Karel Makoň: 87-18A (přepis nahrávky)

sen se zdál proto aby tě po sil ve víře a nikoliv v té míře která všechno ví tady se neví ale víře která je nadšena vždyť učedníci páně byli nadšeni ježíšem kristem a probuzením šli a za štrnáct dní bylo po víře že a znovu musel věřit když viděli jeho zázrak ne v té ani ne jako v svatý a takhle vypadá víra a čili to je to mě kdyby se nedostalo podobného podnětu jako té toto snu tak ta víra za se bude ochabovat ano a zase budeš muset svatými podnět protože na cestě víry téže cesta vá není jiný způsob postupu člověk je dualisticky veden a je pro něho výhodné že může být poučován řek bych komplexně o integrálně celým životem celým světem pro ten by mělo být jakékoliv popít nutí na této cestě velikým poučení z kdežto pro mě klopýtnutí a ne cestě je nalitý nedopatření to je to je veliký rozdíl a teď si ho važte asi správné že z pravého obojí na různých cesta leadeové cestě si našeho člověk má někdy pocit že byl jest a bude takovou jistotu. je kromě toho i něčím stává ustavičně tamto spadá je to obraz víry no tak je to oblast poznání samozřejmě ale trvá ten ten okamžik li ten pocit ná jenom tak dlouho jak dlouho to ten člověk potřebuje aby to trvalo neboť on znal na dané situaci musí mít nějakou jistotu ano a oni na nabývá protože on se patrně před tím vyprázdnil otcoa sebe a protože jsem vypadl sama sebe tak tuto tu nabyla čili to je věc bezáporu rozumíš a na cestě víry je sebezápor také důležitý to je obecný prostředek na kterýkoliv cestě existující ano potřebuje v to tom státi člověk se tomu rozumět ale pomine to jeho už to tam je sami tři a dole ne to taky že jo a nese naděje že tomuto porozumíte rozumem protože jednou se stalo v životě za tři roky to hodil pán ježíš s těmi své učedníky že najednou svatý petr šel k tomu došel k tomu nechci říct názoru v jedění že vedle sebe má jí syna božího a prozradil to ježíš ty jsi syn boží a on říkal toto tě tělo nezjevilo tam říkám a s nebo a šat překlad na tom nezáleží to neměl s těle ne znamená z rozumu ničit nýbrž to bylo odněkud odjinud ale nebyl to neomezené on to měl pro ten případ on to měl pro ten čado bylo zapotřebí a takže prosím tě to omezen bohužel ono to ono ho to ale pasoval jeho jako pasovat na bytí ře v tom smyslu o to osoba stát na vůdce stát tak se staké onen výrok že mu byl přístupen něčemu nějakému poznání kterého v té době ti ustati učedníci nebyli při tunel přístup a nebyl jeho schopni chtěně říct čili za tento výrok se stal petrem skalou na který to stavím nějaké zdá se to postavil na takové křehké by tak řekl která za chvilinku neví o tom že stojí vůbec ale on stojí takže prosím vás než jho tak jak se to stalo nebudu jaké eto ukázat co je to život ježíše krista je všechno ukázáno do se pozorností máme odpověď na předměty a je na tuhletu jak je to s takovou tou jistotou která není z těla je to je tady jenom jako záko když člověk není v tom trvalém stavu poznání aby člověka vymanil z příliš hluboké nejistoty nebo zbytečného ta pán a se někdy nepřijde pošta paní j třebas jeho zapotřebí jak je to s tím tažením řek bych jak tomu říkají křesťani za přirozeným o kterém převědčil si ho nezaslouží totiž vědomí o tom neví že by si tušil jak to s ním je je to způsobeno tím že ten člověk se k tomu stádiu stažení dlouhou dobu připravoval a nevěděl o tom s ním připravuje když jsem se v sedmnácti letech ocitl tváří tvář nesmrtelnosti tak jsem se dříve přibližně do těch sedmnácti k tomu připravoval ne a nejenom já jako z vlastní iniciativy a nevěda o