Karel Makoň: 86-13B (přepis nahrávky)

nestarat vy se staráte starostlivě vy se musíte starat ve starostlivě já vy tělo těžké ale dokonalejší starost které jediné co vám chybí a každý u nám něco chybí to víte ale to je velice důležitá věc teď nastará touto by si jestli tady například nepřekáží já se vám věcně řekli kdy to překáží to nepřekáží nic nepřekáží co je kladné když to člověk chytne za správný konat do to já jsem a například navrhoval věc kterou bych nemohl navrhnout e tak někomu myslím vstoupnou a tak dále to se se byla překvapena bytem překvapeno musel zase by řekla protože mě znát ne ale upozorňuju vás na to že já jsem to myslel vážně protože nesmí ta ost než místnosti je lepší je ne protože kdyby byl měl býval ten člověk u toho jezera toho rybníka bethesdy starosti jestli přeci jenom ten anděl ho nevynechat tak by byl ježíš kristus nepřišel on se nestará o trpělivě čeká tady otázka trpělivosti samo sebou znamená musí být spojená s činem on tam byl on tam byl do toho se musí jak se říká o tom se musí já už netvrdím tu jsem podíl před tím já jenom říkám že do všeho co děláte musíte jít tak jako by to nebyla vy která do toho de jako by to pro někoho dělal pro někoho to koho máte ráda ale nejste to vy je to někdo koho máte rád pro tohoto děláte máte právo milovat bližního jako sama sebe i té toho bližního pro koho a to děláte jako sama sebe ne víc ne méně dávejte si dobře pozor aby se tam jehova ví abyste o nemiloval méně ovšem upozorňuju vás na to že milovat bližního jako sama sebe jsem se bohužel naučil až se sedmdesát tom koncentráku protože jenom z boží moci člověk je schopen milovat bližního jako sama sebe jinak byl buď sebe víc nebo bližního víc a obojí je chyba co to pavlovi když přeškolním u pozná že ježíš kristus jí je tady taky pro ni aby k ní sestoupil jak oni zla z nebe odněkud jako dílo tak chápal a ne aby vědomě s ní žil aby vona mu má také patřit aby pro něho mohla žít aby to byla obapolná laska tak se toho nelekla nýbrž byla tím nadšena protože byla dítěte rozumí to a to rozdíl mezi dítětem a dospělým člověkem pochopitelně a jenomže teď se stalo něco co se stát musel když je dospělá dostal se do kazí tam ského řádu velice přísného když těla si že tam se už nežije způsobem jak původní tak a vedle toho řádu to chtěli nýbrž je velice větší li způsobem že tělesně ty dětičky tam jsou ale duch jejich venku že by byl radši ve světě začal litovat a tím že začal litovat dostala se té řek bych jemné sebelásky klidu věda a pro sebe která se k bližnímu ve snažila jí pomáhat k tomu aby také milovali toho boha především a říkali to se tady zbytečná tady tebe né je to škoda času je tlačí ven nebo do se hněte jak já na to du a tak dále to byla první fáze druhá fáze byla ta že církev na to přišla že vona chce pán boha přitáhnout se do tohoto světa aby s ním tady zažívala nebe to bylo zakázáno a dodneška to církev zakazuje to není možné až po smrti poznati přeje to nebe do pak ráno a ona najednou nose přišel a to že ona od útlého mládí si přeje být nebe tady na samém to nebe na zemi se získá jenom za jedním z jednou podmínkou království boží násilí trpí a násilím je dobýváno a zapři sama sebe to je ten této násilí abys mohl za mnou jít o čili on toto pochopila té církvi nemohl porovnat musel trpět že ji považovali za nou a že on se v tom musel slíbiti duchovní povídat že ona musela trpět dokonce větší útisk ještě to že byla představ inkvizičním soudem na prosím vás nechce abych to líčil k já to nebudu dál líčit že to bylo kruté a je na kusem to že to bylo ukrutné a že nebyla mě měla býval svého mladšího bratra