Karel Makoň: kotouc-C02-b (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

to letního a ne boha všechno a tak dále to je velice mlhavé po vám říkám že je dobře se tomu učit na malých případech ze kterých sice nevzejde hned nebo jasný pojem o s to si věčném ale něco člověku začne narůstat neviditelně napřed a čím dál vídně se budete v pravém slova smyslu cítit těhotným novým životem vám taky ještě budu muset vysvětlit aspoň takové tři případy je to tam napsáno v tom úzká číslo pět aspoň si případy kdy člověk rodí v sobě ježíška o vině přímo zákonitě a to potom to se mi stalo právě tehdy při tom první odevzdání a to potom nemůže bez něho vy živ aspoň se snaží všemožně ho držet na živu i když mu to Ježíšek eště nic nenapovídá, protože je nemluvně ale to velikou výhodu, cítí v sobě nový život. to nikomu četli co ta je ale je o tom přesvědčen že ten život sobě a že mu musí všemi silami sloužit jsem od chvíle těch sedmnácti lze se to neví že se a protože mu byl nesmírně drahý tento pocit totiž zbavil všech obtíží které jsem předtím měl z životní řešením to potom ty doby padlo všechno tak jsem byl za tohleto mu vděčen čistě prospěchářské vystav řekl to bude méně saně nebude stane ten pocit bude reálný a že to prospěcháři tam nehrálo tak velkou atd další dotaz jak je to možné že od boha všechno jde k bohu se všechno se to vrací a všechno se k Bohu tedy vrátit. A jak to bude, kdy se to stane je to moc možné když pořád přibývá lidí a myslíme si taky že ty lidi kteří přibývají nejsou znaky nejlepší a pak že ji hodně to tvých a kdy to tedy jak to mám tady starost nová na boha že to asi nedokáže na zařídit ten pořádku to je to uznávám vymítal ost li tak to ne závora taky za něho více a jsem vždycky rozuměl všem věcem než pán bůh to je moje analitika a i s tím na dělal strašně těžkostí o strašně těžkostí a ale to přesto povím jak umím totiž my pořád zapomínáme na jednu věc mysli myslíme že tady dejme to je tři a před lidí že je tady tři a budu milady duší ne je tedy duše jedna a proč přibývá těch lidí protože ten vesmír se dostává aspoň jako vidíme očima pozemšťana do takové situace, že se úkol který na sebe ta vesmírová duše vzala musí pro jeho složitost těchto fázích rozdělit na mnoho drobit na do mnoho drobečka na mnoho částí takže dejme tomu ten úkol který probíhal před nějakými je a tisíci tří tisíci lidmi lety me u jedné deset tím lidstva po celou počtu dneska probíhá de setkat větším počtu lidí proč to neznamená že by nějaký nový člověk se stane musel vtělit nýbrž že ta duše ten úkol děla mezi více lidských bytosti řekl by to takhle: my třebas v sobě nositeli úkolů, kterých třebas sokrates a a a nějaký lotr na kříži ale ani to všecko to je sklad druhé straně že vy to pět úkol by nemohl být splněn tímto způsobem tak je rozdělen na mnoho bytosti lidských aby se mohl vůbec unést v této fázi složitosti a v této fázi řek bych pokročilého soudu to fáze pokračuje o soudu kde by zdaleka jedinec nemohl ten úkol lidsky unést kdybych bylo málo no se musí to co dříve se ten člověk přenést na třebas padesát to tisíc mil co tých nesnesl jeden člověk pro tu jednoduchost chýší ho života a pro tu složitost dojmů a komunikací které deska myšlení zenových které doléhají na člověka činy neděle nedělejme si iluze, že de tady o nějakých tři a půl miliardy duší o jednu duši o jeden úkol rozdělení úkol jedné jediné duše na mnoho individuí čili je to velice snadno řešit ješitné bůh považuje nebo ta nesmrtelná duše považuje za nutné tento úkol o to krát dolovat a příště třeba bude považovat ho za účelného nerodilo úplně třebas odvolat život této planety lidský život této planety to je také možné to nic neříká o tom jestli úkol nebyl řešen nebo řešení všechno vono nebo nevědomou tady v tom není obsažena odpověď na odpovědi jedině v tom záznamu ten smrtelné duše v tom se mi nevyznáme jenom když člověk je na duhovní cestě tak je svědkem této věci Mluvím z vlastní zkušenosti, že třeba byl nositelem určitého úkolu se od z toho záznamu připravení ho pro něho z minulosti byl nositelem tohoto úkolu třeba sem byl éterem určité úkoly těch sedmnácti let jakmile jsem podal jiný způsob života za správný tak najednou někomu úkolu přidali dalších padesát prosím nepřeháním k tomu jednomu dalších padesát jakmile sem malinko postoupil to byla si tak ze a půl roku tak přináší ch tisíc úkolů jo a vy se si tohleto zjistil na sobě, tak se jsem si řekl: tohle- tohleto chlapče, neuneseš. A utíkal jsem od toho. Teprve se dověděl, že sám to nepo- nikdy jak on tady dneska vykládám že je někdo ochoten za prosit abych to mohl unést a to nemusel nevlastní šila včas tím že se nedá ne teprve pak jsem tak řekl tak dobře a je jsem se dobře dalších několik tisíc úkolů ne bylo předáno jak to můžu vědět o vole toho jsem se dovídal postupně o těch že hájící vtěleních kdy jsem vám tady třebas líčil ten sem toho vám líčím zatím jenom smiřte jaksi strávit tak byste řekli je svatá se namítá ten stav bez jsem kde jsem bez tom pokoji v noci a dívám se se na vědou o bohu a ty dětičky sestoupil do toho pokoje poměrem nádhernou bytost kterou jsem považoval za se nesmrtelnou duši A tahleta bytost odvedla do takového velkého sálu, kde byli různí tak to na plný u lidí a ze klamně ovšem beze slov že klam je toto jsou všechno tvoje minulá vtělení se na cestu a teď jsem viděl že ty lidi byli v různých odění ch an by je různými jazyky taky jendu stánky do všemi možno a tím sky řecky celým možným jazyky teď ti ale oni si všichni rozuměli přestože může každý bučí o nic všichni to bylo vidět jak jeden druhým koutku je že vůbec nejsou nedostatcích testu eticky tenisky ale vůbec si dveře kázali A já, ačkoliv jsem věděl, že mluví ten persky a ten řecky dále jsem ji všem také rozuměl česky ale i šel jsem pochybnou řeč proto bylo mně předávání těch úkolů ale také těch schopností také toho stupně dosažení to nesmíme si myslet že když vám věčná nějaký úkol je nám k tomu taky není předána ta zkušenot která s tím úkolem byla spojen když dovedete dalšímu úkolu tak musí tomu se také patří řek bych začnou zásobu zkušenosti a vlivem toho jsem potom mohl třebas překonat za tisíc vtělení je něco a to byla veliká výhoda jasný ke do česat do tady je to ten ten Pán Bůh může všechno zařídit, jo? bych to řekl ještě jinak. My... my těžko a za tím v tom stavu jsem to vykládal nerozumíme tomu snažím se o tom vyložit že to zatím rozumím cestou se rozumíme protože se taky stát ne jak to ježíš v tom působem sebevíc světa nebo takovýho něco víte vám to zase jednou řekl na tom známým příkladu s tím přitom který přenášel přes tu řeku se a neuži několikrát říkal proměnami se o takových styčný bod které teď se pořád držím byl to v malé a zvíře še čili přes řeku a přišla tím malé dítko a žádal ho aby ho taky přednes aby je taky přenesl a on se poutá říkal no tak to nesnadná práce i tomu řekl nikoliv to bude těžká práce určitý hned a čím dál šli do řeky tím bylo ty kotis ten kristoforus tak sem menoval čestně potom nositel krista křičel zoufale se topím po touto tíhou a ten ten Ježíš, neboť byl to Ježíš, který se mu tam na ty záda