Karel Makoň: 90-07B-Brno-10.3.90 (přepis nahrávky)

bez března hned ne naše vodvoláš jako nalézáte aby smiřoval aby nerozdělil a my to žene také v oblasti náboženství smiřovat to dobře pochopil třebas váš ať máček když se objal a políbil s tím dále já mohu že je to té smíření které jsme nečekali že zlámat a jeho zástup se tedy no to je šokující a to je možné jenom vlivem toho že se sešli v takovém prostředí ve kterém dneska tadyže jestliže toto nepochopíme tak jsme vůbec nepochopili dobu ve které žijeme a stát ve kterém se také že takže já bych chtěl věší tady říct jenom s rub takovou řek bych první přednášku první vůbec kterou jsem v pronesl kterou by byl ochoten pro starost na veřejnosti mimochodem doufám že tato přednáška bude moci být v a tím že si ji třebas nahlas vyd a že bych jí dal dispozici jako pokračování toho co jsem žiju že řekl na to terčem a tak bych chtěl říct tohleto indie se sebou tradicí starou tradici naboženskou a pečenou vědeckou véda dá té věda podává starou vědeckou tradici my si o ní myslíme že to je náboženská tady tento pravda je to vědecká tady jenom že ta věda vypadala ve starověku jinak než vypadá nyní měla základy někde jinde než v rozumu a rozum jenom přisluhoval a když nepřistupoval tak byl za to odsuzoval a je dosud odchován té indii tvrdě a neprávem protože měl zase ti staří ve čí mudrci se trošičku polepšit a udělat to po novu nějak no tak nebudu mít to vyčítat protože budu příležitost těší se to příhodných tak to je na straně té indie takovým dostatek že oni považuju tento život ve kterém žijeme za něco nižšího a ten život nikde v astrá ašramu a s bohem s vědomím o bohu na něco vyššího ná bych jako nebyl toho názoru protože zapomínají na jednu věc nebo nevážili si dost jedné věci že život na světě je nejlepším partnerem toho člověka který se tam narodil a bez tohoto partnerství by člověk se nedostal k tomu bohu čili ať si neříkají nebo ať na neříkají že je to nějaké opatření druhořadé nebo méněcenné je to největší milost jaké jsme svědky v tomto vesmíru my lidé zrovna ne že bychom si začli by středem smí o to ne ale jsme si k té milosti boží která nás sem postava nás let v podobě lidí do znamená v podobě takového tvora který má v sobě celý aparát starší ze kterého vyplývá tohleto z věčnosti se transformoval na časného tvora a téhož časného tvora vlivem pozemského života se máš právo a možnost transformada věčně vědomého boha proto mohl ježíš kristus říci bohové jste a pro nikdy neodolal my jsme vnitřně bohové to co se nesmí tak vedení mu říkat například ani víry protože mají strach že se stal člověk bižním že je vnitřně bůh který tady se nastalou velice kupředu proti nám indové zase a my totiž jednu věc jsme zanedbali ve se ten století a tu bych krátce připomněl že totiž jsme udělali kompromis mezi liší vím sou ty považoval v klíči římské a mezi požadavky se stan křesťané byli do těch vyrovnávání a od kostí a velikýho představí po napřed vání když líbili že budou vraždí menší zase a že budou povídat za to peníze že mu sloužím a to to křesťani neměli dělám zřejmě vy to u doby strašný vlito uzdy opravdu odeše pryč sešlo té chvíli daleko pryč a lidé kteří toto přijali za své přestaly být křesťany a ta hrstka lidí který to nepřijali to bylo v první isidy si devíti a tam bylo první k zla křesťanské ty se museli ze říma vystěhovat protože by byli bývali popraveni od těch kteří do přijali a tedy chtěli s tím císařem spolupracovat že italka když já vám a takové jeho život si tak musíte jednotně za mnou jít a tyto nebyli ochotni se podřídit by chodit se pocitem při přání ježíše krista a to mělo nezabiješ ne a nebude a s ní a podobně a takže ho se odstěhovali a dodnes by o tom si to tohle schopni svých rodin neska živo na dozrání sudánu a ego a jsou to lidé tří uznávají esoterní smysl křesťanství to znamená kristus nepřišel proto aby on se vzájemně vraždili nýbrž aby to zakázal vše pro to aby se za jemný bylo vli bližního jako sama sebe a tak dále a to se dá z něj nějaký císař dovolí nám poskytout nějaká privilegia která jsme předtím neměli takže berte to to navedení v té další přednášce že já počítám s tím sky zmaten a že mluvím ústy těch několika málo přeživší tam neska na rozhraní sudánu egyptu kteří znají esoterní smysl toho křesťanství a ten zní tak to začátku tak to když se zrodil jako člověk na této planetě tak se dostal podílníkem největší milosti jakou vůbec známe mi možná z nějaké větší pozdější vesmíru jako by závisí ru že si byl z věčnosti jsem poslán a vlivem tohoto života si poslán do věčnosti a se nazpět když to nevíš tak nemůže být dost dobře vážit své zrození na světě jak si ho váží š když jakmile začne se zrozovat nebo jakmile si si porození načerpá plakat a naříkat a na tom co za ve u dolině dítě se na práci víc než si myslíme nebo než se toho svědky nebo než á to pamatujeme páše protože není tady spokojen a ta nespokojenost není dána jenom tím že si nevíra jinak než pláčem vyvodí něco navíc a jednak tím že je to jeden z vrcholných prostředků výchovných jak se dostat dál když je někdo spokojen se stavem ve kterém žije tak podle slov světových se odsuzuje do pekla protože ten mefistofeles řekl dá se symbolicky to u faustovi já si pro tebe mám právo při až tehdy až se tě začne v tom okamžiku ve kterém žiješ tady líbit a ono se mu začlo líbit jednoho dne a tak se tam byl ten mefistofeles ten dále a říkal tak já si dovolte be ale v tom taky anděl a říká já ti ho nedá podle že ten člověk se celý život snažil o něco dalšího to je další vlastnost kterou nemají zvířata ani rostliny zvíře nechce přerůstá sebe roztíná taky ne to žádný strom neroste nebe ale že jak má ten den virů do nebe a opravdu až do nebe a z toho stavu nebe a to je mu přirozené to je pro něho přirozené než pro zvíře to přirozené není to má ohraničeně možnosti transformační a když jsem se pokoušel třebas např dovést psa do stavu ve kterém jsem se ocitl já tak jak to co za třetí stupeň z těch sedmi vyvojový vstupu tak ten pe začal pučet a prosil mě abych toho nechal já bych ho byl zabil kdyby byl v tom považovat potože on tam nemá transformační prvek který by ho tam do toho svatého stupně dostal takže on by se ocitl rozhraní třetího až do té do stupně do toho se ti vodu že a tam do něho i stromy ne a tak dleko říše ani za ani jedno se dostaneme ale on by zemřel na rozhání toho co ti sil sporech tam šel do prázdna tak to jsem samo sebou dal prosit a a taky žitým až na to pašu a jak jsem vám říkal bych nedělal to co sem on ského roku provedl s malým dítětem s tím genese říká to si mohu dovolit nebo podařilo se mi to toho marka dostat do úroveň anahaty na do úroveň do rovni lásky jsem ten stav anahaty stav anahaty přednesen na něho takže můj stav anahaty byl v tom malém markovi francouzsky mluvící dítěti a to dítě to poznalo ukázal na mě a řekl to sem já na mě poznal že on je to že si já se jim nedělal rozli mezi smíte dosažený rozlišení mezi sebou a mezi mnou a marně se mu to vykládal já jsem říkal v tom si to nejsi ty tady to jsem já a on říkal jo říká dobře to jsem já si je toho toho byl zase já ale ono to nerozšířil to dítě to neruší za na ostatní lidi já jsem jediný byl s ním spojen a to je zase další věc kterou si musíme nesmí vážit o tom svém