Karel Makoň: 90-08B-2 (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

není možno není možno z vlastně za čtyřicet dní to je technicky nemožné to vám lékař každý řekne že se zlační brzo za den a ne na čtyřicet dní to jde o jiné zlačnění prožitku o neurčitý počet času dospívání do dalšího do další úrovně vědom do úrovni kde je člověk učitelem takže von dospěl a tou chvílí ten satan přestal mít úkol minulý kde si mohl dělat právo na to aby vládl ty tou lidskou bytostí a vládl správně ne jako satan nýbrž jako lucifer jako nositel světla překlad očištění že to znamená člověk když se vzdělává hrnce svět tak stává se nositelem světla které nemají nižší tvorové a tak dále a takže ten lucifer satan není satanem v tom nejhorším slova smyslu nýbrž skvělým nositelem světla člověk nemá zavrhovat to světlo rozumu které taky od vana boha a kterým je donese do konce třicítky symbolicky třicítky ježíšově ježíšova života no a ten satan tedy nařizoval tomu ježíši na konci čtyřicet dní klaní se slušně to nebudu rozvádět tam je znázorněno přesně vyžít o tom že me přesně do to na ty tři části ale teď není čas na analýzy čest na syntézu na to nám je čas že bych nedospěl k syntézi a to dlaší a on říkal době nesmím sloužit tobě nematou žít to by se nemám ani jsem musím ladit jenom sem otci a tak dále a od bylo a pak je satana s odejít ne ozon ho nezničil může mu říkal odejít odejdi na jiné pole působily ho dodali toto řekl svatýmu petrovi když mu říkal pane ty by se měl se nechat ukřižovat nebo s jakýho to je to svou čest tím kompromituje celé svoje dílo říkat ty satane tak ho to a svatém ty je pořádá ježka sky pozn to nedělej to tomu petrovi takhle blahořečil když jim kdy ho za to měl rád že ho nazval synem božím že ano tak že takhle vypadá církev jeho vedením neboť byl petr ustaven nástupcem kristovým na zemi že jednou bude satanem a jednou bude andělem božím prosím s tím se musíme smířit a musíme s tou cit je jednat jako s někým doma oba dva úkoly co ta církev se napáchal zla ale ten se napáchá dobra a to co dneska páše pořád protože dneska vykládá události starého zákona jako události a ne jako stavy a to si nesmí dovolit kdyby události starého zákona vykládal jako stavy o panečku všechna čest tak by se ocitl na úrovni dnešní vědy jdeš na úrovni než v vědy to to je pro ni stav například vědci nedovede představit nebo nikdy neviděl a složení atomu ale přestože to nikdy víra ona předpokládá že skládal tří částí a tak dále to je předpoklad správný se poklad neboť se ho se dají vodit že to je správné další důsledky rozbití a podal pak my bychom šli kousek dál satan se ocitl v novém pojetí novém úkolu a to byly ty nedokonalé vlastnosti lidské to byla první funkce nová toho satana že bůh otec zvolil ježíšovi všech dvanáct učedníků to znamená všech přeložen čeští ze symboliky všechny lidské vlastnosti které byli chybující povýšil do vlastností vedených kristem vedených bohem to to povýšení vlastností lidských do vlastností božích dělá člověka obyčejného člověka učedníka páně čili tady je znázorněno vise člověk stává učedníkem páně tehdy když jeho lidské vlastnosti boží mocí se přejít na vlastnosti božské ovšem není to něco co by jako bylo bez mezer dokonale nýbrž to je prostřední fáze vývojová ve které funguje vydáš jako zrádce petr jako někdo kdo zapřel ježíše a ostatní taky zabíjeli na svatý a na to stavěli potí učí že všichni zapřeli takže tak se to zisky hojnosti že ho zapřeli te vět zahrady getsemanské kde ty nejlepší tři ne který by byl tak a jak petr tam by tři v zády když ježíš prosil žádal o to aby se s ním modlili aby od ježíše byl odňat ten kalos kosti které který na něho čeká tak voni vystav se mohli usnuli že sky řečeno lidské vlastnosti neschopny nás bavit o utrpení spojeného s tím že vnitřně umíráme a my se život nitce umíráme a sám jako nějaké události přicházející zvnějšku že na něco potrefila nějaký opakuji že pán bůh to někde za spal nebo při nějaký satan v tom působí bene že je to fáze střední