Karel Makoň: 86-20A (přepis nahrávky)

slabý věřící člověk je podle mého a zru ten člověk který o sobě tvrdí a je přesvědčen že věří je přežití ale skutky toho dokazuje te slabý věřící člověk ano řeč věří že věří na boha byl by něco musí být já při něm platné že přestože to nechápu tak něco výtrusy to jasné o to já před jenom těžký chvílích uznávám tu velkou boží a mám k ní úctu čili já bych říkal to je víra která by se dala definovat obdivem k věcem víry by to definoval jednodušším věcem víry a opravdu do každé oblasti jak vědy tak nábožensky se vchází braní divu ne člověk je udiven třebas krásou přírody říkal to to přeci není náhodné to já musím věřit v boha to jsou ti ty slabě věřící ale je udiven jedna šen a nevyvodí prostě život z toho nic s postředí věřící člověk který o sobě tvrdí já říkám o sobě tolik lidsky protože musím to definovat sebepoznání o sobě tvrdí že věří boha a říká si také tím příkazy víry a duše kterékoliv církvi nebo mimo církev neznamená příkazy svého dobrého svědomí rozeznávám přirozenou cestou co je správné ce nesprávné a naším se jednat správně a to si myslím že je potvrzením viděli v tom vidím první potvrzení se víry cestě taky v tom zametání ho žita ten se diví jenom že to je asi jako když já přeložím niž ku pokoře už smrti jednou byli jo a či v těch blázincích šestých to obdivuju na barvě to začínají zkoušen a vnitřně a ve snad to praktiku tak se liší čiší od mládí a slova to je charakteristické přece to a občas mi to jde ale pak se ukáže že jsem příliš slabý abych to co vím že je správné konal čili duch mu vět že mě připravit to už já mluvím a živý on ale tělo je slabé já proti své vůli a pro svou přílišnou tělesnost podnět co provést nemá do příklad si nařizuju také že bych neměl použit tu že to nezdravé a že tím škodím v sobě a svému okolí a že by to vlastně dělo v odporovat víře protože pán bůh mě ten na ten svět nebo fa bych použil to mě jasný ale já to občas nevydržím tak to je ten středně věřící který občas proti víře jasně postupuje svou slabostí a silně ježci je ten těžká já ježí ale mě jak to že tomu nerozumím jak to že pán bůh stvořil tak nedokonalý svět to mě pomník tomu abych sám nevyhodil z toho takové důsledky že bych s ním spolupracoval aby ten svět byl lepší já těmi ctnostmi se snažím ten svět lepší tu že já si myslím že pán bůh to jak se to žilo odešel od toho a ne že si medech měli tuhého funkci tady přeci já si možná moc troufám ale věřte mi mi říká činy se troufám ty mě a na vana té víře protože já si myslím že byla podporovala skutky takže myslím si že kdybych přestal ty skutky víry provádět co mi nařizuje dívá že by byl za chvilinku nešťasten než čas sám se sebou před sebou abych se sebe styděl a už nemohu jednat než jak mi nařizuje moje víra patří není který není psáno ve pána ve mně co je to přímá a etáze vindice nadsázku dál už česky ti povídá neměli psané zákony ale měli psaný boží zákon o sobě a proto si byl měsíc napsán byl tak silný že bys bez napsaných zákonu od tři té ten pravý věří a tu víru dosti si on se to neshoduje říkáte vodě věřící třebas vírou toho a toho křesťana to je a to je šatu a přináleží a moc nějaké špatné já jsem na tom cením ten princip že se má za nový dyby to chyby o kdyby to nebylo vůčí myšlenkou tak to jsou ty mu jo tak v tomto smyslu a sebou tohle to jiného hlediska byla naučená moc u pana nebo nařízena jeden druh a víra prožívaná skutky druhý duch a tak vede nutně poznání tomu se nedá předejít tam se dělo v životě tak vyhrotila zázrak a tím je to vyřízeno jiná hledisko na věc já a postup přes líčím že věřící a mu