Karel Makoň: kotouc-C02-a (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

to po určitém stupni vývojovém nás kupředu nevede nýbrž to způsobuje stagnaci a když na to ještě kým je tato způsob vpád že my musíme přibírat nové odosobňovací prostředky a to je zajištěné to je jistý prostředek a tím způsobem člověk může každý během udělat svoji modlitbu živou nestereotypní a jak říkám udělal něco nového přesní něco nového to je to začínat jako bych poprvé začil začel tento den je den který věnuju bohu tento den žiju pro něho jako by to byl první den kdyby to byl stý den kdybych myslel na sto dní které jsem takhle začal a zkrachoval jsem tak bych zkrachoval nanovo ja musím zapojuje stokrát kasete to dovedeme velkou naději na vítězství ale jež nedovede tak vůbec nepřijde k tomu bohu protože myslím že ta maří magdalena tisíckrát zkrachovala že se nedařil žádný jiný život než ten život který žila a ona přesto šla z znovu šla ale pokolikátý šla k tomu ježíši je budeme se to bylo okamžitý rozhodnutí to musela se prodělat pořádný boj když ona žena takové pověsti najednou jde tak by mu svatým o se říká že je synem božím to byla troufalost to musel něco v sobě o a minete vybojovat sobě taky když si musíme říct proč se setkáváme s bohem prosím je u jehovah je nohou protože on nás miluje marně jelikož nenachází odezvu naší strany že musím začít znovu nebo musím prokázat nějakou míru sky a tím se tam dostat tak mám tady dotaz o osudovosti říká se že tři věci jsou osudově člověku určeny a to zrození smrt a manželství tedy tohleto snad platilo kdysi kdy to bylo vysvětleno vůbec indové mají o svém učení ten dojem že by mělo být doplněno tím co řekl ježíš kristus protože ho uznávají za avatara za vtělení boží a říkali že každý avatár vnese něco nového do cesty k bohu a že ji nějakým způsobem usnadní a bych řekl že ježíš kristus kromě jiného usnadnil nejvíce tu cestu k bohu tím že bojoval proti osudovosti proti ničemu tak nebojoval soustavně jako proti osudu prosím vás on to ukazoval na každým rohu když například bez na vědomí když třebas viděl matku plačící zemřela zemřel mu syn vzkřísil ho toto nepatří k indickému způsobu myšlení do kterého patří tamta nauka o osudovosti dycky zasvěcenec by okolo takového mrtvého šel bez hnutí brvy o takovém plačící matky to by se vůbec nepilo protože že je převtělování a tak dále to víš kristus to asi všechno také věděl ale bylo mu líto matky a proto toho jejího syna křísil když se ho ptali třeba u toho chromého od narození proč je od narození chromý zdali proto že se provinil on znamená miluji vtělení kdyby se byli po rovině když od narození jenom a nebo za se proviňuje ho rodiče tak jim říkal ani to ani ono nená úplně obrátil naruby temná š pojem osudovosti říkal toto se stalo proto pro věřící nebo to řekl jinak osla aby se ukázala sláva boží nebo velikou počítat nějak to řekl čili bych řekl že tak zvané rány osudu tady hlav proto jež mu v tom nevidíme ten smysl abychom se v něčem dostali kupředu v čem bychom podobrém se kupředu nedostali to je jediná věc která je osudová jediná osudová věc která zaručeně osm čím kterým se vyhnout nemůžeme je že všichni musíme kupředu do věčnosti to tažení celovesmírové se mu nemůžeme vyhnout chceme nebo nechceme oponuje nebo se vracíme všichni do kupředu někdo pomalu kdo vědomě nebo nevědomě lépe by byl vědomě i když člověk nevědomě tak je nebezpečí že je tažen že po že že že přitom je svázán ne se mu že mu připadalo že ho tahu za vozem po zemi a říkal tomu osud a utrpení a je to jenom proto že na určité duchovní úrovni o které vám neví kdy si nemůže dobou dělat co bych chtěl je mu je zabrzděn dělat co bych chtěl podívejte se jenom na tím stavem ve kterém jsem tělesným je znemožněno aby dělal to co ostatní lidé a správně znemožněno že bych dělal býval totéž jsem neměl například možnost být tak společensky žádoucím nebo tak angažovanost si jako vy když máte zdravé tělo se jak je to dyk to je ale to v nejlepším pořádku protože bych se byl nový tohoto by tu nikdy nevěnoval dokonáváno to město mi to bych byl saám jinam a jiné jenom cestu čili bych řekl ještě k tomu tolik jestliže když kristus na každém rohu a na každém bylo budu říkal není osud není osud nýbrž je tady vůle boží a ta spočívá v tom že tebe člověče miluje nebo vše a že ho máš taky milovat čmeláka boží kterou pořád hlásal kdyby to byl nějaký postup by přesto dokonale udělal škrt buď tady osud to znamená něco předepsaného ale pak to nemá místo láska pak dlaní s kristus na každém rohu když mluvil myla miluj bližního a pak ararat říkala kdyby byl nejhorší řízneme si hříšníky přepravíš se na otce přes občanství vyhnal co svého poznání a a to je poznání osvobodí od veškerého osudu lépe řečeno čili opět bych to díl jediný osud je že člověk musí za bohem se nebo ce proto mu to klidně usmívat nad všemi atletickými řecky vodě li ho němu neslouží víc než my a můžete se usmívat nad skvělými řečmi třebas vystlaná který vám krásně o tom káže když na neuvidíte pokrok který by byl toho měl u něho nastat tak to není správné tak se to taky na tím musí a se říkat slově nezná svůj osud temení a plno vt nás je totiž umět naplňovat vůli boží a na tom na které jsme mu že to vždycky vůli boží koho protože máme možnost se přesvědčit o tom co je vůle boží z toho co jsme četli co jsme poznali máme světlo rozumu a toto si bude zná říká co je dobré co je špatné a když nemáme jiného skupa to a jiného s tou se tak toto nám jasně hadice která vede z kruté osudovosti dál k tady ty poznámku země nějaké způsob to vybráno ideální by bylo kdyby obětující způli se svou obětí a oba ty s tím komu obětovali druhé straně v matoušovi a by to rásá čteme milosrdenství chci ne oběť tak za si to odporuje bych udělat na nějakou menší řeč o tom se ta logika protože my jako tady máme po ruce a logiku aristotela tahleta této logikou nestačí na pochopení těch věcí které vám tady přednášíme slavnou gitu například zasvěcenci přijde člověk který řekne tak mistře věřím v boha co mám dělat tak mu rady co dělat když je iv boha když přijde dní člověk který nevěří v boha ale chce žít lepším životem dokonalejším plnějším užitečnější přijde k tomu témuž mistrovi a řekne nevěřím v boha co mám dělat abych žil dokonaleji ono rad pro nevěřícího nikoho nepřesvědčuje aby začal věřit a nikomu nepřesvědčil aby přestal věřit neboť je o obou přesvědčen že ten kdo říká že vědí že nevěří a to i ten kdo říká že nevěří že věří do takovými jako tamten věří to znamená že ta víra obrodu je pro kočku že kdyby ta víra jeho jejich měla nějakou cenu tak by němu nepřičinil du do bušido vidí že jako za mocné stojí a tak ježíš kristus myslel totéž ten nemyslel naším způsobem