svatýho jana a kříže který vždycky uprosit ty ty inkvizitory aby učili především něho a ne jí tak by byli umučili nebyla by se dneska stala učitelskou církevní ale jako na tak on jsou deska učitele církev a to z toho důvodu že překonal další fázi že totiž poznali že vlastní síly že z vlastníci nejsou schopni to co ježíš kristus nabízel té samaritánce že to nebyla v mote samaritánky bojí došlo strašně dlouho že to byla moc toho ježíše je co to trvalo osmnáct let trýznění to trval až na to to přišla na to to jednoduchou pravdu litím úplně upadal takového stavu že byla chromá se mohla po dva vadit nervů opatření a všechno a teprve když vědomě ježíš kristus znovu pro ni vstup vstoupil na kříž znovu proniknu jiný vstoupil na kříž a ono se jenom jeho smrti připojila tak najednou to nebe bylo tady voni před tím ještě té zpovědnici vliv po těla mé a ona odtamtud vyskočila a chodila a založila padesát čekáš týrá byla tak činná že všichni říkali to je ďábelské znamení byla před tím takhle nemožná byla největší lajdák v našem klášteře protože se modlila a nikdo ani neslyšel že by něco způsobu říkal já jsem podala víně by o na zahálel a teď najednou stane a pětset nepříčetně činná zase satan tam za tam tady satan nohu inkvizici že on už jim to nešlo o už jim to že on tam zakročil nějaký svatý který jim to sčetl a říkal tak pánové takhle to dělat nebudete je ten vádí rád po nebyl to klam li tam byl to kapucín betanii škála říkal je to lačné záruka pořád abyste nepotřebovali svatou rebelovat terezku aby to napravil a tím se na mysleli říkali tak pokud bude napravovat mých áme taky nekazí do smrti na pravou a nějak pokoj od nich okamžiky měla od bych pokoje až lijeme a bude přestali že bych zřejmě dostal od sebe pryč najednou to všechno padlo že to království boží a vše ostatní vám bude přidáno prostě tam se to splnilo a to království boží bylo jí zažíváno osobní na tomto světě protože ona nejednal ona nepracoval a na nechodila chodil kristus prací manamaja se se a vyjádřil to je to souručenství s království boží do jsem taženém vě víc spadl jsem z toho omylem který budu muset věřit v vyřešit proto že se vám to že stát taky a já jsem spadala žé o stupně kde se dalo tomudle mládí ten spadl dycky z toho když jsem správně zrovna to jsem spadl a byl sádhána na svatí vůli to znamená neměl jsem to se žádnou moc přeceníme no já jsem začal použít asi jako svou vlastní moc si tam si ani nějaká chyba nebo tak nějak o té eště jenom byl jsem dětem mě jsem na to právo víte sebe člověk snadno omluvíme ale já si myslím jednou moh bych pro sebe měl že kdyby byl neudělal všechny ty by které se dají vůbec udělat do té cestě že bych nebyl schopen ani právem o tom teďka mluvím za takovou cenu vám toto říkám vám se to poslouchá té jako když se díváte na použita on to má dlouze připraven ono se to u mě připravovalo víno oporou že je do dneška a vy víte jenom nějaký výsledek že mi to úplně jasné a ty věci nemusím přemýšlet a že se to z ducha de ne ale ono je to ten na práce za tím a ne toho člověka nýbrž toho pána boha aby toho člověka přemohl řídí čisté četl tom správné to že když se někdo snaží hodnosti a opravdu a jenom od ctnosti opravdu na tomto světě do království boží nevstoupí to je jasné tím se mu klade pravou takové překážky nepřekonatelné že přes ně nepřejde během tohoto života do království božího a ta překážka jeho nost já jsem měl to štěstí protože všechno v mém životě šlo obrácenou cestou že jsem v jednadvacátého listopadu třicet přišel o všechny své ctnosti opravdu jsem o ně přišel a už bez lítosti to je nutné nelitoval že se o ně přišel ne