Karel Makoň: 86-15B (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

F. Vy z velkého a objekt zpod tuto objekt jeho vlastního poznání a aby dojít dříve řečeno že že poznává to velké poznává sebe bezprostředně as subjektivně nikoliv zprostředkoval a obě k týdně ho. By možná jogicky co pochopit nemůže je toho. Kdo zrakem vidí nemůžeš slyšet toho do služ jsem poslouchá ani vnímat vnímatelné vjemu ani poznat toho do poznává. Od z známá se do poznává pozná poznáním že bych to se musím přes tři s. Je to brihat pera jak panny přát chvil bych stejná myšlenka a esi se totiž se na toto přišel protože pro protože to by činna za tu potíž musí za o lidským nějakýho vyššího tomu kdo tomu rozumí. A. Stejná myšlenka je vyjádřena v jednom z že základních s textu zenu buddhismu napsaného síly sílu pánem ši zvonem právě tím že o to usilují jít vytvářejí opačným umu s účinek astrá se toho neboť to znamená po užívat buddhu. Hledání buddhy a užívat mysli velkého k pochopení myslí. li se za to že se realizovat či dosáhnout něco co je mimo mysl a ono pak se používá mysli aby to vypadá trvala znamená toho nepochopit. Že mysl a předmět jejího hledání jsou jedno z toho. Mysli nelze po užít k tomu aby nedala něco co jsem. Dělat něco v mysli neboť ani pokud byli z víme jenom mu kalp. Nesmírných tedy věků dem úspěchu by nikdy nepřišel. Druha a a ostudnost ne do věčnost plyne bezprostředně. Z první totiž představa o velkém v věčném které hledá velké obsahuje a stále udržuje právě ono v směšování a matením velkého s malým já. Které je zatemňuje realizaci tedy ještě znovu právě hledání boha či velkého jako předmětu poznání předem předpokládá oddělovat boha od poznávajícího a hledajícího subjektu což je předpoklad který potírá smysl hledání před jiného věčností je domněnka že velké nesmrtelné potřebuje dělat něco jiného.. Čili být něčím jiným než co právě chce nebo právě je viděli jsme že ztotožňování velkého s malým je stavem který si velké a dobrovolně a svobodně přeje. Let takže jsme. Ve stádiu vědomí malého potože vím že mám velké který bůh a mám nás chce být nic me je musíme připomenout že ve všem co zde říkáme a co ještě. Řekneme připisujeme velké a při by se tomu velkému jiná akt vůle jako analogii. Není slov která aby vyjádřila přesný způsob jak velké projevuje různé stavy konečného vědomí protože se to děje bez způsobů z beze všech prostředků tři činností v obsahující v nějaké úsilí ho si za protože nutí do času ze strany já. Že stroj velkého a a vstupuje do stavu vědomí velkého já. Tehdy když to chce učinit a ne dříve není a. Podrobeno žádné nutnosti realizovat právě jako je žádoucí nutnost. Žádná nutnost nevede k tomu abys opustilo sebe pro konečný řád aby se ztotožnilo s v těch omezeným způsobem vědomí jinými slovy velké nekonečná realita se dává do područí nevědomosti a viděla a přijímá hledisko malého zcela svobodně a bez nejmenší ztráty své podstatné. Konečnosti. Prosím vás tady si dovolím. přestat číst protože tvého by to bylo moc že to sto absurdní se domnívat že velké by mělo být v nějakém jiném stavu vědomí než ve kterém chce být že by mělo chtít realizaci namísto současného stavu soustředění má. Na malé já. Takže by se zdálo že bůh je proti tomu abychom se s ním setkali jo. Vědět tele z tohoto zatím člověk na není to pravda prost toho tedy dělat proměnné el bůh si přeje abychom se setkali jenomže ve stavu jakém si z ne v ten stav bez nepovažoval za. Řekl bych něco špatného nýbrž za něco s čím bůh souhlasí on