Karel Makoň: 91-04A (přepis nahrávky)
Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně,
může však obsahovat chyby a nepřesnosti.
Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.
je
to
už
je
tak
řekli
tam
není
v
tom
fotrovi
co
ty
děláš
na
tom
víte
mí
spisu
a
tím
je
už
čili
že
mám
body
pravou
od
boha
danou
a
že
pomocí
ní
je
možno
dosáhnout
toho
vědomého
spojení
a
taky
jsem
to
dosahoval
protože
to
nebylo
moje
ničím
svým
nemůžete
se
dostat
k
tomu
co
není
vaše
nesmíte
se
sápat
po
vlastnictví
boží
vy
jste
boží
a
nejste
sví
a
jestli
ti
v
víc
vými
a
ne
božími
to
je
základní
chyba
proce
nemůžete
s
tím
bohem
setkat
a
a
tak
já
jsem
jako
ale
oni
ty
indové
nebudu
to
říkat
o
sobě,
dělají
jinou
chybu
že
totiž
oni
si
myslí
že
mohou
protože
svůj
život
považovat
za
svůj
dosáhnu
spásu
proseb
tedy
to
vůbec
možné
zen
budhismu
správně
říká
to
spasení
které
nacházejí
indičtí
jogini
jeden
každý
z
nich
pro
sebe
je
nepravým
a
sedím
to
není
konec
ne
spasen
tak
o
tom
zatím
přemýšlejte
jestli
mají
pravdu
indové
bohové
nebo
jestli
mají
pravdu
zen
buddhisti
a
třetí
to
akce
te
ne
že
by
byly
ty
zenbuddhisti
proti
joze
vůbec
ne
ale
vono
jim
to
nestačí
a
proto
nějaký
pan
po
napsal
skrytá
nauka
za
jógou
jedině
ze
toto
on
poznal,
měl
právo
to
takhle
nazvat,
a
taky
o
tom
tak
psal.
velice
mizerně
tedy
ale
to
se
snažil
že
on
to
neměl
prostě
zažité
on
to
vyčerpal
během
třebas
po
stane
spisu
toho
svého
i
za
napadlo
a
musel
svý
pro
novou
dávku
poznání
od
nějakého
jogina
no
tak
nějak
to
nemám
tolik
peněz
aby
si
sedli
narodí
o
pana
ke
ve
které
to
popsáno
jak
to
dělal
od
mě
ta
paškál
od
prakem
se
jaksi
antichii
prosinci
pro
další
dáváte
k
a
podá
a
to
my
nemůžeme
dělat
při
musíme
začít
s
tím
vnitřním
světem
a
tamto
také
jenom
že
o
tom
nevíme
to
tam
je
tak
myslím
že
je
to
to
věci
dopovězena
a
že
můžeme
jít
po
usedá
nebo
ještě
máte
nějaký
dotaz
já
bych
si
vymyslel
zase
zažili
se
měli
v
liství
si
nevymyslel
chudáci
co
je
od
vás
hezký,
tak
já
mohu
klidně
pokračovat
dál.
dál
to
o
otázka
kterou
jste
měli
klást
na
tu
moji
pohádku
a
ne
na
to
že
jsem
říkal
o
tom
vnitřním
ale
je
to
dobra
je
to
dobrá
otázka
a
já
s
ním
souhlasím
a
odpovědí
samosebou
pokud
pokud
možno
úplně
abyste
byl
úplně
uspokojen
když
nebudete
já
ještě
u
toho
pozůstává
a
zastavím
se
u
toho
že
považuju
za
velice
důležité
abyste
to
to
dobře
pochopil
prosím
tady
mě
někdo
z
vás
napovídá
že
dali
doba
hodem
psal
ještě
takový
začáteční
spis
že
jsem
napsal
něco
jako
že
člověk
obažena
zvaní
uchem
ne
tak
napsat
je
má
úkol
otevřít
vnitřní
ucho
že
má
úkol
co
člověk
totiž
má
vnitřní
a
vnější
orgány
smyslové
a
těmi
vnějšími
orgány
smyslovými
jsou
zakončení
nervová,
například
sluchová
čichová
za
jako
vá
a
těmito
konečky
nervů
o
vnímá
tento
svět
čili
je
to
vnímání
z
o
krajů
nervového
zakončení
není
to
vnímání
ze
zdroje
například
zraku
šiku
všech
těch
smyslů
a
my
se
máme
dostat
z
toho
vnímání
okraji
zakončení
se
ke
vnímání
ze
zdroje
To
je
vnímání
pro
člověka,
který
celý
život
se
spokojí
s
tím,
že
vnímá
jenom
okraji
svých
smyslů,
jenom
těmi
zakončeními
nervovými
to
je
pro
něho
to-
důkladný
a
nečekaný
objev.