dualistická kde podléháme partnerství relativního dobra se latině zlem tam v fázi těch tří roků je hlavním partnerem relativní dobro relativní zlem to předtím nebylo a teď to je a potom to zase nebude po těch třech rocích teďka to malinko přeruším prosim vás protože ten si lékařem tak prostřední fáze vývojová zde člověk žije s partnerství rovnoprávné partnerství relativního zla a relativního dobra říkám narovnám nebo podávám to pán o partnerství s toho žije v části učednictví o bych se řekli když ježíš řekl se teta svých učedníků chybělo vám něco větě třích let to jsem s vámi chodil oni museli přijetí vůbec nic jaké to vstupu do právné partnerství zla a dobra relativního zla a dobra bylo pro relativní zlo se projevovala těch nemocných které on léčil to rozlišení že se netýká o těch učedníků nýbrž jiných lidí to a nesmí míry protože pocit oddělenosti těch učedníků těch partntery léčili nebyl takový jako je naše rozlišení voni se cítil být tolik oddělenými bytostmi od těch které si léčili protože je delší li z pozice to sou moji příbuzná a pasuje přiložený které bude čitta ne tam šel do chtěl potřebovat pomoc takové čili čili oni se měli během těch tří let poučit o tom jak se postupně máme zbavovat pocitu oddělenosti jeden od druhého a když se zbaví pocitu oddanosti jen druhého tak se nedostaneme do pocitu spojení s bohem jak muže s by v boha kterou nevidíš z nebyl bližnímu které máš před sebou tak by se užít naučit odnaučit pocitu oddělenosti jednoho od ho prosím vás mám je to tam jo tak prosím na že si vším možná že ne že ačkoliv se to nezdá mluvím o něčem novým že jsem byl o následování krista pořád v jednom kuse a máte dojem že je to totéž ale vám dneska mluvím o něčem nově asimilaci život ježíše krista a to je prosím novým a pro vás protože to asi milování života máme li je provádět jak by židech a proti tomu nikdo nic nemůže mít naopak to musí probíhat za určí dispozic které jsou dány životem myšle krista a naším životem na straně druhé a aby to podle tíhli provádělo se tak ta asimilace neproběhl nebo probíhá přišli ty mezery mezi těmi asi milovanými a dosud ne asimilovanému stupni vývoje by byli přídou nebo bolesti le notak teďka budeme aserova další část a to je nebo vůli o tom jak se asi miluje další část vývoje lidského tvora a v tom smyslu že přestává být učedníkem páně to učednící spočívá v tom že jeho vlastnosti lidské vlastnosti jsou zvoleni otcem k tomu aby sloužili tomu osobnímu vedení ježíšův a kdežto o tom jak se dojde na konec této části vývoje tak nebudou sluhy máte dojem že se utekl že to skončilo ne pak se stávají přáteli jak říkal ježíš a listí jana někde sedmnáctém kapitole odrostli jste učednictví a začínáte být mými přáteli jakým způsobem se stavy přátel když ho zapřeli a tak dále to všechno zase bude se moci vzít později dneska to nepůjde to a to není čas ale je to toho neříkám jenomže chci se dostat ke konci je dobře aby se napřed znali celek a potom se můžeme do těch dozajista tak oni se stali přáteli toho ježíše tím způsobem je to řeknu ve zkratce ve chvíli jeho smrti na kříži a utrpení před křížem že přátelé jsou schopni přestat věřit svému příteli a oni jako většina na ty dva přestali věřit tomu ježíši vite se že řeknu a tím se starý pravím přáteli je tomu tak protože víra kterou která byla bojící činitelem v těch třech letech jejich učednictví přestala být voni vím činitelem přestala být návodným činitelem začal být překážkou a oni se tedy řekli prže když nás přítel s klame tak my toho člověka opustíme protože nás klamat záležitost přátelství kdežto když klame mistr učedníka tak není možné není dovoleno řádu mistrovského učednickém aby proto žák nebo učedník opustil mistra žák musí sledovat mistra i v případě kdy mu to není vhod a li si myslí že ten učitel to s tím nemyslí správně to je jeho klamný dojem třebas v tomto případě a musí se ten učedník přesto přenést ale přítel se přesto nepřenáší lehce o obušku dál než učedník a pro vás zatím nepochopitelné jak to že je