novicky proto by ještě bůh aby nemyslel logicky to není tohle tak jiným způsobem než logického myšlení užíváme i při něm lovit sice víme že čemu se říká analogie on toto všechno vtěsná do podobenství aby nás naučil analogicky myslet i ty věci které jsou logicky nepochopitelné můžeme porozumět jedině analogie že je to obdobné jako ba je to cítě tam v tom království boží do obdobné není když dále nimi blízce obdobné a tak je to to s tím milosrdenstvím a s tím obětování tím splynutím objetí tak ježíš mysli si říkal dosíci ne oběda toto budu ovšem snažit logicky vysvětlit prože se odklání aristotelem aniž to třebas víte si nemůže to sat jinak a upozorňuje jsem na to aby se v tom viděli tu chybu vím zase jenom logicky když ježíš kristus řekl oslici ne oběť tak měl na mysli to co se tehdy všude dělo tam utěší duších skládali do je tamního chrámu oběti nikdo si netroufal ty objetí ne skládat jestliže celý ten spis o bod vyšla o tom ježíši kristu nesmíš ježíšovo tkáně ten svět židovský byl dokonale stylizovaný život a v styl života bylo taky potom na oběti to znamená v době židi ztratil politickou samostatnost takže jim vládl jenom kněží tou svou duchovní výší a těmi duchovní příkazy na tom astále která tam vládla a nikoliv politická moc kterou by tam bylo podniku ho mi li v době římané ano potichu potom nebeští se to zdá dostat dobývali ještě jeruzalém a tak musíte si myslet že tehdy každý považoval za nutné skládati to oběť proto že tím vlastně dokumentoval svůj sounáležitost s židovským národem že byl tím tím byl národovce a on si každý myslel že když ty oběti množí tak že to stačí ale milosrdenství z toho židovského národa dávno vymizela je dobyl velice nemilosrdný to znamená ti vedoucí k tomu že ti vedoucí ježí nemilosrdně vyžadovali ty poplatky o těch svých o těch svých poddaných nebo věřících a jak jsme si všimli by proti skutku měl jsem ství beze sváteční ch když po dělal jenom to co jim bylo přikázáno zákonem a to co na to bylo to nedělali vono toho bylo dost přikazoval zákon ale z toho vytrvalostí to budem plnění zákona strohý zákon kterého láska úplně vyprchala i on musel být proti těle cetou druhu oběti chtěl tím říci že by byl nevyžadoval oběť očích a toto to byla oběti na to byla bez lásky proti takovému byl podívejte se když je přijímal ty učedníky tak první co bych chtěl ře aby opustili své rodiny nebyla to oběť a potom přednostně žádal smrt všichni na svatého jana umřeli násilnou smrtí nebyla to oběť za rapto zasvěcení celého života jemu nic jiného neměli než jednu to víc než tomu evangeliu to bude odatečně přeložit nebyla to oběť a toho by byl svatý pavel který nebyl mezi těmi učedníky původ ale jakmile toho ducha ježíše krista poznat taky se obětovat stejně jako ty ostatní nemenší že možná že ještě učí správně pochopil toho ducha že oběti ale oběti zvky ne ty oběti které oni dávali bez zákal vůbec žádnou cenu že to nám se tomu povinnost to k ničemu když příkladech modlitbu jako povinnost svoji nic jsem neudělal to musí pokojnost moc takle nesmím jakoukoliv činnost dát jako povinnost nikdo mi nic předepisuje ničí nikomu nemám žádnou povinnost je například nesmí mít rodinu nesmí ničím nějaké povinnosti a zde se ji laskavě mají dojem že jsem pečlivý manžel že se o starám to neznamená že se o přestanou stala nebo pošlete řečeno že velká vám že se jim obětuj jak ji si myslí na tak malabarští obětuju víc jež do třebas kdokoliv jiný to zrakový tady poslouchá někoho jiného nikdo jiný nenachází než než on do a v tom právě v tom být to je v dál ta jednota celého života že nikdo nic nařizuje když tam nařídit v to si to umím přebrat jestli je to od něho a že to od něho není že může měl radit tím že si zneužívat mojí dobroty to si nenechám líbit že ano a můžeme někdo nařizovat protože to patří k mému stavu to si nechám být že ano nebo že mně někdo na vida aniž něco řekne že to vyžaduje jeho stav potřebuje pomoci to je pro eroze mi to nenařizuje ten kdo je v tom stavu nýbrž ten kristus to tam trpí rozumíte ten mně to nařizuje ne ten v trpí člověk mučí tomuto proti potopě a on si myslí hudbu dělám to něho a kdyby to byla proměna to nedělal ani zaleka mamon a bych to nepotřeboval tam byl ohlédla jak to dělám pro toho uložím vinen musím mapa složit a musí sítem dovede pozná každý si myslí že to byla pro jsem ve škole pověstný tím že když třebas vylučuje dna s tou hodinu tak je to lepší než s vyučuju první hodinu bez přestávky a potom nemohu z vlastní cítit potom začátku ten a z vlastní iniciativy tak přirovnání eště vlastní cit nedělám tak se uklidím že a nechám jednat jeho a tento věří takovým stylem že říkají no dneska v by odpočatým na nás a směl věda to hodinu třeba a a to je pomé jsem konečně přestal jedna z vlastní síly ale nepřestal se jednat všimněte si již je krista je zboží zády se že byl pasivní co on toho udělal za tři roky kam se mi všichni veme on byl vrcholně aktivní přestože sledoval vůli boží v tomto smyslu chce ježíš a bůh oběti proto se ta objektem a to byla moje se nemusí to byla láska to byla oběť lásky mostem ství ta byla by trvání činíme z zákonem do bylo vztí vůle otcovy na každém kroku i proti vlastní vůli a hlavně proti vlastní vůle na to vůbec se člověk nesměl dát ten ježíš kristus tedy na to nedal ovšem byli těžké chvíle a říká to je závodění jaké se se modlil kde je to možné a cit tak todleto sebe realize když mu nesebral tak ho nesl na to neznamená člověk přitom pořád silen ale i ta slabost je síla toho který je silou toho který stojí za ním je jsme si myslel že jste si tím že vy jste silnice silní tím tou odevzdanosti a tím plníte vůle toho jediného jestliže se ideu říci a plné i toho onoho tamtoho že se napřed mi tady tam byl to byla tam si o tom vím to to je věru neslouží to bohu to jsem vám to bych nevytkl že kdyby se řídil tak víte s každým co udělat yby se do bot že vidí že to beznadějné i kdybyste se dal všechno pře víte že to naděje je když se na něco co by nechápal jako do stavu by že udělali a ono by to bude to to by se ukázalo potom ano protože se melky mám přelomit než bůh ce malého před boha před lidmi odepřela před bohem naopak a to si nesmí říkat tohleto maličkost může vynechat když se nikdo neosvědčí v maličkost nemůže se osvědčit ani k je jak říkal ježíš kristus kdy se mi nesmíme podceňovat drobí denní život všední tam je to naše o vydat je vaše cesta ten ten nejvšednější život tak zvanými starosti teď jsem ti dodal protože jsem to měl jako povinnost deska se mi to nese krásně protože to není moje starost není to moje povinnost je to sladké jho které dobrovolně bere vaše be a vím že nikdy nebude nám o víc na než kolik unesu to by trvat do chvíle toho koncentráku