Karel Makoň: 86-23A (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

to taky když si to přeje to ve starém zákoně se hospodin na náramně zlobí že statickou zneužívá moudrost která mu byla od hospodina svěřen a potom jako statistik ne sem si módě tedy v oblasti duchovní asi sem jsme nepřátelé tak dožívá ono od toho stavu ku plynu nějaká a čili tomu mojžíšovi byla ponechána moudrost toho typu která odpovídala jeho způsobu života a tam měla být dostačující pro to aby třebas i v šestnáctém století nějaký pan svatý jan z kříže se toho znovu chopil a vyvodil z toho celé povídání o duchovním postupu na cestě člověka on soustavou smyslný a smyslových aktů velepíseň mám na mysli pochopitelné o tom mluvím za mnou je bizarní duchovní postup od začátku do konce přestaly zákon nový zákon se ježíše a řízení a nanebevstoupení nebo setina tedy a on to znázornil a obyčejnými smyslovým a smyslnými ty a takže bylo ukázáno to co je například v indii v kamasutře a on si to indové velice cení tam totiž to je spis pro žena a ne lidi jak si mají při pohlavním životě manželským počínat to by s jakou kali jak byli odborníci na a to je jedno z posvátných spisů kamasutra indického náboženství a tak on něco takového vydal po že byl veliký odborník jak manželském tak nemanželské životě o pohlavním mysli tak to musela pohlavně při do chutí protože například když vás to s vámi četl nemá to čas by minimálně jeden den maximálně dva dni by vám to mohlo vyvodit celý život ježíše krista a všechno co před tím předcházelo úžasnou moudrost která v tom je obsažena celá moudrost celá kniha vede k velepíseň je byla takhle předloženo otevřená to nasát listopadu třicet devět proto když jsem vstoupil na duchovní cestu tak jsem měl tento listopad za sebou neměl ale měl jsem ho za sebou vnitřně nějak o jakou třicet nebyl dokud sattva tak jsem viděl když stovkou potáceli hlavičky jenom obyčejné a ale ta ba na byla celá ježíš kristus tam byl seděl otevřené bible ukazoval na určitou stránku otevřené bible a na stránce bylo a a omega na kterou ukazoval jsem začátek a konec přesahuje přes začátek stvořeného dříve než bylo a tak dále jsem byl že jsem a du za tím jsem zatím konce asi alfa meč a ten začátek i konec najednou to sem potom za revizí potom o celé začátek jako se snadno že jste se to nějak nuče u pronikne začíná měl to končí a proto pana matení nádi nekončí to je zajímavý o nad tím že ve časový i ten je boží a nejhorší život někam vede do si mohli myslet že tedy musím žít na tím životem to ne to bych nerad ale i ten někam vede s touto pánu bohu nezvrhá že v raja kým byl třebas hitler je ten vrací zasluhoval podporu boží a tak dál že mám mluvit o rovnováze mezi modlitbou jak se bylo chystám od rána k tomu ti modlitbou a činností řekl jsem tady za tím znali pro to budu ještě opakovat že upnou rovnováhu sjedno nechci nebo nectí přivodit nechci ani napovídat ale osoby výkyvy byly co nejmenší a nejméně bolestivé aby nezdržovali ale je správné aby výkyvy byli protože soustava bez výkyvů sama sebe ruší celý tento svět je postaven na chvění to znamená na víty a a protože z něho lidu tak dokud jsem a tomu co je bez výkyvů tak pokud jsem v něm tak musím procházet těmi to výkyvy a když to chci zruší to je naprostý nesmysl čili vás budu spíše učit takovému zvláštnímu druhu rovnováhy kde to nikdy mnohá ze dne ale je to v takové míře rovnováhy že je to účelné aby něco někdy něčemu předcházelo předbíhalo vy porušoval nová hu a něco zůstávalo pozadu a aby se to střídalo podle potřeby a tohleto teď předvedu napřed historicky a pak ve vnitřním životě že bude to zbožně obtížná věc protože přede mnou to nikdo ještě nedělal pokud a zažil toho sobě pochopitelně ale nezbyl to slovu takže tady dělal li jiným slovům něco poprvně jsem tomu dovolit protože na s tímhletím vtipem začli lékaři