Karel Makoň: kotouc-4-b (přepis nahrávky)

to oheň jsem přišel uvrhnout na zemi a jak si přeji aby se už k ná stem mám být pokřtěn a jak je mi úzko dokud se nedokoná myslíte že jsem přišel dát zemi pokoj ne pravím vám ale rozdělení neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí si proti dvěma a dva proti sem do rozděleni otec proti synu a syn proti otci matka proti dceři a dcera proti matce tchyně proti snaše a snacha proti tchyni pádu ze svých lidských rukou to my totiž můžeme si tu paličkou víte nebo síle vzít rozumí a může být listí a nebo nemůžeme na mě taky ale mente nebo ne to je mnoho z říká můžeme ne ne by potopa nebouřili ví o mohli do toho nemá pánů s mluvit o matky svou vůli a pomůže líbám může jí máme a to způsobuje že my to mělo jak rosteme pro tento směr pro užitečnost tomuto světu to mu vzdalujeme takže my se plave svou vůlí takže my se nakonec ocitneme zase nata periferii nejzazším konci jak můžeme od boha od na nejzazším konci a to není v jeho vůli to je v naší vůli to je prostě naše schopnost sebe rozvinout a ježíš kristus ukázal že to není tak zlý je to po že toto udělám nevoláme ona vystavil tomuto pokušení to je jedině pomíjeno či že a vystavenou to pokušení abychom ho něho budeš li by každým krokem ho života od něho sázím proto ježíš kristus správně říkal dokud nebe do jako je malý této nevejdete do království božího když od toho vůle o těhletěch než li moho pryč a ti dospívání sice k tomuto světu tykadla všechna vedla tomto světu o výkladu si jeho tímto světem a i vnějších poutím to světe tím to bylo plnění ší jeho poznám nebo v žili tvýho také jako to bych jako v takhle vstoupil čili na mě potom jasné temnou a taky poněvdž boží tonete rozhodnout se vy taky mi něco zase svýho do toho chrámu ale jak to vložíme tak že to zdá míněna říká dejme tomu panovali a nebo svatýho se užije to svůj život tak že se vzdali toho života který byl předtím sami důsledky tohoto předtím žili ne tak já taky když například vy teďka se vložil svou vůli do vůle otcovy tak se musím tím tou chvílí vzdá všeho toho co jsem si já vypěstoval všeho toho kam se až dospěl veškeré veškerý svých schopností nesměli svých možností všeho se musím znát a v tom okamžitě a o to udělám a mudrce s ním setkat jinak ne a to jsme ustavičného po je to se může o povaze klá za den stopa zenem nakonec to může při soustavný proměněno ano ale prosím tě není není to projev vůle boží že a jsem tím co jsem že já mám ten a ten osud to jsem si všechno na drobil sám tak to práva je pán bůh dává rozumí v tomto jsou práva lidská práva já mám větší práva šálí víme si dobře nemůže svých osud určovat to zvířecí osud ze kterého není vy ale z mého takzvaného lidského rozumu do osudu je vidí já s ním jasným mu slova dřevo napravo pokud mi to jde že ano tak je to hřích namísto že ta vůle boží je v pán je dáno to vidět vůli boží přestaneme lidsky do vůle která by byla konkrétně byli to do nějakých kojila jak já řídit vůle jako taková a to je vynešení vůle a my když se s touto vůlí spojme tak musíme veškerou konkrétní vůli ztratit ten ten ježíš byl možná dobrým tesařem a víš a on se totálně vzdal svýho tesařství nikdy studovně pobožná dobrým duchovním učitelem o tom nepochybujeme zázračným člověkem byl asi že ano a mohl toho všeho vzdal že nebyl schopen ani do lehký tam na ducha vál tak to nikdo padlo proto že jsem dokonale vzdal a ukazuje se to dokonale zdání a dokáže moh ze kterého je možno se spojovat s bohem a kdy momentu není možno se spojit než momentu dokonalého vzdání ano přičemž zůstalo všem boha tato místa kdyby on se byl jenom vzdal například tak nevešel do jordánu se jenom nazval poměl napřed touhu plnil nikdy boží a pak chtěl se to vryjí být spojen a nakonec se stal vůlí boží ovšem až po vstupu na kříž na ježíši je totiž jedna věc nepochopitelná je totiž je zároveň bojovníkem a zároveň je vítězem zároveň současně bojovníkem a současně vítěze