Karel Makoň: kotouc-C02-b (přepis nahrávky)
Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně,
může však obsahovat chyby a nepřesnosti.
Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.
to
letního
a
ne
boha
vě
všechno
a
tak
dále
to
je
velice
mlhavé
po
vám
říkám
že
je
dobře
se
tomu
učit
na
malých
případech
ze
kterých
sice
nevzejde
hned
nebo
jasný
pojem
o
s
až
to
si
věčném
ale
něco
člověku
začne
narůstat
neviditelně
napřed
a
čím
dál
vídně
až
se
budete
v
pravém
slova
smyslu
cítit
těhotným
novým
životem
já
vám
taky
ještě
budu
muset
vysvětlit
aspoň
takové
tři
případy
je
to
tam
napsáno
v
tom
úzká
číslo
pět
aspoň
si
případy
kdy
člověk
rodí
v
sobě
ježíška
o
vině
přímo
zákonitě
a
to
už
potom
to
se
mi
stalo
právě
tehdy
při
tom
první
odevzdání
a
to
už
potom
nemůže
bez
něho
vy
živ
aspoň
se
snaží
všemožně
ho
držet
na
živu
i
když
mu
to
Ježíšek
eště
nic
nenapovídá,
protože
je
nemluvně
ale
má
to
velikou
výhodu,
cítí
v
sobě
nový
život.
to
nikomu
četli
co
ta
je
ale
je
o
tom
přesvědčen
že
ten
ví
život
sobě
má
a
že
mu
musí
všemi
silami
sloužit
já
jsem
od
té
chvíle
těch
sedmnácti
lze
se
to
neví
že
se
má
a
protože
mu
byl
nesmírně
drahý
tento
pocit
totiž
zbavil
všech
obtíží
které
jsem
předtím
měl
z
životní
řešením
to
potom
ty
doby
padlo
všechno
tak
já
jsem
byl
za
tohleto
už
mu
vděčen
čistě
prospěchářské
vystav
řekl
to
bude
méně
saně
nebude
stane
ten
pocit
bude
reálný
a
že
to
prospěcháři
tam
nehrálo
tak
velkou
atd
další
dotaz
jak
je
to
možné
že
od
boha
všechno
jde
k
bohu
se
všechno
se
to
vrací
a
všechno
má
se
k
Bohu
tedy
vrátit.
A
jak
to
bude,
kdy
se
to
stane
je
to
moc
možné
když
pořád
přibývá
lidí
a
myslíme
si
taky
že
ty
lidi
kteří
přibývají
nejsou
znaky
nejlepší
a
pak
že
ji
hodně
to
tvých
a
kdy
to
tedy
jak
to
mám
tady
starost
nová
na
boha
že
to
asi
nedokáže
na
zařídit
ten
pořádku
to
je
to
já
uznávám
vymítal
ost
li
ví
tak
to
ne
závora
taky
za
něho
více
a
já
jsem
vždycky
rozuměl
všem
věcem
než
pán
bůh
to
je
moje
analitika
a
i
s
tím
na
dělal
strašně
těžkostí
o
strašně
těžkostí
a
ale
já
to
přesto
povím
jak
umím
totiž
my
pořád
zapomínáme
na
jednu
věc
mysli
myslíme
že
tady
dejme
to
už
je
tři
a
před
lidí
že
je
tady
tři
a
budu
milady
duší
ne
je
tedy
duše
jedna
a
proč
přibývá
těch
lidí
protože
ten
vesmír
se
dostává
aspoň
jako
vidíme
očima
pozemšťana
do
takové
situace,
že
se
úkol
který
na
sebe
ta
vesmírová
duše
vzala
musí
pro
jeho
složitost
těchto
fázích
rozdělit
na
mnoho
drobit
na
do
mnoho
drobečka
na
mnoho
částí
takže
dejme
tomu
ten
úkol
který
probíhal
před
nějakými
je
a
tisíci
tří
tisíci
lidmi
lety
me
u
jedné
deset
tím
lidstva
po
celou
počtu
dneska
probíhá
de
setkat
větším
počtu
lidí
proč
to
neznamená
že
by
nějaký
nový
člověk
se
stane
musel
vtělit
nýbrž
že
ta
duše
ten
úkol
děla
mezi
více
lidských
bytosti
řekl
by
to
takhle:
my
třebas
v
sobě
nositeli
úkolů,
kterých
třebas
sokrates
a
a
a
nějaký
lotr
na
kříži
ale
ani
to
všecko
to
je
sklad
druhé
straně
že
vy
to
pět
úkol
by
nemohl
být
splněn
tímto
způsobem
tak
je
rozdělen
na
mnoho
bytosti
lidských
aby
se
mohl
vůbec
unést
v
této
fázi
složitosti
a
v
této
fázi
řek
bych
pokročilého
soudu
to
té
fáze
pokračuje
o
soudu
kde
by
zdaleka
jedinec
nemohl
ten
úkol
lidsky
unést
kdybych
bylo
málo
no
se
musí
to
co
dříve
se
ten
člověk
přenést
na
třebas
padesát
to
tisíc
mil
dí
co
tých
nesnesl
jeden
člověk
pro
tu
jednoduchost
chýší
ho
života
a
pro
tu
složitost
dojmů
a
komunikací
které
deska
myšlení
zenových
které
doléhají
na
člověka
činy
neděle
nedělejme
si
iluze,
že
de
tady
o
nějakých
tři
a
půl
miliardy
duší
o
jednu
duši
o
jeden
úkol
rozdělení
úkol
jedné
jediné
duše
na
mnoho
individuí
čili
je
to
velice
snadno
řešit
ješitné
bůh
považuje
nebo
ta
nesmrtelná
duše
považuje
za
nutné
tento
úkol
o
to
krát
dolovat
a
příště
třeba
bude
považovat
ho
za
účelného
nerodilo
úplně
třebas
odvolat
život
této
planety
lidský
život
této
planety
to
je
také
možné
to
nic
neříká
o
tom
jestli
úkol
nebyl
řešen
nebo
řešení
všechno
vono
nebo
nevědomou
tady
v
tom
není
obsažena
odpověď
na
odpovědi
jedině
v
tom
záznamu
ten
smrtelné
duše
v
tom
se
mi
nevyznáme
jenom
když
člověk
je
na
duhovní
cestě
tak
je
svědkem
této
věci
Mluvím
z
vlastní
zkušenosti,
že
třeba
byl
nositelem
určitého
úkolu
se
od
ví
z
toho
záznamu
připravení
ho
pro
něho
z
minulosti
byl
nositelem
tohoto
úkolu
třeba
sem
byl
éterem
určité
úkoly
těch
sedmnácti
let
jakmile
jsem
podal
jiný
způsob
života
za
správný
tak
najednou
někomu
úkolu
přidali
dalších
padesát
prosím
nepřeháním
k
tomu
jednomu
dalších
padesát
jakmile
sem
malinko
postoupil
to
byla
si
tak
ze
a
půl
roku
tak
mě
přináší
ch
tisíc
úkolů
jo
a
vy
se
si
tohleto
zjistil
na
sobě,
tak
se
jsem
si
řekl:
tohle-
tohleto
chlapče,
neuneseš.
A
utíkal
jsem
od
toho.
Teprve
se
dověděl,
že
sám
to
nepo-
nikdy
jak
on
tady
dneska
vykládám
že
je
někdo
ochoten
za
mě
prosit
abych
to
mohl
unést
a
to
nemusel
nevlastní
šila
včas
tím
že
se
nedá
ne
teprve
pak
jsem
tak
řekl
tak
dobře
a
je
jsem
se
dobře
dalších
několik
tisíc
úkolů
ne
bylo
předáno
jak
to
můžu
vědět
o
vole
toho
jsem
se
dovídal
postupně
o
těch
že
hájící
vtěleních
kdy
jsem
vám
tady
třebas
líčil
ten
sem
toho
já
vám
líčím
zatím
jenom
smiřte
jaksi
strávit
tak
byste
řekli
je
svatá
se
namítá
ten
stav
bez
jsem
kde
jsem
bez
tom
pokoji
v
noci
a
dívám
se
se
na
vědou
o
bohu
a
ty
dětičky
sestoupil
do
toho
pokoje
poměrem
nádhernou
bytost
kterou
jsem
považoval
za
se
nesmrtelnou
duši
A
tahleta
bytost
mě
odvedla
do
takového
velkého
sálu,
kde
byli
různí
tak
to
na
plný
u
lidí
a
ze
klamně
ovšem
beze
slov
že
klam
je
toto
jsou
všechno
tvoje
minulá
vtělení
se
na
cestu
a
teď
jsem
viděl
že
ty
lidi
byli
v
různých
odění
ch
an
by
je
různými
jazyky
taky
jendu
stánky
do
všemi
možno
a
tím
sky
řecky
celým
možným
jazyky
teď
ti
ale
oni
si
všichni
rozuměli
přestože
může
každý
bučí
o
nic
všichni
mě
to
bylo
vidět
jak
jeden
druhým
koutku
je
že
vůbec
nejsou
nedostatcích
testu
eticky
tenisky
ale
vůbec
si
dveře
kázali
A
já,
ačkoliv
jsem
věděl,
že
mluví
ten
persky
a
ten
řecky
dále
já
jsem
ji
všem
také
rozuměl
česky
ale
i
šel
jsem
pochybnou
řeč
proto
bylo
mně
předávání
těch
úkolů
ale
také
těch
schopností
také
toho
stupně
dosažení
to
nesmíme
si
myslet
že
když
vám
věčná
nějaký
úkol
je
nám
k
tomu
taky
není
předána
ta
zkušenot
která
s
tím
úkolem
už
byla
spojen
když
dovedete
dalšímu
úkolu
tak
musí
tomu
se
také
patří
řek
bych
začnou
zásobu
zkušenosti
a
vlivem
toho
jsem
potom
mohl
třebas
překonat
za
tisíc
vtělení
je
něco
a
to
byla
veliká
výhoda
jasný
ke
do
česat
do
tady
je
to
ten
ten
Pán
Bůh
může
všechno
zařídit,
jo?
Já
bych
to
řekl
ještě
jinak.
