Karel Makoň: 88-02A (přepis nahrávky)

ona si musela mordu a to o hanbiti ne a nemohla všechno říct ale je tam za tyto stránky s tou v této kapitole která je vynechána já to nebudu dál či protože by vás zajímalo ale je to tam vynechám za nám o to jak tomu jak s pole jeho míní se tím co takhle že má nepřeje aby do toho se míchal do toho zdánlivého rozporu mezi indickým pojetím cesty a mezi křesťanským pojetím cesty protože se asi říci že není v tom omyl že duše lidská je nevěstou a ne bohem kdežto indové říkají že se musíme absolutní užit bohem a tak dále to není pro ně příbytek u boha ale teďka tomto posledním mluví o příbytcích už panečku tak možná jestliže eště takhle bude mluvit dál že my dásní k tomu abych to vysvětlil devátý terezie a já jsem je takový pravý do to nevysvětlím proč vám se to jeví a my a totožné se ještě o činné že bez vůle a to nechci dělat co s ním zatočím takovým způsobem to s tím nepočítám samo sebou že jsem budovací a nebo odemě cesty nezemře ale odnesete odvolán na jiný pracoviště nebo jinou funkci nebo někam jinam a nemusím já ustupovat protože ono všeho očko i po taky u sebe ství vrcholným ve člověk si sám sobě středem to není správné no a nedali se to vůbec protože když vám životnou když mám že živou tělesnost tak nepotřebuje realizovat ona ta život ná živá tělesný to sama realizuje ježíš kristus měl živou tělesnost a potom mohl oživovat tělesnosti mu dokonce mohl křísit o tekouce dostat pochopitelně ale přeci jenom nějaký život v ní je netělesnosti jiný než hmotný no a vědomě je tam tak může taky tímto vědomím nikde jinde působit říkal jsem že bude že nejvyšší tří člověk může nabýt kiclová vesnickým se či ananta je podezřelé proč napřed je v tom sat potom čit a potom ananda provedeš ty a existence cit je vědomí v té existence a blaženost je následek té existence a toho vědomí správný následek čili ta existence naše ještě vědomí mě vyprávní následek v blaženém životě v takové který bychom nepovažovali za blaženost lidskou nýbrž to je blaženost já bych řekl tohleto se božská ale to a nic neřekne je to blaženost a jsem nerozeznal vůbec delší dobu jako blaženost vůbec jsem se že nejsem vložen on zarmoucený samozřejmě ale že to co zažívám není blaženost by skutečnosti jestliže člověk může svým životem jít k bohu vědomě a dělá to z radostí ne znásilní ne z donucení tak je to konkrétní obsah blaženosti a to má jiný konkrétní obsah než jak manželství představujeme no a tak já si myslím že na té věčnosti tímto způsobem člověk jde k tomu bohu a už si to nepřeje a to je samo dokud si člověk přeje například poznání tak není na vrcholu své cesty dokud si přeje posmrtnou blaženost není na vrcholu své cesty má nějaký střed své vůle ale až ztratí tenhleten střed až je bez středu tak je potom na vrcholu podle mého názoru pro a to je ve stavu ve kterém o ten nemůže ani říct že je to něco co by si byl přál nýbrž co je tu tak asi jako to co existuje tak je to duch té existence bez toho by na vlas existuje toho doby nemohl sta je zajímavé že když to přeložíme z tý to smrt tak sat čit ananda jenom ananda z toho na konci je rodu mužského a je lidského faktu kdežto to před tím nemá rodu vůbec se tam jsou taky podstatná merta rok nemají či ne nic tak žádný roztavení nová a nad rudého to znamená je to ve smyslu aktivním je to je to co člověka přemáhá člověk co se na to jasně mužsky tak nějaký jednak řek a tomto smyslu je to vrchol že ti ta