Karel Makoň: 87-24A (přepis nahrávky)

je když ten člověk třebas vůbec byl nevěřící me o sem byl já do sedmnácti letech že jsem totiž včas se propojil s tím vztekem třeba nebo tu lásku řemínek činy a tím že jsem byl nucen to opustit tak sem se k tomu nikdy nevracel od čeho jsem odešel to jsem to poznal to co se mu dělali lékaři že to je nemožné lidskými sám dokázat to bylo správné nemožné tak jsem odstoupil od té chemii jakmile jsem odstoupil v tu chvíli tady bylo poznání boží do nesmrtelnosti nás existující se se to ne každému to není žádná vzniká jenom se se musíte umět sjednotit v té své vůli osobní napřed a tam kam na srdce abyste se nebáli klepat protože vám bude potom otevřeno ježíš nelhal klepejte třebas tou svou láskou bohu nebo láskou bližnímu to už nezáleží odkud na to dete každý na to deme po své a o tom vám bude otevřeno ale nemůžete se sami svou vlastní vůli si nemůžete otevřít to tam není napsáno a otevřete si ne a bude vám otevřeno takže když třebas člověk jako to se stalo u těch křesťanských mystiků krachuje se svou láskou znamená není schopen více milovat tak se ocitne v situaci svaté terezie z avily já už sem ti všechno dala říká ježíš kristus já už víc nemá celý život se ti věnoval a ježíš kristus je říká to co s ní dala bylo všechno ode mě neboť já jsem tedy miluje to neřekl a takže s ním nedal ne to jsem mockrát opakoval a to že já pořád jenom říkám toto dokolečka ve se nedostala tím konců že by byli návodné ano a dali svoji lásku kterou dokázal na kříži a ona když se připravuje to jeho lásce nepřičiní vnitřně umřela a vnitřně se narodil tak a to nebyla konečná fáze ty bys to byl začátek vítězství a začátek vítězství daleko menší začátek těch více zažil v sedmnácti letech pochodu se dá se svou terezie srovnávat kdy jsem položil na íbýt tu chemii náboženství společného je to ale důležitější než to co zažila ba atá terezie protože nesmí k nevědecký a já jsem byl nevěrcem takže já mohu mluvit nevěrci daleko snáze než vám který věříte že by se obíráte o víru která kterou špatně hodnotíte nyt daleko více věříte tomuto světu než pánu bohu se sedíte na dvou žitých a a která momentálně naší pravou židlí to je těžko říct já bych říkal že při většině případů pravou židé víra v tento svět ale li to víra v tenhleten svět a ona je to víra protože se spáchat sebevraždu tak je to dobrý základ že věří v tento svět na se tento smysl dovedu lépe poradí s nevěřícím který ví že nevěří ale které mu já jenom prozradím že miluje a věří tomuto světu a tím ho dostanu to je mezeře ze které já jsem tady sami tak těžko ano protože sedíte na dvou živých kdežto nevěřící na dvou židlích nesedí ano to je ta veliká výhoda nevěřícího takže já tuhlety věci hlavně říkám pro ty nevěřící budoucího věku se bude stále přibývat jelikož nedá se najednou postavit na nohy ta zkušenost náboženská která by je řeči ale lépe protože nikdo se jen od lva sebe celého zapřít a musel jsem sebe celého zapřít a vlastní se tento kázal v těch sedmnácti letech jsem to dokázal jenom proto že se vzdal sama sebe a to prosím v tom byla jenom částečně moje zásvit že jsem byl před tím sjednocen malý a dostat se v malém osvědčuje se ve velkém a se osvědčil i v tom že jsem miloval nebo se to nevejde miluju že jsem se odevzdal tomu bohu tak to je přechod na cestě lásky srdcem srdce milovat když to člověk nejá co nedá dotáhne ze až do extatického stavu dále ne ale když člověk dostane se až do té extáze jako třebas i svých sůzo a dál to nejde tak ta extaze