usadil a řekl: to trošku... to trošku snížím tu váhu a přejdeš. přešli a řekla pro sem to nes nesl si že krista kterými se tím u všech řídí světa na svých bedrech to znamená spasitel jako takový není schopen jenom tisíc životu nějaký maličkost etotiž vo to by nejedu dítěte jsou nasvětě ne je schopen všichni hříchy přenes do zná svých hříchy to je ta oddělenost hlavně že ano od dob a on je schopen to odlet kdy si předse kdyby vy jste se dali do jeho služeb a nestojí a on potřebuje tohoto a a on potřebuje našeho dotváření, my jsme, my máme být spolutvůrci na tomto díle Božím byste byli ochotni to s ním dělat tak bych vám návykový příděl dál ne vám taky širém tady větší příděl doufám prvek a doufá a že potom budu moci způsobit to že třebas tisíc lidí se dostane na tu cestu ne a ne významných nevím kdo ale hlavně kdybych to řekl obecně popustím ten řetěz se všechno vlivem toho jedince který si toto na sebe vzal posune takže ty úkoly kteří se stejně ta dozrávají třebas ve zvířecí říši se přes úkolů na úrovni lidské a tak to poddá a samo sebou že třebas přechodně rodí dalších miliontina tokem toho že úkol vyletí přerostly přerostly přes hranici zvířecí úkol a přešly do úkolu lidsky, to neznamená, že by někdo byl předtím zvířetem které tam dospěl do určité zlosti mají teď možnost se projevily mít ale ano takovýmto způsobem cestě je takovým to divným způsobem do jestli je to vysvětlil ale mluví se lidem pochopit i to není tak že by ti byla a řekl jsem byl tím a tím spisovatelem jsem to si ten to nikdy neviděl a říkal jeho úkol nestavím hlavním úkolem a to a do míry jsem byl ano je kolem na výkon a v jakém smyslu ale ten úkol ne tak lineárním způsobem podivte jsem měl tendenci jak vidíte nemám zase se stát spisovatele na sebe strašně pravý od mládí že ska ne ve zkušenoti nemohu nic psát co bych mohl vydávat ne a mohl vy taky psané co by se do ale nechci to dělat protože ten úkol tam toho spisovatele sem za diplom na sebe než jak on ho bral jsem měl tu možnost se přesvědčit, jak on to bral špatně a jsem že to takhle brát nebudu rozumíte ten koc také může obrátit ve prospěch jiných úkolů které člověk na sebe potom vezme jakmile ale tohleto si neuvědomí tak berete úkol třebas mechanicky tisíckrát za sebou stejným způsobem nebo podobným způsobem takže jsem velice málo tím kým byl ten člověk minulém vtělení jsem plně ne úplně ale hodně jiným protože jsem to mu dal nový směr vědomě jak je to možné když je nepřiplýval nich duší i a ty to by museli býti s vlastním body najít poznání podle když ve skutečnosti je tady jenom jedna duše a táhli na zasíváním do protože pak by stačilo, aby se spasila jedna duše a ty ostatní automatický snížiti snažení kde to nic je snažších u a ne jako jedincích oni v druhém tak v tom vidím ten problém no tak tomu rozumím konečně a bych to podíl takhle otce my totiž tu věc vidíme jedna ze slov veliká oddělené bytosti to je to je řeč oddělené bytosti takhle nešel na duše vůbec nemyslí a za druhé vidíme to hlediska lidského takhle nesmrtelná duše také ne nemyslí je jsem nená duše to je vlastně bůh sedící na pravici bych tak řekl jednající bůh který za úkol a to odbydu velice rychle terý za úkol tento vesmír ne člověka tento vesmír přivést nazpátek k bohu jak se rozvinul boha tak ho do něho zase za vinou A nemůže to udělat jinak, než z toho článku který je v tom vesmíru zralí a to je člověk v tom plném rozvinutí uloženu tém lidství jiný článek o ten nevíme no to může být někde jinde ve vesmíru to je jedno ale řekněme že je to člověk o tom víme že to je ten zralý článek ve vesmíru takže ona by začne tímto článkem a všechno je vzájemně spojité tak tím vlastně tam převádí se ies ano tak je to nenáleží potom že si ten člověk myslí že pro sebe individuálně se získat nesmrtelnost na tom nezáleží protože z tohoto omylu bude vyveden to poznání bude mít dycky apoštolové se taky dali nachytat na to že bude brzo konec světa a že oni mohli odezvě živůtek při cestě přijít a že tedy bude dobře se to spasitele beze že on je převede do věčného života aniž by podlehli při zkáze řítí se blíží to se konce světa to je libo a on je přitom nechává jenomže muselo dojít k tomu že jednoho dne s tímhletím nestačili dál ne mohli stát proto učedníky ježíšovy ale nemohli se stát těmito byli duchem svatým navštívení těmi se nemohli stát k tomu se za ježíš kristus užít nahřát na kříži se všemi těmito jimi jejich sobectví mi předsevzetími to znamená tou silou kterou do toho věnovali on musel přejít na druhou stranu na druhý břeh a tím z této síly sobecké udělal sílu jinou neosobní a I ti apoštolové to pociťovali jako ztrátu víry, ztrátu lásky, ztrátu důvěry jako vlastní zradu který tady, lidská duše, tak my ji nazýváme lidská to je prostě hra lásky při které bůh uskutečňuje sebe v tomto vesmíru a skrze toto uskuteční se raduje tím způsobem že je do sebe přijímá a nesmrtelná duše je prostředníkem který toto dělá člověk právo prostou individualitu získává věčnost ale ta individualita kterou považuje za svou musí být vzata a konkrétně svatý petr si myslel že ježíše miluje že v něho věří tato víra šela být za tato řetu část individuality tato láska musela být vzata. Muselo být ukázáno, že není k ničemu, že rád to jako sebe naše se přesvědčil o sobě je kyž se v tom koncentráku bude tak jsem se nemodlil o to abych byl u na věčnost nemusím takového nýbrž jsem si přál aby byl udržen na tomto světě je plně to této dělal svatý petr by zapře ježíše aby se dostal taky s ním navíc náhodou se tomu nešlo v víry od nos a dokud se to to dělal dostával jsem rány a šlo to s kopce a byl bych zemřel fyzicky kdybych se byl neobrátil v okamžiku takového se nebo nebezpečí a jakmile jsem se obrátil do takové míry jak jsem sebe věnoval tu s individuu jak jsem se zdál není to individuálního odděleného života jako jak jsem ho odevzdal do takové nikde přímosti přes hranice své individuality takže jakmile jsem z toho vyšel z děl jsem že mám úkoly čili ten a ne vůči sobě jenom učili de stejnou měrou vůči lidem jako budí sobě přece neděl pro sem tam vůli sobě a proč jsem tam vůlí a říkal jsem si tam činy ukázáno že vědí tam mám za úkol nějak obrátit taky to tvora nich způsobit ne a opravdu jsem se přesvědčil se to tak bylo z těch pěti jsem je tam podařilo obrátit podařilo říkám jeho jak se to porazil ne nebylo mně se podařil ale bylo to v tom úkolu tam jsem získal pět takových úkolů že jenže to se mi zdálo být strašně málo tak jsem to říkal všem tisíci smyslem a viděl jsem teďka potřetí letecké to nepůsobilo sice si na to hmatu a ocení politiky a říkají teď to nepotřebujeme to to se z toho odrostli tedy na to dělal udělal dobře, protože to nás uklidňovalo, ne? Ale dneska to nepotřebujeme. No. A pět to neříká že ty byly v tom úkolu do člověk neví tak tady byla v sedě byla ukázána spojitost mého osudu tím osudy kterou jsem předtím vůbec neznal že se že si to mohu dělat pro sebe a kdybych to byl chtěl dělat i nadále pro sebe tak jsem tam skočil rozumí a jsem skončil svoji existenci že bylo zbytečný tady přebývat když jsem to chtěl pořád dělat sám pro sem ten úkol po určité době