Karel Makoň: 86-15A (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

Bez to ani s jasnou logikou a rozumovou propojeností velké teology jen je forma metafyzického myšlení pro plete nám paradoxy a. Přístupná tak těžce přístup na vůbec těžko přístupná bych řekl tolik že žen mi dosud sss. Že jsme se setkali s metafyzickým způsobem myšlení a podávání těchto věcích jej je u zen buddhismu. A tam když se třebas řeklo. Bez metody to nejde s metodou to taky nejde tak to by normálně člověka dovedlo zoufalství. El v tom u dost zápal dám si to tu tomu ověřili že tomu tak je a když to předvedu na svou zkušenost kterou mám z toho útlého mládí tak to jsem metodou to jeden krát v. Tím se je metodicky všechno vyčerpala muselo se novou metodou nově na další těžkostí jít takže takle to z metodou de a s metodou to trvale nejde rozumíte tak to je taky jeden ze způsobů jak se to vysvětlit. ho k. Když se mysl z na žít cit takovou dokud osvojit s tím zázrak č. No samozřejmě kdyby byl na to šel zkušeností tak to by bylo to bylo jenom vstupní brát do blázince protože proč to podruhý nejde když to poprvně šlo to je nelogické. Tam je to správně poradil a téže věci třebas jsem nemohl stejně pokračovat proč to by se tím bylo vždycky totiž mezitím když člověk něco provedl bez své vlastní vůle a z vůle boží tak jsem malinko posunu vnitřně jsem malinko postulát ten vnitřní posun který nemůže dost dobře registrovat způsobil že na tom bodě kam se se po stoly neplatí ty podmínky minulé platí podmínky nové rád ty nemůže dost. Sám ze sebe viz ti ho nýbrž ženou vůle boží nebo pomoci boží jel mocí boží podobnýho poznáním božím ano. Takže se toto co vám tady se potýká s těmi z točení hlavy nebo co jsem taky nic nezažil a prostor do bude se na to šel o začátku opačně této veliká výhoda jinak to opačně než do nemohou poradit dokud na neboli lékaři je psychiatři psychologové jak na to po dobrém o to on porodím jsem to je to zkus si pro toho po rodím jen toto týdne jak na to po dobrém aby se hlava točila a ani aby nebolela mně nikdy životě byla hlava znova nebolelo. A jak to spojit svým vnímáme sv. Je jako byli tam mysl stála na pokraji svrchovaného nic z tedy ne že by se nebyla točila hlava ale na pokraji svrchovaného tedy výsost mého absolutní o nic se mi zdálo nesčetněkrát býti když jsem procházel pod extazí tím poznávací a co jsem citovou většina těch extazí křesťanským s tím je citový ho obsahu toto to bylo. Obsahu poznání a to asi byla extaze kterou zažíval také mistr k a do přesto taky hlava točila a vím to oni z nepovažoval do tak prázdné nic jako my nýbrž za všeobsahující nic po že když jsem třebas zažíval to v tom dvacátém prvním listopadu třicet devět všechno najednou. A ne za to čas myst z toho hlava. Nýbrž jasně jsem poznal že jsem byl v tu chvíli stvořen a od stvořen že se mnou celý svět osoby do před jsou li krista i nadále a to nevadilo tak jsem překročil hranice nový ky. Nezdá že jsem se to na konečně možná ještě vidět. Ale je to ha o na to neuvěřitelné že nejsem blázen ale nestál jsem se ani jsem věnovat pro čekat. Není živu když se mysl v obavách o vlastní zdraví vrací do podle oblasti relativity a snaží se je jako může věřit v konečná a poručit dá. Absolutna za celý svět proti mluvim které je taková za obsahuje to řekl česky. Že když člověk vždycky tendenci antoníne jsme něco lid absolutním způsobem být mu na chóru stavy se do postavy z čem vládce vedle sebe a tím se tento zvládnout to tady v oblasti jak tomu říkáme ta by zvyky to znamená zkušenosti neplatí zkušenost nachází u člověka vždycky vždycky nové pozici takže to co. Mohu o těch metod šlo předtím teď nejde čili absolutizovat se nic na této úrovni nedá této největší