zase končí a on padne do tohoto šedého života kde cítí být odděleným od boha tam té se se necítil najednou je vyvržen neví proč z té extaze která ho spojila s bohem a je stavem budu této o pociťuje jako žalářování vy to nepatřit zlá řád by se prošli extází tak toto je žalář kdo z vás te přičichl aspoň na extazi tak se za ním šli světa ráj protože té chtěl aby se vám opakovala a vono to nešlo tak když se tedy padá z té extáze tak to je známka toho že to není vidět že je to jenom v tom smyslu kladné že si tento svět už i na tento svět jinak nahlížím než před tím předtím to bylo bytost před mého uspokojení třebas sebe uspokojení jakéhokoliv druhu nevím vášní lekneme oliv sebe uspokojen a teď to není předmětem sebeuspokojení on si to neuspokojuje nýbrž ono mě to vězněno mými to vězní takže takhle šli extatikové extaze do extaze citové a jsem se do druhé protože si byli stále více protivní testy byl proti o ni ucházeli do kláštera utíkali z toto světa a to je řešení které není správné ovšem způsobuje že aspoň většina se do těchto výšin dostane větší ra lidí nebo větší dávka nebo ječí počet a teď co jak to udělat aby to nastalo já jsem to napověděl vzdát se sama sebe vzdát se i té lásky víte nedělat se z toho nic splaskla už ve mně není že už zase nemužu opřít to by ti se znamenalo že by se vyhnul extázi protože byl tísnil de výborný na druhé straně by to mohlo znamenat nějaké splnění toho co dělám a to bych vám nepřál čili na cestě citem zváti budeš pána boha svého z celého co se svého patrně se nikdo z vás neobejde bez extazí tato extáze se bude opakovat zase prohlubovat až jednoho dne nebudete buď schopni tu extazi dále unést umřete na ní chápáte si to veliká námaha a nebo se dostanete za ní jako svatá terezie z avily a pak je vás povede ježíš kristus dál já se napřed vším nějakého příkladu že ten člověk se umordoval tou citovou strázní a to byla svatá kateřina janovská janovská ne sienská a tahleta svatá kateřina janovská opravdu zahynula extázemi a není není sama takovou tam bylo takových chybných kteří se spálili to extází by shořeli ve skutečnosti tak nestojíte o extázi protože je to záměna zase té touhy po bohu za něco osobního za nějaký zážitek a je vždy psal je hodná žitém nýbrž za věcí za bohem ale je tady ještě jedna důležitá věc že když kristus neřekl jenom milujte z celého srdce svého nýbrž také z celé duše své z celé mysli své a celé síly své já nevím jestli postačit dneska není jak dlouho tady smí být abych vás od neobtěžoval ale já se pokusím přeskočit něco a budu říkat to nejtěžší s toho a to je celé mysli své toto já na tamto budu moci věnovat daleko méně času a na to budu museli vracet s více to je to z celé mysli své já jsem ráno ukazoval a já se znovu vás tám je to někdo viděl na tu pohádku nekonečný příběh a tam je vysvětleno co je to z celé mysli své když se to viděli se to tak že to výborné já si co pohanu tu si tam mohu říct ten a trest znamená česky odvážný seděl na koni a je s ním té královně fantazie a fantazie té žena tech z obyčejné buňky vyrobit neviděla dokonalého lidského tvora ale dítě to je fantastické a dověděl se že ta krása a zde nebezpečí života že jenom něte a true zachránit a ten a to je kluše na koni ocitne se ve velké bouřce proti větru a bažina ku tam zahyne tak to je ta mysl která je pohyblivá umět mysl v pohybu neboť kuse kupředu nemůže dál tím že nemůže dál tak ke opravdu skvělé mě se mysl za stavu ale já jsem nemohl vy říkat to jméno boží a já jsem to považoval za