ananda mě přemáhal vlastní o těch sedmnácti let a nic a před tím jenom chvilkama a se to za nanovo val povaze jaké poznání ale jestliže tam nastával rovnováha na nějaké vyšší úrovni či posunoval se rovná nižší úrovně na vyšší tak už to nebylo pouhé poznání nýbrž přes přetvoření znovuzrození to byl současnou zrozovati o princi po procesu takový dali za pravdu svaté terezii že nebe musíme naleze na světě zemi tak by ztratili sami sebe kteří to nenalezli všech tomu je třeba nějaká oběť nějaká disciplina teré nebyli schopni on přeci nebo sebe spíte nikdo z těch kdo toto zapracuji nepatří mezi ty kteří by byli ochotni sebe obětovat kdyby byl sebe bez pardonu bez obracení a bez zámek a bez výhrad obětovat sebe tak by dali svaté terezii za pravdu a já jsem dal vlastně za pravdu teprve jednadvacátýho jedenáctý třicet devět kdy jsem nechtěně ani chtění ani nechtění sem se vzdal tohoto života takže jsem provede většího bytě říkal žiš kristus víc nemůže vydat veslovat život a toto oni nevěnovali nikdo z nich do naproti tomu a když to trdice stojí a padá s lidmi kteří nejsou na této úrovni tak se nemůže hnout před toto nemůže tedy co přímo nemůže to by musel na ni při jaký někdo biče do ní a to ovšem právo tím bičem vládu jako ježíš kristus třebas a vyhnat je toho chrámu jako kupčíky tak by to ty doby to nepude ale to není jediný tam chybí celá dogmata kdysi se vzala a už škole skutek vyznat a do matka celá to byste mohli polovičku toho vyškrtat jako špatnýho prosto zavádějící ho se dostane jestli zlo do ještě bořena ostře to jak se to položil ty podívej se jestliže se mluví u krista ta nebo kristus a nebo ježíš kristus sám mluví o něčem co doporučuje lidem tak celá nedali věcí většina je doporučitelná je od něho doporučeno ale je tam příkaz jediný příkazy je ta a té příklad z lásky ten se nedoporučuje to znamená to se přikazuje a tosim tě udělejte dělej si ten rozdíl kdo tito přikazuje bůh ty si to nemáš právo přikazovat bůh je to přikázal ježíš kristus to přikázal učedníků tím způsobem že je dostal na úroveň těch který dám do veškerou silou svou jenom z této stránky jen přikázal navíc taky netroufal vo měli veškerou svou středu ty věci dělat a pak se to mělo odtamtud podávat to ostatní poddávat tomuto hlavní příkazu ale jestliže napsáno milovati budeš bližního jako sebe samého tak se neptá člověk sám sebe jestli je ochoten nebo není ochoten nebo nebo jestli má možnost nebo nemá možnost nebo jestli chce nebo nechce nebo on se do toho nesmí vpravovat on musí to vzít jako příkaz tady mám bližního a toho musím milovat jako se tady mám boha a toho musím milovat z celého srdce a tak dále a vůbec nebudu za sebou debatovat jestli ho mám milovat nebo nemám milovat nebo jestli ho málo vyvine moc miluju té pořád na stejné úrovni pořád na chybné úrovni když já chci ho milovat to je osobní vůle a věř mi to že kdyby mě to bylo dopřáno abych osobní vůli ho miloval tak se ta celá cesta zvrhlo a jako to je jidášovi nic jinýho to není já bych mu pořád napovídal ale tohleto se mně nemohlo stát protože já jsem měl dojem že ho nebyl to se měl jedinou přednost před svatou terezií z vnášela že ho miluje a já jsem věděl že ho nemiluju protože taky se mu nemiloval on mě miloval by si myslíme že když tomu přidám něco málo z tý lásky že to je hodně ale on nám ježíš kristus na jednom případě ukázal co je to dělat zázrak jenom zázrak to pak věta ky že když někdo byl tam od narození