A
Indové
tomu
říkají,
protože
to
znají
samosebou
dobře,
to
je
pro
ně
je
pro
ně
násobek
ani
ne
sečítání
oni
vědí
že
tohleto
se
podobá
nebo
že
to
je
otevřen
úplné
otevření
a
hry
že
my
nemáme
otevřené
smysly
tak
dokonale
abychom
jimi
mohli
podávat
informace
do
rozumu
které
bychom
mohli
podat
kdybychom
měli
otevře
když
smysl
úplně
jen
že
když
se
stýkáme
jenom
konečky
zakončeními
na
vými
těchto
smyslů
a
ne
zdrojem
který
mozku
ne
tak
si
nemůžeme
nebo
někde
jinde
to
jedno
ale
není
v
těch
konečných
já
to
vím
nechci
zasahovala
řka
vědy
tak
to
zjednodušuju
že
je
to
mouše
ho
je
to
není
všechno
mozku
A
jsou
dokonce
tvorové,
jako
například
včela,
která
nemá
vůbec
mozek
a
má
všechno
vnímání
decentralizováno
a
nemůžeme
říct
že
by
proto
byla
mně
o
něco
ochuzena
touž
o
ten
úkol
který
má
se
to
tam
pomalinku
tomu
úkolu
to
lépe
co
potřebuje
vnímá
tím
decentralizovaný
přístupem
k
věcem
než
kdyby
měla
mozek
centrální
tento
všechno
nezastane
centrální
mozková
činnost
nedostane
zdaleka
tolik
co
ta
čidla
dejme
tomu
té
včely
ani
se
podívejte
na
břehu
jako
na
bezpečně
jde
za
květem
tu
cestu
ukázala
jedna
jediná
včela
v
tom
červíku
a
oni
se
podle
ní
podle
tam
se
té
kdy
mě
zařídil
a
podle
toho
kam
se
do
za
tém
který
ona
spatřila
a
nespatřoval
nehodně
nýbrž
ona
si
tam
před
těmi
ostatními
vstala
a
stala
si
a
ráno
si
obhlédla
pastvu
a
říká
si:
této
pastvy
bude
na
tomto
druhu
tu
nejvíce
tak
na
vedla
přesně
nasměroval
všechny
ostatní
včely
na
tuto
past
třebas
u
nás
sem
to
viděl
že
li
o
tom
jak
ji
se
naučili
líto
pomocí
jedné
včely
která
je
při
před
před
vydávala
jí
to
třebas
nám
dešti
a
pak
tam
bylo
spousta
pět
jiných
a
na
to
nešli
ale
z
jného
umu
zase
šli
jenom
třebas
na
pampelišky
rozumíte
a
než
náměty
on
tam
nekonal
jestli
ten
byl
jen
u
na
pampeliška
a
ten
a
ten
měl
co
řád
a
ten
druhý
byl
na
na
tom
angličtina
tak
je
to
s
lidským
uchem.
Že
totiž
lidským
uchem
se
dá
slyšet
jenom
to,
co
zakončením
sluchového
orgánu
slyšíme
když
ten
to
zakončení
není
v
pořádku
například
se
mu
by
necesty
skoro
na
tě
nebo
tak
něco
tam
není
v
pořádku
a
já
špatně
slyším
tak
se
sice
nepřipravuji
nic
protože
ten
orgán
vnitřní
zůstává
neporušen
ten
základ
ale
protože
je
porušení
ten
výstup
dánu
tekoucí
nervová
třebas
v
tomto
uchu
tak
já
to
neslyším
pořádně
čili
jsem
okrádá
sluchově
o
vnímání
tohoto
světa
a
co
sudičky
vode
mě
tam
chtěli
abych
se
díval
do
svalnatý
otvor
do-
na
to,
co
oni
dělají.
Abych
se
koukal
ne
zakončením
nervovým
zrakovým
na
to
co
dělají
Ale
abych
se
mohl
na
to
dívat,
abych
to
viděl
tak
v
domu
k
tomu
bylo
třeba
abych
neviděl
nic
ostatního
rozumíte
jenom
je
takže
princip
jak
se
dostat
z
opravil
ho
dívání
jenom
zakončení
nervového
do
toho
dívání
se
sem
ta
mozkového
to
je
první
fáze
osvícení
a
osvícení
smyslového
to
je
fáze
zrození
se
duchovních
smyslů
a
když
se
nezrodí
duchovní
smysly
tak
nejste
schopni
tyto
věci
duchovní
vůbec
chápat
je
napřed
chápáte
smyslově
a
proto
nějaký
pan
svým
a
domino
pořád
u
jeho
ideaci
pán
představě
neboť
ta
při
tam
mu
pomoci
k
tomu
aby
věci
pochopil
že
se
nikdy
představu
nepotřeboval.
Nikdy
ne.
A
nikdy
ji
nebudu
potřebovat.