poprvně vystou my víme lékařství osamostatnili vědomí lidské aniž by ten člověk při tom zemřel osm ostatně li jako vědomé to je to by mně de o to plaketu za to a do morana kavka je to plástev ka prahy zemřel dám pochopitelně chce svým kolektivem který to to pravé nechtěně ale provedli a pak je nezemřel to se hned tak nestane a protože se tohle jsem byl začně prostředníkem k tomu aby se toto lékařské vědě stalo když lékaři vás toho nemůže vyvodit důsledky za tím tak proto mám právo vyvodit toho důsledky duchovní aby lékařská věda jednou z toho mola fyzikální bylo prostředky nebo věci vyvodit a doufám že to vyvodí ne nějakými drogami nebo nějakým operace ale jinak do toho výmluvy nebuď ale ta se vrátí jako bumerang když to jde z historie převést do vnitřního stavu a vnitřního tomu zpět do historie a to utíkat dělat napřed to převedu z historie do vnitřního stavu a z vnitřního stavu roste a když se do konce nebo nešla nepotře něco udělat stvořeného a sem to převést pátek nestvořeného tak prosím vás co na svět je nemožné všecko čili nebuďte pesimisti a kdybyste ale toto zrůdné vyprávnění kde se mává hodnotami tak že se převádějí z jedné kvality do druhé jako něco samozřejmého kdyby vám to šlo proti srsti když tomu třebas nerozuměli protože on si to on toto nikdo nedělá jsem na tu styky a tak to řekněte budu se opakovat říkáš se sprá opakuju protože vím že je zapotřebí ale se budu kořistnická tolikrát to pochopíte protože tyto věci se dají pochopit a vám to konce řeknu že když se nepochopí tak se podle nich nedá jít a tuto přeměnu máme provést a když ji rozumově nepochopíme tak to potom bude muset být pod a ono to zatím polem de a jenom proto nepochopení to takhle šlo proti a jako dítě neměl proto pochopení abyste dospělí lidé když se mohli být k pochopení se možná před mentální dospělostí no a to eště nemáte ale se před činu říčky ho a mentálně ne víte jak mám požívat vy nebeř dospělo tak se s nevíte že integrační pocit oceňuji naopak si myslím že ho máte vyšší všichni co tady ste neš ale to není mentální dospělost no tak my my očí a to jinou než nic to si potom můžeme říct se vrátím který rovnováze začnu od geneze zase znovu ale teď to budu převádět na činnost lidskou a na lidskou modlitbu duší si nebudu vám ukázat obraz geneze a tak to počínání mojžíš a to jsem vám předeslal že odtamtud to beru vědom víte vidět je to odtamtud beru že odtamtud du do toho nitra ale praví ochoten ho nejste svědky je že z nitra du na to na venek této co vám těžko mohu tady vysvětlit ale jsem proto schopen možná že poprvně v stoly evropy toto takhle vykládat protože na to du vnitř ku navenek a když na to jde člověk jenom zvnějšku do nitra tak na této cestě jeden jedine úspěch že se nekonečném nesetká maličký nespěchal zemře jako zvíře a to vám nepřeju jenom ten člověk který na to de nitka navenek uctívá od začátku od začátku od samého začátku do konce čili vaší víře budu přidávat nebo budu vás v k tomu abyste tento pochod nastoupili z nitra navenek tak vypadat víra víra přeci není země víra je něco mimo a tomu věřím čili je to my spíše si mysleli vymyšlené někdy někým ale ona ta víra měla by a a tak je postavená na vnitřní zkušenosti ten kdo ji stanovil například ježíš kristus ten přeci čím zkušenost nepřede že to šlo z nitra navenek ale neberu teďka stoicky berte to že to takhle pořád de že i u vás jestliže uvěříte tak to byl vnitřní pochod pro který jste uvěřili jestliže někoho milujete tak je to proto že vnitřně mluvte boha jestliže někoho nenávist tak ho nenávist boha a ne toho konkrétního kterého nádí a tak dále takové takový převaze to aspoň přímek že to tak je ve vás musím působit jinak se k víře stavíte jak se k víře stavíte jako k něčemu co vymyšleno a ta nová vnějšku působit k níž půst protože ti to vymysleli byli patrně než vy dejme tomu ten mojžíš anebo ten ježíš takže my musíme jenom věřit že to vzali z vnitřní zásobárny moudrosti a to mi dělá buď že v země kristu že když někdo límec tak to by jíme tam někdo americe byl ale tady než čistý zvídá bylo v tom nitru a odtamtud tu moudrost bralo to zredukuju pokud nebito podaří na dejme tomu svědectví o tomhletom ze starého nebo zákona tak teď vám řeknu zalívá člověk činnosti on se vnitřně procese roz tak aby mohl být činný jako člověk po pádu z ráje protože jinak není v tomto životě pro lidstvo k ničemu máme li být prospěšný této společnosti a to od nás ježíš kristus se to nás spasitel ce aby moh abychom mohli tím způsobem nespíte s kým kolu spolupracovat tak musí nás chytnout za pačesy ve sílíte spadli z ráje tak byste při i spadli z ráje prosím tak je to v pořádku my můžeme nastoupit tu činnost která můžeme nazpátek do toho ráje se ten ráj pardon do toho nebe k tomu bohu do toho příbytku božího u boha která je to činnost vám teď budu definovat tu činnost která spojovací charakter napřed to budu definovat metafyzicky to znamená negativně negativní pojmy to to není není to nost derou děláte pro sebe není to činnost kterou úmyslně se protiví proti víte tomu co považujete za správné protože vaše váš mně vás nutí k tomu aby se třebas kouřil to není tak činnost spojovací a a jen na dvou vaří pády to stačí v negace přejdu na pozitivní pohled na věc to znamená ne tak správný pohled je to pohled okleštěný ale potřebný protože na to najít jako vnějšku jako by zvnějšku oni totiž že nejste vědomi si toho procesu vnitřku na venek aby tam ne něco mohl vnějšně vnímat tak budu dělat jako li o tom nevím a jako do procesem neprobíhá vědomí jako že probíhá a budu to říkat za vás tak jak to vidíte jaká činnost je správná a je činností spojovací taková která je ctnostná a která bere ohled tedy na své okolí na bližního a která člověka dostává z toho úzkého vězení sobeckého širšímu pojetí života na říkat že jste manželé a máte rádi svou manželku manželka svého manžela a tak dále se děti a tak dále to je rozšíření to je správná činnost přestože to sebeláska v tom velice a je to spojovací činnost tomu a chátrat protože to není pro vás kamene kdybyste si jenom nad něčím dumal služeb byste přišli na hluboké věci tak je to činnost nesprávná a nemá spojovací účinek takže když někdo třebas dělá napsati pro sebe tak to není spojovací charakter to správná čím když tu raketě ve společnosti jinými tak vzájemně na sebe působí aniž to vědí a je to správná činnost takže se doporučuje toto dělat to kolektivně spíš ale nebudu do světa a přecházet že tady vsedl říkat ukazovat na dno protože okolo se jimi hemží proč je ctnostná činnost začnu zprostředka spojovací činností nebo správnou činností spojovací v nás se správné protože jsem si tu nost nevymyslel a notně byla vštípena se podřizuju něčemu co mně bylo vštípeno někdy za těší okolností kolik se musel dostat prstů než jsem se dosti jako přestal říkat no tak nitra mysli jak to si těžko dopracovávali některým zásadám společenského života a že tedy za to větší do věříte jenom společnosti ve které žijete čili že to přicházelo zvnějšku že otesáváním vnější upozorňuju vás hned že to je poloviční pohled na věc vypadá to jako že vás vychovává rodina škola společnost poměry a tak dále do slušnosti velice málo se to že to činí devadesát de pro ten chátrou vaší zevní osobnosti o to jenom tvoří bytostem tváří vaše tak andré které potom nakonec vás brzdí v tom pochodu do věčnosti ale on na to společnost to všechno zvnitřku si to matka přítel nepřítel nebo rodina nebo celý národ jedno všechno to martu protože oni musí na tom míti boha a tady by pořád do nelekla to znamená kdyby to nešlo z vnitřku tak to nemohou odívat tím konkrétním hávem že to odívají třebas hadr a nebo příliš lidí hávem který je tak krásný je člověk s tím