ze začátku za neštěstí když jsem věděl že to správného říkávala potom jsem se dověděl že je to je to nejlepší co se jim dostát zastavoval se do toho a se mysl ten konce mi propadl tam někde na do nějaké bažiny mé džungle myšlenek a tak to je dobrá věc ale ty konce té pohádky že ten chlapec se ztotožnil s tou páku bytostí tak dalece že už si nemoci říká stalo se mi to nezdálo sem to byl jsem to já nebo to byla pohádky a kterou která se mě netýká a v té chvíli usíná a když se probudí je u nohou toho draka který nese toho a trpí a neslo tam kam potřebovat jen na ty se dostat rychle a ten zraku říká já ti do nesu tam kam se se vrátit domů a patříš a napřed se podíváme té královně fantazie a dovedl ho té krávě fantazie už neměl koně už ho tam do váže dra to znamená naše já tuto moc má naše já nás tám do vesnic naše a není zbytečné jak tady bojte namnoze se tak říká osoby to nedejte se tím klamat o ni musí rozlišovat mezi nich ty na výši a ne se dopouští jaký jemné chybičky tak ta královna fantazie mu říká že se musí starat o to aby jí byl věrný abyste snažil jí trvalý život abych nespouštěl z mysli je to mladičká dívenka tak asi v patnácti čtrnácti letech a to je to věčné mládí které je nejpasivnější na té té cestě že například některý de k oltáři se může modlit přistoupím k oltáři božímu na dosti svou to není žádný nedopatření nýbrž opravdu on tam přistupuje svou duší a to je mladá a tak teďka vidíme jak se vrací po tom domů ten chlapec té pohádky letí na tom draku a dole kluše ten atreje které té který té pohádce zvítězil a má vám mu nahoře nahoru do toho se a to tak si on je pořád pohádkové uši a tam ten na tom draku třeba i do svého domova a to už víte to dopadlo čili to je ta nová mysl která našeho lidská je pohádková ano remisi zmetkem nás že přelomu myslí se snažím mám dobrou vůli to je osobní způsob ústupu o to abych se vědomě spojil s bohem abych vstoupil do věčného života a tato mysl musí se zastavit při tom chtění sestavuje vám řeknu jak to dalo ve mně já jsem měl duchovní cvičení ve kterém jsem opakoval jmeno boží já jsem nebyl schopen to jméno ži opakovat pravdě že to myslíce ní správné a to se zastavovala mysl se propadala ta a teprve potom když jsem se to několikrát opakovalo když se nenaléhal na to aby se ještě dostal dál protože se věděl že to není možné tak se tu najednou objevila jiná mysl která stála napřed stála absolutně nehnutá a to je ta pravá mysl změnám zastavení změn myslícího principu ale kdybych jenom zastal podle patandžaliho změny myslícího principu tak bych se dostal zase z toho hledu obec zase dál já musím přitom mít před tím předcházející zaujetí pro ty věci boží pro ten duchovní svět a toto zaujetí zůstane když tam mysl se zastaví zaujetí není vyslovitelné nějak nějakými slovy ani pohybem myšlenkovým není ale je tu a ta zaujatost tomu říká ví ale je to nějaké tažení které je on a ona také bere na mluvu pomatení není to co se s ním děje a to je právě věc která způsobuje že je to pro ni únosný toto listím dítětem jako řek bych řízení pána boha a no a podle toho taky zdolává ne takže když zůstane ta zaujatost tak víme že tou zaujatostí je nutnost boží o praská on nás miluje tam potom když se to osamoceno o té pohybové mysli tak vyvstane nám jasné vědomí o tom že on je to který je nám za svět no a to je vítězství protože my se dáme své osobní vůle v té mysli jenom že je to už je za nás že ježíš kristus říkal nejenom z celé mysli také veškerou silou než tělo duší svou tak já musím