životě že od začátku bůh po nás vybírá partnery a gesto partnerství bychom životě neudělali ani krok když se podíváme třebas na mravence kteří také bezplatné ství dovedou vidí živy tak si všimněte toho co říká i s levity doma tom svém novém spisu který vyšel ze izolovali mravence asi v počtu milionu takové kukla umělé hmoty a veliké prostředí napodobili a ty ta zvířata žila vaříme svíce a potom všechna síla se že měl všechny lepší podmínky že neměli tam prostředí mrtvé prostředí přírody nám jenom uzavřené prostředí které není celou přírodou my nejme třeba tý přírody vzniká z vnějšku a co z ní zase odchází tam je odpad přísun sil o kterých my nemáme vůbec zdání a ten mravencem li známí ale oni musí být když ho idolem a on umře dodře má všechnu péči samo sebou kdyby se to udělali z několika a veni tím že daleko vývody vůbec s ní nebudou v rady s ní tím životem a já vám řeknu když je to člověkem takhle taky tak když se izoluje otec podívám do kláštera to je vzor neštěstí to nepochopil smysl tohoto života bez společnosti ve společnosti lidské a to je to padne ty které nutně potřebujeme takže jsem mluvil o další milosti boží že nám dal dispoici takové partnerství které si nedovedeme vůbec vážit dost protože nevíme k čemu ona je jiné k čemu je to že tady sedíme na paletě která má jakou přitažlivost za přitažlivost je partner například náš nedílný partner teďka například ty kosmonauti kteří se dostanou do bezlítostné při do potom po další době ne po kaší na tuto zem se chovají úplně jinak než normální člověk jsou věci jsou s ním zoufali on ji nedovedou žít normálně a přeruší je vztahy které jsou jim přirozené a oni se bez nich dokázali obejít a teď se dokážou obejít bez těch stavů které měli před tím ovšem omylem si myslí že se dokážu ani se nedokážu vědomí jsou nenormální o nežil by patří do blázince ale oni nepatří naší společnosti to jsou ještě nevyjdeš jen věci které kterým samo sebou že ve rozumět a nemůžeme řešit že totiž je to ten stav bez tíže normální stav a je to jenom tak bez tíže partnerů slabostí který je je se projevuje kladně jenom v tom případě když jsme v tom stavu bez tíže vínem na jiné úrovni než muadhaly než běžného vědomí když jsme na úrovni svadhistany vědomí jiného druhého vstup a pak nám to nevadí kdyby je byli převedli napřed do svadhistany aby tam vědomě žili té svatý stany tak se jim tohleto faná vlasu z toho vesmíru vůbec nestalo má ale že je tam nedokážou převést ani sami sebe tím méně ty kosmonauty tak je odsuzuju k tomu že jsou pro tento život vyřízeni no takže ještě jednou když se ocitne v tomto světě tak se učíme sebe zvykat na partnerství tohoto světa s veškerou jeho mnohotvárnosti nemusíte znát co to je za mnohotvárnost to prostě je patnáti který vám dáno dispozici a vy se musíte jenom to patří podřídit ne se z něho vyučovat ne si například říkat já patřím do kláštera ježíš kristus nikdy nebyl pro klášter že si to vymysleli třebas křesťany nemáme jim za zlé protože lidový jako při stěhování rodu páté století po kristu a dále že kdyby byli nevyšli běžného života do klášterů tak by se bylo křesťanství bez zachoval i pohani kteří obsadí říma celý jiný mastí kdy se báli vstoupit do klášterů těch bohu se tam báli že jo že nestavím a tak nechali kláštery augustine xi svaly neporušeného tamtud se latinou tu toužím kolébkou povídá a podobě čili my vděčíme klášter za to že nemůžeme dneska odsuzovat ale kláštery měli nabýt nové podoby a než mají a o tom dobře věděli modernější klášterníci například ta čeho to radíš sesadili tím začli a končí to dneska třebas tím dnem bokem a jinými moderními zakázali klášterů víte