zrakem na tom ulpívá podívejte dál za neba dál jestli to nezakrývá malomocenství uvnitř na tom těle bytosti to je jiná věc temnému tím řešit ale tuto kapitolu klidně zakončit tím že řeknu správná činnost je taková která se aspoň částečně zbavuje pocitu oddělenosti která zbavuje aspoň část se pocitu oddělenosti tím že pro někoho něco dělám se částečně bohu pocitu oddělenosti když ovšem přitom myslí jenom na sebe ti to udělám abys ty udělal za to něco tak v tomto momentů přestává to vyčíst spojovací a tady nastává propast a to vás před tím varuju tady je první propastné jsem se přiblížili že když nesmíme jednat jako zvířata když jsme správně mravně jednat zvíře dělá všechno účelově pro sebe ani kuře darmo nehrabe něco pro sebe abyste to zaplněno dostali a za to spočtěno tak to není činnost spojovací když to děláte protože je to správné to je činnost spojovat je správné pomoci třebas nepříteli nebo tak nebo tomu do do pro nic nedá domy zmítáni neuzná do do třebas praští nebo to je správné ovšem příležitost aby toto dělal někdo pořád vlastně jenom učitel ale křídu že jiné a jenom když správně koná svoje povolání jak taky ne když to dělá na proti peníze když je tam prostě jenom proto tihle tím co jsem říkal aby si viděl a o živobytí tak to není to spojovací činnost bych to ještě jen říct jsem pro stoho důvodu mi dycky země že bych za to musel být peníze protože jsem tehdy rozeznával mezi činností která sice je spojovací charakter třebas když by byl knězem a někomu nezištně sloužil ale protože by ho to dostával peníze tak bych srážela tuto činnost na kolem řečeno jemně a hodně ovšem dělníky živé jsem vždycky byla peníze za vyučování a k ale nejsem ochoten brát peníze za vyučování této společnosti týkat se nebudu mít tak jsem nepřijel a to poznáte ale nedonutíte za prahem jsem dostat to ne prohlásí nemám peníze to je symbol příklad nejsem do zdráv to je nemám peníze nepřijdu protože abych tady nemoh plně sloužit tomu tady nebudu jsem tady ve službě ve službě bohu nebo a vy jste plevy nebo za padlou a tak dále to nebo tady opakovat ale jsem tady ve službě je někoho jiného kdybych nebyl v osobuje tak bych trdil že říkám co co se podobá činnosti o které se říci sobě ježíšovými že nevím co činím vím co činím tady překlenul propast které by měli podle mého názoru to je chybný názor dávno být překlenouti v lidstvu dávno by se lidi neměli brát rožné indové názory že náboženské názory a a vůbec to a začíná věna pavlači tehdy větou setky to by neměl být že znamená že bych se rád nehádal ale znamená to je jenom že to neřadím činnost tam které by za normální okolostí vedli ke spojení s bohu bohem tyto rozpory nesmí povahu tomu říkáme antagonistickým povahu harmonickou solidní vedoucí k tomu cíli duchovnímu a to znamená když sobním menší rozpojit tak je musím umět srovnat jako řek v sobě náleží takže myslím že se tu kapitolu bych mohl zakončit tím že bych řekl že lidská činnost spojovací je v rovnováze s tou úrovní na které žiju tehdy když se nestřetává ani se sebou řešeto to je sebeláska příliš náš na nedbám na venek na nikoho ani ve společnosti že totiž vyhovuje pokud je to správné uto pocitu za správné i potřebám společnosti tak to je činnost která neruší modlitbu nebo je na úrovni modlitby prosím zase to nemá tak zhruba že prosebná modlitba je modlitba která nemá spojovací charakter jenom zhruba ozářit protože se obvykle modlím prosebně tak že radím pánu bohu co dělat čili o považuju za bl bečka to je dost odvážné a to si mohu dovolit jenom proto že ho považuju za nějaký objetím sebe na který musím působit jež patnáct názor že musím pána boha přemlouvat něco mimo dše pořád učící tu těchto lekcí chrámem božím jste a bůh ve vás před přebývá že ano ale to a nepomáhá my se modlíme prosíme pána boha udělej tamto nedělej tohleto chudák pán bůh do pak