říkám kolik já nevim pomyslíš na smrt a se chováš a každý je nového povím že větší samosebou hlasu jako věčná bytost ty věříš na boha že takové jistota že boží žít a za mojí zamění tu je víra v čest proti za tomuto detailně vysvětlím že to fakticky víra ve věčnou jeho podstatu tak začínáte a tyto každý ho přesvědčí že věří že věří na boha který mu říká na tom závislou říká bůh tam viděli a jsem tak nikdy to tahů neřídí a musíme je černé ateismus přes o svého sedmý osmdesátšest čeřínek ale než se do toho pustím tak opomíjenou otázku kterou tady měl včera ale oliver protože já jsem neměl čas odpovědět jak to ten autora myslí s tím tupé té a objektem totiž my považujeme říká on boha za objekt a sebe za subjekt vysvětlím a to je největší chyba říká kterou děláme a já se musím svět protože mě to velice pomůže k tomu abych napravil sestupujícího ž jakmile má já musím dostat věřícího do pozice a to se do o tom bude kdyby se dostal jenom do té pozice a tak bych byl šťasten za ten týden že budete boha považovat za něco svého za svůj subjekt za sebe za subjekt za sled za sebe vnitřně samozřejmě a svět vnější za objekt a ne že bůh na vás nějak způsobí nemožno že musí tedy nějak přitahovat že ho už já do sebe dostat bychom v sobě totiž máte vy jste jenom neobjevili o existenci to na věci nic nemění milosti máte stejnou měrou jako já kterýkoliv jiný člověk čili prosím vás jestliže mě učili tak těžce těžkopádně a násilně abych toto dokázal mít boha za spět a sebe toto jáčko malé s tímto tělesností za objekt tak já bych vás chtěl ušetřit těch desítek desítek let bojů za to aby se tato změna tato proměna dostavila ve se to už je tři tak aby to po dobrem šlo za týden prosím vás pokud můžete dejte si pokud nemůžete nedejte se jí ale oponuje mě a řeky to mi třebas jaký by to bylo možné jak mu jak by se mi nebo myšlení stačí nebo to všechno já zodpovím takoví celá napřed musím upozornit jak jsou zkušeností jsem k tomu přišel co vám mám jako věřícím říkat že totiž byl jsem nevěří ale protože mě lékaři mě dostali z osidel tělesnosti nás a za sebou a s ní vypadl z toho vězení tělesnosti ačkoliv se to bral jako násilí jako příkoří jako přípravu k smrti nebo já nevím co všechno se třemi ti zabíjet na ně mi to mít dycky vykládá on tě zabít nectí musí to trpět a tak dále já jsem vždycky znovu za ale též o tu za ty lékaře dá vyšlo z toho že já jsem jak víte začal být schopnost rozlišovací a v té bylo obsaženo to že se mně nabízel vůz jako sbe a ne jako objekt mimo mě když já jsem řešil věc kterou jsem nemohl hřešit tím rozumem mu míti lesními schopnostmi a duševní schopnostmi tak jsem se toho vzdal nelitoval jsem protože jsem vyčerpal všechny možnosti jsem zkušenost od lékařů že ledovce nemá cenu protože oni si bez tahu dělali lékaři své o mně byl statický upřít tak že mě nakonec operovali a musel jsem rezidua na tu bolest ať to nebylo tak bolestivé teď něco nedokázal v tom světě do to slitém bolesti ale oni tu bude přenesli do situací vnější to je tedy ježíš to je jedinečná věc co to provedli takže já jsem bolestivě snášel neúspěchy to nahý každý když v dospělém věku ale že v ní něco nešlo to mě bohu bych tak řekl duševně a to byla bude možná větší než tělesná a tak já jsem jenom odstupem od té bolesti co mě nutí se lékaři dokázal bez lítosti na konec od toho odejít a jak se to stalo tak jsem měl příležitost se klidně na to zeptat a buď se porady poradil zařídil a nebo jsem se zařídil a pak nemuseli události při na pomoc okamžitě jakmile jsem se neporadil s maminkou nebo komu se věřil okamžitě nastupovali události protože