Karel Makoň: 91-04A (přepis nahrávky)

je to už je tak řekli tam není v tom fotrovi co ty děláš na tom víte mí spisu a tím je už čili že mám body pravou od boha danou a že pomocí ní je možno dosáhnout toho vědomého spojení a taky jsem to dosahoval protože to nebylo moje ničím svým nemůžete se dostat k tomu co není vaše nesmíte se sápat po vlastnictví boží vy jste boží a nejste sví a jestli ti v víc vými a ne božími to je základní chyba proce nemůžete s tím bohem setkat a a tak já jsem jako ale oni ty indové nebudu to říkat o sobě, dělají jinou chybu že totiž oni si myslí že mohou protože svůj život považovat za svůj dosáhnu spásu proseb tedy to vůbec možné zen budhismu správně říká to spasení které nacházejí indičtí jogini jeden každý z nich pro sebe je nepravým a sedím to není konec ne spasen tak o tom zatím přemýšlejte jestli mají pravdu indové bohové nebo jestli mají pravdu zen buddhisti a třetí to akce te ne že by byly ty zenbuddhisti proti joze vůbec ne ale vono jim to nestačí a proto nějaký pan po napsal skrytá nauka za jógou jedině ze toto on poznal, měl právo to takhle nazvat, a taky o tom tak psal. velice mizerně tedy ale to se snažil že on to neměl prostě zažité on to vyčerpal během třebas po stane spisu toho svého i za napadlo a musel svý pro novou dávku poznání od nějakého jogina no tak nějak to nemám tolik peněz aby si sedli narodí o pana ke ve které to popsáno jak to dělal od mě ta paškál od prakem se jaksi antichii prosinci pro další dáváte k a podá a to my nemůžeme dělat při musíme začít s tím vnitřním světem a tamto také jenom že o tom nevíme to tam je tak myslím že je to to věci dopovězena a že můžeme jít po usedá nebo ještě máte nějaký dotaz já bych si vymyslel zase zažili se měli v liství si nevymyslel chudáci co je od vás hezký, tak já mohu klidně pokračovat dál. dál to o otázka kterou jste měli klást na tu moji pohádku a ne na to že jsem říkal o tom vnitřním ale je to dobra je to dobrá otázka a já s ním souhlasím a odpovědí samosebou pokud pokud možno úplně abyste byl úplně uspokojen když nebudete já ještě u toho pozůstává a zastavím se u toho že považuju za velice důležité abyste to to dobře pochopil prosím tady mě někdo z vás napovídá že dali doba hodem psal ještě takový začáteční spis že jsem napsal něco jako že člověk obažena zvaní uchem ne tak napsat je má úkol otevřít vnitřní ucho že má úkol co člověk totiž má vnitřní a vnější orgány smyslové a těmi vnějšími orgány smyslovými jsou zakončení nervová, například sluchová čichová za jako vá a těmito konečky nervů o vnímá tento svět čili je to vnímání z o krajů nervového zakončení není to vnímání ze zdroje například zraku šiku všech těch smyslů a my se máme dostat z toho vnímání okraji zakončení se ke vnímání ze zdroje To je vnímání pro člověka, který celý život se spokojí s tím, že vnímá jenom okraji svých smyslů, jenom těmi zakončeními nervovými to je pro něho to- důkladný a nečekaný objev. A Indové tomu říkají, protože to znají samosebou dobře, to je pro ně je pro ně násobek ani ne sečítání oni vědí že tohleto se podobá nebo že to je otevřen úplné otevření a hry že my nemáme otevřené smysly tak dokonale abychom jimi mohli podávat informace do rozumu které bychom mohli podat kdybychom měli otevře když smysl úplně jen že když se stýkáme jenom konečky zakončeními na vými těchto smyslů a ne zdrojem který mozku ne tak si nemůžeme nebo někde jinde to jedno ale není v těch konečných já to vím nechci zasahovala řka vědy tak to zjednodušuju že je to mouše ho je to není všechno mozku A jsou dokonce tvorové, jako například včela, která nemá vůbec mozek a má všechno vnímání decentralizováno a nemůžeme říct že by proto byla mně o něco ochuzena touž o ten úkol který má se to tam pomalinku tomu úkolu to lépe co potřebuje vnímá tím decentralizovaný přístupem k věcem než kdyby měla mozek centrální tento všechno