tato eště nějak do přežije ale když to o takovou a tu třebas a nadutá se modlí za vítězství zbraní k témuž pánu bohu a ne o třebas angličani na druhé straně a moji pozic bělají a vraždí se panečku co ten pán bůh dělat představte že on miluje a ne objevně strany i ty ne ty angličany to je perná pozice bych nevíte být ani chvilinku na pozici boží eště že zná v to nikoho nečeká my se klidně lejme do jeho příbytku a tam na neměří denní rozkaz se máme udělat toho pána boha ovšem to říkám boly tam nebudeme spát čili bude v tom přílivu pořád vede jak se máme podílet na činnosti boží čili na jedné straně když se tady lodím ale tím pánu bohu a raduje tak vrcholem spojovací modlitby by bylo kdyby nebo bylo by to příkře spojovací kdybych naopak k modlitbě se podřizoval bohu více jeho vůli o moudrosti jeho lásce než jaký k tomu dává příležitost boha činnost činnost mi totiž nedě nedává tu příležitost protože příčinu s tím musí myslet na tu činnost kdybych nemyslel tak sedím a zároveň se na pána boha to by to dopadlo to bych minimálně přišel o život ale nic bych nepořídil ale začne by to nebyla správná činnost přičísti nesmím se na pána boha musím se na to pole na které které obdělávám jeho nástroj ale při ne modlitbě nesmím myslet na své nástroje se musím od těch nástrojů odpoutat tím dokonaleji se odpoutám tak tím dokonaleji je rovnováze moje činnost při na boha nemyslím s tou modlitbou při které na boha jedině myslím ovšem musím k tomu dodat tak činnosti které na boha nemyslí je činnost uvědomělého nástroje ten nástroj že jakoukoliv schopností něco dělá že je to schopnost bohem daná bohem pořád při římana podporovaná kdežto při modlitbě zase si musím vědomovat že je to takže boží který mně umožňuje abych po něm toužil to je ta obdoba nás a tady skončí žena říkal dělej to co dělá šel by si přitom na boha že a ten šla a krišna říkal byl nějaký člověk který chtěl vidět pořádného světce a ta se svýho mistra kde by ho jako našel a ten mistr mu řekl ji tam a tam na to atomy světa o vidíš a on tam šel a viděl orajícího člověka byla přelila ráno náš oral a večer ten oráč přesta ona bez přestání oral a říkal ten žák tomu ráčí mistr k tobě střídá protože řek že ty jsi největším mistrem mezi mistry řekni mně laskavě kolikrát si během orby myslel na pána boha a von říkal vůbec ne protože se musel pořádně orat a abych ti dokázal že tomu tak je správně tak vezmi tuhletu číši a ti na li plnou vody a vidí odtud tamhle tomu stromu ale dávej pozor abys neukápl o to pochovat a ten žák tam prošel neukáplo mu a mi jste včela zeptal kolikrát tím se na boha vůbec ne jak by mohl myslet na boha a to by byl ukáplo jsem musel vrátí tak se to správný dělej to co děláš ne a dělej to správně tím myslíš na boha takže to se musí vždycky takhle propojit věci mezi sebou správná činnost je správnou činností spojovací tehdy když děláme stoprocentně když jak říkáme plzeňáci neodíváme nebo s čám ne odbývat lidský dovést dokonce dokonale ono nejde dokonale jak mohu nejdokonaleji to provést taková činnost spojovací charakter že ona právě ta činnost dovádí do této dokonalosti začíná být protivná a když začíná být protivná tak člověk musí jo rozeznat jestli to nepřeháním věč o vůbec lidské muže dokonaleji udělat a když ne tak se tím nemá reka rozčilovat tak to doved do konce kam se dovést a hotovo a ne o to pustit protože začíná být protivné protože musím tady dělat něco co bych normálního opomenut a ono by do taky šlo o by to taky taky by to fungovalo ale všelijak takhle se nemá činnost provádět z že miluje raději si co chceš jestli se správné ale to musí být souběžné a jak to přijdou tažnosti miluješ vás tady učím ničemu jednomu a druhému ale vás musím dovětkem dycky naučit sou věčnosti těchto dvou věcí a jak tedy milovat neutrální činnosti že to teďka nebudu živá po byli domyšlení