tom se připravuju ale i ti z jiný okolnostmi taky ty zažili zalitím školy kde jsem byl rád ne a to by byli nevzdali tak se vůbec nestalo nit dalšího o čem to je teďka mluvíme by byl býval zůstal při do věcem ne to je na ní na to abychom se nedomluvili o těchto věcech to to bylo třeba mě toho dostat a já jsem musel oželit za rok a tři se to trvalo že už nebudu tím přírodovědce to to do naší čtvrtě ale v té chvíli a ne omylu tu později jak jsem to žil už tady byla u tedy bylo poznání věčnosti čili už tady bylo to tažení které tehdy začlo a dodneška nepřestalo a je to jenom proto že jsem žil sám sebe že jsem před tím splnil podmínku jinou že jsem patřili nemu to znamená těm přírodním vědám ničeho jinému a podmínku druhou že jsem sebe žil že už tím přírodovědcem nebudu že to už nebylo pro mě přestala to být pro mě nýbrž zase na to mít smysl prostředku který jsem opustil jako nepotřebný na to má význam tady dotaz jak napřed pochopit že tři máme tělo páně pravdu tělo a čeho vědomě tělo a krev z jenom krev nezapomínejme že jsme neporozuměli život ježíše krista nýbrž jenom tomuto komentáři a ten ten komentář nám to nemůže vysvětlit co nám může vysvětlit jenom jeho život že von kázal cestu existenční při životem kdežto to co říkal komentář do pro lidi věřící a kdežto to co žil byla cesta existenční a v této tělo a je že cestě je tím hlavním činitelem který přechází do věčného života takže v těle se stává mrtvých a kdyby tohleto nebyla pravda ovšem na cestě existenční tak je to nesrozumitelné a nesprávné a ono je to pravda tím tělem člověk přechází do té věčnosti přitom správně pojatém přímí těla páně jako třeba si zda to bylo ono mu lambertíny ne že on prostě tělesně končila při to tělo končilo to není smysl ne a to tělo duchovní ne samozřejmě tam to oni pochovali přešlo k tomu bohu no ale o to snad není hezký příklad to kulhá asi nadváhy ale myslím neporozumíme a nevysvětlíme si to bez toho že bychom si nechtěli vysvětlit celou cestu existenční se tam opravdu s kdybyste správně pojal přijímání těla páně tak já bych se měl s tím tělem stotožnit aby se z něj to to je si tělem tak toto tělo že stalo také tělem páně by se s ní stát no když to dobře dopadne s námi křesťany tak se to nestane tělem páně nýbrž já začnu zažívat toho to tělo páně ve svém daří klad a tomu se říká srdce živé získat tím co se živé nebo vědomé říká ten ho vidoucí srdce je takové do kterého sestoupilo vědění citem vedení nebo si ten začínající nebo přes cit se dostaví vší vyvíjení společenství našeho s věčným světem ano to za tak on tohleto znali ve starověku tu kterou fází pojídání pána boha a křesťani od toho neustoupily a pokračovali v tom no tak já jenom chci říci že člověk ne dost hodně přímá to tělo páně že to nemá na něho ten vliv li nikoli po citový ale v lidská vidžnana vliv ne co se z dejme tomu v tom ráji ještě to tělo které tam se ukazuje v těch bájích než v obrazech o ráji už existoval tak zaručeně neexistovalo na té úrovni ztotožnění na jaké my dneska znám z totiž tělem stupňujeme a proto je to tělo je ono máme jakmile bychom se s tím neztotožňovali tak ho nemáme ani pro sebe ani pro své okolí vy jste to ten případ dělal jsem psal evangelisty a na zde gottwaldově a rodina mě neviděl by měl jsem tělo neměl jsem tělo v tom smyslu že jsem byl v naje úrovni ztotožnění než s tělem rozumíte tím se tělo nezrušilo ale já jsem je neměl ve svém oboru ztotožnění a a bylo to objektivní protože rodina tam byli číňané že rodiny ani jeden z ní neviděl kdyby aspoň jeden viděl