dál když opouští toho kterého se tím opustil ba dušovat se že ho nikdy opustí jako svatý petr je dál protože přátelství není ještě spojením dokonalý je pouze poměrem poměrem lásky osobním poměrem lásky a že v tom byli ti učedníci zklamaně u že byli že si mysleli na toho svatýho jana který dotykem toho že o tom že tomu tak není si mysleli že o opustil a že tedy při i zaslouží toho náš past el protože sám potupně zemřel byl násilím přizvána podobně nic z toho není pravda sice on se o dobrovolně odevzdal oběti on to trošičku předchuti řekl chtění minulých obrazech po se tam můžete potom na tom pásti ale teď se tomu nebudu vracet nýbrž řeknu rovnou kupředu že oni ti žáci se měli opřít o něco jiného než o svou víru oni se měli dostat do stavu nebe a ve stavu nebe je naděje a víra samo na platí na lásku ta tam musí zůstat aby ta láska mohla zůstat v nich tomu bude třeba aby se smířil že nesmí překrývá na vání rodu ani naději láska není pouhou nadějí nýbrž to nad láska jistotou tam je i když se navrch ukazuje že to není láska tak přesto miluje ten svatý jan měl snadnou úlohu protože věděl že on se nezmařil nýbrž že že totiž marie ne nebyl zmařen násilí nýbrž že se zmařil dobrovolně je to a dobro vana oběti žiš krista jako je dovolena naše oběť v tomto životě on to pochopil tak dokonale ten svatý jan že si zamanul že v dobrovolné oběti ježíše bude sám dobrovolně pokračovat kdyby se byl k tomu nerozhodl tak nenapsal zjevení svatýho jana tam to rozhodnutí dovolávat ježíše krista v jeho oběti je ten nejvyšší stav asimilace který by byl jinak nemohl vysvětlit než asi mincí to není napodobování to je protože vstřebávání života ježíše krista do sebe do třeba vání tam v tom zjevení několik zase fází provedených daleko srozumitelněji pro aspoň než třebas tím životem samotným ježíše krista že ten svatý jan desáté kapitole ji pojídá knihu života tráví a tak dále a oni měli stráví také život ježíše krista to znamená neměli z něho mít zdánlivě nic že když to strávíte tak to rosou jdete tak se to nedá číslu v také v tom nedá se nedá zachází jako s něčím vlastním co je z toho co z toho vzejde to z toho zbyde jenom ta síla to uskutečnění a ta v tom janovi byla a ta v tom nepůsobila v těch dvanácti další kapitolách je tam líčeno do vstupu do království božího do nás do nového jenom zájem o na do toho příbytku u boha který jsem tam měl od věčnosti ale kde do pro vstupujeme novým způsobem který jsme nebyli schopni tam vstoupit dříve dokud jsme se nepřešli li z pouhého osobního přátelství osobního přátelství do společenství absolutně neosobního znamená všeobecného a pán bůh v tom vesmíru nepatří obec tak jenom jednomu nebo výjimečně jednomu nebo privilegovaně jednou mu nybrž obecně patří celému svému stvoření o a tomu se ježíš učil i životem učil to taky svatého jana a ten se po dokonale předvedl nám taky předvedl v tom zjevení a jak to vypadá tohleto ta poslední fáze která následek po seslání ducha svatého prosím tady padá takhle že je třeba poměrně dlouhého života k tomu aby člověk asimiloval tím životem pomocí toho života každého dne lota aby asimiloval tuto obrovskou moc boží se kterou člověk vstoupit do toho příbytku ze kterého odešel dobrovolně na tento svět když se zrodil víte je to znázorněno také podobenství příklad o menší marnotratném synu že ten otec dal prosil o si na se vrátil marnotratný syn dal pořádal obrovskou hostinu a proto který byl hodný na ni se nevzdal takovou tíhu nekonal čili je tam jemně znázorněno jak po těžil ten syn tím návratem toho svého otce přičemž před tím že jedno promarnil to je celového zákonitosti a o tom si zase bude moc proudily se nemůže tat zaměřit na jedno podobenství jdu potom dál tak jak se jeví potom ta svatba spasitele s tou nesmrtelnou lidskou duší fakticky v tom životě člověka jaký zažil svatý a von tam líčí v aby to další zase že najednou a to nikdy se tím to zjevení neměl viděl do to všechno je li to není samo sebou do žáku událost na poušti ženu která v těžkostech bolestech