Karel Makoň: 89-36A (přepis nahrávky)
Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně,
může však obsahovat chyby a nepřesnosti.
Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.
to
se
nedá
a
spatřovat
protože
chci
lidé
v
tom
ráji
prostě
neměly
těla
a
my
dokud
jsme
v
matčině
těle
jsme
si
vědomi
své
tělo
smrti
no
tak
čili
v
tom
ráji
nemáme
tělo
já
sem
to
přesvědčit
s
těmi
husami
že
tam
sme
neděle
tělo
v
tom
jejich
stavu
to
není
stavu
ráje
husího
on
tam
neměly
těla
a
neměl
tělo
a
oni
se
a
tohoto
jsme
tam
byli
já
sem
to
nepamatoval
no
bude
přes
ně
sem
si
to
mohl
toho
a
se
tam
nesmím
také
jdou
jsou
na
tom
líp
než
my
smyslu
že
si
toto
dílo
tvoji
životem
než
pán
se
transu
a
také
běžném
životě
oči
na
určité
úrovni
už
že
se
k
nemá
jenom
děkovat
má
být
vděčen
za
každý
okamžik
se
žije
ať
ho
židé
ten
život
jako
liv
cet
bys
tito
požehnání
tím
že
žije
že
z
boha
ale
tu
sílu
uvědomovací
která
je
jeho
silou
a
tím
si
uvědomuje
tento
svět
po
už
existovat
může
milovat
může
poznávat
všechno
je
dáno
to
jde
mocí
si
odcházející
že
má
modlitba
nevlastní
otče
náš
a
že
že
Otčenáš,
to
je
první
rozjímání,
které
musím
zvládnout,
to
znamená,
že
on
je
naším
Otcem
a
nikoliv
náš
otec
pozemský,
no
a
tak
se
to
de,
tak
to
jde
dál.
Protože
to
co
vidí
u
svého
bratra,
těžko
může
světit
jméno
Boží
a
to
jí
vysvětlit
je
velice
obtížné.
Já
bych
dokázal,
ale
musel
bych
ji
konfrontovat
pořád
s
jejím
pochopením.
Nemohl
bych
to
říkat
spatra,
protože
bych
nevěděl,
kam
to
míří
jesli-
jestli
ji
to
popadne
nebo
jestli
to
pochopí.
Teprve
potom
"přijď
království
tvé"
až
se
posvětí
jeho
jméno.
To
je
řád
hodnot
v
tom
Otčenáši
li
se
nic
nevíte
mě
když
toto
věděl
tím
způsobem
že
ne
kdo
jako
přizná
před
lidmi
že
mně
náleží
nebude
než
že
se
mu
na
to
je
znamená
skutky
posvěcovat
jeho
jméno
to
znamená
když
pokládám
že
konec
konců
protože
stvořil
dobré
i
zlé
dobré
i
zlé
všechno
Všechno
míří
k
tomu
dobru
nejvyššímu.
Tak...
musim
prostě
si
říha
ví
že
se
je
třebas
tím
janíčkem
že
taky
míří
k
tomu
nejlepšímu
a
nevím
já
a
jestliže
se
ode
mě
chce
aby
svítil
méno
boží
tak
ho
musím
světit
i
tom
že
nezoufám
si
nepostihne
a
že
řeší
věci
lítostí
nýbrž
odhodlaností
přestali
to
s
tak
tak
není
pravou
odhodlaností
když
je
člověk
odhodlán
jenom
proto
že
mu
to
de
odložit
lidé
tak
to
není
opravdovostí
božská
to
svědčí
tak
je
odhodlaností
a
to
je
chyba
podivejte
se
nikdo
ani
svatí
nebyli
prosti
pokušení
pokušení
že
to
tak
neni
a
že
to
nejde
to
je
ta
moudrost
nejistoty,
která
nás
vede
daleko
dokonalejš,
než
si
myslíme.
A
kdybychom
neměli
tuto
nejistotu
a
z
toho
pocházející,
ten
stav,
o
kterém
mluvím,
tak
bychom
nebyli
schopni
jít
kupředu.
My
musíme
schopni
jít
kupředu
za
každého
stavu,
za
stavu
libosti
i
za
stavu
nelibosti.
A
tedy
nesmíme
se
dát
odlákat,
nýbrž
řek
bych,
musíme
být
tak
disciplinovaní,
že
si
řekneme:
když
jednám
správně,
tak
musím
jednat
bez
ohledu
sebe.
To
je
důležité.
berou
ze
síly
kontemplace,
to
znamená
z
milosti
od
Boha.
A
to
potom
ta
činnost
vypadá,
jinak
než
když
se
mi
o
tomhletom
vůbec
neví
a
odtamtud
to
nebere.
Ty
jeptišky
z
toho
z
té
m-
Šumavy,
že
ony
mají
dvě-
dva
takové
dvě
takové
zásady
a
ty
jsou
dány
tím
jako
charisma,
to
znamená
od
Boha
dané,
zadarmo
dané,
a
to
je
milosrdenství
a
kontemplace.
Že
by
nebyly
schopny
milosrdenství,
kdyby
nebylo
kontemplace.
Od
Boha
kontemplace.