My...
my
těžko
a
za
tím
v
tom
stavu
jsem
to
vykládal
nerozumíme
tomu
snažím
se
o
tom
vyložit
že
to
zatím
rozumím
cestou
se
rozumíme
protože
se
taky
stát
ne
jak
to
ježíš
v
tom
působem
sebevíc
světa
nebo
takovýho
něco
víte
já
vám
to
zase
jednou
řekl
na
tom
známým
příkladu
s
tím
přitom
který
přenášel
přes
tu
řeku
tě
se
a
neuži
několikrát
říkal
proměnami
se
o
takových
styčný
bod
které
teď
já
se
pořád
držím
byl
to
v
malé
a
zvíře
še
čili
dí
přes
řeku
a
přišla
tím
malé
dítko
a
žádal
ho
aby
ho
taky
přednes
aby
je
taky
přenesl
a
on
se
poutá
říkal
no
tak
to
nesnadná
práce
i
tomu
řekl
nikoliv
to
bude
těžká
práce
určitý
hned
a
čím
dál
šli
do
té
řeky
tím
bylo
ty
kotis
až
ten
kristoforus
tak
sem
menoval
čestně
potom
nositel
krista
křičel
zoufale
já
se
topím
po
touto
tíhou
a
ten
ten
Ježíš,
neboť
byl
to
Ježíš,
který
se
mu
tam
na
ty
záda
usadil
a
řekl:
já
to
trošku...
já
to
trošku
snížím
tu
váhu
a
přejdeš.
přešli
a
řekla
pro
sem
to
nes
nesl
si
že
krista
kterými
se
tím
u
všech
řídí
světa
na
svých
bedrech
to
znamená
spasitel
jako
takový
není
schopen
jenom
tisíc
životu
nějaký
té
maličkost
etotiž
vo
to
by
tě
nejedu
dítěte
jsou
nasvětě
ne
je
schopen
všichni
hříchy
přenes
do
zná
svých
hříchy
to
je
ta
oddělenost
hlavně
že
ano
od
dob
a
on
je
schopen
to
odlet
kdy
si
předse
kdyby
vy
jste
se
dali
do
jeho
služeb
a
nestojí
a
on
potřebuje
tohoto
a
a
on
potřebuje
našeho
dotváření,
my
jsme,
my
máme
být
spolutvůrci
na
tomto
díle
Božím
byste
byli
ochotni
to
s
ním
dělat
tak
bych
vám
návykový
příděl
dál
ne
já
vám
taky
širém
tady
větší
příděl
doufám
prvek
a
doufá
a
že
potom
budu
moci
způsobit
to
že
třebas
tisíc
lidí
se
dostane
na
tu
cestu
ne
a
ne
významných
nevím
kdo
ale
hlavně
kdybych
to
řekl
obecně
popustím
ten
řetěz
se
všechno
vlivem
toho
jedince
který
si
toto
na
sebe
vzal
posune
takže
ty
úkoly
kteří
se
stejně
ta
dozrávají
třebas
ve
zvířecí
říši
se
přes
úkolů
na
úrovni
lidské
a
tak
to
poddá
a
samo
sebou
že
třebas
přechodně
rodí
dalších
miliontina
tokem
toho
že
úkol
vyletí
přerostly
přerostly
přes
hranici
zvířecí
úkol
a
přešly
do
úkolu
lidsky,
to
neznamená,
že
by
někdo
byl
předtím
zvířetem
které
tam
dospěl
do
určité
zlosti
mají
teď
možnost
se
už
projevily
mít
ale
ano
takovýmto
způsobem
cestě
je
takovým
to
divným
způsobem
já
do
jestli
je
to
vysvětlil
ale
mluví
se
lidem
pochopit
i
to
není
tak
že
by
já
ti
byla
a
řekl
já
jsem
byl
tím
a
tím
spisovatelem
já
jsem
to
si
ten
to
nikdy
neviděl
a
říkal
jeho
úkol
nestavím
hlavním
úkolem
a
to
a
do
té
míry
jsem
byl
jí
ano
je
kolem
na
výkon
a
v
jakém
smyslu
ale
ten
úkol
ne
tak
lineárním
způsobem
podivte
já
jsem
měl
tendenci
jak
vidíte
už
jí
nemám
zase
se
stát
spisovatele
na
sebe
strašně
pravý
od
mládí
že
ska
už
ne
ve
zkušenoti
nemohu
nic
psát
co
bych
mohl
vydávat
ne
a
mohl
vy
taky
psané
co
by
se
do
ale
nechci
to
dělat
protože
ten
úkol
tam
toho
spisovatele
sem
za
diplom
na
sebe
než
jak
on
ho
bral
Já
jsem
měl
tu
možnost
se
přesvědčit,
jak
on
to
bral
špatně
a
jsem
že
to
takhle
brát
nebudu
rozumíte
ten
koc
také
může
obrátit
ve
prospěch
jiných
úkolů
které
člověk
na
sebe
potom
vezme
jakmile
ale
tohleto
si
neuvědomí
tak
berete
úkol
třebas
mechanicky
tisíckrát
za
sebou
stejným
způsobem
nebo
podobným
způsobem
takže
já
jsem
velice
málo
tím
kým
byl
ten
člověk
minulém
vtělení
já
jsem
plně
ne
úplně
ale
hodně
jiným
protože
jsem
to
mu
dal
nový
směr
vědomě
jak
je
to
možné
když
je
nepřiplýval
nich
duší
i
a
ty
to
by
museli
býti
s
vlastním
body
najít
poznání
podle
když
ve
skutečnosti
je
tady
jenom
jedna
duše
a
táhli
na
zasíváním
do
té
protože
pak
by
stačilo,
aby
se
spasila
jedna
duše
a
ty
ostatní
automatický
snížiti
snažení
kde
to
nic
je
snažších
u
a
ne
jako
jedincích
oni
v
druhém
tak
v
tom
vidím
ten
problém
no
tak
já
tomu
rozumím
konečně
a
já
bych
to
podíl
takhle
otce
my
totiž
tu
věc
vidíme
jedna
ze
slov
veliká
oddělené
bytosti
to
je
to
je
řeč
oddělené
bytosti
takhle
nešel
na
duše
vůbec
nemyslí
a
za
druhé
vidíme
to
hlediska
lidského
takhle
nesmrtelná
duše
také
ne
nemyslí
je
jsem
nená
duše
to
je
vlastně
bůh
sedící
na
pravici
bych
tak
řekl
jednající
bůh
který
má
za
úkol
a
to
odbydu
velice
rychle
terý
má
za
úkol
tento
vesmír
ne
člověka
tento
vesmír
přivést
nazpátek
k
bohu
jak
se
rozvinul
boha
tak
ho
do
něho
zase
za
vinou
A
nemůže
to
udělat
jinak,
než
z
toho
článku
který
je
v
tom
vesmíru
zralí
a
to
je
člověk
v
tom
plném
rozvinutí
uloženu
tém
lidství
jiný
článek
o
ten
nevíme
no
to
může
být
někde
jinde
ve
vesmíru
to
je
jedno
ale
řekněme
že
je
to
člověk
o
tom
víme
že
to
je
ten
zralý
článek
ve
vesmíru
takže
ona
by
začne
tímto
článkem
a
všechno
je
vzájemně
spojité
tak
tím
vlastně
tam
převádí
se
ies
ano
tak
je
to
nenáleží
potom
že
si
ten
člověk
myslí
že
pro
sebe
individuálně
se
získat
nesmrtelnost
na
tom
nezáleží
protože
z
tohoto
omylu
bude
vyveden
až
to
poznání
bude
mít
dycky
apoštolové
se
taky
dali
nachytat
na
to
že
bude
brzo
konec
světa
a
že
oni
mohli
odezvě
živůtek
při
cestě
přijít
a
že
tedy
bude
dobře
se
to
spasitele
beze
že
on
je
převede
do
věčného
života
aniž
by
podlehli
při
té
zkáze
řítí
se
blíží
to
se
konce
světa
to
je
libo
a
on
je
přitom
nechává
jenomže
muselo
dojít
k
tomu
že
jednoho
dne
s
tímhletím
nestačili
dál
ne
mohli
stát
proto
učedníky
ježíšovy
ale
nemohli
se
stát
těmito
byli
duchem
svatým
navštívení
těmi
se
nemohli
stát
k
tomu
se
za
ně
ježíš
kristus
užít
nahřát
na
kříži
se
všemi
těmito
jimi
jejich
sobectví
mi
předsevzetími
to
znamená
tou
silou
kterou
do
toho
věnovali
on
musel
přejít
na
druhou
stranu
na
druhý
břeh
a
tím
z
této
síly
sobecké
udělal
sílu
jinou
neosobní
a
I
ti
apoštolové
to
pociťovali
jako
ztrátu
víry,
ztrátu
lásky,
ztrátu
důvěry
jako
vlastní
zradu
který
tady,
lidská
duše,
tak
my
ji
nazýváme
lidská
to
je
prostě
hra
lásky
při
které
bůh
uskutečňuje
sebe
v
tomto
vesmíru
a
skrze
toto
uskuteční
se
raduje
tím
způsobem
že
je
do
sebe
přijímá
a
nesmrtelná
duše
je
prostředníkem
který
toto
dělá
člověk
má
právo
prostou
individualitu
získává
věčnost
ale
ta
individualita
kterou
považuje
za
svou
musí
být
vzata
a
konkrétně
svatý
petr
si
myslel
že
ježíše
miluje
že
v
něho
věří
tato
víra
šela
být
za
tato
řetu
část
individuality
tato
láska
musela
být
vzata.
Muselo
být
ukázáno,
že
není
k
ničemu,
že
rád
to
iš
jako
sebe
naše
se
přesvědčil
o
sobě
je
kyž
se
v
tom
koncentráku
bude
tak
jsem
se
nemodlil
o
to
abych
byl
u
na
věčnost
nemusím
takového
nýbrž
jsem
si
přál
aby
byl
udržen
na
tomto
světě
je
plně
to
této
dělal
svatý
petr
by
zapře
ježíše
aby
se
dostal
taky
s
ním
navíc
náhodou
se
tomu
nešlo
v
té
víry
od
nos
a
dokud
se
to
to
dělal
dostával
jsem
rány
a
šlo
to
s
kopce
a
byl
bych
zemřel
fyzicky
kdybych
se
byl
neobrátil
v
okamžiku
takového
se
nebo
nebezpečí
a
jakmile
jsem
se
obrátil
do
takové
míry
jak
jsem
sebe
věnoval
tu
s
individuu
jak
jsem
se
jí
zdál
té
není
to
individuálního
odděleného
života
jako
jak
jsem
ho
odevzdal
do
takové
nikde
přímosti
přes
hranice
své
individuality
takže
jakmile
jsem
z
toho
vyšel
z
děl
jsem
že
mám
úkoly
čili
ten
a
ne
vůči
sobě
jenom
učili
de
stejnou
měrou
vůči
lidem
jako
budí
sobě
přece
neděl
pro
sem
tam
vůli
sobě
a
proč
jsem
tam
vůlí
a
říkal
jsem
si
tam
činy
ukázáno
že
vědí
tam
mám
za
úkol
nějak
obrátit
taky
to
tvora
nich
způsobit
ne
a
opravdu
jsem
se
přesvědčil
se
to
tak
bylo
z
těch
pěti
jsem
je
tam
podařilo
obrátit
podařilo
říkám
jeho
já
ví
už
jak
se
to
porazil
ne
nebylo
mně
se
podařil
ale
bylo
to
v
tom
úkolu
tam
jsem
získal
pět
takových
úkolů
že
jenže
to
se
mi
zdálo
být
strašně
málo
tak
jsem
to
říkal
všem
tisíci
smyslem
a
viděl
jsem
teďka
potřetí
letecké
to
nepůsobilo
sice
si
na
to
hmatu
a
ocení
politiky
a
říkají
teď
už
to
nepotřebujeme
to
to
už
se
z
toho
odrostli
tedy
na
to
dělal
udělal
dobře,
protože
to
nás
uklidňovalo,
ne?
Ale
dneska
už
to
nepotřebujeme.
No.