slepý tak on zamíchal ze svých slin bláto namazal mu to na oči a poslalo díku siloe aby viděl tam ukázal jak málo lidského je třeba k tomu mu jen třeba něco přidat ale tak málo že to vůbec nedá nazvat podstatným protože v jiným chyba je to vůbec nedělal to já jenom z toho řek bych didaktických důvodu že chtěli de ukázat co lidského do toho vstupuje dobrá vůle já jsem chtěl milovat té a to byla dobrá vůle ale kdyby byl se dostal do toho stavu že bych byl já uměl milovat nesto bylo zle do toho mě pán bůh neměl pustit a já vám řeknu nepoznal jsem člověka ani z těch analýza tých který byl o sobě mohl říct že umí milovat boha a když si to někdy myslel jako třebas otá terezie že do toho vkládá všechno nežil to umí ale že otokara všecko tak bylo z toho krutě li veden rozvinu trpní krátký terezie to trvalo osmnáct let toto utrpení kdyby byla tohleto nepřát by to utrpení vůbec nebylo jak se to to si zavinila sama pak u setina nebude si siren to není v jeho intencích ale ona si to sama by žila že chtěla všechno do toho vložit ze sebe tezí vlastní vůle a když ta vlastní vůle neustoupí a říkám pořád plakaly bálovi tak se užitého pouček nehne do určitého bodu je ta vůle nutná a to je přitom východisko které se dneska tam je vůle nutná ale i tam v tom východisku neplatí to co platí o normální vůli byla to normální vůle že já jsem to východisko našel oživené to udělal lékař ten kdo jiný za mě ne já to mám lidsky nějakýho pomocníka to budete nevědomí že to nejste nikdy vy který způsobuje takovou změnu znovuzrození celé probíhá nikoli z vůle lidské nýbrž vůle boží a když se budete sliby znovuzrozen nedosáhnete ale vůbec nic ale aniž pevnou zrození do sebe protože tam lidská vůle osobní vůle vy naberte míní že je to správné to nestačí vy se musíte mluvit bez vlastnění i a nejhorší a nejtěžší a nej nejtíž ospravedlnitelný a než pochopitelný neví je právě vlastní vůle v této věci dyť jací jan dobře cti milovat boha to nikdo nebyl nevyložil že to bylo se chtěl bylo boha než ono mi to nešlo jak jsem mohl přít na to že mě to že že že by mě to šlo když o ní miloval bůh tak mě to nemohl jít abych já miloval že miloval tak že jsem nemohl bez něho žít ani de nikdy od sedmnácti let jenom ti tři dni tam v tom koncentráku se cíl opuštěn od něj ale prosím jsou řídí a jinak nikdy ji a po jenom proto že my tě ukazuje vrchol té lásky za se bůh ukázal svázati četli napíši nevymyslel ani ti lékaři a ani to se znova sama privilegia prosím vás ne mech těl zabít nechtěl těch tisíci tě tu tu nikoho zabít že jsem ohluchl hned v té rození než tě tam byl to jiný těžiště tu byla záliby a abych pochopil konečně jaká je vůle boží a se jí musí podřídit ale tamto vod jako po těch pět měsíců ta vůle boží ve mně vládla a už jsem věděl že nemiluju už jsem netoužil po tom bylo do ještě touží potom že mi že chce aby bylo val to honza tomu vrcholu duchovní cesty dohodu hostí je život boží v člověku a ne život člověka v bohu že o boží v člověku to je opačně než jak to se stavem u nás žije vů za působí a jak říká se vybaven byl na vrcholu či jsem už ne já říkej té o byl učedníkem páně a pak by se to poznali že se snaží milovat ne ten nemůžete přijít na to že bůh ve mně miluje a to ne že se zvnějšku přijít a to který miluje a já jsem jenom podává to je disciplína oddanosti lidi na oddanosti nic by to byl příkaz lásky bylo to dáno s na lidské vůli je li bude milovat nebo ne tak by každý přišel na