nezastane centrální mozková činnost nedostane zdaleka tolik co ta čidla dejme tomu té včely ani se podívejte na břehu jako na bezpečně jde za květem tu cestu ukázala jedna jediná včela v tom červíku a oni se podle ní podle tam se té kdy mě zařídil a podle toho kam se do za tém který ona spatřila a nespatřoval nehodně nýbrž ona si tam před těmi ostatními vstala a stala si a ráno si obhlédla pastvu a říká si: této pastvy bude na tomto druhu tu nejvíce tak na vedla přesně nasměroval všechny ostatní včely na tuto past třebas u nás sem to viděl že li o tom jak ji se naučili líto pomocí jedné včely která je při před před vydávala jí to třebas nám dešti a pak tam bylo spousta pět jiných a na to nešli ale z jného umu zase šli jenom třebas na pampelišky rozumíte a než náměty on tam nekonal jestli ten byl jen u na pampeliška a ten a ten měl co řád a ten druhý byl na na tom angličtina tak je to s lidským uchem. Že totiž lidským uchem se dá slyšet jenom to, co zakončením sluchového orgánu slyšíme když ten to zakončení není v pořádku například se mu by necesty skoro na tě nebo tak něco tam není v pořádku a já špatně slyším tak se sice nepřipravuji nic protože ten orgán vnitřní zůstává neporušen ten základ ale protože je porušení ten výstup dánu tekoucí nervová třebas v tomto uchu tak já to neslyším pořádně čili jsem okrádá sluchově o vnímání tohoto světa a co sudičky vode mě tam chtěli abych se díval do svalnatý otvor do- na to, co oni dělají. Abych se koukal ne zakončením nervovým zrakovým na to co dělají Ale abych se mohl na to dívat, abych to viděl tak v domu k tomu bylo třeba abych neviděl nic ostatního rozumíte jenom je takže princip jak se dostat z opravil ho dívání jenom zakončení nervového do toho dívání se sem ta mozkového to je první fáze osvícení a osvícení smyslového to je fáze zrození se duchovních smyslů a když se nezrodí duchovní smysly tak nejste schopni tyto věci duchovní vůbec chápat je napřed chápáte smyslově a proto nějaký pan svým a domino pořád u jeho ideaci pán představě neboť ta při tam mu pomoci k tomu aby věci pochopil že se nikdy představu nepotřeboval. Nikdy ne. A nikdy ji nebudu potřebovat. Proto i mě že a to do představ vašich skládám se že sám nemám a nepotřebuju ale dívaje se na lidi poznávám že voni to potřebujou a že by se od toho neobešli například teď by se neobešli bez pohádky momentálně od těch sudičkách to vám řekne moc věcí a je mi jenom líto že mě doplňujete těly otázka vytěžme například přesvatém jsem se na ty otázky dostal některé nebo jsem úkolů nýbrž o uchem probil o uchu tak nebo to doplnit člověk získá napřed smysly duchovní takzvané to znamená, dokáže se dívat , hmatat a tak dále, čichat, ne zakončeními nebo vými nýbrž přímo tím orgánem jeho základem a odtamtud je snazší cesta k poznání úkolu protože ty sudičky když tam byli ty ne neměli vidět jenom to co dělají oni museli znát obsah toho co dělají a smysl toho co dělají čili oni museli nikoliv předvídat a není předvídání that musí klást další otázka tak voni v tušili větu žení nebo voni byli výšky vůbec nevěštili vůbec ne oni věděli co mají dělat s jejich úkolem toto vědění bylo spojeno to vědění bylo dáno a podle toho zařizovali věci teprve a než by to byli napřed věděli oni věděli co mají dělat a podle toho zařizovali i to je úplně já nevím si toto je sto patrno ale měl by začít být už to teďka patrno který to jinak si myslíte, že je všechno napřed určeno že to může stát nic než co se musí stát hněda nebo že se musí věštit aby se o to přišlo taky není pravda pro du to pohádku o výška jsem byl nucen to je matce předestřít protože do jaké míry to pochopí to už je jedno ale aspoň aby si uvědomoval že to je všechno opačně jak se to člověk myslí člověk má vždycky tendenci propadnout fatalismu že jako to tak asi musí být že to co se stane nebo přece stává to se prostě musí stát není pravda