jedno činnosti prostě tak je to a o to že se neplyne na druh neklidu a neklid této cestě největším hříchem čili únavě neposkytne te slovo z unaveni odpočine si ale nebuďte tím rozčilení že se unaveni nebo se na nich li tento ale i to umíte dále únavu musí překonat aby vás nebo a aby vás nezneklidňoval únavou pracovat to není v něm totiž v tom smyslu ono je to hrdinství lidsky ale o spojovacím to nemá účinek ježíše jestli ježíš kristus říkal o sobě zahradník že unaven sem a křít tak to tam muselo projevit spánkem těch jeho vlastností že on to tam totiž život ježíše krista povahu snu rozloženo všecko do jednoty součástí našeho on to s novým způsobem vykládá že rozkládá nějakou jednotu do škatulek abychom poznali co se v které též a tu děje protože on se v každé buňce něco děje to nemusíme vědět ale těch přiláká naší myslí to bychom měli vědět protože on i když nevíme tak nás to ruší stínem rady proč se mně hodí a v myšlenky řadu koncentrace když jak ti a za zastírá ledového žít rodí v člověku které se tím nikdy sem neměl rád to s tím že uměl odpověď proč nás tohle teďka se muselo předmětem na to nemá od že se nesmí se že ano ale pověděl jsem ochoten to olova k tomu by byl vybrat do dělat jo nazvána starého zákona že genezi sme se dostali takže my si nebudeme vykládat těžkosti které člověk na úrovni než spadne z ráje ale vona totiž ten pára aktuální záležitost kdyby totiž se neopakoval tento jev pořád nanovo při každém zrození člověka tak by se ho s tak by se to dále nepřímá ale jsem si všiml právě proto se v přeškolním věku se stýkat s těmi ducha promiňte že se takové kapacity duchovní tady pořád dotýkám ale i brumově tak jsem se neděl že zvířata jsou báji pro jsem se nedověděl a že my jsme schopni například jsem byl schopen třebas s těmi tam v tom ráji kontakt to a protože patrně jsem přes ten ráj taky dolů spadl ještě dál než ty husy do toho lidského života dál protože ta zvířata nemají tak komplexní zařízení transformační ne transformujou tolik vesmírových sil do jedince takže nemohl i potom se vzepřít nebo vzepnout takovým výkonu jako člověk ale ono takže ona je to aktuální kdybychom chtěli rozebírat ten první vstup do tohoto života a myslím že tím si beztak nebudete asi vět rady když ty děti přijdou abyste nezačli vychovávat a a ale přesto tak při jenom heslovitě řeknu jak se takové dítě přišlé na svět vychovává když totiž takové dítě přijde na svět tak ještě nevešlo se ještě je tam jenom tak malinko zachyceno aby jenom do míry jak potřebuje aby tady zůstal na živu to znamená do kteří mu násilí přivodí narození i leže mu platnou do za aby zařval e čili on se dostane tímto způsobem násilím do tohoto života a na patrně kdyby nezažíval tak by to asi tak dobře dopad do s tím porodem nevím nejsem porodník ale mám bohem že se vždycky musí mu vyrazit dech jak se říká protože v matce dýchat přeci nepotřeboval e tak ono to odplá čili začíná ale to vyrážením dechu nepřivede celé člověka vědomí protože ty smysly ještě nejsou připraveny pořád se zdokonalují a tak dále tak to dítě vnímá více na začátku něco co nepochází z tohoto světa nýbrž co pochází z vnitřního světa on vyšel z vnitřka všechno se rodí zvnitřka on je ještě do dítě daleko víc o tom nitru věcí než na zevní jeho straně takže se vám říkal ráno že člověk v berte je invertní ale kdyby nebyl introvertní když sem vstupuje tak že by to vůbec nedokázal být najednou introverse vrátí k tomu ale za jiných okolností takže nyní věcmi než to dítě to není ta žena nějakými pudy pohlavním nebo to akové pubertě ale je taženo celou smyslovou činností která se teprve otvírá čím více otevřené smyslu za druhým tím více nebo snáze a dokonaleji ona vypadává z toho vnitřního poznávání věcí takže jak to bychom musí vypadat bojí ty by měla kdyby člověk byl schopen na to a na to vůbec měl aby to oděla