než to my se cítíme být bojovníky a nikoliv vítězi že ano plným právem protože nevíme že už jsme zvítězili to nevíme a už jsme zvítězili když ji tím že vítězí o jako bývá he bohové jste to není nepravda je si to neuvědomujeme že jsme zvítězili kdybychom už nebyl vítězil tak nemůžeme zvítězit kdybychom nebyli vítězi je zbytečné bojovat to je nelogické to tady říkám protože logikou lidskou na to nestačím to jsou číňani který takhle dovedou skvělém nic ale bohužel je to tak je to tak protože jakmile se potom s tím bohem pojíte a je to třebas minimální sto spojení třebas jako u mě tak zjistíte že jste se nespojili nýbrž že jste byli fakticky spojení vodjakživa se o tom nevěděli je tohoto nevěděli a veškerá spás počíná v tom že to teďka víte a když to víte aspoň ještě v okamžiku smrti tak nepotřebujete se dál zrozovat musí být i v tom okamžiku smrti když se loučíte s tím prostředkem se který se se tam dostali tak v tom okamžiku když si to uědomuji ne tak ste spasen já právě i v tom v tom malinkém z té maličké míře spojení které mám ustavičně zažívám toto požehnání spát že kdykoliv například mám možnost dejme tomu zcela s jeho moudrosti vědomě přímo a jenom to překážeti mizerně samo sebou to už je jiná věc tak zato stav spásy zažívám stav svobody a za tak je to protože to nedělám jenom po stránce mysli jak po stránce události za trávíte třeba že události v mém životě do jako slané věci tak to není zaviněno tím že by pán bůh někde někoho viděl na v terénu tak aby tam byl jak já potřebuju nýbrž to je důsledek vnitřního spojení s existencí boží ve kterém jsou události obsaženy tam není co bude i co bylo už tam všechno je ano i tam je už konečné vítězství pomocí událostí také pomocí lásky a chováme se než o tom víme víme ale já vám doporučuju v ale takhle tam u boha abyste o tom věděli a pak nebudete mít nikdy poraženeckou náladu toti kdybyste nic kdyby nic v tom nebylo dalšího aspoň byste viděli že vaše síla je v bohu vašemu roste v bohu vlastni v něm vně a proto je pro to můžete dělat co chcete ani se splete to chcete ani do splete ovšem záleží na tom jestli to děláte dobrým svědomím že nikomu neřídíte ne a že se nesete vytahovat že se nechcete přitom být rádi že přes táže rezignujete na svoji tesařinu i na s žité ství inků existenci v těle když to dokáže to na toto všech odeznívá tak to vlastně nehřeší svatý jan řekl v té své epištole do se znovuzrodil nehřeší klamně a má pravdu nemůže řešit nemůže dít protože žije vědomě z toho boha který přeci nevěří tak tak si já představuju víte až to bude tak to bude takhle tak bych tam říká jenom nahlídne tak v každém případě vidí celek tak že vás to třebas ohromuje do atomu dost žádná tam je to všechno obsaženo zažívá nahlídnou za víte taky tak dejte se lidí v té si to potěch přepisů který tady má nikdo neměl dokonalejší předse máte vy dispozici na něco ostuda že si to nesednete na když mi tady někdo z vás říká nebudu jmenovat že vůle boží se tady narodil ano tak je to hodno moc hezké já si to velice vážím ale říkám je to v pocitu oddělenosti od boha čili je to špatně je to špatně po té stránce že je tady mnoho příčin to sem se rodil noho příčin a já dno zní byste konkrétně nenazvali vůlí boží žádnou z nich kdybychom si jmenovali já bych moh malovat pro své zrození na té v tomto vtělení minimálně sto příčin velice konkrétní příčin proto se znova zradil zrodil tady tu do v teroii takový vlastnostmi a tak dále všechno si umím odůvodnit ale marně bych to hledal vůli boží marně bych tam leda protože je to vůle člověka moje vůle to kterou já se tady zrodil všem nese na byl by já sám o tom může co je v jeho vůli aby se tak nezrodil abych přešel abych přešel do věčnosti správně se praví v bibli k bohu vše krista žádný člověk panna maria těla je symbolem nesmrtelné duše do zrodit nesmrtelné duše znovu se narodit třebas jenom v betlémě záležitost lidská to jenom po té stránce záležitosti