bůh nás má všechny nejenom mě rád jenomže protože on svoje stvoření miluje to je jeho obě objetí jeho náš taky samozřejmě že by se staví na pozici boha tím svým malým já to další omyl pochopitelně ale to nevadí se nemáme staví na pozici boha tímto malinký já ale protože ten bůh miluje své pocení tak nestojí proti němu za nepřipadá jsem poznal teprve se dvacetileté téměř že a když jsem viděl že proti mně už to stvořené nestálo protože stát té jsem pouštěl boha do svého tuhle toho zevního vědomí nedělal jsem mu překážky jediné proč to to nepociťujeme takhle obrácení že bůh miluje stvořený a že nic nedělá proti němu a tam se to zdálo tu že nás vraždí a o to byla sanzi li ne při byly nám a všech bez bez bráníme byli a ale to všechno je pohled zvnějšku a nebo řečeno opačně pohled na boha jako na něco vnějšího dokud věřící má snahu dívat se na boha jako nejde o nebi nebo někde mimo něj třebas jemu bližší na oltáři než v něm tak nikdy nemůže být věřícím aktuálně věřícím to znamená nemůže z víry vyvodit to co vyvodí bravurně když toho boha má v sobě on se mohu když vývod tom nebo když věří vy musíte věřit o tom že o sobě máte a on se potom stane účastným svědkem to jsem mě při cestě poznání podařilo tedy aspoň hodinu a půl teprve o tu si se kdežto tady jsem je to před tím předškolním věku až do sedmnácti po roku se mi to dařilo jenom když jsem byl v úzkých a když jsem nevěděl ti radí řeším události tohoto světa a tak on přiskočil z té prázdnoty svou moudrostí ve které je síla a vy máte v bezvadný kontrolní orgán pociťování síly boží to pocit tělesně duševně to vás přemáhá takže tím se s kontrole že vaše víra konečně je úspěšná a že tedy je to opravdová víra silná víra k tomu vás dove abyste cítili účinnost své víry ovšem že budete přát účinnost té vy tak to tady na dostali ale kontrolně to budete cítit já doufám já jsem také já jsem tohoto nebezpečí byl prost kterému byste jako věřící vystaveni protože já jsem si to nemoh přát nebo že jsem nevěřil na boha ne ale kdybyste si třebas přáli aby objektivně pro vás existoval nebude nebude bude totiž ne podstatnější součástí vašeho našeho bytí takže nikdy nemůže být objektem lidsky je vaším osobním vnitřním osoby jak ten odtamtud všechno vychází co se tady děje takže já vám to řeknu švandovně že existuje tento režim nebo že existuje tato planeta nebo tento vesmír tím jsem vinen já to je on takhle to musíte pociťovat tím vinen vina ten bůh který to všechno ustavičně tvoří a to jsem ve své vnitřní pozadí já a čím dokonaleji to ne vmýšlíte se do toho ale svou vírou to přejímá te té bříšku rozličné prosím vás vy to předpokládáte tak jasně nebo smíříte se s tím že to tomu tak jste chrámem božím to do víry prosím vás patří to není žádné jenom to co na to šli poznáním svatý pavel a v ale nějak na to musí musí to vždycky někdo prozradí do to poznání má cože ty věřící by byl nás i na náhodička tak ten svatý pavel to poznání má velíš kámen boží stehen boží ale toto jenom chrám a bůh je ve vás tak to je takový základ víry abyste já jsem tady odpověděl jenom oliverovi nabyl a objekt tak jak to myslí proto já budu muset komentovat toho pana matce že o to nevysvětlí dál ne a budu se musí opřít o a nic učenost že dalo jim to tomu pánu bohu strašnou práci než mě o tomhletom přesvědčil na sedě předčila jenom sporadicky mi událostmi občas se myslím že jsem se vyprázdnil od řešení které ve kterém jsem dočerpal všechny své možnosti a neúspěšně a tam jsem na chvíli pocit jeho moc a od sedmnácti dokud se jeho moc podíval pořád že co to je a to by byla nestavěli a to se duším na konci