souhlasí s touto omezeností aby se pomocí se člověk dostal do neomezenosti. Let takže v tom smyslu on netouží po tom setkání toho malého s tím velkým hrot taky tak není možné dokud své nezapřu na tak dále a to si bude muset myslet si že tak. Po co časného stavu soustředění malého a to se dočetl tu větu ji velké se je. Nalezla a ve stavu ve kterém v jednotě se svrchovanou skutečností a chce být malé já. Jiná. Že náboženský je nemožné získat mystickou vizi pokud si to bůh nepřeje. A jak ale nemůže činit učinit absolutně nic aby dosáhlo. Tečka. Ale řeknu ještě do dokonce naproti tomu velké nemá žádnou potřebu realizovat ano protože ve své přirozenosti není nikdy omezeno ani za a ano. Ale to prosimvás tes proseb temno ze se praví že malé nemůže absolutně nic učinit. Aby dosáhlo realizace toho nekonečného. Může učinit disk odstoupí od sebe čili vlastně říká že nemůže v či jak je to str jež se musí sebe vzdát ne. Že se nese při takže takto myslí ano proč a. Spát sví nestačí boha se ponořil ve pouze v míře jak on si to přeje pomoci milosti ne vždy. Silák nejen vůle na něho myslit. Což je obyčejná modlitba ale je zřejmé že když si přeji vejít. S ním ve skutečné spojení pak tato vůle když se k k když k tomu nestačí musí být odstraněna překážka. A pouze ruka boží jsi mi kdo jsi mi to jsem ty koncentrace to přesto věku nedělat to protože se se za o si od k to k tak k tak o tom do tento následek nebo slovy svaté terezie jestliže bůh viděl bujet jaké místo každý zastávat byla by to podivná pokora kdybyste si vybírali sami pro sebe ponese to pánubohu o něm moudrý on je mocný. On vinice ve vší provádt s a pro něho. Jeho úsudky jsou jen jeho nemáme žádné právo jim odporovat je dobře je že rozhodnutí nezůstává na nás neboť kdybychom. My o něm v klidu přemýšleli přis kdybychom se. Ihned stali velkými kontemplací v z si co mám poznávajícím boha. Koho jak mnoho tisk dáváme když z obavy že bychom tím ztratili. Nechceme získat toho o čem si sami myslíme že toho nejde vší v trávě se deprese silám cesta dokonalosti čekat tři k nám na první pohled se může zdát že zde. Nejde o velice k mu rodný závěr zdá se že nemůžeme udělat nic co by uspíšil do příchod realizace a že tedy nezbývá než sedět a čekat či jen žít dálo obvyklým způsobem na druhý pohled není závěr možná ani tak mu rovný jako pro oku víc cítí. Neboť je zjevné že také sezení a čekání se míjí účinkem. se snažíme pro relace li lese dělat něco něco dělat či nedělat nic z obou případech k v. Nedělat nic z to si ten nemá aby se čárka v obou případech přemýšlíme pravdu že jak činnost tak nečinnost vychází z mylného předpokladu že za celé něco co být dosaženo o budoucnosti protože však obsah realizace je věčný musí být v jistém smyslu přítomen v tomto okamžiku čekat na ni tedy pod ti její přítomnost právě tak jako atd. Ti nedá. Zdá se tedy že musíme prostě. Se naučit víře že velké je zajedno s nekonečném a že náš přitom sto vědomí je vůlí toho velkého a proto dokonalým vyjádřením nekonečna je právě poznáváme činné buďte svým obyčejným malým já. Přijímejte sebe takového jakým jste v tomto okamžiku. To je vůle nekonečná ale nic více od vás nechce jsou tak k tomu přinejmenším dvě námitky první z nich je že sama snaha věřit v při tom mnou. Totožnost. S nekonečnem či přijímat přítomný okamžik vědomí takový jaký právě je. Stále sebou nese myšlenku že své proto něco dělat snaha věřit znamená že ve skutečnosti pochybujeme. Usilovat o realizaci pomocí představy jejíž. Že je zde již přítomna