by řekli nevěděl na musel při taková zkouška bych to neudělal to by byl že na nikdy nedají víc než co unesu že se nemusím bát jsem musím být opatrný nesmím li sklo kdyby to činí protože je také psáno vite opatrní jako hadové nebo ještě jako hadové a prostí jako by se při prostotě jaký jako do věcí do mám možnost se stát jako dítě a tím dostanu inspiraci se zaujatě která je za kterou zapotřebí abych tu hru hrát opravdu bezpečně o jakmile to začnu přestanu bát jako hru jakmile tlačí brát tak jako něco svého okamžitě se všechna sebe hroutí a mohl bych to tažo at co to osudu o špatném slova smyslu což ovšem lhal protože to se řeknou na servírovali těší ocelová taky na selva mysli všechno prostě se víru jem sami zastírat by na uvalit postoj tak byste neli omočená že totiž jiných těžký ale bezpečnosti lehký ježíše krista všichni to ale myslím že to nebylo tak zle mám obavu že když jsem toho tolik napsal tolik pověděl že to byl tak nakonec prová složité že v tom hrejte svůj cestu když všechno zavrhnete to se tam přečtli nit se stalo když si ponecháte myšlenku nějakou učí která vás povede že musí si umět zjenodušovat své cesty to je cesta úzká kde se nesmíte došel do a splývat všemi možnými ohledy jediný ohled musí být jít za tou věčností přičemž vám nekyne vnitřní ného než věže umřete vnitřně a dlouho nic neměl a teprve potom se mu to víte a to umírání bude velice těžké tam došli svůj byt a byl to vidět třebas prašné osudové klání nebo nevím co všecko tím to pravda to vnitřní mír ani to nadání sil dobu mých přátel říkal je to možné a když začnu pletivo receptu tak nic dojde že ano všecko jsem hatí toto dělám příště říkám toto dělá dobře ho že nerozumí slabší a byl prázdný vyprázdní své jak říká lao ce nara právu a užitečná a nebude nemohou tomu se vyprazdňovat těmi neúspěchy když se potom byl v těch tudíž že tělo nevede tak ještě nejsi prázden když je se máš rád kde to si že pro koho to děláš l děláš pro sebe postu osobní bude stát se něco ty si a se řeči že něco předstíráš co matně neděláš li jsem řekl například že každý den člověk musí začínat znovu to mám na mysli ten vnitřní užitek jelikož vnitřní modlitba začíná být mystická teprve tehdy když člověk při stratí paměť neboť cele to paměť to jsou myšlenky které jsem vám hrozí čili když li to tak nedefinujete ale fakticky to tak je když se vám přestanou li myšlenky a mysl se uklidní tak mohla by začít modlitba ticha takzvaná znamená to je vlitá modlitba tomu říkají odborně a prolití nic ne jsem může něco vědomí o vlastní nesmrtelnosti do člověka zprostředkovat a to není víc možné dokud neztratíte paměť a a proto by se učí člověk ztratit pobyt na to co udělal tak se připravuje báječně na vnitřní modlitbu do tu paměť totálně nutí ztratit vy tady říkal a ten jenom si vymaní vyvinuli že jinou dosáhnu nějakýho toho poznání že je vám pošlu dál kovy koša vás ujišťuji že žádného poznání nedosáhnete protože vy podob že když jsem chtěl nějakého poznání dosáhnout že jsem ho nedosáhl a jakmile jsem jenom toužil po kralovství boží a jeho spravedlivosti a ne nerozdílně jedno od létem ne nerozlišoval bez ohledu na to jaké to byl pro jaký to byl po užitek že to bude z toho pocházet nějaké poznání nebo jestli to bude znamenat okamžitou smrt tak v tom okamžiku jsem to poznání nabýval ale dobře jsem si byl vědom aspoň pro tu chvíli že jsem to nepoznal by byl za někdo ve mně poznává a todleto přenesení toho světla totiž my si neumí že tak dlouho nepoznáváme věci boží dokud chceme tu poznávat a že začne poznávat teprve tehdy se zřekneme tohoto poznání se sebe vlastní za sní schopností obrací před znovu na příklad svatýho augustina chodil jedno po břehem namíří klad a přemýšlel velikosti boží a proč je to jako tady do vás že tady vesmír byl v tvořila že ta tolik neštěstí a tolik zlo osud jak to schodu je strnulá sou boží a jak to do tuto břehu mužském brali krásná pláž na koupání připravena tak tam najednou vidí malinké děťátko a tam takový malinký lidí čk ohražení a malinko vládou a přelévá z toho moře tu vodu do malé nádoby a svatý agustin te ještě svatý nebyl a musí na něho pohlíží a říká to dívám se delší dobu a ty pořád přelévá tu vodu do toho malinká drže co tím se dosa dosáhnout to dítě mu praví podíl se agustýn nám asi totéž jako ty se snažím přeje přece to moře do tuhleto malinké nádržky myslí že si to podaří a zmizel byl to ježíš kristus ano zrovna tak totéž platí o nás pokud se snažíme přejít tu mohutnost boží lásky a božího poznání do sebe tak si chystáme jenom jistí hrob ano jestli se vám to podaří tak okamžitě umíráme to znamená tedy to měl přívlastkovými umí máme to se tu jako ona cílem že vám ten dál to koš to to tam to sílu slibuje se poletovala ale jestli to jestli tomu dobře rozumíte duchovní cestě tak víte že on dílu vás je schopen poznávat ty věci které jsou nad úroveň lidskou že my dostáváme jenom takhle poznání abych mohl v tomto životě ježí a nějakým způsobem je zůstat do věčnosti ale pomalu si sebe prudčeji tak musíme se od toho všeho sebou k tomuto částečnému poznávání vyprázdnit aby nás pohon se najít to velké věčné a na to prázdnota vnitřní které vodičem dělá na abychom prostě bohu sloužili tak jedině o do prázdna na nám umožní abychom poznali něco víc ale tak nebo posílá dál krví koše někomu protože tak bude opravdu věčným tomu bohu který tohleto způsobil ano že pak nebude takový hloupě abychom mysleli to někdo jiný způsobil to ne nebo že se někdo jiný přičinil jestliže by tomu tak bylo tak to bychom to musel vidět tak že bychom to jako symbolický dalo a bohu to abych se do přijal to no tak zrovna tak to láskou kdyby ta láska boží vás potrefila tak se po úplně vám te po zahynete to nesnese te to břemeno hodné talo láska to chtěla jal tak velkou lásku nikdo nositelem tak velké a kultovní nemůže být byť podívejte se tečky kladl za na ukázku tu branou imelda je na to o ležela třináct let třicet tři v miláně za těchto okolností do při nás letý děvče ano a chodila do kláštera se dívat na to jak jeptišky přijímají tělo páně tak říkala si jak lidé kteří jak se to blažení mou přijmout krista radím potom žít a pasuje te hromy letech se mi to s tím kristem potom žít a jak to že vo sto to nemohu pochopit jak to že jste živý ještě v tom světě když máte krista užívaných se sme byla živa a podle záznamu a byli přítomni celý kostel přítomen dělání v tom latinskosti stalo či jsem na toto na taková tabule tak tam se stalo tohleto ta hostie do naší a v době tři a tyhlety je čit ještě vesmírovou přímí a tedy zakázáno půldruhém k nim rama někde v pozadí a zůstala před stát nedívali zázraku zázraky z přistoupil a tuhostí do ústředí že je to vůle boží nepoznal a v tom okamžiku