působit na něho vnitřně aby ten vnitřek je tak brzo neztratil takže dejme tomu zastavme to tak protože vás každé prostředí ve kterém se ocitne dítě dělá dopuští se jedné chyby čátku že v tom dítěti nevzbuzuje vzpomínku na otcovský dům a to by byla snadná protože právě o tamtud odešlo tomu vnitřní svoji podstatou o které vůbec nevíme takže by se posílila ta vnitřní podstata a to dítě by tak do sto otcovského domu nevypadlo nebo ten otcovský dům by byl mu byl blízký a protože tohleto neumíme a nemohu vás k tomu naučit kdyby to sám třebas měl tak jsem to dělal jenom sporadicky a někdy protože jsem nevěděl by to dopadlo s touž to sice vymaže pozdě tak vám radím abyste na to dítě co nejvíce mluvili abyste v naučili mluvit včas abyste před ním neřešili svoje konflikty protože na to je citlivé abyste o ušetřili sví vnitřních kouká jakmile bych měl býval nějaký konflikt ten se se dovedl vypořádat tak jsem od dítěte odešel aspoň na danou time tu ne jako to záření země tolik nepůsobí a to je jedna věc za druhé v jeho přítomnosti myslete na věci dobré a jimi se zabývejme tak zapře vychová vede ho přes to bych naučení řeči vnímání bez řeči to znamená když k nim udržíte tenhleten a po těch kam o tady líčím a tam by ten článek chyby a vím že tam na a po nebude tak snadný svým dětem ale přesto tenat bude to znamená vztah vnitřní vítězem tady bude každého rodiče je například tak to dítě bude na vás reagovat nejenom při popudech rozumových nebo že se na bude mluvit nýbrž tak že se na bude myslet v dobrém že se bude něco přát dobrého takže bych myslel že dítě než u usíná by mělo být doprovázeno přáním těch rodičů aby se mu dobře spalo a aby tam zažívalo to nejkrásnější co může a když se budí zase naopak aby se nevzbudilo do situace která vyprodáno byla šokem zkrátka u toho rodit by se to řeknu jednou větou by se mělo dbát o to aby nedocházelo k nárazů jako třebas to bylo u se to nepovažuju za správné že takové nárazy nastaly n nešlo to jinak protože někdo za tím musel odnesl o své kůži aby mohl dokázat co nemá být tak ty nazí považuje na ne zastáním co veliké počínání na druhé straně za veliký břemeno protože ono to zavazovalo k něčemu čemu se malty vůbec nezavazuje ještě nebo není na to čas aby se zavázal tak a když tedy ušetříme to dítě takových nárazů tak by bylo dobře kdybychom vyprávěli tomá jednoduše duší sny životní dospělí aby potom pochopili daleko luštění souhru nebo nerad událostí do spis tedy nám přes přednášejí dospělí lidé tak to je nejsnazší způsob v tom že mu vyprávím pohádku prosim vás nenechte dítě na pochybách že to co mu vyprávíte není skutečnost ale nech toho taky na pochybách že je to obraz skutečnosti čili že to je nějak co analogického skutečnosti že ta pohádka existuje ale světě vám začnu takové jako pohané viděl a to jdu tak petříku se sítem pak no samozřejmě tak pojme do pohádky teď jsme pohádkové říši otevřeme si tam vrátka jestli to mistři tam otevíráme vrátka že váš tu pohádku dát tím se ta vrata otevře otevrou tak se otevírají vrátka v každému člověku kterého máš a ke všem v dojem které máš a ke všem tvorům vůbec tak jsme otevřeli protože máš pohádku a a co bych chtěl petříku budu veselou boha nebo strašnou boha nebo znám pohádku to většinou chtěl mockrát opakovat pohádku ze začátku protože to za opradu mu to nešlo hlavy ne tak se musel plat vyprávět vám řeknu to je obdobná situace jak podává dospělého člověka když jen nějakém koncertě těžkého by obyčejně my odborníci potřebuje několikrát slyšet je to co třebas to bolí jednou poslechne a z toho něco třebas když jsem poprvně poslouchal ram se jak jsem z toho neměl vůbec nic a dneska v tom mám tolik časem nedá ani byl jsem se styděl jak jsem plakal ale radost radostí jsem plakal a se myslí že se o nějakou smutnou záležitost vedle jsem musel odejít po představ a rychle se