stáže musím otroka odstoupit od jeho dosavadního program který vede ke tohot fyzické smrti musím umět odstoupit kdybych já o tomto program neuměl odstoupit nemohu zrodit ani v betlémě to jíš vy potom neumí o těch další poznám odstoupit tele postupně nastupuje jsem tam a třeba zase by se dostal do dále tak by to na kristovy stále nedostal by se ano že to máme všichni i se mnou všichni máme daleko ne ale jenom chci říct že musíme si musíme tuto jiný znát to je ho obdobné ne a když máme možností zná už bychom se toho říkali tohoto poznání své poznání správné čili prosím tě nesvaluj na pána bože s tady narodil nesmí na pána boha nic z toho co je ti tady stalo salto jenom na sebe pokud to věci které tě nespojovali s ním vědomě pokud je to něco viním vědomě spojilo nesvaluj to na sebe nýbrž o lito všechno ale jeho lidi správný způsob jestliže vědomě spojuje s bohem to je jeho vina jestli se vědomě spojuje s tímto tělem a s tímto životem tím že se tady narodí ctím že máš určitý určit určitý události tady probíhají to spojují jenom se svými vlnami a se svou předností se svou poutaností s tímto světem že jsou pouhou se tady zrodit která je starší než svoje tělo která v ní řítil proč tady rodí oni touha boží to je to tvoje melodie a voni jenom používá na pozadí aby se to bezmocní gileádu nesedá kdybyste silnou jenom jedenkrát dál retný tak i s tím domě spojen a já dnou se nedalo novému či to seno celé kromě toho že se dal přemluvit je všechno tvoje terno bohužel tvoje činnost protože je tady tě jemně něco chybí v tom pochopení že totiž nechápe s nerozlišuje zdroj pozná vleku že z toho zdroje vy bezostyšně bereme a děláme s tím co chceme a to po toho pochází řada trzení že my si z toho děláme to my chceme jenom jednu věc to nemůžeme si nadiktovat a to je to že ať chceme nebo dechem musíme nakonec k tomu bohu přijít čili dostáváme se ke zkušenostem které nás nepatrným způsobem pomalinku po miliardy let s mou kupředu až nakonec do té věčnosti přeci spadneme neví jak vám tady jenom radím urychlovací prostředek ne jak rezignovat na tento hlemýždí pochod ne a přejít do běhu dívej se mně šlo hlavně o to abych ti dnes abych to bohu nesouhlasil v tom smyslu že předčasná pasivita je stejně škodlivá jako příliš na aktivita která si nedá klidu a ve které člověk nemá čas na to aby se věnoval věčným věcem to co mně tady prozradil na sobě já to vím dávno samozřejmě ale jsem řekla no vaši a až si o to sám řek nech je jako se takhle správa ž do vůle boží ano najednou nebo ví to na první pohled je velice správné protože to dělal ježíš kristus ne mysl ale to dělal od chvíle kdy tu vůli boží znal kdy měl po jordánu a kdy se do té vůle odevzdával soustavně proto že v tom jordánu prodělal změnu která způsobila že se cítil být vědomě spojen s vůlí boží s bojí uli otcovou a toto spojení už mu neva nebránilo v tom aby byl více čímž předtím kdežto v vyžene udělá dříve než se ocitne vyhádán tak přestane být patrno měrou činný jak by měl být dokud do toho poznanou nevstoupí a protože já si o tobě myslí že si dodáno nevstoupil tak i o to odstavit měl jiný postoj takový jaký náleží tomu stupni na kterém si vyber si co chce s ale tohleto je nesprávné co dělá protože to je toto která nepatří na do toho stavu ta se tam sice musí vyskytovat ale jenom případu který já to teď vysvětlím ano že nesmí být jenom aktivní toho by se už ta musí být také trpný pasivní ale za jakých okolností to styk vysvětlíme podívej se ti židi by trpní v tom smyslu než se narodil ježíš kristus že touží po tom mesiáši a dělali všechno co my říkáme stylizování života aby mohli se aby si toho ježíše vynucovali vydupal aby si ho vymodlili čili trpnost spočívala v tom že sebe zapírali je způsob který je vhodný pro člověka který si teprv přeje aby se v něm narodil ježíš jakmile se v něm narodí ježíš tak tento způsob je třeba opustit protože jež ukazoval že od té doby on se snažil snažil plnil