A
pět
to
neříká
že
ty
byly
v
tom
úkolu
do
člověk
neví
tak
tady
byla
v
sedě
byla
ukázána
spojitost
mého
osudu
tím
osudy
kterou
jsem
předtím
vůbec
neznal
že
se
že
si
to
mohu
dělat
pro
sebe
a
kdybych
to
byl
chtěl
dělat
i
nadále
pro
sebe
tak
jsem
tam
skočil
rozumí
a
jsem
skončil
svoji
existenci
že
bylo
zbytečný
tady
přebývat
když
jsem
to
chtěl
pořád
dělat
sám
pro
sem
ten
úkol
po
určité
době
nemůžete
dělat
prospro
sebe
ten
úkol
se
musí
na
prověří
celek
i
apoštolové
byli
schopni
já
ten
úkol
pro
věší
celek
už
od
té
vůle
to
se
obrátili
až
li
za
a
šli
za
Ježíšem,
ale
celkem
pro
malý
počet.
Ale
teprve
když
přijali
Ducha
svatého,
tak
byli
schopni
to
dělat
daleko
větší
počet
takže
ježíš
kristus
o
nich
mohl
říci
uděláte
víc
než
já
to
přímo
řekl
udělali
víc
než
on
můžeme
říct
že
kdyby
byl
do
by
se
to
stalo
bylo
v
já
jenom
tak
historicky
jenom
to
co
tehdy
ježíš
tam
zažil
tak
pro
mě
nějaký
právě
u
začít
a
se
o
tom
vůbec
nic
nevěděli
ale
že
potom
apoštolové
šli
a
tázali
tak
o
tom
už
máme
správným
již
vy
mi
tady
jako
vyčítáte
že
v
tom
utečte
ty
díl
že
se
tam
naznačil
takové
perspektiv
jako
že
každý
musí
umřít
na
kříži
který
se
dej
do
lekne
a
o
to
nenechat
udělat
dále
bude
řečeno
že
vlastní
i
o
by
to
nikdo
nedokázal
A
že
je
to-
že
by
to
bylo
veliké
přeceňování...
přeceňování
sama
sebe
člověk
myslel
a
už
sem
to
kolikrát
taky
říkal
že
to
sám
dokážete
přeceňování
to
nedokáži
ne
nikdo
a
je
přeceňování
i
v
tom
smyslu
že
si
říká
já
to
nedokážu
té
zase
přeceňování
že
si
myslíte
že
to
máte
dokázat
vy
máte
dokázat
ten
křísí
na
sebe
jiným
způsobem
aby
byl
lehký
ne
proto
aby
byl
lehký
ale
tak
jak
vám
to
tady
vysvětluju
ježíše
krista
že
totiž
když
se
budete
podílet
nesením
toho
kříže
s
tou
věčností
tak
bude
lehký
jenom
nesmíte
opustit
abyste
předávali
svůj
kříž
tehdy
když
ještě
vám
to
nepřerostl
přes
zasejí
aše
lidské
možnosti
klidu
žete
situaci
řešit
sami
musíte
ji
řešit
Když
jí
nemůžete
v
klidu
řešit,
tak
máte
právo
na
pomoc
Boží.
bohu
a
to
netrvá
ani
zlomek
vteřiny
a
znáte
odpověď
paže
buď
ve
formě
ví
že
víte
jak
máte
jednat
anebo
se
situace
mění
tak
dejme
tomu
když
vědě
tady
klece
nějakou
otázku
ano
tak
já
se
nesnažím
nadaní
odpověď
to
jsem
kolikrát
říkám
nýbrž
já
se
já
tu
otázku
okamžitě
odevzdává
bohu
a
přitom
neříkám
pane
bože
je
to
odevzdávám
vůbec
ne
já
ji
prostě
odevzdávám
tím
tím
způsobem
jak
se
soustřeďuju
že
odevzdávám
například
vy
mě
to
řeknete
tak
já
ti
sto
vaší
otázkou
vás
odevzdávám
jemu
ano
že
to
nemyslím
vůbec
na
sebe
jenom
na
vás
kterýho
odevzdávám
ji
z
toho
otázkou
a
jestliže
teď
o
ta
odpověď
přijde
špatná
tak
a
tak
buď
je
to
chybou
mé
interpretace,
protože
já
to
musím
odít
do
lidských
slov
neslyším
žádný
slovech
ale
a
nebude
to
nebude
to
chybou
vaší
že
to
nemáte
třebas
jinak
vědět
ale
to
asi
ne
v
žádném
případě
to
není
nedostatek
poznání
protože
když
se
tam
člověk
takhle
bezostyšně
a
bez
výhrad
odevzdá
vždycky
najde
řešení
není
možný
aby
když
klidu
klepáte
aby
vám
nebylo
otevřeno
já
dycky
pociťuju
že
jsem
něco
otevřelo
proto
si
ta
tam
například
jezdím
a
vyplatí
se
mi
to
nic
si
to
neztrácím
nebojte
se
protože
dostanu
celou
řadu
odpoví
které
já
potřebuju
znát
abych
mohl
dále
v
tom
pokračovat
já
si
to
prověřuju
na
jiných
místech
nemyslete
si
nejenom
vás
záští
ani
jednu
neděli
neděli
nebyl
vod
tý
doby
to
a
pořád
jsem
někde,
jo?
Já
si
takhle
ověřuju
u
všech
těch,
kteří
to
mají
taji
protože
nemohu
to
psát
sám
pro
sebe
já
musím
znát
jejich
akci
a
musím
odstranit
tyhlety
nedostatky
které
v
tom
zajisté
jsou
protože
je
se
nedovedu
ží
do
situace
jiných
lidí
vycházím
z
jiného
hlediska
z
jiného
poznání
jiného
úhlu
na
to
du
ne
tak
já
vás
opravdu
prosím
abyste
měli
se
se
mnou
stejnou
trpělivostí
jako
já
mám
s
vámi
a
abyste
věci
řešil
klidně
klidně
a
odevzdali
nikam
ještě
řeknu
něco
o
tom
odevzdání
jakým
způsobem
to
tedy
odevzdávám
samozřejmě
to
je
věc
vývojová
ne
stejným
způsobem
to
odevzdává
v
koncentráku
jako
to
odevzdávám
dneska
dneska
to
odevzdává
naprosto
samozřejmost
jakmile
mi
dobývá
moje
lidská
schopnost
tak
Já
tu
celou
situaci
promítám
do
toho
soustřeďovacího
střediska.
Já
vám
neřeknu
kam,
ale
by
nebylo
napodobitelný
vy
máte
jiný
způsob
každý
ale
řekneme
tomu
že
je
to
do
nitra
jsem
třeba
tam
to
všecko
jestli
je
tam
považuji
tento
to
místo
za
vstup
do
věčnosti
ho
kdekoliv
si
to
považuju
za
suttam
to
všechno
odevzdám
a
bez
ohledu
na
to
jestli
přijde
řešení
nebo
ne
to
tam
odevzdal
ano
tak
podívejte
se
tady
je
námitka
když
chci
tedy
odevzdat
všecko
tak
nemám
to
dělat
pro
sebe
tak
to
je
samozřejmě
to
jsem
třebas
neschopen
nějak
jsem
schopen
ze
začátku
jenom
pro
sebe
Jak
mám
přejít
na
to
odevzdání
ve
prospěch
všech?
Tak
to
bylo
míněno?
je
to
takhle
ve
skutečnu
to
ti
když
něco
odevzdáváte
to
znamená
jsem
říkal
jenom
zralou
situaci
tak
to
už
zpočátku
nesmí
to
odevzdá
proto
aby
vám
to
posloužilo
nýbrž
už
zpočátku
to
musíte
odevzdat
proto
že
vás
to
vzdaluje
od
boha
to
má
vyjdi
moment
jediný
o
tých
a
vy
máte
právo
k
tomu
abyste
se
od
boha
je
vzdalovali
prosím
to
je
přeci
diktováno
nikoliv
pouhým
sobectvím
nýbrž
tady
to
vám
láskou
k
bohu
ne
li
za
ním
du
tak
mám
právo
se
chtít
aby
se
od
něho
nevzdaloval
nýbrž
abych
se
knihu
přibližoval
prosím
to
vám
nemám
nikomu
za
zlý
a
pán
bůh
vám
to
nemůže
mít
zažívané
i
a
nemusí
to
vykládat
jako
sobectví,
protože
to
je...
to
je
projev
vaší
lásky
že
těm
už
přišlo
tíž
vy
se
při
přes
přesvědčíte
že
to
přiblížit
a
není
k
němu
nemůže
mít
povahu
nabývání
něčeho
že
to
přibližování
k
němu
de
brouku
v
ruce
se
ztrátou
sama
sebe
že
to
nijak
nevyhovuje
vaším
sobectvím
choutkám
toto
bude
velice
snadno
zjistitelná
věc
a
předčí
vás
o
tom
že
vlastně
neděláte
nic
sobecky
i
když
to
chtěli
dělat
sobecky
tak
to
sobecky
nejde
že
jakmile
se
odevzdáte
bohu
nebo
něco
odevzdáte
bohu
třebas
jenom
za
sebe
tak
pán
bůh
si
s
tímto
darem
vezme
i
vás
ano
to
je
to
že
není
možno
dávat
dar
a
nedat
sebe
čili
Já
vám
to
předvedu
ještě
na
jednom
příkladu.
Na
příkladu
ze
staré-
z
první
hry
tak
z
doby
první
křesťany
příklad
ti
první
křesťani
se
scházel
jak
dobře
už
víte
z
nich
mých
přednášek
přitom
ani
hodech
lásky
a
a
b
a
na
ty
hody
lásky
každý
přinášel
malou
oběť
třebas
hloubkou
chleba
víno
na
po
obyčejně
to
byli
potravy
a
to
potom
se
obětoval
a
nakonec
se
to
všechno
snědla
vědom
už
obětované
při
ní
dohromady
víme
dobře
dnes
toho
že
to
taky
zvrhlo
a
že
potom
sebou
píli
a
tak
dále
a
tam
v
té
čisté
fázi
to
nevydrželo
do
ale
má
na
mysli
tu
čistou
původní
fázi
kde
opravdu
obětovali
v
pravém
slova
smyslu
kdyby
byli
tihleti
první
křesťané
obětovali
holoubě
chleba
chleba,
víno
nebo
tak,
tak
to
byla
špatně
pochopená
hra
lásky
nebo
hody
jak
tomu
říkali
protože
to
to
byla
to
byla
falešná
hra
oni
výstavy
obětovali
sebe
obětovali
nějakou
takovou
maličkost
a
my
víme
dobře
že
kdo
jenom
něco
málo
si
nechal
pro
sebe
ten
nebyl
za
ani
jako
učedník
ten
byl
od
nižší
řekl
když
o
náš
nesmí
se
odvíjení
se
ohlížet
přitom
jsem
orání
nevíš
se
ohlížet
od
pluhu
to
řekl
čili
musím
za
to
že
ať
tam
nesli
sebemenší
oběť
že
ti
nemysleli
ho
bát
ko
nebo
leva
nebo
víno
ne
nýbrž
že
ti
mysleli
sebe
že
tím
reprezentoval
prezentovali
sebe,
že
to
v
jejich
duších
tato
malá
oběť
představovala
je
celé,
bezvýhradně
je
celé.