let a ne ale až vám řeknu to to je že ona mě přemohla tím způsobem že mě špatně ukázala důležitost tohoto světa že vod na tomto světě jak je to možné že mi ukázal že já se tuto je vedlejší že všechno světské stojí proti němu že to vnitřní je to pravé a to ničí je to nepravé to je omyl to tomu podléhají dokonce indové si který má a tak dále ale jak to za to se mohlo stát že tento omyl ta moc způsobila nikdo jiný než ten pocit má jít ten způsobil pán bůh mě a toho klamu tohoto světa pocitu tekla ne to není to pravé to není že je to vedlejší a zbytečné pod tímto dojmem veta šli na poušť aby se zdáli tomuto světu a dokonce v těch spisech svatých otců už v těch prvních křesťanů je že účelem křesťanského života vzdálit řehoře ného to považovali za velký úspěch že nelpěl na stvořeném protože to něco vedlejšího proč mě to takhle ten ta moc boží špatně servírovali byste mně to říct proč tohleto udělal o tomto vykořistování tím bohem bych tak řekl víta to na jovovi se radil pán bůh se satanem jak ho budou tady na tom světě trápit a tak by člověk vstupuje na svět tak vlastně to úradek boží jak nás tady potrápit jak nás totiž stejnou měrou zlem relativním jako relativním dobrem dopravit za dobro a zlo dopravit za ony dopravy teprve potom za všechno stvořené já napřed musím využít ceny ty poklady toho rokle relativního zla a pokladu daiví o dobra potom pánu bude to nikdo nezrodilo a žádný satan nedělal nějaké násilí listu když pojedli to podle jeho pokušení do ovoce to bylo všechno mírumilovném takhle dramatické to je všechno mluvilo ve že to čověk se dívá z druhé strany samozřejmě takže proto je duch takové či největšímu víš úkoly a zkrátka že žena jednou větou já jsem potřeboval proto tam ten byl ten omyl se otočit zády k dosavadnímu způsobu života kdybych ho byl celý neodsoudil tak jsem po něm pořád pošilhával nový smysl života měl být jenom pro boha a proto i za cenu že bych vůbec života se tento obrat stal tak se tam našel anděl strážný pomoc podobě mé matky trany krmila takže on mě taky zachránil ne ta matka že ano on při tom mně veta odvolal tohoto světa a použitá které mně podávala matka když mně osmi la mně přivolávat do tohoto světa byl pořád on a už to neska nevidím rozděleně tady matka tamhle pán bůh že on je ve svém stvoření pořád nějak obsažen a miluje své stvoření ale není vykopte a ten jak se mi to jevilo jako potom kdy se z toho vyšel než jsem se dostal do toho koncentráku a tak dále až tě ty první tři dni v koncentráku tak i vám to ne to jasné prosím vás ten věřící má s tou svou vírou se dostal situace kde od boha připlyne moc o kterou nesmí žádat samozřejmě a tam si je bude žádat tak to není samovolné při plynutí ale musí říkám ta moc přijít sama z vlastní ti a ty prosté ten člověk se svou vírou vyprázdněn dosavadního života a mírou toho vyprázdnění vona ta má přístup v toku a tam musí při a musí zařizovat věci ona musí to ne vy ona musí zařizovat věci které vypijte nezařídili takže je nám známo že věřící lidé prováděli zázračné věci proto za to mocných působilo ale běda kdyby toutéž mocí byli chtěli provést to též podruhé že oni oni to vysvětlovali tím že to tehdy bylo ve vůle boží a že mi vůli boží nepoznáváme a proto to nelze podruhé provést protože se neřídil už vůlí boží de tam působila poprvně a řím se svoji vlastní vůlí že to chceme aby provést je to taky pravda ale jenom taky pravda podstatnou pravdou je v tom že každým do činů provedli a ten víry já zkrátím ztrácím moc která do toho byla bohem vložena aby to provedl to svou vírou odstupem od sebe tedy a jakmile to provedu tak už ta moc