a oni měli takový a vy mě neviděl nikdo a uvážit protože když se ztotožňujeme s tímto světem tak je pro nás jedinou skutečností nenásilím a je to správný omyl správný omyl ale jakmile bychom se přestali ztotožňovat toto tímto světem tak by bylo zase mylné si myslet že jsem tělesných že když si tam nebyl v té rodině vidět tak tam měl vidět aspoň té košile nebo kalhoty a to pero že a ono nebylo vidět ani jedno ani druhé a neslo to dokonce přilíval na písmenka asi bylo vině a na všem na co si je dovede do vidět šli tak by vám nebudu přibývat že ano prosím tě tak na to nemám rozumové vysvětlení samo sebou jenom toho nu snadné vysvětlení nerozumné to mám ale tím bych tě neuspokojil protože musíš si myslet že v této oblasti o které tady mluvíme pochopení jenom hmotný záležitostí je okrajové pochopení který nevykládá všechno a nebudu vykládat přeje nerozumné neuvažuji obětuje o kterých se uvažovat nedá to je úvahou nesrozumitelné po úvaze i nejlepšího inteligenti nepochopitelné já jsem měl tam věc tam měl bych dělá vádí mající košile ne a kalhoty že jo a měli by vidět nebylo nebo popírající pero nebylo že já mám na to důkaz že nebylo protože moje dcera seděla vedle mě na stole a v té chvíli čmárat i před stránku dá jsem psal žili předtím ne na ano to je stránce volné levá byla první volná malá byla pro mě poena ten sen není ani že je marie proč se výkon marie o zastínění ducha a jinak při v tom duchu svatém letnicích se mluví o osvícení že ano to je v tom že podle marie bylo zapotřebí jenom k tomu aby se mohlo aby mohla počít jenom zastíní li ho rozumu zatím jejího já kdežto tam u těch učedníků bylo třeba osvícení v jejich rozum že oni měli to postavu a v tomto světě v životě na to není jednotlivá že to nejde a nápověď protože zažil tam proce odříkám jestliže se odříkal kód sobě že mně to něco vynese tak to odříkání má úplně jiný dopad jiné následky než když se o říkám proto že je to správné jako správné to poznávám i proti vědoucí třebas pichlerové vůli existující pokání potom dělám tak jestliže mám na to povídáním pozice této dvojí pozice a to odpovídat pokání které se koná proto aby mně to něco vyneslo třebas to nejvyší řidiče k bohu neříkám že je to ničemu ale nemá spojovací účinek kdežto pokání které prováděno protože je to správné má okamžitý spojovací účinek při li jak celý to pokání má v životě lidském vypadat běžném denním životě tak i já totiž otázka tak by měl vypadat tak aby ten člověk si nepřál nic jiného než jednat správně bez ohledu na sebe na odříkat se vezmou na sebe když ví že je to správné aby se toho nebo onoho brantona pojď a já myslím že mužů rozen jako li dlouze ale že lepší dopovědět protože jiné odpovědí sice vedou k nějakému vnitřní uspokojení třebaže že dělám pokání se říkám ale nevedou k tomu duchu víte té takhle já jsem odvolal na svatýho jana křitele já jsem ten který křtí ku pokání aby člověk měl možnost schopnost provádět správně pokání aby se to naučil by mu to šlo o křtil proto aby upravil cestu lidem k tomu pokání aby byl by to s neby to že i aby vydrželi při pokání kdežto ten kdo přijde po mně ten nebude křtít ku pokání nýbrž v duchu v duchu který sebou přináš a já v tím že tomu pokání ke kterému zval svatý jan křitel dodal to hlavní že pokání nesmí být určeno jenom proto aby člověk se stal lepším a před sebou tak trošičku pokojnějším nýbrž k tomu aby hledal království boží no a to je ta je začátek se věštění aby prostě jednal proti sobě aby to bylo by to byl způsob sebezáporu a když způsob sebezáporu