Karel Makoň: kotouc-F01-b (přepis nahrávky)

nikdo nemůže dát více než co ví že může dát to je jedna podmínka která činí dosahování nedokonale dokonale protože člověk třebas nejlepší a nejdokonalejší vůli se odevzdat všecko a odevzdá nepatrnou část sama sebe jelikož neví čím je z čeho se skládá a co viděl ještě ode ani se nese představit jak nedokonale sebe známe a já si velice vážím co outre sis aby řekla základem dokonalého poznání je poznání sama sebe i člověk nevychází správného poznání sama sebe nemůže dosáhnout velikosti duchovní a celá jeho cesta tetě pořád to terezie já vypadat tak že by dokonaleji poznával sama sebe v onom a v těch hříších hlavně v těch hříších o tu plo prostě křesťanský pojetí ale i to říkáme obecněji dokonaleji poší dokonale poznával jsem na sebe tím dokonaleji může obírat všechny součásti svého já odevzdat je bohu protože ona totiž toto se ze klapalo v momentu kdy už všechno dala všechno co věděla má dala a kdy už jí ježíš kristus napomenul terezko když teďka si zoufala už je neučiní voda to si ho si dala tak musí vidět že mě nikdy nic nedali všechno co si měla byla hřivna odemě a dásně moje věci otrávil se ti si ji z podaření čili tohleto správný postoj který ona kterému ona se těžko učil a vlivem svaté terezie o tomto správném postoj člověka ne od pročti té blahosla hnát terezie že nám tohleto svou filozofií životní řekla že my totiž nemá není z vlastního a takže když já tady mluvím pomocně jako o našich zájmeno o našich záležito o naši ponechast schopnostech tak jak si dobře vědom že nějakým způsobem že to není přesné šestá je nějakým způsobem do nás přeplývá to univerzální vědění univerzální schopnosti boží a té se to nás zachycuje a v nás rozvíjí pomocí k bučí pomocí řek bych schopnosti lidského organizmu to vůbec udržet taková síti ke které se to udržuje už tou toto to kapacitu pomocí této sítě pomocí tohoto ti a pomocí toho jak my to dokážeme rozvinout jakýsi spoře tyto dva momenty jsou rozhodující čili já vám řeknu větší nalí není patří taky a dokázala se dostat ze bych hodně blízko nebo poněkud blízko ale i přiblížit k bohu tím způsobem že hodnotila řek bych takovým aktuální nebo lidským způsobem bez příkrá a bez sebe omluv dosavadní svůj život a hledala ho tragicky lidský a nepatřičný já například vím že kdybych toto hodnocení by si ho života nedokázal tak bych byl nemohl o začátku ve bych vy to myslíte úspěch v tom smyslu že by se byl se marně namáhal pole s věčností ale já jsem zvážil dosavadní život jako způsobí který je náležitý který se víme trávicí od toho co od nás chce nijak život nevěrný jako život plně zvrhlý tak jsem byl schopen tohoto života se zříci a tím ho odezva protože když si ho nechávám proce ne tak to nebude nám rozumíte ale protože jsem ho nechtěl ní tak jsem říkal pane bože odejmi ně tento působ života ben vyhovím a tu je lépe kdyby bych neexistoval než takhle existovat dál a nedopřeje ani chvíli života bez tebe abych už nemohl žít bez tebe ať nižší beboť to je to netačí jsem dokázal žít bez tebe když je to trhnutí do začátku tak pochopitelně ať ten obsah byl jaký to na mě to takhle hodnotil to bylo důležité že se dostal vlastně domu blahoslavil kající umíte a tato plave to smí vynesla do toho prvotního takového primitivního styku bohem který mě který počítal v podstatě v tom že by na absolutní to tu že takových okolností a tímto duchem od cnost ale absolutní totu tohle bylo protože jsem absolutně odevzdal jak jsem to měl tak absolutní duše získal a na to absolutní to tápal tolika tedy pro vinu že já se ba je že to snažím nějak opsat myšlenkové že se dopouštěli nesčetných nedokonalosti ale všechno to pravím v absolutní stopy že to také právě tak obdobně jsem si tehdy myslel těch sedmnácti letech že jsem celý svůj život věnoval bohu a od té doby ten se nesčetněkrát se světla že tomu tak není a naposled hrou se desátého pera nedal jsem téměř nic a ten sen a té situace svaté terezie by mohla na cestě prohlásit že nemám co bych dal a eště strašně moc toho co bych měl dát bohu a to jsem de dál a proto moje dosahování teče nedostačující oproti čekejte terezii a to prosím si vezměte každý ze své tohleto tu myšlenku že a to už se svaté terezie se musí vysvětlit jejich leží opět abyste si sami měli takové to vání vědomí že dobyté poznali jak málo sebe znáte a jak nechtěné okamžiku neděste vyvádět něco co se plně sebe netušili že jsem tam naše by to začne vymykat vašich rukou což není špatného protože aspoň se stane člověk dostupnější a víře v rukou božích že musí spoléhat na jeho pomoc také trošku že ano a na to co jsem poučil předem poučení nestačí na orání těhletěch no já jsem potřeboval vám jako závěrem této pasáži říci že tedy člověk ať nedě jakýkoliv prostředek kterým by přešel věčnosti v každém případě musí důvěřovat a musí být ten prostředek založen na dojdu a říkám už dojmu protože i to a to sice je ale je to jenom dojem že je to tak správně to se mě ka musí být založen na dojmu že dává tomu bohu všecko nebo že skrze to co mu dává se mu celý je schopen odevzdat že to je klíčové stanovisko nebo klíčové vlastnost nebo klíčový bod jeho bytosti se kterým se otevře věčnost žít být přesvědčeni jedinečnosti ohromné ceně tohoto života tak jak se to rozvinu že tak to rozvinutý život tak jak tu je bez jakýchkoli říká je předkem kterým se dá přejít do věčnosti to je ta vzácná transmutace prvků o které mluvili a chy že obyčejné kovy proměnili na zlato a nebo na listinu dům a pomocí toho extatik za své proměňovali obyčejný život na věčné a tak dále tak to je to je ten hlavní proce hlavní prvkem na život nesmíme si dělat nežije to nebo ono je to nějaké přeříkávání jména božího nebo tak jestliže já v tom nejsem obsažen životně jestliže to není vůlí život který já skrze podává tak to není límec prostředek který by někam dovedl ať dělám jakoukoliv modlitbu ať je nám chce be nepatrnější přínos se dotýkám jenom lemu ježíšova roucha mně to uzdraví v tom případě když já si živelně přeju být uzdraven když já si živelně přeju i víra o všech částech totálně přejít na stranu toho ježíše na kterou té věčnosti a já rád právě vašich dotazů i jak nedokonale ty věci vysvětlí ne že by se také dokonaleji světle že vám nedovedu vypnout myšlenku že ten nejprostší nejobyčenější vot jako tady žijeme pokud je dostatečně rozvinutý a to tady je prosím váše tohoto mláděte de tak