a umřela tak to dopadá s takovou láskou kterou člověka oděje bůh ta je neúnosná řeka kterými že tady jsme si mluvili o starostlivosti totiž předělávat člověka nelze to základu člověk určité dispozice které nemůže v sobě překonat tak dejme tomu když do lajdák tak dlouhou dobu i na duchovní cestě někým zůstane a když do pečlivý a starostlivý mnoho zůstane pecí a starosti na duchovní cestě ale nám jde o to abychom si dobře uvědomovali že dříve na nižší stupních nebudou hříchem se starat a na těch stupních po kterých se tady dneska vedeme je to největší překážkou ta starostlivost jestliže to starostlivost se týká našeho vlastnění jestli nám jestli nám její naplňování ho hlasu nebo jeho přání do pomáhá abychom dokonaleji vlastní li abychom bezpečný vlastnili abychom drželi pod měrkou toho otce vám starost třebas to měli v rodině zdraví a tak dále a věčná toho moc a teď ježíš kristus nám skvěle radí radí v tom spím den myslím že když tam mluví o těch hřivnách a svěřuje třem vybraným zřejmě sluhu hřivny své hřivny a dává jim najevo že to jsou jejich hřivny nýbrž jenom hřivny a přikazuji aby s nimi hospodařili že chce za mnou jejich starosti vos pro sebe že od učiníte nepravém starostlivosti kterou před tím měli že stanete věci a chce li nad starostlivostí o jeho věci ježíš kristus jasně ukázal že byl starostliví o věci svého otce i jakým způsobem zmínka penězoměnce a tenhle tu všechny city toho chrámu to byla pečlivost o které se ve starém zákoně mluvil že jeho poznávací znakem toho mesiáše bude že ho péče chrám stravuje řečeno a to opravdu bylo ono potom musel udělat aby dokázal že to co je psáno se splnit tak je že ten člověk je starostí proto opravdu upřímně ale že nebo že věří to stačí že mu pán bůh svěřil třebas rodinu nebo určité povolání žité vztahy k lidem tak je vykonává jako hospodaření s hřivnami jemu svěřenými a vykonává to daleko lépe člověk který se stará o opak své věci o na totiž když kristus měl za zlé lidem že milovali své příčíme on přeci říkal a budešli milovat svého otce víc než nebo matku nebo bratra nebo manželku nejsi hoden že ano a ne na něm velké lásce bližní a zamýšlím která je příbuznému to člověk nemá vědoma to je nemusím říká nemá vědec sníh a by postavím meče z tebe to rodinu že není ale meze přinesl a tak dále čili tohleto když on řekl tak říkal tu láska musí být ne nestranná ne aby si jednou protěžoval a druhou opomíjel ty musí dobře vědět že to je náš nějaký poměr svěřeno od boha to není stranickost lásce když to nese stará o to co ti by ho svěřeno z lásky k bohu protože je mu bude stát ty nikomu jinému neska ale účty než jemu a on ji za že tím se zaručit jedna věc ježto to budu dělat tak on zaručeně přijde a budeš to budu ty ty vyrovnávat a toto si přece předem aby přišel našeho života aby vstoupil do všeho života jakmile totiž nám mění hřivny tohle považujeme tyto věci tohoto světa například svou rodinu a tak dále za svěřené od boha tak lákán boha do svého života on opravdu přijde a udělá s námi účtování na tom že to se krk jsem nepoznal člověka který mu že to bylo nestalo jako třebas jsem tam měl těch svých pět lidí ne v tom koncentráku který jsem považoval za svěřené od boha jako hřivny se měl stát od pána boha opravdu k jsem těch pět nevypořádal tak se co odtamtud nedostal ačkoliv jsem neměl vůbec nejmenšího vzdání se toho pátého vypořádám podvodu je boží protože byl absolutnem je jak jsem vám říkal a nestál o to aby ho poručil do duchovní věcech jak víte s pomocí boží se tohleto stalo že jsem najednou to pomocí jeho dokázal tak to je asi všecko a co se provinil není ta jež nemá jim na to že na jmenovat není jimi na ještě nebo ve bytí na je potíme k a země aby tím na je matkou všech věcí to nahlédnutí ani nestojíme a za lejme neměli když díle se od jenž náme na toho člověk tajného vlastní retný nazveme ho počátek a tak o počátečního počátku tedy bráníš herectví při se tak vláda ono lepší jak ve to nic jsem neděním se stává přihodí místo a čeho požírací kruh aby bodem nádobu nečte ve tento nechá životní smysl vyšel nádoby ještě mi někde že a peníze bychom zbudovali dům nečítaje to nic ježíš nezrozené přivodí smyslem čidlo tak v tom serie záleží užívání věci jak v tom předení jejich účel a svých tady ke zkušení nakonec sestra a těl rozvine těch se našemu a souhlasem vej je rozdíl mezi ne dobrem a zlem a s čistě všichni boho je konec jiné spouští ke duše u nich víš vedou výkřiky stoupají nakloní slavnostech jen jsem všem neplní a výše enebo a není jako novorozeně krátce do román ten tam ve otáčím se tam jako bych nechtěl jako bych neměl kam ždímají vynořilo z nedělá se všeho že ani všechno ztratí duší bílou tak ti říci přímo tím na věc mu nevěřící čili víte jinam jedno jest s nás míchám jako na monadou hašida horu ne bych chytí tak ti křtění čemu bych věncem ho opětnému kdyby sem ži říkávají přednost krmit i tam a co v ne jak ne ze mně temnosti úplné se předešlo rebelem říše právní tak samo by hnutí cestou všeho nic všeho aniž mu okolo rodilo dání těm je mocný být matkou cit a nevědomé je tíme na v naší a je to a kdyby ho musí bych moře ke nebo velkost znamená mi kam neboť někam znamená dávat neboť vzdalovat se najmě kam se s jest nebe velkost lenivosti krájet vyčísti obsahuje univerzum král zaujímá místo jedné z nich tak člověk se zdí není ve mně tím nenařídí samosebou ovšem cesty je pohyb páky ctností cesty a jen kost a všechny věci se je na světě rodí se bytí bytí nebytí la vie není vnitřní díla odejdeš nebo přesnic nepřekoná v tom jak se na se na přechody silné a tím do každé v ničem se jak to s podejme vytyčili měl být jedí trišna cítě který ani kde nedokáže o škol et letí jde s pravil dovede na sebe brát země ten že ze úrody podoben na sebe neústí zemi ten je nad všemi král rovná slova li vede jednání kdo rozumí du jim osvícení do rozmístěná jeti vlní do sebe přemůže mocný džnány dost boha dopravní svou mu ale jen ten kdo nepřestane být čím je ten překládá do věk by ani v neti nezajít ono by se pohyboval nestojí seděl si dnes opět stáváš či vášní co ten ho společno se bude cítit odpověděl že si něčeho aniž jsem co jsem do čeho se boží oděná cesty činnosti a je co je že ani syn a řídit jak mohu vědět proč nejsem co nejsem kdy se člověk zdálo že je motýlem poletující kolem ty se cítil motýlem a nic mu nechybělo nevěděl že sem na ve se probudil a ten a nevidí zdálo se člověku nebo se ke dávky že nešlo když a nebo motýl překladu musí být nějaký rozdíl to ji čemu se říká proměny hostiti k hluboká poda řeky je na jedné hotovýho eden stezkou jaký rychlý válčení konáme nutí ani ověří se se svírá a geniové tam se začalo k jen se roztaví jsou vábí víru kůry kdo si svou rozkoše