nemůžete dělat prospro sebe ten úkol se musí na prověří celek i apoštolové byli schopni ten úkol pro věší celek od vůle to se obrátili li za a šli za Ježíšem, ale celkem pro malý počet. Ale teprve když přijali Ducha svatého, tak byli schopni to dělat daleko větší počet takže ježíš kristus o nich mohl říci uděláte víc než to přímo řekl udělali víc než on můžeme říct že kdyby byl do by se to stalo bylo v jenom tak historicky jenom to co tehdy ježíš tam zažil tak pro nějaký právě u začít a se o tom vůbec nic nevěděli ale že potom apoštolové šli a tázali tak o tom máme správným již vy mi tady jako vyčítáte že v tom utečte ty díl že se tam naznačil takové perspektiv jako že každý musí umřít na kříži který se dej do lekne a o to nenechat udělat dále bude řečeno že vlastní i o by to nikdo nedokázal A že je to- že by to bylo veliké přeceňování... přeceňování sama sebe člověk myslel a sem to kolikrát taky říkal že to sám dokážete přeceňování to nedokáži ne nikdo a je přeceňování i v tom smyslu že si říká to nedokážu zase přeceňování že si myslíte že to máte dokázat vy máte dokázat ten křísí na sebe jiným způsobem aby byl lehký ne proto aby byl lehký ale tak jak vám to tady vysvětluju ježíše krista že totiž když se budete podílet nesením toho kříže s tou věčností tak bude lehký jenom nesmíte opustit abyste předávali svůj kříž tehdy když ještě vám to nepřerostl přes zasejí aše lidské možnosti klidu žete situaci řešit sami musíte ji řešit Když nemůžete v klidu řešit, tak máte právo na pomoc Boží. bohu a to netrvá ani zlomek vteřiny a znáte odpověď paže buď ve formě že víte jak máte jednat anebo se situace mění tak dejme tomu když vědě tady klece nějakou otázku ano tak se nesnažím nadaní odpověď to jsem kolikrát říkám nýbrž se tu otázku okamžitě odevzdává bohu a přitom neříkám pane bože je to odevzdávám vůbec ne ji prostě odevzdávám tím tím způsobem jak se soustřeďuju že odevzdávám například vy to řeknete tak ti sto vaší otázkou vás odevzdávám jemu ano že to nemyslím vůbec na sebe jenom na vás kterýho odevzdávám ji z toho otázkou a jestliže teď o ta odpověď přijde špatná tak a tak buď je to chybou interpretace, protože to musím odít do lidských slov neslyším žádný slovech ale a nebude to nebude to chybou vaší že to nemáte třebas jinak vědět ale to asi ne v žádném případě to není nedostatek poznání protože když se tam člověk takhle bezostyšně a bez výhrad odevzdá vždycky najde řešení není možný aby když klidu klepáte aby vám nebylo otevřeno dycky pociťuju že jsem něco otevřelo proto si ta tam například jezdím a vyplatí se mi to nic si to neztrácím nebojte se protože dostanu celou řadu odpoví které potřebuju znát abych mohl dále v tom pokračovat si to prověřuju na jiných místech nemyslete si nejenom vás záští ani jednu neděli neděli nebyl vod doby to a pořád jsem někde, jo? si takhle ověřuju u všech těch, kteří to mají taji protože nemohu to psát sám pro sebe musím znát jejich akci a musím odstranit tyhlety nedostatky které v tom zajisté jsou protože je se nedovedu ží do situace jiných lidí vycházím z jiného hlediska z jiného poznání jiného úhlu na to du ne tak vás opravdu prosím abyste měli se se mnou stejnou trpělivostí jako mám s vámi a abyste věci řešil klidně klidně a odevzdali nikam ještě řeknu něco o tom odevzdání jakým způsobem to tedy odevzdávám samozřejmě to je věc vývojová ne stejným způsobem to odevzdává v koncentráku jako to odevzdávám dneska dneska to odevzdává naprosto samozřejmost jakmile mi dobývá moje lidská schopnost tak tu celou situaci promítám do toho soustřeďovacího střediska. vám neřeknu kam, ale by nebylo napodobitelný vy máte jiný způsob každý ale řekneme tomu že je to do nitra jsem třeba tam to všecko jestli je tam považuji tento to místo za vstup do věčnosti ho kdekoliv si to považuju za suttam to všechno odevzdám a bez ohledu na to jestli přijde řešení nebo ne to tam odevzdal ano tak podívejte se tady je námitka když chci tedy odevzdat všecko tak nemám to dělat pro sebe tak to je samozřejmě to jsem třebas neschopen nějak jsem schopen ze začátku jenom pro sebe Jak mám přejít na to odevzdání ve prospěch všech? Tak to bylo míněno? je to takhle ve skutečnu to ti když něco odevzdáváte to znamená jsem říkal jenom zralou situaci tak to zpočátku nesmí to odevzdá proto aby vám to posloužilo nýbrž zpočátku to musíte odevzdat proto že vás to vzdaluje od boha to vyjdi moment jediný o tých a vy máte právo k tomu abyste se od boha je vzdalovali prosím to je přeci diktováno nikoliv pouhým sobectvím nýbrž tady to vám láskou k bohu ne li za ním du tak mám právo se chtít aby se od něho nevzdaloval nýbrž abych se knihu přibližoval prosím to vám nemám nikomu za zlý a pán bůh vám to nemůže mít zažívané i a nemusí to vykládat jako sobectví, protože to je... to je projev vaší lásky že těm přišlo tíž vy se při přes přesvědčíte že to přiblížit a není k němu nemůže mít povahu nabývání něčeho že to přibližování k němu de brouku v ruce se ztrátou sama sebe že to nijak nevyhovuje vaším sobectvím choutkám toto bude velice snadno zjistitelná věc a předčí vás o tom že vlastně neděláte nic sobecky i když to chtěli dělat sobecky tak to sobecky nejde že jakmile se odevzdáte bohu nebo něco odevzdáte bohu třebas jenom za sebe tak pán bůh si s tímto darem vezme i vás ano to je to že není možno dávat dar a nedat sebe čili vám to předvedu ještě na jednom příkladu. Na příkladu ze staré- z první hry tak z doby první křesťany příklad ti první křesťani se scházel jak dobře víte z nich mých přednášek přitom ani hodech lásky a a b a na ty hody lásky každý přinášel malou oběť třebas hloubkou chleba víno na po obyčejně to byli potravy a to potom se obětoval a nakonec se to všechno snědla vědom obětované při dohromady víme dobře dnes toho že to taky zvrhlo a že potom sebou píli a tak dále a tam v čisté fázi to nevydrželo do ale na mysli tu čistou původní fázi kde opravdu obětovali v pravém slova smyslu kdyby byli tihleti první křesťané obětovali holoubě chleba chleba, víno nebo tak, tak to byla špatně pochopená hra lásky nebo hody jak tomu říkali protože to to byla to byla falešná hra oni výstavy obětovali sebe obětovali nějakou takovou maličkost a my víme dobře že kdo jenom něco málo si nechal pro sebe ten nebyl za ani jako učedník ten byl od nižší řekl když o náš nesmí se odvíjení se ohlížet přitom jsem orání nevíš se ohlížet od pluhu to řekl čili musím za to že tam nesli sebemenší oběť že ti nemysleli ho bát ko nebo leva nebo víno ne nýbrž že ti mysleli sebe že tím reprezentoval prezentovali sebe, že to v jejich duších tato malá oběť představovala je celé, bezvýhradně je celé. Jenomže člověk čátku celý tam vstoupit oni si pomáhali tímto lehkým způsobem proto ježíš kristus říkal toto čit jamova u tam o tom chlebu a tak dále protože vy to neumíme hned se ode nevíme ani nějak přeceňovat vy tady říkáte se celý odevzdá ono by to nejde protože celý neodevzdáváte vy nevíte vůbec seděla kdyby se to uměl pomocí holoubata nebo mocí malé věci se celý odevzdat to by bylo daleko snazší ale tím se se je to děláte správně tak tu vidět kterou se odevzdává nepovažujete