Existuje
jenom
jedna-
jedno
charisma,
a
to
je
celý
tento
život.
a
to
ve
poslaný
těch
se
tyto
to
jako
nechápali
že
toto
nebyl
ta
nejvyšší
milost
mi
tož
zase
krčil
a
já
tě
doby
milosti
kterou
kterou
který
považovali
za
mnoho
oni
ne
že
bych
se
podceňoval
lék
když
nevědí
o
té
hlavní
milosti
že
žije
jako
lidé
tak
i
to
málo
se
dlouho
stopa
ale
o
to
propaguje
et
pročist
došels
zloby
uskutečněného
než
cesta
malého
toto
bude
tesat
sky
protože
teprve
ten
kdo
se
ocitl
nad
dobrem
a
zlem
to
znamená
vyšel
z
ráje
a
vyšel
tohoto
světa
dualismu
teprve
ten
nepropaguje
zlo
když
koná
dobro
že
koná
dobro
z
boha
nikoliv
svého
síle
když
koná
tím
se
vlastní
vůle
tak
pro
pavla
taky
zlo
to
když
si
je
tedy
střiženého
to
budu
pravdu
mysl
nesnažíme
platilo
ale
proto
jeho
aniž
víme
je
mnoho
věcí
o
kterých
nevíme
že
děláme
jsme
si
mockrát
vykládali
pokud
cítíme
se
odděleni
od
boha
tak
největší
zlo
je
to
že
se
cítíme
odděleni
od
boha
a
teprve
zase
největší
proto
zase
zla
pocit
oddělenosti
že
se
jí
na
to
kde
proto
byl
ten
zlo
protože
se
pocitu
oddělenosti
od
boha
mě
bych
zlo
ale
neví
o
tom
že
dotazuje
za
kleslo
neví
to
ale
pokud
se
dostane
za
hranice
dualismu
tak
toto
v
obojí
řádové
dělá
něco
vědomě
a
to
je
víc
než
co
dělá
ne
vědomí
takže
potom
je
zlo
nevědomě
a
dobro
vobjevím
ano
a
tedy
posunuje
události
na
sám
dobra
jenom
proto
že
nepočítáš
ti
je
nevědomá
činnost
lepší
než
je
do
mánie
začne
dělat
u
dobro
pro
zásluhy
tak
dělá
horší
věci
že
a
učí
to
dovoleno
na
první
se
stupních
a
to
není
hříchem
ale
způsobuje
to
veliké
při
u
těch
učedníků
páně
je
že
si
na
mizině
jako
ježíš
kristus
přišel
na
kříž
i
spálí
vše
který
u
mládí
dělal
dobro
že
se
dělání
dobro
dobra
protože
na
těch
nispí
se
musí
člověk
o
to
snažit
dát
přednost
dobru
předem
aby
z
jednoho
nerovnováha
nervovém
se
posunu
stav
či
mě
relativním
dobru
a
tím
si
připravil
cestu
k
bohu
neboť
když
vítězí
aktivní
dobro
naivní
zlem
což
bylo
vidět
těch
prvních
třech
letech
života
po
těch
třiceti
tak
se
připravuje
k
ke
kříži
a
to
ucho
poznání
boha
se
na
věnoval
arnošt
jsem
si
přečetl
jedno
jest
lepší
když
člověk
nedělá
dobro
než
když
je
mrtev
a
snaží
se
dělat
dobro
tedy
to
je
krásný
protože
to
jsem
si
tam
vyhmát
bezvadně.
Dobro
může
člověk
dělat.
tehdy
správní
výši
je
vědom
podstaty
dobra.
že
římská
historie
milána
začíná
se
zlem
se
zády
upozorňují
ještě
ranou
překročí
šli
řeku
rubikon
té
poto
malinkých
do
vydrželi
kou
říši
a
on
si
říkal
ničí
velikou
ničím
on
tam
nebude
ničení
svou
anebo
a
o
zničil
výčitkou
a
takže
ta
říše
keltská
existovala
po
celé
šíři
ženy
kde
protéká
pád
a
čili
to
se
za
tu
je
vod
roku
čtyřicet
devět
deset
ještě
že
o
kde
bylo
břemeno
áno
to
mě
s
to
hlavní
nevíme
jak
se
vůbec
menoval
já
nevím
jak
se
o
namláceno
ví
keltsky
ale
bylo
přemohla
a
římské
jméno
nedílnou
uprostřed
lanu
bych
tak
řek
uprostřed
kolize
tam
bylo
seděl
stav
oblast
a
tak
to
mediánského
všechno
zkrátil
lite
a
nepoznali
by
to
chudáci
kelti
že
to
jejich
medio
áno
ještě
na
ní
se
jak
se
to
jen
toto
město
nebylo
veliké
době
panství
těch
keltů
protože
voni
ti
hlavních
mě
směli
asi
třináct
a
takže
toto
byl
chce
největší
ale
vedle
toho
tu
li
dnešní
a
jiná
města
že
se
pád
byla
země
stejně
významná
říma
ne
to
dobyli
hlava
nehlava
všechno
počítali
a
co
nepočítali
to
za
jali
a
potom
prováděli
pod
tím
vítězným
obloukem
v
římě
ty
zajaté
kelty
to
byla
dali
je
říkali
vzali
a
nebo
za
love
v
této
ve
dala
i
s
alio
se
jal
dobývat
ten
se
za
kali
trans
a
vínu
za
alpam
dal
i
za
skály
jedno
německé
státy
kde
byli
převážně
němci
ale
taky
keltové
a
jednat
to
bylo
do
to
byla
tak
tohleto
způsobilo