hledá horní líto je ptáčka přetřídí středem a kdo nám může povědět tam kde je žilo a taky nic to tak život nezkracuje ani časná se vždy ještě v čem to ne z vás na nežehrá jeho jiné nových týká aše kam se chodilo když nalitém suchá dyž se nyní a jít po otci a přátelé se tělo pláči týkají na ráj na jakémsi k neberu ohled na to co se sluší by ta hodin ale jen se za to ne je vím nechutné meze přes za skoku le se sedí že se tu a se světa schopný z se jen jiné prany vidu zapomenou dostane ho jísti i borgiou pro je to jistý čím dří od nadávky pustá a je to šíři odskočit odrazem v jedno se smyly podílí z čista jasna sedmého jak se sedí na břehu západní stavů řídí východ si světů slušnou si jista a tu si roste nožem pověrám se kamení do nepoznalé prostě měřenou víla do tak se to krásná a jeho hnána řeknu tvých blázen bláznila co na něm vidí co na nu do v pět jeho o škála drama nechápe bůh vetché to slov jehož chovám na to povědět mnou nahoru postupná i došlo a to je jedno s nás povstane sám volních je tak velký východní s nabírá dní se honění se nepříjemní do žádat o půjčku když mám hlad na vážím si co ze sebe tedy počli statků říst její stolu a s tím stín a jinam zůstanou doma ve se vychází z toho david do jakou vše a za chvíli tak i za že by to moh by tak pozná na stupeň ho všem ne za poslední mi rozliší naší straně který pak se mnou kojil nás kus nás prsty v tam ti budu bohme jako tak jsem sem především dneska přišel plat abych vám jo žil jednu velice důležitou pasáž která tam mohla být ještě vysvětlena protože se k teprve propracovala v tom též vo části kterou se si pane opisovali a protože není naděje že ten brzo dostanete to další tak jsem si říkal nemůže je tak nechalo nepotře jsem si říkal zrovna toto co my tady vyčítáte že nám bude vadit a naštěstí je to opět to co jsem předpokládal tak že jsem na to připraven na této odpovědi bych vám chtěl něco říct k tomu totiž že člověk se může opravdu spoléhat na to že tedy jeho život není zbytečný ho žije jako ale že je tak utvářen že může kteréhokoliv okamžiku přecházet do vědomého spojení s bohem ten styl který vám teď řeknu to je jeden z možných prototypů to není předpis pochopitelně že pro například to byl předpis pro ni noho člověka ale nikoliv pravá pro tři točí je ani neposkytuje který vám tady předkládám abyste si analogicky podle něho vynořily vlastní způsob přechodu totiž my život a utíká a pořád hledáme š nějaké cestičky a cesty a možná že to hlavu co máme k dispozici necháváme ladem a tak bych se vrátil znovu k zkušenosti z vrčeně ano to jsem si tady rozebrali mysli nechce radí jak mi ji vstupoval toho chrámu a tak dále než než to ale pořádně rozeberu a je to ještě jinde brána eště máte napsáno tak jsem neutíkat tak bych vám chtěl hlavně říci jak ten denní okamžik může posloužit nebo jakákoliv činnou že posoudit přímo přechodu do vědomého soužití věčnosti a to si takhle tohleto je věc učenosti prosím to není věsí na tím že totiž člověk jedině když je ne stavu klidu je ve stavu který bychom mohli nazvat plně rozvinutý lidství jinak není v tom stavu plného rozvinutí člověka a jenom stavu plného rozvinutí člověka může vejít do věčnosti není možno ve stavu nějakém nižší třebaže zůstává člověkem tělem do toho stavu věčného zapojení vejít proč zase zkušenost jestliže člověk lidem tak ta normální síla boží která raného vniká v každém případě prvek o ten o ustává na živu plně ten jeho teče jakýkoliv neklid hlavně ne mámě starost a tak dále třeba rozčilení a nikoliv neklid způsobují že se při škrt člověk tahleta dávka do neklidné mysli nemůže vstupovat ta dávka chvíli boží uvědomovací síly boží která stačí která je za tak vyproštěn stačí že plná na přechod do věčnosti a protože tomu tak je tak ve stavu když v člověku hrozí rozčilení znepokojení zneklidnění jakéhokoliv druhu že člověk počínat dvojím způsobem a vy máte právo počínat tím způsobem který vám poradím protože právo půst působit nebo počínati tak jak vám radím ten kdo se nechce zazívat ne proto že mu to škodí na zdraví nebo tak nýbrž ten kdo nebo věří že když se rozčiluje zneklidňuje a podobně že si je se vzdalujete věčnosti když mu záleží na tom byste přibližoval tak pak právo se dávat či právo zamezit tomuto stavu proto ježíš kristus radil co se staráte co se strachujete malověrní a tak dále nestarejte se moc často tohleto ukazovat se reji na tom velice záleží a jsem ještě neměl čas to tak dokonale vysvětlit teď vám to vysvětlím doufám takže když by je tomu ještě nerozuměli nepouštějte dokud tomu nebudete rozumět v moci jeden z prostředků ne všechny prostředky jen poznejme naprosto vystou přecházet vědomě do věčnosti nebo aspoň při není se tomu naučit to se taky učit je to svým způsobem klepání které musí být vyslyšen učí to mít všechny formy trpělivého klepání a jiného nic to nemůže být učí to odpovídat všem těm román teré nám ukázal ježíš kristus ne něčemu novému syn kdo nás vymyslel tak bych to teď řekl konkrétně tak jestliže jsem v tom stavu kde hrozí rozčílení nebo mi pokoje třeba jsem postaven před nějaký úkol který nemohu zvládnout nebo nevím je vládnout nemusím se přitom ještě oči ale ztratím rovnováhu duše je v ne jak tohleto udělám tak se starat začnu být nerovnováze jestli v takovém stavu jsem tak mohu se dvojím způsobem chovat but začít řešit to mám právo a mám povinnost dokud to mohu dělat klidně klidně když to nedělám klidně k duchovně založeným člověkem určitou učenost že toto vadí tomu spojení s bohem tak to nebudu dál dělat tak v tom okamžiku že začne vzrušovat to nezvládá klidem tak mám právo od toho odstoupit a mám právo to odevzdat bohu a to ještě nebudu jakým způsobem to všechno se tady vysvětlíme podrobně aby nebylo nějakých vedlejších možností kladu tak mohu buď tedy tímto způsobem jakmile jsem před situací které neřízená a neklidně to odevzdal tomu ani nebo mohu dále řešit a vstupovat do toho neklidu a ale musím vědět že se vzdaluju bohu a že se hodně oddaluje od možnosti spojit se s ním spíše nosti bych řekl že takové zneklidnění stojí aspoň den nemožnosti dalšího navázání toho vědomého spojení s vynikal s takovou nebi které kterou nechám ti ujít kterou nechám probíhat za pomocí vlastního rozčilování vlastních sil vlastní do zralosti a a všeho toho co se nemá v člověku vůbec místa mít podle názoru že krista a nemusí mohu počínat druhým způsobem že to odevzdám a to teďka bych chtěl říct totiž v každé takové situaci která sem se vyskytne životě a to byste považovali za nějaký odraz nebo něco takového tak z vidím volání boží rozumíte volání věčnosti tady totiž možnost trati považovat za něco co dozrálo totiž nemusím pomaž ova situace které nemohu řešit za situace které bych ještě