tady není ten člověk který je věřící a neví o tomhletom tu cíle být okradl ochuzen na holičkách ten nemocí smyslů temeno i duch a já nevím co všechno vykládati věřící toho by si vše o měli opustit protože mate člověka který toto nezažíval nedaří dni ne a to je dost málo takže jestli to jde takhle kontinuálně zařídit tak já bych ho to osobní přál protože pán bůh tady není proto by nás týral nás miluje že my mu nedovolujeme aby to láskou nás to byl že by si myslel pořadí a milujeme jsme pořád myslíme že ho že třebas vyvíjíme já bych vás chtěl toto budu vězet jestliže jste silní věří tak je to už usnadním přístup k bohu to otevření se sebou vy můžete jenom se mu otevírat a to je silná víra když se mu hodně otevíráte když se mu od ní odevzdáváte takže ne abyste po každém úkonu víry byli vyčerpaní i věřící byli když neměli to poučení byly po každém úkol víry vyčerpaní takže na rozdíl od svatý terezie která už měla víru za sebou a byla v nebi nebyla by čerpá toho i neboli chopit a šla z jedné práci do druhé a vůbec teď tím neunavila tak to sou sou pochopíte oživl o tom sedí to já vel posedal nějakou moc že ta líto ze katary to zarazil toto myšlení a oni nechali o něm říkal počkejte než od víte a upálit jako ďábelskou pomocnicí jestli to co dělá bude mít dobrý účinek podle ovoce přeci poznáte o tom mělo dobrý učit karmické kláštery které byly před pádem se křísili den za druhým kvas topila tam zabarví duchovní život třeba tam s tím novým duchovním životem svým mluví duchovní životem vstoupila a ten byl tak mocný protože ona ve stavu nebe že to převracel ty lidi já jsem neměl nic takovou mele pět ví jsem tam převrátil touto mocí boží že ona vstoupil a samo do těch pěti u toho pátého trval pět měsíců až tam se podařilo že o čím jako odporoval jasu nevírou to to by nevadilo ale tím že a vás přednost například učení se řečtí ostatních věcí se naučil že a to bylo pro něho přednější dokud dala přednost něčemu jinému tak se nemohl uvolnit pro tuto moc boží a teprv kyž se se naučil tu řečtinu tak byl volný byl mohl teprv poroučení svésti mohl ten tu pán bůh se to si to je zajímavý je a pán bůh přednost léčí a to nám to v nás budí dojem že nás opouští a takže když například věřící provedl mocí víry která je od boha je to milost něco tak se potom divil že už tu moc nemá protože on vtělil tu božího do toho co provedl tam ta moc boží zakotvila a ten nejlepším pořádku protože jeho to poučil o jedné věci mělo ho to poučí o jedné věci že ne oddělenou bytostí od toho konto že on je jed jedním s tím co tomu pomohl že to za za jedno s ním ale protože se o čerpal a cíl a on byl na tom tak jako se s tím nezačal věřit nezačal aktuálně věřit v tou mocí tam nebyla tak on se cítí byl bohem opuštěn takže říkal pane bože co jsem udělal ho když mocí víry v tebe jsem toto provedl a já jsem teďka opuštěn to a to trestáš nebo já si to musím nějak odsloužit o s tou ní nějak za soudit ani jedno ani druhé není správné to si nedá za to se nedá zasloužit to nemusí trestat to se nemusí odpykat a hodit ani zasloužit nic takového tam nevíte v oblasti víry nemáte tyhle ty bludy hlavě a to má každý věřící křesťan tak to vede ustavičnému kolísání hloubka výše hloubka výše o té umordoval ono toho mordování také k něčemu je protože tím říkáním hlavy opati před jenom o tu hlavu nakonec přijdete a to je dobré protože to z hlavy nejde ta pomoc boží ale od něho já vám to řeknu švandovně číňani kteří v době ta mu věřili že se mi líbí em nemohli se zbavit dojmu že jejich myšlenky pochází z břicha a ti žáci říkali svými tak to mistře dokázat abych já