pracoval ku porodu byla to žena sluncem oděná dvanácti hvězdami okolo hlavy a stojící na měsíci a před obraz panny marie země a před stál satan ďábel a čekal porodí aby ihned dítě s hast aby mu znemožnil život a ten ďábel ten drak tam čekal a je v podobě draka to je čas k symbol času který čeká aby ten plod našeho života a pravý pro naši života věčný život zmařil no tak to se mu v tom zjevení nepodařilo protože ta žena byla schován bohem do ústraní a to dítě na poušť a tam bylo živeno a tak dále to se tam přečtete to to nebudu tady přičítat zjevení ale nechci vynechat je tam řečeno tou chvílí taky dochází k zkáze babylonu to je nutné před tou svatbou proto bohem podobenství nemohlo být znázorněno to muselo být názorná jenom životně životem a je li zjevením toho života strání živením o tom životě a asimilací toho zjevení a tak dále a to byl založení tím způsobem že ta šelma která se vynořila z moře to je lidská in lidská individualita lidská ne božská lidská nikdy najít mající sedm hlav na sedí hlavách korunu který se dolů a do se druhu to je těch deset vlastností těch růži družiček když je to něco jiného než vás věc okolo hlavy pani která porodit tam by se dalo vysvětlit jak je v tom rozdíl a že to si to neodporuje že co to je prostě něco jiného a tak která povstala z moře nějakých deset rohů a dosahnout všech všechny a zlostí lidské a sedm korun my žijeme jenom jedné koruny li vědomí jenom ten jedné koryto jednou království ještě neúplně ještě neužíváme tato šel měla řek bych nějakou jinou šel mu k dispozici která byla podobna beránkově tedy je to řečeno ale měl jenom na rohy a protože člověk jak je tady líčeno případě jenom za rozpoznáme žije v v ve dvojnosti tím dobru a zlu ale řídí se dostává jako ta semlela unášel při přirozenosti přírody a velký babylon tedy se řídí do zkázy a když se o stádií i když nastal konec světa prosím tak teprve potom za znovuzrození a to z nouze svaté beránkova s tou nevěstou a ta individualita krásně znázorněna jako nový jeruzalém čili si to budeme vykládat anebo se to přečtete napsaný tak se dovíte co to je ta jediná individualita lidská ve které jsou obsaženy mnohé věci dohromady ale jako jednota tak to je poslán toho jak to dopsal svatý jan ve zjevení ale jsem vrátit ještě k tomu životu ježíše krista protože tam se to odešli okamžiku smrti okamžiku smrti ježíš ukázal že se musí vzdát svého ducha svého ne božího svého ducha a taky se ho vzdal kříže se neznáme všech výdobytků duchovních a to byl jenom doby duchovní kterým za sebou ježíš kristus nedovedeme se dostat k dalšího stupně vývojového on se jich vzdal a přestože se vzdal všech výdobytků svého ducha tak odevzdal toho ducha terno se vzdal bohu neboť to patří bohu a ne je on si je nesměl svazovat on nesměl dělat například dál zázraky je tak dále to te maličko si taeb nedělal ale důležitější je že si je to nesměl přivlastňovat že nikdo z nás to nesmí přivlastňovat nebo jsou období to nemá přivlastňovat ještě lépe řečeno a teď tam bylo padesát dní po smrti ježíšovy na kříži za který sto padesát dní dozrávalo této asimilace to se dozrává to co bylo založeno v těch učednících ale potřeboval toho padesáti co to znamená padesátky je pětka pět smyslů ve všech smyslech tomu domu řád dozrát a ty smysly jsou naroubovaný na člověka na tu nu čili padesát pět nula člověk s jeho pěti smysly jestliže jeho věc myslí lidských je přeměněno na smysly božské tak tato fáze se dokonává během padesát potřebuje daleko větší zrání například dejme tomu na poušti ježíše nebo tři dni v hrobě potřebuje to padesát dní to znamená daleko delší část v čem to pozůstává toto zrání to řeknu trošku zdlouhavě protože nemám čas ale řeknu to takhle my se stýkáme s lidmi jak se tady vidíme jenom jsem zakončeními nervovými například vás vidím cítím slyším a tak vnímám ze zakončení nervových vás ním všestranně všemi smysly všemi pěti lidskými smysly ale těch pět lidských smyslů svůj božský základ všechny smysly jako všechno ostatní pochází od