Jenomže
člověk
čátku
celý
tam
vstoupit
oni
si
pomáhali
tímto
lehkým
způsobem
proto
ježíš
kristus
říkal
toto
čit
jamova
má
u
tam
o
tom
chlebu
a
tak
dále
protože
vy
to
neumíme
hned
se
ode
nevíme
ani
nějak
přeceňovat
vy
tady
říkáte
se
celý
odevzdá
ono
by
to
nejde
protože
celý
neodevzdáváte
vy
nevíte
vůbec
seděla
kdyby
se
to
uměl
pomocí
holoubata
nebo
mocí
malé
věci
se
celý
odevzdat
to
by
bylo
daleko
snazší
ale
tím
se
se
je
to
děláte
správně
tak
tu
vidět
kterou
se
odevzdává
nepovažujete
za
sebe
víme
tomu
já
vám
to
řeknu
a
pak
je
to
správná
o
bydla
to
vede
ke
spojen
s
bohem
a
to
by
u
třebas
na
taková
jména
božího
kdybyste
se
vám
řekl
to
jméno
boží
jehova
opakovat
to
tom
centru
třebas
mnohá
tak
to
může
vést
okamžitě
ke
spojovacímu
účinku
s
věčností
v
tom
případě,
když
toto
jméno
vás
když
vy
tam
s
tím
jménem
dete
že
to
vaši
obec
vaš
celého
vás
tomu
bohu
když
vy
nevíte
jak
se
tam
sám
dát
tak
ti
nemam
tam
jdete
sám
s
tím
jménem
tam
vstupujete
zrovna
jako
vy
jako
nechce
abys
já
chci
abych
mně
po
ní
jde
otevřeno
tak
musím
říct
nějaké
heslo
tak
to
je
prostě
ne
o
kterém
je
bude
otevřeno
tak
já
nastal
děsem
toto
jméno
boží
tak
jsem
říkal
ne
ale
když
se
ho
říkat
za
čku
tak
já
jsem
vždycky
si
přitom
myslel
že
jsem
to
já
který
tam
vstupuju
ne
že
přeříkávám
jméno
boží
nebo
že
je
to
nějaká
moje
povinnost
rozumíte
nikdy
to
nebyla
moje
povinnost
ani
svatá
povinnost
té
pořád
málo
tu
jsem
byl
já
teď
jsem
pomocí
tohoto
tam
vstupoval
a
teď,
co
se
stalo.
Bůh
vzal
to
jméno
k
sobě
a
s
tím
vzal
taky
mě
k
sobě.
a
protože
za
mě
k
sobě
já
sem
ho
hrůzou
konstatoval
že
si
mě
dál
to
hrůzou
říkám
že
já
jsem
nebyl
já
jsem
nebyl
a
to
je
zná
nakou
toho
že
jsem
to
dělal
správně
rozumíte
a
že
každý
do
do
takhle
dělá
musí
to
to
zažívá
a
milost
ten
následek
že
mně
byla
tak
mocně
že
já
jsem
pro
srdci
tě
nebere
tolik
a
jenom
kouše
a
lotos
nikdy
nešlo
jenom
kousek
no
č
vždycky
totálně
protože
jsem
jiný
nespojoval
sebe
vod
tý
oběti
kterou
přináší
rozumíte
ta
oběť
přestává
ne
já
myslím
že
to
byli
schopni
vyplní
křesťani
že
to
byl
schopen
já
vzdát
i
spojitě
abyste
to
nevyschne
vy
se
by
chopí
vyplní
křesťani
a
byl
to
primitivnější
kde
pocestní
ty
bytosti
vysvětleme
my
nemáme
zatím
tak
tak
zvolenou
koncentraci,
aby
to,
co
děláme,
reprezentovalo
nás.
Ono
nás
to
reprezentuje
jenom
v
malinké
části.
má
část
nás
den
a
tím
se
potom
divíme
že
nám
tam
při
nějaký
myšlenky
jak
živým
je
tam
žádný
nepřišli
kde
koncentraci
že
by
mohli
kdy
jsem
se
tam
budeš
se
a
do
další
následek
který
to
považovat
začátku
za
neblahý
pobila
že
já
jsem
to
víme
z
toho
boží
nemohl
říkat
se
dlouho
nemohl
říkat
já
jsem
začal
říkat
ale
protože
si
mě
bůh
vzal
tak
by
za
i
schopnost
myslet
na
to
slovo
přeci
když
já
něco
dám
tak
je
nesmysl
to
dělat
ještě
jednou
že
jsem
to
dál
tam
do
tady
mám
dotaz
jak
je
to
možné
že
jako
trpí
a
přitom
přeříkávání
jména
božího
nedochází
k
tomu
vynesení
to
je
způsobeno
tím
že
to
není
záměrně
spojovací
modlitba
nebo
že
nemá
znaky
spojovací
modlitby.
že
totiž
vlastně
neklepeme
na
ty
dveře
tak
nám
nemůže
být
otevřeno
jestli
jen
předstíráme
že
klepeme
totiž
to
je
tak
když
někdo
klepe
tak
chce
vstoupit
nechce
zůstat
před
dveřmi
vstoupit
ovšem
do
místnosti
kde
jsou
lidé
jiný
to
nestojí
nic
tam
zůstane
člověk
tím
kým
byl
ale
vstoupit
do
boha
nebo
do
jeho
do
věčnosti
nebo
jak
to
u
cele
říkat
to
stojí
mnoho
to
stojí
vlastní
individualitu
postupně
člověk
nemůže
tam
být
takový,
jaký
je.
Tam
musí
zanechat
sama
sebe,
aby
to
mohl
vnímat.
Jestliže...
jestliže
jsem
jestliže
vám
ti
vysvětlit
jak
je
to
erozi
spojovací
a
no
modlitbou
tak
bude
stačit
řeknu
obou
druzích
modliteb
a
to
je
prosebná
a
spojovací
jako
dvou
krajních
muže
a
prosebná
spočívá
v
tom
že
člověk
za
něco
prosí
pro
sebe
aby
to
měl
to
znamená
posilu
je
své
vlastnictví
tímto
způsobem
se
nespojuje
s
bohem
a
že
může
mou
být
vyhověno
může
to
dostat
ale
zaručeně
nepocítí
přitom
ani
při
nejmenším
spojení
s
bohem
ano
ak
se
může
někdy
stát
že
to
bude
považovat
samozřejmé
a
že
na
ně
třebas
ani
vděčen
za
to
asi
jako
ježíš
kristus
říkal
no
a
věci
se
deset
malomocných
jenom
jeden
přišel
mně
poděkovat
taková
má
takovou
má
účinek
prosebná
modlitba,
že
jeden
z
deseti
je
za
to
vděčen
a
to
má
potom
spojovací
účinky
i
taková
prosebná
modlitba.
ale
spojovací
modlitba
je
na
opačném
pólu
spojovací
modlitba
totiž
je
aktem
lásky
i
když
si
to
nemusí
levý
vědom
že
miluje
ale
je
aktem
lásky
proto
že
člověk
chce
se
odevzdat
bohu
na
no
a
do
takové
míry
jak
se
chce
odevzdat
do
takové
míry
se
spojuje
ovšem
upozorňuju
vás
na
to
že
nemáte
představu
o
tom
jaký
je
účinek
toho
odevzdání
řekl
bych
že
bůh
je
žárlivě
ší
než
jak
jsem
tady
z
mé
říkal
veškerý
oliv
milenec
že
si
přeje
abyste
byli
prázdni
od
všeho
co
není
on
čili
jestliže
si
vás
bere
tak
vás
vyprazdňuje
od
vás
samých
A
máte
dojem
tedy
vnitřního
umírání,
krutějšího
než
je
fyzická
smrt.
stále
hlubšího
toho
vnitřního
umírání
a
tohleto
je
pravým
znakem
spojovací
modlitby
že
totiž
ať
jakýmkoliv
prostředkem
jdu
třebas
jménem
božím
nebo
díváním
boha
nebo
díky
díky
bohu
díkučinění
nebo
prostě
nazíráním
na
krásu
v
ně
něčeho
kterou
spojuju
velikostí
boží
tak
vždycky
když
to
dělám
tím
způsobem
že
se
přitom
odevzdávám
té
kráse
té
velikosti
té
lásce
té
dobrodiní
boží
a
tak
dále
nebo
té
moudrosti
jeho.
Tak
vždycky
to
má
ten
následek
spojovací,
že
mě
si
Pán
Bůh
bere.
Konkrétně
du
třebas
opakováním
na
božího
tak
jméno
boží
jakmile
známe
je
a
představuje
základní
principy
tvořeného
ty
nejjemnější
síly
vesmíru
za
kterých
teprve
po
jejich
rozvoji
teprve
přistoupil
k
tomu
další
hlubší
síly
znázorněné
symbolicky
jsou
hláskami
a
tak
dále
tak
polevit
hlásky
tak
to
cesta
ve
nejvnější
li
to
znamená
je
to
existenční
způsob
vstupu
aniž
to
ví
nemusím
to
vědět
aniž
to
vím
bůh
si
bere
mu
jít
existenci
při
jmenováním
jména
božího
já
pociťuji
že
mně
jde
přitom
bohu
ji
lidský
vot
a
mám
dojem
že
umřu
fyzicky
že
dycky
umřu
kdybych
například
a
to
je
správný
tedy
že
má
ten
pocit.
Nezrušit
se
fyzicky,
ale
musím
mít
ten
dojem,
ten
dojem
musím
mít.
Protože
tady
jsem
taky
zkoušen
své
opravdovosti
jestli
jsem
opravdu
co
ten
s
ježíšem
se
dá
žalářovat
a
u
kříže
ho
a
neumíte
jakmile
nejsem
ochoten
tak
se
musím
vrátit
nazpátek
jsem
fakticky
nechtěl
vstoupit
tak
jsem
za
něco
jenom
prosil
ale
nechtěl
jsem
se
spojit
protože
znají
cenou
se
dnes
nespojíte
než
za
cenu
sebeobětování
to
je
málo
a
druhá
věc
třebas
když
budu
cestou
moudrosti
cestou
poznání
tak
zase
když
ti
se
spojovat
poznáním
tak
to
poznání
které
mám
k
dispozici
považují
za
prostředek
jímž
se
mohou
dostat
do
spojení
s
bohem
si
ho
považuju
za
prostředník
za
svůj
prostředek
tao
odevzdávám
aby
mě
byl
můj
odevzdávám
dávám
ho
do
toho
centra
soustřeďovacího.
A
zase
mě
Pán
Bůh
bere
jinak
než
předtím.
Bere
si
mě
s
tím
mým
poznáním
především.
Takže
já
mám
dojem,
že
ztrácím
schopnost
paměti.
Bere
si
mě
paměť
já
zapomenu
vším
sem
tam
vstoupil
a
je
to
všechno
pochopit
na
tu
moji
pojí
stránkách
všech
vlastnost
který
by
tam
šel
vírou
tak
čteme
tu
víru
a
ne
se
cesta
věřit
do
všechno
mylné
dojmy
protože
já
jsem
stav
ti
jenom
svou
víru
své
poznání
svou
lásku
a
ona
bude
postupně
vymiňoval
za
lásku
jeho
kterou
budu
na
sobě
podívat
za
jeho
život
věčný
rozumíte
aby
to
mohlo
být
vyměněno
tak
tam
musí
to
moje
vy
na
to
nebylo
by
logické
kdybych
si
myslel
že
bude
to
mít
za
následek
spojení
když
já
tam
něco
bohu
dám
a
a
nebudu
chtít
dát
sebe.
Kdo
tam
má
přeci
přejít?
Já.