že
on
narazil
na
veliký
odpor
němá
a
ne
těstě
tu
my
se
mu
zdali
takže
dejme
tomu
jedna
z
hlavních
místech
a
to
vám
doporučuje
se
tam
podívat
někdy
žete
krásné
město
i
při
nás
i
toho
a
zvláštní
stav
protože
tam
byla
tak
zvaná
porta
brána
ve
které
se
zbývalo
za
celou
říši
hrálo
tam
byly
takové
hry
spěváčk
jednou
za
rok
máme
nezaviní
jsem
tou
přišli
tam
e
tomu
poté
jako
tehdy
v
tom
televizí
že
mi
to
město
jmenujeme
tedy
dneska
se
jmenuje
ty
je
co
si
a
to
myslíme
tedy
ustálí
o
pojmenování
znamená
vysetí
trendem
měli
daleko
dřívější
styky
než
němci
a
než
nanovo
svědčí
o
tom
jako
měli
histori
a
kulturní
vztahy
ale
nechci
o
které
víru
ačkoliv
kterýsi
za
to
vy
ste
já
jsem
ho
viděl
někomu
a
měl
pocit
že
tam
byl
jenom
ší
tele
pach
a
kterými
to
přesně
všechno
vysvětlil
a
pravd
a
jsou
v
tom
také
jiná
města
tak
například
dejme
tomu
hlavní
místo
paříže
to
byl
už
parizí
to
byly
parizí
to
byli-to
byl
kmen
keltský
a
měli
tedy
město
pojmenováno
podle
sebe
a
limy
byl
psem
sto
a
mnohá
na
města
no
a
to
všechno
římané
dobyli
vedou
čtyřicet
devět
pomocí
zrady
dobyli
i
hlavními
naším
této
li
jsem
to
byl
hlavní
voces
tělu
vrátím
se
to
všechno
zhroutilo
oni
samozřejmě
pokud
se
cítil
ti
podali
oni
nic
nedělali
von
je
polatinštit
i
tam
zavírat
své
školy
a
tím
chtěli
římany
tady
etickém
státním
občanství
ses
bylo
veliká
čest
o
ně
takže
dejme
tomu
ten
čímkoliv
se
nedal
ale
ten
z
a
a
potom
byl
to
váze
prováděn
tou
branou
potupy
v
římě
Tak
voni
ty
kelti
měli
velikou
převahou
sou
jen
že
římané
věděli
že
neumí
dobře
kali
otce
takže
budovali
s
těmi
kelty
tím
způsobem
že
ze
začátku
se
jenom
bránili
ve
the
o
tu
jem
se
meče
po
o
se
mi
příjemné
že
to
byl
tedy
velice
dobrý
a
tak
to
je
o
tom
dobývání
té
liské
říše
která
byla
obrovská
na
sahalo
severního
španělska
tam
byl
mé
bů
to
by
taky
pecky
n
až
po
naše
čechy
a
moravané
čí
slovo
skok
panny
a
taky
byla
do
vytáří
many
a
to
byla
velká
rovince
no
tak
myslím
že
jsem
vás
provedl
tím
jaké
obrovské
panství
měli
ke
ti
ale
přišli
o
ně
záhy
protože
němci
nebo
je
nemá
ní
měli
velikou
schopnost
ve
duší
byli
stále
víc
a
více
obrodě
keltům
dobyli
postupně
turecku
říši
německu
v
tam
do
ve
francii
nemohli
tam
stáli
proti
nim
s..ti
římané
ale.
to
za
následek
že
nám
také
němci
spadly
dobrý
celou
severní
část
čech
tam
byla
byli
ti
kelty
této
co
šli
ruce
ale
na
ten
ch
uším
nestačila
síla
a
jenom
pro
eště
li
cestu
podle
vltavy
neboť
to
byla
cesta
se
stal
skalou
s
jakou
skon
komory
směrem
do
čech
a
že
na
ta
cesta
do
rakouska
a
do
říma
tak
že
tam
všude
vidíme
na
tom
území
vltavy
stopy
krutých
bojů.
Ale
na
těch
oppidech
kde
my
jsme
byli
na
těch
božištích
tam
nevidíme
vůbec
že
by
se
tam
bylo
bojovalo
tak
by
se
tam
nebojoval
nikdy
nikdy
nebyli
do
bytí
a
míchaly
se
o
tom
s
těmi
ke
říkal
ti
s
těmi
slovany
a
krok
byl
ještě
nízký
je
vůdce
který
nám
vláda
sud
na
jako
chybí
stálo
o
kupci
sám
co
to
bylo
za
člověka
to
zaručeně
nebyl
nějaký
slova
ale
mě
asi
nějakou
vyšší
kultu
možná
že
blesku
nevíme
a
ten
zastavil
toho
a
na
velikého
nehodu
po
do
evropy
aby
se
tu
se
o
roku
na
citovat
to
se
stalo
úvahy
z
vůle
my
taky
nevíme
je
nebo
a
boje
ukazuju
to
c
těch
ach
někde
u
klatov
a
je
to
taky
jinde
německu
a
to
je
jedno
nevleje
to
bylo
tak
tam
to
skončilo
to
dobývání
raného
krále
na
střední
pro
po
a
já
se
s
tím
do
toho
milána
protože
poté
co
dobyli
ty
římani
milán
tak
hned
z
něho
udělali
hlavní
město
mediánského
stání
adi
do
tohoto
hlavního
města
ostatní
nestal
to
upadala
ale
to
nedělá
kvetlo
takže
já
vám
jenom
říci
že
to
je
míra
ne
velice
stará
a
že
by
se
mi
nám
za
ní
nemohl
s
této
že
my