to co se přišel a že nejsem schopen já jsem na to přišla příliš všichni si je schopen se mi to platný když já nejsem schopen že pán bůh jako doporučuje a on to doporučuje nařizuje když nařizuje tak prostě musím a to je výtečné protože musím osobovat protože ona mě ta láska nejde od ruky teprve vždycky tehdy když je to proti mé vlastní vůli proti mé vlastní vůli ono by bylo pro mě i dneska při jemnější sedmkrát nevede ano o tom nepochybujte no ale je to proti mé vůli že a tady jsem měl to berte na vědomí kdyby to nebyl proti bude tak vám vůbec o těch bude čech nemůžu ani říkat jsem tady zbytečný to je příkaz kde není slyšet ale který a jako takový a jako takový chápu ale to je posádku podívej se kdyby byl tuhletu otázku dal někdo ježíš přibližná svýho otce to je živý bůh a je věčně než ten syn že ano jak říkal ježíš o sobě že to byl udělal by ho poslal k nějakému strašně o pravém bližnímu kterou by ten dotyčný musel pomoci a kdy by kdyby se tam nesetkal s živým bohem tak mu nebylo jiné pomoci jakmile ti učedníci páně chce chtěli k tomu živlem bohu do zapře k mrtvému po mrti nechtěli při pochopit a a to i žije bohu ne je poslal za bližním aby pomáhali on se mohli divit brali tu sílu to je správné protože mi to neřekl já vám tady dává sílu k tomu to nepotřeboval on to prostě udělali oběť z udělali oběť a o dělalo věřiti v rodiny začátku činí nikdo nešel za svou rodinu že ano tak na zakleté objetí byli schopni se stýkat živým bohem aspoň pomocí zázraků zařízeno ale kdo není na začátku svého se přímé se ti ochoten udělat obe a do korou věč tak ten se živým bohem nikdy nesetká a jeho cesta není živá to je cesta mrtvýho člověka si předstírá něco náprava takový dopis v té víře že si co ten člověk předstírá to to o tom ještě budu mluvit a budu ten dopis i v ruce a bude vám to přednášet slovo za slovem to co vám tam píšete dotyčný abyste viděli co je to mrtvá cesta tvýho člověka má všelijaký zážitky se to platný je to všechno mrtvé kdežto když například ten zacheus chtěl věnovat všechen svůj majetek že to je ježíš odmítl to nevadí on už to vnitřně udělal tak našel se s ježíšem kristem že ano našel se živým bohem se dá se s ním takže přibližná od kažena k tomu k té sebeoběť k tomu sebezápor já řeknu se zapři sama sebe a já tě tam přivedl tam tak je to příkaz zapři sama sebe to není prosím tě jestli chceš tak by moh taky zapřít ne za předčsně kříst jsou samí příkazy to hlavní je něco co lidská vůle nedokáže nedokáže ale sise podvolí tomu příkazu to znamená opustí svou osobní vůli která dokáží něco jiného než tohleto sebezápor dokáže v sobě vůle je takové míry jak by měla tak se člověk setká s živým bohem ovšem musí ho následovat to je ten poslední článek toho když to nebude následovat tak se zase vostatní ten živý kontakt to musí být denní následování ano a říkal co tak vidíte že všechno vaše životě klape samu že se o to nestará se ani v nejmenším abyste dýchali a tak dále kdo to dělá nevidíte činnost boží nevíte v jeho činnosti jeho samého bystrostí na vás tak by takhle řekla obyvatelé krát se tedy o kázaly vás na živého boha a prosí nebudu a říkal co bych dělal kdybych byl že je takhle se prostě jak v tom lidském životě ve kterém se ale zhruba on nedovede postavami svou vůlí o to hlavní se nedržte vlastní vůli poznat postraní to o ten život nepovažujeme za zázrak život nepovažujeme za pocházejícího od boha to nevidíme tvář boží kdežto ghos opravdu říká