vysvětlit ještě tuhlety dvě věci a ta že ještě zanecháte mluvit o muž nemá dělat přestávku ne to prosím budu mluvit tak ještě co je to veškerou duší svou my jsme si definovali duši a zůstati se u toho o to do trpící ale pro tento případ na to stačí že oni se duše k souhrn lidských vlastností a jsou lidské schopnosti obojí takže když koukol v schopností jsem schopen jít jako by to byl nástroj od boha mě svěřený takže musím tímto nástrojem bohu sloužit tak potom jakoukoliv pro ruku činnost tou svou schopností myšlenkovou nebo duševní to je činnost která je zaměřena k tomu abych sloužil tím co je mi od boha svěřeno to je hospodaření s hřivnou to let velice těžká záležitost že při ní nechce předevší abyste nesmí nebo židlích abyste všechno co děláte dělali jako hospodaření s hřivnou a protože máte vlastností víc hospodaření s lidskými za lišili dary od boha či hřivnami od boha svěřenými a kdyby to takhle člověk dělal že by hospodařil jako bych to od toho podaření nemyslel tyto na pána boha to ne to je to může dělat i nevěřící on se chová k tomu jako s něčím co mu bylo svěřeno všechny vlastnosti lidské které mám jsou měr víře nemusím dělat nikoho sobě zvíře tím že jsem tady narodil mé zrození je tomu u předurčoval že mi to svěřeno o a v tom případě tedy mohu těmito vlastnostmi vládnout jinak než před tím a přijde podá ne ta se jak se dostavil tak nic si necháte pro sebe a tento moment je moment toho předělu moment toho to je mezery které tady mluvím představu se i na této cestě musí přejít že až přijde hospodář té moment té mezery to přišel hospodář když například se nemohli a to jméno boží to kříž hospodář a nejsem tou schopností to vyslov to jenom že už dál nemohl být tak v tom říkat já musím nechat aby způsobit aby ten hospodář ti všecko za čím jsem hospodařil on si to přepočteno a nevrátí mně nic z toho co já jsem hospodařil on mě svěří něco jiného ovšem daleko většího na tom vím ze synové počítat ale to tam není řečeno by by byli počítat neměnnou podařit ne v tom že si má stále do složit nebo když se se věřící ještě při mám jenom správně hospodařit ale moc podařit a tím se dosahuje toho mělo a ti pána boha budeš celého celé duše své a konečně tam bývá ještě veškeré síly se je to až nakonec protože ne člověk do spěch k tomu aby veškerou svou silou něco dělal toto trvá protože my nejsme zvyklí do něčeho nese hrnout veškerou svou silou on nám k tomu statí malinká dá víčka naší zaujatosti naší síly abychom něco provedli správně aby se nám to povedlo co bych já plýtval silou na něco na to potřebuje jenom prstem hnout že se to udělá tak vás tady upozornil na příklad za si ježíšova života co to bylo veškerou silou všem to už nebyla síla ježíšova ale my tam veškerou silou svou pokud mi to nebyla síla vaše tak by opravdu nebylo třeba ani kdo ten hnout a pro kdybyste jakýkoliv zázrak ale této síla vaše tak se musíte smířit tím jim se museli smířit i učedníci páně že když byl příliš těžký případ na vyléčení tak by to nešlo si řík ježíši a řekli nám to nejde a on řekl já se nedivím protože vy se neumíte modlit tento ví nebo špatný duch se dá vyhnat jedině modlitbou tou kterou vy nedovedete a nad tím nemocným ze kterého toho zlého ducha nedovedli vyhnat se modlil modlil se tak že když se na něj dívali neviděli by že ty hnul nebo že něco řekl ale on se modlil veškerou svou silou jestliže stav ne to je tomu se také mezeře u které staneme že ani tou veškerou svou silou to nejde a to je rozhodující ne veškerou silou do toho vložili