vůli boží snažil chtěli plnit chtěl to znamená když chtěl plnit tak to byla činorodost to nebyla pasivita rozumíš on ji chtěl li protože ještě neznal tak chtěl plnit plnili neznal samosebou že do určité její znal nebo třebas v ní známe do určité mi že víme co důvod lásce ne a na tak cíl smysl svého života do té míry znal ale neznalý po té stránce a to je důležité že nebyl s ní ještě spojen neboť pravá znalost je to vůle znamená být touto vůlí spojen vědo jednu jednotu to je pravá zasejí že jsem s nimi spojen s jimi věcí které chci dokonale poznávat tím se musím spojovat a především duševní na duševní úrovni to platí samozřejmě nikoliv o mrtvých věcech to je těžké ale to platí o styku s lidmi to platí o styku s bohem věčnosti a toto je dobře dělat a já myslím že v tomto bych tě mohl poradit tím způsobem aby takovýmto způsobem a to ty taky děláš si počínal aby si přál na každým kroku plnění boží a ta vůle boží se plní dvojí způsobem čili myšlenkami a také trpnost a také dost protože kdyby se plnila v této fázi jenom činy a ne trpností tak by zase to byla byl to by to znamenalo by to jednostranný vývoj který by nevedly oddán ne tě vysvětlím co je to trpnost a co je to ta aktivita v tomto stupni trpnost spočívá v tom že on byl poddán svému okolí ano znamená on se v ničem od nich nelišil on dělal to co oni si přáli na něm a to my máme příležitost aby ho lidu vy vycházel jako když i bližními které milujeme ne dělali pokud je to dobré to máme světlo rozumového poznat že to dobre nebo ne já li to ti přejít myslicí ne tě ploval skutky lásky a to je trpnost protože ty se musí lidsky zapřít přitom že nic někdy je to není od nedivte proti srsti že vždycky musíš mít nemilovalo na sebe když pro někoho něco děláš takže to je vlastně trpnou a pavlovi je to ale činnost že při tom mě to vykonává tím i ten není to čistokrevná teplo a není totiž to plná činnost že když to neděláš z toho důvodu že si to jenom od přejí nýbrž také vodu že je to tvůj úkol aby se dostal do jordánu a já myslím že není třeba mluvit o tom předtím to před tím stavu by čověk vstoupí do jordánu to znamená zanese vědomě synem božím vědomě ten samozřejmě i podle zkoušeti satanem co tam byla musí v každém případě trvat na tom spojení protože jakmile by se mu protivil jakmile by se mu zpronevěřil že by totiž nesloužil v této boží vůli ale toužil by v tobě jako mu ten satanáš měl ne jenom měl k tomu aby sloužil své vůli jakmile by se takhle provinil tak by ztratil to spojení ovšem tato fáze není konečným vývojem tam tato fáze je jenom a tom kazící le pán toto přem symbol si let a tou zaslíbení tolika se dali dní a tak znamená je to jenom zaslíbení budoucí slávy nebo budoucí toho věčného spojení nic víc ale vím to ještě plné spojení musí se zase tohoto systému a všeho toho co se co tím souvisí tou poddaností vůli od se musíte toho všeho vzdát se za to spojení a tím se dostává na kříž ne tím se dostává krví stáni před tím než se stane mrtvý tak je absolutně pasivní tedy patrnost postupně jenom namítá ze začátku nerost je velice málo tam je toho snu určitým v odříkání a po mrti na kříži že ho to roste dokoná že jako mrtvý ne že tam leží nedělá a to utáhne ví stání to je důležitá složka kterého toho procesu jiřího a tou ní trpnou kterou my nestane dokáže našem stavu vývojovém ano ili kdyby se snaží klad dneska třebas trpně odevzdával do vůle boží když tak nemá to následky jako když to dělá někdo po jordánu na nebo na kříži má to jiné následky vytváří tady nerovnováhu mezi svými skutky a mezi svým myšlením že postojem k tomuto světu čili způsobuješ ty utrpení no a protože to utrpení nepřeju ta procese do sebe pustil stejný důvod žádný jiný protože ovšem a to ještě jen o protože chci aby si to spojení nabyl a vím že se tíž nabývá o spojení když člověk to dělá špatně když to dělá dobře a říká že si připadá že jako marnotratný syn který se vrací proti v pořádku ale ten marný