přesto měl řešit to považuju za zradu situaci a platí tady že každé zralé semeno může vzklíčit jeli vloženo do země abych to řekl krátce mně na tom příměru všechno od boha pochází a všechno k bohu jde tak do této země sem na zem to všechno přišlo v věčnosti kde se to nějak zhmotnilo roz rozmnožilo rozpojilo třebas nejmenoval jak chcete nějak se to vyvinulo potom ale této řekněme představte si to jako že to je rostlina která vyrostla ze země věčné a ta rostlina teď vydává semena a každá taková je situace kterou jsem nazval zralou je takovým zralým semenem které může býti zase v puštěno bezprostředně do věčné půdy každá rostlina která je zařízena podle přírodní zákon se snaží semeno vypustit a vám tady nemohu radit konkrétně jakým způsobem protože jedna rostli na tom vypouští nýbrž tím je dosti na tak že to vypadne z a druhá a setí třeba tím že je se to odvane vánkem že jako tam tečka prosim vás to si musíte sami nají ten způsob věci je to odvanutí vánkem a nebo za puštění nebo pádem pane do země a nebo vržení to souvisí s vaší náturu to souvisí vaším způsobem přístupu k věčnosti je každé u pokaždé individuální tady z toho vymluvit tak stovky možných ale ten a žádná by nebyla špatná kdyby odpovídala vaší individualitě takže jestli tímto způsobem nahlížím na situaci která také do daleko na zralé semeno tak a učeností o tom že taková si to je taky vypadá takovou povahu tak když i bez přehnanou nevědí řešení a je to obdobně jako zlatém klíči a není co ještě na vítě v tom tam je začátek těch věcí když ji celou takhle odevzdám do toho centra koncentračního deset zvyklý se odevzdávat sám tak nastává situace která vypadá asi takhle že buď je mi ta situace vzata a ji řešit nemusím to znamená jsem vlastně vzati s svým způsobem do věčnosti a nebo je mi vrácena a ji řešit musí to poznám podle toho jak se mi to duši projeví že buď znám řešení které je bezkrizové to znamená k nimž se nemusím dále namáhat a nebo ho neznám to řešení a pak je to pro ukázka že jsem byl volán do věčnosti jenom to situací že jsem nějakým způsobem se dostal příliš na okraj a že potřebuju se dostat blíže do středu podívejte se ono co vidím ještě vysvětluje družku vysvětlení vám tady za cituju něco evangelisty lukáše se vám to říkal tak mně promiňte a na tom možná vysvětlím zase doušku jinak podívejte se tam se praví satan ježíš kristus říká satan símě si vás vyžádal říká petrovi abych vám by vás mohl přibit jako pšenici ale jsem za to za tebe prosí nebo za nás prosil aby s aby víra tvá petře nu příklad nezakolísala a se obrátí abys povzbuzoval své bratry a petr mu při či říká pane jsem ochoten to bují do záře i na kříž i na smrt tak a on říká inž kohout jednou zakokrhá třikrát zapřeš tohleto vám musím vysvětlit abyste věděli jaký moment musí při tomhletom vlastní nastat čemu se člověk vychovává tohleto co jsem radil to je prostředek kterým se vychovává k tomuto vnitřnímu omráčen tam se říká petře jsem na tebe prosil u satana aby víra to je nezakolísal tím že musím vysvětlit taky to satana a k prosté do nebo to víte si to ještě se to vysvětlovat eště nejde o vás nikdy tak podívejte se vám to eště vysvětlím řetěze ta protože ji potom když porozumíte situaci v jaké se tak jsem vám to bude protože proč nám tady to že kážu ta při za to že to píšu jak se to taky rozuměli pokud se tomu rozumět a vy to budu mít že modelové k věcem musí rozumět ten nemusí jenom věřit to vím podle sebe věcem pokud to možný rozumím a tím si že je to velice požehnal stav protože nejsem na rozpacích co mám dělat když tomu rozumím i do toho stranám co možná největší porozumění aby totiž jsem se nedopouštěl nic chyby kterou správně katolíci nazývají přílišné spoléhání se na hříšné spoléhání na pomoc boží tohleto to si bych vám neradil protože opravdu jestliže člověk si myslí že mu nějaká pomoc vůli přijde a on do toho nevložil všechno co může ovšem klidem kde hraniční potom jeho klid neklidem tam to není situace která by mu nepřerostl přes hlavu se v nám jenom se návat a čím je dělají v tomto oboru tím není často se výš rozčílí a tím stoupá jeho možnost lidsky o dotáh lidsky to řešit to znamená těmi silami přímo dostává běžně jako každý z nás protože se ta úroveň příkon boží síly u něho zvyšuje postupně jak se učí této věci které teď učím kterou vy učí na vás dejte se a zatím tomu příkladu který jsem citoval tak tam je jedna řečeno že satan prosil nebo prostě si vyžádal ty učedníky ježíšovi aby je měl při byt jako přiměti to je velice příkré podle přibit jako přinesená co se nehodí odložit ničit spálit v tříbení toto smyslu to si ten koukol a to všechno se přeci jak je z jiných přirovnání patrno zavazuje nechá se obojí do zrát že a ten hluboce zahrazuje tak takhle měli být vytříben a ježíš prosil o toho ježíše za toho petra aby ne jeho víra nezakolísala vyje dobře ta víra zakolísal přestože ježíš prosil co to je tohleto jak tomu rozumět v podstatě bych to řek ovšem školsky je to školsky řečeno není to tak úplně ale o to pomáhá tomu začáteční porozumění které že toho vložíme tak potom se rozumět dále k věcem skončíte a takhle vedení existují dvě síly jedna která každý druh přidržuje tam kde je jako vás tatická cíl kristus nazývá satanem ano například moje řeknu příklad takových satanáši a které by si přálo abych ateistou na tomto světě ve zdraví pokoji do věčnosti to je to je to co a to co se děje všude nejenom u člověka tak jednají zvířata taky narostly jako kdyby ta dostanete na ne a že prostě jako kdyby měl rozrůstá věky že ano a vždycky znovu pět krásně a jenže tohleto jak víte není jediná síla další síla je tady která způsobuje třeba rozpíná v tom člověku že nějakým způsobem se dospívá k se a my vidíme jenom v toho jepičího života to se vší neumím je dát se to výraze k o nic vlastně a čím vlastnit jak tato síla je že to ta tažná síla boží o které kristus říkal jsem za vás prosil to ta síla která za nás ustavičně prosí abychom se spojili s věčností tak obojích těchto sil je ve vesmíru zapotřebí kdyby tady nebyla ta statická síla která všechno cituje v tom stavu v jakém to je tak by to stálo ho a zhroucení celého vesmíru čili ten satan v tomto smyslu je ve všech těch podobá velice užitečný ano ale na druhé straně tím že udržuje v určitém stadiu všecko aby se tam taky na tváří jenom temnou základní pro ten výpad vytváří něco absolutně nutného aby se mohlo odtamtud stoupat dál musí být on způsobem vlastně že člověk pevnou tu pod nohama ale ta je tak temná že se to podobá tříbení pšenice že kdo jenom malinko nechce tak zůstane civět tam kde je to jak je to pevná půda a ten ježíš prosil za ty učedníky aby nebyli tříbeni a v nezakolísala aby se dostali k tomu říši kristus a