chyba na cestě zkušeností kterou du. Kdykoli jsem něco absolutizovat například jsem byl vedle děl nějaká písmenová cvičení a nechtěl jsem z nich slevit a tak je to byl jeden za vyjdou pro co do zrod koncentrák. Kdybych to byl ne absolutizovat byl poslechl že to mám změnit li že jsem dokonce jak. A byl jsem že to není nějaký můj výmysl nýbrž to je fakt že to mám změnit tak by se do toto znaku zaručeně nedostal. A v tomto líčil prosimvás co tam nechcete pomluva odlet na ty si jej tak jak byla předložen na není tou své to nemá ceníme rozumu z s jeho vlastním s jeho vlastními hranicemi. Je nutně ne přiměřený pokusem popsat nanejvýš určitý a pozitivní za a při v tomto tají stále prosím dělám to se omlouvám který když se tomu i se tomu těžko věřit je náhle tím nejí tvoří vnější jmen zážitkem a dává nejvyšší možné uspokojení. Ten zážitek napřed v ji malinko mně proto volal tím že jsem dělal správně přechodně málem od sedmnácti jsem tou mocí boží byl přidržován při jediném nás nemoci jsem tak kdo o tom duchovní cvičení tak co do toho nemohl říci to byla obrovská moc v ve se ta moc tady jenom let né. Nedivíme ne ta dvojnost tady pořád působila. No ale zřejmě bylo třeba se tím koncentrákem dostat protože u spravedlivě řečeno k tomu poznatku óm byl jsem tam měl ve na svatého listopadu při se co by s tak by se asi nedostal protože bych se byl dobrovolně asi sám sebe neznal jsem byla by tvrdohlavý tak bych maličkostech vite. Co pak se zdá potom sám sebe celý jo jsem se vzdal sebe z celý no ale dolní nedělá ano ne dal jsem tak esesmana o tebe nám poslat ano not to bylo velmi tvořivé tedy toto a nikoliv plané spekulace. Je základ a původ nauky hlediska právě uskutečněné realizace není pojetí ne du a eli tví. K před jevem paradoxů. Ale prostotou samou mu prostotou. A tajemstvím svrchované totožnosti kdy je dost nesrozumitelné asi proto jsme to či o nečetli před. Tím že je to srozumitelné potom jsem to při přečetl ale on tvrdíš že není žádná povalit napřed ses tady dualismu žijeme protože mezi bohem a jeho stvoření není rozporu je nakloněn k tomu stvořenému takže ze strany zhora byl el o na to již ty svou zkušeností není žádná duálnost jenom zdola nahoru ona že ho žijeme dualitě. Ne ne že by to byl tam ten fakt že žijeme ale není to duálnost pravém slova smyslu dualita klesal smyslu jenom zdola nahlíženo to vidíme takhle a taky tak pociťujeme bohužel a zhora dolu to pán k tak jak to s při mně. Jak ten je na k oněm veškerému tvorstvu. A které se za třebas z bílé zabijí a podobně neničí nenávidí jemu vrcholně jako měl není proti němu založen. Oporu vědě v tom pochodu věčnosti tak přes všechnu svoji prostotu a určitost. Se nikdy čím me tak čiré metafyzické poznání nevyčerpá. Proto je velikou otázkou přesahující významem všechny ostatní jak leze dospět dali za chci tedy trošku před mám situace mu do tam bude dále vysvětleno jistěže ano vše. Tady to tvé na to na jistí ale když nata realizace není nějaký jednorázový úkol když ježíš kristus vstoupil na tento svět. Tak realizoval spojením věčného propojením věčného z konečný. To byl taky duch realizace. A pak postupně tu realizaci vede nazpátek z toho konečného do toho nekonečného abychom ho po těchto stupních mosty klidně a bez těžkostí následovat opravdu klidně a bez těžko z se nebude vás když na to když tomu dobře porozumíte tu v tom za týden bezvadně protože to přesto nebudete dělat protože nebudete mít tady patrně ten podnět který je rušen sebeláskou. K ka by pro první dříve než budeme moci uvažovat o cestách realizace které nám podávat. Které nám podává tradice musíme prozkoumat samotnou otázku ptát se jak mohu získat metafyzické poznání česky řečeno to zkušenost o