Proto
i
mě
že
a
to
do
představ
vašich
skládám
se
že
sám
nemám
a
nepotřebuju
ale
dívaje
se
na
lidi
poznávám
že
voni
to
potřebujou
a
že
by
se
od
toho
neobešli
například
teď
by
se
neobešli
bez
pohádky
momentálně
od
těch
sudičkách
to
vám
řekne
moc
věcí
a
je
mi
jenom
líto
že
mě
doplňujete
těly
otázka
vytěžme
například
přesvatém
jsem
se
na
ty
otázky
dostal
některé
nebo
jsem
úkolů
nýbrž
o
uchem
probil
o
uchu
tak
nebo
to
doplnit
člověk
získá
napřed
smysly
duchovní
takzvané
to
znamená,
dokáže
se
dívat ,
hmatat
a
tak
dále,
čichat,
ne
zakončeními
nebo
vými
nýbrž
přímo
tím
orgánem
jeho
základem
a
odtamtud
je
snazší
cesta
k
poznání
úkolu
protože
ty
sudičky
když
tam
byli
ty
ne
neměli
vidět
jenom
to
co
dělají
oni
museli
znát
obsah
toho
co
dělají
a
smysl
toho
co
dělají
čili
oni
museli
nikoliv
předvídat
a
není
předvídání
that
musí
klást
další
otázka
tak
voni
v
tušili
větu
žení
nebo
voni
byli
výšky
vůbec
nevěštili
vůbec
ne
oni
věděli
co
mají
dělat
s
jejich
úkolem
toto
vědění
bylo
spojeno
to
vědění
bylo
dáno
a
podle
toho
zařizovali
věci
teprve
a
než
by
to
byli
napřed
věděli
oni
věděli
co
mají
dělat
a
podle
toho
zařizovali
i
to
je
úplně
já
nevím
si
toto
je
sto
patrno
ale
měl
by
začít
být
už
to
teďka
patrno
který
to
jinak
si
myslíte,
že
je
všechno
napřed
určeno
že
to
může
stát
nic
než
co
se
musí
stát
hněda
nebo
že
se
musí
věštit
aby
se
o
to
přišlo
taky
není
pravda
pro
du
to
pohádku
o
výška
jsem
byl
nucen
to
je
matce
předestřít
protože
do
jaké
míry
to
pochopí
to
už
je
jedno
ale
aspoň
aby
si
uvědomoval
že
to
je
všechno
opačně
jak
se
to
člověk
myslí
člověk
má
vždycky
tendenci
propadnout
fatalismu
že
jako
to
tak
asi
musí
být
že
to
co
se
stane
nebo
přece
stává
to
se
prostě
musí
stát
není
pravda
nic
se
nemusí
stát
všechno
co
se
stává
není
tím
pravým
já
jsem
není
tím
bytím
není
to
existencí
není
tou
láskou
není
já
to
ještě
jednou
prosim
vás
vysvětlím
na
obrazu
který
se
mockrát
mockrát
tady
říkal:
promiňte
mně
nedávej
to
tam
a
já
se
dostává
tím
sudička
taky
tím
tou
chvíli
to
je
otázka
kterou
jste
mi
správně
po
kladl
od
těch
svíčka
aniž
o
tom
víte
a
vzpomněl
s
nějakou
divnou
cestou
na
spojitost
toho
že
jsem
řekl
každý
má
svůj
úkol
s
tím
co
jako
o
tom
úkolu
říkali
sudičky
jako
vy
dovolí
ona
oni
přisuzovali
voni
nepřisuzovali
nic
lidičky
o
jenom
z
toho
co
poznávali
usuzovali
správně
na
úkol
člověka
o
ni
poznávali
podle
struktury
té
individuality
která
se
rodila
jaký
úkol
by
ten
člověk
mohl
s
na
tom
světě
splnit
a
jestli
ho
nesplnil
tak
není
to
Není
to
jenom
vina
toho
člověka
nebo
krátkost
jeho
života.
nýbrž
je
to
vina
také
ch
těch
sil
ach
které
mají
přidržovat
toho
člověka
při
tom
úkolu
a
ty
svíčky
při
tluču
jo
v
tom
úkolu
u
toho
úkolu
člověka
dojmů
sobe
zabraňovali
v
tom
úkolu
a
pomáhání
k
tomu
úkolu
kdyby
to
nedělali
tímto
způsobem
dvojím
zabraňovali
a
pomáháním
tak
by
to
bylo
složitější
ale
vono
se
to
jinak
nedá
dělat
v
tom
světě
hmotném
než
dualisticky
to
znamená
přitakání
a
odpíráním
ano
a
tak
dejme
tomu
když
nějaký
z
vás
byl
vyčkat
nemocen
tak
já
osobně
že
jsem
si
z
toho
nic
nedělal
vůbec
nic
jsem
říkal
no
teď
vlévá
potírání
A
potom
přijde
zase
do
fáze
ale
běda
když
to
takového
pane
zůstane
sem
říkal
mě
aby
se
to
se
nezhoupli
nazpátek
tak
je
to
to
co
si
vážím
na
ožíti
že
plakal
když
šel
z
vršku
a
má
se
když
do
vršku
to
je
ona
čili
mě
si
najít
střední
cestu
ne
by
zoufali
třebas
situace
která
se
okolo
člověka
tedy
vytváří
to
není
správné
ani
nyní
situace
neví
zoufalý
takže
úkol
je
dán
člověku
od
začátku
jeho
narození
ale
úkol
ten
nemusí
úkol
duchovní
nemusí
splnit
nebo
může
splní
jenom
částečně
protože
podmínky
do
který
se
dostal
nevyhovovali
a
nebyl
schopen
k
té
definitivě
toho
provedení
úkolu.
úkol
který
je
člověku
svěřen
nemusí
být
proveden
proto
že
události
jsou
tak
silné
že
přemohou
smysl
toho
úkolu
to
indové
nevědí
tuhleto
vůbec
nevědí
o
ni
na
oni
se
vší
mají
jedince
a
to
je
špatný
jedění
je
součástí
prostředí
v
kterém
žije
nejenom
společnosti
ale
celýho
vesmíru
a
oni
musí
bát
na
to
že
ty
události
jsou
jedním
hlavní
činitelem
oni
říkají
se
o
ni
se
brání
mně
říkají
novátory
byl
člověk
cloumá
těly
událostí
nesmí
být
loma
na
paže
z
má
poučit
no
to
nikoli
jsem
o
tom
dost
to
úkolu
ukrátí
ukázat
na
konkrétní
úkol.