tím že se jinak protivil ale že prostě byly tou chvílí balastem které stát mezi mnou a bohem a před tím byl velikým přímo sem pro cestu k bohu upozorňuju vás na takže když se setkal třebas ježíš kristus bohatý mladíkem a ten mu prozradil že od mládí ctnostně žije tak ježíš se nad tím zaradoval ale jasně mu řekl se to nestačí k tomu aby se dostal dostal do království božího a poradil mu další věci které ovšem toho maříte se spěli odešel a šel dál způsobíte na mu tedy tomu člověku obrovské překážky protože mu fakticky zabráníte aby si ho bůh mohl najít a k sobě vzít takového jaký je a sám svýho předělal dle svého obrazu a ne ze lidského znetvoření obrazu boží bůh si prostě nemůže za stavu v jakém sme pro nás při aby si nás k sobě vzal my se totiž chováme pořád jako marnotratní synové a marnotratné syny dcery který nic nechybí nebo málo co chybí nebo nechybí tolik jsem to by mohlo je donutí k tomu mu jako jobovi jako joba aby se obrátil a proto si hledí svého a jak se na ni svého tak se obrací zády k bohu čili jestliže je člověk si všímá svý ctností ne té jsem proti nim tak se dostali jeho ctnosti když je zlepšuje je to jeho zlepšení a tak dále kdežto ctnosti jsou prostředkem neříkám zbytečným velice užitečný ale jednoho dne musí přestat být našimi dosti to je veliký pokrok na cestě ctností dokud s našimi ctností jako byli třebas bojednával stopou přece v mě tak mě překáželi v tom dalším postupu voni mě nepřekáželi před zase domácím mého věku protože jsem se tam byl věděl že je nemám ty ctnosti že je to stav neměl ani jednu nic jsem neměl a potom mně překáželi zase mě všechny měl víte pokaždé jinak nějaký na vzpomeňte si na té tu dialektiku mějte pořád na mysli protože bůh se neprotiví lidskému stvoření a lidskému postupu toleruje jej a staví na něm ale my máme tak obrovskou može mu nedovolíme aby stavěl tak prudce jak by to vyzváván krátký lidský život před vás kdykoliv se zastavte já ti držím práce tu takže neztratím nic ty takže když například je jimi stanovili toho boha podle svého obrazu ne podle po za obrazu božího tak si myslíme že ten pán bůh má být ctnostný nejvýš spravedlivý a tak dále to je všechno podle obrazu lidského pojatý bůh a já jsem proto vám dneska četl toho joga abyste věděli že to je nesprávný lidský oblast o bohu on si tam pozval pana satanáše a poradil sem po job o nás o každém z nás o tom je to stav má probíhat to znamená zasadil nás za pomoci relativního zla a dobra do tohoto dualismu já to toho a on není tím zaujat proti svému stvoření nýbrž klade mu za úkol je velice těžký aby také vlastní přičinění se to stvořené přibližoval k bohu celou když takový jaký jsi jsi všecek tak jako tak závislý na ustavičné a všestranné pomoci boží bez té bys neměl ani je nutnost než jakou unese sobě ví člověk sobecký člověk tím se byl třebas do značné míry spasen vinách v době před věda dvacátým listopad třicet devět sem unesl velikou míru ctností velikou míru mrtví takže já jsem na sobě nenacházel chyby který bych mohl na každém z vás najít ne nenašel jsem tomuto světu a že jsem v něm říkám ale vůbec se mu nenáležel ani v tom smyslu že by mu byl holdoval nějakým způsobem a už v jídle nebo pití nebo v pohlavním životě nebo v ničem se mu nehodoval prostě žil jsem v něm ale ten svět se mě nedotýkal tak aby mě poutal ně poutal jenom moje ctnost a ta byla poutem tak mocným že jsem přes tu u roveň svatého člověka nemohl jít dál byl jsem svatý v tom smyslu nesprávném se svatý jedině v ucha svatost pochází od boje nutná aby byla pěstována jakmile se stane jednou samoúčelnou to znamená my se staneme ctnostnými my ale ne proto