je stále usilování ním nebo kdybyste realizace byla nebylo by třeba si něco představovat nebo věřit druhou námitkou je že takové přijetí přítomnosti takové zastavení všeho hledání as snažení a discipliny by člověka udělalo nanejvýš hlupáka ho. su jiný představitel zenu vyjadřuje problém tak to v to není nic do čeho se je se máme přivádět disciplínou. Jeli v něm nějaká disciplina pak její dovršení znamená zničení když ale v toho není jím když stavu není vůbec žádná disciplina zůstaneme i do rámci nevědomí nevědomí chci ky v suzuki v když tedy. Toho on do musí ještě vysvětlit protože oni sami mají pro mistři klínu to vizte tak to neodpovídá skutečnosti. Získal kolika druha druhá kapitola i z jednoho jiskra je pravda že nelze nic učinit proto aby došlo králi za si ji zůstává skutečností že ti kteří mají králi za ci nějakou bezprostřední schopnost nesmějí sedět a čekat neboť jak bylo velké začneš chtít. Aby aby stádium vědomí malého skončilo za zří se styku. Na jemně nám touha po bohu či po metafyzickém poznání. Oni již z víme o se domnívá že si ji samou když volil lo bezprostřední motiv této touhy je přirozeně egoistický ale rozhodneme. Rozhodným motivem je vůle velkého samotný za že se nikdo by se někdo začne zajímat o duchovní život orel za ci o spojení s bohem jistým znamením že proces probuzení začal. A že nastoupila fáze toho vůdce protože my jsme již. Že veškerá láska chtějí jakkoliv sobecká. Je nakonec motivována láskou boží neboť se velké a nachází v kterékoliv kterémkoliv místě a tím klíč mýho cyklu a kdo již no a evolučního cyklu vždy si přeje. Tedy kterékoliv myslím tu být toho cyklu v kdysi přeje aby se. P. Pohyboval bez směru svého cíle anna plnění lidský život je proto zří zem as měrou vám eli ze si jako ke svému vlastnímu cíli. A jakkoliv daleko od tohoto cíle může člověk právě být v k v. Boží vůle ho vytrvale k němu vede když třeba prochází. Je obtížnější my a zlem zatížení mi je pasážemi vědomí za ve spodní části cyklu v tomto pohybu ovšem není nic pouze nechat když ho v v v v v k v. v i když zobrazen ve cyklus i o ruce dolu cele jako pravidelný nyní je ve skutečnosti o křivku krajně složitou budu. Která a co se ve svém průběhu stálé kroutí za tam vší a vrací tadyhle vám ukážu obrázek u než k tomu patříš v a on sem znamená z no ačkoliv kde on nemůže ho. Že ano. Vykonat nic z aby pomohlo či zabránilo dobrovolnému probuzení velkého ě do jeho pravé přirozenosti ukazuje přítomnost touhy po realizaci v malém já. Že se nemusíme ptát jak milovat boha a již ho milujeme slovy svatého bernarda. Mně není schopen tu hledat jestliže nejprve nenašel. že kdyby jen do ho k milování boha. I když se může zdát že jednající hledaný jsou oddělenými póly ukazuje sama existence hledání a na jejich zpřízněn dost. Když takto někdo z jakékoliv zjevné pohnutky začne na boha myslit. Sem provádět nějaké duchovní cvičení či toužit bolel ze si věr z vjem vůli velkého a kdyby tomu tak nebylo nemohl byto aniž jít ani by to nebyl schopen schopen dělat. Co vím. Z tohoto důvodu katolická nauka vždycky hájila názor že pravá modlitba není prostě vztah který člověk navazuje k bohu ale spíše ni z něco o. Co v člověku a skrze něho působí duch. Modlitba svůj původ nikoliv duši ale v duchu svatém který v k se v nás. A v ž tak toho je modlitba součást člověka na vnitřním životě svaté trojice i když nejméně dokonalá dokonalé a pro počáteční žilo ve formě. se jednou charakteristikou křesťanského hlediska bylo a je že člověk sám se