Čili
já
se
musím
smířit
s
tím,
že
když
si
pán
bůh
bere
ten
můj
dal
který
mě
reprezentuje
že
si
vezme
také
mě
a
že
nebudu
moci
ten
dál
když
jaksi
jakmile
s
tím
o
ne
že
to
nebudu
moc
podruhý
dát
já
si
například
považoval
za
veliké
příkoří
nebo
nesrovnalost
nebo
nedostatek
více
tíže
já
jsem
třebas
říkal
to
jméno
a
najednou
jsem
nebyl
schopen
to
jméno
říkat
protože
bůh
si
mě
vzal
i
s
tím
jménem
a
a
to
tím
způsobem
že
napřed
jsem
ztratil
pocit
tělesnosti
a
já
jsem
se
rozšiřovat
přes
úroveň
svého
těla
do
té
bych
do
celého
vesmíru
nebo
za
jeho
hranice
citem
se
bez
hranic
no
ale
cítil
jsem
se
nějak
zná
tím
se
se
nejednou
vínem
širší
existenci
v
každém
případě
v
případě
je
to
dilatatio
mentis,
rozšiřování
mysli,
nic
jiného.
Ať
je
to
jakýmkoliv
prostředkem
vždycky
je
to
s
jiřím
ti
poslán
celá
sky
existence
poznání
a
tak
dále
je
no
a
jestliže
tomuto
dojde
tak
pak
samozřejmě
ještě
na
mě
já
to
já
jak
já
to
vydržím
jak
dlouho
to
vydržím
když
to
vydržím
tak
to
postupuje
nebo
stav
postupuje
dál
až
k
vědomému
spojení
když
to
nevydržím
tak
ten
stav
se
za
já
mám
právo
o
zabrzdit
násilím
je
království
boží
dobýváno
ovšem
tímto
násilím
není
dobyto
já
tím
násilím
tam
du
a
jestli
je
to
násilí
kterým
tam
to
ta
toto
násilí
vezme
pán
bůh
i
se
mnou
násilí
je
to
to
v
tomto
případě
prostředek,
rozumíte?
On
s
tím
prostředkem
si
vezme
mě
a
já
nemám
ani
ale
a
vy
násilní
sám
sebou
není
to
si
takový
o
násilník
šavla
který
se
stal
svatým
pavlem
strašné
lásce
damiána
a
on
si
ho
pán
bůh
zatím
násilím
a
udělaného
nejdražší
o
svá
apoštola
a
zatím
jí
poučen
že
ano
až
ý
prostředek
kterým
jdete
správný
jestliže
s
tím
dovedete
opravdu
vedlo
no
přemýšlení
spojit
sama
sebe
každý
prostředek
který
je
správný
se
kterým
dovedete
spojit
sama
sebe
a
nesprávně
ten
cestě
spojitost
nedovedete
a
ten
jedna
věc
a
druhá
věc
jestliže
je
dostatečně
velkory
jestli
přitom
nemáte
výhrady
jestli
si
při
tom
říkáte
no
jo
já
bych
byl
ochoten
toto
dáváte
by
bylo
to
třebas
zplodiny
se
koncentrovat
koncentrovat
a
jen
kdyby
si
mě
Pán
Bůh
nevzal.
To
je,
jen
kdyby
tohleto
nedělal.
To
by
mě
šlo
proti
to
to
vy
to
cenou
zamýšlí
to
a
já
dycky
rozumím
li
k
tomu
než
pán
bůh
že
tak
tu
tato
víra
nesmí
být
že
kdokoliv
se
od
líce
otáčí
od
pluhu
není
ho
hoden
i
když
kterýkoliv
učedník
ježíšův
který
za
ním
chtěli
říkal
eště
mi
dovolat
dělat
tamto
nebo
tamto
tak
on
si
ho
nevzal
říkat
tak
je
to
diví
nebo
ať
to
dělají
ať
mrtví
pochovávají
mrtvé
ale
ty
máš
jít
za
mnou
čili
spojovací
modlitba
jenom
tehdy
spojovací
člověk
opravdu
za
bohem
jde
pomocí
toho
prostředku
kterému
důvěřuje
stačí
dušovat
nemusí
vědět
nic
víc
jak
to
spojovat
se
sebou
jenom
vůle
z
vaší
to
spojovací
prostředek
na
to
důvěra
úplně
stačí
protože
vy
jste
by
to
která
ve
trestech
propojeno
nemůžete
nějak
částečku
své
bytosti
musí
bytosti
nějak
oddělit.
Když
takhle
bezprostředně
na
to
jdete
si
vás
pán
bůh
vezme
protože
za
jeden
konec
chytnete
chytnete
se
celý
ještě
by
vám
chtěl
říct
tady
který
vám
dneska
nedávám
nejsou
tytéž
jako
jsem
napřed
časem
protože
si
myslím
že
život
lidský
má
především
takovou
povahu
že
aniž
člověk
ví
když
má
opravdovou
snahu
dobrou
a
za
takové
vás
to
varuji
tak
stoupá
potom
vývojovém
že
příčku
takže
má
ňáké
věci
za
sebou
a
některé
věci
má
před
sebou
samozřejmě
je
tady
určité
nebezpečí
spočívající
v
tom
že
nejdeme
všichni
pohromadě
a
my
jsme
na
stejné
úrovni
takže
já
to
tak
generalizuji
o
to
by
ale
nepředpokládám
že
tě
na
té
úrovni
na
té
se
bytost
přijetí
i
před
patnácti
při
svatí
těle
ty
jsme
se
tady
vidíval
dívali
častěji.
A
proto
například
nemluvím
o
tehdejších
krizových
situacích
tak,
jako
jsem
tehdy
mluvil
já
vám
tím
úplně
jiný
jinou
rady
radu
a
jiný
přístup
mysím
si
taky
že
tohleto
všechno
dávám
pro
lidi
tyto
rady
kteří
se
nacházejí
v
těch
prvních
třiceti
letech
ježíšova
života
to
znamená
od
narození
v
betlémě
až
po
křest
jordánu
že
nejsi
nej
co
tady
určené
pro
nikoho
kdo
by
měl
tento
přes
jordán
za
sebou
až
budete
mít
k
jordánu
za
sebou
but
rady
úplně
jiného
druhu
když
jsem
začal
s
vámi
mluvit
tak
sem
vám
dával
rady
které
se
týkaly
především
záměrně
očekávání
narození
síta
věku
tyto
rady
už
vám
nedávám
jedna
jednak
proto,
že
si
myslím,
že
jste
ho
v
sobě
zrodili
a
jednak
proto,
že
jsem
už
ty
věci
s
vámi
prodebatoval
a
že
se
nechci
to
či
dokolečka
chci
aby
v
tom
mém
říkání
byl
nějaký
vývoj
upozorňuju
vás
že
kdybychom
takhle
mluvili
dále
tak
bych
zdánlivě
si
proti
řeči
potože
by
začne
dává
rady
když
jsem
tyto
už
vyříkal
které
směřují
k
tomu
aby
se
s
vedle
rady
s
tím
co
je
po
křtu
v
jordánu
a
nebo
s
tím
co
se
děje
na
kříži
protože
všechno
je
to
obdobné
jenomže
je
to
na
vyšší
úrovni
takže
rady
jsou
zdánlivě
stejné
jenomže
některé
prostředky
už
nelze
použít
i
odpadají
ani
to
ne
prostředky
které
neměli
původně
takovou
váhu
začínají
mít
novou
nový
smysl,
protože
jsme
k
nim
dorostli.
Tady
vůbec
na
té
cestě
platí,
že
se
musí
pořád
víc
do
toho
odiv
kárat
ale
nesmíme
si
myslet
že
můžeme
týmiž
prostředky
do
vystačit
až
dokonce
nejlépe
to
vyjádřil
ježíš
kristus
když
řekl
svým
apoštolům
dvojí
radu
vzájemně
si
protivící
dokud
chodili
se
mnou
a
říkal
nebezpečí
ani
mě
ani
vůli
s
ní
ani
meč
ale
až
tady
nebudu
tak
si
vezmete
všecko
i
ten
meč
i
ten
měšec
i
tu
tvoji
skutečno
budete
potřeba
nevíte
tu
dialektiku
že
ano
a
opravdu
musíme
stejným
způsobem
zachovávat
a
v
tom
jsem
přednášení
věcí
a
teď
ještě
jakým
právem
já
vás
osadě
za
lidi
kteří
sobě
zrodili
říše
myslíte
to
je
velice
jako
hezké,
ne?
Ale
asi
to
není
pravda.
Já
bych
řekl,
že
mám
pravdu.
protože
v
si
představujeme
asi
vlivem
toho
co
nám
řekl
weinfurter
o
této
cestě
že
zrození
jí
musí
mít
za
následek
nějaká
zjevení
nějaký
smí
o
tom
se
narodil
dítě
nebo
tak
nějak
to
není
pravda
to
vůbec
je
kdyby
se
vám
takovíto
zdálo
tak
bych
nepovažoval
to
za
zrození
ježíše
ve
vás
naopak
bych
to
považovali
jenom
za
vaši
touhu
vaši
představivost
a
nebo
něčím
cíp
dě
za
sílu
která
je
nám
dávána
aby
se
to
jednou
uskutečnili
žádný
jsem
nevyvázne
ještě
skutečnost
to
je
v
lepším
případě
posilování
příslib
nebo
nějaké
upozorňování
nějaké
chyby
taky
samozřejmě
odváto
ne
tydle
kategorie
snů
jsou
pořád.
Vedle
těch
snů,
které
nemají
mystický
význam,
a
které
jsou
směsicí
toho,
co
jsme
zažili
světě
tak
proč
já
vás
mám
za
lidi
který
v
sobě
zrodil
ježíše
krista
jako
nemluvně
prosím
a
proto
že
nepovažuji
za
vás
a
lidi
kteří
prošli
jednou
z
takových
základní
citu
cí
když
se
ten
ježíš
z
nás
musí
zrodit
my
se
o
tom
dali
právo
a
ta
situace
je
taková
ta
by
řekl
je
trojí
si
tak
první
nejznámější
je
taková
že
člověk
někdy
má
možno
dokázat
že
miluje
bližního
jako
sebe
a
tu
možnost
stejných
i
a
myslím
že
se
se
v
ní
osvědčili
jestliže
toto
dokážete
na
té
taková
míra
odstoupení
od
sama
sebe,
že
je
ve
vás
dostatek
místa,
aby
se
ve
vás
zrodil
Ježíš
Kristus.
Protože
není
to
kdo
se
dobře
modlí
jak
stojí
při
tom
pojednání
v
tom
pojednání
posledním
soudu
se
dost
ocitne
na
pravici
po
posledním
soudu
nýbrž
ten
kdo
komukoliv
něco
dobrého
udělal
bez
ohledu
na
to
že
nevěděl
že
to
dělá
ježíši
kristu
když
tam
přitom
poctivým
soudu
mu
říkal
pane
my
sme
tě
viděli
hladovícího
nebo
nízkého
vizme
tě
navštívili
nemocného
a
tak
dále
září
a
říkal
cokoli
jste
učiní
nejmenšímu
z
bratří
mně
jste
učinili
a
já
jsem
si
se
na
vás
a
dívám
že
vy
jste
schopni
takové
situace
zapřít
e
ta
daleko
vyřadit
za
cit
za
tý
ceta
daleko
že
jste
schopni
pomocí
nikdy
neříkám
že
vždycky
bližnímu
tak
jakoby
jste
to
byli
vy
sami.