tak by to byl poučka pochopení věci správná jenom kočka jestliže ti pokání tak musí také okamžitě se chopit když pochopí v čem se má provádět pochází samotného má to prakticky provádět má zemí kříže za příklad a sebe té správné pokání a víří to je správný následek toho že to pokazí provádí no a jestliže to pokání po určité době že samovolně že já třebas jedná jak je to správné bez ho na sebe tak pak ten pro člověk vlastně odpadá ne ten prostředek se dostává na úroveň na které měl být š ale nebyl ne ale toto případě na něm je tak ten prostředek je teprve ten by mohl nazvat takové před ním prostředek mohla se na dva správným pokání neboť správné pokání je něco co se dělá dobrovolně bez bez osobní vůle dokud do toho pokání mu tím vložit osobní vůli na to pokání nemá ten výsledek jako když já odstoupí svou osobní vůlí do toho pokání protože jdu za tím principem a ne za svou vůlí je za svou vod je tomu s dobré ale spojovací už je to nemá protože přitom správné postupu duchovním první co musí odpadnout po určité době na určité výši já musím zapomenout na sebe na svou osobní vůli a tu musím opustit osobní vůli ano a někdy někdo z vás že potom odpadá ta druhá která má li svůj kříž za písma sebe ale nemyslí při čtou odpadá no odpadá neopadá protože odpadá jenom slovo svůj tam totiž jsouc není přivlastnění kříže nýbrž je to kříž takže dejme tomu ten kdo dělá správně pokání a bere víš tak třebas prožívání něco čemu to bychom mohli nazvat latiny a neboť bere kříže lisů kříže sladký ne mého sladké a tak dále verba klíčovou ho na sebe k pojmu podívej se jedno já víte by se jinak se nebude pokojem třeba si nepamatuji slovo toho co říkám že to neříkám za ní vůle a to říkám vlastní vůle a podle toho to potom dopadá tak podívej se z vlastní vůle říká že to pravé pokání nevypadá totiž vy normální člověk neoznačil jako pokání že už tomu nepotřebuje osobní vůli jak se to ani potřebuje původně že zabijou osobní vůli a to je pokání myslíte si kdežto pravím pokání není zabíjení vlastní vůle nebo překonávání vlastní vůle nýbrž pravé pokání je život pro správnou věc bez ohledu na sebe a kde ta vlastní vůle tady je tam já musím veškerou svoji vůli zmobilizovat abych na ní nedbal víte vůle osobní musí být zabit ale v tom smyslu že musí býti dovede na poslušnosti a ten to platí o celé osobní vůli ne ve věci poznání jenom když například dejme tomu jsem poznával správné tak bylo zapotřebí abych při tom byl poslušný kdyby byl přitom nebývala ne zápětí poslušný tak jsem to zažil jenom jedenkrát aby tekla se to neopakoval jak jsem to promrhal ano ale jestliže jsem byl poslušný že to co jsem považoval viděl jako správné tak jsem za tím šel poslušností osobní poslušností tím jsem zabil osobní vůli zajímali tak sem vlastně dělal teprve začat se dělat pokání boha i tehdy když už člověk se nemusí k tomu nutit nýbrž ta síla která pochází z toho poznání je tak že ho popadne a čeho tam kam má být oblečen ano to je moc která prostě toho člověka drží zubech a necítíc ano a takže vy jste mohli říct to pokání není když se sami za to nemůže to ne ale tím že jste toho přivodili připravili se k tomu totiž vnitřně tak tímto nevybočuje z té oblasti pokání nýbrž o vlastní pokání to začíná radila vy a já myslím že tohleto by bylo možno ilustrovat životem svatýho jana ctitele který položil svůj život za to že křtil a já nesmím říct jsem už učinil takže to nebudu tady přidávat ale on výmysl nectil ku pokání tak o život nepřišel zrovna jako kdyby byl ježíš dělal zázraky tak o život nepřišel