abychom se tím posouvali kupředu nýbrž abychom byli ctnostní máme zálibu v té ctnosti a tak dále pak se stane naše ctnost a překáží nám nebetyčný mezi námi a bohem takže nemůžeme dál ani nevíš říká nás svatá terezie že je to větší míře zříkáš když se neodvažuješ jednou se k nohám kristovým jako učinila maří magdaléna nám právě víc brání zlost než nectnost maří magdaleny v tom abychom se k jeho nohám by proč bychom se vrhali k jeho nohám když jsme ctnostní když já všechno co mi přeje abychom dělali to je vlastně náš způsob povalování se bohu si tak myslíme to není správný názor je ta naše postavení je obtížnější než postavení maří magdaleny máš s ní před bohem pokorně vyznat že bez něho ničím a s ním si jeho milovaným dítětem prosím vás s bohem jsme milovaným dítětem božím bez něho bychom nebyli ničím ano že by se nemůžeme stát něčím než jeho dítětem jenomže pokud jsme malými dětmi a já dělám na tom výzkum právě tak sme jeho milovaným dítětem když jsme přitom roští než to když jsme dospěli tak už nejsme jeho bylo ani dítětem to už ne pro jsem se ohradily ve svém vlastnictví to jediný nám vadí a to vlastnictví ctností a nebo všeho co máme k dispozici v tomto světě ale užívat jenom jako prostředek a ne o smysl našeho života neváhej a vrať se do otcova domu kdyby se byl marnotratný syn zalekl svých hříchů nebyl by se vrátil k otci byl čili my musíme být drzí my se bohužel nesmíme daleko ani svých ctností v ti se bohužel nelekám ale s ní taky zalíbení čili je to obapolné že ta zalíbení nebo odpor i říká a to i ta láska i nenávist stejně pokud tam že si přitom vědom své nehodnosti ten marnotratný syn ale právě tak nesmírné lásky otcovy víru v joví boží a moc boží jakou měl pohanský setník který prosil o uzdravení svého služebníka tady bych chtěl říci k tomu panu se k ní ku že on prosil o život někoho koho měl rád a ne o život vlastní ten ho sluha byl sice jeho sluhou ale bylo to přeci na vzdálenější vlastnictví než vlastnictví sebe sama čili ten postup na této cestě de takovým způsobem že se od blízkého vlastnictví do samé ke vánočním vlastnictví a pak se toho zasíti vůbec říkáme tak to je má duše se potřebuje uzdravit z vlastnění toho všeho co je jen propůjčeno byla jsem poučena kristem že všechno je jeho že nesmím sobě případ nic k dobru tím méně jeho smrt na kříži on je ochoten i za tebe znovu umřít aby byl znovuzrozen ve věčné svobodě a něco ta terezie promine ale to je mluveno historicky a není mluveno o tom co je za zakotviti ježíš za tebe ustavičně umírá na kříži abys i ty moh na tom kříži umřít tak to fakticky padá ne je ochoten znovu na tebe už jak se to jevilo v tom obrazu se neví a vona podlaha obrazu který zažila že se ježíš zjevil a ukázal i teď dělá se byl vstoupil na kříž a ty jsi ty se oději tou mou objetí na kříži a se mnou na tom kříži umřeš sama ze sebe nemáš tu sílu aby se tam umřela je ochoten i za tebe znovu zemřít abys byl osvobozen nebo znovuzrozen ve věčné svobodě učinil to za mě jsem toho živým svědkem ona je toho živým svědkem že to za ní učinil on je teď toho živým věkem že to za ni činil a od té doby vím že silou své oběti křísí všechny do se bez nároků na věčnou a jakoukoliv jinou odměnu utíkají k tobě bože protože je to tvá vůle a ne naše abychom se všichni vrátili do otcova domu když ještě vůbec po něm netoužíš on trpělivě čeká na tvé rozhodnutí za ni a to je velká trpělivost protože dejme tomu já jsem než šel vědomě za bohem obece za ním nešel a on už trpělivě čekal způsobem který je mě dneska jasný že to bylo klepání na dveře na dveře duše když mě kázal co správné čas od času v maličkostech