jeden žák takový řád který na to šel velice dobře a to je řád trnem v to listu spoluslužebníků se spasitelem aby do pomáhali smrti li ke spáse lidstva a tento řád byl založený v malými absolutně odlišení lidmi jeden z nich a oni kúry byl do ten člově velice vzdělání a druhý z nich že do malá byl prosťáček pasáže který neměl o erovi ani páru ale za to měl styk s ovcemi a s lidmi a tak přímý styk s nimi že cítí na dálku když si na něho někdo vzpomněl když něco chybělo tomu člověku dá ucítil že potřebu jeho potřebu že ho jeho přítomnost a tak se vznesl a lekl za ním tam ten nemocný nebo ten potřební vy můžeme tak vedle tohoto žerarda už tady byli na dva lidé o kterých víme že byl více do vzduchu než na zemi že si jaksi ochoty ten další živel který normálně soudí jenom ptáku a že tedy letěl tam kam je buď o srdce a nebo kde byli nutně dej donutí zapotřebí takový krásný příklad toho je té protokolováno že tam někdy v tom rodišti toho jednoho svatýho bere jsem mluvil stavěli misionáři kříž velkými se náš kříž který je kusem dřeva z velkého stromu a nedařilo se jim ten strom na ten kříž postavit na zem to kácet přišel k tomu ten svatý a protože to byl úžasný prosťáček který mu to rozumově nemyslel nebyl na výši nebyl dospělý pořád do konce života tak mu nedošlo že nemůže ten strom vztyčit bez opory o zen popadl to ze no a ne se s tím stromem do vzduchu postavilo na pravé místo a křičel dolů za zastavte postrádá aby se dneska a sedl a mě pomoc nedovídáme dolů o nemohl do a holmese dno začí vlastností lidských že to jež něco může dělat samovolně sám a neví o tom a těch samovolných věcí je daleko víc než co tento josef kupertinský dokázal my si žijeme jako bychom měli být věčnou bytostí to že se cítíme dneska jako by věčným bytostmi nemyslíme na smrt totiž a že jdeme si jako že to život prostě jako takový to je známkou toho že jsme věčnými bytostmi nemilovat této samovolné o které nevíme a to je nejpodstatnější samovolnosti daná cíle že sme fakticky věčnou bytostí a jestli z vás tady dneska někdy ne někdo mezi vám je který nemyslí jako že nemyslí nikdo z vás že je smrtelnou bytostí a že umře jednou je to v nejlepším pořádku protože od roku sice devět například já vím že tady nikdo neumřel na tomto světě nikdo nemusel umírali ale neumřel tadys neumírá že převyšován ho šatu do jinýho a a tak je to s touto samovolnosti základní samovolnost ale té nejvyšší základní samovolnosti že jsem vědomě věčnou bytostí ne nevědomě vědomě věčnou bytostí k tomu se dopracováváme pomalu podle receptu ježíše krista že napřed se musíš stát samovolným občanem této společnosti že ať je vyhodí odněkud palbě dám nastaly přijímají tak je to jedno oprava obvyklé ještě vyhodili ale ne li pracovat když tě nevyvodili ale pozor dejte nebezpečnější si neobracel protože si to můžeš přivlastňovat jako svůj přednost nebo vyžití to mít dost řdě přijali ta dostačí bohu z toho no tak to je moc silné zkrátka tam ukazoval ježíš v podstatě tři stádia samovolnosti první že se stal samovolným člověk této společnosti lidské potom samovolně předem společnosti učedníků vodních pořád svazoval spouštěl boží moc kterou dělali oni zázraky ale už mu zase samovolně než rozumově těm učedníkům ale jemu to šlo z jeho strany samovolně že oni soustavně žili z jeho moci a dělali zázraky on přitom na to nemusel myslet už mu to časem a potom samovolně třetí samovolnou byla v tom že po zmrtvýchvstání a poznal nebe vstoupení sesláním ducha svatého a že už je vedl tím od té chvíle k neosobnímu řízení božímu třeba to přebylo šitím osobní a teďka začlo být neosobní začlo ale tím to nekončilo svatý jan