boha čili se nestýkám s vámi tím základem božským čili to jenom tak odbývá a vy to bývá znaky despotou nejste vědomí je si toho vědom že to to by vám taky prosím vás tohleto je země klamání sama sebe vy se sami se sebou setkáváte když se jenom takhle setkáte on konečnými smyslů svých smyslů to není setkání člověkem se tam člověk by bylo vstoupit do jeho nitra a celého celým tímto nitrem se spojit vnitřně to by bylo setkání člověkem to člověk je kompletní záležitost ve kterém chrám boží a ve kterém jsou také ti ho vlastnosti jak tělesné tak duševní no a toto setkání za zlý meze to pravé setkání s tím duchem a s tím bohem a tím nástrojem božím tak mějte za to že prostě to neumíme se stýkat s ježto ve vůbec že to dovedl ježíš kristus jsem to na chvíli uměl naší se to uměl když jsem žil s toho od toho esesmana tím že zabít tak se najednou to nikdy došel li se tam přes ás přejmou věděl že on se přese proč se bojí o svůj život a myslí že se něčím provinil a jsem jsem žil v něm v tom člověku se se se poprvně v životě s celým člověkem s tím trpícím člověkem ne obyčejný ale trpícím člověkem hluboce předpis člověk napřed mnou třás když se mu řekl do dotalo život a jeho pohnutky proces křesťana tak dále on říkal ty všechno o jako by se mohl byl žil a proto věřím a co mi řekne v tom poslechnu on za dva měsíce ten lékař ježí došel došel tam ho dostat se tam kam jsem se dostal za devět let tedy přidal k těší podmínka životních li nemoh zavolanou polohu jogickou ani ze udělat dán jogický cvičení nic takového nemoh a on přesto a se dosáhl toho spojení protože absolutně věřil to znamená on věřil tomu bohu proto doby jsem se a začal dělat na víru jako na nezbytný prostředek určité fázi vývojové bez které se člověk neobejde kdyby člověk nevěřil tomuto životu ve kterém žije který je labilní a končící tak by spáchal sebevraždu ale protože mu věří jako by to byl život věčný a von to veslem poslední život věčný je tak se vlije páchá a žije si tu jako věčná bytost to je v nejlepším pořádku ten první svatý král který k němu přišel ke každému že přichází od okamžiku narození tak se zase vrátím k tomu jsem přišel na konec padesátky dozrání nebo asimilaci toho předešlého co zažili ti učedníci co to zažili zemřeli o na kříži ne to je jedna z větší chyb křesťanský mystik že se sápu na ten kříž o a mého století do konce byli nositeli zase svatým františkem stigmat že ano jako že byli listem ubližování to je hrozné z materia doví se že si velice vážím svatýho honička hrozné zmaterializování duchovní vědy není třeba a není možné s kristem na kříž přistoupit to říkal ježíš kristus na terezii a je to pravda ty nemůžeš být přizván jsem do tebe uržovány nestav se do roli spasitele ukřižovaného sem jediným příroda za všechny to nemůžete pochopit jak jeden se mu že za všechny dát ukřižovat ale kdyby to nebylo možné jeden za všechny tak by nebyla taky pravda že nejsme oddělenými bytostmi neodděleni bytostmi a ježíš to pro tak jeden za šli tomu že udělat jeden za všechny to udělal a my se na to musíte spolehnout a musíme všechno udělat co nás disponuje k tomu aby si ježíš za nás mohl na přízi nechat přizvat no a to se stalo je to krásně znázorněno životem ježíše krista jeho učedníků nebudu že tím zabil teďka co se stalo v okamžiku kdy konečně o dozrály a že asi milovat minulé a oči se tváří tvář duch svatému znamená neosobnímu vedení ten duch svatý ten nim nemluvil ne nejednal jako člověk kdyby bylo tíže velikého učení a plameny a oni najednou uměli co před tím neuměli takže například to byl namále zase ale ani tam jaké cicero tak se u toho zastavím nebyli jazyky všech kteří byli přítomně prosím vás kdybys tady mezi vámi byl jeden francouské a tak dále každý jiný v atomu věcí a jste vůbec nerozuměli jakmile by na sestoupil ten duch svatý tak bych mluvil dál česky ale kdyby to byl francouz tak by to rozuměl slyšel by to francouzsky ve svém bych mluvil v jeho nitra ve kterém je vrozená řeč která není ani pro se užívá nižší ani nějakou jinou