pokud je to stačí osvítí že stačí když je naň aby nás převedl protože rozvinuté lidství je nám zárukou přechodu do věčnosti a já to řeknu technicky eště jednou by se to dobře mohli pochopit tady je věčnosti do nás tolik investována zdali uvědomovací chvíli že je to tak značná míra že pomocí ní je možno se dotknout věčné uvědomovací chich komplexu uvědomění celé věčnosti abych to řekl ještě dobro měj ta síla existenčními existovat se musí li do všeho co tu je i by to neexistoval a musí tam pořád vlévat kámen není kamenem proto že nějak vývojově se dostal do této situace to by nestačilo samo sobě nýbrž je tím kamen také proto že bůh udržuje jeho existenci to by se mohli ti každý kdo by dokázal dělat zázraky že by totiž považovat tu hmotu jako výron věčnosti a dovedly s tím na nepoval aby mohl rozložit hmotu by se stát nevíte na podobě jako ježíš kristus nebylo by to pro něho vůbec žádný problém nám udržován v existenci tím že ustavičně svou existenci do něho bůh předává ale to je kámen tímto zase už lepší a se toho předává víc aby mohla růst dokonce a u člověka je se předává největší míra ch vlastností božích a se předává značná míra existenční pod má velice složit organismus proti kameni jsou hrabu mě katolické a lijavec složitější než anorganický ale předává se de něho také značná míra uvědomovací síly on si uvědomuje tento svět do takové míry že v něho může analogicky vědu a zvo věčný může mít pojetí o život věčný dokud toto pojetí nemá si neděje ne myslí že existuje věčný život tak nemůže do něho ve a to zvíře si nedovede udělat eště jak se jak si jímž je je může použít po něčem pojem vidíte se nehnete nějak představit že to existuje že ano ale těch tuto představu může pojmout a pět může za tou stavu ji on si vytvoří nadstavbu a to je v tom je tělesně do tolik síly od boha že pomocí představy která vším neodpovídá zdaleka skutek jaká existuje toto představou se odebere do té skutečnosti s tak proto život lidský je připraven pro tyto vlastnosti které má k tomu přechodu do věčnosti a žádný jiný životním připraví a kdybyste nějaký jiný prostředek našli v tom životě který by tam vedl dokonale tak opravdu by to bylo jenom přechodné dosahování pomocí to to prostě k a musel být časem přesvědčit o tom že tímto prostředkem jako já třeba sebe tím medem božím lesem říkal se dostanete na určitou úroveň ale dál se nehne kdybyste dělali chtěli lze se od vás chce aby všechno co jste přijali od boha ne na tuto existenci tento způsob poznávání té předali je abyste si ani za nehýtek ničeho nenechali pro sebe nechci málo malinko z toho necháte o všem neprotiví fázi jakmile se malinká te pro sebe tak netaví zase v té vrátíte dospělém dosti v jaké se před tím byli že je nějaké smyslnost a budou ale bude to tak málo že to nestačí aby se začli vědomě žít věčným životem čili nejsem proti tomu abyste se chopili jakého konkrétního prosté který byste šli třebas ne na božího opakování proč ne to pořád takovou formulku nevěstce slyšet já ale pořád budu myšlenku že to je přechodný působit stahování který nikdy nevede k absolutní tažení nebo takovému způsobu o tento moje říkat tento člověk je vědomě smrtelný a tímto životem zaručeně při života věčného toho já dnem čáku trychtýře týká vá nějakou modlitbu třebas deset hodin denně nemůžete li že on si představuje to tou modlitbou je k bohu to je cesta a nesprávná vede svým životem a dokud celý životem nepude nedostane se k musí vzít já jsem všechno eště nedal prosim vás já už jsem tolikrát zkrachoval na této cestě a velice neradím krachovali nedobrovolně že vám mohou tohleto sepnout povinností tady dneska přednášet i já jsem například byl tak zaujat tím odříkání na božího jak jsem vám tady říkal kolik ráže jsem byl napomínali ce radikální způsobem za ne toho tento způsob je dál nevede já jsem nenechal já vás tím nechci odradit o kom konkrétních pře prostředku že by jim že nedokážeme ani já ani vy celý život umět ale přesto je dobře abyste věděli že bůh protože nás řek by totalně miluje je tak žárlivý že se nespokojí částečnou sku ten kdo někoho dokonale miluje si přejali byl tak dokonale milované aby se musel o lásku jeho s někým je a vy se pořád bděte se sebou a s bohem a to je také jeden z důvodů proč to nejde tak se upřede by to mělo j ale když už zvolíte nějaký konkrétní prostředek a já chápu že potřebujete konkrétního prostředku jak ho také potřebuju tak prosím vás jenom si uvědomte že to je una který na s na kterého na se dáte vy by se tento u vás vás vede ten unci třebas mne opak jmenuje opakování jména božího ale vás vede a všimněte si dobře jestli vás vede když vás nevede tak vás nikam nedovede tak letí kupředu prázdní a do prázdna tak například jestli vás opakuje jméno boží a stěžuje si že se nedovede vyvarovat postranních myšlenek tak jeden prázdném je prázdnotu kupředu neboť i myšlenky ostatní jsou vedle toho že tento jestliže by na sednete fakticky na toho koně který mě třebas opakování jména božího tak pak vás opravdu u náš a vás opravdu u nás do té věčnosti unáší vás tak prudce se tomu že se to musíte bránit a ne naopak jsem se zažít znovu na to tou nebo onou mnohou jako to většinou dělat nebo že se musíte že musíte shánět co co co rouše po cestě je tomu i to nějak posbírává a ten se k tomu správně volený prostředek má ty do vlastnosti já bych ale nechtěl jednoznačně říci se špatně mohli oseli třebas volit to opakovali mě na božího a pořád se vám tam pletou vínem lenky kde možná máte nedostatek ní nejde a to v tom že nemáte tak dokonalou touhu víno prostředkem se někam dostat a to možná vrhá špatné skla ten prostředek ale chyba i prostředku a to bývá vděčně přípravu tak devadesáti pěti procentech nýbrž chyba je nás pomoc stojíte o to tímto prostředkem se tam dostat a věřte mi to ježíš kristus jenom tohleto považoval za hlavní chybu to ostatní těch pět procent vůbec svých kázání neuvažoval kterých takových rysech té by se to všechno říkal neměla tady čas loďka budou všechno hřích a ten tvrdí že jenom ten kdo je pro věc na čem jeden vstoupit a právě ve starověku dáno ředním to nadšení se zasvěcovalo a to racina či ovšem nejširším slova smyslu například prachem se také nadšení nebo pláčem je také naše to nejširším slova smyslu jako jsem prosím a tady mluvím úplně pojmech nových protože my máme naše no symboly například já za rodiče považují celý tento svět příklad za ty