trpělivě a jenom maličko se s aby mě nezatížil byla úžasná vede volem se z jeho strany kdyby byl znal větší úkol na který jsem nestačil tak jsem pod ním padl nebo jsem se o zřekl příliš tvrdá by byla jeho řeč nebo jeho příklad a to se nestalo nikdy potože on mě inda úkol než velice malý úkol v titěrných malicherný záležitost to jsem se osvědčoval abych na to jako dítě stačil čili to je otázku je záležitost kterou bych tady že jsou to tezí nazval jako že dříve než jsme si uvědomili že na nás čeká nás čeká toto čekání se takhle projevilo u toho je to vzpomíná otcovský dům toto co já jsem zažíval a kompletně uskutečněná vzpomínka na otcovský dům že totiž tam vstávala najednou moc boží ne jako jí má v tom svém domě a to není dům nýbrž to je moc a taky poznání a tak existence on to byli jéž na tvé rozhodnutí žít i za ni až se setkáte povolá tě na svou vinici kterou pomůžeš obdělávat proto že už nebude žít pro sebe nýbrž pro boha a nikdo by nevymyslel blaženější činnost než věčnou spolupráci s pánem to mě odradilo od víry aby byl věřil jako vy a že mě babička předškolní věku vodila do kostela říkala mně kdy buší do kostela budeš ctností tak se dostal do nebe a já proto chodí do kostela a já jsem se palčivá říkal abych byla blažená na věky a co si nevažte buší a na pána boha a jeho svaté a pak už mockrát to to jenom tak rychle melu a ale jsem říkal v sobě jiné kterou otrava to nechci nikdy zažít a začal se bát toho nebe do kterého babička spěchal jsem dělal všechno možné aby se do toho nebe nedostal lotroviny sem dělal takže se neposlouchal do jsem jenom mohl matku se nepostavím napřed vel třebas jednu věc že jsem ženská li samo sebou že jak se to matka dověděla že na skály tak bylo doma velké zle oni ti moji jsou rození o bratranci a tak zase středním se to pro mě to znali prochodil se ho na pachu deptá li by no ale bylo ze a řekli byste tak se už potom asi poslechne jakmile se nedíval jak jsem dneska ty káli znovu takový padouchem byl ano a jsem dodneška drzou na všech stránkách o a tak ona totiž si je vědoma jak to království boží vypadá ona začla v tom království boží žít užité na světě poslední sedm let a přitom byla vrcholně činná takže to považovali za ďábelské dílo že normální člověk tak čím být nemohl jako byla ona zase ji považoval za ďáblem posedlou to ale jak jsem vám říkal přišla potírání když jako se pomocí svatého petra z alkantary dověděli že je to prospěšné co nedělá pro církev to aby při tom nechali a nikdo by nevymyslel blaženější činnost než věčnou spolupráci s pánem je to věčná stoupat tam už není noc a den odpočinek nebo tak a není třeba toho odpočinku já už jsem zažil v tom koncentráku se nebylo třeba odpočinku že nebylo třeba jít že nebylo třeba pít nebylo seba protože on žil ve mně rozumíte čili mně to pro nás smrtelní ti kteří nejsme v tom stavu nebe hrozná otrava že když se tam s těmi služebníky božími kteří jsou na jeho vinici tak oni nespí i a nenechali tak je na pokoji oni nemají noze jako mímím takže mi třebas oceňovat že s nimi spolupracujeme takže má to také své neví hodinu to přesto člověka ale my naráží toho nikdy tolika by to člověk nesnesl ať se lidé nedivíme o hodím ství a mým skutkům kristus nejmi tak dlouho odíval až jsem pochopila že je to samotný oděv jeho slávy a moci tedy nauka hledí na své ctnosti ve který byla hodin stáže to nic z toho není její nýbrž je to oněmění tato svě oděv boží a že byla jim oděna do té míry jak to potřebovala klečela jsem někdy před velikostí a žádala jsem prominutí že si troufám se tou tvoji milostí mi tím nosti odívat že to je dost vrcholný stav že na