nemůže vůbec modlit že žádné hnutí touhy se stali přirozenou člověka nemůže vytvořit pravou modlitbu je to bůh v nás kdo se modlí v je toho. Jediné. No z z k a ne jediná naše přirozenost pro ni k tuto a duchem božím která a je za přispění boží milosti schopna. Modlitby v plném křesťanském smyslu je to důvod proč křesťanská bohoslužba představuje činnost bohočlověka krista oslavuje jeho kterou za list lidské. Tou celistvý čím církev naznačuje že se modlí jako kristus a ne jako pouhé z chromá děním nezávislých lidských v s s s tím a. F. Na přítomnost realizaci nelze se tedy ukazuje způsob. Objevení se duchovního cvičení či povaha duchovního vědomí které velké člověku dovoluje provádět a prožívat anebo. K jimiž vede lidskou touhu prvním stádiem vývoje z že velké do při kterém je to z pevně ztotožní s malým promítá ho do boha který je chápán jako vnější. Objekt ale. Jeli tak vedeno k modlitbě a pustí mání v běžném smyslu při k meditaci o boží přirozenosti tři prostě z ke kontemplaci boha jako velikého jiného. S tichou odvrací. Usmívá el pak je jasné že člověk vstoupil do prvního stále viděla. Tento stav je však znáš a podstatně náboženský i k protože jem. Se na boha pohlíží jako na objekt poznání a lásky co ukazuje na toho že člověk. Je v oblasti analogického poznání kde pracuje s rozumem city a smysly. Další stádium začíná při vnímat určitý metafyzický charakter neboť sobě zahrnuje rozlišování dal k jeho od malého a stažením. Po stahování tak při tom že stromy které padlo pro mi ten je představy. Boha z vědou poznávajícího subjektu jsem to je dost těžce mluví dělení na tom o rozumem že o třebas to s budu muset komentovat z projevu jem se to jako sklon a schopnost zdát se svého marného a všeho co s ním souvisí což je a který z se může provádět různými způsoby. Povšimněme svým dvou z nich které mají širokou z ut rozum z by mít k a k k k má. Ze druzi mi způsobit po pití a význam a ty když první z nich. Nese sebou jisté ne z nesnáze které ji činí těžko proveditelný jmen pro lidí žijící v moderní civilizaci první způsob spočívá tedy ve schopnosti provádět zvlášť intenzivní svodu koncentrace jakou praktikuje jen mystická joga. A k koncentrace která se nám křesťanské modlitbě navozovat z vodit.. Krajní oddaností a soustředěním na vnější podobu boha tím se dociluje vyprázdnění pole vědomí od jiných objektů s výjimkou předmětu koncentrace takže uvědomování si malého prostě víc který tímto způsobem zavede například s co watts ho marie markéta alacoque. V že se v nás ten století která které se ukázalo že jsou si vás to je vnitřní duchovní srdce. Ale upozorňoval že když toto dělá člověk normální sis po me je to bude dělat tak to není to jak dělal svatá terezie nebyl svatá vám markéta alacoque protože to to byla přivedena milostí boží kdežto my si to mat zamane ne. No tak bylo tak koncentrace obyčejně se mýlí síle. Je zajímavý že jsem si být jsem o to to je prostá říkal on byl byl mu přejde do roky svýho staršího mnou příklad jen do chrámu. Ty panny mariině co dělal nebo mozkem ho plzni to je pěkně nově opraven ne to se vám o z líbilo všechny s i to se vysvětlit všechno. V tom postupu umučení valně a tak dále tak zase ho posadil před nadživotní velikost co chvíli ježíše krista kterýma uvnitř tady srdce. Být přijímal živé a plamene jsou říkal pro ku o co pro si myslí že to správné to jsem své. O tom o to co je v celém po stránce říkal křižoval že pro střed. Z toho tak hle on o to je dalo tak se tam chyba a ne v z tomu