nepravé rodiče nejenom toho cení jak jsem tam sedla říkal tedy je to svět to taky za na převažují za jí jakékoliv pokrytci bohem se u ní kývá pro dnešek tedy jakékoliv za ni se lidské bytosti pro něco tak e když například pláču tak oplakává situaci do které by se chtěli dostat přílivem zanícení rozumíte tak pak s největší to chápu tady bych chtěl k tomu dodat jsem před říkal že já nemohu doporučovat vám krizové situace z toho důvodu že z vás nechci udělat vadily flagelanti se uměle dostávali do krizové situace a já myslím že nám nemohou by tvorem zase si vezměte to padl ví jako symbol všeho možného utrpení uměle navozeného dosti je toho co ni navozeno uměle nýbrž co připlývá našeho života jako nutný následek nerovnováhy mezi vnitřním a tenisový a já myslím že věšina krizí vniká tím že vnitřní nebo zevní dosahování vládne a vyčetl jsem v její še krista že on zná obojí jak vnitřní tak bych dosahovány a nepociťuje ani jedno ani druhé je v podstatě říká tak dlouho se snaž všemi zemi prostředky až poznáš že to dál nejde pak je nejvyšší čas aby udělal rozhodnutí to znamená abych dosáhl aby došel k vnitřnímu prostředku dosahování hnutí té vnitřní prostředek a na malé a se rozhoduje že ježíše rozumu je vstoupit do jordánu a tak dále to lze vstoupit na kříž to bylo rozhodnutí o tom nemusel o se rozhodl tam ne neodporovat a poučíte mi okolního určit také záhy nastaven toho ani po té ve okolní jeho světského života nastalo okamžik jordánu a tak dále čili on říká ne sobě dozrát věci pracuje do zrání všemi prostředky který tě zevní život poskytuje stavidel a tomu všemu neměj že když se učíš na lidech chce atma boha a eště vůbec o něm nevíš že se to na učíš to se naučíš protože není možné milovat boha tého nevidí nešení bližního kterého si sebou tak tohleto a měl na mysli čili opravdu já jsem měl do štětí když jsem se chopil vnitřního prostředku nebo že jsem udělal vnitřní rozhodnutí v okamžiku kdy dozrála zevní situace kdy se nějakým způsobem ne vrcholně ale nějaké fází nové dospět určité zralosti situace se tak vyhrotila že nebylo možno po té cestě zevního dotahování dál úplně mně se zatarasila cesta okolnosti objektivním jak se mi zdálo které nebyly v mé moci vrátit a takže jsem musel nastoupit vnitřní sem ho vání jsem byl dotlačeni jasným že každý cité poctivé snaží třebas čistý život jako panna maria je nakonec dotlačen k tomu že jsem mu věc tu je nějakým děsná česky řečeno že se doví že by mohl korunovat tuto čistotu ne tebe uspokojením nastupují soto nýbrž co není ježíše do sebe a tak také to může ve všech těch pátý dopadat že já korunují jakýkoliv částečný úspěch nebo jakoukoliv dokonalost nebo jakoukoliv zralost v čemkoliv jakékoliv vlastnosti tím že na budu uspokojení v touto vlastností a tím zůstat nebo dokonce pádu piš takového v tom se satanem a nebo v toho nevyvodím lety chabé závěry kde k no no to je zralé ovoce které patří jako dobré ovoce ne mu to učitel nemoci a já mu je odevzdal a to je vnitřní rozdíl já já dneska to zpovzdáli už chápu trvejte tady ty chopil třebas o taková jména božího jako a rozhodnutí jako vnitřní dosahování a že bych byl nebyl býval en tohoto prostředku použít tak jak se to podařilo když byla nebyla úplná nějak taková za roste a teprve v poslední fázi se vyhrotila krizi a která mě přímo kdybych předurčovala úspěch smotný dosahování ale jenom do té míry tam sem si cestu připravil levným dosahování hraničním nějakým bodem v zevním stahování ten i naším bude byla určitá míra či stoupne života ale jakmile jsem dosáhl tímto vším rozhodnutím tím jménem božím určitou fázi kde mně šlo kde začlo šlo o život úplně o život dočasný život tak jsem tohle cara a v tomto strachu jsem pobýval další dalších devět let ne a teprve když jako jsem zase dorostl zevním stahováním určitou úrovní života tak jsem se ocitl na konci možností těmito prostředky někam dojít rozlito koncentrací jak koncentrace to jméno boží se mi rozhodnutí v tao prostředkem rozumí se realizuje nějakým způsobem a tak je to na na počátku je to rozhodnutí budu dělat budu říkat to menu boží a pak by se to stává prostředkem jsem ji do protředkem vyčerpal všechny muži který mi to poskytovat tak jsem viděl a musel přejít na jiný ší kost rede k nechěl jsem u toho smrti oněch se ti jak tomul je podle ramakrišna říkal dovíte na jednom místě a jsem za nedokonale tohleto za nepravý konec si to dobře rozuměl do slov a se domluviti to je ten se doslova do mě nesmí a tak já jsem zkrátka se se ocitnout koncentráku kde jsem radikálně byl odtržen tohoto prostředku který to eště dá posunovat až na konec a nej nešlo a tak jsem se ještě několikrát naposled při té operaci nežil že žádný prostředek nemá absolutní shopnost někam dopravit nýbrž absolutní shopnost někam dopravit ne pravdě na takzvaný konec má jedině komplexního nikoliv utéci ot například nebo vyučování života některých jenom fázi se bych to pole pro mě při lišil tké to říkat to už já nevím dělat ne já to musím posvětit a nesmím já musím se úvod o bohat sv ježíš kristus ukázal že byl daleko činíš než ne kdokoliv z nás nikoliv že utekl někam že svým učením a že to nikoliv by to byl kázal jaký vyvolí učedníků o ně sebou táhl po všechny ésta dával příklad aby dokonale uvěřili a tam je nutil aby opravíte tento příkladná sledovali to znamená máme učedník do svou vlastnosti máme vlastnosti kterými máme okamžitě aplikovat to co vnitřně dosahujeme té taková vůbec nárada v tomto životě máme toho používat jakmile toho neumíme využít toto život jakmile nebo bohatým tím svůj život a život svého okolí tak zahrazuje ne hřivnu která svěřen jaok ne a bude vydrží do temnot vnějších pochopitelně to se nesmí stát čili tohleto je asi tak odpověď na to nebo vyhovuje ale ty by prostředky to takhle ježíš a kázal nečiní to znamená to božské se vstoupilo do obyčejného těla a masa lidký vlastností se převtělil a že tedy nakonec posvěcení tohoto života nebo svatost spočívá v tom že všechny to vlastnosti které od boha pocházející se tady vtělili lstní té vtělený bůh tak že vleže nazpátek k bohu že tedy neví vědení co bychom tam nechtěli nechtěli totiž to neumí toho ale mějme chtít všechno berete při já se dívám očima božíma na konče správně posvětí ano já se dá poslouchám a že u uchem boží a tak dále rozumíte tak asi tak to posvěcení nakonec vypadá takže není o momentu v lidském životě kde bych já narážel na něco