konkrétní naučenou řečí naučenou řečí nejvýš je řečí vrozenou a tato vrozená řeč je všem tvorů společno husám a nám takže když ji mluvíme touto řečí vrozenou a nikoliv naučen tak on nám všechny rozum to jsem vám inka moc divila ne že koníku že jsem tam mluvil k celýmu dvouletá přitom byla a říkal mně co tomu víře nevím je ani slovu a ta zvířata tady najednou zastavila se v pohybu dávali na tebe pozor na copak že ty slepice a husy pes a kočka ale tam nevidím hada a ten had přestal se plazit okolo ty okolo toho stavení posměšku byla to a dává pozor na to co říká říká maminka a jsem říkal jo maminko ti to nedá vysvětlit než jedním slovem z řeči kterou jsem teďka mluvil tak by ta kázala tu přestavte šem nesmíme šílenou a to ještě že a pak dokonale zakázala jsem dneska temné a povinován ho si například a například je matou a když tu sám skutek tu víc lo tak si potom víc lotosu jedno svou jsem je žnátr jsem nevěděl proč to koncovka i ženská cesta mi to napověděl šli ubohost že člověk přímo poznávající a jsem toto případem poznával vrozenou řeč a nikoliv metody zázračnýho každá husama vrozenou tečka že dobytek a rozeno i to zvířecí schopnost kterou člověk ztratil teď potřebuje sem se pře ty si angličany jsem němec a jsem nebo četa se mají možnost při to je velká vymoženost a v tom čím životě je dotáže možnost neboť oni rozumí jenom v tom svém řádu třebas osobitý šelem kočkovitých a kočkovitá šema nerozumí v sobě de a tak dále čili to není vrozené jako u člověka nýbrž člověk tam formací a padalo širší a dokonalejší než víře víře že se vejde vrozená řeč jenom částečná třebas husí ale není to řečnou čen kdybyste si vzali malinké housátko které neměl by příležitost se setkat s matkou a do síly sami a krmil byste doma a pustili byste potom do stáda tak byste zjistí dospěje tak byste zjistili i ta husa umí všechny signály těch dospělý husí kde je za je to vrozen kdežto my neumíme ničí něho než jsme se naučili od svých rodičů do dokonale překryje tu vrozenou řeč a vrozená že lidská je taková že všichni tvorové od člověka směrem dolů zvířatům rostlinám řeči rozumějí ale není to nestra byla hodná pro anděly pro ty vyšší úrovni ne že bych to nerozuměl je oni nepotřebuji takže není to nic zázračného naštěstí mně to maminka od naučila ale co chvíli na ulici plzeňské potkám dítě to jedná s rodiči a se vám to říkal přibitá tady byli že se takové do dítě slyšel jak vyslovuje slovo tou ječí tamní které znamená nový technický prostředek který bychom řekli že říci nemůže být obsaženo vo to nějaká stránky prostředky neexistovali jako to bůh za řekne on to dítě řekl tomu jdu jsem to tak jasně slyšel jsem říkal to nezapomenu to zapomněl a v jenom začáteční písmenové dneska a konečné a žila to na konci to a bude to smysl a učí se to všechno vy ale to ti liší tomu rozuměli ohle ono to dítě řeknu česky sedneme ty na a teďka o a končí to a ne jakou tu naším ku ne tak že na shora a tak na tam přesně o smysl aby ty popsáno v čem je ten princip toho pohonu toho tlustá jsem žasl jak to dítě zná tuto vrozenou se jak tak vrozená řeč je platná po celé oblasti i nejnovějších výdobytku techniky a ta sebou i vědy no tak nechci se moc rozplývat ale chci proud o tom seslání ducha svatého oni tedy nemluvili ničím jiným nebo žádnou jinou vyčíhal stěnou ale kdokoliv je poslouchá slyšel lidé ve své řeči protože je poslouchal ze svého nitra ze svého vševědoucího nitra oni budili dějích slití to životu takže viděli toho ducha sestupovat i na ty co uvěřili s tím byla veliká potíž protože i přetržení sestoupil duch svatý tak svatý petr protěžoval židům nepodívá tím pohanům když ten duch svatý sestupoval na pohany i na židy tak chtěl po posíleno ty viděl to se to je poctěno tíživé vynechat pohany ty pavel ho napomenul musel pocity pohany a to je ve skutcích apoštolských aorty o lese křtil jenom toho na o viděli sestupovat ducha svatého nikoho jiného ne křtili se dneska neděje to je čistá forma a to by nemělo být by nemuselo být tak ty učedníci