říkal. Se tam třeba jak to jde jakou života bylo něco vše myslel vršku pozor a. No a protože maloval jiné srdce mas taky nějaký duchovní si před o kterém dosud neví a tak o tom pěkně bavili. Tak takový je ale to přijalo jakože ještě jest přesto nám dává potíž dělá proti se na tom viditelné dělo v očích těch je posměch když jsem vracel není ani tak udržoval mým musí víme jako hluboký ním byl po volně jiným prvním v kterém ono teďka konečně dostávat věci. Jak jsem se zbavoval sám sebe jsem se uvolňovat co by jsem soustřeďoval třebas že ta. To bylo uvolnění to bylo osvobozování to bylo první pokusy o soustředění jsou ty máš ženy nesčetnými jim jinými myšlenkami když se však pokoušíme jak je to obvyklé zbavit se jich násilím tím že je vytlačuje me z mysli. Vede dojem že větší za v je. Je to jako bychom se pokoušeli u hladit neklid mnou. Tu vodu že by školu. Vy to ani před ustane když se mysl z celá uvolní přičemž takové uvolnění je předmětem různých dechových cvičení které se joze provádějí jako s spolu své speciálními pozicemi tělesnými určenými k udržení u volně ne a dělej myslím aniž být usínat že to veliká pomoc. O tom nepochybuju. Ale je tomu když toto na taky ještě jít jinak je to pomoc malá totiž jen ono tadyhle bych mohl říci tohleto k tomu. A proč tak o začátku se nehodily myšlenky a proč jsem tam ty myšlenky horní do vede cestou větev je toho své. Ne. Proč vlasy děláte dvojí věc voni je myšlení s rozjede se na boha čili máte do volenou mysl a je to je důvodu proč se ne s tím bohem nesetkáte přes polovičně voni se myšlenky na polovičně že se zatím bohem tak tohleto se nedělo protože jsem do koncentrace dospěl vývojově tím se vzdával vlastní vůle. A že se do toho nemluvil a toho pád stálo porod tomu víme řeknu centra chce to jsou ty cizí myšlenky. Jsem nesčetněkrát před tim než jsem se v nás předešel věci dělat tak jsem si netroufal mluvit den do toho ticha ze kterého se hodilo dělat ta obrovská moc ale začí. V ustaly se mysl se mu to dáno. Předmětem koncentrace může být by z lidský či mentální obraz nebo slovo či věta opakovaná znovu a znovu jako otčenáš zdrávas maria či prostě jméno boží když o tom všem budovy za teďka budu komentovat rodu vzoru z kou. Meditace s. modlitbou pane ježíši kriste synu boží smiluj se. Stále používá. o to kdo s ním mnichové přesně stejným způsobem jako žáci jogy používají slabiku om což je prana vám neboli svrchované dejme jenom probral mu ho provádí li své dosti dlouho stává se soustředění téměř automatický tím a z zcela zaujme vědomí. Jinými slovy velké se ztotožní s předmětem koncentrace namísto s malým přestane být okouzleno smyslovými vjemy city a myšlenkami a místo toho se sela pohodou vší do jiného a jen duch jeho objektu během této doby pokračují tělesné činnosti mi svědčíme automaticky jako chodíme ve spánku. Óm. A nesnáz celého tohoto cvičení v tom že velmi nebezpečné dostat se do tak hluboké ho po kroužení. No pokud byl do němu nedochází pod dohledem zkušeného vedení a v chránil jem prostředí kláštera.. Tak myslím že nastala doba kdy bych měl se s tím přestat když jejím od li o oni si tady bych to měl podat jaké vysvětlení. Že ta koncentrace přivádějí k je mi myšlenkám že třebas vím jak na to nebo jak to vysvětlit letem nebo dokonaleji nebo potom mění a vím že by měl být člověk byl z dohledu nějakého zkušeného člověka k nebo prostředí kláštera ho to jel k sice hezké ale ne myslíme že mu záleží na povolanosti toho. Bylo by do li se jak je to člověk který se sám při