co je mé nýbrž já se dávám na každém kroku že to jsou všechno dary boží a že mi jenom je mi dám nějak disponovat abych je rozbořil v rámci stvořeného neboť stvořené má tu zázračnou vlastnost ze rozervou je to abstraktní co od boha přichází konkrétními podobami tak by je tomu do nás levé má od boha taková nerozlišená abstraktní uvědomovací síla i jako taková jako co se etický proud který jde do po drátu tady to který to světlo já v konkrétní využití toho si abstraktního ale obecně užité použitelného proudu se nemusí použít jenom ke chycení že jo takže jeho čeho traité by ču a tak já když ho používám tohoto této uvědomvocí síly konkrétní způsobem tak já to do té doby neposvěcuje a nevracím to dělám pro sebe a jakmile si uvědomují že ta síla od boha pochází a že vlastně boží silou si na všechno svítí tak bych ji měl na to ví proto že on si přeje aby se o kombinaci pod plnění vnějšími vjemy té přicházejí pozorování okolí ve kterém žiju se vytvořil nový kvalitativně nový celek který by se obohatilo to abstraktní všechno co přichází od boha aby to soptil všecky řečeno aby se stal majákem který by konkrétně ji než dokáže bůh té odvážní dovedl ukázat cestu tak asi jako podobně jako ježíš kristus konkrétní ukázal křest nevybíral nebesích ano ty platnosti boží nezůstávají na nebesích nýbrž se vtělují do člověka z toho du aby táhli celé jeho stvoření aby co jeho poření přetáhli do věčnosti neboť je tady spojitost mezi všemi součástkami tohoto svoření kterou my nepostřehujeme ale krájejte takže když přetáhneme jednu součást tahem všechny všechno postupujeme a ten vesmír není věčný v tom projevu jako vidíme nýbrž to je lásky od boha to přichází bourá vracet po nějak m řek bych o nějaké přeměně tou konkrétní kim konkrétním projevem do kterého se to mezitím v tom mezidobí dostává čili řek bych je to zdokonalení sebepoznání božího nebo tak nějak trest jako za vlastní případě ne ale tak by to pociťujeme my lidského hlediska že bůh si přeje v tom stvoření sebe lépe milovat lépe sebe poznávat nebo tak nějak že vy totiž těmi součástkami které ze začátku nepoznáváme nepoznávají vůbec nic najednou lépe poznáme tento svět když je posvětíme ale nepoznáme samotného boha a když právě se indů vyčítá jako to dělám já od čas že ty věci nevědoucím národu který žije bídě a že to pěstují meze několika vyvolenci všechno ti zasvěcenci tak oni nám řeknou do takových sebe působit konkrétně sem se opět o té působí jen několika málo případech proto sestoupil každý avatar na svět aby konkrétně působil ten nespasil nikdy celí svět ale v pasti ho tím že spasil malinkou část lidí udělali je solí země a pomocí té země bylo všechno poslané nebo všechno pro vaše jak už to pan jí a za na těch podobenství o království nebesky on chtěl vytvořit kvas ne který by všechno těsto snaží jeho strašně moc a je když ta doba toho kvašení se nám zdá být nekonečná v našich očích příznačně jepičím životě klam no tak já myslím že tuto věcem doříkal posvěcování lidského života a k tomu máte vyskočit pocítit co nejdokonaleji život podle vašeho názoru snáze začne tam když si zvolím prostředek jímž to posvěcuji jako takovou svěcenou vodu bych tak a tou svěcenou vodu je vnitřní dosahování v například volit nějakou vnitřní modlitbu a ve které se ten potom najít odrazovým ve do ostatního světa a vy potom se dáváte že třebas dlouhou dobu tento prostředek nevím který by vám světlo ostatní život nýbrž že vás naopak k a sem pozorovat začátku na sobě dlouhou dobu odtrhuje od tohoto světa dokazuje vám že tento svět není i čemu že je méně ceny že je hluboko pod úrovní té vaší modlitby a že tedy ho nedokáží ani posvětit tak neříkám že to špatně volený prostředek ale nastává tvrdý boj v nitru člověka o tento svět protože my víme dobře že lidé kteří žili třebas v klášteře a dosahovali tam vznešených charismat než nýbrž od boha vnitřní modlitbě když se ocitli v zevním světě byly by jí není a nebyli schopni aplikovat tyto vnitřní zkušenosti pro zevní svět byl prostě lidmi kteří byli přímo stvořeni pro vnitřní život a dokonce pokud jsme nechali nebo pokud křesťanství nechalo tyto lidi psát o těchto věcech tak oni oděli i malinké pohnutí ruší vnitřní modlitba tvoje spojení s bohem čili musíš absolutním klidu nedělat a proto vznikly řády které vůbec nepracoval jenom se modlili a neříkám že to nepochopení věcí neříká ale je to jednu stane dosahování vnitřním způsobem které se musí víme nebo později prověřit na zemi v životě na tom komplexním životě který není jenom modlitbou proto ježíš kristus řekl modlit se a pracuj neříká jenom modlit proti říkal taky pracuje a to dobře věděl že jedna rána nestačí do tomu cí všechno uskutečňovat činností to na se na ten celém životě soustavně ukazoval a my když tohleto víme tak je potom jedno je začneme tou prací anebo je síta čteme ty vnitřním dosahování tou vnitřní modlitbou ale v každém případě dos začneme li prací jako já jsem třebas začal prací to že je to známost tak jsem nepostoupí unavena řešení cenila že jsem jiný tak já jsem musel přejít do vnitřního dosahování až jsem tou prací se dostal tam je jsem už nemohli přidělit prací let že oni mi tu já si vzal ruky o ni no tak to bylo řízení já jsem už nemohl ty své cíle ní vědy dál dělat ježíškovi odvolali proti mé vůli nemohl v tom vědom a díte možná že si říkáte se stalo dobře protože by byl přírodovědcem nebyli a říkal tyto věci ne a ne takový ani oko před někdo může být přírodovědcem a zároveň že se vědomí to mě já jsem byl daleko otcovým který na všechno nestačil a takže potom jsem chutě když jsem na své tedy k ní byl zanechal do toho ponižování vjem zase jednu tady na vnitřní dosahování až mě to zase shora zatrhli že jsem tímto způsobem nemohl dá dosahovat nalezl jsem na stěnách že pán bůh si šel pro život a seděl jsem se dostal se se do lidí které vypadaly jako objektivně zaviněné objektivní příčiny a té se mnou bibli v koncentráku a to byla tedy cestou se nebo svatý se musel překonat tím že se zase začal zevně dosahovat země se sem při se o přestálém jaksi hlavně dosahoval hlavní se budou hlavní činnost vnitřní modlitbu jsem musel přejít na totálně ší dosahování a doplnění třeba napřed doplnění to už rovnocené na nuceného partnera na posvěcování činnosti no tak já jsem vám tyto věci vždycky líčil na tom přirovnání na té legendě o svatém petru který utíkal z říma to krajně nepřinese tom