ono to nejde přestože máme touhu veškerou si do toho vložit a ono to nejde čili nastane pomlka a jestliže při té chvíli se nezneklidním jestli nedostaneme pocit nepodlehne pocitu malomyslnosti tak z toho víme vítězně protože nastoupíte li síla boží mu to dejme tomu když jsem tam potom jak jsem vzdal ten život tomu bude esesmanovi se ocitl před jím do šelem to byl budoucí lékař který tam jsem byl a on se psát strachem tak já jsem do něho vstoupil veškerou silou velice jemně že jsem viděl jak se přece strašném že zemře a tak jsem najednou zjistil že tato síla protože jsem před tímto zažil že nic není moje je také od boha nebo dělá jsem vstoupil rovnou do něho a rovnou jsem miloval jim jako bych to byl já a to síla má ohromnou moc že proniká i jiným tvorem a čiho že on neváží se udělal ty jdeš pokoje a za nevedl před tím a bylo to za nesmírně těžkých podmínek by nemohl zaujmu žádnou mystickou pozici zákon co ano polohu nebo už nechodili a on mu tak nešlo protože prostě mu nechyběla jedna věc a to je titáni nám měl jistotu že tam umře a nikdy se odtamtud nevrátím my tuhletu tupých měli být taky si tady umřeme a nikdy už se nevrátíme to by byla blahoslavená jistota protože posteli umřeme a nemáme právo se se vrátit a to stačilo k tomu aby těch pět v jinom těch pět měli tuhletu myšlenku že tam umřou ostatních tisíc větě hnedle tu myšlenku nevzali na svou a také se nedali ode mě zlákat ačkoliv to všichni slyšeli tisíc vysvětlen tu to ne to co tady říká slyšeli a tam bylo možno to říkat všem protože se nic nemohlo stát a tady by se mohlo stát ale tam ne a teď bych to měl uzavřít a říci k tomu tohleto na druhém mít ježíš kristus neříká a milovati budeš bližního jako sebe samého na druhém místě ale je to komentář k tomu prvnímu kdybys nemiloval bližního říká jinde kterého vás se sebou nemohl by smouva boha který ho před sebou nemáš a nevidíš čili nemysleli že to postavil na druhé místo že je to jako vedlejší nýbrž že je to konkrétnější toho bližního musíme umět milovat konkrétněji tak jako milujeme konkrétně sebe jenom pomé kolik vyprodukuje te trpělivosti se sebou samým když to vydržíte až do vašeho věku se sebou žít to je svatá trpělivost a já to tosim říkám podle sebe touto svatou trpělivosti vyniká už sendesát pět let aby svůj věk že jste ne spáchali ještě sebevraždu takovou trpělivost pro kažte píle bližnímu když vás ten bližní nemiluje a když vás ten běžní pronásleduje a buďte vytrvalí té lásce mně se v tomto oboru podařil na jeden zázrak životě že když se vojtěch stejně k poslední takže o morálním ne můj spolužák z třídě mě bránil v tom abych vyhnal mouchu kterou měl zabít tak by na to pořádně na pohlcovat tě před sebou třídou z mostu díl to všechno dělat nikdy nedělal a on to byl klidný tak že my všechny líní svoje činy se se o ni do věděl příčina moje konto a ty zase na tím pozastavoval že já jsem neodporoval já jsem jenom pořád šel za toho mohu a a se divina vede li se tak hloupě že jsem ještě mou nezabil že ne vyháněl ven že nesouvisí ku kdyby kde by to našel ale tehdy jsem byl tak zanícení pro tu lásku že jsem toto nebyl schopen udělat a tenhleten vojtěch str se nazval koncentráku tam nebyl v tom koncentráku tak se k matce a říkal já jsem vašemu synu strašně při viděl jestliže dostane ježíš koncentráku já ho oprostím na se přesvědčil o této věci kdokokoliv jsem dal přes pusu po říká před hubu a my to splatil a ten váš si nejenom že mně to nespěla zastavoval s úsměvem tu tvář a vyhnal za tíhu obyčejnou