svými nesedl někde na rohu nebo na mezi nýbrž ten ustavičně šel této aktivita a přitom se vzdával do určité míry ne jiný tužeb než téhleté to podřídil všechny ostatní tužby tohleto jedné tužbě on se zřejmě vyskytoval v té fázi označeny ježíšem od narození ježíše v betlémě do jordánu to nebyla jiná fáze než tahleta když on jde do toho otcova domu tak té tak za fáze takže když si ji takle to bereš jako srovnat nebo s to podobenství že jedno s druhým zrovna tak už víš to máš tedy dělat opravdu nic lepšího než dělat než to ležíš kristus ukazuje v té době od narození do jordánu přičemž všechny všechno vedení které mě dostává musíš brát z jeho rukou a musíš ho plnit stoprocentně protože jinak by mohl přijít jak tam znázorněno o život protože on tam už ve čátku herodes člověka po následuje toho to jeho vyšší já a se se ho zbavit jednak podívejte se ježíš kristus ne málo kdy nýbrž stále vykládal že nesmíme nikoho nenávidět také církev katolická považuje ná vize jeden z hlavních hříchů nepomůže to opak lásky a ten nás vrhá do oddělenosti každá nenávisti jakéhokoliv druhu je něco co viděla naší nevědomosti proto se ježíš kristus modlil než ho ukřižovali za ty své katany ne na ty trýznitele bože odpustí nebo nevědí co činí všechno co je nám nepříjemno zlom kdokoliv udělal to v tom jsme viděli úmysl a ten dotyčný to dělal třebas také úmyslem třebas platný ale on nevědí o nevěděl co činí on nás učil odosobňování ježíše se odosobnil tomu tak se musíme a odosobnit teď když o tom víme teď ní musíme od odpustit na to dycky dosahu ale nikdy není moc co tu rozumí není to odkládat než napadne slunce záští spojili tam nenávistí le nevírá některou proto a když je nemám rád tak se nic nestane když od nich odejdu když prostě při nich nejsem když prostě je neřeším ne ale po věci to nelibostí vnitřním odporem jako se nám stává otravou nebo s takovým to jsou stavy které nepatří k duchovní vzestup do té neměla na opačné straně protože vycházejí z nevědomosti já totiž nevím pro to nebo ono se vedle mě děje vedle mě se totiž nesli a nemohou nesmí a nemohou dít jenom události měli bé kdyby se totiž takové události jenom které jsou mě li lidé vedle mě děl tak já vůbec se nezmohu na žádný pokrok vedle mně se musí jíti je velice nelibosti vždycky nezbytnosti z toho bodu abych měl příležitost odosobnit a my zevními událostmi myslím jak tedy vnitřní třebas zadní potíže tak nějaké okolnosti by musel to nejširší není sku to myslím z toho že si ho pohledu li se jenom události mimo mě a nerozlišuje události mimo sebe a v sobě ne stejné že ty ty stavy jsou tady jenom proto ty duševní stavy proto aby se naučil prema a vy se naučil od osobního tak by se naučil sebezapírat protože kdyby kdyby nebylo li by nebo takových to stavu okolností jak by se mohl prokázat že se dovedu odosobňovat ne se do sebe zapírat když když při za řekl zapři semena tak předpokládal že se bude v našem životě vyskytovat řada událostí ze sebou musel zapírat kdyby tam nevyskytoval tak se nebudu zapírat čili ono mu tam pocítil života já je musím zrovna tak křít jako poslouží jako události mně příjemné kdybych byl a to vám pořád opakuju tehdy toho výstava a při jako nepřítele tak mě nezabil a bez ale když se ho přijato posla božího tak mě nezabil tak mě ten okamžik osvítil daleko více než kterýkoliv jiný okamžik mého života žádný okamžiku životě neměl tak bohatý osvěcovací účinek jako tento když jsem velice koně nepustí že odložil ať se se přijít zapřel chápeš to čili je to velice nutné toto to vám nikam to nepřeháním té velice nutné se umět zapírat v tom smyslu že záležitostím nepříjemné řeší tím že od nich odstupuju že se vzdávám sama sebe tak výklad k tomu co jste dostali za úlohu a vším vy zastavil tedy u toho neče kterým říká že přišel rozepnout vztahy mezi příbuznými neshodoval by se s vaším názorem že myslel tady jenom vztahy v lidském těle nebo v lidském já protože mluví tam klidem