ve svém zjevení potom moh let po smrti nebo pohodu ježíše krista nebo poslán ducha svatýho v tom pokračovat v tom zjevení svatého jana to tomu se ještě dostanu tak takhle vypadá to základní partnerství které nás počátk ch vychovává ho novému stupni samovolnosti a jestliže toto například indové a po jenom částečně a vůbec ne tak nás to neomlouvá prosím vás protože dneska máme takového dosti vědecké především že bychom si tu samovolný jako o svoji tak bychom z ní mohli přecházet vinu le z jednoho stupně do druhého to by bylo velice výhodné nebyl by tam ty mezery obrovské mezery já vám promluví čte o těch nezáří já se s tím budu muset ještě asi zasvětí přednášky ale ty mezery by neměli být dlouhé není neříkám že to je ztráta času ale že je to velice vyčerpávající tak dejme tomu ježíš když se narodil na této naší planetě tak ztratil vědomí věčného života musel protože se zrodil člověka a trvalo mu to několiv ni než přišli partneři jiný než bude ho zrozen na tomto světě rozvinutá o si tě bylo absolutní nevědomost o věčném životě to bude první padne absolutní vědomost o věčném životě do první nedůležité řekne se musí začínat je který každý začínáme ještě se s ním třebas ani neskončily o a jsem třebas starý mi lidmi tak von přešel pomocí svatý říká lůno nového partnerství a upozorňuju vás na to že my do tohoto padne týče přecházíme během života je každému z nás přicházejí svatí říkávají tady výjimky mezi námi nikoho j těly mu by nepřišli a řekni kdepak jsme je viděli všichni vidíte nevíte vo tom dovolím si staví se na chvilinku o těchto prvních partner a kolik má na mysli ještě jiný partnery pořád důležitější na každém stupni jsou důležité právě leží právě ti co nově přicházejí a ti staří nemají tu lítost tak dejme tomu já teďka budu mluvit ze své zkušenosti z jednadvacátého jedenáctý třicet devět rovnou ze za do nebo prostředku protože kdybych mluvil jenom slovy evangelií tam se šetřilo každý vizme tak bych vám to nemohu vůbec kloudně vysvětlit ale protože já jsem protože já jsem celý život ježíše krista toho jednadvacátého jedenáctý třicet devět chápal jako jeden jediný vývojový celek a byly kovaný na náš osobní vývoj čili ne rozlišoval jsem od vývoje ježíše vývoj náš tak vám musím říct tohleto co tam není a nebude napsán i v těch evangeliích když se dostavil ten jeden z těch svatých říkal rozumíte zasvěcen k tomu ježíši aby mu pomohl v tomto životě jako partner tak šel třeba divu byl černý a kdykoliv nevěděl kam má za tím ježíšem jít o lidsky narodil ale měli jiného ukazatele který jsem byl aritmathie je a to byla věc a já nesvítí a neby to marně a ona mi se snaží dověděli o to to bylo záviselo na nezanevírá niky a oni zavřeli oči tak ten to šel divu viděl tu je duch se sebou přesně směrem na sever a tak se zastavil až v tom jeruzalém ten se západu viděl tutéž vězte chtěnou vědu do a to též vnitřní pravdu před sebou na východě až na východ až se ocitl jednou za jemný a že východu viděl tutéž větu si zavřený oči jenom vida v očích znamená když pomíjet vidění jedno snadné vidění tohoto světa to musel vynechat tak viděl tu vědu když el východu děly západ a setkali se vizemi ty si řekli viděl si vědu viděl ty taky tak aby se s ní viděl o zenu řízen byl se sebou naznačovala cestu do byl jejich žní závis tak řekl takže bez peníze a tam se tady to zastavila takže se dívali a říkali cos děje u tebe no hvězda stojí nikam mě nevede potřebovali dalšího partner to člověk nikdy neví který ho platen a vyvodí začne potřebovat to je záležitost boží toho vnitřního zjevení je život totiž vnitřním zjevením mi ho vem jako soustavu událostí tak je to