Karel Makoň: 89-36A (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

to se nedá a spatřovat protože chci lidé v tom ráji prostě neměly těla a my dokud jsme v matčině těle jsme si vědomi své tělo smrti no tak čili v tom ráji nemáme tělo sem to přesvědčit s těmi husami že tam sme neděle tělo v tom jejich stavu to není stavu ráje husího on tam neměly těla a neměl tělo a oni se a tohoto jsme tam byli sem to nepamatoval no bude přes sem si to mohl toho a se tam nesmím také jdou jsou na tom líp než my smyslu že si toto dílo tvoji životem než pán se transu a také běžném životě oči na určité úrovni že se k nemá jenom děkovat být vděčen za každý okamžik se žije ho židé ten život jako liv cet bys tito požehnání tím že žije že z boha ale tu sílu uvědomovací která je jeho silou a tím si uvědomuje tento svět po existovat může milovat může poznávat všechno je dáno to jde mocí si odcházející že modlitba nevlastní otče náš a že že Otčenáš, to je první rozjímání, které musím zvládnout, to znamená, že on je naším Otcem a nikoliv náš otec pozemský, no a tak se to de, tak to jde dál. Protože to co vidí u svého bratra, těžko může světit jméno Boží a to vysvětlit je velice obtížné. bych dokázal, ale musel bych ji konfrontovat pořád s jejím pochopením. Nemohl bych to říkat spatra, protože bych nevěděl, kam to míří jesli- jestli ji to popadne nebo jestli to pochopí. Teprve potom "přijď království tvé" se posvětí jeho jméno. To je řád hodnot v tom Otčenáši li se nic nevíte když toto věděl tím způsobem že ne kdo jako přizná před lidmi že mně náleží nebude než že se mu na to je znamená skutky posvěcovat jeho jméno to znamená když pokládám že konec konců protože stvořil dobré i zlé dobré i zlé všechno Všechno míří k tomu dobru nejvyššímu. Tak... musim prostě si říha že se je třebas tím janíčkem že taky míří k tomu nejlepšímu a nevím a jestliže se ode chce aby svítil méno boží tak ho musím světit i tom že nezoufám si nepostihne a že řeší věci lítostí nýbrž odhodlaností přestali to s tak tak není pravou odhodlaností když je člověk odhodlán jenom proto že mu to de odložit lidé tak to není opravdovostí božská to svědčí tak je odhodlaností a to je chyba podivejte se nikdo ani svatí nebyli prosti pokušení pokušení že to tak neni a že to nejde to je ta moudrost nejistoty, která nás vede daleko dokonalejš, než si myslíme. A kdybychom neměli tuto nejistotu a z toho pocházející, ten stav, o kterém mluvím, tak bychom nebyli schopni jít kupředu. My musíme schopni jít kupředu za každého stavu, za stavu libosti i za stavu nelibosti. A tedy nesmíme se dát odlákat, nýbrž řek bych, musíme být tak disciplinovaní, že si řekneme: když jednám správně, tak musím jednat bez ohledu sebe. To je důležité. berou ze síly kontemplace, to znamená z milosti od Boha. A to potom ta činnost vypadá, jinak než když se mi o tomhletom vůbec neví a odtamtud to nebere. Ty jeptišky z toho z m- Šumavy, že ony mají dvě- dva takové dvě takové zásady a ty jsou dány tím jako charisma, to znamená od Boha dané, zadarmo dané, a to je milosrdenství a kontemplace. Že by nebyly schopny milosrdenství, kdyby nebylo kontemplace. Od Boha kontemplace. Existuje jenom jedna- jedno charisma, a to je celý tento život. a to ve poslaný těch se tyto to jako nechápali že toto nebyl ta nejvyšší milost mi tož zase krčil a doby milosti kterou kterou který považovali za mnoho oni ne že bych se podceňoval lék když nevědí o hlavní milosti že žije jako lidé tak i to málo se dlouho stopa ale o to propaguje et pročist došels zloby uskutečněného než cesta malého toto bude tesat sky protože teprve ten kdo se ocitl nad dobrem a zlem to znamená vyšel z ráje a vyšel tohoto světa dualismu teprve ten nepropaguje zlo když koná dobro že koná dobro z boha nikoliv svého síle když koná tím se vlastní vůle tak pro pavla taky zlo to když si je tedy střiženého to budu pravdu mysl nesnažíme platilo ale proto jeho aniž víme je mnoho věcí o kterých nevíme