Že
každý
má
úkol
jiný.
já
se
mnou
kázal
že
ten
úkol
tady
je
a
za
jakých
podmínek
je
splní
van
a
dali
o
ně
v
plodová
není
a
to
musí
stačit
že
by
se
mohlo
stát
že
bych
řekl
například
že
já
s
duchu
znám
přesně
satanovo
to
znám
na
minutu
i
časoprostorově
to
znám
se
mi
to
platný
když
já
to
všechno
znám
také
dokonale
věděl
jsem
že
mám
zemřít
roku
osmdesát
čest
ne
tak
dokonale
sem
to
věděl
a
sedmnáctým
a
jednadvacátý
ideací
třicet
že
jsem
věděl
že
za
chvilinku
muž
a
taky
dokonale
a
kdyby
to
byl
nevěděl
dokonale
bych
nějak
malinko
pochyboval
tak
to
není
ho
smyslu
já
jsem
to
věděl
dokonale
že
za
chvilinku
umřu
z
dvou
minut
třebas
umřít
ví
jak
dokonale
jsem
to
věděl
vedl
jsem
to
dokonale
když
jsem
neumřel
já
jsem
umřel
vitřně
a
to
je
dokonalejší
smrt
než
zevní
čili
za
to
dokonale
že
všechno
se
se
ukázalo
být
jiné,
než
jak
jsem
to
chápal
v
té
chvíli.
jako
smrt
fakticky
hmotnou
protože
mi
na
tom
hmotném
životě
najednou
tolik
záleželo
tak
mě
to
bylo
ukázáno
obrazem
pozemského
života
že
ztratím
to
pozemský
život
nemoh
mít
to
být
li
ukázáno
než
na
pozemském
životě
že
ztratím
všechno
před
se
považovat
za
té
té
chvíli
za
všechno
za
za
toho
bez
to
ti
a
tím
jsem
mohl
splnit
okolí
jiný
dycky
vám
toho
hřích
například
míse
to
jak
mu
úkol
přesný
že
byste
si
mysleli
neměnném
její
e
se
dostat
k
tomu
pojetí
vlastního
úkolu
že
máte
období
nějaký
takový
úkol
jako
já
a
on
má
každý
svůj
úkol
jiný
protože
na
louce
nerostem
pampelišky
je
ostatní
pětky
jsou
hezký
dopisu
hezky
ale
o
setník
listy
staké
ský
nectíte
mít
všechny
louky
pampelišky
nějaká
svatá
Kateřina
Sienská
viděla
celou
louku
kopretin.
a
to
jí
při
do
takové
extáze
která
měla
tuto
podstatu
ta
krásná
louka
pat
těch
kopretin
celá
bílá
jako
s
ních
on
tam
v
té
ubrání
vůbec
neznali
fakticky
a
viděla
krásný
naplní
podobě
kopretin
po
celé
louce
říkal
to
je
pro
mě
znakem
velikosti
boží
a
to
krásy
louky
upadl
do
extáze
takhle
se
dostala
do
první
extaze
viděním
louky
kopretin
tak
myslím
že
jsem
to
všechno
žít
tady
rozšíření
mysli
ošizení
vědomí
je
způsob,
kterým
se
zespoda,
zdola
člověk
přiblížejí-
přiblíží
tomu
proudu
zhora
a
nesmí
se
odvážit
podceňovat
toto
rozšíření
mysli
zdola
protože
ty
dva
roli
se
musí
setkat
a
když
se
nesetká
jí
když
co
zdola
neudělá
všechno
co
může
tak
statická
tím
pozor
proto
například
dejme
tomu
prosťáčci
já
byl
svatý
frantiek
se
asi
se
a
jiný
že
ano
nebudu
jmenovat
tak
ty
obyčejně
se
dostali
k
takovému
poznání
které
by
bylo
včas
zabránilo
některým
omylům
jej
životě
který
je
na
který
pro
ně
znamenal
a
se
časnou
smrt
třebas
například
dejme
tomu
že
on
nevycházel
vstříc
té
přírodě,
ze
které
vzniklo
toto
tělo
a
přímo
z
přírody
a
ne
přímo
boha
napřed
cestu
přírodu
která
byla
přes
tvořena
před
člověkem
jak
víme
neska
jsem
to
vyložil
ráno
tak
jenom
toto
že
byla
tady
dříve
připravena
půda
pro
člověka
mohl
na
tom
něco
jiného
vystavět
tak
když
svatý
františek
například
podceňoval
svoje
tělo
mnoho
oslem
neživil
ho
správně
ne
tak
potom
ho
odprosí
na
konec
toho
osla
bratra
o
s
nazval
bratrem
to
to
byl
veliký
pokrok
a
to
nastalo
vadí
dva
roky
před
smrtí
a
to
už
byl
tak
dokonale
podvyživená
degradován
životně
že
už
to
nedal
dohromady
ten
do
pozice
organismus
prostě
už
zemřel
asi
ve
čtyři
duté
bylo
po
něm
a
to
je
škoda
ten
svatý
malé
kdyby
byl
toto
dělat
hlouposti
a
to
latiny
člověk
daleko
něco
víc
to
hlavě
než
svatý
františek
například
ve
nástroje
pro
nemírně
postil
a
mělo
to
ten
následek
že
se
taky
zabil
předčasně
říkal
teď
když
těm
věcem
tak
pět
rozum
a
těch
jak
to
přechá
pu
já
mám
takové
bolesti
píše
ve
střevech
že
jsem
si
dobře
vědom
toho
že
kdybych
se
byl
tak
nepostil
a
sebe
tak
okrádal
takže
bych
to
neměl
že
bych
dožil
daleko
většího
věku
umře
totéž
odešel
tak
jsem
říkal
že
má
li
člověk
chápat
řek
bych
smysl
tohoto
života
nemůže
pochopit
export
znamená
z
té
pozice
ve
které
je
z
této
nejde
pochopit
on
musí
chápat
jak
se
do
té
pozice
pozice
dostal.