existenci věčného. Jak mohu poznat nekonečnou realitu. Znamená asi klást chybnou otázku tak i za syna tak jako chybně kladena tak zk. Neboť jestliže v uvozovkách podle teďka nepravé k v. V této otázce je někoho rád to vlastnictví dělat to vlastnické je odpovědích. Tak odpovědí je že vy realizací dosáhnout nemůžete l proto ta realizace není připraveno. Stálo napsán no protože i řídím kult byl li velice rozšířen na celém blízkém východě i i i břímě ty jsou ti by ji tam stáli tak i žida byla oblečena do roucha. A na to módou chu bylo napsáno žádný smrtelník neodhalí můj plášť. Vrcholná pravda. Tím smrtelný tou smrtelnou snahou tou lidskou vůlí do koho se tyto věci neodhalí ano. F. Pochopení nekonečna zcela přesahuje schopnosti rozumu citů a smyslů potom mně přesvědčili lékaři měli mně teď jenom o to potom jsem to poznal že přesvědčily tak se to za dvacet let asi nebo. To sester dvacet let ne v že to ještě před si o tom že to je otázka rozumu ani citu ani smyslu je že pochopím nekonečno. El protože voni převedly přes hranice rozumu přes za nic smysl takže tedy jsem poznával to správné jenom maličkostech který jsem překračovat hranice rozumu před to z rozumu nikdy nebylo obsaženo co nás jsem dělal a co bylo správné nikdy ne. Se zdálo matce velice nerozumné i teď když to vycházelo z věděl rady co si z se prodělal si aby se zbavila jsem třikrát měl na něco lepšího v zato neskočil berou si z chopil něčeho co o naprosto nemožného by si se na to chopil ona mi radila zrovna správně. Svým kou je tedy analogického přetlumočení analogicky pro ze přetlumočit. Poznání ale prosim obraz ani koly skutečnost vám tady to všechno analogicky přetlumočí li i pomocí život ježíše krista protože analogické se tu moč vím prany skutečnost to je jenom obraz skutečnosti přece se dostalo když to dycky a snaha učinit takové poznání vlastnictvím duše je nejen odsouzena k neúspěchu ale ukazuje kdy naprosté nepochopení. Jeho povahy. Touha se dát od všeho malé dosáhnout realizace či učinit boha svým vlastnictvím je přání. Je právě ono matení a směšování velké jeho tou nesmrtelnou akt manu s naším malým s egem. Které realizaci ničí naše totiž z nich bylo z toho že jsem šel z od narození od boha dál do toho stvořeného. No to si to z toho důvodu aby mně umožnilo život v tomto světě rozvinutí schopností smrtelné duše. A takže on správně tvrdí že em. Toto tento pochod z toho k rozvinutí sebe sama realizaci ruší tu nelze si z nesmrtelného duší z nás. Petr to takhle. Tím se vysvětluje velmi problematický charakter duchovního cvičení a technik jak se všeobecně provádějí snaha učinit z boha objekt poznání a nedal ho či dát se do nějakého. A. Duchovního rozvoje jehož předmětem je budoucí o z ruka budoucí prožívání boha to je z jednoho hlediska pouhé distancování od boha. Vždyť odloučenost a naprostá odlišnost boží. Je předpokladem hlediska vědomí malého a proto všechny takové snahy pouze ut prstu to malé a jeho pocitu oddělenosti od boha neboť oni jsou právě projevem tohoto pocitu čili jestliže mám pocit odděleného je to pocit který zaručil se sbohem nikdy nesetká. Za tohoto pocitu se s bohem na setkám se musím zbavit tohoto pocitu odděleného já. A tak taky musím říct že v po poučení které jsem získal sedmnáctém roku svého života že se dovedou nějakém duchovním cvičení ho do jim tady mluví k co do doby mat jakože vždycky neb působivé a ono působivé bylo protože působil jeho to ale to cvičení samo. A v tom duch po bylo. Že ty mých jako oddělené v musíš přestat mít pocit oddělenosti a vrátit se do svého domu ona na s ka. K bohu. Ad tak jsem to zabíjel a do jaké míry jsem ho zabil do takovými jsem toho boha poznával ten proces realizace je tedy po cest