jsme
začli
u
nás
všech
nic
to
stojí
desátém
nastane
století
v
něj
a
plzeň
říka
desátém
století
kdežto
oni
už
měli
tisíce
před
tím
je
nekázali
zem
prosím
no
no
postilla
se
dá
číst
mockrát
jedině
a
pak
se
musí
podle
toho
co
je
zařídit
pokud
se
podle
toho
zařídit
tak
kdyby
vše
stokrát
tak
to
vycvičen
tam
musí
být
návodnou
jestli
není
návodně
psaná
ti
se
podle
toho
nedá
nic
dělat
je
to
špatně
napsat
a
je
to
moje
chyba
tedy
jestli
se
ale
dá
podle
toho
něco
dělat
tak
je
to
dobré
a
možná
že
po
farním
přečtení
se
dát
nedá
dělat
nic
ale
po
druhé
činím
před
přečtením
zaručně
už
se
dá
něco
podnikat
si
má
vypadat
tak
jako
církevní
rok
to
znamená
a
den
tu
se
mám
snažit
o
to
aby
ten
kristus
do
mýho
života
přišel
vědomě
a
to
tedy
nemám
vrátí
stoicky
nýbrž
podle
podle
panna
samosebou
k
to
mám
rád
tak
že
ho
mám
svádí
života
a
to
se
dělá
tím
způsobem
jak
říká
libro
vizte
vyjděte
ven
abyste
se
s
ním
mohli
setkat
pokud
se
říct
ze
svých
věci
a
svého
tak
se
s
ním
nesetkáte
já
jsem
sedmnácti
letech
jisti
že
ještě
jsem
se
nemohl
setkat
ježíšem
bude
jsem
se
všímali
jenom
svý
věcí
tak
to
jsem
potom
hleděl
opravit
takže
jsem
se
věnoval
potom
k
tomu
co
ježíš
kristus
chtěl
říct
lidem
aby
to
následovali
a
jestli
se
stane
že
jste
vědom
toho
nějakého
adventu
se
naučili
dívat
dívat
jak
ježíš
přichází
do
vašeho
života
tak
jste
udělali
to
adventu
dost
když
se
to
naučili
dívat
a
nevyšším
se
tedy
za
sebe
všímají
si
jenom
svého
a
svých
věcí
tak
to
je
se
zbytečně
četli
tu
postilu
protože
to
je
stav
na
tak
aby
se
naučili
člověk
dívat
a
následovat
a
jestliže
se
přece
se
na
ta
postila
a
člověk
ji
začne
následovat
tak
je
to
dobré
znamení
že
jako
se
to
u
něho
ale
tak
té
idioti
že
tam
tak
ani
veskrze
řečeno
tak
i
tu
zkratu
povaze
do
téže
on
se
tam
v
těch
mnoha
slově
všechno
s
věčnou
ztratí
a
takhle
se
to
nemůže
ztratí
že
jednáte
podle
těch
zásad
které
jsou
tam
dokud
tak
to
je
ta
postila
eště
bych
k
tomu
mu
říci
jednu
věc
že
posílána
převádí
také
přes
smrt
ježíše
na
kříži
proto
jsem
tolik
věnoval
tomu
budete
mu
pátku
protože
tam
je
popsáno
co
ten
ježíš
musel
odložit
aby
mohl
umřít
kříži
stál
s
beth
a
jestliže
toto
nedokážeme
tak
s
ním
žlutých
nestaneme
to
nás
nepřišel
jako
s
postel
nýbrž
po
nás
přišel
jako
člověk
kterému
se
nerozuměli
tak
i
vám
jaký
takových
důležitých
věcí
se
pozastavit
a
nebyla
to
historicky
nýbrž
to
vzal
žít
podle
vlastní
zkušenosti
jako
stavy
které
mi
člověk
má
projít
já
jsem
pro
to
byste
honili
stavy
ale
těm
stavu
musí
dojít
musí
dojít
samovolně
a
jestliže
k
nim
nedojde
je
dobrý
jen
nedojde
tak
ne
ve
udělali
chybu
co
jsem
říkal
že
já
jsem
se
o
nic
takového
nestaral
a
v
sedmnácti
letech
do
šosu
stavu
ne
kterým
jsem
vnímal
existenci
boha
a
to
že
kdybych
každý
ubral
jak
se
to
mohlo
stát
vezme
příčinám
vě
když
jsem
nechtěl
honí
a
nechtěl
jsem
být
spaseni
a
to
jsem
si
nepřál
se
nemohla
nevěřil
že
se
to
mohlo
stát
svatá
terezie
mi
to
prozradil
neboť
řekl
když
si
byl
sice
nevěřící
ale
měl
si
takový
jsou
či
tou
si
se
svou
rodinou
že
si
nechtěl
v
ničem
urazit
jejich
víře
a
na
to
si
vlastně
dělal
víc
než
věřící
člověk
že
proti
své
vůli
si
dělal
všechno
co
ty
věřící
tak
já
jsem
v
těch
let
do
sedmnácti
dělal
proti
své
vůli
všechno
co
věřící
člověk
a
vůbec
jsem
tomu
je
věřil
a
se
na
té
se
to
asi
říkávala
jako
nejlepší
přípravu
k
poznání
boha
že
to
řekl
jako
na
svatá
tak
je
to
pravdu
pravda
na
to
řekla
že
to
nebyla
jediná
příčina
že
další
příčinou
toho
se
s
tím
bohem
sedmnácti
setkal
bylo
to
že
jsem
měl
nějaký
řek
bych
tak
i
řidší
vnitřní
hlas
a
pociťoval
se
vnitřní
příkaz
jednat
správně
a
já
jsem
se