že děláme jsme si mockrát vykládali pokud cítíme se odděleni od boha tak největší zlo je to že se cítíme odděleni od boha a teprve zase největší proto zase zla pocit oddělenosti že se na to kde proto byl ten zlo protože se pocitu oddělenosti od boha bych zlo ale neví o tom že dotazuje za kleslo neví to ale pokud se dostane za hranice dualismu tak toto v obojí řádové dělá něco vědomě a to je víc než co dělá ne vědomí takže potom je zlo nevědomě a dobro vobjevím ano a tedy posunuje události na sám dobra jenom proto že nepočítáš ti je nevědomá činnost lepší než je do mánie začne dělat u dobro pro zásluhy tak dělá horší věci že a učí to dovoleno na první se stupních a to není hříchem ale způsobuje to veliké při u těch učedníků páně je že si na mizině jako ježíš kristus přišel na kříž i spálí vše který u mládí dělal dobro že se dělání dobro dobra protože na těch nispí se musí člověk o to snažit dát přednost dobru předem aby z jednoho nerovnováha nervovém se posunu stav či relativním dobru a tím si připravil cestu k bohu neboť když vítězí aktivní dobro naivní zlem což bylo vidět těch prvních třech letech života po těch třiceti tak se připravuje k ke kříži a to ucho poznání boha se na věnoval arnošt jsem si přečetl jedno jest lepší když člověk nedělá dobro než když je mrtev a snaží se dělat dobro tedy to je krásný protože to jsem si tam vyhmát bezvadně. Dobro může člověk dělat. tehdy správní výši je vědom podstaty dobra. že římská historie milána začíná se zlem se zády upozorňují ještě ranou překročí šli řeku rubikon poto malinkých do vydrželi kou říši a on si říkal ničí velikou ničím on tam nebude ničení svou anebo a o zničil výčitkou a takže ta říše keltská existovala po celé šíři ženy kde protéká pád a čili to se za tu je vod roku čtyřicet devět deset ještě že o kde bylo břemeno áno to s to hlavní nevíme jak se vůbec menoval nevím jak se o namláceno keltsky ale bylo přemohla a římské jméno nedílnou uprostřed lanu bych tak řek uprostřed kolize tam bylo seděl stav oblast a tak to mediánského všechno zkrátil lite a nepoznali by to chudáci kelti že to jejich medio áno ještě na se jak se to jen toto město nebylo veliké době panství těch keltů protože voni ti hlavních směli asi třináct a takže toto byl chce největší ale vedle toho tu li dnešní a jiná města že se pád byla země stejně významná říma ne to dobyli hlava nehlava všechno počítali a co nepočítali to za jali a potom prováděli pod tím vítězným obloukem v římě ty zajaté kelty to byla dali je říkali vzali a nebo za love v této ve dala i s alio se jal dobývat ten se za kali trans a vínu za alpam dal i za skály jedno německé státy kde byli převážně němci ale taky keltové a jednat to bylo do to byla tak tohleto způsobilo že on narazil na veliký odpor němá a ne těstě tu my se mu zdali takže dejme tomu jedna z hlavních místech a to vám doporučuje se tam podívat někdy žete krásné město i při nás i toho a zvláštní stav protože tam byla tak zvaná porta brána ve které se zbývalo za celou říši hrálo tam byly takové hry spěváčk jednou za rok máme nezaviní jsem tou přišli tam e tomu poté jako tehdy v tom televizí že mi to město jmenujeme tedy dneska se jmenuje ty je co si a to myslíme tedy ustálí o pojmenování znamená vysetí trendem měli daleko dřívější styky než němci a než nanovo svědčí o tom jako měli histori a kulturní vztahy ale nechci o které víru ačkoliv kterýsi za to vy ste jsem ho viděl někomu a měl pocit že tam byl jenom ší tele pach a kterými to přesně všechno vysvětlil a pravd a jsou v tom také jiná města tak například dejme tomu hlavní místo paříže to byl parizí to byly parizí to byli-to byl kmen keltský a měli tedy město pojmenováno podle sebe a limy byl psem sto a mnohá na města no a to všechno římané dobyli vedou čtyřicet devět pomocí zrady dobyli i hlavními naším této li jsem to byl hlavní voces tělu vrátím se to všechno zhroutilo oni samozřejmě pokud se cítil ti podali oni nic nedělali von je