proces postupný a nikoliv jednorázový ano. F. Ten boha jako objekt znovu předpokládá také že od poznávajícího subjektu. Že je od poznávajícího subjektu vzdálen. S a něco je po něm předpokládá jeho nepřítomnost spojovat ději z budoucností předpokládá že není ani věčný ani při tom. No to jedinečná vězte taková moudrost vznešená. To dál se budu si mohu sbohem setkat je nemožné nikdy budu se sbohem setkat nemůže. jsem nikdy sestupoval. Do toho cvičení tak jsem nesetkal že své za chvilinku do toho dostanu se předpokládá ale že to je daná možnost tím okamžikem a taky to spojování s tím bohem nastalo ne budoucnosti pro nýbrž tím okamžikem jak jsem to začal pole toho návodu dělat my tak to spojování nastávalo napřed bolestně ustrašeně potom anebo taky blaženě to s. Tří dalo ale teprve potom tak poklidně jako dejme tomu tok který napřed s teče do velké hloubky a je slyšet a se ta hloubka vyrovná trošičku při se za něco na teče tak to jenom slabě bůh byla nakonec vůbec tomu bral co samovolně. Při tak bych to přirovnal celý ten pro co z realizace protože říci mnoha jinými způsoby z oblaku nepoznaného to je on lidsky psaný spis překlad z aby si myslet praví že ho z ale získat a u držet láskou. Jak ale může ale miloval boha její láska úplným odevzdáním sebe bohu jak se mohu ku. Opravdu odevzdat když můj základní důvod pro tuto touhu ne je toho že chci boha získat z jestliže v. No on neposlal temna pod mým za poznáním boha je sebezápor stačí se zeptat proč si ale přeje sebe popřít abychom u samého. Abychom u samého kožené. Za myšleného popření našli sobecký mocí v je to pro mě. Co je nemožná mělo věčnost malé se ponižuje aby bylo povýšeno tvé pěkné a právě tou toho pohnutkou ničí svou pokoru je to prostě starý problém milosti vyjádřený. Poněkud od chybným způsobem zřejmě nutné mít milost boží abychom mohly. Boha milovat a říká se nám že to milost je ochotou nabízena v šel ruku musí být pouze je při na ale proč jich chci přijmout odpovědí je nevyhnutelně že jich si ze sebelásky. Že přijímám z pohnutky která a milosti brání. bych tohle toho pro zem otázka milosti je ústředního nás u náboženskou bych rád trošičku při řešil. Při dal atomu řešením něco podle zkušenosti kterou mám otázka milosti sela protože takhle je to za a on při kterém milost musí působit jestliže se vystihnou podmínky při kterých působí. Takže dejme tomu napřed nevystihli za lékaři a pak se mi vystihl přitom když jsem poznával správně pak se mi vystihl o když jsem se vzdal přírodních vět tam jsem se poprvně dobrovolně když to vidět doví že to dál nejde vzdal přírodních věd to bylo poprvně když jsem dobrovolně a tam mu co si se sis potom později svůj výklad jsem se ukázal že dobrovolně na to taky rozejít. Že si že člověk si něco dobrovolně upřel o to dostat nebudou realizovat tele ne ale jsem proto ho roka protože jsem si li se s tím vyrovnal bez lítost těl byl s tou by se k tomu on se znovu vrátit tak tam milost najednou zákonitě tady byla. Ale samozřejmě byla tomto přede hra že jsem se mockrát předtím vzdával své vůle. Čili sebezápor je zákonité přivolává není z milosti boží a jinak to ježíš kristus nedefinoval jsem ten sebezápor. Máli působit bezprostředně okamžitě as plné síle nesmí být. Záludně směšovat přes tažením že za to že sebe od říkam něco chci onoho k tomu sám ježíš kristus vlastně nabádá abychom no podle mi byl tomu znění toho zapři sebe sama a následuj mě. Tam ale neříká a abys mohl následovat. Ale proveď další akt a následuj tak to musíme vzít nepřidal nata ani jedno slovíčko. Ne za účelem abys mohl následovat. A následuj tam ne abys mohl am li my si dělali to před děláme jako aby bylo možno o na sto aby bylo mohl za nimi do by se