rasy z vlastní vůle nebo se ho nedám tak to nepovede tam kam si myslí o tento potože by to mělo vést v. Ale jestliže to člověk který jako. Je v tom povolán bohem tak pak a to samozřejmě může velice prospět že v tom nebezpečí jak je tedy existuje spočívá v tom že totiž jednak přehání me třebas do tuto sezení něco způsobí špatně na srdce a za druhé. Že jsme jiní přemírou. Trpný a že potom je pro tu přišlo to pro cestami je mediální ano se k chodí syn domem cizích myšlenek a obrazů máme dojem že to nějaká milost od boha. Jak těžko rozeznat kdy je to milost ale byl to obraz krista v žil odněkud odjinud než od boha když jas který kristu tvrdí do tyto zážitky jiné všichni mají okolí že. Říkal bez kasty kristu že oni dost planě po váže se to mystika ale že to vidění které mají vnitřní žitém vidění boha a tak dále těžko je z toho dostat protože jem vidím že jsem mír víra ale těžko je z toho dostat protože oním jsou zatím přesvědčení nebudou dobu přesvědčení že to správné.. Tak chtěli byste se do koncentraci nebo tomuto způsob modlitby v tak jestliže koncentrace nevede ke spojení s mám toho o ho zanechat doma hlad jednou metodu jo tak si ta láska. A od pojď viz měla. Že totiž koncentrace je prováděna z vlastní vůle nemůže bez ke spojení to ve takže bych mohl do nekonečna měnit koncentraci z vlastní vůle prováděnou ale nikdy jen na žádnou metodou bych se tomu spojení nedostal že to byl to jdeš na namáhala měnit pořád a ten systém koncentrační. Takže ne jak tu koncentraci mám provádět aby vedla k tomu spojení přípravou je jen jest sto četl a napsal jsem tu při pranické centra chci jen to co jsme se k. Ale tam o tom detailně popisováno všechno takže když člověk se svým životem přečti se nepřipravil letu koncentraci tak tak koncentrace potom vychází z jeho vlastní vůle teď se budu koncentrovat ale jsem začátku byl tak nevědomí mysleno s vstoupil kte se nevěděl že život může být také jsou seděním že může být také cestou mu o ten běžný život jsem tejden vlastně jím rozjímal o bohu o ze jsem nebyl schopen pro tu moc která ve mně vládl. Na on na něco jiného myslet kdy bylo třeba vím škole jak jsem podal li si že vám tady tu el tak jsem tak byl dokonale připraven že do koncentrace jsem tu samovolně. Že to byl jenom ocitá na to byl říkal mně na kolik tak řek. Si že diametrálně se liší běžný život se svými starostmi jak těžkostmi od z toho vnitřního. Popudu ke koncentraci tak tak koncentrace nikam nevede ale i jak tedy své disponovat k tomu aby vedla k nejlepší způsob dispozic ceně když u se nemohli z naší pak jsem ji umět citově se za svůj. No. Zaujmou chce takže bych vám každému radil kdykoliv žes takovýmu tím proto spojení s bohem tak ho začnete provádět nějakou koncentrací čili že bude večer nebo nějak nýbrž od li je nějak dost straní nějakou vteřinku se soustředíte vteřinku nemusíte být minuta. Stačí za nás kteří jim to nikdo nepoznal prodělat tak zase postavíte sami si že se jakoby nad tím ale co se bude za soustředění ano. Tak to jedna metoda druha na to dál dítě nečekat přijde tento popud nýbrž hle pravého vně sebe že mohou se inspirovat. Upozorňuju vás je mně ta síla nikde není ale v tom co si čtete atd co vás může inspirovat je něco vnitřního to tam do toho někdo vložil a pak to vnitřní co to není vnější nýbrž že to vnitřní a my se jde do tam vyčetli avez dosti. Ste si vzali něco z toho ducha který tam se nedal číst. Příkladem je můj případ kdy jsem začal dělat my se koncentraci která nebyla to li napsal jak se