polatinštit i tam zavírat své školy a tím chtěli římany tady etickém státním občanství ses bylo veliká čest o takže dejme tomu ten čímkoliv se nedal ale ten z a a potom byl to váze prováděn tou branou potupy v římě Tak voni ty kelti měli velikou převahou sou jen že římané věděli že neumí dobře kali otce takže budovali s těmi kelty tím způsobem že ze začátku se jenom bránili ve the o tu jem se meče po o se mi příjemné že to byl tedy velice dobrý a tak to je o tom dobývání liské říše která byla obrovská na sahalo severního španělska tam byl to by taky pecky n po naše čechy a moravané čí slovo skok panny a taky byla do vytáří many a to byla velká rovince no tak myslím že jsem vás provedl tím jaké obrovské panství měli ke ti ale přišli o záhy protože němci nebo je nemá měli velikou schopnost ve duší byli stále víc a více obrodě keltům dobyli postupně turecku říši německu v tam do ve francii nemohli tam stáli proti nim s..ti římané ale. to za následek že nám také němci spadly dobrý celou severní část čech tam byla byli ti kelty této co šli ruce ale na ten ch uším nestačila síla a jenom pro eště li cestu podle vltavy neboť to byla cesta se stal skalou s jakou skon komory směrem do čech a že na ta cesta do rakouska a do říma tak že tam všude vidíme na tom území vltavy stopy krutých bojů. Ale na těch oppidech kde my jsme byli na těch božištích tam nevidíme vůbec že by se tam bylo bojovalo tak by se tam nebojoval nikdy nikdy nebyli do bytí a míchaly se o tom s těmi ke říkal ti s těmi slovany a krok byl ještě nízký je vůdce který nám vláda sud na jako chybí stálo o kupci sám co to bylo za člověka to zaručeně nebyl nějaký slova ale asi nějakou vyšší kultu možná že blesku nevíme a ten zastavil toho a na velikého nehodu po do evropy aby se tu se o roku na citovat to se stalo úvahy z vůle my taky nevíme je nebo a boje ukazuju to c těch ach někde u klatov a je to taky jinde německu a to je jedno nevleje to bylo tak tam to skončilo to dobývání raného krále na střední pro po a se s tím do toho milána protože poté co dobyli ty římani milán tak hned z něho udělali hlavní město mediánského stání adi do tohoto hlavního města ostatní nestal to upadala ale to nedělá kvetlo takže vám jenom říci že to je míra ne velice stará a že by se mi nám za nemohl s této že my jsme začli u nás všech nic to stojí desátém nastane století v něj a plzeň říka desátém století kdežto oni měli tisíce před tím je nekázali zem prosím no no postilla se číst mockrát jedině a pak se musí podle toho co je zařídit pokud se podle toho zařídit tak kdyby vše stokrát tak to vycvičen tam musí být návodnou jestli není návodně psaná ti se podle toho nedá nic dělat je to špatně napsat a je to moje chyba tedy jestli se ale podle toho něco dělat tak je to dobré a možná že po farním přečtení se dát nedá dělat nic ale po druhé činím před přečtením zaručně se něco podnikat si vypadat tak jako církevní rok to znamená a den tu se mám snažit o to aby ten kristus do mýho života přišel vědomě a to tedy nemám vrátí stoicky nýbrž podle podle panna samosebou k to mám rád tak že ho mám svádí života a to se dělá tím způsobem jak říká libro vizte vyjděte ven abyste se s ním mohli setkat pokud se říct ze svých věci a svého tak se s ním nesetkáte jsem sedmnácti letech jisti že ještě jsem se nemohl setkat ježíšem bude jsem se všímali jenom svý věcí tak to jsem potom hleděl opravit takže jsem se věnoval potom k tomu co ježíš kristus chtěl říct lidem aby to následovali a jestli se stane že jste vědom toho nějakého adventu se naučili dívat dívat jak ježíš přichází do vašeho života tak jste udělali to adventu dost když se to naučili dívat a nevyšším se tedy za sebe všímají si jenom svého a svých věcí tak to je se zbytečně četli tu postilu protože to je stav na tak aby se naučili člověk dívat a následovat a jestliže se přece se na ta postila a člověk ji začne následovat tak je to dobré znamení že jako se to u něho ale tak idioti