Ta
situace
by
vypadala
tak,
kterou
jste
možná
prošli,
že
se
se
někdy
přeci
jenom
koncentrovat
li
při
té
své
vnitřní
koncentraci
tak
že
se
více
méně
odstoupil
od
sama
sebe
a
v
tom
případě
v
té
v
sobě
našli
prostoru
ve
které
bylo
místo
pro
toho
marie
říčka
ne
ještě
velkého
ale
malého
mě
je
to
také
mě
důkazem
s
tím
co
takového
dosáhli
to
že
se
po
taková
léta
od
ty
věci
zajímáte
řek
bych
neúnavně
a
předem
i
ctitelé
že
nemáte
úspěch
čili
to
je
vidět
že
tady
nějaká
zkušenost
že
s
tím
spojujete
důležitost
a
tak
mě
připadáte
jako
ten
člověk
nehorším
případě
který
byl
u
toho
je
u
toho
rybníku
bethesdy
a
čekal
na
to
až
v
té
se
schopnosti
mu
pomůže
ten
anděl
to
vstupuje
neboli
neměl
nejmenší
naději
ale
protože
tu
naději
neměl
a
přesto
čekal
tak
se
mu
objevil
ježíš
kristus
tohleto
je
důležité
velice
hezky
vysvětlení
u
ježíše
jaký
okolnosti
že
kristus
přichází
člověku
už
ale
o
dospějí
jako
ne
jako
malíček
dále
je
mi
důkazem
že
jste
to
prožili
to
že
ste
dělali
určité
přípravy
že
jste
určil
způsobem
modifikovali
svůj
život
že
jste
ho
stylizoval
k
já
tomu
říkám
že
nejste
schopni
dělat
takový
věcí
které
dělají
lidé
a
že
to
neděláte
protože
protože
je
to
ctnost,
ale
že
opravdu
vám
nějakým
způsobem
záleží
na
té
věčnosti.
Čili,
že
máte
děláte
přeci
jenom
z
lásky
k
bohu
že
to
neděláte
vypočítavosti
tak
to
jsou
takové
tři
onen
ty
které
si
že
jeden
z
nich
se
na
vás
pasuje
kterýkoliv
a
proto
počítám
s
tím
že
se
vás
ježíš
kristus
radil
ovšem
upozorňuju
vás
na
jednu
věc
když
se
ten
ježíšek
narodil
tak
ne
všichni
o
tom
věděli
vodě
o
tom
svatý
josef
panna
maria
viděli
o
tom
ty
ubozí
malí
opravdu
nepatrní
pastýři
kteří
poblíž
pásti
své
ovce
a
tak
vám
musí
být
je
kdo
to
ve
vás
víte
se
ne
vás
narodil
ježíš
kristus
tak
o
vás
to
ví
osvícený
rozum
josef
ten
to
ví.
A
kdykoliv
se
setkáte
s
nějakým
osvícením
svého
rozumu,
tak
se
dovídáte
vlastně,
že
se
vás
ježíš
kristus
protože
on
ta
osvícení
měl
vždycky
proto
aby
to
nějakým
způsobem
tomu
ježíš
kovy
pomohlo
dál
je
to
viděl
a
padání
to
té
nesmrtelná
duše
to
se
těžko
dovíte
že
to
ví
a
těžko
odtamtud
vystát
vědomost
o
tom
kdo
to
ví
a
jak
ona
to
ví
ale
dá
se
to
taky
vědom
to
rozebírali
tak
bychom
mohli
najít
tuti
byste
to
dovídali
že
on
na
to
ví
dále
to
viděli
ti
drobní
že
ti
mají
pastýři
a
proč
to
věděli
v
jedli
to
proto
že
pásky
ovce
nedaleko
betléma
nedaleko
toho
místa
kde
se
to
děl
ježíšek
to
je
symbol
je
velice
pěkně
postaven.
Všichni
z
nás,
všechny
naše
vlastnosti,
které
se
pohybují
nedaleko
toho
místa,
zase
řečeno
symbolicky,
kde
se
má
zrodit
ježíš
a
všechny
ty
vlastnosti
které
představují
poklidné
pasení
stáda
třeba
ve
ně
to
bylo
ve
mně
to
znamená
nepoznání
si
to
vlastnosti
jsou
dříve
nebo
později
odívání
schopností
aby
se
skrze
ně
projevila
ta
radost
která
potkal
lidstvo
se
zrodil
jeho
spasitel
a
já
si
myslím
že
aspoň
vzdáleně
takovou
radostně
kdy
pociťovali
bez
příčinou
a
jestli
tomu
tak
bylo
tak
to
byl
ten
pastýř
který
ve
vás
pásti
se
dá
ský
do
o
tom
věděli
tehdy
byli
svatí
Tři
králové
a
viděli
hvězdu,
která
vycházela
na
východě
a
předcházela
je
na
západ,
aby
dojít
do
toho
betléma
ale
té
velice
krásný
symbol
taky
se
totiž
každý
dost
v
kom
se
zrodí
ten
ježíš
ten
rozsvítí
jdu
tam
na
tom
nebytí
zasvěcenců
takže
ten
člověk
je
vidět
tam
to
jeho
světlo
tam
září
není
možno
tajit
a
jestliže
tam
vaše
světlo
září
tak
v
té
museli
to
ježíška
v
sobě
narodit
a
proto
že
tam
září
tak
je
mi
to
důkazem
že
jste
ho
navodili
no
a
kdo
tečnění
děl
nevěděl
to
například
herodes
to
znamená
ten
obyčejný
panovníkem
neví
a
toho
máte
všichni
až
spoušti
a
tento
tajné
ví
a
A
z
toho
vy
usuzujete,
že
jste
toho
nedosáhli.
No
to
je
chybné.
Ten
to
nikdy
anebo
dlouho
vědět
nebude.
ten
ten
než
ten
se
poddá
to
vždycky
nejde
nepřá
tak
to
jsou
ty
momenty
pro
tedy
já
dneska
mluvím
jinak
ano
já
vás
dneska
chci
naučit
jenom
jedné
jediné
pravdě
vlastní
přes
to
takhle
rozpadá
croce
dlouze
a
to
je
ta
jediná
pravda
kterou
ježíš
kristus
řekl
pro
celá
po
této
dlouhé
období
řícti
let
a
vysloví
ve
síto
nás
ti
letech
v
tom
chrámu
zdali
nevíte
že
musím
být
v
tom
co
je
mého
otce
a
řekl
s
ním
rodičům
to
paní
maria
chaty
josefovi
to
znamená
já
vás
chci
dneska
dostat
do
situace
kde
byste
uvěřili
a
snažili
se
o
to
a
vrostli
do
takové
výše
že
byste
museli
museli
být
v
tom,
co
je
vašeho
Otce,
že
byste
nemohli
být
někde
jinde,
víte?
A
víte
to,
právě
jsem
dneska
vy
ale
s
prová
ten
moment
těch
krizový
třebas
drobných
situací
protože
ty
mohou
z
každé
situace
vás
odvést
k
tomu
co
je
vašeho
otce
neboť
jeho
je
ten
stav
klidu
jeho
je
ten
stav
míru
něho
je
ten
stav
poznání
který
stereo
vyplývá
a
ta
existence
a
všechno
ostatní
co
stoho
vyplývá
čili
chápete
proč
dneska
vám
takové
rady
nedávám
nějaké
jiné
já
vás
považuju
za
lidi
zralého
věku
to
znamená
zahynu
tou
lidskou
existencí
která
je
schopna
tohoto
spojení
co
si
o
tom
můžete
myslet
a
chcete
já
jsem
vám
nikdy
nestavil
bulíky
na
nos
ani
se
vám
co
nesliboval
co
by
nebylo
dál
ne
nó
neska
říkám
že
ste
schopni
ne
proto
se
si
to
myslíte
nebo
nemyslíte
to
je
nerozhodující
ale
že
máte
rozvinuté
lidství
a
jako
takové
když
budete
zachovat
ty
principy
které
ježíš
kristus
stanovil
a
to
jsou
jednoduché
že
musíte
být
v
tom
co
je
našeho
otce
nic
víc
a
nebe
te
dále
rozvíjet
svoji
existenci
světsky
prosím
tak
budete
to
znamená
budete
chtít
platnými
členy
této
společnosti
neboť
rezignovat
na
činícího
tak
Tak
harmonicky
se
budete
vyvíjet
směrem
k
Jordánu.
Tady
by
mohl
vzniknout
dojem
že
vlastně
vám
jednou
do
za
ní
asi
cit
let
ze
známe
pole
ova
a
že
jsem
ne
vás
posiloval
vaše
já
já
jsem
si
naopak
vědom
toho
že
by
se
bohužel
nectíte
být
na
té
úrovni
a
vy
si
myslíte
přesto,
co
já
tady
říkám,
že
to
asi
není
pravda.
Já
bych
vás
chtěl
z
tohoto
bludu
vyvést.
Ono
totiž
je
zapotřebí
člověk
vycházel
ze
správného
sebepoznání
když
člověk
se
příliš
přeceňuje
ně
to
chyba
když
se
podceňuje
to
také
chyba
a
vy
já
doufám
jste
na
takové
úrovni
že
jestliže
něco
máte
od
boha
tak
si
to
nepřivlastňuje
te
nebo
najít
si
to
nepřivlastňovat
nepovažujete
za
své
a
že
víte
dobře
že
milost
za
milost
sebere
a
že
to
milost
která
vás
zavazuje
já
ve
vás
tento
závazek
vidím
protože
když
se
takhle
pořád
týká
za
tímtéž
účelem
nějak
byste
klepali
nýbrž
jsem
byste
tímto
věci
prohlubovali
ty
znalosti
tak
je
mi
jasno
že
vám
tyto
věci
jde
a
se
tedy
budete
chtít
na
na
podkladě
stavu,
ve
kterém
jste,
jí
dá.
Vono
je
dobře
vědět,
kde
člověk,
protože
pak
se
může
na
mapě
jsme
si
tady
je
říkali
i
nejlepší
na
let
mapy
nemůže
ví
správným
směrem
když
nevím
kde
se
na
té
matná
je
třebas
hostem
se
ono
je
zapotřebí
si
udělat
nějaký
prostor
kolem
sebe
a
ten
prostor
vniká
tím
sebepoznáním
sebepoznání
viděné
které
by
nemělo
vstupovat
v
bylo
správné
vstupovat
člověku
do
hlavy
protože
si
by
toto
poznání
neměl
tak
by
si
těžko
mohl
udělat
pespektivu
své
cesty
těžko
by
si
mohl
naplánovat
další
svůj
činnost
já
sem
neuznávám
že
nějaké
nějaké
nebezpečí
v
tom
je,
když
se
to
člověku
řekne.
Já
napří-
například
ze
začátku,
když
jsem
byl
si
vědom
dokážu
si
myslel
že
to
dokážu
já
neumím
a
že
při
kolikrát
že
to
byla
od
boha
ale
není
možné
tu
milost
nemít
po
tolika
letech
dobré
snahy
to
si
musíme
uvědomit
že
nemůžeme
být
tam
kde
jsem
byl
před
tím
kdybyste
to
srovnávali
že
s
tím
stavem
tehdejším
takhle
si
jenom
musíte
nějaký
pokrok
poznat
a
já
eště
bych
taky
chtěl
říct
páky
půjdete
poznámky
dát
návod
jestliže
tedy
se
vás
zrodil
kristus
tak
to
neznamená
že
se
v
každém
z
vás
hodil
stejným
způsobem
tam
se
nám
to
v
bibli
líčí
jako
jednorázový
akt
ve
ve
skutečnosti,
jak
jsme
si
často
už
říkali,
ty
jednotlivé
stupně
se
vzájemně
prolínají.