A
jak
se
z
ní
má
tedy
dostat,
když
nechápe,
jak
se
z
ní
ní
dostal
tak
nepochopí
tak
ani
jak
se
z
ní
má
dostat
jak
může
pochopit
jak
se
ničemu
omezením
že
vše
v
tom
se
vůbec
že
jo
jak
se
do
dostal
i
na
ty
tady
předvedl
jak
jsme
se
dostali
do
tohoto
do
této
pozice
lidského
těla
lidského
vědomí
a
když
jsem
to
říkal
tak
jsem
se
opravil
v
tom
smyslu
že
jsem
říkal
jak
jsme
se
dostali
to
je
chyba
nýbrž
jsme
se
nedostali
myslet
dostáváme
soustavně
dostáváme
do
pozice
člověka
a
kdyby
to
to
soustavné
si
ver
dostávat
ti
se
něčím
kdybych
v
tom
nenastalo
nějaké
přerušení
tak
by
znamenalo
konec
naší
existence
čili
my
ustavičně
všechnu
synu
k
této
existenci
i
se
mu
vědomí
lese
ke
všem
neřestem
dostává
od
boha
tu
sílu
k
tomu
ne
o
ni
neřesti
a
to
si
k
tomu
dostáváme
abychom
to
mohli
provádět
řecko
A
také
toutéž
silou,
kterážto
síla
je
silou
Boží,
nazývají
ji
Indové
šakti
se
dostáváme
nazpátek
tak
vy
musíte
vědět
že
to
síla
která
nás
sem
poslal
a
k
toutéž
silou
nevlastní
ale
to
silou
boží
se
dostane
nahoru
čili
že
je
to
záležitost
boží
ale
my
si
musíme
o
tu
sílu
boží
umět
opřít
a
na
nás
chce
nechce
nic
jinýho
než
umět
se
opřít
o
sílu
boží
která
nás
ustavičně
posílá
ne
poslal
když
jsme
nedotčený
posle
pořád
jsem
posílán
a
tak
se
pořád
to
si
ani
k
němu
je
to
uzavřený
okruh
jen
že
k
němu
se
dostává
nazpátek
jenom
zbytek
co
jsme
potřeby
tady
nes
na
této
úrovni
našeho
života
nevznikají
pakty
ze
kterých
bychom
se
nevěděli
rady
to
jen
stává
a
to
ti
se
bádání
v
bohu
na
jedné
straně
a
nejenom
k
bohu
ale
všem
parasitů
parazitujícími
živočichů
lotrům
nebo
existencím,
který
se
z
toho
přiživujou
a
těch
více
než,
takže
se
chudák
věc
dostane
se
s
ponese
než
malinká
část
a
ty
parazit
to
všechno
se
žerou
že
jo
no
nejsnáze
je
to
věc
době
puberty
co
ty
parazita
všechno
přeženu
toho
člověka
tak
to
jsem
jim
řekl
a
teď
se
mi
to
předvedl
řekla
já
to
s
konkrétní
osou
nejsem
to
předvedl
na
případů
pohádky
pohani
způsobem
to
znamená
já
si
budu
vymýšlet
pohádkový
děj
který
začla
vymýšlet
tam
to
nebylo
vymyšlen
to
se
studuje
ale
ještě
vymyslím
děje
nebo
říkal
jsem
si
vymyslím
děj
doufá
se
tím
svět
setkat
se
setkal
jsem
se
samo
sebou
ale
že
si
vymyslel
ten
děj
a
abyste
pochopili
kdyby
se
člověk
setkal
s
tím
svíčka
mi
jak
by
si
věděl
rady
s
tím
svým
životem
jak
bych
ho
nepovažoval
za
něco
předem
učené
to
nebo
přes
vědění
ho
nebo
na
věští
ného
vod
těch
sudiček
nebo
prostě
bezodkladně
existujícího
a
nenávratně
existujícího
pro
člověka
nadaného
a
tak
to
není
a
proto
jsem
si
považoval
za
nutné
té
martince
napřed
tohle
svíčka
abych
aby
víra
jak
je
to
relativní
ten
úkol
jejich
těch
sudiček
je
absolutních
ale
to
provedení
má
relativní
povahu
to
znamená
není
to
nikdy
do
taženo
do
té
absolutnosti
že
oni
sami
něco
absolutní
bytosti
na
že
nemohou
chtít
od
svého
úkol
aby
ho
plnili
soustavně
kdyby
se
jim
podařilo
úplně
úplně
ho
splnit
ten
svůj
úkol,
tak
by
vopravdu
vodvolali
všechny
lidi
z
tohoto
života
mají
k
tomu
moc
to
nebo
by
udělali
obyčejný
takový
automaty
nebo
se
takovýho
tak
až
to
sem
já
sem
myslel
pohádku
to
je
učení
výšky
poznání
že
vidím
a
jsem
se
s
nimi
a
odvést
případu
narození
člověka
a
on
mě
zařídili
aby
se
díval
k
malinkou
švů
ve
stropu
abych
viděl
jenom
je
co
oni
dělají
a
co
říkají
no
tak
já
jsem
chvilinku
už
byl
na
to
na
tom
stopě
ani
vám
se
větu
z
víru
pomyslnou
že
ano
na
něco
dělají
a
tam
to
vlastně
končilo
a
teď
má
být
druhá
fáze
pohádky
myslím
že
nevadí
že
je
to
přeříkal
znovu
že
o
to
vybrat
tak
neříkal
třebas
a
zaříkal
já
totiž
má
v
sobě
tuto
tuto
myšlenku
neoděnou
slovy.