soustavu dosti ale následně pravá příčina je zjevení tady se zjevila moc boží v podobě lidského tvora a příklad podobě celýho vesmíru tak to je moc boží tak to zjevena a při tom zjevení moci boží potřebuje pokaždé a na každém dalším stupni další partnerství vědomé další partnerství k tomu abychom mohli řek řek by tomu herodesovi tady se to dostavilo a jako vládce této země asi bude vědět kde ten spasitel se narodil a říkal já nic neví o nebyl vzdělání se do ona si svoje zase písma počkejte až se od ní do vím kde se to stalo a on mu dopis že psáno ve stav zákoně betléme nejsi nejmenší mezi městy neboť sebe se narodil a tak dále to znáte a tak ho říkal je to v betlémě je do betléma a věda už se nemá tak už nesvítil je už nepotřebovali šli prostí do betléma je normálního ukazatele nařizovat se říká vůbec nějaký byl že ano a byla tam pro ně jedno svírám z něho se jenom do toho betléma a šel si do betléma a tam už snadno našli toho ježíše protože najednou jak ta do slyší prospívat pastýře pastýře ne anděl pastýře a ty mají hroznou nějakou radost z něčeho a nevíš čeho tajíte všeho pak to máte to koanu se zpíváte a oni říkali nad jsem někdo který je větší než jsme my a nás to naplňuje radostí a my víme že se narodil tanečnice mu taky podle okolí a vyjde tak se mu pokolení takové spojení a se svezli za ručičku a ty mudrci společně s těmi prostými pastýři snadno našli toho ježíše v tom betlémě v tom v té stáji to znamená v lidském těle se nachází ten ježíš tam je ten chrám boží a pokorně li jsem a teď prosím vás ani svatá církev katolická opustí oni tou jenom bibli a neumí číst oni se nenaučí přísliby oni s tou že tam přišel jeden přinesl za to druhý kadidlo řím no já nevím že by to na tato je to se stalo ale to co se děje v tomu základem něco co se neděje co je všechno co se stává to má svůj základ v tom co je to co neví znají bez esta církevníci do neumí číst bibli takže oni zůstanou stád na tom že ten syn zlato ale který já jsem se vzdal svého života toho jednadvacátého nás se tedy já vím ne svou i a to nejenom proto jestli to nějaká nic a a byl jsem se za byho života by tak tomu ruce návyky z donucení dobrovolně nikdy to vyjde jako lepší než já dobro já ty věci dete já bych takhle neposlouchal toho karla makoně zvenčí já bych prostě odešel naši ale protože nemůže mě to přenesena mě co to tak když když mně to nepředáme ně já to jenom poslouchám rozkoší ale nic z toho víc nemám neprosím vás nemějte mi zalívá víc neumím a tak ve řeknu o tom prvním ten přinesla to to znamená to je symbol věčného života přines mu vědomí věčného života kde faktické přešla že přinesl ten první z nich vědomí věčného života na tom malinkém ježíšku přišel takový svatý třídní králů také vám ano přišel a hned po vašem narození protože by se také chováte jako věčná bytost marně byste říkali já ku třebas v pěti let ten už pláč potře když se narodil tak taky umřeš a má ten svět rád a bude si toho zarmoucen to dítě by řeklo co mi něco říkáš že já jsem živ a neumírám taky že neumře nikdo z lidí na tom světě neumře tady se mu člověk převléká a neuměla umírá ale neumře a celý život umíráme který život se rodíme něco nového v nás vzniká něco starého v nás zaniká ale není to totální ztráta všeho nýbrž je to přerozování je tomu říkáme v křesťanství znovuzrození nouzově ní postupné přirozené znovuzrozování a tak tenhleten partnera přichází do našeho života soustavně tedy přišel teprve až dejme tomu pády den boha se novou tak by bylo už možná pozdě ten už za tím ježíšem když ještě u o ježíše nebyl v jeho narozením šel za ježíšem ho narození cítíš nebo je to rozebírat dál to je