nic se nemusí stát všechno co se stává není tím pravým já jsem není tím bytím není to existencí není tou láskou není já to ještě jednou prosim vás vysvětlím na obrazu který se mockrát mockrát tady říkal: promiňte mně nedávej to tam a já se dostává tím sudička taky tím tou chvíli to je otázka kterou jste mi správně po kladl od těch svíčka aniž o tom víte a vzpomněl s nějakou divnou cestou na spojitost toho že jsem řekl každý má svůj úkol s tím co jako o tom úkolu říkali sudičky jako vy dovolí ona oni přisuzovali voni nepřisuzovali nic lidičky o jenom z toho co poznávali usuzovali správně na úkol člověka o ni poznávali podle struktury té individuality která se rodila jaký úkol by ten člověk mohl s na tom světě splnit a jestli ho nesplnil tak není to Není to jenom vina toho člověka nebo krátkost jeho života. nýbrž je to vina také ch těch sil ach které mají přidržovat toho člověka při tom úkolu a ty svíčky při tluču jo v tom úkolu u toho úkolu člověka dojmů sobe zabraňovali v tom úkolu a pomáhání k tomu úkolu kdyby to nedělali tímto způsobem dvojím zabraňovali a pomáháním tak by to bylo složitější ale vono se to jinak nedá dělat v tom světě hmotném než dualisticky to znamená přitakání a odpíráním ano a tak dejme tomu když nějaký z vás byl vyčkat nemocen tak já osobně že jsem si z toho nic nedělal vůbec nic jsem říkal no teď vlévá potírání A potom přijde zase do fáze ale běda když to takového pane zůstane sem říkal mě aby se to se nezhoupli nazpátek tak je to to co si vážím na ožíti že plakal když šel z vršku a má se když do vršku to je ona čili mě si najít střední cestu ne by zoufali třebas situace která se okolo člověka tedy vytváří to není správné ani nyní situace neví zoufalý takže úkol je dán člověku od začátku jeho narození ale úkol ten nemusí úkol duchovní nemusí splnit nebo může splní jenom částečně protože podmínky do který se dostal nevyhovovali a nebyl schopen k té definitivě toho provedení úkolu. úkol který je člověku svěřen nemusí být proveden proto že události jsou tak silné že přemohou smysl toho úkolu to indové nevědí tuhleto vůbec nevědí o ni na oni se vší mají jedince a to je špatný jedění je součástí prostředí v kterém žije nejenom společnosti ale celýho vesmíru a oni musí bát na to že ty události jsou jedním hlavní činitelem oni říkají se o ni se brání mně říkají novátory byl člověk cloumá těly událostí nesmí být loma na paže z má poučit no to nikoli jsem o tom dost to úkolu ukrátí ukázat na konkrétní úkol. Že každý má úkol jiný. já se mnou kázal že ten úkol tady je a za jakých podmínek je splní van a dali o ně v plodová není a to musí stačit že by se mohlo stát že bych řekl například že já s duchu znám přesně satanovo to znám na minutu i časoprostorově to znám se mi to platný když já to všechno znám také dokonale věděl jsem že mám zemřít roku osmdesát čest ne tak dokonale sem to věděl a sedmnáctým a jednadvacátý ideací třicet že jsem věděl že za chvilinku muž a taky dokonale a kdyby to byl nevěděl dokonale bych nějak malinko pochyboval tak to není ho smyslu já jsem to věděl dokonale že za chvilinku umřu z dvou minut třebas umřít ví jak dokonale jsem to věděl vedl jsem to dokonale když jsem neumřel já jsem umřel vitřně a to je dokonalejší smrt než zevní čili za to dokonale že všechno se se ukázalo být jiné, než jak jsem to chápal v té chvíli. jako smrt fakticky hmotnou protože mi na tom hmotném životě najednou tolik záleželo tak mě to bylo ukázáno obrazem pozemského života že ztratím to pozemský život nemoh mít to být li ukázáno než na pozemském životě že ztratím všechno před se považovat za té té chvíli za všechno za za toho bez to ti a tím jsem mohl splnit okolí jiný dycky vám toho hřích například míse to jak mu úkol přesný že byste si mysleli neměnném její e se dostat k tomu pojetí vlastního úkolu že máte období nějaký takový úkol jako já a on má