A
já
to
převádím
do
slov
teprve
dodatečně.
Já
na
to
jdu
opačně.
Já
jdu
z
ideje
do
představivé
vaší
mysli
a
pomocí
své
představu
a
ví
která
je
dar
oči
možná
boj
ší
než
to
vašeho
fantazií
člověk
a
můžeme
tedy
zase
na
tu
půdu
dobře
jte
se
mnou
na
tu
půdu
který
je
to
pouhá
tatáž
ano
ale
že
jak
vidíte
z
toho
účelně
aby
bylo
abych
se
přiblíží
obrazu
pravdy
protože
v
tomto
světě
se
nemůžete
obrazu
pravdy
ani
pravdě
přiblížit
jenom
pravdou
nýbrž
také
ží
ne
abyste
ji
aby
páchali
ale
že
před
vámi
tu
lež
pášou
vaše
smysly,
že
vám,
a
váš
rozum,
že
vám
předstírají,
že
toto,
co
vnímáte
a
rozumu
je
zpracovat
jediná
skutečnost
nebo
aspoň
taková
skutečnost
že
nad
ní
už
není
tím
pádem
se
bůh
otcova
i
se
svou
visící
úplně
na
okraji
našeho
myšlení
be
za
ní
zapomínáte
a
vůbec
to
není
především
lee
království
boží
tento
stav
zažívá
kdyby
to
bylo
tak
tak
byste
opravdu
z
tohoto
předností
vnímání
království
božího
bohu
vůle
po
jeho
vnímání
došli
brzo
záhy
na
samotné
vnímán
já
jsem
tady
taky
řekl
před
tím
že
to
umí
každý
když
pochopí
že
život
má
smysl
oběti
a
pokud
člověk
neberete
život
jako
oběť
nezainteresovaně
o
sebe
Tak
to
tak
rychle
nepůjde
v
jeho
životě,
aby
dejme
tomu,
jako
já
v
sedmnácti
letech
pána
boha
ale
u
mě
to
šlo
proto
tak
rychle
kupředu
protože
já
za
to
nemohou
li
za
to
mohu
lékaři
operace
za
větší
by
to
velice
dobré
následky
to
karabina
měl
a
vědět
že
by
na
najednou
přestaly
operacae
že
jste
zlí
a
míti
na
pacientu
by
na
to
zahynul
a
největší
obětí
jako
můžete
provést
v
tomto
životě
je
obětovat
se
za
bližního
když
vám
z
toho
nic
nekyne
a
o
to
lékařské
jedění
s
jednotu
praktikované
se
nejlíp
na
to
hodí
že
jo
nesto
třebas
ne
než
takový
že
tak
to
lékaře
nebo
se
třeba
tele
málo
No,
on
je
dělník
hoden
své
mzdy,
tak
to
se
nic
neděje
špatného.