Třebas
my
postupně
zrozujeme
v
sobě
Krista.
My
kolikrát
ještě
necháme
umřít
to
malinké
co
a
zrozené
neví
něko
a
na
svého
znovu
rodíme
to
všechno
je
možné
to
v
tom
obrazem
nemohlo
být
znázorněno
tam
to
bylo
ježíše
na
jedno
názor
že
ho
na
jedničku
bych
tak
řekl
tam
na
jedničku
nikdo
za
nás
neděláme
čili
je
taky
možná
že
potom
co
jsem
vám
řekl
že
jste
schopni
třebas
někdo
ho
v
sobě
zase
zabít
ale
je
nemusíme
vždcky
na
tomto
světě
voze
dvou
se
to
menší
je
nevědí
jste
nositeli
toho
krista
než
to
nevědět
protože
to
už
se
jedná
v
kvalitativně
jinak
jakmile
se
jednou
tam
nositeli
ježíše
krista
tak
už
přeci
jenom
jsme
mu
bližší
a
když
to
víme
že
jsme
jeho
nositeli
a
když
nemusíme
čekat
až
nám
to
ježíš
kristus
přímo
takhle
řekne
jak
se
stalo
mnohým
světcům
že
to
musel
říct
že
to
ti
o
tom
taky
pochybovali
když
na
to
nemusíme
říkali
to
sami
víme
tak
už
můžeme
od
dodneška
jednat
jako
ti
kteří
ho
nosíme
upozorňuju
vás
ne
na
jednu
maličkost
proti
například
svatý
antonín
paduánského
ježíš
kristus
jedno
jako
malé
dítě
přeci
už
dávno
myš
kristus
vyrostl
z
toho
děti
protože
bylo
mu
ukázáno
že
má
jednat
jako
dítě
a
že
má
jednat
jako
matka
nitě
ten
obojí
ano
symbol
ježíšova
dětství
neschopného
se
bránit
samo
o
sobě
k
tomu
herodesovi
a
tak
dále
jenom
za
pomoci
nesmrtelné
duše
nebo
si
osvícena
rozumu
to
je
velice
dobrá
poučka
vy
víte
přesně
teďka
kdo
vám
že
pomocí
To
je
důležité.
A
co
vás
čeká.
A
právě
potom
to
budu
vypisovat
v
tom
spisu
dál.
Tak
se
to
chápat
to
je
jedna
věc
a
druhá
věc
je
že
víte
přesně
o
tom
jakými
vnitřními
prostředky
můžete
k
tomu
otci
víte
dobře
že
si
tě
po
těch
v
době
ke
třiceti
let
ježíš
kristus
nikdy
veřejně
nevystupoval
i
v
tom
chrámě
tam
se
prostě
držel
a
odpovídal
na
otázky
a
kladl
otázky
odpovídal
a
karel
otázky
ale
sám
si
tam
nezačlo
nebo
se
takového
tím
je
taky
řeč
jak
se
máte
chovat
k
tomu
co
jste
sami
nabyli
víte
to
proto
se
vám
to
musel
říct
protože
toto
znaje
menší
e
z
toho
vyplývá
že
toto
všechno
budete
vědět
o
dodneška
nebo
to
Já
vám
to
potom
ještě
detailně
v
tom
spisu.
A
potom
taky,
když
se
naučíte
tohleto
správně,
s
tímhletím
jednat
víte
potom
stavu
v
kterém
jednáte
tak
potom
nebude
tak
těžké
například
překonat
toho
satanáše
na
poušti
až
se
ocitnete
se
jordánu
ještě
nejsem
se
musím
vrátit
k
tomu
zrození
toho
ježíše
řekl
jsem
vám
že
je
to
postupný
stav
samozřejmě
když
je
vaše
koncentrace
matná
ale
přesto
nějaká
se
zase
vnitřní
spojovací
modlitba
přesto
nějaká
poctivá
je
to
například
snaha
po
tom
spojení
jak
tady
všichni
rodíte
ale
je
matný
účinek
to
znamená
že
si
sami
nerozumíte
a
nevíte
že
si
dostatečně
nepřejete
to
znamená
ne
že
se
taky
neodevzdáváte
hlavně
to
není
přejeta
neodevzdáváte
se
tak
to
taky
matný
účinek
to
znamená
to
A
to
zrození
Krista
je
takové
jenom
několika
procentní.
A
všechny
ty
účinky
z
toho
pocházející
jsou
také
jenom
několika
procentní
ani
říkali
že
to
nevadí
že
totiž
tolik
to
nevadí
že
když
dáme
ni
člověk
postupuje
už
od
jordánu
dál
a
zároveň
postupuje
už
od
zmrtvýchvstání
dá
jakmile
někdo
už
nastoupí
tuto
nadstavbu
tak
už
jde
také
od
jordánu
tak
už
je
také
opřít
totiž
tam
to
muselo
být
časově
rozděleno
ná
bys
to
vůbec
pochopilo
ale
tady
čas
a
prostor
nehraje
žádnou
roli
v
této
oblasti
i
když
uskutečníte
do
určité
míry
zrození
ježíška
tak
se
do
při
sem
menší
měli
ale
do
určité
míry
zrození
jordán
rození
např
v
tom
hrobě
ano
a
do
určitý
míry
dokonce
sem
to
takle
tak
nepatrné,
že
se
to
nedá
vůbec
postřehnout.
Vstupujete
na
nebesa.
Tím
spíše
do
ráje.
Takže
máte
stavy
radosti,
které
nejsou
vysvětlitelný
zevní
příčinou
tohleto
všecko
například
říkal
už
jiná
paní
tady
bez
ní
paní
brtnová
toto
všechno
zažívat
pro
jsem
pozná
že
tyhle
tou
tam
jsem
tu
sem
podrobně
se
nová
ne
jako
vás
ta
chodila
ke
mně
já
jsem
si
mohl
detailně
o
tom
vykládat
o
to
jsem
měl
jasný
pře
to
kde
je
no
a
tak
když
tohleto
všecko
víte
tak
vy
musíte
to
udělat
přesně
plán
může
by
také
teba
vidět
protože
některé
prvky
nebudete
moci
potřebovat
některé
prostředky
budete
muset
zrušit
třeba
já
řeknu
hned
tak
ten
ježíš
musel
utec
do
víta
ale
nebyl
tam
tam
byl
někdo
nějaký
rok
nebyl
tam
pořád
vy
taky
si
musíte
uvědomovat
že
musíte
občas
utíkat
protože
se
na
jak
vám
říkám,
je
to
na
pokračování
u
každého
z
nás.
Není
to
jednorázové.
Občas
musíte
utíkat
do
světa.
Egypt
je
svět.
A
tam
hledat
oporu
proti
Herodesovi,
proti
svému
rozumu,
ve
světě.
tohleto
samo
o
sobě
já
budu
muset
vysvětlit
naší
přednášce
tedy
nebude
ska
říkat
ale
kdyby
to
člověk
nedělal
tak
zanedbá
to
hlavní
že
totiž
nebude
vás
na
od
nebude
ryba
na
svůj
rozum
bude
zakolísá
na
své
cestě
a
bude
předčasně
končit
nebude
moci
dál
musí
se
svým
způsobem
stříci
přílišných
rozumových
rovnou
začátku
na
který
nestačí
kterýho
neklidný
ano
protože
mu
pořád
rozum
a
že
ta
a
ty
na
to
si
takhle
ti
na
tom
a
takhle
mu
to
rozebírá
ruce
zatím
satan
s
podobě
rozum
herodesa
a
toho
tomu
nesmíme
nesmíme
dopřávat
sluchu.
Prosím,
rozumné
je
to,
co
mě
nezneklidňuje.
To
je
rozumné.
A
síla
uskutečnění
není
ve
mně
ta
je
v
bohu
do
jakým
je
se
mu
odevzdám
takové
lite
spojuju
této
síly
do
se
přístupni
této
síle
až
do
jordánu
můžeme
mít
za
to
že
správné
rozví
svoji
světskou
činnost
rozvití
tak
abychom
byli
co
nejplnější
mi
činy
této
společnosti
neboť
když
se
neosvědčíme
v
tom
co
bychom
nazvali
malé
v
tom
malém
jak
říkal
ježíš
kristus
nemůžeme
se
osvědčit
v
tom
velkém
ovšem
postupně
se
máme
učit
k
tomu
a
tak
jsem
to
tam
přednášel
k
tento
spisu
abychom
s
tímto
životem
nehospodařili
jako
se
svým
nýbrž
jako
hřivnou
ten
nám
vlastně
žena
a
to
už
je
to
už
tím
přechod
k
Jordánu.
Jestliže
já
totiž
hospodařím
s
tou
hřivnou,
která
je
mi
předána,
jako
s
něčím,
co
není
mé,
a
když
já
postupně
za
tu
hřivnu
nepovažuji
tu
nebo
onu
vlastnost
kterou
jsem
získal
svým
vývojem
nýbrž
celý
svůj
život
tak
jsem
schopen
vstoupit
do
jordánu
a
tam
se
podvolit
komkoliv
kdo
kdo
mě
zprostředkuje
toto
poznání
vlastní
synovství
božího
betonu
na
to
že
ten
kdo
to
dělal
svatý
jan
pytel
o
sobě
řekl
a
to
ke
mně
jde
ne
beránek
boží
který
má
říci
je
ta
nejsem
schopen
jsem
hodem
aby
třebas
jenom
rozvázal
ne
jeho
opánky
je
to
tak
nějak
to
říkám
ano
a
a
on
chce
abych
ho
já
tady
eště
a
ježíš
kristus
Ježíš
Kristus
ho
přesto
měl
k
tomu,
aby
ho
křtil.
To
znamená,
my
musíme
navázat
na
zkušenosti
minulé.
ty
zasvěcenec
ke
zkušenosti
které
jsou
tam
symbolizovány
tím
janem
křtitelem
kruté
to
zasvěcení
kterému
nikdo
z
nás
neujde
a
které
musí
být
provedeno
v
tomto
méně
před
tím
nemusí
být
to
nemusím
dojem
se
stýkáme
s
nějakou
bytosti
neměl
co
takového
a
potom
jakmile
toto
dosáhneme
tak
se
musíme
ocitli
v
něčem
těch
je
se
před
tím
říct
nemuseli
že
musíme
dokonale
potřít
ve
já
time
se
mohli
oddat
nějakou
vlastností
třeba
součinností
to
není
to
celý
člověk
tu
činnost
nemohli
jako
na
tady
říkám
zaměřit
jako
na
službu
boží
ale
potom
se
chce
abychom
se
stali
celého
svého
já
neboť
hned
potom
ježíš
Ježíš
Kristus
zkoušen
od
satana,
jestli,
a
ten
satan,
to
je
já,
jestli
bude
sloužit
sobě
nebo
Otci.
dal
přednost
otci
a
sloužili
jemu
čili
to
bylo
vítězství
které
musí
potom
tam
člověk
dobýt
a
tím
se
stává
učitelem
ano
samozřejmě
u
člověka
to
neprobíhá
takhle
plně
jako
třebas
u
toho
ježíše
protože
to
je
všechno
jako
říkám
se
nestát
podívejte
se
tady
mám
další
veta
že
když
vás
naučím
zvyšovat
úroveň
toho
denního
života
takže
v
něm
něm
nebudou
nakonec
stylizovat
ce
že
se
vám
bude
dobře
dařit
a
zapomeneme
třeba
o
svůj
úkol
a
nebudete
tady
sázím
násiného
názoru
jestliže
opravdu
to
takhle
ten
svůj
život
budete
řešit
ježíšem
jak
vám
to
radím
té
řešení
ježíšem
a
ne
sám
se
sebou
tak
přestanete
postupně
žít
vy
tolik
a
začne
víc
žít
ve
vás
Ježíš.