dušoval do tam ano ten příklad silám dobře z mám abra to koncentrace tak mocně účinná že okamžitě učinit povaha. S tak je vychovat tato upozorňoval že a bylo by dobré si uvědomit. Že jestliže člověk touhu potom spojení s bohem tak tato pochází od boha je to dobrý příznak toho že nastala doba byste zrání. A že tedy je třeba jenom tomu by ho věd jsem na tom obou se oddat. A čím dokonale se od ale od od sbe dáte jeho tou své. Po vás tak tím tak koncentrace se z na své podal s tak jsem vlastně o začátku bych v tom v tou se podával. A to jsem měl předehru mu v tom že jsem jednal správně podle čeho co nebylo z vůle ano. Si tak to taky není z lidské vůle tak touha potom bohu není si myslíte chybně že je neni a bral pro to se od dat této vůli znamenala oddat sebou o vlastně navodit toto spojení. ti mne nikdy není z lidské vůle. Vždycky když například dejme tomu na to před nějakou sebou třeba znát nese se se zdála přesto přečetla tím se do toho vnikla tak to není v lidské bude neboť my nahoru z se dostal do ruky. A takže vždycky je to z popudu božího ale teďka je to ukážu neříkej a to ne když se tam jsou tady lidé kteří mají velice dobrou vůli a tak dále. Ten na moc lidí ale na tyto dva zla kteří pro tu moc dobrou vůli se nikam nemohou dva anatta. Ta lidská vůle ruší letu pravou. A jedině mocnou vůli boží kdybych a neboť dokud jat pravému po lese zkušenosti dokud jsem svou vlastní vůlí v těle něco provést v předškolním věku. A vono mně to nešlo protože jsem k tomu jako dítě neměl v dispozice aby to šlo za a neodstoupil se o to tak se žádná vůle boží neprojevila. A jakmile se od své vlastní vůle odstoupil to byl pán bůh se svou mocnou vůlí rad na moci za jeho o jsem poznal že to jeho vůle měl jsem to poznal jsem to na poznal jsem co je to něco stravě co mně přemáhá a to jsem poznával žilo ale že to pán bůh to jsem nevěděl taky kdybych se byl s tím přizval ma chceme tomu rozuměla ale nějakýmu měří si byl řekl tady působí milost boží na že to řekla jsem. Ani přes jako neměl možnost jak vinice setkat a pokud co se k tomu dni byl stala v takže je vlastní vůle ruší v tom smyslu ne ale jenom tehdy když si ji nedovedu v čase říci ji musím používal do krajnosti. To znamená a kam tam vůle může dovést nebo ne dovést tamním musíme. Používat jo a jak je dále nevede nenechat se zneklidnit nenechat se zmalomyslnět nenechat nepovažovat za provinilé ho nebo neschopného nýbrž. V konstatovat že tam vůle nestačí odstoupit vodní. A pak. A ta vlastní bude člověku velice prospěla neboť mu umožnila aby se vodní odpoutal ale jenom takovýmto takovouto pali byl tou odpoutání se dostanete vůli boží jinak ale protože si ještě přede by stavu nastoupila tak jsem tak je dost ne. Že ani to se nesmí přát je to je taky pořád lidská vůle neboť to je boží vůle aby se on mohou projevit ale moje vůle ano pozorně kdy ramakrišna který mi tady k. Jakou podporujete tady pro že dokonce mat řeka ale když se mu nezjeví ten spáchal sebevraždu vybrat jako vlastní vůle. Ale zatím to byla vrcholná vůle ty matky se s ním spojit. A protože on měl nějaké přestali on také nešel bez přestat jako potom se na římu umi jsou u neodejde protože jsem nešel přesto jako ramakrišna nadto opačně. Ale on rozešel s představou o matce káli kromě naučenou v st. Z to je ideologie náboženství list dycky jeho rad tak on se musel toho této představy zbavit. Tak on se musel zbavit představy že ne stala matka kali že tím ale někdo se nad ním nechce smilovat a toho jsem mohl zbavit jenom.