každý svůj úkol jiný protože na louce nerostem pampelišky je ostatní pětky jsou hezký dopisu hezky ale o setník listy staké ský nectíte mít všechny louky pampelišky nějaká svatá Kateřina Sienská viděla celou louku kopretin. a to jí při do takové extáze která měla tuto podstatu ta krásná louka pat těch kopretin celá bílá jako s ních on tam v té ubrání vůbec neznali fakticky a viděla krásný naplní podobě kopretin po celé louce říkal to je pro mě znakem velikosti boží a to krásy louky upadl do extáze takhle se dostala do první extaze viděním louky kopretin tak myslím že jsem to všechno žít tady rozšíření mysli ošizení vědomí je způsob, kterým se zespoda, zdola člověk přiblížejí- přiblíží tomu proudu zhora a nesmí se odvážit podceňovat toto rozšíření mysli zdola protože ty dva roli se musí setkat a když se nesetká jí když co zdola neudělá všechno co může tak statická tím pozor proto například dejme tomu prosťáčci já byl svatý frantiek se asi se a jiný že ano nebudu jmenovat tak ty obyčejně se dostali k takovému poznání které by bylo včas zabránilo některým omylům jej životě který je na který pro ně znamenal a se časnou smrt třebas například dejme tomu že on nevycházel vstříc té přírodě, ze které vzniklo toto tělo a přímo z přírody a ne přímo boha napřed cestu přírodu která byla přes tvořena před člověkem jak víme neska jsem to vyložil ráno tak jenom toto že byla tady dříve připravena půda pro člověka mohl na tom něco jiného vystavět tak když svatý františek například podceňoval svoje tělo mnoho oslem neživil ho správně ne tak potom ho odprosí na konec toho osla bratra o s nazval bratrem to to byl veliký pokrok a to nastalo vadí dva roky před smrtí a to už byl tak dokonale podvyživená degradován životně že už to nedal dohromady ten do pozice organismus prostě už zemřel asi ve čtyři duté bylo po něm a to je škoda ten svatý malé kdyby byl toto dělat hlouposti a to latiny člověk daleko něco víc to hlavě než svatý františek například ve nástroje pro nemírně postil a mělo to ten následek že se taky zabil předčasně říkal teď když těm věcem tak pět rozum a těch jak to přechá pu já mám takové bolesti píše ve střevech že jsem si dobře vědom toho že kdybych se byl tak nepostil a sebe tak okrádal takže bych to neměl že bych dožil daleko většího věku umře totéž odešel tak jsem říkal že má li člověk chápat řek bych smysl tohoto života nemůže pochopit export znamená z té pozice ve které je z této nejde pochopit on musí chápat jak se do té pozice pozice dostal. A jak se z ní má tedy dostat, když nechápe, jak se z ní ní dostal tak nepochopí tak ani jak se z ní má dostat jak může pochopit jak se ničemu omezením že vše v tom se vůbec že jo jak se do dostal i na ty tady předvedl jak jsme se dostali do tohoto do této pozice lidského těla lidského vědomí a když jsem to říkal tak jsem se opravil v tom smyslu že jsem říkal jak jsme se dostali to je chyba nýbrž jsme se nedostali myslet dostáváme soustavně dostáváme do pozice člověka a kdyby to to soustavné si ver dostávat ti se něčím kdybych v tom nenastalo nějaké přerušení tak by znamenalo konec naší existence čili my ustavičně všechnu synu k této existenci i se mu vědomí lese ke všem neřestem dostává od boha tu sílu k tomu ne o ni neřesti a to si k tomu dostáváme abychom to mohli provádět řecko A také toutéž silou, kterážto síla je silou Boží, nazývají ji Indové šakti se dostáváme nazpátek tak vy musíte vědět že to síla která nás sem poslal a k toutéž silou nevlastní ale to silou boží se dostane nahoru čili že je to záležitost boží ale my si musíme o tu sílu boží umět opřít a na nás chce nechce nic jinýho než umět se opřít o sílu boží která nás ustavičně posílá ne poslal když jsme nedotčený posle pořád jsem posílán a tak se pořád to si ani k němu je to uzavřený okruh jen že k němu se dostává nazpátek jenom zbytek co jsme potřeby tady nes na této