který dává předpis které upozorňuje na to že toto jeho nauka bude mít tento vliv na kaše krista totiž má několikerý nečekaných vliv na člověka když člověk následuje ježíše krista že totiž v něm způsobuje změny které by často člověk svou vlastní silou a nejlepší snahou nedokázal na sobě provést tak například dejme tomu vášně které člověk má těch byste nedokázal vystříhat nebo zbavit kdyby je moc touhy následovat krista nepředstavil přímo bych řek nespotřebovala pro tu cestu za kristem neboť jestliže ta cesta za kristem je brána vážně stoprocentně tak se na ní spotřebuje řek bych hodně té lidské vášně která by normálně hořela pro něco jiného a kdyby jenom tohleto byla pravda tak by to bylo jenom polovičně vyjádřeno ještě ně třeba říci že nastává odezva ze strany boží při takové cestě čili vy tomu říkáme nadpřirozené tažení ze začátku bychom mohli říct člověk a to baví a výhod to nesmírně daleko protože tam se najednou zase podobat tak zvané zázraky nebo jak se tomu tří říkal a nežije a to mu větší o tom že je veden a když vidí tohleto vedení jako to na ne a tím vlastně mu odčerpává ježíš kristus všechny životní síly pro tu cestu samu čili takový člověk který je na čem pro tuto cestu nemá vůbec touhu třebas řešit naopak ví dobře že kdyby to činil tak by si od čerpal sílu kterou potřebuje na přestu slovem hřešit sem tady myslel dělat něco co nevede vědomě přímo do věčnosti hřích beru takhle prosím vás takhle široce ho beru že za hřích v tomto smyslu u člověka který jde cestou k bohu považuju všechno co ho odvádí od jeho úmyslu dostat se do věčnosti a on to byl za vypozorujete že všechno co odvádí že mu znemožňuje rychlý pokrok na cestě a je stoho nešťasten čili dělá všechno možné aby nehřešil totiž aby nedělal nic jiného nesto co ho neodvádí čili co ho přivádí kristu tak to je ten největší mezery tady existuje to je přímo oheň který ten touha omývá která ho spaluje vnitřně a spolu jeho vášně takže ono je to s tím našimi vášněmi a touha mísící asi zařízeno tak že my máme takové nějaké pranické kanálky v sobě které jsou vyběhaná nebo takové cestičky abychom nemluvil indicky naší životní sil té jsou tak vyběhaný protože pořád jimi něco plyne ale jakmile odvedeme tu sílu které slabá svatými to stýkám nikam jinam tak oni se nějak užít nebo za stávají nebo prostě degenerují ne a naopak se pročistí jiné cesty který potom samovolně té se ta síla naší mysli a naší touhy tak to o tom se nemůžeme vyjadřovat jako o něčem co by sám člověk způsobil je pravda že k tomu mocně sám pomáhá protože dostává jisti to bere s totožňovat brzo opravdu touhu kterou předtím nikdy nepocítil já jsem si sám všiml na sobě že se nikdy nebyl schopen třeba nějakou práci do dělat v pravém čase a že jsem nebyl stálý a že jsem nebyl trpěliví a první vlastnost kterou jsem potom získané cestě byla že ten byl úžasně trpělivý a že jsem šel za věcí tak důsledně že jsem marně v minulosti hledal tuto vlastnost ne své povaze vůbec tam nebyl vůbec tam nebyl kde jsem vzal čili to byl vlastně zásah ze strany boží ale nechci se vyhnout tomu že je tam řečeno že rozdělí členy rodiny protože jako rozdílní nás nebo oděli nás od toho proudu nebo vytrhne vás toho proudu velým jsme se dali unášet při tím a nasadí nás druhého směru tak protože není rozdílu mezi myšlenkovým světem a událostmi tak velký jak si my myslíme tak také totož způsobí pro tuto vnitřní spojitost o které nemáme zdání tak také způsobí že my nejsme schopni se chovat vůči svému okolí jako dříve a ani nehodnotíme stejným způsobem jako díle vy všechno přehodnocení všechno teď sledujeme nebo děláme z hlediska toho věčného cíle a to zaručeně musí postřehu i naše okolí a není divu že na to má za zlé protože takovým způsobem jak jsem byl oddáním jím už těm se mu okolí myslím sem hlavní svým příbuzným a těm které není li radši kteří nabyli nejblíže takovým způsobem už ji od dáním nejsme to my ví jsme vycházeli učiním