byla dojata vznosné boží která navštívil a toho člověka kdežto my jsme třebas dojati svou velikostí svou ctností a že jsem vám to třebas podařilo nebo že za tím bohem tekla opačně je pravda že on do za námi nemáte se nikdo lekat připojena hrdinství a ctnosti svatých já jsem nikdy nebyla hrdinkou a myslím že tomu tak bylo u svatých se cesta jak ona mluví dneska z pozice věčného člověka už věčný živícího že si myslí že není svatou že ona ví že není sat že to jsme si se pochopit našeho ho disk ale ona ví že svaté není že svatý bůh že on nikdo svatosti a proto se nemůže nikdy ji nepřidat to že nemůže nebe nikdy spadnout nebe se nepadá když do něho pořádně vstoupíme ne tak jednou únavu jako já v tom koncentráku pytel ně za takových okolností násilný sem tam vstoupil vlastně jenom proto abych si dokázal co to je nebo bych mohl jiným dokazovat co to je abych tam nahledal za oponu abych nemluvil s ní nebo se zkušenosti a nic tím že tomu bylo tak i uspat že nebyli věnován proč bych se měla po považovat za hrdinku když on mne vybavil vším potřebným proti veškerému nebezpečí a já jsem toho svědkem já jsem toho nyní svědkem že mě tehdy vybavil to bylo histori tantrická záležitost proti všetečka ne stoická záležitost že ano se to už ji nevybavuje neska už ona stint boží přítomně žije musela bych lhát kdybych jeho dílo vydávala za své a jeho sílu vydávala za svou a když jsem byla slabá až křtí a věru nebylo to málokdy děkuji za ty zkoušky jen tvé lásce pane že dovolil abych věděla spád že nejsme dovolil aby věděla proč trpím neboť sis přál aby se zbavila pomocí nevědomosti o tvém záměru rychleji sama sebe to je strašně důležitá věta té která sebe měla raději než tebe přál si aby tato sebeláska nestála mezi mnou a tebou jakmile jsem se vzdala sebe už tu byl ty a vaším už utiším učil jak se sebe vzdávat až tvé sebevzdání na kříži vstoupilo do mne a vrchovatě ně naplnilo tvou obětí čili ona celý svůj život dobře ve do češtiny považuje za oběť boží a ne svou ona je vtěleným dítkem božím jako my všichni jsme a bůh se skrze nás obětuje tím že se vstupuje do své věčnosti sem do toho bídného života a my musíme za to objeví vděčni se vším tím co ta objekt pouze a římě oděna latiny dobrem i zlem prosim vás takovýhle postoj k životu je správným postojem který nevede žádným rozpaků a žádný rozporů protože bere mnoho z rukou božích tak jak prochází před našimi ty ale než ta oběť listovat vstoupí do člověka v jeho vědomí tak to strašně dlouho trvá protože by to není pamatuju o tom nerozumím ale budu muset protože si to on přeje třeba fázi taky prodělávala a není dobře kdybych jí paterý ova prodělával jsem bezpočet next ze odkud če do roku třicet devět a v ní jsem byl poučován o tom jak se vzdávat sama sebe jak totiž odstupovat od toho který se má rád a tedy žene všechno na svůj mír všechnu vodu boží milosti svůj mlýn před je vrchol neřesti neska nesením způsobem nahlíženo ale tehdy to bylo velice nutné ale věřte mi to to bylo velice kruté být svědkem toho jak člověku vnitřně ubývá na jeho jáství jako na se ztrácí a dokonce do nenávratna takže já jsem po těch devíti let to už roku čem vlastně se měl jasnou představu o tom že člověk jako já nemá dále existovat ano jako toto já který si myslí že je oddělenou bytostí nesmí na listovat to tuto individualitu nechováte ale jestliže toto já vyplývá z věčné individuality a vrátí se do ní tak tu si zachováte pochopitelně ale bylo to tak kruté toto vnitřní umírání že když jsem ho překonal takže se nakonec dostalo do běžného vědomí za extází to znamená že tu sice se poprvně tu extázi prožíval běžném stavu vědomí