mouchu ty moje rádi nebyli tak silné dost abych aby mně aby mu zabránil v tom že by to mohu přestal štít vyhnat a já jsem poprvně v životě nedostal odplatu za to co jsem špatného učinil já tedy za sluhu odplatu víte ten pociťoval povinnost karmu ti odbýt že jo a tak jsem tady a když jsem tam jsem se vrátil hned byl u mě klekl si na kolena a prosím a opuštěn a se říkal prosím tě proč mě prosí viďte naučil tím způsobem milovat toho kterého si před tím nenáviděl a to si se naučil hodně té veliká o ně na pro mě že se potom na učiňme oddělené velikosti no a tak dále a on potom říká co má dělat a každý se návod a já jsem mu říkal podívej se jak se tady učím to my dodneška neví tak už to nevrátit protože já jsem měl jenom asi tři vidit kým žádný jsem chtěl více já nevím tady nás deska brantona já jsem mu pudil tady o cestou brantona a on si to přestala dělat to dotazování do jsem já a on přitom zvaní viděl strašně strašnou příšeru ze které měl tak strach před nemě přišel a říkal co se s něco poradil stojí poradil braní ke nějaký na o tak tady máš upozorňuju vás že tento strach se tou říše do měl s ním obrátky už aby už sebe neměl rád aby věděl co vlastně že takovou kříž vnitřní ne tak je všechno tak se asi o tomhletom tak zhruba co by bylo třeba říci no tak bychom se to je věčný poklad to podobenství o mohl vratech de kterého se dá pořád dolovat život má ten smysl jaký má v tom podobenství o marnotratném synu že totiž člověk tam získává zkušenosti které nemá ten syn tedy zůstal u boha nemá zkušenosti s tímto světem a jestliže tento stvořený svět nebo lépe řečeno tvoření svět je něčím k čemu je bůh obrácen tváří a ne zády to znamená pořád ho tvoří nepřestává ho tvořit přitom dokonalot tak pak tam má taky lidský prvek v tom ten význam že na tom se podílí na tomto zdokonalování světa božího a čím se podílí že tam všecko co má od boha promarní všimněte si té písně o perle kde to daleko lépe divila se o podobenství o martinem synu a tam také všechno promarní takže v tom egyptě nemá vůbec nic už ne tak to ří to o přečtěte a to víte cíle ale promarnění je různého druhu řek bych ona marně ní to nevíš toho není čiho druhu i toho nejvyššího toho není či o duchu je to že člověk neví co dělá obec i toho není vědom a jestli je do na toho o čem ví že to dělám tak například dejme tomu ti lékaři mě chtěli vyléčit ne napřed měli zachrání život že říkali se do jeho viny by asi tak zemřel býval bych tam přivedeni později že už to bylo tak mohutně zřel že se to mohl provedete řeší komolil a to říkala má matka mi to neměla i když v tlí tak je to je století neodpovídá říkali v jeho dny ještě zmýlilo života tak napřed bojovali o můj život a teprve v odchodu když prý o první mě tam do toho říci takovýto říkal až na stěnu ten nic jako tam bylo naplněno a já to sám proto abyste věděli že oni dělali něco o čem věděli že to dělají ale daleko důležitější bylo to o čem nevěděli že to dělají to mne navodili čisté vědomí které je přímo v bych exponentem božím beder kráčením čím nezastřeným a v tomto jsem vycházel z každé richer ce takže jsem neměl tento svět jako svůj šesti to jaká to byla vymoženost to nebyl můj původ můj svět to nebyly moji tyrani délek ři to nebyla moje matka a teprve ten svět a matka mě to museli znovu tomu naučit to je jedna věc a za druhé protože to čtrnáctkrát musel opakovat tak ve mně navodili stereotyp schopnost vracet se do tohoto stavu vyprázdněnosti který vám není dán protože na vás takhle nikdo tohleto nedělal ale jaká