že je to nový stav a pak ovšem není divu že když na nás chtít něco co víme bez hlesu vykonávali co nás krutě odvádělo od věčnosti tak my nejsme za řádnou se mu ochotni to provést takže na nás přestane být v tomto smyslu spolehnutí a protože jsme byli vychováváni rodiči a ten si okolím k tomu abychom zde soutěž dociloval i všechno a nikde jinde než v tom světě a my teď tam nemíníme dál získávat nýbrž vy tam viníme z práce v tomto světě tak se dokonale rozcházíme s celým světem okolní zvláště začáteční který se tím povědomí chrání tím chrání či to o své cesty ten se obykle pokud to bere vážně rozejde tak dokonale s celým světem že je schopen mu sloužit to když kristus zavrhuje tento způsob a člověk by si měl i když začátečník umí a dělat všechno možné abych sloužil světu ale ne proto aby mu byl poddán jenom podání že je to jeden z jeho úkolu kterým se odosobňuje protože pak když člověk slouží bohu i za takovýhle okolností když ho to nebaví totiž se už tam není střevo zájmu to už je potom největší ind odsobnění co co pro jiného člověka znamená radost to pro něho znamená úžasný odosobnění protože on musí dělat světskou věc která je mu není už cizí to jsem zažil na vlastní kůži tohleto aby ji které před tím pro mě byli snadné velice snadné například studovat potom byly pro mě nesmírné těžké když slo třebas o krátké studium třebas několika frází nebylo možné u toho zůstat a jestliže jsem se později po domu vás se rodiny přes přemohl k tomu abych začal znovu studovat jak vám řeknu to mě velice prudce přiblížil k bohu protože já jsem to dělal jenom proto abych odstranil překážky které spočívaly v zármutku těch kteří byli okolo mě než je matky se nemáme viděla začínám propadat a tu lásku člověk nemá představy samou má vidět jenom sebe nemá se oddělit oddělenosti to nevede tento metody který o kterém tady musíte jiným to je mé zájmů ano to je ta byla vlastnosti obecné lásky o které se ještě dosud nemluvil že totiž on spojuje na jedné straně ale také mocně rozpojuje rozpojuje od všeho co člověka odvádí od toho věčného cíle a kdyby neměla tuhletu schopnost rozpojit ho tak ten člověk byl pořád chycen cítí malicherných malých světských zájmů kterému předtím nikdy nedovolil aby jenom třebas vyhověno a to je asi ten začátek těch toho výkladu potom vyšel kousek dál tam se praví kdo hledá svůj život nalezne ztratí jej a kdo ztratí nalezne tomu se vůbec nezaujal vůbec se mění ve mně velice líto a tady totiž opravdu začneme zase s těmi příbuznými a tím svým okolím třesení rádi to nemusí být jenom příbuzný tam jsou zmizelé okolí symbolizováno příbuznými protože to je kdy snazší způsob jak to symbolizovat ale všechno co jsem měl rád a co mně nespojovalo s bohem to bylo to co jsem v tom světě hledal já tam hledám to co mě baví ne to co mám rád a protože se to jsem hledal tento život sem hledal život ostatní světem vyžití v něm to je ten život který hledají všichni lidé větší tenhleten způsob hledání když já ztratím tak mohu nabýt život věčný čili je to přímo závislé na to abych a ztratil by ti světském vylepšil světle aby nečisté zájmy abych za světské zájmy ale ono to jde ještě hlouběji když totiž člověk nastoupí tuhletu cestu náš tě vnitřní modlitbu tak a bere to tím způsobem nebo má li modlitba ten vliv na něho nebo má li tu schopnost má li tu sílu má li tu kvalitu má li tu vlastnost že člověk pomocí té modlitby obětuje sebe tak pak se záhy stane to co tady ježíš předvídá že ztrácí svůj život protože to modlitba ho odnese tam kam on chce jít to znamená do věčnosti a ve věčnosti neexistuje nějaký oddělený život tam přestane sebe vnímat jako oddělenou bytost to znamená ztratí půdu pod nohama zatím pojem třeba v tělesnosti že ztratí vůbec vědomí že je člověkem že kdyby ho neztratil toto vědomí tak by nemohl dříve věčnosti i on ono se mu zdá napřed a potom nabývá o tom jistoty že nebude žít že přestane být mezi živými a ten dojem je správný