že tam tak ani veskrze řečeno tak i tu zkratu povaze do téže on se tam v těch mnoha slově všechno s věčnou ztratí a takhle se to nemůže ztratí že jednáte podle těch zásad které jsou tam dokud tak to je ta postila eště bych k tomu mu říci jednu věc že posílána převádí také přes smrt ježíše na kříži proto jsem tolik věnoval tomu budete mu pátku protože tam je popsáno co ten ježíš musel odložit aby mohl umřít kříži stál s beth a jestliže toto nedokážeme tak s ním žlutých nestaneme to nás nepřišel jako s postel nýbrž po nás přišel jako člověk kterému se nerozuměli tak i vám jaký takových důležitých věcí se pozastavit a nebyla to historicky nýbrž to vzal žít podle vlastní zkušenosti jako stavy které mi člověk projít jsem pro to byste honili stavy ale těm stavu musí dojít musí dojít samovolně a jestliže k nim nedojde je dobrý jen nedojde tak ne ve udělali chybu co jsem říkal že jsem se o nic takového nestaral a v sedmnácti letech do šosu stavu ne kterým jsem vnímal existenci boha a to že kdybych každý ubral jak se to mohlo stát vezme příčinám když jsem nechtěl honí a nechtěl jsem být spaseni a to jsem si nepřál se nemohla nevěřil že se to mohlo stát svatá terezie mi to prozradil neboť řekl když si byl sice nevěřící ale měl si takový jsou či tou si se svou rodinou že si nechtěl v ničem urazit jejich víře a na to si vlastně dělal víc než věřící člověk že proti své vůli si dělal všechno co ty věřící tak jsem v těch let do sedmnácti dělal proti své vůli všechno co věřící člověk a vůbec jsem tomu je věřil a se na se to asi říkávala jako nejlepší přípravu k poznání boha že to řekl jako na svatá tak je to pravdu pravda na to řekla že to nebyla jediná příčina že další příčinou toho se s tím bohem sedmnácti setkal bylo to že jsem měl nějaký řek bych tak i řidší vnitřní hlas a pociťoval se vnitřní příkaz jednat správně a jsem se tím příkazem řídil to znamená snažil jsem se jednat správně ale ne podle nějaké věrouky nýbrž co jsem považoval za správné to jsem hleděl dělat a z se k tomu praví protože ti se snažil jednat správně tak si se poslal na stranu relativního dobra a tím si to dvojici páru dvojic z relativní dodati dobro porazil ocitl za dualismem a že se sedmnáct let ten se ocitl za dualismem a chápal jsem boha bez obrazu ani jsem si ho představoval jako existenci vlastní že on existuje jsem o tom nevěděl a šla palcem po vůbec se není nedbat tak že když jsem řekl jak jsem kolikrát říká k že největší hříchem by bylo že jsem jednal pro sebe a pro své a nikoliv pro boha a to je největší hřích a on říkal to není hřích že ty jsi neměl tu milost od boha aby věřil ale kdybych ji měl tak si jednal tak jak víra příkazu jsem mu říkal důstojný pane dybyste nedal rozlišení tak si svoji ice musím vodejít protože to je mých očích největší hřích a o pochopil zřejmě že bych otčině ší hřích že je to milost boha že to vidí jako největší hřích a tak to dořešila to byl převedením životě protože jak mi to dostačí dal tak jsem začal věřit že to činnost to na sebě pociťovat ten dům začal projevovat čili bych řekl i pro nevěřícího je cesta a velice strmá a je správná v napodobování věřících například jsem na podobu a věřící abych je neurazil platí ze cokoliv jste učinění u bratří mně jste učinil tak jsem to učí ježíš kristus to to že jsem neurážel bližního tíhu jsem měl a to bylo rodina tou nevírou tak jsem se radil mezi lidi lepší než věřící by dělal ze sebezáporu proto jsem měla tak svatá terezie řekl ještě třetí je daleko nejdůležitější nešlo bylo že ta moje matka po každé operaci nebo před každou operací obětovala bohu by to nalíti způsobem ta svatýho martina starým jistě že říkala bohu to dítě pod názoru ne kazů říci operaci ale umře výšinách či tak mně bitva do náruče boží aby se pán bůh za sobě a to se neprojevilo hned tak zřejmě tedy za další třináct let že se pán bůh vzal k sobě že si najednou projev ačkoli nemůžu říct že si že to bylo neprojevilo ne způsobem kterému jsem