je to jedinečná vymoženost protože já mám kdykoliv možnost když tam i tady dneska jedna několikrát jsem to udělal se vyprázdnit a nechtěně samovolně vyprázdnit jsou už by teamovou sester ty a já bych se u toho stereotypů se a ty podložku držel když se dá na probouzíte tvrdého spánku sem to dopoledne říkal tak to musím opakovat člověk nebyl všichni ráno tak přicházíte takzvané tapasya znamená odpočinku s odpočinku u boha říkají indové musíme jít věřit a člověk by nebyl schopen trvale žít jenom v tomto světě ve vědomí tohoto světa kdyby ti vodní je si to denně nepocítil ten odpočinek je stejně důležitý jako ta činnost v tomto světě a jestliže ten člověk potom rána se probudí má na trénovaný stereotyp vstoupit do tohoto světa tak zvaného svého nikdo mu ten jeho svět nebere a on se pořád vzdělává v tom svém a nabývá stále dokonalejší schopnosti mít tento svět rád a vy ho ro sebe a tak to je cesta správná sice ale trošičku jako při pas oko jo ne přímo a takže dále je to vypadá jako že nikam nejedí ale tím že milujeme tím tento svět tak tento stereotyp není zbytečný my tam můžeme poněkud lepším způsobem promarnit tento svět se to podivíš em promarnit tento svět že umřeme jako zvíře na tomto světě to je dokonale promarněno jenže v okamžiku kdy umíráme nemá to ten následek jako když umírá zvíře když například je tomu se při tom transu s těmi husami tak tam se mi všichni tělesně mrtvý protože já jsem tam neměl tělo ani zázemí tělo jako kdybychom nebyli husami nebo člověkem a je to důležité proto že ty husy si uvědomuju že jsou také netělesné a dokážou být tělesnými husám jenom proto že si pořád obnovu jou svoji neděle s to tomta dejme si to obnovuji a člověk si denně obnovuje svoje spojení s bohem a neví o tom protože za absolutně tichý a tady je absolutně pohybu ví a proto že ta pozitivně co jiného než tak ticho a klid u toho boha tak jedno hehe nepřejde nemá to spoj u nemá to moc mezi sebou a my si tím kterou tyto vstupu do tohoto světa neuvědomujeme protože jsme byli v tichu božím že čili kdybychom takhle umřeli potom na konci života pomohl a vše tento život tak bychom vstoupili za své do tohoto ticha a nebylo by to špatné ale chtělo by to už my mu tělesné školení další a toho se nám patrně dostane li není to definitiva být nebi ani pro toho svatého ani pro tohoto obyčejně pro mrazí ho člověka a jeho je to prostě způsob kterým se vstupuje a tam se stupně boha se mnohé příbytkem to tam je v tom tichu a než o tam aktivní i zároveň trpní jako ta svatá terezie tam stejnou měrou aktivní jako je trpná ona si žádný svatý nemohli dovolit aby v nebi dělal svou vlastní vůli ale nemůže se taky dovolit když je na úrovni ten svaté terezie aby tam byl jenom čistě trpný on je tam podle vůle boží činný takže když to odpovídá vůli boží tak ten svatý vás když již když to nepovídavá nemůže vás mysli protože by to bylo proti vůli boží ano není v jeho vůle takže dejme tomu kdybyste se vzdali své lásky jak jsem teďka provádět tu přeříkávat tak se na ně se lásku boží kdybyste se vzdali své duše ne tak by ta duše zahynula a když to ono zahyne může vydat plod říkal ježíš kristus kdybyste se vzdali dejme tomu své mysli znamená která si přeje něco dosáhnout a kde zacheem tak by se vzdali pohybu tedy stojí mezi vámi a bohem že a kdybyste se vzdali veškeré své síly tím že se svou silou veškerou šli tak se dostanete k té síle boží která zastoupí vaši veškerou sílu ale musí to být i veškerá i do znamená to zaujatost na té všechno záleží vidí kali