teď ten svatý petr říkal pane vlastně miluju na za toho pudu třebas do žaláře třebas na smrt víte on tady chtěl svou vlastní silou něco dosáhnout tou silou kterou si myslel že od sebe kterou však měl fakticky z toho že chodil s tím ježíšem že udělal správné první rozhodnutí za ním jít a tak dále že bylo to zru ty pořád ježíš sem posilováno že v době těch tří let se nemusel milý petr vůbec o nic starat všechno měl co potřeboval a to všechno mně vzbuzovalo dojem je na tom tak dobře že si může troufat ježíše nezapřáhne na kříž nic nic do záře a tak dále ježíš ale dobře věděl že toto není v lidské cíle víte to není v ke chápe že vám vykládám pořád tamto jsem tím jsem začal moment neklidu když se vám to nebude ještě jasné tak to potom ještě se mu nakonec a převedu to do úrovně toho neklidu a teď jak víte ten petr toho ježíše zapřel dříve než ten koho zanechat to znamená koutě symbolem rozumu a než ten rozum si uvědomí že vlastně člověk zapírá tři krála pře ne si vůbec lidsky vědomí ze za před to síly uvěříte jsem se toho v to věřil denně tohleto a teď dál co se tam vlastním stalo on zapřeš hosté plakal litoval co z toho co teho víry v bylo ježíš prosil aby jeho v jeho nezakolísal která to víra nezakolísala ta kterou vlastnil petr ta zakolísal ale to co do něho vložil jejích to nezakořenilo něho on vložil to přetrvalo tu krizi takže on nešel za nit ježíše eště jako jidáš nýbrž čekal na seslání ducha svatého bych to řekl ještě nějak symbolicky ten ježíš si tu vlastnost petrovu vzal tu víru jeho a tu lásku kterou si myslel že za sebou na kříž a ukřižovali víte právě se chystám k tomu bych vám vyložil v tom evangeliu s co tam vykládám nebo v tom spise jak vlastně je to všecko jedna jediná osoba ale jak ten ježíš představuje tu část lidského které je nadáno tím pochopením co se dělat a vědomě přiživuje kterou část jinou která ještě oponuje ano čili on tady bere na sebe hříchy vlastní těch apoštolů těch učedníků a voni to nedokáží sami tak on je sám při že proto sice sebere antoníne přímá větší kříž čili větší rys ale je čím dál lehčí že ten nejtěžší kříž nemůže člověk obecné a kdybych ho nesl tak by s nikam nedošel protože by ho nesl protože by měl dojem že ho nese protože my přeci se přerozuje me je tam i v tom symbolismu ježíšova života řečeno z lidského tvora který umírá na boží syny kteří jsou věčný to znamená od nás hodně sebou bere do do nebe ten ježíš když to správně děláme a nebe to není lidství to je vyšší stav než lidský no tak to by byl asi ten začátek zde přednáší vyplývala jedna chyba že totiž ježíš prosil satana ono ovšem a mate že prosí otce prosil otce samozřejmě ale ve kunti tím působil na satana tak jsem to vy zlato že velice ve zkratce ano protože on potřeba zapůsobit na satana to znamená na ten zákon kterých způsobuje že člověk dlouho zůstává v tom stavu lidství prostě zůstává tam déle než je lidský život a proto po smrti se rozpadá do se to jeho vědomí tak malé druhé smrti do těch součástí ze kterých tady vzniklo a teď bych detailně rozpitvala to obrácení protože napřed například dech protože tohleto je moc druhé žité člověk totiž jak ježíš ukázal na apoštolech a na sobě nemůže vlastní silou dospět do konce protože je li to síla vlastní je to také vlastnictví a to vlastnictví ho přidržuje při něm je to otáčení se do kruhu okolo člověka i když člověk se stoho okruh tak nevědomě se točí okolnost sebe ten nezdravý okruh ze kterého chceme mýtem ho na táhnout od sebe pryč celá tato cesta totiž kterou si tady líčíme je cesta od sebe do věčnosti a ne přesta k sobě to let základní chyba temně všech mystických žáků nad celým světě že zpočátku ty věci dělají pro sebe je jim to dovoleno muži kolikrát říkal ale přes určitou dobu nikoliv pak se najednou setkávají si situací že i to musí být za to všecko co si přivlastňovali na kolika příklad se se si tady ukázali nebo ukážeme si jak to vypadat třebas napřed ze života ježíše krista maří magdalena složí ježíši k nohám všechny svoje hříchy bych proč vám to neukazoal napřed na maří magdalenu ty bavili lepší příklady o lepší zdánlivě maří magdalena se odvážila otálí i ty svoje hříchy ona mu tam těmi stíny hříchy složila celý svůj život my totiž neumíme složit bohu k nohám nebo do boha vložit celý svůj život než skrze své vlastnosti tím se smiřte žádný abstraktním cvičením duchovním to nedokážete vy to dokážete obvykle jinom přesné vlastnosti třebas že tedy vírou tak přes kousku svou pokusnou vírou je to láska přes svou lásku a ta radiových předevší chy jsem tam například prošel poprvně přesné hříchy znak to maří a nedali toto se jenom do toho řeknu ačkoliv jsem vám to říkal ústně že totiž když jsem v těch sedmnácti letech začít u svoji duchovní dráhu tak jsem měl určitý závan věčnosti který mi řekl že jsem žil planým způsobem ne slovy mi to řekl a byl jsem přesvědčen o tom že je to pravým způsobem neboť jsem dělal všechno pro sebe a nikoliv pro ten věčný život nikoliv pro toho boha ještě jsem ten život měl zasvětit věčnosti hledání věčnosti pro sebe i pro ostatní a to jsem do těch sedmnácti let nedělal tak i když jsem potom chtěl začít nově ten život když pro tu věčnost tak jsem považoval za nutné toto všechno co jsem před tím dělal někde u boha složit a našel jsem si formu která byla li vyšší protože jsem byl katolíkem jsem šel ke generální zpovědi a tam jsem knězi řekl všechny svoje hříchy všem těm hříchů jako nepřikládal moc velké váhy protože se mu zdá být malicherné a jeden z nich přímo jako pranava napřed říkal třeba proč se mi zpovídáte z toho že jsem že tři do planým životem žijte žil ctnostně a nedělal z hříchy tak to není pranýři vot to se vzrůstá do blaženosti nebeské říkal nejsem o tom přesvědčen nejsem o tom osvěžen že by se tímto způsobem kdyby šel člověk jenom proto aby aby nedělal hřích že by tím vzrostlo blaženosti nebeské jsem přečetl o tom že by že by se dostal ke sže jsem prostě mohl žít bez boha těch sedmnácti let a obešel jsem se bez toho a to dneska velice drží bez něho dneska nechci ani jednou vydechnutí chci žít pro něho a on říkal že je to vážně do tak to vás mi a z toho vzpomínám ale je to stav který je strašně vysoký a silně pochybuju že ten něho dorostl zkrátka dobře tenhleten převrat že člověk to obrácení tam zastal tehdy ovšem nižšího druhu že jsem chtěl jít jenom pro toho boha to bylo to prvního vráceni které zažili třebas učedníci že chtěl jít za ježíšem to nebylo nic co potom zažili později to se potom několikrát opakováno třebas při smrti ježíšově daleko navenek vyšším stupni a to ježíš ukázal na kříži to bylo pořád týkalo jedné jediné osoby lidské to bylo to nejvyšší sebezapření které člověk dokázat ovšem ne silou vlastní to