bylo to zlovůle týká dalekým vůbec ne ale všichni viděli že to byla jeho vůle se a to dívali z vněšku že ano nebo někdo ho požádal už zdravě a von musel tomu přivoliti že uchází člověku že to přivolení bylo v souladu s vůlí otcovou ne ale bylo to jeho v tom přivolení čili takhle se zabíjí lidská vůle osobní když je to dokonale přivolení ano takhle taky dokonale pokání napřed schodech uchází před ho dokonale srdce dokonale láska veškerou mocí a duší a že vyvoleností ho to všechno je na téže úrovni sem správné chápání pokání protože sestoupil na tento svět svědomím co ho tedy činná a co musí do toho vložit a bude se do toho bezvadný život na věčnosti jaký tam měl před tím než jsem se vstoupil nevšimne ty písně o perle to je krásné že je mu tam nechybí o tom královském synu a von sestoupil tomu na říkám pokání kde pan bys řekl že to pokání když někdo se narodí na tom co tě že začíná pokáním že to je vrcholný začátek pokání že v něm tak dokonale už potom nepokračujme jako jsme se tady narodili jsme takový věčnosti přišli ale to záslužnější než co udělal ježíš kristus že on vědomě jsem přišel a my nevědomě a musíme se podvolit tomu pokání to je tříbení v tom dualismu který ježíš kristus nám nemohl ukázat svým životem protože nežil v tomhletom o nepodléhal tomu do ismu jako my bezhlavě tomu po podléháme či nemůžeme dovolit že na délce kamenovat tak této střed káně ze tam už ale on si od tohoto dovedl pomoci takže ježíš kristus to a dokumentární že musíme si vzít celýho život takový jaký je těmi zázraky a se vším možným já bych ti doporučoval než abych ti nesu nemohl dneska všechno vysvětlit aby se při do ty poslední zraky který se kam až kapka je toto svou zenona a já ten nesmí z toho že jeho život ježíše krista je dokumentem který nám vykládá pro věřící lidi vykládá jak na to ale on sám zapomeň nebyl věřící nikdy nevěřil nepotřeboval věřit protože věděl dětmi ne nápad a to potom neví protože by říci náš to tam je v pořádku protože on jasně vyložil že přichází k věřícím a apeloval na bílou od začátku svého duchovního snažení na víru do uvěří spasen bude a ne do ne uvěří spasen bude to nikdy neřekl o napřed vedl k víře a pracným způsobem že i u zapomínali na to co mu slíbil za čtrnáct dní nebát znovu zázrak aby se začli znovu věřit že a někd a velká že takže on opravdu podporoval je ustavičně ve víře on trval na tom že je vede vírou a já musím neodporovat tedy a trvá na tom že on mluví to věřící lidi a proč že ty a všichni ostatní jak tady sedíte jste všichni lidé věřící a vrcholí velicí stoprocentně věřící protože věříte tento život kdybyste nevěřili v tento život tak se nevěřící ale protože všichni věříte v tento život tak ste věřící čili pro koho měl jinýho mluvit ne soběříci když cítí zůstávají na světě jsou věřícími lidmi jenže vy ří na určitou úroveň života to nevadí že se mýlíte své víře ve víře i omyl je kladná záležitost oni se mýlí tím že si myslí že toto je vidina skutečnost je to ale víra je to viděla a je pro mě nepochopitelná na příklad tedy od po sedmnácti do roku ale je to víra se jakou cenu já jsem se stal nevěřící že mě čtrnáctkrát odvolali ze života už lékaři předškolním věku ve který jsem vyžil kdybych byl nevyžívá val přitom když mě poutaly na tu operační ho a stávali mě tady v tom kloubu tak by byl nevěřící tehdy jsem ale byl věřící a trvá sem na té víře tak zoufale že to plyš bylo neúnosné pro tu nemohu soustav jsem od toho odstoupil a když se od toho odstoupit tak už jsem bolest necítil to jsem začal být nevěřící já