nerozuměl i jsem si myslel že to není bůh který se projevuje mocí obrovskou ramě dovolil a hřešit a není možno a dělat věci které bych normální lidský neudělal že z této moci člověk nejedná lidským běda božsky jsem v okamžicích určitých kdy jsem poznal situaci tak plnímli nesytil tak jsem se odevzdal bohu když odevzdal jsem tu situaci se nevěřil a tím jsem se ocitl na druhém břehu a nebylo třeba přitom věřit na boha nýbrž jen ostře sebe odevzdat komu to jsem si definoval vůbec ne jsem neměl žádnou představoval míse nemohl obětovat bohu nebo o tety a genesí věci takový definicí definovat více tam o duchovní věci na cestě poznání nevyskytujou jsem se obětoval bohu fakticky ale ne když jsem říkal pane bože a stihne obětuju to udělá matka za jsem jenom odevzdával se do moci a kdybych se byl moci odevzdal tak to moc země nepůsobila ani chvilinku o dycky působil a pak se potřebovala a když byl se nedostal k pojetí toho že ve mně něco působí se mocnější než č upozorňuju vás si příležitosti na jednu věc že ježíš kristus nám nevychovává k lepšímu člověku jak si omylem do mívají o to líčí věřící vrcholná vychovává k nadlidskému stavu že není třeba řešit holení soud ve se oddělí slovo ti od dobra a to znamená nepotřebuje výchově so a nepotřebuje taky relativní dobro to by nemělo ve k tomu aby člověk nedělal vůbec ani to ani ono měl by les komu aby člověk poznával boha a od něho věděl je malého vůli čili k tomu je třeba oddanost do vůle boží a to se potom pěstoval a takže bylo dokončeno to co normálně svatí když měli obrazy strašném utrpení dosahovali ale za mnoho let to u trvalo třináct let od předškolního věku čtyř do sedmnácti osobní této osmnáct let a byla to nějaký sabhapáti že nevěděl si s tím rady a nikdo ji neporadil tich její svoje nic i byli ježkovi neuměl víra a mně poradil ten to vnitřní tažení když se před sebou viděl situaci která se nedal řešit poznal jsem že je to operace které nemohou uniknout řekli jsem jako operaci které nebo uniknout a tím jsem se dostal k bohu a to jsem vykládati padesát ale není to mi to za zlý protože to osel přestat koutcích je to srozumitelné pro nevěřící je to cesta oběti pro bližního se sem se obětovat své rodině dělal civí ony náboženský jako dělala terezina tím jsem se dostal na úroveň věřícího člověka aniž jsem chtěl být věřící a zřejmě to se sem dostal v sedmnácti letech byl pouhý vod životu s bohem a člověk se zase dopouští hledisky a liší zní byla to sem si to soužití s bohem při vlastně do jsem který prostě se spojuje s bohem a ne bůh tedy se spojuje se mnou tedy se nevymkli volit aby toto dobra nastal a tak jsem se začal považovat cosem do svatýho to byl konec bylo jiného než že koncentráku jsem se ocitl v očisty a očistec to je stav který může zažít jenom člověk který do určitými vy poznával boha a tedy to bylo poznání které dílo velice blažené a bez tvého se nedovedl obejít a tedy z zříkat čtyři tak bude z toho úplně zoufalí objevil v sobě jak se rád a proti zažíval očistec a za čtyři to končilo protože zase ne mínění nýbrž ten esesman tisíci věští studentů vybral jako jediného který ho viděl popravit a říkal toto dobiju tak doby to taky tebe za sem čeká na smrt a se toho utek jeví protější a na tom zapírají to bylo vedlejší ale ještě taky ve liší bylo že se napravil v tu chvíli a nemohl dále vraždit tak že on na to přišli že dobrodincem a ne vrahem tak ho za střed li ale to není to hlavní hladině to je v chvíli jsem se takhle odevzdal tomu vrahovi a na svém toho jsem viděl ním po slabšího jsem poznal něco co by člověk nepozná a to se vracím postile že totiž ne se v posvěcuje dostane za tu smrt na kříži tak by měl pochopit že napřed třeba umřít napřed na třeba zažít konec světa a teprve potom začne znovu lest že bez konce toho světa to znamená ve toho že kdyby vyšel ze sebe není možnost znovuzrození takže vona bylo možno k tomu dojít jenom proto je se se řekl sama sebe přechodně sebou se do toho člověk