tím
příkazem
řídil
to
znamená
snažil
jsem
se
jednat
správně
ale
ne
podle
nějaké
věrouky
nýbrž
co
jsem
považoval
za
správné
to
jsem
hleděl
dělat
a
z
té
se
k
tomu
praví
protože
ti
se
snažil
jednat
správně
tak
si
se
poslal
na
stranu
relativního
dobra
a
tím
si
to
dvojici
páru
dvojic
z
relativní
dodati
dobro
porazil
ocitl
za
dualismem
a
že
se
dá
sedmnáct
let
ten
se
ocitl
za
dualismem
a
chápal
jsem
boha
bez
obrazu
ani
jsem
si
ho
představoval
jako
existenci
vlastní
že
on
mě
existuje
já
jsem
o
tom
nevěděl
a
šla
palcem
po
ní
vůbec
se
není
nedbat
tak
že
když
jsem
řekl
jak
jsem
kolikrát
říká
dá
k
ní
že
největší
hříchem
by
bylo
že
jsem
jednal
pro
sebe
a
pro
své
a
nikoliv
pro
boha
a
to
je
největší
hřích
a
on
říkal
to
není
hřích
že
ty
jsi
neměl
tu
milost
od
boha
aby
věřil
ale
kdybych
ji
měl
tak
si
jednal
tak
jak
tě
víra
příkazu
já
jsem
mu
říkal
důstojný
pane
dybyste
mě
nedal
rozlišení
tak
já
si
svoji
ice
musím
vodejít
protože
to
je
mých
očích
největší
hřích
a
o
pochopil
zřejmě
že
bych
otčině
ší
hřích
že
je
to
milost
boha
že
to
vidí
jako
největší
hřích
a
tak
mě
to
dořešila
to
byl
převedením
životě
protože
jak
mi
to
dostačí
dal
tak
já
jsem
začal
věřit
že
to
má
činnost
to
na
sebě
pociťovat
ten
dům
začal
projevovat
čili
bych
řekl
i
pro
nevěřícího
je
cesta
a
velice
strmá
a
je
správná
v
napodobování
věřících
například
já
jsem
na
podobu
a
věřící
abych
je
neurazil
platí
ze
cokoliv
jste
učinění
u
bratří
mně
jste
učinil
tak
jsem
to
učí
ježíš
kristus
to
to
že
jsem
neurážel
bližního
tíhu
jsem
měl
a
to
bylo
rodina
tou
nevírou
tak
jsem
se
radil
mezi
lidi
lepší
než
věřící
by
dělal
ze
sebezáporu
proto
jsem
měla
tak
svatá
terezie
řekl
ještě
třetí
je
daleko
nejdůležitější
nešlo
bylo
že
mě
ta
moje
matka
po
každé
operaci
nebo
před
každou
operací
obětovala
bohu
by
to
nalíti
způsobem
ta
svatýho
martina
starým
jistě
že
říkala
bohu
to
dítě
pod
názoru
ne
kazů
má
říci
operaci
ale
ať
umře
výšinách
či
tak
mně
bitva
do
náruče
boží
aby
se
mě
pán
bůh
za
sobě
a
to
se
neprojevilo
hned
tak
zřejmě
až
tedy
za
další
třináct
let
že
se
pán
bůh
mě
vzal
k
sobě
že
si
najednou
projev
ačkoli
nemůžu
říct
že
si
že
to
bylo
neprojevilo
ne
způsobem
kterému
jsem
nerozuměl
i
jsem
si
myslel
že
to
není
bůh
který
se
projevuje
mocí
obrovskou
ramě
dovolil
a
hřešit
a
není
možno
a
dělat
věci
které
bych
normální
lidský
neudělal
že
z
této
moci
člověk
nejedná
lidským
běda
božsky
já
jsem
v
okamžicích
určitých
kdy
jsem
poznal
situaci
tak
plnímli
nesytil
tak
jsem
se
odevzdal
bohu
když
odevzdal
jsem
tu
situaci
té
se
nevěřil
a
tím
jsem
se
ocitl
na
druhém
břehu
a
nebylo
třeba
přitom
věřit
na
boha
nýbrž
jen
ostře
sebe
odevzdat
komu
to
jsem
si
definoval
vůbec
ne
já
jsem
neměl
žádnou
představoval
míse
nemohl
obětovat
bohu
nebo
o
tety
a
genesí
věci
takový
definicí
definovat
více
tam
o
duchovní
věci
na
cestě
poznání
nevyskytujou
já
jsem
se
obětoval
bohu
fakticky
ale
ne
když
jsem
říkal
pane
bože
a
stihne
obětuju
to
už
udělá
matka
za
mě
já
jsem
jenom
odevzdával
se
do
té
moci
a
kdybych
se
byl
té
moci
odevzdal
tak
to
moc
země
nepůsobila
ani
chvilinku
o
dycky
působil
a
pak
se
jí
potřebovala
a
když
byl
se
nedostal
k
pojetí
toho
že
ve
mně
něco
působí
se
mocnější
než
č
upozorňuju
vás
si
té
příležitosti
na
jednu
věc
že
ježíš
kristus
nám
nevychovává
k
lepšímu
člověku
jak
si
omylem
do
mívají
o
to
líčí
věřící
vrcholná
vychovává
k
nadlidskému
stavu
že
už
není
třeba
řešit
holení
soud
ve
se
oddělí
slovo
ti
od
dobra
a
to
znamená
nepotřebuje
už
výchově
so
a
nepotřebuje
taky
relativní
dobro
to
by
nemělo
ve
k
tomu
aby
člověk
nedělal
vůbec
ani
to
ani
ono
už
měl
by
les