jsem nevěřil v tento život rozumí a to se opakovalo čtrnáctkrát prosím tě dej mu tam ten hlavní nevymazal velice on touží a nevíš a využívá já zívání schodišti a novým sílou ale i u víra a do za své není ta se nikdy nemyslel takhle nikdy není mentální a oni ožili roste že až na až na sebe vraty přestávají věřit v tento život jo ale ostatní všichni a protože nejste ne sebe vrahovi se se nezabili tak vy jste všichni věřící v tento život a ten život pochází od boha a je to pravá slušnost žádná iluze že jo že tomu mohl to a dá nejsem věřící i do má život obrácený na ruby jako nějak tak je nevěřící a on pro něj neplatí po té stránce že není pro něho vodítkem tam kde je zapotřebí víry a to je tedy podívej se co tě mohu vysvětlit kdy ne jelikož ale ježíš kristus hlásal tu svou cestu pro věřící a nikoli o nevěřící tak on žil životem nevěřícího nosily nevěřil nikdy nezačal věřit nepotřeboval věřit protože znal poznával o o mání věděl že od boha pochází je to potřeboval věřit nepotřeboval věřit na zem se na té pozici ocitl v sedmnácti letech teprve a on od narození ano ale o ty dvě jsem se té pozici dostat do té prosté dostal tak platí o mně co řekla katrai matena to že ji nečetl viď a traía důstojný pane tomu eckhartovi zřejmě jak jsem vstoupila do toho božství tak se stane věřící a on říkal je to správné a nikomu to neříkejte mohli taky popravit nebo bych řekl já ale je zajímavé při tom že jak jsem přestal věřit začala jsem tedy přímo poznávat místo víry veškerá nejpodlejšího prostředkem vývojovým ano to je ta moudrost nejistoty stačlí spis z nich že u nějakýho otce a tak jestliže padla ta nejistota tak muselo něco jiného za to při ne za to přišla jistota o tykat byla jistota o kterého na říká že on je důležité že a od té doby byl bližního daleko lépe než před tím já jsem nebyla schopna milovat bližního jako sebe sama a teď jsem schopna protože a já ho poznává ten ta začíná tím že přichází tím k zpovědnici nenastane ten panuje přichází do zpovědnice a říká mu výstavy se zpovídal ze hříchu duchem otce znáte mě říká neznám jestli neznáte mě tak neznáte ani sebe a tak se tyto a on říká ten jenom zkoušel samo sebou když jsem pro to věci na čem napovídám tady a tak dále tak že při sebe znám a nám i ten ale vykládají dál a ono mu to do to vykládá jak si šlak tomu sebepoznání ve kterém poznalo vnitřní božství které není bohem podle našich představ né to svatost ona poznala i v bližním v celém světě tu vnitřní svatost toho š stvořeného nebo se nepotřeboval do toho kuřete otcova nýbrž její způsobem pokání bylo odříkání bylo že jsem neodstonala druh ani ale když ji druh takže to tento druh pokání a odříkání prostě dělám do těch aime tomu starce ti let ne měl u tebe jedna misse a bude to ne to už si říkat to program a když se mě lehká ale co je tam co je tam jinýho špatného že když ta svatá terezie před povelí půst odříkání pokání že o to co to za pokání považujete najednou se dostala k tomu vědění že ježíš kristus musel kvůli ní zase vstoupit na kříž ne a ona si musela od něho převzíti jeho utrpení na kříži ani o pontským úkol ne a oni to musel předat ne a a nemohly těle s tou nemyslel že to je její nějaká přednost ve toho láska toho ježíše krista tak od té chvíle ona ta svatá terezie jedna normálně nedělal to pokání v tom smyslu jako to dělal předtím ukázněný význam ona totiž musela živit to tělo a že říká vykřesala tak se to neptejte o tom menoval tak a na nemírně protože že byla to tělo pro ten úkol který to tělo vykonával ježíš kristus metta ke