za sebe víme tomu vám to řeknu a pak je to správná o bydla to vede ke spojen s bohem a to by u třebas na taková jména božího kdybyste se vám řekl to jméno boží jehova opakovat to tom centru třebas mnohá tak to může vést okamžitě ke spojovacímu účinku s věčností v tom případě, když toto jméno vás když vy tam s tím jménem dete že to vaši obec vaš celého vás tomu bohu když vy nevíte jak se tam sám dát tak ti nemam tam jdete sám s tím jménem tam vstupujete zrovna jako vy jako nechce abys chci abych mně po jde otevřeno tak musím říct nějaké heslo tak to je prostě ne o kterém je bude otevřeno tak nastal děsem toto jméno boží tak jsem říkal ne ale když se ho říkat za čku tak jsem vždycky si přitom myslel že jsem to který tam vstupuju ne že přeříkávám jméno boží nebo že je to nějaká moje povinnost rozumíte nikdy to nebyla moje povinnost ani svatá povinnost pořád málo tu jsem byl teď jsem pomocí tohoto tam vstupoval a teď, co se stalo. Bůh vzal to jméno k sobě a s tím vzal taky k sobě. a protože za k sobě sem ho hrůzou konstatoval že si dál to hrůzou říkám že jsem nebyl jsem nebyl a to je zná nakou toho že jsem to dělal správně rozumíte a že každý do do takhle dělá musí to to zažívá a milost ten následek že mně byla tak mocně že jsem pro srdci nebere tolik a jenom kouše a lotos nikdy nešlo jenom kousek no č vždycky totálně protože jsem jiný nespojoval sebe vod oběti kterou přináší rozumíte ta oběť přestává ne myslím že to byli schopni vyplní křesťani že to byl schopen vzdát i spojitě abyste to nevyschne vy se by chopí vyplní křesťani a byl to primitivnější kde pocestní ty bytosti vysvětleme my nemáme zatím tak tak zvolenou koncentraci, aby to, co děláme, reprezentovalo nás. Ono nás to reprezentuje jenom v malinké části. část nás den a tím se potom divíme že nám tam při nějaký myšlenky jak živým je tam žádný nepřišli kde koncentraci že by mohli kdy jsem se tam budeš se a do další následek který to považovat začátku za neblahý pobila že jsem to víme z toho boží nemohl říkat se dlouho nemohl říkat jsem začal říkat ale protože si bůh vzal tak by za i schopnost myslet na to slovo přeci když něco dám tak je nesmysl to dělat ještě jednou že jsem to dál tam do tady mám dotaz jak je to možné že jako trpí a přitom přeříkávání jména božího nedochází k tomu vynesení to je způsobeno tím že to není záměrně spojovací modlitba nebo že nemá znaky spojovací modlitby. že totiž vlastně neklepeme na ty dveře tak nám nemůže být otevřeno jestli jen předstíráme že klepeme totiž to je tak když někdo klepe tak chce vstoupit nechce zůstat před dveřmi vstoupit ovšem do místnosti kde jsou lidé jiný to nestojí nic tam zůstane člověk tím kým byl ale vstoupit do boha nebo do jeho do věčnosti nebo jak to u cele říkat to stojí mnoho to stojí vlastní individualitu postupně člověk nemůže tam být takový, jaký je. Tam musí zanechat sama sebe, aby to mohl vnímat. Jestliže... jestliže jsem jestliže vám ti vysvětlit jak je to erozi spojovací a no modlitbou tak bude stačit řeknu obou druzích modliteb a to je prosebná a spojovací jako dvou krajních muže a prosebná spočívá v tom že člověk za něco prosí pro sebe aby to měl to znamená posilu je své vlastnictví tímto způsobem se nespojuje s bohem a že může mou být vyhověno může to dostat ale zaručeně nepocítí přitom ani při nejmenším spojení s bohem ano ak se může někdy stát že to bude považovat samozřejmé a že na třebas ani vděčen za to asi jako ježíš kristus říkal no a věci se deset malomocných jenom jeden přišel mně poděkovat taková takovou účinek prosebná modlitba, že jeden z deseti je za to vděčen a to potom spojovací účinky i taková prosebná modlitba. ale spojovací modlitba je na opačném pólu spojovací modlitba totiž je aktem lásky i když si to nemusí levý vědom že miluje ale je aktem lásky proto že člověk chce se odevzdat bohu na no a do takové míry jak se chce odevzdat do takové míry se spojuje ovšem upozorňuju vás na to že nemáte představu o tom jaký je účinek toho odevzdání řekl bych že bůh je žárlivě ší než jak jsem tady z říkal veškerý oliv milenec že si přeje abyste byli prázdni od všeho co není on čili jestliže si vás bere tak vás vyprazdňuje od vás samých A máte dojem tedy vnitřního umírání, krutějšího než je fyzická smrt. stále hlubšího toho vnitřního umírání a tohleto je pravým znakem spojovací modlitby že totiž jakýmkoliv prostředkem jdu třebas jménem božím nebo díváním boha nebo díky díky bohu díkučinění nebo prostě nazíráním na krásu v něčeho kterou spojuju velikostí boží tak vždycky když to dělám tím způsobem že se přitom odevzdávám kráse velikosti lásce dobrodiní boží a tak dále nebo moudrosti jeho. Tak vždycky to ten následek spojovací, že si Pán Bůh bere. Konkrétně du třebas opakováním na božího tak jméno boží jakmile známe je a představuje základní principy tvořeného ty nejjemnější síly vesmíru za kterých teprve po jejich rozvoji teprve přistoupil k tomu další hlubší síly znázorněné symbolicky jsou hláskami a tak dále tak polevit hlásky tak to cesta ve nejvnější li to znamená je to existenční způsob vstupu aniž to nemusím to vědět aniž to vím bůh si bere mu jít existenci při jmenováním jména božího pociťuji že mně jde přitom bohu ji lidský vot a mám dojem že umřu fyzicky že dycky umřu kdybych například a to je správný tedy že ten pocit. Nezrušit se fyzicky, ale musím mít ten dojem, ten dojem musím mít. Protože tady jsem taky zkoušen své opravdovosti jestli jsem opravdu co ten s ježíšem se žalářovat a u kříže ho a neumíte jakmile nejsem ochoten tak se musím vrátit nazpátek jsem fakticky nechtěl vstoupit tak jsem za něco jenom prosil ale nechtěl jsem se spojit protože znají cenou se dnes nespojíte než za cenu sebeobětování to je málo a druhá věc třebas když budu cestou moudrosti cestou poznání tak zase když ti se spojovat poznáním tak to poznání které mám k dispozici považují za prostředek jímž se mohou dostat do spojení s bohem si ho považuju za prostředník za svůj prostředek tao odevzdávám aby byl můj odevzdávám dávám ho do toho centra soustřeďovacího. A zase Pán Bůh bere jinak než předtím. Bere si s tím mým poznáním především. Takže mám dojem, že ztrácím schopnost paměti. Bere si paměť zapomenu vším sem tam vstoupil a je to všechno pochopit na tu moji pojí stránkách všech vlastnost který by tam šel vírou tak čteme tu víru a ne se cesta věřit do všechno mylné dojmy protože jsem stav ti jenom svou víru své poznání svou lásku a ona bude postupně vymiňoval za lásku jeho kterou budu na sobě podívat za jeho život věčný rozumíte aby to mohlo být vyměněno tak tam musí to moje vy na to nebylo by logické kdybych si myslel že bude to mít za následek spojení když tam něco bohu dám a a nebudu chtít dát sebe. Kdo tam přeci přejít? Já. Čili se musím smířit s tím, že když si pán bůh bere ten můj dal který reprezentuje že si vezme také a že nebudu moci ten dál když jaksi jakmile s tím o ne že to nebudu moc podruhý dát si například považoval za veliké příkoří nebo nesrovnalost nebo nedostatek více tíže jsem třebas říkal to jméno a najednou jsem nebyl schopen to jméno říkat protože bůh si vzal i s tím jménem a