úrovni našeho života nevznikají pakty ze kterých bychom se nevěděli rady to jen stává a to ti se bádání v bohu na jedné straně a nejenom k bohu ale všem parasitů parazitujícími živočichů lotrům nebo existencím, který se z toho přiživujou a těch více než, takže se chudák věc dostane se s ponese než malinká část a ty parazit to všechno se žerou že jo no nejsnáze je to věc době puberty co ty parazita všechno přeženu toho člověka tak to jsem jim řekl a teď se mi to předvedl řekla já to s konkrétní osou nejsem to předvedl na případů pohádky pohani způsobem to znamená já si budu vymýšlet pohádkový děj který začla vymýšlet tam to nebylo vymyšlen to se studuje ale ještě vymyslím děje nebo říkal jsem si vymyslím děj doufá se tím svět setkat se setkal jsem se samo sebou ale že si vymyslel ten děj a abyste pochopili kdyby se člověk setkal s tím svíčka mi jak by si věděl rady s tím svým životem jak bych ho nepovažoval za něco předem učené to nebo přes vědění ho nebo na věští ného vod těch sudiček nebo prostě bezodkladně existujícího a nenávratně existujícího pro člověka nadaného a tak to není a proto jsem si považoval za nutné té martince napřed tohle svíčka abych aby víra jak je to relativní ten úkol jejich těch sudiček je absolutních ale to provedení má relativní povahu to znamená není to nikdy do taženo do té absolutnosti že oni sami něco absolutní bytosti na že nemohou chtít od svého úkol aby ho plnili soustavně kdyby se jim podařilo úplně úplně ho splnit ten svůj úkol, tak by vopravdu vodvolali všechny lidi z tohoto života mají k tomu moc to nebo by udělali obyčejný takový automaty nebo se takovýho tak až to sem já sem myslel pohádku to je učení výšky poznání že vidím a jsem se s nimi a odvést případu narození člověka a on mě zařídili aby se díval k malinkou švů ve stropu abych viděl jenom je co oni dělají a co říkají no tak já jsem chvilinku už byl na to na tom stopě ani vám se větu z víru pomyslnou že ano na něco dělají a tam to vlastně končilo a teď má být druhá fáze pohádky myslím že nevadí že je to přeříkal znovu že o to vybrat tak neříkal třebas a zaříkal já totiž má v sobě tuto tuto myšlenku neoděnou slovy. A já to převádím do slov teprve dodatečně. Já na to jdu opačně. Já jdu z ideje do představivé vaší mysli a pomocí své představu a ví která je dar oči možná boj ší než to vašeho fantazií člověk a můžeme tedy zase na tu půdu dobře jte se mnou na tu půdu který je to pouhá tatáž ano ale že jak vidíte z toho účelně aby bylo abych se přiblíží obrazu pravdy protože v tomto světě se nemůžete obrazu pravdy ani pravdě přiblížit jenom pravdou nýbrž také ží ne abyste ji aby páchali ale že před vámi tu lež pášou vaše smysly, že vám, a váš rozum, že vám předstírají, že toto, co vnímáte a rozumu je zpracovat jediná skutečnost nebo aspoň taková skutečnost že nad ní už není tím pádem se bůh otcova i se svou visící úplně na okraji našeho myšlení be za ní zapomínáte a vůbec to není především lee království boží tento stav zažívá kdyby to bylo tak tak byste opravdu z tohoto předností vnímání království božího bohu vůle po jeho vnímání došli brzo záhy na samotné vnímán já jsem tady taky řekl před tím že to umí každý když pochopí že život má smysl oběti a pokud člověk neberete život jako oběť nezainteresovaně o sebe Tak to tak rychle nepůjde v jeho životě, aby dejme tomu, jako já v sedmnácti letech pána boha ale u mě to šlo proto tak rychle kupředu protože já za to nemohou li za to mohu lékaři operace za větší by to velice dobré následky to karabina měl a vědět že by na najednou přestaly operacae že jste zlí a míti na pacientu by na to zahynul a největší obětí jako můžete provést v tomto životě je obětovat se za bližního když vám z toho nic nekyne a o to lékařské jedění s jednotu praktikované se nejlíp na to hodí že jo nesto třebas ne než takový že tak to lékaře nebo se třeba tele málo No, on