vykonává ježíš kristus nějak úkol a já ho musím živit to vidíte konečné jasně že on a to je tedy pokání mého druhu až mě uvidíte že rád tak já tím pokání až mě uveďte chovat já žním pokání ale kdybych to byl dělal době když jsem znal jenom to pokání a diskem vůle v lidské nicotný vůle tak to nebylo pokání brzo zhroutí a byl to panství jako z toho podezřívali ježíše krista vědom pán je to žráč na jednom místě kdyby to napsáno nedělal pravé pokání to už to indické ne teďka se nesmíří s asi s tím že ten kdo hlásal pokání pro jako přípravku pro toho ducha ten musel zahynout už nemusím hovořit o tak není to já ne ne ty si mě zvládání a není den je čtrnáctého černá osmdesát sedm a obrazem si za úkol přednést jaký smysl má tak zvaný normální lidský život ve kterém člověk věří jenom existenci z tohoto světa ale je to fakticky víra protože a víra která vyžaduje čím dál tím víc námahy protože věda sama nás přesvědčuje že toto co tady víme je neskutečné tahle ten dojem který má víra musíme umět překonat protože pro normální a slově a je to skutečnost a na to musí člověk trvat je to pojezte cnost a do nevěří v boha tak dokonce ví myslí si že je to skutečnost jediná že za ní už nic není tohleto je výborná příležitost k tomu aby se člověk tímto omylem nikoliv chybný nýbrž správným omylem dostal pomocí tohoto života hodně daleko kupředu já bych řekl až nakonec když to dobře dopadne to mám právě vysvětlím protože dneska potřebujeme tyto věci vysvětlovat i lidem kteří nejsou schopni náboženské vědy protože my musíme rozeznávat lidi dvojího druhu lidi věřící a to jsou všichni pokud lisse ve vrahovi nábožensky věřící a těch restrikčním málo a čím dál méně a nejenom u nás ale i v těch náboženský nejvýše ných země jako se a španělska nebo vy táhli já jsem si zjistil přímo dotazem tam nic lidí jak vlastně náboženský nevěří oni si myslí že náboženský věří a věří v boha každým řekl já jsem viděl třebas přiházet z kostela a já jsem si je vyzpovídal si způsobem že jsem že na boha nevěří a oni si myslí že na boha věří voni se mýlí že věří na boha znamená to je něco velice obtížného a znamená to že ten člověk má aspoň víru hodnotě živého zrna obilní ho nebo očistného ne jak to ježíš kristus přirovnává a to zrovna má takový vliv že když se dosadí do země a tou zemí je náš pozemský život že vyroste ne velikou rostlinu a kde pak ta víra těch běžných lidí náboženská víra takovou obrovskou rostlinu nejím ta si nachází úlek de pak ona vyroste nevyroste protože to není víra je tedy tam dojem o víře a prosim toto by měli katolických já jim to všem říkám pokud se tím dostal dohromady se s nimi dostává dohromady tak chciříci že on by to to měli vědět že musí apelovat na věřícího aby jeho víra byla opravdová a nejenom do měla že on se domnívá že věří to by mě ze nemělo z má protože on se podle toho ten člověk nechová když jde k svatému přímá nějaké zpovědi on nevydrží tím mnoho já když mluvím třeba protože to nevzývá žně já třebas mluvím člověkem který se modlí mluvím o jednom člověku který je vysoce postaveny má je přítelem nějaké školy v praze že a on říká já s tím dobrým se se zatím jednat podle vůle boží vydržím někdy hodinu někdy dvě někdy půjde ale do večera nikdy ne ty okolnosti které nám mě doléhají mě seberou tuhletu dobrou vůli se podle toho řídit podle toho klidu a té vnitřní pohody žít a já do večera jsem úplně vyprali neschopni se toho droze protože nemám o co se opřít tak já říkám to je veliká chyba v té víře a není dosatečně silná a není dostat či doprovázena