a to tím způsobem že napřed jsem ztratil pocit tělesnosti a jsem se rozšiřovat přes úroveň svého těla do bych do celého vesmíru nebo za jeho hranice citem se bez hranic no ale cítil jsem se nějak zná tím se se nejednou vínem širší existenci v každém případě v případě je to dilatatio mentis, rozšiřování mysli, nic jiného. je to jakýmkoliv prostředkem vždycky je to s jiřím ti poslán celá sky existence poznání a tak dále je no a jestliže tomuto dojde tak pak samozřejmě ještě na to jak to vydržím jak dlouho to vydržím když to vydržím tak to postupuje nebo stav postupuje dál k vědomému spojení když to nevydržím tak ten stav se za mám právo o zabrzdit násilím je království boží dobýváno ovšem tímto násilím není dobyto tím násilím tam du a jestli je to násilí kterým tam to ta toto násilí vezme pán bůh i se mnou násilí je to to v tomto případě prostředek, rozumíte? On s tím prostředkem si vezme a nemám ani ale a vy násilní sám sebou není to si takový o násilník šavla který se stal svatým pavlem strašné lásce damiána a on si ho pán bůh zatím násilím a udělaného nejdražší o svá apoštola a zatím poučen že ano ý prostředek kterým jdete správný jestliže s tím dovedete opravdu vedlo no přemýšlení spojit sama sebe každý prostředek který je správný se kterým dovedete spojit sama sebe a nesprávně ten cestě spojitost nedovedete a ten jedna věc a druhá věc jestliže je dostatečně velkory jestli přitom nemáte výhrady jestli si při tom říkáte no jo bych byl ochoten toto dáváte by bylo to třebas zplodiny se koncentrovat koncentrovat a jen kdyby si Pán Bůh nevzal. To je, jen kdyby tohleto nedělal. To by šlo proti to to vy to cenou zamýšlí to a dycky rozumím li k tomu než pán bůh že tak tu tato víra nesmí být že kdokoliv se od líce otáčí od pluhu není ho hoden i když kterýkoliv učedník ježíšův který za ním chtěli říkal eště mi dovolat dělat tamto nebo tamto tak on si ho nevzal říkat tak je to diví nebo to dělají mrtví pochovávají mrtvé ale ty máš jít za mnou čili spojovací modlitba jenom tehdy spojovací člověk opravdu za bohem jde pomocí toho prostředku kterému důvěřuje stačí dušovat nemusí vědět nic víc jak to spojovat se sebou jenom vůle z vaší to spojovací prostředek na to důvěra úplně stačí protože vy jste by to která ve trestech propojeno nemůžete nějak částečku své bytosti musí bytosti nějak oddělit. Když takhle bezprostředně na to jdete si vás pán bůh vezme protože za jeden konec chytnete chytnete se celý ještě by vám chtěl říct tady který vám dneska nedávám nejsou tytéž jako jsem napřed časem protože si myslím že život lidský především takovou povahu že aniž člověk když opravdovou snahu dobrou a za takové vás to varuji tak stoupá potom vývojovém že příčku takže ňáké věci za sebou a některé věci před sebou samozřejmě je tady určité nebezpečí spočívající v tom že nejdeme všichni pohromadě a my jsme na stejné úrovni takže to tak generalizuji o to by ale nepředpokládám že na úrovni na se bytost přijetí i před patnácti při svatí těle ty jsme se tady vidíval dívali častěji. A proto například nemluvím o tehdejších krizových situacích tak, jako jsem tehdy mluvil vám tím úplně jiný jinou rady radu a jiný přístup mysím si taky že tohleto všechno dávám pro lidi tyto rady kteří se nacházejí v těch prvních třiceti letech ježíšova života to znamená od narození v betlémě po křest jordánu že nejsi nej co tady určené pro nikoho kdo by měl tento přes jordán za sebou budete mít k jordánu za sebou but rady úplně jiného druhu když jsem začal s vámi mluvit tak sem vám dával rady které se týkaly především záměrně očekávání narození síta věku tyto rady vám nedávám jedna jednak proto, že si myslím, že jste ho v sobě zrodili a jednak proto, že jsem ty věci s vámi prodebatoval a že se nechci to či dokolečka chci aby v tom mém říkání byl nějaký vývoj upozorňuju vás že kdybychom takhle mluvili dále tak bych zdánlivě si proti řeči potože by začne dává rady když jsem tyto vyříkal které směřují k tomu aby se s vedle rady s tím co je po křtu v jordánu a nebo s tím co se děje na kříži protože všechno je to obdobné jenomže je to na vyšší úrovni takže rady jsou zdánlivě stejné jenomže některé prostředky nelze použít i odpadají ani to ne prostředky které neměli původně takovou váhu začínají mít novou nový smysl, protože jsme k nim dorostli. Tady vůbec na cestě platí, že se musí pořád víc do toho odiv kárat ale nesmíme si myslet že můžeme týmiž prostředky do vystačit dokonce nejlépe to vyjádřil ježíš kristus když řekl svým apoštolům dvojí radu vzájemně si protivící dokud chodili se mnou a říkal nebezpečí ani ani vůli s ani meč ale tady nebudu tak si vezmete všecko i ten meč i ten měšec i tu tvoji skutečno budete potřeba nevíte tu dialektiku že ano a opravdu musíme stejným způsobem zachovávat a v tom jsem přednášení věcí a teď ještě jakým právem vás osadě za lidi kteří sobě zrodili říše myslíte to je velice jako hezké, ne? Ale asi to není pravda. bych řekl, že mám pravdu. protože v si představujeme asi vlivem toho co nám řekl weinfurter o této cestě že zrození musí mít za následek nějaká zjevení nějaký smí o tom se narodil dítě nebo tak nějak to není pravda to vůbec je kdyby se vám takovíto zdálo tak bych nepovažoval to za zrození ježíše ve vás naopak bych to považovali jenom za vaši touhu vaši představivost a nebo něčím cíp za sílu která je nám dávána aby se to jednou uskutečnili žádný jsem nevyvázne ještě skutečnost to je v lepším případě posilování příslib nebo nějaké upozorňování nějaké chyby taky samozřejmě odváto ne tydle kategorie snů jsou pořád. Vedle těch snů, které nemají mystický význam, a které jsou směsicí toho, co jsme zažili světě tak proč vás mám za lidi který v sobě zrodil ježíše krista jako nemluvně prosím a proto že nepovažuji za vás a lidi kteří prošli jednou z takových základní citu když se ten ježíš z nás musí zrodit my se o tom dali právo a ta situace je taková ta by řekl je trojí si tak první nejznámější je taková že člověk někdy možno dokázat že miluje bližního jako sebe a tu možnost stejných i a myslím že se se v osvědčili jestliže toto dokážete na taková míra odstoupení od sama sebe, že je ve vás dostatek místa, aby se ve vás zrodil Ježíš Kristus. Protože není to kdo se dobře modlí jak stojí při tom pojednání v tom pojednání posledním soudu se dost ocitne na pravici po posledním soudu nýbrž ten kdo komukoliv něco dobrého udělal bez ohledu na to že nevěděl že to dělá ježíši kristu když tam přitom poctivým soudu mu říkal pane my sme viděli hladovícího nebo nízkého vizme navštívili nemocného a tak dále září a říkal cokoli jste učiní nejmenšímu z bratří mně jste učinili a jsem si se na vás a dívám že vy jste schopni takové situace zapřít e ta daleko vyřadit za cit za ceta daleko že jste schopni pomocí nikdy neříkám že vždycky bližnímu tak jakoby jste to byli vy sami. Ta situace by vypadala tak, kterou jste možná prošli, že se se někdy přeci jenom koncentrovat li při své vnitřní koncentraci tak že se více méně odstoupil od sama sebe a v tom případě v v sobě našli prostoru ve které bylo místo pro toho marie říčka ne ještě velkého ale malého je to také