té
na
této
věnem
stopu
a
ta
jedna
říká
ta
dobrá
tato
dívenka
šlo
dívku
byla
přivedena
na
tuto
dráhu
pozemského
života
proto
aby
během
to
pozemského
života
se
dověděla
pomocí
pozemského
života
jak
se
dostat
do
nebe
a
z
láska
říká
no
to
je
pět
taková
protekční
že
cestu
letu
dívenku
já
nevím
proč
přesto
jiným
věští
připravit
onou
nebe
to
přeci
není
spravedlivé
jak
tomu
že
do
tys
aní
já
udělám
všechno
možné
aby
se
do
nebe
nedostala
a
ta
dobrá
řekla:
jen
mi
řekni
jak,
abych
ti
to
zlé
tvoje
počínání
přemohla
překazit
no
a
ta
zlá
řekla
no
výš
ona
bude
mít
touhu
po
pánu
bohu
jako
jiná
fakticky
nevědomě
každé
dítě
nevědomě
každé
tě
ale
ona
bude
mít
vlivem
své
babičky
která
bude
věřící
drobit
uvědomělou
a
zaslibuje
uvědomovat
oprávněnost
této
touhy
po
bohu
tedy
po
nebi
a
dobře
že
je
to
vím
říkal
tak
zlá
a
já
tu
babičku
vše
aby
ji
nemohla
davidova
častý
seberu
aby
než
to
dítě
dospěl
tak
dalece
že
by
mohlo
se
setkat
s
tím
pánem
bohem
aby
se
ještě
nesetkal
a
já
jsem
to
pouhá
upře
se
vším
též
o
tak
jsem
a
kterých
se
musí
přejít
do
pravdy
nebo
do
obrazu
pravdy
tak
se
to
dělo
s
někým,
o
kterém
jsem
tady
mluvil
živé
julie
vite
a
všichni
to
máte
asi
doma
chování
nějaké
opise
tady
linka
ze
života
té
vlnky
byla
odvolá
na
babička
tím
že
otec
byl
proti
tomu
náboženském
pojetí
života
materialista
a
tak
tu
babičku
poslal
na
vém
kovu
a
pohasl
a
vizemi
tak
ji
poslal
do
vzory
babičko
mi
líto
no
vynese
moji
matku
ismu
mí
manželky
no
a
to
má
hlavě
toto
nemá
vede
tak
probere
uspořádaný
jako
já
na
se
ateista
tak
tento
mladí
uspořádané
tak
prosím
tě
neměj
mi
to
za
zlý
ale
sklidit
do
svého
rodiště
a
nech
na
o
tohle
tu
se
na
východě
na
a
dali
tu
se
všímali
si
sami
ne
měli
beztak
posluhu
takže
to
jsou
náboženství
nestaral
o
to
amatae
teprve
a
když
je
nařízeno
dítě
nesmí
kostela
tak
to
dítě
do
kostela
nešlo
nesmělo
a
to
dítě
a
předchází
týká
pohádka
li
potom
ještě
řeknu
pohádkově
viaje
to
fakt
ty
křik
to
já
to
takhle
nebudu
vykládat
jako
incertum
mít
ale
on
to
řeknu
protože
se
to
spojí
ještě
co
uznáte
a
tak
jakmile
ji
se
draly
babičku
a
on
je
síla
do
kostela
ale
měla
se
modlit
na
to
dávali
pozor
aby
se
nemodlila
vyučovali
v
tom
předá
přemlouvali
aby
to
nechal
tak
ona
to
to
nenechala,
nýbrž
vona
v
tom
byla
už
tak
že
začala
chátrat
a
marii
doktor
při
byl
už
není
že
tak
může
pomlouvat
ten
do
toho
přibyli
marie
léčil
ona
ve
snu
a
tím
že
představy
chutnati
a
marně
hledali
léky
jak
by
jako
dostali
k
té
chuti
zemřela
hladem
fakticky
takže
tedy
třeba
na
dotazu
ne
to
jsem
to
líčil
decá
na
julince
na
konkrétním
případu
a
deme
do
tý
pohádky
o
můžeme
teta
já
a
já
se
dívám
dál
tím
stropem
a
ta
dobrá
říkala
no
tak
když
se
ti
podaří
odvratu
babičku
komu
ji
věříš
tu
holčičku
když
a
k
poznat
toho
boha
v
tomto
životě
o
no
sestřičkou
milá
ty
si
myslí
že
to
jde
jenom
přímým
napovídáním
tomu
dítěti
že
je
pán
bůh
ty
síly
buď
co
v
tom
člověku
a
pak
jsou
přirozenější
než
to
nápověda
než
něco
naučeného
a
nebo
tam
nejsou
zkusme
to
utrpením
jí
dostat
k
tomu
aby
to
vědomí
o
bohu
dostal
získá
jinak
než
přímou
cestou
okem
oklikou
utrpením
takže
ona
umře
to
je
obdoba
toho
co
s
ní
a
kavi
jako
usnuly
a
si
porušen
a
ona
usne
a
neprobudí
se
a
ta
dobrá
tekl
a
to
by
nebylo
správné
když
máte
úkol
v
tomto
životě
tak
vona
v
tom
životě
bude
pokračovat
a
ona
se
najde
s
lidmi
kteří
ukážou
jak
si
v
tom
životě
pokračuje
přes
že
ten
člověk
umřel
upozorňuju
vás
že
ze
pokračovat
v
životě
i
když
se
v
něm
umře
já
jsem
umřel
třebas
pro
jemná
let
prvního
života
v
sedmnácti
letech
umřel
do
se
ale
orate
život
jako
by
nebyl
a
se
zanítí
těl
tak
nebo
to
zdokonalí
jsem
se
považoval
ten
život
za
promarněný
ale
potom
jsem
daleko
dokonaleji
umřel
v
extázích
a
když
se
měšec
prodělal
během
pěti
let
co
jsem
potřeboval
tak
jsem
nakonec
jednal
chátrání
cic
de
koncentráku
umřel
vnitřní
tím
tím
způsobem,
že
jsem
prostě
se
vzdal
svého
života
bez
nároku
na
návrat
a
i
když
jsem
se
vzdal
svýho
života
tak
se
vnitřně
umřel
ten
život
to
mě
už
nebyl
jsem
se
fakticky
za
ale
upozorňuju
vás
že
to
nebylo
první
sebevzdání
nýbrž
byli
sebevzdání
za
mě
udělá
maminka
dítě
obětovala
bohu
během
před
prvního
operací
je
domu
to
bylo
s
popud
o
vaší
a
potom
byla
další
taková
odevzdání
extazí
tance
musel
taky
zásahem
protože
kdyby
se
byl
vnitřně
sama
sebe
nevzdal
tak
to
na
mělo
za
má
za
následek
o-
tu
extazi.
No
ale
vo
tom
se
nebudu
tady
bavit
s
vámi.