bylo možno s ním vědomě spojit nebo tak to ne v zapři sama se do pro sebe na on sám. Protože to považuje za správné bez je to ještě že jsem něco o to s pramen to za byl za pro jsem pro to správné ano. Ovšem do duch rozum byl jsem přitom na prostoru nešikovný protože ten sebezáprou co do tak správný jsem se na se ve chtěl odejít z tohoto se zatím že by byl dnem nejedl nebyl k tak k a ne z toho maminka muselo dostat že mi krmila uměle osobní. Nelze například čí spisy krišnamurtiho a uniknout neúprosné v do by se s s níž touhu po věčném životě vede nazpět. K pravé příčině v že se vých být po kterou jsi mně z neuvědomujeme k touze je o bezpečí malé touží po bohu po věčném životě po ná. O ženský si mystických zážitcích. Protože se necítím bezpečí a chce uniknout z utrpení a osamělosti niž se nalezla. Jinými slovy ale se pokouší uniknout z přehled svůj svýho proudu života tím že se snaží si jej přivlastnit v určité. Ale v uvozovkách formě k pozměněném bohu neúplné je a o tolik věci které ne neomylného tolik že církve je tři ve věčném životě na nebesích. Víte to je výborné že tam motto dost u zachovala tuhletu dualitu nestav se proti víře v s s s s ty babičky maminky dělal prosil které žiješ neodporují z nýbrž přeji pod v mohl na jedné straně a na druhé straně že nemusíš na to věřit. Nevěří a to je to všechno chybně jak o jisto představu jejich představa jakmile se život v tu ne je mrtev v ve snaze učinit ze života v trvalé vlastnictví dělat ten formalismu s. Vy malého život ničíme jakobychom její první do musili. Život který v tak toho který ale taktu uchová sví. Jest stejně neživý jako neteče je voda. Kterou jsme na brali z řeky. Všechny naše duchovní metody naše morální zákony naše náboženské autority jsou o tak to ů. Nikdy ky asi u nikým z nejistoty jim a že činíme je jimi předmět své lásky musíme se proto naučit praví krišnamurti. Abychom si živě uvědomovali nejistotu a utrpení každého okamžiku který prožíváme místo abychom se pokoušeli od její k atd. Její násilím nutit aby ji. Odpovídal nějakému pevnému vzoru či normě. Nemůže odpovíte prosimvás ve vému vzoru nebo normě. Protože jaká je norma v průběhu nějak dvojí budou proces. Jenom ten miluj to co sám jen normou. Ale když svým svou zkušeností vím že to co platilo začátku aby do život to je vše krista pozice to dovede do byl jedno za ty jsou pod u sice vět jsi to nevěděl ale ono tak probírá před ti mají jsem to před tím věděl vodního od něho krista že jim to co to se často neplatí na prostředku ono o že třebas v překážkou na te tak to je. Vzor který se musí pořád měnit to neni norma trvale platná ten takovou v to. My dělo wu pozorností takovýmto úplným a bezpodmínečným přít k mání mít přítomné reality prosím mohou ku to bezpodmínečně přijímáním přítomné reality bohu sku bez podmínek jsme přijímáním přítomné ale že se mně ukaž nešlo o věc tak se na to ne na chytat. V své poznává skutečný věčný život kdo by chtěl zachránit svůj život ztratí ději avšak touha po bohu je touhou po záchraně. Z těchto důvodů činí často náboženská praxe církevní život jak její den za dnem vidíme dojem lidí dojem lidí. které kteří jsou z s prana v ě k jdoucí jím. No tak slepota ten kdo se musem kladou originál vám lidsky do musí tam přemění na bože z z jak od disciplinám z jejích. F. Jim co vlastním silen je realizace či spojení s bohem se přímá z egoistického te do lidské po od klid a proto jak se zdá jen upevňuje duši v jeví tím že o jistým místo aby z nás spojovat s bohem. Vyšší forma života se mění ale vnitřní přirozená povaha přetrvává to si osvojil beránci muži do míry že. Klame sebe právě tak dobře jako jiné ti vnímavější se však neklamou vědí že jsou věky čím větší světec