že ta zaujatost jedno co je charité pro křesťanskou cestu že oni na to jdou technicky a to tak znamená a s jejich dvacet let naše dva měsíce postupu ano je to zdoláte domyslíte toto u ní za dvacet technikou vono to de technikou de zaujatosti nedám na udat jenom tím sám sebou že de do nějaké věčnosti že to je není do nepoužitou tak také promarňuje ale nějaký def lidským způsobem i to se dá pro tak tě to marně mě neví takže se na tohoto života je promarnit ale to je prostředek tím že on promarní tak i spojena otcovský dům kdyby byl nepromarnil a ne ze při tak se o to synem měl a my ale ihned při nevzpomínáme si protože necitujeme svoje dílo jako jediný z vepři ale jakmile začneme a kvalita akordy při a je to vidění ze při tak také se s omezuje přitom na otcovský dům tak se zpovídám že ta praktice prázdninách minulých mě zadal aby se s nimi taky nažral aby se sme taky vyspal když to tím otálením jsem mluvil jako ona to bylo to jemné a je to způsob zvířaty co daleko pří duší li se to prasata než a daleko druhým jejich než lidé je všechno promarní vám řeknu kousek na zkoušku náboženského textu vyložena božského protože to podobenství ježíše krista mám všeobecně známé které převedu do skonu lidské řeči chtěl bych říci že když se narodí na tento světě tak vy sami si to nepřikazuje je to příkaz žít odněkud jiný než od vás oni se okolo vás ni starali starají abyste zůstali naživu a někdo jiný třebas si přál abyste se narodily ale nebyli jste to vy kteří byste byli o tom přímo rozhodli a šli nepřímo o tom se zde nebudeme bavit byla dlouhá přednáška že pokládáme že nějakého příkazu z té byli přivoláni sem do světa kdy byl o to mluvil náboženský člověk tak na buňky založený člověk tak by řekl to takhle celý vesmír je řízen bohem a to potom před a při politikou řeč a v tom řízení podstatnou složkou je že něco odněkud někam spěje že se něco vyví nic nestojí ani chvíli tou staří řekové věděli a v tomto příkazu je také poslání člověka člověk na této planetě má své poslání to víme dobře nemá je třebas na marsu a jinde kde ten život lidský není ale tady je vím každá ze daleko široko nemá něco podobného která nám slouží k tomu abychom mohli provést tento příkaz budeš živ jako člověk a to je přes příklad z budeš živ jako člověk a budeš plnit úkol člověka jenže ta podaří říkám se nábožensky potom to předvedu při hogen že bude žít jako člověk tomu nikdo téměř nikdo nerozumí to není něco tady vyvede budeš tady rodinu budeš tady nějaké zaměstnání nýbrž to je také myšlenka je v tom také obsažena že z věčnosti pocházíš a jedině pomocí tohoto lidského života máš možnost do věčnosti se vrátit vědomě se do věčnosti vrátit a tak máš žít a když tak žije tak se do té věčnosti během tohoto života a ne až po smrti vrátí teď leknu e uvedu u náboženského vyjádření téže věci že a nebude zdá že je to totéž na velikého jak téže věci a okamžitě až ho vyslovím tak to převedu do tikot ycke řeči ježíš kristus mluvil o mnoha podobenstvích a jedno z nich ne je nejlépe známo je podobenství o hřivnách hospodář který odchází svěřuje sem svým služebníkům země vybraným hřivny své hřivny od ruth své hřivny ne jejich ne aby s těmito jeho hřivnami hospodařili nikoliv jako ze svým nýbrž jako z jeho majetkem v tomto smyslu jim předává ty hřivny a neslibuje jim za to nic něte si v tom podobenství není li za to dostanou a oni hospodaří nečekaně hospodář přijde a žádá vyučování ten který měl jednu hřivnu říká dostal jsem od tebe pane jenom jednu hřivnu jsem si říkal