římě tam byl hustých zda on si klidně o toho svého úkolu který mu ježíš kristus kladl ten náš nepříjemný úkol denního života my nechápeme proč bychom to měli dělali se při tom jenom křižováni a o o něho utíkal a na jednom místě kde jsme se ocitli kdy si jsme se ocitli před takovou malinkou kapli kostelem malinkým a nenapsal o vlády do vine potkává proti sobě vidoucího dřímajícího ježíše a ta je ho kam kráčíš pane říká o utíkáš od svého úkolu orientě a tak proto k obrátil se petr a se opravdu není možný tento úkol který máme zde tento sítě a ty tě úkol bohužel nepovažujeme na celý svůj život dělat že si jisti inicitivy a šílených li o utečeme nesčetněkrát od něho do celá nespoutané světské činnosti nějaké posvěcené jestliže se nevracíme krí trpělivě ustavičně s ježíšem já si nesčetněkrát připomínám ten září příklad se credo pro slávy jak jsem vám víte leč líčil a bude to přistupuje napsáno a jednou plitický na tom pásku že ona sloužila na oddělení paralytiků a jednou sama jí jsou na tom plovinu se chtěli zmocnit a chtěli i nás i lano vám na ten ho ruší služba bez sama a ona utekla před nimi do své komůrky kde nebyl ani telefon tak a modlitba se k bohu aby nějak osvobodil těchto těžkostí té vyčeřena cit nebo se jí a tím přesně také na ní trhal už ne a žena těl to vypásly ona věděla že ty dveře do budou dříve nebo později a modlil se to že byl to křižoval situace tak dokonale že nabyla jistotu že s ježíšem to zvládne tak když na tuto když to tady to ta tabyla a vy nemůžete jinak tu s tou navíc než si samy nenabyde sami tu s nemáte sami nikdo z nás na žádnou osobnost já nemohu se ničím pokusy byl se svých síly vyhnal ky mně je tady líčil na starý nějaké situace nebo takového nastala věží lásky která někam do oblíkla plavání není tě krátce i v kterým je byly velice nepříjemný a tak lidem é to lásky která za mnou stála a před tím je to trapno vedení vyprali ani a tahleta vedla řekla já vám otevřu je pacientům je odstup od netečné na ně protože bych to nemohl odepnout a řekla ježíši ty přede mnou já ale bo a těsně sledoval ježíše když ji vedl do navo pokoje kde bydleli ne bylo tam několik poklona do toho největšího nich a řekla jí pojďte za mnou všichni šli na ježíšem a ovšem i nevěděli nejen vostatní dělicí zajícem když by za ním budete půdou všichni tito úplně obrátí tak to vypadá a šli a neřekl ti se i tam tento že znala není li po lehali zamkla se další vyhostit podléhaly všechno uložilo ani jeden nehlesl ona byla klid a eště se ráno někteří tradicí omluvili tak takhle to dopadá když člověk věci nedělá sám protože věřte mi to jestli máte dojem že já se někdo jiný než vy že já jsem od vás odělenou bytostí nemějte nikdy dojem že bůh je schopen třebas jenom na malinký moment vás podělit se svou lásku a o existenci se vším o nám ustavičně musí popřávat svý svůj život veškeré své plnosti té plnosti jeho života ustavičně berete a proto se musíte spolehnout že s ní že do všeho jej a že nakonec s ním že nepostí živlem ho nepoctivé ono se tato ze vás není tu berete si od něho přitom je důležitý jeden moment pokouší li tě tvoji pravice ústní tvoje oko vylup že my zpočátku se meli svět svůj život setkáme se se situacemi nebo momenty nebo s prostředky který který ještě nedovedeme využít lépe je tyto prostředky vyloučí ze svého života se to bylo pen oka bez nich nepoužívat když když to je jenom světské tak toho asi zanechat a pokud to vůbec dá radě a takhle a a dělat to co už jako mě dostává do té svatosti nebo to už posvěcení no ale to bychom začátku muset kdybychom takhle pokračovali jak to neradím tak by to neseděli ten věří to by nebylo správné a k si se smí li ti že musíme rozvíjeno světský život i pokud spravedlivý a tím ho udělat čistým a až se dostane na určitou čistoty tak si dát jenom pozor aby nám ve stoupat do hlavy abychom se nepovažovali předčasně za svaté jako to se považoval já že to byla moje kázat a tak když se toto nestane tak pak se můžeme tak užitou že věnovat bohu a ne v sobě se se se muset do ke tak mám tady další návrh abych promluvil o tom trpké osudu jidášově já vás ještě nic prosit víte mně že ne k nej naposled po dlouhé době zase že musíte símě se správně porozumět musíte si nařídit se mnou ten celý symbolizoval života chápat komplexně že tam nesmí být pro vás něco nesymbolického že všechno musí být symbolem panna marie symbolem josefem bohem ne josef je panna maria ne ježíš symbol ano tak tím nechci tvrdit že by neexistovali bývali ale má mají li nám nezkrušilo od žili někam do ve tak to nás musí vyhynul toho co máme dělat protože by se nakonec musíme dostat k takovému pojetí a to je mysím pojetí velice správné budoucí pojetí lidského života že tento život do je považovat za symbol symbol věčného života náznak věčného života symbolicky náznak neživot po této stránce je to pouhý sen ale po té stránce že je to opravdu odevzdá věčný život a je to úžasná skutečnost neboť kdyby už to skutečnost nebyla tak nemohu zní do skutečnosti věčné přejít na sku tento život je skutečný potom po té stránce že ze skutečnosti síly k sobě ke své realizaci bere od boha jest a všemi zase může do boha vy a to mezitím se děje je tedy vlastně smrt nebo neskutečné nebo je to ježíš kristus nazval ale jenom protože se to mění z to začíná a končí živých vodu ne jako ten sen jako ten život na tomto světě takže když takhle totálně berete všechno jako symbol tak pak samozřejmě nebudeme dál dé potíže abyste učedníky páně považovali za vlastnosti lidské celý symbolická života v tom nejširším slova smyslu od toho těšení se židovského národa na příchod nesmíš až po nanebevstoupení páně to všechno je symbol ježíšova života té ježíšův í neboť on byl dříve než abraham že on je pří než abraham a tak dále čili to je všechno on život izraele před jeho narozením při zemi žije život ježíšův tak jak my ho máme chápat abychom se z toho dověděli všecko co potřebujeme pro svoje následování nemůžete totálně komplexně následovat ježíše krista pokud takhle nechápete ježíšův život tak než je odezvou tohoto pochopení musí být pochopen mého vlastní život jí vlastní život nevlastní já to není moje tělo mé vlastní já to je můj vztah k vám temu prostředí má schopnost vidět že smyslově vnímat přála to dohromady rozumově to všechno je moje já to všechno jsem já já jsem v každém ohledu třebas na dobrou špatnou je já jsem v tom nějakým způsobem