tím bezpečněji že ji mysíš mít jen ano voni. Že pro pýchy a sebelásky v srdci našeho malého prostě nelze je vykořenit nic me v dále věří že když to není možné člověku u boha je možné vše. Ukážeme všeak. Že když tak důkladně zná své vlastní malé já. A nedá se víme v žádném směru oklamat ukazuje mu. Samá tato skutečnost na počátek přesunu centra z malého v nás jsem tu óm věčného za kým byl v. Stručně řečeno neexistuje žádná činnost kterou by naše malé samo od sebe mohlo vyvolat či získat realizaci kterou by mohlo život musí sklad jak šankara a znovu a znovu zdůrazňuje. Realizace je plodem poznání neboli činnosti je rozplynutím nevědomostí a aby čili neuvědomování a jako o to ta se nedá odstranit ruka na ve desky ale pouze tím že se objeví světlo tak se nevědomost překonává poznáním nikoliv. Má. A si přál kladu moc vážím. A to z toho důvodu že to byl člověk který byl jenom starý jedete na cestě když takovou mu do z pronášel víře šel ale dokázal všechny vody buddhismu vypudí z celé indie světel set let. A protože měl k tomu čtyři těla. No tak to tam nebude dávat jako přešli na píšu komentář tomu potom šankara by ano. Že totiž je to by odporovalo zdánlivě tomu co se se mnou dalo dělo že to bylo plodem činnosti ani kolik jenom poznání jenomže za činnost která atomu poznání vedla k nebyla činností mohlo nýbrž k tedy v tom předškolním věku nebyla o pravou činnosti v pravém slova smyslu byla činností boží takže my začnou působit bůh tak tomu se tak u znovu překryt kristus tu začal působit bůh těkat. K nebesky vidím nezajímaly v k a ale říkají si jak dobra tak dát ale je tedy je. Je plodem poznání koly činnosti to. Tato poznání je to bylo kladem toho jsem si vysloužil sedumnáct výrok kdy jsem mít tělo ztráta věčnost a to poznání tam narůstalo činnosti která nebyla v tom pravém člověk slu nečinnosti která by čestně nebyla vydal moci boží samovolně z tam ne ten kdo se k tomu něco přidal pochopitelně ale založí těmi stala nebolela ani jsem neměl nějakou zátěž týkal jsem v věci o kterých moje mat. Tak říkal by dítě by to nemělo ještě u mě. Ale tak je to vysvětleno nadto ještě dost to nedávej než zastavte ho jakým rostly tím nevědomostí je to poznání že moje nevědomost věže oděla a. A tato nevědomost se rostlinné se rostlina o tom malého dítěte se najednou jsem to nedělal rozumíte to podstatu sto pět měsíců nedělal byl by si člověk nic nedělá a přesto všechno funguje to takže všichni z těch tisíc ještě studentů vysokoškolské do z dán do si na to z dělají žít ne se tak prosimvás je to důkaz který je objektivní. Který není s obětí. A je toho že jsem si uvědomoval ani koly v neuvědomoval toho kdo to tady působí nebyl činitelem. Jako se nedá odstrčit rukama říká co má. Ale pouze tím že se objeví světlo to světlo se objevilo a proto bylo možno tu aby tu nevědomost otočit stranou neexistovala ano. Čili to nebylo konání to bylo poznáním tady cesty muset setkávám. Tak teď bude další. Watts dovozuje že kdyby činnost mohla vyvolat realizaci pak realizace takto dosažená by nebyla věčná. Osvobození tak že bych mu tady odporoval toho platí jenom tehdy když ta a činnost je dělaná jako láska k bližnímu. Pak vede k realizaci synova tak nesmíte zapomínat v přitom že zaujat s tím poznáním na tu lásku o na že se mu vrátí nevím to možná si tím ano ale to říkám např kdyby národ zapomněl on často zapomínat si jako já. Nově z tanec osvobození či realizace projevuje jako přirozenost věčně svobodného velké ale nemůže být obtíženo nedokonalostí ne věčnosti takže kdybyste byli pole za dvacátém. Listopadu třicet devět před padli otázkou kdysi tedy začal vnímat to že si nekonečná bytost a že bůh jediným činitelem tak bych říkal nikdy jsem