Budete
potřebovat
čím
dál
tím
víc
s
ním
spolupracovat.
A
budete
nešťastni,
kdybyste
s
ním
nespolupracovali.
toto
praktikovali
delší
dobu
a
to
by
stačilo
trpělivě
to
praktikovat
nikoliv
myslící
tak
byste
bez
toho
už
nemohli
být
živi
a
tím
byste
se
dostávali
na
takovou
úroveň
že
sice
normální
krize
by
vás
nepřeváděli
z
víry
ale
dospívali
byste
byly
byste
schopni
projít
i
větší
vyklizení
které
budete
muset
projít
protože
budete
muset
překonat
celou
tu
minulost
která
je
za
vámi
a
celou
tu
budoucnost
která
je
před
vámi
A
to
je
existence
celého
vesmíru
před
vámi
a
za
vámi.
Tu
budete
muset
překonat.
S
tím
je
spojena
ohromná
krize.
budete
daleko
dokonaleji
připravení
překonáváním
nějakých
vůbec
krizí
nevystačí
te
překonávat
tuhletu
krizi
totiž
musí
člověk
překonat
z
toho
důvodu
že
není
oděno
bytosti
od
ostatního
vesmíru
je
součástí
tohoto
vesmíru
a
na
něj
se
stahuje
nerozdílně
ten
zákon
toho
satanáše
jak
nestihne
ka
nazvali
to
znamená
to
statického
pění
na
tom
kde
jsme
a
od
něho
chce
vybřednout
sám
pro
sebe
ze
začátku
a
ono
to
není
možný
on
musí
na
sebe
vzít
úkoly
rozumíte
které
pomohou
jiným
on
si
to
musí
jakým
způsobem
posloužit
tak
nemohl
to
se
o
krizi
deště
do
se
tyto
úkoly
vědomě
budete
přejímat.
A
tady
mám
dotaz,
jak
je
to
s
tím:
milovati
budeš
Pána
Boha
svého
z
celé
své
či
mysli
se
zničivši
a
tak
dále
to
už
je
všechno
nese
napřed
ze
své
stane
celého
víte
tady
totiž
já
vám
to
dneska
vysvětlím
očima
není
má
vaším
očima
to
znamená
kam
jsem
dneska
obrátil
váš
pohled
tetra
vám
to
budu
stran
ale
a
to
kážu
a
ti
budeš
ten
ho
co
celého
to
znamená
citové
situace
té
se
objevu
zasít
ě
před
tělesa
zanáší
naše
srdce
dejme
tomu
někam
co
co
bychom
nemohli
nazvat
láskou
citovou
v
pravým
slova
smyslu.
Například,
dejme
tomu,
nedá
víte
nebo
někomu
máte
odpor
citová
záležitost
ano
a
to
asi
byste
nenazvali
že
je
to
milování
srdcem
nebo
z
celého
srdce
ale
tu
se
za
nenáviděni
kterého
se
se
nebo
nebo
oživování
se
s
celého
srdce
to
je
pořád
si
pořád
city
že
rozčiluje
tak
takové
to
situace
zcela
odevzdávat
například
ano
bohu
znamená
znamená
milovat
ho
srdce
na
této
úrovni
když
to
člověka
popadne
si
nesmí
myslet
si
to
věci
jsou
pro
někoho
kdo
schopen
ratio
a
nebo
letět
radovati
římané
na
té
víte
ne
najdete
schopen
vylito
naučené
e
protože
srdce
potom
si
žije
zase
po
svém
po
takové
modlitbě
i
když
se
člověk
rozplamení
v
ní.
A
pak
člověk
sedí
na
dvou
židlích.
jednou
se
dopravě
při
modlitbě
a
chodíte
dostane
mě
třeba
nešikovností
ženy
nebo
manželky
nebo
tak
nebo
nějakýho
člověka
kanceláře
a
to
je
jedno
povězme
cíli
kdyby
člověk
zachovával
důl
jednotu
si
znamená
by
to
je
jestli
je
někdo
vstupuje
do
není
ať
citem
rozumem
viděním
veslem
jakýmkoliv
tak
jiný
kdy
to
není
nikdo
jiný
nech
ježíš
kris
protože
cokoliv
se
děním
síto
naivně
se
udělali
čili
já
jsem
tady
zkoušen
kristem
jestli
ho
mám
rád
a
jestli
ho
nenávidí
nebo
tak
v
celém
mysli
milovat
když
se
neseslal
klesli
Tak
dneska
jsem
od
vás
chtěl,
abyste
další
poučce,
kterou
jsem
vám
předtím
neřekl-
neříkal.
Já
pořád
přidávám
malinko
a
a
vy
to
hořel
z
tak
neboť
ježíš
kristus
říkal
zesílení
ale
oheň
když
toho
říct
tak
je
to
v
neučím
pořádku
a
tak
já
taky
tomu
malinko
na
po
nebo
v
pokud
mě
dovolíte
tak
veškeré
mysli
jestliže
vy
například
dnes
po
této
malinké
poučte
dostane
s
kanál
budete
svou
mysl
hlídat
abyste
se
s
ním
ne
daroval
od
boha
a
vy
se
darujte
vždycky
když
je
neklidná
tak
musím
vám
říci
celou
myslí
na
té
úrovni
na
celé
ste
na
bohem
Bohem
jdete.
Jestliže
nadto
ještě
máte
svou
vnitřní
koncentraci,
svou
vnitřní
modlitbu,
při
které
celou
mysl
aktivně
upřete
na
boha
tak
to
je
vrchol
co
můžete
udělat
a
nemusíte
se
vůbec
na
zažívání
to
je
na
každém
stupni
to
celou
myslí
svého
já
nevím
eště
na
tom
stupni
na
kterém
ví
co
je
to
celá
že
co
je
to
mysl
taky
nějaká
mysl
je
nám
ne
no
víte
a
mě
obsaženo
už
všechno
jako
ho
to
ne
myšlenky
dokonce
ta
nepřemýšlí
a
když
já
potom
budu
něco
z
této
mysli
tak
já
musím
obětovat
i
v
to
podívejte
se
například
ježíš
kristus
obětoval
všechny
ty
svý
schopnosti
že
ho
který
měl
i
v
té
mysli
v
těch
činěn
všem
to
se
na
nad
ním
zatím
nás
nese
protože
tyto
dary
nemáme
nemůžeme
dát
nic
než
co
máme
osla
to
bychom
dávali
s
to
nemáme
když
to
nemáme
k
dispozici
tak
lépe
řečeno.
Když
to
máme
k
dispozici,
tak
to
můžeme
dát.
Máme
toho
málo,
buďme
strašně
rádi.
Já
jsem
vždycky
velice
se
toho
má
málo
že
se
s
tím
li
podpořím
to
je
to
přehlednější
je
to
naše
to
chá
zajde
no
ale
věk
je
víme
dost
a
neměl
na
to
či
třeba
že
to
tam
abys
to
se
na
té
na
řikat
tamami
celou
silou
j
jsem
si
o
s
t
a
on
to
tak
to
veškerou
silou
samo
sebou
to
nejvyšší
co
se
v
této
lásce
k
bohu
může
vyskytovat
ale
bylo
by
to
asi
tím
způsobem
že
člověk
musí
mít
nějaký
řád
hodnot
jak
to
bylo
v
tom
otčenáši
už
tam
vysvětleno
jak
to
ježíš
kristus
mínil
a
tak
má
předtím
jenom
větší
silou
usilovat
o
to
království
boží
a
spravedlivost
jeho
ne
o
cokoliv
jiného
ne
proto
že
by
to
pro
sebe
chtěl
ale
protože
ví
že
je
to
nejužitečnější
všeobecně
užitečný
jí
záležitost
kterou
se
řeší
všechno
ostatní
a
které
člověku
při
zpřístupňuje
řešení
vše
životní
záležitosti
nejenom
pro
něho
samého
ale
i
pro
všechny
který
on
radí
nebo
ne
které
má
li
o
tom
moc
k
tomu
neřeknu
protože
to
je
opravdu
těžké
to
odvolávám
na
ten
spis
té
začíná
napřed
tím
srdcem
a
teprve
potom
přidává
k
tomuto
ostatní
podívejte
se
tady
je
nebezpečí
jedno
někam
do
zasedám
tom
spisu
že
když
vám
to
rozpitvává
tak
máte
dojem
stále
větší
složitosti
a
nemožnosti
dosáhnout
toho
během
jednoho
v
těle
a
jestli
vás
budíte
leen
dojem
tak
je
to
celkem
dojem
správný
protože
protože
vlastní
silou
nikdo
nikam
nedošel
a
když
vám
ukazuji
co
všechno
je
třeba
překonat
tak
nezapomíná
nikdy
říci
a
je
si
to
neříkám
do
často
tak
se
eště
na
pravím
na
konec
a
v
závěru
to
řeknu
není
na
nikdy
říci
že
silou
boží
všechno
děláme
a
že
právě
tím
že
se
odevzdáme
této
síle
necháváme
jí
na
sobě
více
působit
že
totiž
milost
potom
dostane
od
boha
a
pomocí
této
milosti
další
milost
a
tak
dále
to
tam
doufám
často
opakuji
ale
říkám
to
ještě
jednou
abyste
si
nemysleli
že
je
nutno
toto
všecko
jak
on
to
říkám
prodělávat
nějakými
stavy
není
zapotřebí
je
to
třeba
je
a
přesto
přejít
o
tom
není
pochyby
do
do
troufá
od
sebe
odstoupit
do
takové
míry
že
se
vzdá
opravu
totálně
sama
sebe
tak
se
přesvědčí
že
pán
bůh
si
ho
vezme
a
pak
se
řečí
taky
ještě
o
dalším
jestli
je
schopen
dát
svůj
život
a
nebo
není
schopen
já
mohu
mluvit
za
sebe
že
já
jsem
nikdy
nebyl
schopen
dát
svůj
život
tak
jak
jsem
si
to
předtím
představoval
a
ti
představoval
že
by
bylo
to
mě
to
nejkrásnější
a
bystostí
chy
potom
co
jsem
před
dověděl
o
cílu
svého
života
dát
svůj
život
celý
dát
svůj
život
a
kdykoliv
si
pán
bůh
oni
pořád
dál
já
jsem
ho
odmítl
dát
já
já
neříkám,
že
jste
stejně
špatní
jako
jsem
já.
Ale
když
vidím,
že
neumíráte
dostatečně
rychle
vnitřně
nevidím
chybu
nestranně
boží
že
by
vás
vedou