ne topornost u nějakýho nějakýho tranzu nýbrž jsem s tím chodil bourci tak jsem si myslel že to je vítězí že dál už člověk nemůže jít a on to v začátek věcí co se uskuteční vnitřně musíte usnesli celým životě já jsem tehdy ště pořád nechápal že celý život se vším všude šli je tím absolutně nutným nic v něm se mít chybět aby nás to dovedlo bohu kdybych chci něco malinko vybila bychom tomu bohu se dostali a tedy že musím vys tím životem k tomu do vody to mě potom na naučili až jednadvacátého listopadu sice ve sem tedy život který vzdal takhle se má i s tím zevním životem to už nebylo modlitbě to bylo v zevním životě se odešel se zevním světem zevním životem k tomu pánu bohu tím vnitřním jsem odešel z před tím dávno do se mi slézové vítěz nebylo teď ještě se odešel s tím zevním aby ty si to jsem byl v tom stavu včetně život také patřil bohu nebo vycházel z boha vědomě vycházet z boha jeho existence byla moje základem mí existence a tak dále jeho láska všechno vycházelo z něho a že se to eště nebylo kompletní všechno takže jsem z toho za ten snící spadl pak už bylo zbytečné abych nadále trpěla rázem jak jsem toto zažil v tom koncentráku tak přestalo veškeré utrpení ale veškeré a když se stalo prosím vás místě kde se jenom a jenom trpělo a záměrně se to utrpení valil na člověka římani záměrně pěstovali mučili nás tak prosím mě to důkaz pro mě aspoň nadevše jasný že jsem nežil na tomto světě že jsem žil u boha a v bohu a že je to možné pro každého z nás jenom zatím s okolnosti že se zdá úplně čoek sám sebe pochopitelně jenomže asi a já řikám asi ale nabyto slevil je napřed nutno se toho vzdát vnitřně a potom se toho vzdát teprve zevně protože všechno se rodí zvyká na venek zdá se čehokoliv na tomto světě odtamtud začít to je chybné odejít na poušť té chybné proto si mě vybral třebas při jeho rovnost anebo tady padat k tomu aby si mi spolupracoval já jsem na to šel úplně opačně jak na to nešli v ní větrný že jsem se nezačal vzdávat zevních věcí nýbrž zvnitřku jsem byl veden k tomu abych se zevní věcí zda já jsem pořád šel za svou vlastní vůlí až to nešlo dál když to vešla jsem se nezneklidňoval jako vy ste neklidu je te nýbrž se od toho odstoupil a nastoupila vůle boží jeho mocí aspoň naivitě znáti let občas jsem se v malém mohl osvědčit čili nebylo to nebyl to postup vněšku do nitra nýbrž z nitra navenek a proto když říkám asi tak to říkám jenom pro vás kteří s tě o tom budete pochybovat že si budete říkat no kdybych já jsem nedořekl to ne toho nebo onoho tak by to asi špatně dopadlo to je říkání zevní tak to si na se takhle zevně říkala ne a nikam to nevedlo že to bylo zevní říkání to musí zřeknutí se vnitřní a to se dá opravdu provést jenom ve vnitřní modlitbě věřte mi to a proto bych byl rád kdybychom se dostali nemyslela to dostane taky na tu vnitřní modlitba po jedné kapitole a říkal jak ta vnitřní modlitba vypadat co se dá za plodiny vázanou to ten moment a abyste mohli připomeňte mi to prosim vás aby neutekl do tohoto když větvení aby jste konečně vystihli správný růst abyste nedo nezanedbávali ten různí řeku na venek z měchů se to zdálo má jenom vodou zevních zásahů ale z vnitřku to roste víte už te se od rostliny zvnějšku je obdařoval na světlem slunečním peklem a vodou a zemí ale z vnitřku z toho jsem naroste to se nedá ničím zvnějšku zastoupit to jsou jenom pomocníci nutný ne zbyteční nutný ale jenom pomocníci kdežto to co roce rodí z vnitřku to je podstatné takže ona praví tedy dál bylo by zbytečné abych záleži trpěla protože tys za mě ne na kříži trpěl ale ty za mě a ve mně také vstal z mrtvých a přinesl mé