čili víra musí být ustavičně doprovázen a říditi se stavte že třebas ježíš kristus sému zaručeně učedníci věřili za čtrnáct dní potom co k němu přišli musel udělat první zázrak v kani galilejské kde proměnil vodu ve víno a jeden hlavní důvod proč to udělal by mu jeho učedníci uvěřili o u zastrčí už nevěřili a při tom věřili tak silně že z otvírat odešli za tím ježíšem než oni neodešli jenom zatím ježíšovo do vešli za to osobní spásou a to je málo a tím se i těch taky nesmí stotožnit to nesmí stačit osobní spása není možná jestliže já nemyslím na bližního stejně jako na sebe to to není to nejde lite nesmíme podceňovat to co ježíš kristus od nás chtěl to se musí plnit i na ta víra je neživá ale to nechci říkat to já se dostanu já chci jenom říkal že začátku si říkat že existujou vl omyly se kterými žijeme v tomto světě a protože žijeme v dualismu kde jsme řízeni omyly i pravdami tak je to v nejlepším pořádku protože v dualismu musíme být řízeni ze dvou stran ne z jedné to bychom by už neby ale nebo aspoň v ráji ale tady musíme být řízený omylem pravdou ale pak musí rozeznávat kdy ten omyl je správný kdy nám slouží totiž a kdy je proti nám kasta tady vytknu několik takových základní omylu teré se dostali do naší tradice křesťanské které už dneska neslouží a už dávno než slouží a který se musíme vystříhat protože ještě dál omylu jiný které nám velice dobře slouží kdybych já si třebas byl myslel sedmnácti letech kdy mě najednou přepadlo vědomí že vnitřní podstata slova je věčná kdybych já byl nepodlehl omylu že do těch sedmnácti let jsem tady byl zbytečně že jsem boha neznal je mu sem se nehlásil já jsem jeho nevěřil tak jsem říkal to byl zbytečný život to byl omyl nebyl zbytečný život jak byste bylo mohlo stát sedmnácti letech že mě ten pán bůh strávila smyslu přepadl bez mého vědomí bez mého chtění kdyby ten život před tím stát takhle za ni ten to něco stát ale ten omyl byl správný zase si to myslel že to nic nestál já jsem měl schopnost od toho života do sedmnácti let se odvrátit prudce obrátit od něho pryč svádí k tomu bohu a už mě to nestrašilo jako že jsem něco promeškal já jsem prosím začal na novou on v tom životě je opravdu třeba vždycky začít nově probudit se do jiného života do nového života a jak to to co věk neudělá jak na ni probuzený tak to vázne dříve nebo později i ta víra kterou má se stratí a ani marně bádá o tom kde oni musí obnovovat ustavičně musí obnovovat až do ztracena a do úplné unavi takže tento omyl který jsem měl se sedmnácti letech a který ve kterém žijou třebas křesťané šli myslí že tento život je špatný té omyl který je v pořádku protože pojíte tanci a to by ještě řeknu specificky jak to je protože jak ho žijeme tak tam žijeme vlastní na úrovni zvířat a vyžijeme se a umřeme ne kdežto skutečnost vypadá do šlak já jsem v tomto světě řízen relativním dobrem a naivním zlem křesťan znáš by měl vědět když se snaží o relativní dobro na díle dělat dobře že se musí smířit s tím že vyvolá také relativní zlo že když do třebas nepochopí se od nich ce že mu házeli po dny by ho dokonce po následuj nebo dokonce vraždí té všechno v nejlepším pořádku ježíš kristus říkal tím se nestrachujte se o to to tím se zabývat to je v nejlepším pořádku vdova s vláčet před soudy budou váš krizí by vás zabíjet ale jednou větou řekl budou má zabíjet ani ale ani vlas na hlavě vám nepíší prosim vás té nesmysl není to k sobě patří a toto bych byl rád kdybyste ze začátku porozuměli protože potom už v té přednášce s tím budu pracovat jako líčím