důkazem s tím co takového dosáhli to že se po taková léta od ty věci zajímáte řek bych neúnavně a předem i ctitelé že nemáte úspěch čili to je vidět že tady nějaká zkušenost že s tím spojujete důležitost a tak připadáte jako ten člověk nehorším případě který byl u toho je u toho rybníku bethesdy a čekal na to v se schopnosti mu pomůže ten anděl to vstupuje neboli neměl nejmenší naději ale protože tu naději neměl a přesto čekal tak se mu objevil ježíš kristus tohleto je důležité velice hezky vysvětlení u ježíše jaký okolnosti že kristus přichází člověku ale o dospějí jako ne jako malíček dále je mi důkazem že jste to prožili to že ste dělali určité přípravy že jste určil způsobem modifikovali svůj život že jste ho stylizoval k tomu říkám že nejste schopni dělat takový věcí které dělají lidé a že to neděláte protože protože je to ctnost, ale že opravdu vám nějakým způsobem záleží na věčnosti. Čili, že máte děláte přeci jenom z lásky k bohu že to neděláte vypočítavosti tak to jsou takové tři onen ty které si že jeden z nich se na vás pasuje kterýkoliv a proto počítám s tím že se vás ježíš kristus radil ovšem upozorňuju vás na jednu věc když se ten ježíšek narodil tak ne všichni o tom věděli vodě o tom svatý josef panna maria viděli o tom ty ubozí malí opravdu nepatrní pastýři kteří poblíž pásti své ovce a tak vám musí být je kdo to ve vás víte se ne vás narodil ježíš kristus tak o vás to osvícený rozum josef ten to ví. A kdykoliv se setkáte s nějakým osvícením svého rozumu, tak se dovídáte vlastně, že se vás ježíš kristus protože on ta osvícení měl vždycky proto aby to nějakým způsobem tomu ježíš kovy pomohlo dál je to viděl a padání to nesmrtelná duše to se těžko dovíte že to a těžko odtamtud vystát vědomost o tom kdo to a jak ona to ale se to taky vědom to rozebírali tak bychom mohli najít tuti byste to dovídali že on na to dále to viděli ti drobní že ti mají pastýři a proč to věděli v jedli to proto že pásky ovce nedaleko betléma nedaleko toho místa kde se to děl ježíšek to je symbol je velice pěkně postaven. Všichni z nás, všechny naše vlastnosti, které se pohybují nedaleko toho místa, zase řečeno symbolicky, kde se zrodit ježíš a všechny ty vlastnosti které představují poklidné pasení stáda třeba ve to bylo ve mně to znamená nepoznání si to vlastnosti jsou dříve nebo později odívání schopností aby se skrze projevila ta radost která potkal lidstvo se zrodil jeho spasitel a si myslím že aspoň vzdáleně takovou radostně kdy pociťovali bez příčinou a jestli tomu tak bylo tak to byl ten pastýř který ve vás pásti se ský do o tom věděli tehdy byli svatí Tři králové a viděli hvězdu, která vycházela na východě a předcházela je na západ, aby dojít do toho betléma ale velice krásný symbol taky se totiž každý dost v kom se zrodí ten ježíš ten rozsvítí jdu tam na tom nebytí zasvěcenců takže ten člověk je vidět tam to jeho světlo tam září není možno tajit a jestliže tam vaše světlo září tak v museli to ježíška v sobě narodit a proto že tam září tak je mi to důkazem že jste ho navodili no a kdo tečnění děl nevěděl to například herodes to znamená ten obyčejný panovníkem neví a toho máte všichni spoušti a tento tajné a A z toho vy usuzujete, že jste toho nedosáhli. No to je chybné. Ten to nikdy anebo dlouho vědět nebude. ten ten než ten se poddá to vždycky nejde nepřá tak to jsou ty momenty pro tedy dneska mluvím jinak ano vás dneska chci naučit jenom jedné jediné pravdě vlastní přes to takhle rozpadá croce dlouze a to je ta jediná pravda kterou ježíš kristus řekl pro celá po této dlouhé období řícti let a vysloví ve síto nás ti letech v tom chrámu zdali nevíte že musím být v tom co je mého otce a řekl s ním rodičům to paní maria chaty josefovi to znamená vás chci dneska dostat do situace kde byste uvěřili a snažili se o to a vrostli do takové výše že byste museli museli být v tom, co je vašeho Otce, že byste nemohli být někde jinde, víte? A víte to, právě jsem dneska vy ale s prová ten moment těch krizový třebas drobných situací protože ty mohou z každé situace vás odvést k tomu co je vašeho otce neboť jeho je ten stav klidu jeho je ten stav míru něho je ten stav poznání který stereo vyplývá a ta existence a všechno ostatní co stoho vyplývá čili chápete proč dneska vám takové rady nedávám nějaké jiné vás považuju za lidi zralého věku to znamená zahynu tou lidskou existencí která je schopna tohoto spojení co si o tom můžete myslet a chcete jsem vám nikdy nestavil bulíky na nos ani se vám co nesliboval co by nebylo dál ne neska říkám že ste schopni ne proto se si to myslíte nebo nemyslíte to je nerozhodující ale že máte rozvinuté lidství a jako takové když budete zachovat ty principy které ježíš kristus stanovil a to jsou jednoduché že musíte být v tom co je našeho otce nic víc a nebe te dále rozvíjet svoji existenci světsky prosím tak budete to znamená budete chtít platnými členy této společnosti neboť rezignovat na činícího tak Tak harmonicky se budete vyvíjet směrem k Jordánu. Tady by mohl vzniknout dojem že vlastně vám jednou do za asi cit let ze známe pole ova a že jsem ne vás posiloval vaše jsem si naopak vědom toho že by se bohužel nectíte být na úrovni a vy si myslíte přesto, co tady říkám, že to asi není pravda. bych vás chtěl z tohoto bludu vyvést. Ono totiž je zapotřebí člověk vycházel ze správného sebepoznání když člověk se příliš přeceňuje to chyba když se podceňuje to také chyba a vy doufám jste na takové úrovni že jestliže něco máte od boha tak si to nepřivlastňuje te nebo najít si to nepřivlastňovat nepovažujete za své a že víte dobře že milost za milost sebere a že to milost která vás zavazuje ve vás tento závazek vidím protože když se takhle pořád týká za tímtéž účelem nějak byste klepali nýbrž jsem byste tímto věci prohlubovali ty znalosti tak je mi jasno že vám tyto věci jde a se tedy budete chtít na na podkladě stavu, ve kterém jste, dá. Vono je dobře vědět, kde člověk, protože pak se může na mapě jsme si tady je říkali i nejlepší na let mapy nemůže správným směrem když nevím kde se na matná je třebas hostem se ono je zapotřebí si udělat nějaký prostor kolem sebe a ten prostor vniká tím sebepoznáním sebepoznání viděné které by nemělo vstupovat v bylo správné vstupovat člověku do hlavy protože si by toto poznání neměl tak by si těžko mohl udělat pespektivu své cesty těžko by si mohl naplánovat další svůj činnost sem neuznávám že nějaké nějaké nebezpečí v tom je, když se to člověku řekne. napří- například ze začátku, když jsem byl si vědom dokážu si myslel že to dokážu neumím a že při kolikrát že to byla od boha ale není možné tu milost nemít po tolika letech dobré snahy to si musíme uvědomit že nemůžeme být tam kde jsem byl před tím kdybyste to srovnávali že s tím stavem tehdejším takhle si jenom musíte nějaký pokrok poznat a eště bych taky chtěl říct páky půjdete poznámky dát návod jestliže tedy se vás zrodil kristus tak to neznamená že se v každém z vás hodil stejným způsobem tam se nám to v bibli líčí jako jednorázový akt ve ve skutečnosti, jak jsme si často říkali, ty jednotlivé stupně se vzájemně prolínají. Třebas