duši pokoj samo sebou on napřed stane v nás mrtvých a potom teprve nám přinese pokoj nejde to opačné nemáme pokoje dokud nás nevstane z mrtvých on nás nestane aby v nás může vstát z mrtvých to si potom převedeme doufám že na postačíme časově na životě ježíše krista podrobně abyste viděli za jakých okolností on může vstát z mrtvých musíme pomoci tím zalévání tím světlem rozumíte tomu zemí to znamená tělesností to je ta zem tím musíme pomoc aby to mohlo klíčit aby to mohl stát mrtvých nakonec to je bezvadné že máme takovou obrovskou moc ale jsou to jenom pomocníci není to vlastní idea která je v tom semenu obsažena a která roste do toho velkého stromu věčného života no tady na tu se ještě dá rodiště nekončí měla jsem se stát tvou učednicí která přežila tvou smrt také proto že tě zapřela svou sebeláskou která přežila tvou smrt také proto že tě zapřela svou sebeláskou v této vědě jediné je povídání na celý týden ovšem já se pokusím to říct za jiných okolností než takhle a vono to řekl vědní vědě ale já jsem zastaví nebo těchto tím slovem směla jsem se stát tvou učednicí ona se tady stává věčnou učednící to ježíše krista ne něčím více ničím mým věčnou učedníci na velice pokorná v tom smyslu poznání ne to veslu nepravé pokory že se do ní vmýšlí on ví že od té chvíle by toto všechno zažila je trvale v učení u ježíše krista a ten ji učí jak pracovat tého vítr a tak dále takže ona chudá tedy je ustavičně činná chudá protože ji nedělá její bezvadně ale když člověk do tý díly nahlédne tak je mu přitom úzce úzkou na prsou i v duši protože vidí jak má k tomu daleko aby se dosáhl aby dosáhl této velikosti samo sebou on to nedosáhne musí na to jít tou správnou metodou která není metodou jednou proti stanovenou nýbrž dialektickou metodou pořád se měnícím prostředkem a ona totiž říká že přežila tvou smrt také proto že tě zapřela svou sebeláskou přežila smrt jako svatý petr tím že zapřel svou sebelásku ježíše krista kdyby byl nezapřel svou sebelásku ješte krista tak by nepřežil smrt ježíše krista byl by ho zatkli pro to tam byly aby ho už bylo chtěli chopit když si taky den mu říkal nejsem on to přežil protože zapřel myslím životem zapíráme a proto přejímáme jak tady všichni ste já i vy zapírám vše krista a proto přežívá jeho smrt a proto jsme svědky a budeme svědky jeho kříšení z mrtvých i ten sebezápoem satanáš této spolupráce dobrovolnou to satana sedíte s tím pánem bohem to je to bych byl a kdyby se vám trošku potom ozřejmil do další či s nebudu to že to vysvětleno páter zapírali vše krista tak a to proto zaset protože ona totiž nebyla s ježíšovu křižována nestala ježíšem mrtvých do té doby to řeknu eště není slov protože zapíral a ježíše krista protestoval a všemi deseti o zabila tím že to dělal z vlastní síly a z vlastní vůle to právě ti nemůže dobře pochopit že to dělat taky tak bdělost a terezie tak kdy to totiž dělal takhle špatně vlastní tak to vůbec nešlo zapírali se krista on jim jasně řekl ježíš kristus za mnou nemůžete příti totéž z vlastní vůle to té vlastní pospas tak dále a nemohou i těla vlastní spásu tak nemohla ale bylo to byla ta dobrá předehra umí této dobra přede ale dobra se na zapírání že krista rozumíte to že to daiví zlom a tak obrovskou moc i výchovnou my nemůžeme do dobře pochopit ale to že si tady žijete a nepoznáváte pána boha a není ve vás kříšení to je proto že ho stoprocentně zapírá tito ne jako ta svatá terezie a tam to dělal eště dokonaleji a nasadil na všechny páky k tomu aby to spojení nastalo o to vlastní vůli nešlo co mohla zbavit a nešlo to už byla na pokraji smrti že ano jak daleko to dotáhl a abs