tím břichem nemyslel abych byl tak svobodný jako chyby který už břichem nemyslíš a víme dobře že břichem se nemyslí ale protože měli představu že se břichem myslí tak je to takhle poutalo a protože mě man představu že tento objekt tento svět jediným faktem to by stala tak si na že my nemůžeme se odpoutat od toho mysli řek bych normami nebo ideami nebo představami to o tomto světě bez těchto představ nemůžeme myslet nemůžeme jednat nemůžeme je ani s bohem a z toho se ta v těchto plenek se ta víra musí vymanit na se mu rozuměl když bych špatně rozuměl protože já mám taky ze starý sešlý tak mě to pln jo ne nesmí bloudit kolem a ti opak a ten jak se to řekl je to tito bylo něco takhle kdo to ve mně věří když já jsem věřící že pán bůh to není ten poznává a kdo to tedy věří to ještě další tupě vedle pána boha který sedí věří se co by ty dva je to dveří to poznává a druhý tady sutry věří že vo jeho v ně den s vy věřící a to je subjekt odvozen od subjektu božího je to sobě no mise k němu stavíme jako subjekt vy to považujeme vyhověno za sebe já příklad doba toho útlého mládí jsem sebe považoval ala deka za myslící princip ten který ve mně myslí to sem já a tomu já podřizují svoji tělesnost a všechno co si tělesně přej všechny žádostí a touhy a odporu a to všecko je něco co ta moje mysl kontroluje prosím to nebyl správný postoj ale je to provizorium které musí věřící přijmout za správné za tím a u si uvědomovat že je to pro vize že se vlivem narození ale vytvoření já vytvořil nepravý sobě se kterým se ztotožňuji a všechno ostatní vůči mně je jsou objekty pozorované jako vy to věci tento vesmír tak já jsem samosebou takhle než o nevyvozovali sebe malý ale dá jsem se dostal já sem nevěděl něco o bohu nevěřil pro mě byl rozhodující moje mysl já jsem byl ten který myslí vnitřně pro sebe omyl já jsem byl ten který myslí to není moje pravé já prosím vás to pořád opakuju čili já jsem byl si subjektem nevezmeš objem že se o vycházím do poznání tohoto světa a dohnáni tohoto světa já jsem jednal z tohoto nepravého subjektu od věřícího se chce aby z počátku tohoto nepravého spí tu věřil protože nemá přístupu upravíme om záležitostech víry to je hraničit činem a toto chtěly ten ta víra byla činná a účinná učinná to muže toto vstupuje boží moc a způsobuje účinnost té víry jenom v tom případě já mohu přechodně pociťovat že je to moc boží která tady ve mně vládne že ano ale jakmile ona opadne to že já tu moc vyčerpán zase vrátit do se k tomu nepravému subjektu a o tomto ze se nadále věřím hle zase dna to jak jak jsem člověk věřící odspoda znamená zase ten začínám tu víru těžkopádným způsobem jako by šeti nikdy neexistovala to je to jak musel ježíš kristus dělat zázraky o před tím dycky když něco vyšlo z toho božího na něho co nebylo normální tak to bylo v pořádku jakmile to dohaslo ta moc toho vyšla oni to ví do vyplyne plže vyprýští do dna a už tu není a už a se sám na horečka více osamělí a osamělost té ten jeden z nejdou mentální mších příznak u toho že za tím nejsem na úplně správné cestě protože se pociťuju být sám já sám nejsem samozřejmě já jsem vždycky s bohem a kdyby mě chvilinku nechal o samotě tak přestanete se to nedá toho ostatní že bych tam bylo a poznávat že stavy existovat a já nejsem sám já proto že existuje tak jsem s bohem to by mi toho poznání až toho koncentráku i dříve ne ale já to prosím před tím mám protože když to vy tak vám to musím do se být aby věděl co ten věřící by měl být aby nebyl zoufalý když zase ta síla kterou měl odplyne a von říká ž perně to šlo ten ne se tehdy jsem ho testem byl blízek