komu
aby
člověk
poznával
boha
a
od
něho
věděl
je
malého
vůli
čili
k
tomu
je
třeba
oddanost
do
vůle
boží
a
to
se
potom
pěstoval
a
takže
bylo
dokončeno
to
co
normálně
svatí
když
měli
obrazy
strašném
utrpení
dosahovali
ale
za
mnoho
let
to
u
mě
trvalo
třináct
let
od
předškolního
věku
čtyř
do
sedmnácti
osobní
této
osmnáct
let
a
byla
to
nějaký
sabhapáti
mě
že
nevěděl
si
s
tím
rady
a
nikdo
ji
neporadil
tich
její
svoje
nic
i
byli
ježkovi
neuměl
víra
a
mně
poradil
ten
to
vnitřní
tažení
když
se
před
sebou
viděl
situaci
která
se
nedal
řešit
poznal
jsem
že
je
to
operace
které
nemohou
uniknout
řekli
jsem
jako
operaci
které
nebo
uniknout
a
tím
jsem
se
dostal
k
bohu
a
to
jsem
vykládati
už
padesát
ale
není
to
mi
to
za
zlý
protože
to
osel
přestat
koutcích
je
to
srozumitelné
pro
nevěřící
je
to
cesta
oběti
pro
bližního
se
sem
se
obětovat
své
rodině
dělal
civí
ony
náboženský
jako
dělala
terezina
tím
jsem
se
dostal
na
úroveň
věřícího
člověka
aniž
jsem
chtěl
být
věřící
a
zřejmě
to
se
sem
dostal
v
sedmnácti
letech
byl
pouhý
vod
životu
s
bohem
a
člověk
se
zase
dopouští
hledisky
a
mě
liší
zní
byla
to
sem
si
to
soužití
s
bohem
při
vlastně
do
jsem
já
který
prostě
se
spojuje
s
bohem
a
ne
bůh
tedy
se
spojuje
se
mnou
tedy
se
nevymkli
volit
aby
toto
dobra
nastal
a
tak
jsem
se
začal
považovat
cosem
do
svatýho
to
byl
konec
bylo
jiného
než
že
koncentráku
jsem
se
ocitl
v
očisty
a
očistec
to
je
stav
který
může
zažít
jenom
člověk
který
do
určitými
vy
poznával
boha
a
tedy
to
bylo
poznání
které
dílo
velice
blažené
a
bez
tvého
se
nedovedl
obejít
a
tedy
z
zříkat
já
čtyři
tak
bude
z
toho
úplně
zoufalí
objevil
v
sobě
jak
se
má
rád
a
proti
zažíval
očistec
a
za
čtyři
to
končilo
protože
zase
ne
mínění
nýbrž
mě
ten
esesman
tisíci
věští
studentů
vybral
jako
jediného
který
ho
viděl
popravit
a
říkal
mě
až
toto
dobiju
tak
doby
to
taky
tebe
za
sem
čeká
na
smrt
a
se
toho
utek
jeví
protější
a
na
tom
zapírají
to
bylo
vedlejší
ale
ještě
taky
ve
liší
bylo
že
se
napravil
v
tu
chvíli
a
nemohl
dále
vraždit
tak
že
on
na
to
přišli
že
dobrodincem
a
ne
vrahem
tak
ho
za
střed
li
ale
to
není
to
hlavní
hladině
to
je
v
té
chvíli
jsem
se
takhle
odevzdal
tomu
vrahovi
a
na
svém
toho
jsem
viděl
ním
po
slabšího
jsem
poznal
něco
co
by
člověk
nepozná
a
to
se
vracím
té
postile
že
totiž
ne
se
v
té
posvěcuje
dostane
za
tu
smrt
na
kříži
tak
by
měl
pochopit
že
napřed
třeba
umřít
napřed
na
třeba
zažít
konec
světa
a
teprve
potom
začne
znovu
lest
že
bez
konce
toho
světa
to
znamená
ve
toho
že
kdyby
vyšel
ze
sebe
není
možnost
znovuzrození
takže
vona
bylo
možno
k
tomu
dojít
jenom
proto
je
se
se
řekl
sama
sebe
přechodně
sebou
se
do
toho
člověk
se
zde
na
témuž
stupni
no
tak
jsem
se
lehl
byl
jsem
očistí
a
já
vám
řeknu
ten
očistec
to
je
strašný
stav
neboť
já
jsem
před
tím
byl
s
bohem
a
teď
jsem
byl
bez
něho
kdo
nebyl
s
bohem
neví
co
je
to
očista
nemůže
už
o
něho
dostat
očistec
tak
jsem
do
přístupnější
protože
k
tomu
je
třeba
vyčetl
na
určité
výši
kdyby
byl
s
bohem
a
byl
toho
té
přítomnosti
zbaven
protože
svatá
terezie
modlí
a
říká
si
se
ode
temně
bídou
k
bohu
abych
li
vás
zasto
oči
ověříš
protože
já
bych
to
dlouho
nevydržel
a
tím
ten
ocitne
služ
pozná
no
to
životě
dělat
co
to
znamená
pro
pro
nás
že
bez
vědomí
boha
to
vědomí
boha
čtyři
dni
a
boží
řek
dnech
jsem
ne
novým
způsobem
vědom
si
boha
ne
tak
mě
o
třetím
já
pán
ty
pán
nýbrž
jenom
on
je
pánem
mého
života
ne
pánem
všeho
stvol
on
všechny
miluje
i
ty
vrahy
ji
dává
moc
k
tomu
aby
vloží
li
jako
na
dál
to
abychom
milovali
ne
a
tedy
to
je
poznání
i
ten
nesmírně
cením
a
bylo
způsobeno
tím
že
jsem
se
vzdal