obsažen ne tak mocně jako bůh protože bůh jako třebas ježíš kristus ohlédnutím třebas vyléčil ne nebo změnil situaci vysušil chyb tedy nedával plody než tohleten přáním vůlí a my to je dobré nemáme takovou sílu protože bychom napadali strašné zlo že to neumí správně užívat není o to tu cílům je o to jaký správně využít bychom neuměli správně už bych to neužívali jenom proto to nemáme tuto sílu slova posilu pohledu svým sílu jakéhokoliv smyslu a je kolik rozumové uvažování jako věřit tu jasno jasnost myslí a poznání nemám jenom toho důrazem než no a když takhle chápete sama sebe tak může potom následovat ježíše krista jelikož všechno co se v jeho životě dělo je podobno situacím vašem život tak kdyby tomu ta naděje toho izraelského národa je vaše naděje na věčný život tam se to říká symbolicky příchod mesiáše to je sestoupení království boží očí vděčného života mezi lidi víte se tak eště ho transponovat z toho symbolu do té slušnosti ve kterém žijeme a je zase symbolické a když se vám tohleto podaří já je to velký úkol ale nechci aby se vám to zažil tak nějak násilné to nějak vmyslel a když se vám to podaří k bych prožitkem je to začnete prožívat tak pak není pro vás problém byste si uvědomili lidech ten na té čistě kde se na té na stavbě ježíš kristus už ten konkrétnějším životem svým tedy začíná navštívení anděla a anděla ani maje až po nanebevstoupení už ukazuje kde se má v tomto životě začít aby to abyste život neprošel křtí a ale ale aby se obrátil do věčnosti kde se má pocítit aby jeho proud ubíral věčnosti aby nebyl samoúčelný ten život aby byl posvěcen vyšším účelem čili první posvěcení je tou vyšší účelnosti a tak se mu tím vlastností každá ani ten apoštol nebo že ten učedník představuje nějakou takovou lidskou vlastnost která byla posvěcena a tvrdě posvěcována a trpělivě pociťována ježíšem k tomu úkolu kterou jí ježíš přis nej ježíš sem se špatně vyjádřil ke nýbrž otec neboť ježíš se odvolával na vůli otcovu od vás na to že on si nikoho z učení nevyvolil že otec mu ukázal a dokazoval například svatému bartoloměji že věděl o něm co dělal v době kdy mu ukázal na ně otec a to svatého atom přesvědčilo že přese vaše svatý ctitele jehož byl žákem k ježíši protože ježíš o něm věděl všecko a tak ten otec ten bůh nás máme vědomí mi ho nemáme vědomí má vědomí všechny naše vlastnosti neboť ono to z něho vyplynulo jak věděl o ni pořád jeho vyplývají naše vlastnosti strašně pokroucené a nedokonalé formy a to dovoluje náš organismus nemyslím jenom tělesný a taky duševní a jak to dovoluje prostředí jakým způsobem je vhodné pro rozum o těchto vlastností neboť když i za sedíte totéž semeno že by semeno k dotázal tak z každého věnost poněkud jiných to je to pořád tu ale ani jeden není stejný ani ne každý je trošku ji kdo sl líné půdy když nevědomá mi jen boha přímočaře nýbrž také dávno daného prostředí vím v tvořeného a obětuj oda při se potom komu to on a tak on by na cesto statě se dá definovat je má slovy dobro zlo nebo dualismus pár dvojic páry dvojic to je velice zjednodušený pohled a s ním neska už téměř nesouhlasím ale promiňte že takhle vykladám ně pozdě budete vyžít a tam si napsal až budu psát činu tam si jenom psal závoj a podobně prosím já vás upozorňuju že nelžu ale že na každé úrovni výkladu ta pravda má zevní há vím to co vám tady říkám jakékoliv slovo do jaké olivera to odívám to je však pravdy jenom jediný mohl o sobě říct já jsem pravda ale já o žádném svém slovu nemohu říct nic víc než je to vše prany a takový let ježíšem schopen odít jakým jsem schopen od tu pravdu a já nejsem dobrý hledí ale nějak to dívám protože si myslím že nejlepší krejčí než já promiňte mně a tak si myslím že tento šatem třebas bude i být to je jste neviděli lepšího šatu ale ta sláva která je člověku připravena oběžnou pro něho až jednou ví tak se budete stydět za pýcha do kterých se odívali tu a do do kterých se mi odívali já budete říkat obojí mondo čeho to i a pak to byl takový nemožný slabé nevěděl jaká je zatím svým tráva by nám to vlastně skrýval je to že se snažím ustavičně odhalovat a tím že to musím dávat nějaký oděv a tím to vlastně zároveň kým a čím dál toho víc říká dám tím víc uvažujete tu věc a nedokončenou a i vy vajec chybí a to by bylo nekonečné protože právě to je vlastnost dosahování že nekonečně dosahujeme že na věčnosti jak jsem vám říkal se nebudeme nutit kdo de věčně dosahovat ale už bez peripetii bez krizí už to nebude krizové už to bude vlastní potřeba člověka ustavičně dosahovat té nekonečné věčnosti po stránce poznání po stran lásky a to zase existenční kdežto nyní se tou teprve dopracováváme a se vše jak taženi různými krizemi potom jednoho dne přerosteme do situace vnitřní že budeme soustavně tažení že bude potřebovat vůbec žádnou krizi jako jiné val ježíš nepotřeboval už kříže když vstal z mrtvých tité ova kříže ale než ta mrtvých než jsem si na potřeboval kříže i tam je to krásně všechno vysvětleno doby to při že potřebujeme a do té doby byl taky zapotřebí dáš takže my se na to díváme přísně na toho jidáše příliš jako nesymbolicky nevidíme člověka ale i když zahrál lidskou roli tak pro nás rá zahrál poučení jak je to zle kdyby byl ježíš kristus jenom řekl to podobenství o tom rozsévači že on rozséval dobré semeno před to tam na rozporných nějaké bílý a kdyby byl řekl jenom že to musí všechno nechat se nebe aby se ne pošlapala i to dobré a dolní a teprve potom rozdělit tak náš kdyby byl řekl jenom provádět to bylo nestačilo abychom tomu dobře porozuměl a že tam taky ještě si vypůjčil jidáše tak to nám vrcholně pomáhá k tomu abychom se smířili situací jaká na listuje že zlo které nás už a které v nás je pikle proti věčnosti která se v nás začíná rodit že toto zlo je nutné až do našeho ukřižován a kde je to křižování nežení kde tam nesto křižování já jsem si poprvně myslel když jsem se setkal zasvěcencem dokud se sedum a když jsem se ocitl vědomě řek bych v oblasti věčného života a kdy jsem považoval vědomě tuhletu svoji bytost za odnož věčného života a vycházel jsem z věčného života do tohoto že je to zcela opačně než jak se k snažíme tohoto přejít do věčnosti se říkal toto je vítězství po to jde bez křižování ono to jde vestra vedeš asi ten stav se před tím prodělával ale v koncentráku se přesvědčil že musí být opravdu křižován a se cítit ve se byl ukřižován tak že sem takhle vykládal svým