Já
vám
teďka,
já
vás
převedu
nazpátek
půdu
a
řekneme
si
co
mě
ukázal
dál
no
tak
ta
dobrá
řekla
tak
já
ji
přivedu
lidi
kteří
ukážou
té
dívce
jak
se
má
znovu
narodit
a
na
to
zlá
řekl
a
to
nevím
se
to
podaří
protože
to
budeš
muset
rozšířit
okruh
tomu
inků
daleko
za
na
naši
úroveň
no
však
já
rozšíříme
okruh
mocí
ku
a
oni
opravdu
ten
okruh
mozků
rozšířili
takže
ta
dívka
se
znovu
narodil
a
té
otec
už
se
netroufal
když
se
dověděl
proč
umřela
netroufal
se
zavést
podmínky
pro
novou
smrt
fyzickou
tak
už
babičku
neodstěhoval
nýbrž
odstěhoval
tu
holčičku
i
s
babičkou
do
vědomí
doba
obě
aby
to
vedení
podniku
ve
kterém
byl
velitelem
o
tom
nevěděl
ne
a
že
ona
je
navenek
vychováváno
lidové
byli
stranu
ne
a
tak
ta
holčička
byla
vychovávána
babičkou
nanovo
ale
mimo
ně
sto
mimo
rodinu
na
dělání
neměla
vliv
a
až
teprve
roku
šedesát
dvě
těsně
přisedne
se
odešel
z
zlý
na
zem
se
konejší
děvčátkem
potkal
před
kostelem
vycházeli
z
kostela,
já
jsem
to
neměl
v
kostele
zakázaný,
takže
jsem
tam
chodil
jenom
sám,
ne
s
rodinou.
snahu
původem
a
dnu
a
to
co
bylo
do
kapucí
to
jsem
potom
byl
vyhozen
školství
no
tak
to
klásti
svým
řekové
byla
tam
ta
holčička
která
zemřela
před
tím
na
ten
nedostatek
styku
s
bohem
a
byla
tam
babička
tedy
li
výjimečně
taky
z
do
kostela
to
nesměli
dělat
často
nýbrž
je
to
jednou
dělali
a
zastali
a
byla
na
ta
paní
do
toho
která
mně
to
všechno
vysvětlil
proč
to
tak
všechno
stalo
a
pak
je
řekla
tady
předvádím
vám
julinku
která
umřela
a
znovu
se
narodil
a
tady
předvádím
její
babičku
byste
měli
znát
já
jsem
ho
pravdu
tedy
viděl
to
čku
poprvně
že
si
potom
nikdy
neviděl
on
potom
už
umřela
a
takže
já
znám
jenom
jednoho
z
mého
pohledu,
ale
tý
to
stačilo.
Babička
opravdu
čistá
babička
to
byla,
která
měla
čistý
úmysl
dovést
toho
člověka,
toho
malinkýho
tvoru
k
tomu
Bohu
a
to
horečka
se
na
mě
podíval
a
říká
svíčku
ty
se
divíš
že
jsem
tady
a
že
jsem
šla
do
kostela
zde
když
přeci
víš
že
jsem
to
měl
přikázat
od
zakázáno
než
jsem
umřel
a
se
zíral
na
tím
že
on
na
to
ví
že
jednou
umřel
protože
je
to
nějak
zakázáno
i
nestra
jsem
říkal
o
všem
já
vo
tom
vím
o
tak
stisku
vě
taky
poraď
teďka
co
mám
dělat
já
když
já
jsem
závislá
na
tom
kostele
li
přeci
nemohu
být
jenom
závislá
tomu
kostela
aby
pořád
pořád
musela
žít
ve
Vizovicích
a
rodiče
mně
říkají,
že
jako
teď,
když
budu
chodit
že
musím
ho
škol
tady
a
nevidoucí
takže
lepší
škola
jak
to
udělat
a
sem
říkal
julinko
něho
dali
došli
a
ono
se
to
zařízení
takové
učitele
říct
proti
tomu
naučeností
nebudou
stát
jestli
hlasitě
říkat
nikomu
se
ve
vnitřní
záležitost
nesto
pro
sebe
to
byla
jediná
rada
kterou
jsem
lince
dal
a
od
tý
doby
se
nesmí
viděl
jenom
když
tuhlety
vykořisťovatelé
z
toho
zlína
mě
nutili
k
tomu
abych
se
vůbec
nepodíval
do
zlína
dyž
abych
chodil
jedné
místnosti
do
druhé
ale
aniž
se
aby
se
ani
neohlédl
no
lesku
když
el
ke
kostelu
to
ne
a
šli
tady
linka
už
byla
ve
Zlíně
a
už
chodila
do
kostela
ve
Zlíně,
jenomže
už
jí
to
vedení
továrny
tatínkem
protože
teď
za
to
nemohl
hodí
škoda
vychována
někde
vzorci
a
to
je
následuje
té
špatné
výchovy
že
a
proto
mu
tatí
nebyl
slabý
v
říkal
líto
vychoval
a
býčka
to
nemůžu
ne
voni
to
brali
na
vědomí
že
to
nemůže
tímto
prošlo
nenamočil
před
na
tu
pohádku
za
své
abyste
viděli
jak
na
to
šli
ty
sudičky
jak
se
o
to
s
tam
vykládali
no
a
když
mě
tuhlety
někdy
omylem
pustily,
já
jsem
musel
dycky
vždycky