stvoření je oděv boží to je správný ten oči se do kterého na se dostala ale odkud pomáhat těm duším je člověk se sým osobním míněním nebo svědomím v posmrtném stavu a jestliže má tedy vědomí špatné tak má tak musí být očištěno to vědomí že jo to špatného svědomí a ona když mu vnukla svoji totu o spravedlivosti boží a dovedla to do toho člověka vtěsnat jak ho zbavila těhletěch těžkostí postavu čili on se domnívá že je to že mu pomohla očistce ovšem všimněte si že tam nikde neříká kam mohla jenomže on pomohl sto očistce ale komponentech to dobře to ta není tam je to četli to máte doma tam pomohl je peklo vylidněné on tam neměl magóga byste nedali že on ty se stavy neměl že dělal špatně kdybych byl měl tak je tam neměl noci tím nezatěžoval s těmi hroznými věcmi co dělal že mu dal podnět a proste čistí jako ne někteří jeho spolupracující protože ty už jako pohybovali o tom vytrvale o osobě nepochyboval o si myslel že má pravdu tak je čistý jako to praví říkali správně tam už ve starověku když jsem četl třebas tu má bharatu že to se mi potom dál nejenom tu patitur částí obraty tak se tam dočetl že ti co napadli neprávem tu zemi toho adžny vize potření dostali se do ráje nikoliv do pekla a protože mně čistě domě že nemůže do sebe učit jedna paní mně řekla že se cítí úžasně povznesená stromu nebo myšlení má na strom nebo když pozoruje rostoucí kvetoucí nebo zelený strom a řekl jsem jí krýt to máte tak člověku probíhá síla shora dolů a kdežto ve stromu zdola nahoru a když se díváte na strom tak aniž víte se připojuje k tomuto pnutí nahoru a to vás osvobozuje od té zemi a proto tak povznešena a vám jsem řekl že jsem řekl o jsem neřekl že totiž ten strom se zažívá tu blaženost tvůrčí a proto vydrží na tom jednom místě stát nenudí se protože ta blaženost věčno o si čím leností židle dokonaleji než než my a když mě v mém předškolním věku hledali tam v té radavě pod orlíkem tak věděli kde mě mají hledat stál jsem u borovice býval sem a to už maminka říkal do tam mnoho našel uboze tam tam hraje tedy nehledali ne a to ale páry a se pasou a o nich nikdo není může říci do žita to to to pověděl člověka a řekl tak já tam já vím ideje o ní nýbrž přišla mika nebo o ni ke mně a výčtem to sem říkal podívej se já jsem se nemohl zbavit dojmu že ta borovice je součást nebo života který já potřebuju a tak jsem se domluvit zůstali se budou pást odtud až tam že se domluvil tak oni se posouvat žít a nejdou si to byl dotovali na hoře nejohroženější a oni opravdu s to pořád pomohli domluvu říkali opakovali aby nepřekročil se že to ona říkají kde se mají pás když někdo vybočil z toho té meze tak tím ten hlavní dávní husa ho napomenula to jsme si neřekli tak se budeš pátou ona skotu a hlavu ale u řekla jak byl vší pána třemi ostatní mé zařízení bezvadně tak jsem mohl být u borovice a dělal by to moc dobře že jsem z topodle že to byla zrovna borovice to já nemůže neska pochopit protože to je ohrožen to měl být spíš takový nějaký strom jako líp příznaky to je mě křít měl blízko borovici jsem chodil borovici je ti mravenci kteří li poté borovici do horu a shora dolů ty mě nikdy nežili a tu ruku kterou jsem býval je jsem bude jenom jednou rukou to to nemohl do moc bolelo tu obcházeli takhle předvídali cestičku dál jako by tam byla nebyla ale ty mně byly důkazem že ustavičně do z do nahoru a ustavičně shora dolů a to je ten princip cesty vracet se k tomu svýmu původu a zase z něho