my postupně zrozujeme v sobě Krista. My kolikrát ještě necháme umřít to malinké co a zrozené neví něko a na svého znovu rodíme to všechno je možné to v tom obrazem nemohlo být znázorněno tam to bylo ježíše na jedno názor že ho na jedničku bych tak řekl tam na jedničku nikdo za nás neděláme čili je taky možná že potom co jsem vám řekl že jste schopni třebas někdo ho v sobě zase zabít ale je nemusíme vždcky na tomto světě voze dvou se to menší je nevědí jste nositeli toho krista než to nevědět protože to se jedná v kvalitativně jinak jakmile se jednou tam nositeli ježíše krista tak přeci jenom jsme mu bližší a když to víme že jsme jeho nositeli a když nemusíme čekat nám to ježíš kristus přímo takhle řekne jak se stalo mnohým světcům že to musel říct že to ti o tom taky pochybovali když na to nemusíme říkali to sami víme tak můžeme od dodneška jednat jako ti kteří ho nosíme upozorňuju vás ne na jednu maličkost proti například svatý antonín paduánského ježíš kristus jedno jako malé dítě přeci dávno myš kristus vyrostl z toho děti protože bylo mu ukázáno že jednat jako dítě a že jednat jako matka nitě ten obojí ano symbol ježíšova dětství neschopného se bránit samo o sobě k tomu herodesovi a tak dále jenom za pomoci nesmrtelné duše nebo si osvícena rozumu to je velice dobrá poučka vy víte přesně teďka kdo vám že pomocí To je důležité. A co vás čeká. A právě potom to budu vypisovat v tom spisu dál. Tak se to chápat to je jedna věc a druhá věc je že víte přesně o tom jakými vnitřními prostředky můžete k tomu otci víte dobře že si po těch v době ke třiceti let ježíš kristus nikdy veřejně nevystupoval i v tom chrámě tam se prostě držel a odpovídal na otázky a kladl otázky odpovídal a karel otázky ale sám si tam nezačlo nebo se takového tím je taky řeč jak se máte chovat k tomu co jste sami nabyli víte to proto se vám to musel říct protože toto znaje menší e z toho vyplývá že toto všechno budete vědět o dodneška nebo to vám to potom ještě detailně v tom spisu. A potom taky, když se naučíte tohleto správně, s tímhletím jednat víte potom stavu v kterém jednáte tak potom nebude tak těžké například překonat toho satanáše na poušti se ocitnete se jordánu ještě nejsem se musím vrátit k tomu zrození toho ježíše řekl jsem vám že je to postupný stav samozřejmě když je vaše koncentrace matná ale přesto nějaká se zase vnitřní spojovací modlitba přesto nějaká poctivá je to například snaha po tom spojení jak tady všichni rodíte ale je matný účinek to znamená že si sami nerozumíte a nevíte že si dostatečně nepřejete to znamená ne že se taky neodevzdáváte hlavně to není přejeta neodevzdáváte se tak to taky matný účinek to znamená to A to zrození Krista je takové jenom několika procentní. A všechny ty účinky z toho pocházející jsou také jenom několika procentní ani říkali že to nevadí že totiž tolik to nevadí že když dáme ni člověk postupuje od jordánu dál a zároveň postupuje od zmrtvýchvstání jakmile někdo nastoupí tuto nadstavbu tak jde také od jordánu tak je také opřít totiž tam to muselo být časově rozděleno bys to vůbec pochopilo ale tady čas a prostor nehraje žádnou roli v této oblasti i když uskutečníte do určité míry zrození ježíška tak se do při sem menší měli ale do určité míry zrození jordán rození např v tom hrobě ano a do určitý míry dokonce sem to takle tak nepatrné, že se to nedá vůbec postřehnout. Vstupujete na nebesa. Tím spíše do ráje. Takže máte stavy radosti, které nejsou vysvětlitelný zevní příčinou tohleto všecko například říkal jiná paní tady bez paní brtnová toto všechno zažívat pro jsem pozná že tyhle tou tam jsem tu sem podrobně se nová ne jako vás ta chodila ke mně jsem si mohl detailně o tom vykládat o to jsem měl jasný pře to kde je no a tak když tohleto všecko víte tak vy musíte to udělat přesně plán může by také teba vidět protože některé prvky nebudete moci potřebovat některé prostředky budete muset zrušit třeba řeknu hned tak ten ježíš musel utec do víta ale nebyl tam tam byl někdo nějaký rok nebyl tam pořád vy taky si musíte uvědomovat že musíte občas utíkat protože se na jak vám říkám, je to na pokračování u každého z nás. Není to jednorázové. Občas musíte utíkat do světa. Egypt je svět. A tam hledat oporu proti Herodesovi, proti svému rozumu, ve světě. tohleto samo o sobě budu muset vysvětlit naší přednášce tedy nebude ska říkat ale kdyby to člověk nedělal tak zanedbá to hlavní že totiž nebude vás na od nebude ryba na svůj rozum bude zakolísá na své cestě a bude předčasně končit nebude moci dál musí se svým způsobem stříci přílišných rozumových rovnou začátku na který nestačí kterýho neklidný ano protože mu pořád rozum a že ta a ty na to si takhle ti na tom a takhle mu to rozebírá ruce zatím satan s podobě rozum herodesa a toho tomu nesmíme nesmíme dopřávat sluchu. Prosím, rozumné je to, co nezneklidňuje. To je rozumné. A síla uskutečnění není ve mně ta je v bohu do jakým je se mu odevzdám takové lite spojuju této síly do se přístupni této síle do jordánu můžeme mít za to že správné rozví svoji světskou činnost rozvití tak abychom byli co nejplnější mi činy této společnosti neboť když se neosvědčíme v tom co bychom nazvali malé v tom malém jak říkal ježíš kristus nemůžeme se osvědčit v tom velkém ovšem postupně se máme učit k tomu a tak jsem to tam přednášel k tento spisu abychom s tímto životem nehospodařili jako se svým nýbrž jako hřivnou ten nám vlastně žena a to je to tím přechod k Jordánu. Jestliže totiž hospodařím s tou hřivnou, která je mi předána, jako s něčím, co není mé, a když postupně za tu hřivnu nepovažuji tu nebo onu vlastnost kterou jsem získal svým vývojem nýbrž celý svůj život tak jsem schopen vstoupit do jordánu a tam se podvolit komkoliv kdo kdo zprostředkuje toto poznání vlastní synovství božího betonu na to že ten kdo to dělal svatý jan pytel o sobě řekl a to ke mně jde ne beránek boží který říci je ta nejsem schopen jsem hodem aby třebas jenom rozvázal ne jeho opánky je to tak nějak to říkám ano a a on chce abych ho tady eště a ježíš kristus Ježíš Kristus ho přesto měl k tomu, aby ho křtil. To znamená, my musíme navázat na zkušenosti minulé. ty zasvěcenec ke zkušenosti které jsou tam symbolizovány tím janem křtitelem kruté to zasvěcení kterému nikdo z nás neujde a které musí být provedeno v tomto méně před tím nemusí být to nemusím dojem se stýkáme s nějakou bytosti neměl co takového a potom jakmile toto dosáhneme tak se musíme ocitli v něčem těch je se před tím říct nemuseli že musíme dokonale potřít ve time se mohli oddat nějakou vlastností třeba součinností to není to celý člověk tu činnost nemohli jako na tady říkám zaměřit jako na službu boží ale potom se chce abychom se stali celého svého neboť hned potom ježíš Ježíš Kristus zkoušen od satana, jestli, a ten satan, to je já, jestli bude sloužit sobě nebo Otci. dal přednost otci a sloužili jemu čili to bylo vítězství které musí potom tam člověk dobýt a tím se stává učitelem ano samozřejmě u člověka to neprobíhá takhle plně jako třebas u toho ježíše protože to je všechno jako říkám se nestát podívejte se tady mám další veta že