je dělník hoden své mzdy, tak to se nic neděje špatného. té na této věnem stopu a ta jedna říká ta dobrá tato dívenka šlo dívku byla přivedena na tuto dráhu pozemského života proto aby během to pozemského života se dověděla pomocí pozemského života jak se dostat do nebe a z láska říká no to je pět taková protekční že cestu letu dívenku já nevím proč přesto jiným věští připravit onou nebe to přeci není spravedlivé jak tomu že do tys aní já udělám všechno možné aby se do nebe nedostala a ta dobrá řekla: jen mi řekni jak, abych ti to zlé tvoje počínání přemohla překazit no a ta zlá řekla no výš ona bude mít touhu po pánu bohu jako jiná fakticky nevědomě každé dítě nevědomě každé tě ale ona bude mít vlivem své babičky která bude věřící drobit uvědomělou a zaslibuje uvědomovat oprávněnost této touhy po bohu tedy po nebi a dobře že je to vím říkal tak zlá a já tu babičku vše aby ji nemohla davidova častý seberu aby než to dítě dospěl tak dalece že by mohlo se setkat s tím pánem bohem aby se ještě nesetkal a já jsem to pouhá upře se vším též o tak jsem a kterých se musí přejít do pravdy nebo do obrazu pravdy tak se to dělo s někým, o kterém jsem tady mluvil živé julie vite a všichni to máte asi doma chování nějaké opise tady linka ze života té vlnky byla odvolá na babička tím že otec byl proti tomu náboženském pojetí života materialista a tak tu babičku poslal na vém kovu a pohasl a vizemi tak ji poslal do vzory babičko mi líto no vynese moji matku ismu mí manželky no a to má hlavě toto nemá vede tak probere uspořádaný jako já na se ateista tak tento mladí uspořádané tak prosím tě neměj mi to za zlý ale sklidit do svého rodiště a nech na o tohle tu se na východě na a dali tu se všímali si sami ne měli beztak posluhu takže to jsou náboženství nestaral o to amatae teprve a když je nařízeno dítě nesmí kostela tak to dítě do kostela nešlo nesmělo a to dítě a předchází týká pohádka li potom ještě řeknu pohádkově viaje to fakt ty křik to já to takhle nebudu vykládat jako incertum mít ale on to řeknu protože se to spojí ještě co uznáte a tak jakmile ji se draly babičku a on je síla do kostela ale měla se modlit na to dávali pozor aby se nemodlila vyučovali v tom předá přemlouvali aby to nechal tak ona to to nenechala, nýbrž vona v tom byla už tak že začala chátrat a marii doktor při byl už není že tak může pomlouvat ten do toho přibyli marie léčil ona ve snu a tím že představy chutnati a marně hledali léky jak by jako dostali k té chuti zemřela hladem fakticky takže tedy třeba na dotazu ne to jsem to líčil decá na julince na konkrétním případu a deme do tý pohádky o můžeme teta já a já se dívám dál tím stropem a ta dobrá říkala no tak když se ti podaří odvratu babičku komu ji věříš tu holčičku když a k poznat toho boha v tomto životě o no sestřičkou milá ty si myslí že to jde jenom přímým napovídáním tomu dítěti že je pán bůh ty síly buď co v tom člověku a pak jsou přirozenější než to nápověda než něco naučeného a nebo tam nejsou zkusme to utrpením jí dostat k tomu aby to vědomí o bohu dostal získá jinak než přímou cestou okem oklikou utrpením takže ona umře to je obdoba toho co s ní a kavi jako usnuly a si porušen a ona usne a neprobudí se a ta dobrá tekl a to by nebylo správné když máte úkol v tomto životě tak vona v tom životě bude pokračovat a ona se najde s lidmi kteří ukážou jak si v tom životě pokračuje přes že ten člověk umřel upozorňuju vás že ze pokračovat v životě i když se v něm umře já jsem umřel třebas pro jemná let prvního života v sedmnácti letech umřel do se ale orate život jako by nebyl a se zanítí těl tak nebo to zdokonalí jsem se považoval ten život za promarněný ale potom jsem daleko dokonaleji umřel v extázích a když se měšec prodělal během pěti let co jsem potřeboval tak jsem nakonec jednal chátrání cic de koncentráku umřel vnitřní tím tím způsobem, že jsem