co
to
poznal
ten
že
ani
karuna
té
hrnci
taigi
li
dále
do
jakou
s
kaž
říkal
ty
si
mi
bratrem
vysvětlím
mě
jak
je
to
možné
já
mu
musel
říct
že
to
je
možné
tím
způsobem
jsem
se
vzdal
svého
života
a
on
říkal
do
se
znáti
života
že
stupni
vo
života
kopie
poutem
člověk
je
v
tom
připravit
a
já
se
s
tím
ví
připraven
tak
mi
to
prositi
všechnu
já
jsem
říkal
vykládám
ty
věci
noha
lidem
po
desítky
let
a
on
to
nepochopí
a
nám
chyby
pět
minut
do
příjezdu
lastura
se
musí
rozloučit
s
vámi
a
on
říkal
no
tak
já
se
podívám
li
z
ní
rád
poli
vy
ste
potřeboval
na
to
a
minimálně
půl
hodiny
abych
to
viděl
že
jednou
a
ne
stokrát
jako
zříkám
a
a
vodpovím
se
mu
to
podobenství
o
marnotratném
synu
když
jetsli
a
to
menší
artémision
způsobem
na
kterých
jsem
se
zeptal
jeho
se
on
říkal
když
se
hledal
ten
pas
ta
nemluvil
víno
italštinou
jako
každý
cize
netaví
když
se
mluvil
o
tom
marnotratném
synu
tak
se
modlil
léta
než
a
je
li
se
na
to
je
když
se
o
to
nestál
i
jsem
poznal
čtou
vně
poznal
jsem
mně
mluvil
bůh
neboť
ten
kdo
stane
to
musel
ve
jednou
pochopit
a
do
dneška
s
tím
žíti
neboť
i
potom
píše
dopisy
lišit
od
to
se
jde
do
ru
jsou
jen
se
sebou
jak
to
že
jsem
na
to
říct
a
prudce
protože
byl
v
něčem
pořádný
o
byl
strašný
a
na
svou
rodinu
a
na
své
podřízen
za
bez
čím
celníkem
a
té
se
si
tedy
věří
a
leta
byla
veliká
a
jsem
to
chtěl
věčného
v
předvečer
lidi
aby
se
mi
spojí
a
je
veškeré
ano
to
je
hrozné
a
a
my
bychom
neříkají
ten
mu
to
ale
bychom
li
rádi
kdy
takový
nebe
se
říká
já
myslím
že
po
dnešku
nastane
změna
u
něho
na
tr
asi
nastal
to
mu
to
potom
nedělal
tak
je
násilím
nýbrž
pomocí
milosti
boží
do
působil
na
ty
lidi
tak
to
je
asi
všechno
co
jsem
ne
říct
o
těch
věcí
je
tedy
hlavní
a
že
všechno
považuje
za
události
ze
života
ježíšova
který
se
starý
a
už
jsem
neviděl
kdežto
my
tomu
li
při
ní
bohu
a
s
a
za
své
vnitřní
stavy
tě
nám
pomáhají
kristus
svým
životem
když
na
tom
pomáhá
tak
se
musíme
dneska
tím
říct
i
to
musíme
po
za
všechno
co
vám
stalo
tehdy
je
pro
nás
stav
který
musíme
zažívat
pochopení
s
tou
který
musíme
zažívat
jiný
byl
stav
ježíše
v
betlémě
nikdy
stav
ježíše
si
řetězech
a
jiný
byl
ta
kříži
a
tak
dále
a
stav
se
zvyšoval
je
to
proces
zvýšení
vnitřního
stavu
spojení
s
bohem
a
ji
nejde
nám
to
král
uskutečnit
pole
toho
co
tam
je
řečeno
to
je
návod
ježto
neumíme
uskutečnit
tak
odtamtud
se
to
musí
cit
nou
a
snaží
se
o
toto
uskutečnit
taky
jsem
napsal
ipsi
umí
asi
v
krista
je
to
je
vysvětlen
na
se
jiným
pořád
i
životem
pořádným
způsobem
a
také
to
si
musím
doplněním
spisy
a
řád
se
trpí
a
má
dojem
že
to
nikam
nevede
to
je
je
do
tím
si
že
já
se
začne
teďka
trpím
a
já
vůbec
netrpím
sílu
a
taky
ještě
nebudu
trpět
to
je
moje
nasadit
proces
a
ne
s
ní
očistí
se
za
s
tedy
o
to
při
než
vy
tam
sám
nepostará
věže
se
ničí
a
že
s
tím
nějak
smířit
ne
pořád
o
to
spojení
za
to
nesměřuje
už
to
no
a
já
když
mu
ve
musí
obnoví
tak
myslím
utrpení
kterým
se
člověk
obyčejnou
a
na
cestě
činnosti
k
tomu
výtečná
příležitost
protože
realizuje
jenom
malinkou
část
toho
co
chce
uskutečnit
a
ta
velká
část
uskutečněna
není
a
ta
zlá
část
něco
co
nemůže
skutečně
nic
o
to
snažím
a
tou
strádáme
poklad
u
boha
že
tam
se
nám
je
poklad
z
toho
pozůstávající
ho
co
není
v
naší
to
jsme
opustili
svou
vlastní
vůli
opustit
svou
vlastní
vůli
ale
neopustit
jste
vůli
protože
to
pochází
od
boha
opustit
nelze
doufám
to
mocně
vysvětlit
protože
já
když
jsem
byl
ve
vašem
duchovní
věku
tak
jsem
ještě
byl
něco
a
neska
už
nejsem
nic
jak
může
zoufat
jak
nic
může
zoufat
nebo
že
já
jsem
nic
a
to
nic
i
ve
studu
a
to
nic
ně
tak
obsáhlý
že
je
schopnou
veškerý