přátelům a se jde já jsem člověk vnitřně ukřižovaný já mám právo tyto věci vykládat neboť je sahaly už ta a já místo abych se dal popravit jsem se odevzdal bohu tak tady mě máte odevzdaného bohu tady máte ukřižován jeho pro tento svět sem říkal sláva mě tam výško ví já nemá li spasitel nýbrž já jsem se dá taky s ním už ukřižovat a já jsem do tý vody nepřišel na úplně na to je to křižování tedy opravdu také vývojový má vyhoví charakter je už byla ti působení zvána panna maria pro tento svět když se rozhodla nedbat teď tehdy choří že bude zavržen vím an čelem a zrodil se bytí se že byl ukřižován ježíš se vším tím vývojem do té ti let když se po dal v tom jordánu obyčejnému člověku janu ctitele ty sám sebe nepovažovat tak velkého a on přestože byl menší že bylo správné měl povinnost toho většího pokřtít se všemi těmi následky to je velice poučná kapitola a potom bývá na kříži a tak dále a tak já jenom chci říct to je dynamická záležitost že to vývojová záležitost a že chtěl se myslet že když je tam popsáno v ději že to takhle musíme doslovně a pak i ten čas je symbol který je tam vloží i ta prostora které tak mě symbolem se komplexně všechno chápe tíže potom ten čas je symbolem tak to musí se z toho času vysvléknutí a v je to na časově že to váž věčný úkol bych přizvat na nevidí zváni ovšem soustavným způsobem který bude nesmí převyšován dosahování soustavný dosahování takže já jsem to nebeské dva a lodi ne nebo teďka při té té operaci a tam to bylo polovičaté to jsem byl trošičku krutý tou inici ne ale musím říct že to bylo soustavné dosahování a že kdyby v tom se pokračoval tak takle nás představuju hříchy mně nebe bez krizí ustavičně dostavovat a člověk bych chtěl v tom ustavičně krát protože to je výborná věc je má vůbec žádný potřeby než dostat než to věčné dosahování převádí víc potřeb je v tomto smyslu nesvobodný a v tom smyslu úžasně svobodnou tě oproštěno dalšího vtělování i na tom světě ho nebo ta jenže myslím a už to tuším jestliže správně mám nesprávný názor na nebe protože a to už vím dávní než dobře smiřovat že jsem člověk podstatě jiný že totiž se tam musí pracovat že když tam se člověk nesmí být cítím ji oblažena tím vnímáním věčnosti to je jenom jedna stránka věci nýbrž musíte ti by povinován tímto svým dosahováním a to dosahování přibližovat ostatním bytostem hřte tomu dozráli a to je myslím úkol jakého jsme svědky už je svatých že nás vedou velice trpělivě a to je úžasné že voni by jinak ani nezasluhoval dosah to že by mydli podá odělenou bytostí to nemůže není možné čím dál tím vycítí neoddělenou bytostí o všech těch trpících tak že je to to zalité věci ke vítězná je dokonale spojí církví bojující a když to je obrátíte to tichý vítězné neteče odezvu takovou jaká vám jako u jako unesete i ta ale já jsem se podle dostal k tomu jidášově a věnujou čas tak ten jidáš představuje tedy tu vlastnost lidskou celou by charakterizovat takhle já jsem tady jednou učinil že to je ta lidská vlastnost která se brání vedení božímu tak by se dal charakterizovat jidáš a to je vlastně charakter celého vesmíru ten vesmír a zrozen z boha přestože z něho ně pořád zrozoval a kdy ho dílně pořád vyvádí krásnější a lepší a dokonalejší a vypíši ustavičně se brání vstupu do něho spět a kdyby se nebránil tak by se zhroutil tu chvíli umíte tady je moc satanova která drží trám koncertu ac jaká je mocí ježíšova která přemáhá tuto konzervativní tu situaci která tady je a posouvají těžce kupředu protože bojí je proti této setrvačnosti v tom stavu jaký existuje a upozorňuju vás že toto setrvačnost věcí je také od boha není možné aby to bylo jinak a že je postupně překonávána nevíš počká ch to a to u dynamikou vlastnosti ježíšovou tím královstvím božím pronikající tím kvasem terý proniká množstvím těch ta sklizně málo a tak ten jidáš sice tvrdě umírá těžce doplácí na tuto na tento svůj úkol ale je nám znakem toho že kdybychom tuto vlastnost o vaší neměli v sobě kdbychom toto satana sobě neměli že bychom nestáli o to konzervovat tento život že bychom opravdu přestaly mít základ tohoto života že bychom přestali jíst se ta bychom v étech dýchat a chtěl dhce odevzdal do boha a ono to není tě není ten čas nestalo tak nejsme rasem to chtěl na samém začátku udělat je musela maminka nutit to li do spánku ti dobytí já jsem to vůbec nepotřeboval já jsem byl tak zaujat tím prostředkem kterému jsem věřil že mě dovede do věčnosti já jsem nepotřeboval tenhleten svět já jsem nechápal jako než má nějaký význam já jsem šel no našel jsem v něm prostředek který mě dovede k věčnosti a tím to je tak já jsem netušil že ten vývoj a člověku byl pro to proveden aby člověk jako takový aby ho individualita která vyplývá z věčné individuality jeho nesmrtelné duše abych nula do boha aby ho mohla jako svědek zažívat v tom je takhle skládat já jsem jako nevěděl kdybyste se tehdy vydali z zeptali no a to když se jako dospěl na konec to co je člověk rozplyne v tom bohu tak já bych ano to nirvána účelově rozplyne bohu a ne kde po něm ani po kdy bych se ale mýlil upozorňuju vás že se nemýlil buddha on říkal že to rozplynutí ale vy dobře víte já jsem vám to mockrát říkal jakého druhu rozplynutí bylo v tom momentu vyvo nažíval nirvánu rozpisu se tak okamžitě šel neděli a tázal tu věc to bylo jeho rozplynutí i berte s rezervou ten pojem nirvány je rozumí v požívá v tom že odešel ze sebe a byl koncentrována že pro sebe nedal království boží a najednou hledal pro všechny bytosti na které přišel že se rozplyne ale to je to pravém vnutiti které člověk musí i na čisti si za vlastní a tak nelitujte prosím vás toho jidáše a hleďte s ním nějakým způsobem vycházet to znamená je v té ptejte se na tomto světě ježíš kristus říkal radujte se to znamená konservuje ten tu svůj život i tou radostí nejenom tím žalem nebyl ve smysl to říkal raduje opět pravý vám radujte se dosa více na nože krize smrti přechází do požívat a že se jediný jidáš nemohl radovat inercie to že ty vlastnosti které doslouží které v té tady by jenom proto aby on zvali tak dlouho to pomíjející dokud je toho zapotřebí kdy musí odejít protože pomíjející na musí na věky nemůže ani na věky to to si vezme život patřičné okamžiku samo od sebe tím že takhle jedná že to unavuje ale já vám řeknu vy satan vo to stojí aby se mu ten život oddělený od boha vzal oni v víc nestojí než o to před tím setkají a kam řekne