prostě se vzdal svého života bez nároku na návrat a i když jsem se vzdal svýho života tak se vnitřně umřel ten život to mě už nebyl jsem se fakticky za ale upozorňuju vás že to nebylo první sebevzdání nýbrž byli sebevzdání za mě udělá maminka dítě obětovala bohu během před prvního operací je domu to bylo s popud o vaší a potom byla další taková odevzdání extazí tance musel taky zásahem protože kdyby se byl vnitřně sama sebe nevzdal tak to na mělo za má za následek o- tu extazi. No ale vo tom se nebudu tady bavit s vámi. Já vám teďka, já vás převedu nazpátek půdu a řekneme si co mě ukázal dál no tak ta dobrá řekla tak já ji přivedu lidi kteří ukážou té dívce jak se má znovu narodit a na to zlá řekl a to nevím se to podaří protože to budeš muset rozšířit okruh tomu inků daleko za na naši úroveň no však já rozšíříme okruh mocí ku a oni opravdu ten okruh mozků rozšířili takže ta dívka se znovu narodil a té otec už se netroufal když se dověděl proč umřela netroufal se zavést podmínky pro novou smrt fyzickou tak už babičku neodstěhoval nýbrž odstěhoval tu holčičku i s babičkou do vědomí doba obě aby to vedení podniku ve kterém byl velitelem o tom nevěděl ne a že ona je navenek vychováváno lidové byli stranu ne a tak ta holčička byla vychovávána babičkou nanovo ale mimo ně sto mimo rodinu na dělání neměla vliv a až teprve roku šedesát dvě těsně přisedne se odešel z zlý na zem se konejší děvčátkem potkal před kostelem vycházeli z kostela, já jsem to neměl v kostele zakázaný, takže jsem tam chodil jenom sám, ne s rodinou. snahu původem a dnu a to co bylo do kapucí to jsem potom byl vyhozen školství no tak to klásti svým řekové byla tam ta holčička která zemřela před tím na ten nedostatek styku s bohem a byla tam babička tedy li výjimečně taky z do kostela to nesměli dělat často nýbrž je to jednou dělali a zastali a byla na ta paní do toho která mně to všechno vysvětlil proč to tak všechno stalo a pak je řekla tady předvádím vám julinku která umřela a znovu se narodil a tady předvádím její babičku byste měli znát já jsem ho pravdu tedy viděl to čku poprvně že si potom nikdy neviděl on potom už umřela a takže já znám jenom jednoho z mého pohledu, ale tý to stačilo. Babička opravdu čistá babička to byla, která měla čistý úmysl dovést toho člověka, toho malinkýho tvoru k tomu Bohu a to horečka se na mě podíval a říká svíčku ty se divíš že jsem tady a že jsem šla do kostela zde když přeci víš že jsem to měl přikázat od zakázáno než jsem umřel a se zíral na tím že on na to ví že jednou umřel protože je to nějak zakázáno i nestra jsem říkal o všem já vo tom vím o tak stisku vě taky poraď teďka co mám dělat já když já jsem závislá na tom kostele li přeci nemohu být jenom závislá tomu kostela aby pořád pořád musela žít ve Vizovicích a rodiče mně říkají, že jako teď, když budu chodit že musím ho škol tady a nevidoucí takže lepší škola jak to udělat a sem říkal julinko něho dali došli a ono se to zařízení takové učitele říct proti tomu naučeností nebudou stát jestli hlasitě říkat nikomu se ve vnitřní záležitost nesto pro sebe to byla jediná rada kterou jsem lince dal a od tý doby se nesmí viděl jenom když tuhlety vykořisťovatelé z toho zlína mě nutili k tomu abych se vůbec nepodíval do zlína dyž abych chodil jedné místnosti do druhé ale aniž se aby se ani neohlédl no lesku když el ke kostelu to ne a šli tady linka už byla ve Zlíně a už chodila do kostela ve Zlíně, jenomže už jí to vedení továrny tatínkem protože teď za to nemohl hodí škoda vychována někde vzorci a to je následuje té špatné výchovy že a proto mu tatí nebyl slabý v říkal líto vychoval a býčka to nemůžu ne voni to brali na vědomí že to nemůže tímto prošlo nenamočil před na tu pohádku za své abyste viděli jak na to šli ty sudičky jak se o to s tam vykládali no a když mě tuhlety někdy omylem pustily, já jsem musel dycky vždycky