výtečné ale prostě tento partner je nám neustále k dispozici ať jsme živi nebo umíráme neboť ať chceme nebo nechceme ať o tom víme nebo nevíme chováte se jako nesmrtelná bytost nikomu z vás protože máte vědomí tajné vědomí o své věčnosti ten partner vám byl už jednou dá vaši narozením a takže dejme tomu dělá bych se dostal ta olivera myslí by a na smrt ne nemyslel by mě řekl já budu leonie to neprodlužovalo protože on tady je a poslouchá si tyhlety věci z radosti ví že je to pravda ale k tomu stačí k tomu aby si žil zase dál jako věčná bytost a možná že poněkud dokonale jako věčná bytost než jak si žil před tím nebo ten dokonaleji a tomu jsem tady abych tu nepatrnou dokonalost zdokonalení doknalosti li se života v nás něčím přispěl a tak je to tak oliver je a mluvil jsem s oliverem že bych mohl takhle lidská dít zlá kdyby někdo z vás tedy byl na hranici života a smrti tak věřte mi to že by nejtěžší pro dě bylo myslet na smrt a protože je vodní stejný zdání jako my ta samovolně přicházel a zbavoval by ho dokonce té toho strachu ze smrti kterou měl chvilinku předtím na tom je ty že až do opasku nemá který přišel za či ježíšem přinesl tak did jíte dobře že kadidlo je symbolem to vědí do bylo syny nešlo o kadidlo liso o jasné znázornění symbolu úcty k bohu neboť my to kadidlo užíváme odevždy stává koně opalování úcty k bohu ne aby se poznalo i my a ten druhý mu tedy přinesl takovou úctu k bohu ježíši že on od té úcty neustoupil ani na kříži když se cítí být opuštěn od svého otce a odevzdal mu svého ducha když vlastně toho vědomí toho ježíše ten bůh opustil ten otec opustil to vědomí ale že on nepřišel do rozpaků a věděl že se na něm chce to my nevíme kdybychom neměli ho nápovědě že se od něho chce aby se vzdal sama sebe celého i toho dobrého i toho zlého samo sebou všeho je to něco co je znázorněno a to vám má pomoci potom až zjevení svatýho jana desáté kapitole že ten já byl nucen k tomu aby si měl tíhu života popsanou tím života a ten ježíš měl tu knížku tam na tom kříži a to by člověk nepochopil kdyby to byl nenapsal ještě jednou svatý jan v tom zjevení co je to pojídání knihy života i z toho nic nemáme přivlastnit a když to začnu tu ve ve svém žaludku tak si nemůžeme jít konkrétního přivlastnit ono je to tam on se tam přeměňuje když je to správné právem se to přejíme na sílu životní a to co jsme zažili má být přeměna šakti na sílu přírodní na sílu vesmírovou ze které žijeme a ze které potom vědění týdny budeme žít dokonale protože si nebudeme něco konkrétního přivlastňovat nýbrž budeme žít ze síly jako takové to je úžasný pokrok desátá kapitola vede ven svatý ale já jdu dál tak získal tu úctu od které nikdy neustoupil já řeknu prakticky jak na to šel řekl dělám li něco pro sebe nevěřte říká svým učedníkům to znamená jestli mám také ústup k sobě třebas nepatrnou pro kterou jsem ochoten pro sebe něco učinit tak mně nevěřte protože nejednám správně já tady jednám jenom z vůle otcovy a z lásky k němu a to je správný život to je pravá tvář této úcty pravá vasetho usedlý k ke stvořiteli na ustavičně tvoří ten život mu odevzdávat tak to byla tahleta stránka druhá dorostl ten druhý král a třetí byla myrha tahleta myrha je zvlášť důležitá protože ta se používá v stahovala voláních mrtvých aby ten co nezdvihl v tom hrobě aby pokud možno zůstal při při sobě celý ten člověk to tělo ale to není důležitější důležitější je to že tam vrhá je symbolem že neporušeném těle musíme se dostat k bohu ne po smrti ale zde neporušeném těle říkám podle táám neporušeném těle to znamená musí to být ještě tělo opatřené všem všemi možnými dary a milosti které