nezačal. Protože tady máte za sebou člověka který byl stvořen a zase byl od tvořen a tak se bez tohoto i bereme za o by byla skutečnost která je věčně čili jsem věčný který si podstatě. A nezačal jsem být věčný jako si katolická si je si že v okamžiku narození získám byl smrtelnou duši né. Že může zachránit za nebo nitky se trati pro svýho této jak jednám chyba. Že jsem si na všechny strany buď je to věčnost dobro husy nemilosti protože to nejisté budoucnost minulost a přitom prost jak by mělo vyplývat z toho mého poznání je dal za trest pro sice devět jisto jenom přítomnost. A to přítomnost živá fungující jako proces realizace. Se pořád realizuje bůh v tomto světě v tím že z vjem než že my žijeme že existuje čas a prostor v ale z jeden z druhů vědec své všech druhů jen z vůle realizace boží. Jak on se pro realizaci. Na druhé straně ti kteří se domnívají že osvobozeni něco co být vykoná noho. Vlastně tvrdí že závislý na činnosti mysli řeči či těla ale jsem byl právě přesvědčován fakty. Že přeříkával se nějaké slovo boží jméno boží tak vždycky mně to bylo za tak o to dycky pokaždé znovu jsem za šlo tomu intenzivně devět let a bys to znovu bylo utrženo od z půst protože už. V tomhletom v činnosti v činnosti mysli řeči v činnosti tělesné nebylo uskutečnění možné bylo zatím ne. Tak je to bylo umělé ráno je zajímavý že mnozí světci když jim toto bylo bráno si počali stejně hloupě jako že když se bránili k tomu. A tu proto terezie byla to se tomu nebránila bylo to považována za ale nožku že nic neříká ze se modlíte taky zvláštní způsob a tak dále. Kdyby přijdeme nitce našem řádu říkaly to za nečinnost v v v v v ne někdo jiní byl za činí. Jistým důsledkem těchto názorů je ne věčnost. Vysvobození neboť č pozorujeme. Ve všedním životě že věci které jsou účinkem něčeho jako třeba z moc atd tak podobně jsou ne věčné. Také nelze říkat že osvobození je závislé na činnosti v tomto smyslu úplně pravdu nad nebo moc tu není závislý. V souvislosti s tím že že se jeho dosahovat. Že se dosahovat. Neboť když brahman tvoří podstatu já. Člověka a to co tu od jeho děláte člověka není mně vším co může být člověkem dosaženo. A i kdyby brahmán byl od lidského v zcela odlišný. Stále by nebyl něčím čeho se dosáhnout neboť protože je všudypřítomný je součástí jeho přirozenosti že je věčně přítomný. Každý každého pro každého komentář k že by jsem tak su která z překlad si vám s. Svazek třicátých střed jíst and třicet na třicet tři možná tedy že by se měla změnit formách předchozí otázky. Místo abychom teď přichází k tomu ta otázka by se měla změnit tomuto trvá a je to dobré že tak důkladným místo abychom se ptali jak ale naše jako může dosáhnout realizace. Kdybychom se možná ptát jaký jako s velkými byl. Jako věčné v vidí mohou dosáhnout jakou metodou to velké a kde nemůže jeli závad svou pravou povahu nemožná otázka otázka je neb podstatná neboť to velké jsem nepotřebuje realizovat stejně jako světlo nepotřebuje osvětlovat samo sebe. Jak sám ka na praví realizace pro zjevuje jako přirozenost věčně svobodné jak se projevuje asi jako přirozenost věčně svobodného velkého nesmrtelného já. Je tento zřejmý upadal do k v s s s a pro z prosím od roku prost se vás dokud se projevovalo ne tento zřejmý paradox můžeme objasnit když pochopíme že otázka v sobě zahrnuje tři dělo věčnosti. Než se pustím těm semeno věčnost že by se to bude jedinečném tak chtěl říct že proměn nebylo paradox jsem. Že se tady najednou objevilo nějak nesvobodné nesmrtelné přese nikdy oněm neměl žádnou představu nějaký spisů nebo za chtěly víry ale u vás to bude veliké překvapení škol z toho v v tak že mluví o těch nelogický jich třech v od nás. Po první je že otázka znamená.