lásky
a
pochází
od
boha
to
není
jeho
láska
která
ska
boží
prosím
doufal
že
si
s
přečet
a
tam
se
dokonce
píše
o
tom
o
tom
neví
že
musíme
opustit
y
las
modlitbě
i
ctnosti
moudrost
to
jsou
slovo
do
pranice
a
to
je
a
lidu
sedí
myšlení
se
věci
a
když
jsem
tedy
roku
třicet
devět
musel
opustit
všecko
už
i
na
po
neslo
tak
jsem
tuto
pasáž
od
tý
doby
mám
za
sebou
tak
já
za
sebou
nad
vámi
ne
zoufalost
tam
jsem
se
stal
ničím
protože
jsem
se
o
tom
přesvědčil
že
ničím
se
až
se
přesvědčíte
o
tom
ten
bude
úžasnou
trpěli
s
každým
okolo
budete
sou
prosí
říkáš
touha
se
nesmí
obci
předčasně
měl
se
učit
že
si
tak
se
hustě
duchu
je
sedíte
na
ten
zenu
se
pořád
sedět
na
ten
zemi
víte
když
jsem
přišel
do
vede
ta
ně
tak
ten
ve
to
některými
tam
provázel
mě
říkal
kdyby
jste
v
karnaku
když
se
tam
ty
méně
li
takový
sochy
jste
li
takový
k
ba
ani
nebo
takový
kameni
který
s
tou
se
na
zemi
třebas
do
řady
a
stojí
tam
na
louce
pojďte
se
s
na
to
podívat
to
shodí
vadit
sem
se
byl
bych
to
karnaku
lidé
celý
do
světa
a
já
jsem
mu
říká
v
prosím
v
co
myslí
že
to
znamená
já
se
s
tím
co
to
vytkl
těmi
o
tom
nevíme
co
to
známe
a
já
jsem
říkal
to
z
ní
to
si
dobře
hmatu
a
to
byla
inici
zase
od
boha
že
člověk
který
se
se
dívat
do
nebe
do
stavu
nebe
chce
nazírat
na
boha
musí
temně
zakotven
zase
i
pro
ty
sochy
stojí
nelež
on
říká
o
kterého
si
říkal
o
prach
do
na
to
všem
ku
řeknu
ti
to
řekli
já
nevím
ale
jsem
do
nich
něco
co
možná
i
bráně
a
on
se
mě
hnědí
za
koule
a
tak
mně
věnoval
ženy
vy
kristu
liscio
byly
no
tak
to
je
důležité
proto
prosím
nechtěl
ní
nebo
neznáte
se
na
něj
nevěřil
a
tak
jsem
mohl
do
něho
nazírat
to
uznávám
plně
todleto
ale
ty
keltové
měli
daleko
lepší
ponětí
o
těchto
věcech
že
říkají
síly
zakotven
na
zemi
má
schopnost
hledět
na
nebe
a
že
stačí
málo
zakotvit
na
zemi
a
já
vám
řeknu
ti
lékaři
mi
zakotvil
na
zemi
důkladně
i
způsobili
že
jsem
v
té
zemi
viděl
ne
si
říct
úvod
ale
mně
to
tak
nezbytného
v
tom
lidském
životě
že
bez
toho
vyš
nemohli
žít
je
to
prostředek
ale
nezbytný
na
cestě
do
esi
vlast
toho
že
žijete
protože
to
je
ta
největší
milostem
tého
duha
to
je
boží
vůli
tak
na
to
na
začnou
večer
k
buší
vůle
v
tom
nejkladnější
případ
je
že
všechno
tvorstvo
které
stvořil
a
tvoří
a
do
tři
je
posla
postát
pořád
zase
k
sobě
táhne
a
proto
aby
se
s
ním
zase
celý
vesmír
spojil
přesto
tvorstvo
v
tom
vesmíru
jíti
to
je
takovým
řek
bych
kamenem
úhelným
přes
který
se
musí
kdyby
nebyl
vžívá
člověk
tak
vůbec
tato
myšlenka
ní
ničemu
ale
jelikož
je
živý
tak
může
toužit
po
spojení
s
bohem
a
jestliže
touží
po
tom
aby
se
v
něm
projevila
vůle
boží
ty
se
dostal
do
situace
která
je
velice
tké
že
totiž
nerozumí
vůli
boží
a
vůle
boží
aby
se
odosobnil
aby
se
spojil
s
bohem
a
to
následkem
toho
zažívá
velikou
depresi
jí
odliv
odliv
noc
smyslů
o
ducha
je
říká
svatý
jan
z
kříže
a
to
se
potom
projeví
na
jeho
životě
a
bude
z
toho
třebas
kolikrát
zoufalí
ale
je
to
není
trvalý
stav
nýbrž
přechodný
a
on
potom
když
je
z
něho
dostane
tak
začne
znovuzrozovat
vůle
víc
pole
vůli
boží
to
znamená
být
ví
ze
sebe
a
vejít
důl
boží
to
znamená
od
řeknu
třebas
ti
vůle
tamto
někdo
musí
začít
nemůžete
onu
všeho
najednou
ale
je
prospěl
boží
se
musíte
umět
dříve
lidské
když
uznáte
že
vůle
boží
je
jaksi
moudřejší
než
vůle
lidská
tak
není
tak
těžké
že
se
zříci
lidské
vůle
je
prostě
vůle
božích
a
jestliže
toto
děláte
tak
je
nejlepší
si
sem
jak
se
dostat
k
poznání
boha
neboť
vůle
sráží
z
vůle
boží
a
je
tedy
nemůže
být
zrušena
tím
že
pochází
z
vůle
boží
toho
důvodu
že
kazí
z
vůle
boží
nemůže
být
duše
čili
vůle
lidská
nemůže
být
duše
a
úloha
vůle
boží
o