páně na svatého jana o dál jsem se opravdu sám na svatého na umřeli násilí smrtí proč umřeli násilnou smrtí proč se dostali k tomu přechodu svou tělesností do věčnosti protože nešli existuje čím cestou na tu nestačili a proč na nestačili protože zapřeli ježíše nejrozhodnějším okamžiku na je nadána zapřeli ho utekli vodněkud v výstřely aby ho nezapřeli k odsouzení ničím ustrašenému než k násilné smrti ale na ji věčném životě ten neubral bože tady se neumírá tady se jenom přechází lidsky jiným způsobem individuálně jiným jak to odpovídá tomu sestupu konkrétní smrtelné duše k nesmrtelné duši přiblížení se ke nesluší no takže na těch učedníci se ukázala vina jejich přitom zapření ježíše kdežto tak vyneseno ukázat na svatém janu ten jan měl právo jako jediný z nich se chtěl dostat cestou existenční nahoru on na existenci toho ježíše lpí on byl u něho to byla vrcholí cesta existenční jako ten nějaký eliáš deme letí předpisem pěna otci na bohu tak tento pěl na ježíši a to bylo v pořádku ale on ten jan se době vzdal toho vstupu v těle do stavu nebe jakým způsobem se dobrovolně vzdal že pod křížem ježíš mu předal svou matku slovy toto je matka tvá a ji řekl toto je syn tu anti souhlasil on začal mít pro marii jako matku přestala být matkou ježíšovou to bylo zbytečné byla jeho matkou a s by matkou toho jana ale on při tom se osobně vzdal ve prospěch následování spasitelství krista toho vstupu v těle do nebe to zdání vám tam není do svět aktu při smrti ježíšově ale bylo by vám na se kdyby si dovedli vysvětlit je vím co ty na tento tam jasně popisuje že jsem vzdal toho osobního vstupu do života a přeměnil na individuální přístup do toho svatého města rozlet jsem řekl vlastně že jediný který následoval ježíše krista i v těle do nebe jako eliáš století před tím byla panna maria protože ta se poděla zase nazpátek s tím svatým janem o všechny výdobytky toho svatýho na na prsou ježíšových a při nohách mistra a přítel no a převtělovat a takže byla nebesa ta chtěl prosím byla nebe vzata jak to viděli ti učedníci to je nerozhodné neklame žádný obraz který je převodem stavu na události to je pouhý převod je tomu řekli francouzi se praví v si rasové z rad tou překladem se způsobuje zahrada ale to znamená ale prosím i na to nejde my bychom to jinak vůbec nechápali tak je chápe jako dál že viděli jak to namáhavdě je to před tím pán ježíš a jsou pánubohu se neděl ale vých opravdu se to dělo že to dělo tak to byl následek to děním následek toho co se nedělo co to je no a tak tím bych končil ten princip toho to je asimilace ano jsem na se na inda chtěl své míry indické stanovisko z naší oni říkají ty člověče ty jsi kompletní vesmír ty jsi kompletní bytost který krerá v sobě a pu jiskru boží bude a masa všechno ostatní prostě kompletní vesmír a jako takový si schopen vesmíru se vymanit do věčnosti a říkají tomu samotky tatam asi to jsi ty to jsi ty jenomže je v tom jedno nebezpečí bych považoval to o čem vím že tím jsem o této co vnímám smysl za sebe tak říkám tak zamění část za celek nejsem jenom tou částí o které vím ale jsem tím velkém o kterém neví nevím o tom chrámu božím a o tom ten který říkal toto asi čili by to to řekne in tak to ten týl jako v křesťanství by řekl ježíš kristus o sobě víme než abraham byl se stalo že byl obrána jsem to se nestalo on je jsem této ta komplexnosti liská čili když si řekneme my že toto mohl říct ježíš o sobě máme právo o sobě vítěz ano kdy si to poznáváme že jsme kromě toho se tak stáváme třebas světem tak máme na to právo jestliže dospěla neko že víme že ji taky jsme a ne že jsme se stali jenom lidmi slovo tělem učiněno jest tomu začátku nagel a smrtí a to znamená slovo boží ta pravda boží ten duch boží se stal lidským klam to platí obecně a to přebýváme známi a ti ho nepoznávají to platí obecně o každém z nás si nadále úžasně pravdě jen že se to nedovede správně vysvětlit že tam jenom nejíš krista a on se taky tak představoval svatý jan tak je to chtěl li lepší něco kapat než vůbec nic