se zde na témuž stupni no tak jsem se lehl byl jsem očistí a vám řeknu ten očistec to je strašný stav neboť jsem před tím byl s bohem a teď jsem byl bez něho kdo nebyl s bohem neví co je to očista nemůže o něho dostat očistec tak jsem do přístupnější protože k tomu je třeba vyčetl na určité výši kdyby byl s bohem a byl toho přítomnosti zbaven protože svatá terezie modlí a říká si se ode temně bídou k bohu abych li vás zasto oči ověříš protože bych to dlouho nevydržel a tím ten ocitne služ pozná no to životě dělat co to znamená pro pro nás že bez vědomí boha to vědomí boha čtyři dni a boží řek dnech jsem ne novým způsobem vědom si boha ne tak o třetím pán ty pán nýbrž jenom on je pánem mého života ne pánem všeho stvol on všechny miluje i ty vrahy ji dává moc k tomu aby vloží li jako na dál to abychom milovali ne a tedy to je poznání i ten nesmírně cením a bylo způsobeno tím že jsem se vzdal co to poznal ten že ani karuna hrnci taigi li dále do jakou s kaž říkal ty si mi bratrem vysvětlím jak je to možné mu musel říct že to je možné tím způsobem jsem se vzdal svého života a on říkal do se znáti života že stupni vo života kopie poutem člověk je v tom připravit a se s tím připraven tak mi to prositi všechnu jsem říkal vykládám ty věci noha lidem po desítky let a on to nepochopí a nám chyby pět minut do příjezdu lastura se musí rozloučit s vámi a on říkal no tak se podívám li z rád poli vy ste potřeboval na to a minimálně půl hodiny abych to viděl že jednou a ne stokrát jako zříkám a a vodpovím se mu to podobenství o marnotratném synu když jetsli a to menší artémision způsobem na kterých jsem se zeptal jeho se on říkal když se hledal ten pas ta nemluvil víno italštinou jako každý cize netaví když se mluvil o tom marnotratném synu tak se modlil léta než a je li se na to je když se o to nestál i jsem poznal čtou vně poznal jsem mně mluvil bůh neboť ten kdo stane to musel ve jednou pochopit a do dneška s tím žíti neboť i potom píše dopisy lišit od to se jde do ru jsou jen se sebou jak to že jsem na to říct a prudce protože byl v něčem pořádný o byl strašný a na svou rodinu a na své podřízen za bez čím celníkem a se si tedy věří a leta byla veliká a jsem to chtěl věčného v předvečer lidi aby se mi spojí a je veškeré ano to je hrozné a a my bychom neříkají ten mu to ale bychom li rádi kdy takový nebe se říká myslím že po dnešku nastane změna u něho na tr asi nastal to mu to potom nedělal tak je násilím nýbrž pomocí milosti boží do působil na ty lidi tak to je asi všechno co jsem ne říct o těch věcí je tedy hlavní a že všechno považuje za události ze života ježíšova který se starý a jsem neviděl kdežto my tomu li při bohu a s a za své vnitřní stavy nám pomáhají kristus svým životem když na tom pomáhá tak se musíme dneska tím říct i to musíme po za všechno co vám stalo tehdy je pro nás stav který musíme zažívat pochopení s tou který musíme zažívat jiný byl stav ježíše v betlémě nikdy stav ježíše si řetězech a jiný byl ta kříži a tak dále a stav se zvyšoval je to proces zvýšení vnitřního stavu spojení s bohem a ji nejde nám to král uskutečnit pole toho co tam je řečeno to je návod ježto neumíme uskutečnit tak odtamtud se to musí cit nou a snaží se o toto uskutečnit taky jsem napsal ipsi umí asi v krista je to je vysvětlen na se jiným pořád i životem pořádným způsobem a také to si musím doplněním spisy a řád se trpí a dojem že to nikam nevede to je je do tím si že se začne teďka trpím a vůbec netrpím sílu a taky ještě nebudu trpět to je moje nasadit proces a ne s očistí se za s tedy o to při než vy tam sám nepostará věže se ničí a že s tím nějak smířit ne pořád o to spojení za to nesměřuje to no a když mu ve musí obnoví tak myslím utrpení kterým se člověk obyčejnou a na cestě činnosti k tomu výtečná příležitost protože realizuje jenom malinkou část toho co chce uskutečnit a ta velká část uskutečněna není a ta zlá část něco co nemůže skutečně nic o to snažím a