tomu bohu ale dneska už nejsem to je omyl byl tý von pracně a pořádně vyčerpal mocné víry protože o nepře věk věřící to se muselo stát a čím dokonaleji vyčerpati je to lepší jestli si musí vědět rady jak se to od nadál že tehdy není na holičkách nýbrž v té chvíli je vybízen aby šel k tomu bohu tím svým nepravým subjektem a obětoval svůj nepravý tupě tomu pravému rozumíte čili ten věřící se musí lidsky znovu a znovu obětovat a ježíš na to nešel hlavně zázraky nýbrž jež na to šel mocí kterou předal svým učedníkům takže on i za zavolat a na bych chtěl dělat zázraky ale prostě nedostanete sem se to bylina než když přivolit aby moc boží ve vás vládla a touží bojíte jednoduchým způsobem že sami sebe se vzdát byl na svého zoufalství seto litování sami sama sebe a já vím co se to čeho se můžete dopustit to když od bouráte znamená že takhle tak by to sem zapřete ten úvodní zapření to není to vyšší zapření které museli dokázat třebas učedníci před mrti ježíše krista ale toto stačí abyste tři roky mohl odít ježíšem kristem ze symbol časový to znamená plete to dosti své aby se mohli se za tom kříži a tak dále prosím je to voleno proto vyprázdnění které bylo dokonale režírován jak tomu říká tamhle antonín to byla do knize o tomto břevnově bohužel a ta mi ta pravá než takže z vás nic nezbylo víry ne bylo to je ta pravá režie která vám ukazuje že sama nic nezmůžete že to byl bůh který to zmohl a odešel protože vy jste to investovali tamto mělo být investována tím si to nenechali pro sebe se se nezavíral v uzavřeném začarovaném kruhu nýbrž se kruhu otevřeli že jste z menšího přešli do většího až nakonec v bohu a proto s potom ani a proto ji nené to a položí čemu nerozumíte a tak dále to je záležitost víry které do já a bonum já tomu nerozumím a já přesto věřím a já to nemů já to nedokážu já přesto věřím říká ty a musíte on a on proto nezažíval takovéhle těžkosti od určité doby se samo sebou a se dostal do toho že v něm svítilo to světlo a říkal já když dělám do já mohu dělat zle já mohu dělat podle svého tak nemusím podle pána boha a od tam podat svého a nikoliv pána boha tak to světlo ve mně uhasí a protože bez toho těla už dotážu být živ a zase se katrai dobrotu která mě předtím nebavila protože byla proti mé proti se styl proč ho dělal ne o nedělal to aby dělal už nějaké hříchy ale protože byl svůj pořád ještě a on ho to bavilo dělat to po svém a on si bůh byl říkám přede lidsky vyjádřen já to tak přeneste říct jak se může tak říci to chyba ale to vysvětlíte je ctím co mu vysvětlit tou chybou se na taky moc vysvětlit on si přejete li chybně vytvářeno abychom se k němu přibližovali abychom mu stále vytčená leželi a proto nás jednou vypravili na naslezli je vyprázdněna pěli s to je ta dohoda státem to není tak dramatické to je způsob to je metoda jakou se postupuje kupředu ve stádiu vesmírového časoprostoru tam to jinak nejde kdybychom byli mimo ten co to prostor jako já jsem byl v tom koncentráku pět nic a to je viděli časoprostorově tak to nemuselo těmito principy zařídit tak že tím vede řídilo vůbec pro ni a ani chvilinku a tím neřídil rozumíte mě je to zodpovězeno a musíme si uvědomovat vyhozen zažil že to vždycky šlo jinak ne a jak jinak to vás nemůže poučit nějaký karel makoň nýbrž ježíš kristus svým životem takže já si ho dovolim já dokáže pořád budu ještě k tomu příležitost dokonale roz nebo dokonale to ne podrobněji a nejpochopitelněji li abyste viděli jak vy máte jednat by po nohu abyste nemuseli z toho dna víry tak dlouho sbírat že by se to duchaplně nazvali temnou noc smyslů nebo temnou noc ducha že