když vás naučím zvyšovat úroveň toho denního života takže v něm něm nebudou nakonec stylizovat ce že se vám bude dobře dařit a zapomeneme třeba o svůj úkol a nebudete tady sázím násiného názoru jestliže opravdu to takhle ten svůj život budete řešit ježíšem jak vám to radím řešení ježíšem a ne sám se sebou tak přestanete postupně žít vy tolik a začne víc žít ve vás Ježíš. Budete potřebovat čím dál tím víc s ním spolupracovat. A budete nešťastni, kdybyste s ním nespolupracovali. toto praktikovali delší dobu a to by stačilo trpělivě to praktikovat nikoliv myslící tak byste bez toho nemohli být živi a tím byste se dostávali na takovou úroveň že sice normální krize by vás nepřeváděli z víry ale dospívali byste byly byste schopni projít i větší vyklizení které budete muset projít protože budete muset překonat celou tu minulost která je za vámi a celou tu budoucnost která je před vámi A to je existence celého vesmíru před vámi a za vámi. Tu budete muset překonat. S tím je spojena ohromná krize. budete daleko dokonaleji připravení překonáváním nějakých vůbec krizí nevystačí te překonávat tuhletu krizi totiž musí člověk překonat z toho důvodu že není oděno bytosti od ostatního vesmíru je součástí tohoto vesmíru a na něj se stahuje nerozdílně ten zákon toho satanáše jak nestihne ka nazvali to znamená to statického pění na tom kde jsme a od něho chce vybřednout sám pro sebe ze začátku a ono to není možný on musí na sebe vzít úkoly rozumíte které pomohou jiným on si to musí jakým způsobem posloužit tak nemohl to se o krizi deště do se tyto úkoly vědomě budete přejímat. A tady mám dotaz, jak je to s tím: milovati budeš Pána Boha svého z celé své či mysli se zničivši a tak dále to je všechno nese napřed ze své stane celého víte tady totiž vám to dneska vysvětlím očima není vaším očima to znamená kam jsem dneska obrátil váš pohled tetra vám to budu stran ale a to kážu a ti budeš ten ho co celého to znamená citové situace se objevu zasít ě před tělesa zanáší naše srdce dejme tomu někam co co bychom nemohli nazvat láskou citovou v pravým slova smyslu. Například, dejme tomu, nedá víte nebo někomu máte odpor citová záležitost ano a to asi byste nenazvali že je to milování srdcem nebo z celého srdce ale tu se za nenáviděni kterého se se nebo nebo oživování se s celého srdce to je pořád si pořád city že rozčiluje tak takové to situace zcela odevzdávat například ano bohu znamená znamená milovat ho srdce na této úrovni když to člověka popadne si nesmí myslet si to věci jsou pro někoho kdo schopen ratio a nebo letět radovati římané na víte ne najdete schopen vylito naučené e protože srdce potom si žije zase po svém po takové modlitbě i když se člověk rozplamení v ní. A pak člověk sedí na dvou židlích. jednou se dopravě při modlitbě a chodíte dostane třeba nešikovností ženy nebo manželky nebo tak nebo nějakýho člověka kanceláře a to je jedno povězme cíli kdyby člověk zachovával důl jednotu si znamená by to je jestli je někdo vstupuje do není citem rozumem viděním veslem jakýmkoliv tak jiný kdy to není nikdo jiný nech ježíš kris protože cokoliv se děním síto naivně se udělali čili jsem tady zkoušen kristem jestli ho mám rád a jestli ho nenávidí nebo tak v celém mysli milovat když se neseslal klesli Tak dneska jsem od vás chtěl, abyste další poučce, kterou jsem vám předtím neřekl- neříkal. pořád přidávám malinko a a vy to hořel z tak neboť ježíš kristus říkal zesílení ale oheň když toho říct tak je to v neučím pořádku a tak taky tomu malinko na po nebo v pokud dovolíte tak veškeré mysli jestliže vy například dnes po této malinké poučte dostane s kanál budete svou mysl hlídat abyste se s ním ne daroval od boha a vy se darujte vždycky když je neklidná tak musím vám říci celou myslí na úrovni na celé ste na bohem Bohem jdete. Jestliže nadto ještě máte svou vnitřní koncentraci, svou vnitřní modlitbu, při které celou mysl aktivně upřete na boha tak to je vrchol co můžete udělat a nemusíte se vůbec na zažívání to je na každém stupni to celou myslí svého nevím eště na tom stupni na kterém co je to celá že co je to mysl taky nějaká mysl je nám ne no víte a obsaženo všechno jako ho to ne myšlenky dokonce ta nepřemýšlí a když potom budu něco z této mysli tak musím obětovat i v to podívejte se například ježíš kristus obětoval všechny ty svý schopnosti že ho který měl i v mysli v těch činěn všem to se na nad ním zatím nás nese protože tyto dary nemáme nemůžeme dát nic než co máme osla to bychom dávali s to nemáme když to nemáme k dispozici tak lépe řečeno. Když to máme k dispozici, tak to můžeme dát. Máme toho málo, buďme strašně rádi. jsem vždycky velice se toho málo že se s tím li podpořím to je to přehlednější je to naše to chá zajde no ale věk je víme dost a neměl na to či třeba že to tam abys to se na na řikat tamami celou silou j jsem si o s t a on to tak to veškerou silou samo sebou to nejvyšší co se v této lásce k bohu může vyskytovat ale bylo by to asi tím způsobem že člověk musí mít nějaký řád hodnot jak to bylo v tom otčenáši tam vysvětleno jak to ježíš kristus mínil a tak předtím jenom větší silou usilovat o to království boží a spravedlivost jeho ne o cokoliv jiného ne proto že by to pro sebe chtěl ale protože že je to nejužitečnější všeobecně užitečný záležitost kterou se řeší všechno ostatní a které člověku při zpřístupňuje řešení vše životní záležitosti nejenom pro něho samého ale i pro všechny který on radí nebo ne které li o tom moc k tomu neřeknu protože to je opravdu těžké to odvolávám na ten spis začíná napřed tím srdcem a teprve potom přidává k tomuto ostatní podívejte se tady je nebezpečí jedno někam do zasedám tom spisu že když vám to rozpitvává tak máte dojem stále větší složitosti a nemožnosti dosáhnout toho během jednoho v těle a jestli vás budíte leen dojem tak je to celkem dojem správný protože protože vlastní silou nikdo nikam nedošel a když vám ukazuji co všechno je třeba překonat tak nezapomíná nikdy říci a je si to neříkám do často tak se eště na pravím na konec a v závěru to řeknu není na nikdy říci že silou boží všechno děláme a že právě tím že se odevzdáme této síle necháváme na sobě více působit že totiž milost potom dostane od boha a pomocí této milosti další milost a tak dále to tam doufám často opakuji ale říkám to ještě jednou abyste si nemysleli že je nutno toto všecko jak on to říkám prodělávat nějakými stavy není zapotřebí je to třeba je a přesto přejít o tom není pochyby do do troufá od sebe odstoupit do takové míry že se vzdá opravu totálně sama sebe tak se přesvědčí že pán bůh si ho vezme a pak se řečí taky ještě o dalším jestli je schopen dát svůj život a nebo není schopen mohu mluvit za sebe že jsem nikdy nebyl schopen dát svůj život tak jak jsem si to předtím představoval a ti představoval že by bylo to to nejkrásnější a bystostí chy potom co jsem před dověděl o cílu svého života dát svůj život celý dát svůj život a kdykoliv si pán bůh oni pořád dál jsem ho odmítl dát neříkám, že jste stejně špatní jako jsem já. Ale když vidím, že neumíráte dostatečně rychle vnitřně nevidím chybu nestranně boží že by vás vedou