tou strádáme poklad u boha že tam se nám je poklad z toho pozůstávající ho co není v naší to jsme opustili svou vlastní vůli opustit svou vlastní vůli ale neopustit jste vůli protože to pochází od boha opustit nelze doufám to mocně vysvětlit protože když jsem byl ve vašem duchovní věku tak jsem ještě byl něco a neska nejsem nic jak může zoufat jak nic může zoufat nebo že jsem nic a to nic i ve studu a to nic tak obsáhlý že je schopnou veškerý lásky a pochází od boha to není jeho láska která ska boží prosím doufal že si s přečet a tam se dokonce píše o tom o tom neví že musíme opustit y las modlitbě i ctnosti moudrost to jsou slovo do pranice a to je a lidu sedí myšlení se věci a když jsem tedy roku třicet devět musel opustit všecko i na po neslo tak jsem tuto pasáž od doby mám za sebou tak za sebou nad vámi ne zoufalost tam jsem se stal ničím protože jsem se o tom přesvědčil že ničím se se přesvědčíte o tom ten bude úžasnou trpěli s každým okolo budete sou prosí říkáš touha se nesmí obci předčasně měl se učit že si tak se hustě duchu je sedíte na ten zenu se pořád sedět na ten zemi víte když jsem přišel do vede ta tak ten ve to některými tam provázel říkal kdyby jste v karnaku když se tam ty méně li takový sochy jste li takový k ba ani nebo takový kameni který s tou se na zemi třebas do řady a stojí tam na louce pojďte se s na to podívat to shodí vadit sem se byl bych to karnaku lidé celý do světa a jsem mu říká v prosím v co myslí že to znamená se s tím co to vytkl těmi o tom nevíme co to známe a jsem říkal to z to si dobře hmatu a to byla inici zase od boha že člověk který se se dívat do nebe do stavu nebe chce nazírat na boha musí temně zakotven zase i pro ty sochy stojí nelež on říká o kterého si říkal o prach do na to všem ku řeknu ti to řekli nevím ale jsem do nich něco co možná i bráně a on se hnědí za koule a tak mně věnoval ženy vy kristu liscio byly no tak to je důležité proto prosím nechtěl nebo neznáte se na něj nevěřil a tak jsem mohl do něho nazírat to uznávám plně todleto ale ty keltové měli daleko lepší ponětí o těchto věcech že říkají síly zakotven na zemi schopnost hledět na nebe a že stačí málo zakotvit na zemi a vám řeknu ti lékaři mi zakotvil na zemi důkladně i způsobili že jsem v zemi viděl ne si říct úvod ale mně to tak nezbytného v tom lidském životě že bez toho vyš nemohli žít je to prostředek ale nezbytný na cestě do esi vlast toho že žijete protože to je ta největší milostem tého duha to je boží vůli tak na to na začnou večer k buší vůle v tom nejkladnější případ je že všechno tvorstvo které stvořil a tvoří a do tři je posla postát pořád zase k sobě táhne a proto aby se s ním zase celý vesmír spojil přesto tvorstvo v tom vesmíru jíti to je takovým řek bych kamenem úhelným přes který se musí kdyby nebyl vžívá člověk tak vůbec tato myšlenka ničemu ale jelikož je živý tak může toužit po spojení s bohem a jestliže touží po tom aby se v něm projevila vůle boží ty se dostal do situace která je velice tké že totiž nerozumí vůli boží a vůle boží aby se odosobnil aby se spojil s bohem a to následkem toho zažívá velikou depresi odliv odliv noc smyslů o ducha je říká svatý jan z kříže a to se potom projeví na jeho životě a bude z toho třebas kolikrát zoufalí ale je to není trvalý stav nýbrž přechodný a on potom když je z něho dostane tak začne znovuzrozovat vůle víc pole vůli boží to znamená být ze sebe a vejít důl boží to znamená od řeknu třebas ti vůle tamto někdo musí začít nemůžete onu všeho najednou ale je prospěl boží se musíte umět dříve lidské když uznáte že vůle boží je jaksi moudřejší než vůle lidská tak není tak těžké že se zříci lidské vůle je prostě vůle božích a jestliže toto děláte tak je nejlepší si sem jak se dostat k poznání boha neboť vůle sráží z vůle boží a je tedy nemůže být zrušena tím že pochází z vůle boží toho důvodu že kazí z vůle boží nemůže být duše čili vůle lidská nemůže být duše a úloha vůle boží o