on se svíráte stene jen ty smyslů vaše smysly nenu představu fungovat vlnovou sloužit let kde mám sloužili no a já jsem pozoroval že ta ten národ smyslů umě postupovalo velice radikálně nikoliv pomocí takových do shodou jí hloubek to byla záležitostí jedné extáze a no tak to je prosím věc kterou budu se vysvětlit detailně takže od toho odstupuju aby se naučili jednomu je velice těžké umět zapomínat na co se má zapomenout že si měl nějaký úspěch kdyby věřící toto uměli napiš kdyby věřící to uměli zapomenou že jednou s nimi chodil bůh že jim pomáhal a že jim to všechno šlo a teď jimi nechodí tak bych jimi mohl chodit pořád potože by sebe nelitoval by sebe nelitoval protože sebe litují tak se odvrací od boha a vrací se k sobě to je druh sebelásky přátel jemným tí a ví čili schopnost zapomínat na úspěch i neúspěchy a začínat vždycky znovu pomohu to je na cestě víry velice ne byste antonín poustevník že ano lidsky ono a ne podle nějakého receptu po celý život to nejvyšímu že ty vaše prostoty já tomu vnitřně říkám s prostotu ti dělat pořád po staru ale já nemohu na této své cestě takhle to stopovat ani teď ani vymstí to není tam nějaká základní zkušenost o které musí vědět na tou sebou pomaloval to je to co je mi do volnost si pamatovat ale není mi dalo být nelítosti ví na tím noří do země se moc že mi to nejde že mně to nemyslí to ne to náleží mému věku že jsem se line za to musí být stejně rád jako za přednosti mého věku které jsou jisti dá li tím že před řečeno získá už tou míru moudrostí tím že na tu natropil tolik volovi a hloupostí že už není ani schopen další ani tomu nemá víry další vyrábět že ano to ského veliká moudrost a do se nám je tady to tažení totožné s vírou které jako když se ptáte asi opačně jaký je rozdíl mezi broukem a květinu proč se to tak to já nemůžu pochopit a jsem rád že to nechápe ale vy se ptáte opačně i nějaká nějaký svou lad nějaká souvislost mezi jak to zlatého diskem to vás se s ním mít já to tu dá becky pěšky to byl ten lucifer to byl svět ono tomu to myslel nebyl žádný sedění karel makoň tak já to se snažím ho trošku následovat toho satanáše víte abych dokud se ukázal a tam tedy souvislosti naši osoby tažení s vírou platí tohleto bůh já to řeknu lidsky věří hlasem věřícího nás přeje mít ve svém domu který jsme opustili jako někdo kterého nazval v podobenstvím ježíš marnotratným synem ale on nám k tomu dal náš podíl to podíl ma ona to dalo práci a dávám to pořád práci jak se tady ještě všichni jsme než to všechno poženeme pro slámu je v že ano a tak dále a promrháme a to že vím to člověk stát ta promarníme to nám dá práci a proto že za tím temá te plném se práce s tímto prožívání promarňování tak proto vám nevychází vědomí o tom jak je sladění a mezi vírou to tažení boží vám totiž strašně vzdálenost to tažení dáno pro každého kdo ještě promarňuje a to tažení totiž záleží to z konce světa když se ten roma radující zase vrátí nazpátek k tomu ti to že už nemá co potom ano nenese tak opravdu nastane tedy když už ne byste na holičkách lid máte ní dispozici také víra má druhý stav k tomuto že ono vás velice brzy do vání ke koncům třiceti vní koncům ale vždycky vyčerpáte sílu té víry tak zase už se na konci takže by si mi tu je te konec světa rozumíte víry se nesčetněkrát minulé konec světa zrovna jako v tom předškolním věku a potom školním až do sedmnáctém roku kdy kristem vyčerpal tři poznání správného té nebylo země moc neradím byla tak jsem byl zase dycky normálním v tomto vězení že je to zevní eště nepovažoval proto že jsem nepoznal že jsem vyřvával jsem věděl že to od boha