pořád ještě drží a když já jsem to jednadvacátýho jedenáctý prošel taky tímhletím stvořením když se ho zažil od začátku začátku bylo slovo a že to dneska všechno tak jsem taky zároveň prožil jak je veršovaná že pořád tvořen a tak jsem tam ve prožil jaký jak se končí takže pro mě svět byl stvořen jenom začatého když to pravdu si že se sice devět a tam taky skončil že to mě konec světa je na zárodečně tak to už je hrozný veď špatný že je to zážitek vnitřní rozumíš a kdyby byla církev ne nezakazovala nebo kdyby byl neupalovala jako to dělal ty kteří tento zážitek měli už vrací tím k tak by se nemohla rozejít vědom která víme než po nebo později musela při na to že to je nesmysl to tělo říká je začlení to nemohlo být stvořeno ne nýbrž on napřed říkali se vymlouvat se o to bylo liského tak nějak ne to tak je chybné to je všechno vnitřní zážitek ano obrazem vývoje na této praděpodobné a obrazem vratným půjč nost totožnost je ten jitřní zážitek to je skutečnost ale ten obraz do které to od něho už skutečnost není to už jenom obrazná výtečnost nebo že jsou předvedla do obrazu no to jsem si od je sem to věčný žil takhle rychle protože tam je to na mnoha stránkách ale teď bych ještě v toho chtěli vody tuhletu věc jestliže je tomu tak kdyby byla neupadla náboženská zkušenost a kdyby existovali lidé kteří by se dali měly vyjádřit o tom takhle jako já ne že by to byl nezažil ale vy se neměli vyjádřit takhle proti té tradici která se zákoníci a u těch nevědomých kteří diktovali tu tradici a tak by dneska věda nemohla mít ani čárku proti protináboženstvím co je jí do toho do nějakého vnitřního námitku každý věří by si musel říkat já jsem do něho nedorostl a když byl soudí že někdo do něho to rostl a to třebas bojíš aby třebas melete a vy to třebas jen aby to třeba eckhart a byl to možná jí ale co jsme s nimi dělali více něci v těch dva tíže upalovali postavily před koncily jako třebas dejme tomu toho eckharta dyby to byl neodvolala o zapálit ky ony tak prosím vás prosím je ber na vědomí že tohleto je základ pochopení lidské existence a to se nevymyká vůbec vědeckému pojetí života co se vymyká to je to k čemu informace pocházející z rozumu nestačí tak dejme tomu rozumem se nedá zjistit jak to že může vědomí prosté se mi úrovni mi až něco nad tím úrovni vědomí vite těch sedm úrovní vědomí v tady zamontován lidském těle v těch také to není celý vývoj to je jenom základna toho přebývání u boha tak toto by nemuseli ale přímo vědec věci neska oni by třeba za časem přímo a dneska vypneme ji při ale chtěl bych tohleto že je tady nedostatek ve zkušenosti náboženské a že kdyby toho nedostatku tady nebylo takže by se mohli klidně náboženství setkat a stejné platformu no a to je úkol těch jednoho zůstaly vidíš kteří toto valí dobou na smířit že je to veliká chyba že se rozchází vdaná ženství je chyba že si myslí věda že ji náboženství a že si myslí náboženství že není vědou se stejná chyba tam se dochází k vědeckým závěrům náboženství nebo na brzké zkušenosti zrovna jako by vědecké zkušenosti jen že ke smyslnosti jsme tak pozadu oproti náboženské zkušenosti která ji jsem se výtka ale je dál než že jsem tak pomalu pomalu deme kupředu že vzdal kdo jsme dostali oči ještě do náboženské zkušenosti až na tyto věci přijdou že jsou ještě na míle zánik té velikosti náboženské zkušenosti až se to prozradí že to jsou zkušenosti náboženské stavy ne až přijdou na to že život v tomto světě stavem a ten stav mi život kterého jež na kterékoliv úrovni vědomí že to stav nějaké oddělené od dělá část vědomí tak to bude výborné potom se nebudou hloupě ptát si něco vzniklo z ducha a nebo něco zmoci a si si myšlenka je výplodem ti nebo to co to s takový nesmysly o tom jsem bude bavit protože vysvětlení úplně jde jinde že je to jedno z do vyplývá o tom není pochyby ale zprostředka otáz učenost není žádnou zkušenosti to se musí na základ a základ je osoby ostouzí a bloudil po moři ale když tam chtěl umístit ze husou milenku tak musel protože v nevěrní ze here se manželce musel osob zakotvit mezi velkými vy a osou abych nebyl ten poutě aby hra není neviděl že a tak se tam narodil a po a a ten mi čili muže a ženy stvořil jsem muže a ženu přileje zatím okolností že je že je uváděl postupně do toho základu do toho základu existence hmoty a to je v bohu se nevíte ná základna existence kterou mnoho lidí před námi už objevilo a například zvláště jsou pověstní staří židi že tiší čistě existenční cestou ne cestou poznání nebo cestou lásky nebo nějakou radžajogou to ten neznámo ale šli cestou existenční takový henoch tak chodil s bohem a č nebyl vidět nikde něho hrozní do je naše eliáš dvou ve zlatém nebo nějaké ode voze na nebe to si na to je symbol toho mě zajímavý že padesát lidí to vidělo esaua a eště ten elíša ten žák to viděl či na pravý a není to viděla že on si pojetím zlatým nebo o nikdy o zem do nebe čili jak působil na celý kolektiv přem stavu do obrazu že ten obrat nestav ve kterém se nacházel eliáš mohl být převeden aspoň na určitém okruhu na stav lid který tam byl tomu přitom v tom převodu takže vlivem toho například taky viděli apoštolové vzestupný marie na nebe vůbec nebo vzestup pána ježíše na nebe to já věřím že to viděli ale to byl obraz skutečnosti a netečnost sama a z toho se vy neska vyprodukovává že nebe nahoře to hrozný tedy tuhlety věci je třeba jednou vysvětlit a byli že v tom není omyl ale že to obratnosti rozlišovat obraz necnostni to není nic špatného když je knížka je taky obrazem autora a není nepravdivá nebo není klamným to iluze knížka sanat tvoření nízká napsaná stvořitelem nepořádku ale není méně skutečná než tvořit ale musí se při ní na základ a toho se musí za svátek k tomu bohu tak to se asi do říkal ústa ří než to přečteš nebo než ti teďka to nemusí