postupně od vína rození ježíš káral v tomto životě říkám postupně získává a mario okamžiku smrti všechny že o živu odstupu od tohoto žít maje všechny ti jestliže tato mlha byla v této funkci dobře známa třeba ještě eliášovi v devátém století před kristem na to dopadlo takhle že ten eliáš prostě věřící člověk veliký zasvěcenec pro tu prostotu svého ducha věřil že pán bůh si nás stvořil že nás tázal z hlíny a že když to uplácal tak do nás vdechl duši která nebyla z tý hlíny ta nepocházela z této zemi čili nepocházela nepřímo boha kdy už přímo pocházel z boha a to i u pocházeli z boha to je věčné čili vložil vložit nás věčnou jak tam se říká dešťová věčnou duši a čili máme dvojí podstatu nez dones tvořenou nezrozenou před stvořenou učí před stvořením a po tvoření a nebude tady o takovou na ta duše bude existovat a máme tady smrtelné tělo a druhé stranit že ano které je nutným prostředkem tedy transformátorem toho věčného na časné a časného na věčné tak žijeme dvojí to je způsobem životem časným o kterém víme že jim život je žijeme ale částečně jenom to je a životem věčným o kterém vůbec nejme že vy taky žijeme ale já vám říkám všem že není tady člověk který o tom nevěděl jenomže je to tak samovolná samozřejmá vědomost že ani si neuvědomujete že si tu žijeme jako věčné bytosti není tady výjimka já jako vy citu teďka sedíte jako věčné bytosti to je veliká vymoženost čili tenhleten dar mlhy máte všichni si toho nejste vědom ale ten eliáš do té vědomosti vzrůstat i vědomí takže jednoho dne se dostal tak daleko v tom v této situaci že je věděl že touto celou existencí to a té cestě říkám existenční to je v indii naprosto neznáma do u to jsou extasi patří bohu vycházel z boha jako stvořeny jako nestvořený a tak taky musí do boha vyjít jako stvoření a nestvořený celý ve spadl i to špatné a všechno co v něm je musí vej do toho boha takže dělám jako pomlčky v tom bylo to špatné jenom v tom smyslu že tam vejde do toho ba jako odsouzen k věčnému zavržení jak se mluví o posledním soudu ale z vůle toho krista který tam soudí že poslední se ti zavržení jsou z jeho vymoženosti nebo jeho vůle nebo z jeho moci zavržení voni by se sami pro tu svou špatnost nezavrhli a je tím řečeno tohleto až se dostane do fáze posledního soudu tak ti nesmí překážet své vlastní špatnosti ty musí být mocí boží ne tvou osobní mocí mocí boží zavrženi na věky aby tě nepřekáží li aby pořád nemusela boha mezí špatností a relativní špatnosti a pivní dobrem ne to zavržení čili nebylo zavrženo jenom proto že to je špatné nýbrž proto že to dosloužilo a teď tou mocí která z toho vyplývá ti slouží dále už jenom tou mocí už to není konkrétní žádné zlo ale tu moc kterou si použil moc boží kterou si přitom použil že si dělal zlo tu moc prostě ta moc tady existuje tu moc no žiš odbavit ta sebou de čili ta pasáž defitivně zlem a tím dobrem a s tebou de do té věčnosti a to je ozdoba duchovní svatby ty té vlastnosti jsou ozdobou duchovní svatby to jsem právě dobře pochopil poprvně z toho van ruysbroeka který mě přihráli že na svatá terezie a ten ran li se který věčně před svatou terezií komentuje tu svatou terezku a dělat věčně je po něm tímto způsobem ježíš život nebo kristu život do nás našeho života vstupuje okamžiku našeho narození a už nás neopouští nikdy a takže mějte na vědomí že bez jeho padne ví a to je hlavní padne živo kterém nevíme bychom nemohli s tímto životem procházet vůbec že bychom nemohli dokonce ani dělat zlo ani bychom se nemohli žádati dobru ani bychom nemohli mít čeho radost a čeho žár nemohl a to všechno si přivlastnit ten ná žal naše radost a ono je to za boží