bylo konečně vědět vidět z toho že žam na kříži říká bože proč opustil a při tom odevzdává svého ducha se to vůbec nebylo v jeho silách ani ježíšových aby se tímto způsobem odevzdal aby svou silou vstoupil do boha naopak ho opustilo i to vedení které měl a které bylo bez mezer se vrátím tím příkladů ze života ježíšova a my se obyčejně netroufáme s tou svou těžkostí a s těmi mi špatnostmi k tomu bohu se obracet myslím ne že bychom ho nějak zneuctili my se musíme do téhož centra soustřeďovacího že si myslíme že se chceme setkat s bohem tam musíme umět loži všecko jsem dříve radil před tím chrámem všechno někde za nechejte ale říkal jsem vám také nemyslete si že to tam někdo zavazuje a jiným pán bůh by to musíte sloužili jemu bych eště kdyby způsobem vytyčil třebas například toho těch dvou loktů zase je tady výklad od jedné jediné lidské bytosti ne od bortí a o ježíši kristu když o jedné jediné bytosti která se v určité situaci nachází ano která se nazývá křižováním tam této ice a jsou tam dvě síly v něm jedná která je lotrem pravé svatí brát se neobrátí která se rouhá že posledka která oponuje která vlastní nás přidržuje při této existenci pomíjející ten satan a druhá stránka je ta která uznává velikost boží a obrací se k němu o milost víte to je právě to co potřebuje udělat že se musí obrat o milost ale potom si musíme všimnout toho ostatního co to ti bolu je ten lotr ten se obrací se žádostí o milosti si kristu je přibit na kříži sám nemůže proto viděl při mezi přibit na kříži čili to s tím bolu takhle být při by na kříži to je ten správný stav ve kterém nemůžeme nic dělat ale nesmíme ztratit v klidu když se cítíme li úplně přibiti na kříž znamená nemůžeme z vlastní silni dělat to je zrání stav abychom vnímání z něho okamžitě přešli do ráje aspoň do ráje aspoň do ráje není to moc daleko ale aspoň z ráje ještě nebudeš se mnou v ráji protože jsi dostane dostal do stojí při vyzní ale přesto se obrací svém víte že tyto momenty jsou požehnané jsem vám zase se vrátím ke svým vlastnímu životu a říkal jsem na nejpožehnanější byl moment kdy jsem měl být zabitím gestapák čím je výhodnější situace která by měla člověka vzrušit a čím je taky větší naděje že větší měrou se odevzdá bohu když se když se odevzdám pokud se odevzdá než by musel udělat kdyby si byla se byla méně vyhrocená či tím vhodnějších situace tím to dokonalejší a vrcholně zvaní boží je to větší projev lásky boží je dnes a považuju to těmi tam ten člověk je zabít a vrcholný a lásky boží vyhovuje v lásky boží protože nezabil naopak teďka vidím že se někam zůstat zval přebývt potom se o tom nevěděl to potom bylo jasno vidíme mi to jevilo jako že musím umřít na kříži v tom jsem se cítil přikován nemohl jsem ani zrady vystoupit nebo jsem před ním utéct by byl začal utíkat tak zastřel čili bylo třeba se odevzdat do jako jako u toho lotra na říkám o stát dvojí buď je tam na situaci říkat to takhle jsem si to nezasloužil a podobně a nebo se odevzdat udělat ten to to druhé výsledek eště ten den sem byl aspoň v ráji že ano ale ne ten den tu vteřinu ten zlomek vteřiny a to je zákonité to se nestalo nějaká výjimka to se děje s každým člověkem který tohleto vyvede se vrátím nazpátek ježíš po byste mohli dokonale rozumět tomu čemu říkám zrašit ce tedy mnoho situací je zralý ale některé z nich které nemají takové vyhození jako jaké tedy li ničím ty nevedou k tak jasné pojeí bohem jako třebas tam u toho lotra nebo u maří magdaleny a tak dále ale není to za jenom zváni je tam nevedou nýbrž malou vynucen nosti situace že málo toho vložíte málo na pátek dostanete ano ale vložíte toho více ze sebe vidětse odpoutáte více dostanete zpět je ta míra odstoupení od sebe to je rozhodující pro tu míru vstupu zase se že tady říkali míra poznání je dána jeho osobně mít tyto pořád na jedno kopyto jenomže takováhle poučka která tady udám mockrát činna nic nám na neříká když se to neděje do toho praktického stavu nezískává a teď se podívejte se tady mám dotaz po prvé že přerušuji tu plynu přednášky a to jednoho z vás se snažím všemožně soustřeďovat přitom si říkám všechno ti bože dávám a tak dále a ono to nikam nevede nemá to vůbec žádný úspěch nikam nevstupuju pořád jsem oddělenou bytostí a tak dále byla ta otázka takhle ale a je na na to bych řekl tohleto to je zaviněno tím že je skvěle třebas umíte se vyprazdňovat ale horším způsobem se dovedete opravdu usměrnit toho boha my se totiž usměrňuje tím že to vyvolaném se to prohlašujeme třebas sebe velice věčně ne ten kdo mně říká pane pane vejde do a tak dále takže tady byla ten to tu základní chybu vám detail nevysvětlí neboť to takhle nepracovat nebo dej to je tedy na potřeby k tomu ještě navíc k tomu zapotřebí je totiž velice obtížné se naučit vstupovat do toho boha do věčnosti vědomě když nepředcházela situace které jsem přeci říkal vyhroceny kdy jsem byl nucen okolnosti se odevzdat ano myslicího nezbývalo než se tam bodnuta bych řekl zase že se svého života protože tomu bedlivě ři byl jsem situaci že třebas jsem studoval gymnáziu kde to bavilo se se mít přírodovědce a takovým někým a najednou situace s dopadla takže mu otázku zdali a že dali na školu která bez nebavila a o zen si sliboval velikou životní du a život zbytečný protože ten se měl při něm dělat to co vůbec nebylo to znamená jsem byl ochoten takový život nežít a neviděl jsem z toho východiska nebyly peníze na vysokou školu tak dali na praktickou školu nepamatujete se viděla a ne to bude důvod proč na dali a vyměníš citace podle boha názoru nepřízní nestavím že s nimi a jsem v této situaci se vzdával tohoto svého života a jednoho dne jsem se ho tak dokonale vzdal že když jsem při tom si přečetl jak víte jenom jednu větu o tom že smysl tohoto života jiný než tady něco dobýval a než tady to odžít nýbrž poznávat věčnost tak jsem poznal cíl poznal jsem tím strýc který otevře zříme věděl a novo tohoto poznání způsobila že jsem pro tu chvíli v tom druh malinkou chvíli získal měl toho boha a toto vám právě chybí to směr a vám potom řeknu jakým způsobem ten směr máte nabývat ano a s mocí k tak sem vstoupil do věčnosti s tou pil stavem slastmi si si to nevím a co to je věčnost ještě tak jasně ale o tebe následuj jsem najednou věděl že ta věčnost se dosáhnout že to je opravdu ten nejkratší se může dělat to dalo kazí by přírodovědcem tu chvíli se musíte nepřál být přírodovědcem že to přestalo bohat toneme odstoupilo ano to znamená situace byla vyřešena jsem zachvívalo tím správným způsobem ten měl totiž se do činím že mám co odevzdat je co konkrétního že mám to konkrétního že to ne mlhavě všechno a tak dále to je velice mlhavé proto vám říkám že je dobře se tomu učit nemaří pádech