to je hrůza by na věky oděn ostřit tele kdy ne se máte daleko lépe než já že v něm spějete když to vzdálený cíl ale nějakému vůbec nespí já jsem věčně dobré to je mu těžko omluvit že to je pravda on musí být v ničem musí v ničem a tím bude spasen jako mnoho v člověku musí být ničeno beze zbytku ničeno protože to touhou roli se smiřte že ten satan postupně nářa že prostředek který jsem jako dobrý používal po určitou fázi svého vývoje stává se mi satanem kdyby ho chtěl udržen dále a pořád se k němu obrací jako prsů který mě má dá dovést já musím odložit jako se odkládá šat který se o potřeb dejme tomu nezačnou tí panny marie zrodit ze sebe ježíše proto aby se zrodil ježíš v jordánu jako s tím boží nestačilo toto byl zůstal v lůně matčině tamto všechno dospěl do se musí hodnotit on musel říct na kříži janovy hemžení předtím dávno řekli domáhala toto bolestné rozumí se říkat musel prospro radit aby nám říkal jsou bolestnější loučení v tomto světě jidášem učení a dobrými věcmi a doby mi vlastnostmi se musíte mě rozloučit jinak se připoutá e k určitému stupni vývoje a přesně že teď dál tak znamená říkal rodiče tohoto světa jak se v tom vyšším pojí jsem tady vsvětloval to jsou jenom rodiče kteří jenom řek bych ten život předávají od někoho to boha nejsou to pranice se s nimi se všemi musíte umět rozloučit jestliže se tě všemi neodloučíte nemůžete jít dál lotova žena se jenom obrátil vrá tvořící sodomě a gomoře a by zní solný sloup prosim vás tuleten osud i užitek brž klidně nechte jidáš jidášem a když vám do sloužím opravte nesto opravit nemusíte ho proto je námět ježíš mu byl svým způsobem vděčen jistě že velice vděčen do posledního okamžiku neukázal že by ho nenáviděl bylo by lépe kdyby se byl nenarodil říkal on že lépe tomu do tak dále to a nebudu tady citovat než tomu který způsobil takové zlo protože ten musí být v ničem ten by tam potom překážel ale když si vezmete ten celý ho život jako symbol jedince který jde k bohu tak pak se budete litovat všech tě dáš který jsou vlitím popravili nebudete tyto ani ani tu pannu marii která byla věnována svatému janu protože musí pochopit tento svět že nás vychoval pro věčný život a ne to smrt a že ho odkládáme jako prostředek kterého jsme dokonale dlužil ale jed když ho dokonale vyučí je mé pak nemůžeme vstoupit do vyšších své do věčného života proto se nepochopili smysl každého okamžiku každého rozvinutí tohoto života člověk samozřejmě není poučen o tom která vlastnost do kdy má sloužit a která nemá už toužit ani nemusí přát to všechno vědět neboť ono se mu stane to této ježíšovi že on si třebas vezme ti tři vlastnosti ty tři apoštoly zahrady getsemanské a podněcuje je k tomu aby mu pomohli k lidské vlastnosti a oni mu nepomáhají o ni usnou oni usínají jsou to ty nejlepší o které má k dispozici a oni usínají tom rozhodném okamžiku čili věže pouhými lidskými vlastnostmi na určitém stupni se nedá posouvat už nahou není lidské vlastnosti která by mohla určitém stupni člověka nahou dál už dostat tam všechny se až na lásku janovu všechny se dostávají i se to ta věčná touha ta musí zůstat tím bude tam správně dál a ta ještě musí patřit i tomuto světu že dyby proto symbolem je panna maria kterou symbolem tohoto rodiče na tomto svět to případě je dávána janovi to znamená té lásce boží jest je rovno tento svět který tady zůstává po slově ku když cvik stane z mrtvých tak tento světě musí věření jestě se té lásce boží kterou v sobě vybudovává aby tou působil na tento svět tak lidského ctnosti jsou přechodná stránka protože jsou odezvou individuality věčné mají nějakou takovou nám nepochopitelnou neska věčnou složku ze které vyplývají a o které jsem řekli že vkládá tanou věčnou individualit která přežívá člověk kdyby ta se o této vyčlení vyvolali tě řekl něco takového komplexního aby řekl tak se nám jeví jako svědek se ne jako velice byly svědek bez mezer bystrý nepotřebuje usnout například nepotřebuje ti odpočinout pro svou mysl nepotřebuje prostředků rozumových nepotřebuje slovního vyjádření citového zaujetí a je to prostě ta jiná stránka tedy cnost které se říká čit nená poznání a tato stránka také na věčnosti vytváří individualitu věčnou a stává se součástí toho své k a že ten člověk tam ta věčná individualita člověka nejenom že je blažená si často zjednodušují to pojetí nebe křesťani na věčnosti nýbrž je také ustavičně stále víc vědoucí trvalé vedle a bez prostředků lidských a je stále více existující dokonale existují za sebe tvých prostředků existuje pomocí o to tělo ale tam ta skutečnost bez pomocí těla dokonaleji existuje ne není to představitelné provést ne pro mě to bylo od začátku ta pevná vlastnost existenční byla od začátku mého života jedině jaksi velice jasná a za tu vděčí že jsem vůbec pojal takovýhle myšlenky asi etotiž jak jsem vám říkal ty lékaři země země starý ztotožňování zbavíme ztotožňování chytím že postavili mě mysl mimo mé tělo a ukázali mi toto nejsi ty tělo trpí nehty kdy si mysl a já tuto visí sem pořád jako posuzoval od té doby a postupuju svoje tělo a není to sice ne nepotřeboval to pána boha pozoruju do budete těch sedmnácti let potom tím i do proto pokání ne a nepotřeboval jsem a k tomuto pojetí to mě udělal e každá věda zkrátka lekají dostala toto totální ztotožní teré vy máte své mysli že svým tělem rájem řek bych o to let mého života neměl to byl můj před ti jediný který má před vámi ano já jsem se považoval za něco jiného než tělo já jsem to tělo kontrola jsem nedovol věci které chtělo to tělo mít že padá jsem jeho páně přeci se a když jsem nebyl tak to mělo zoufalý kopat vá dělo zoufalí že se tě to něco chtělo do dneška kdybych já něco musel mít tak bych radši spáchal sebevraždu než mi než například muset sice vykořeň muset se na nebo muset se literami pojem ještě chce spát jako má vysvěcení a kdybych to musel to ne mě uvěznili vešla do spíte bez možnosti spánku tak já nebudu šťastni že sem tohoto když ho vání je nesloží s tělem i středem to jsem liknavě říkat ne ale neříkám který by že na věčnosti teď co já z toho chápu v tom tu věčnosti nebude člověk závislý na těle já si to dovedu si představit co to je nebýt na věčnosti ta v nedění nedobude že ta jeví já se ovoce představit to z toho ubohého rozumu který mám ještě se tady jak by to mohlo být ale dobrotě představit k kristovství tak mě pokrok na této cestě se děl este nesmíme svou jak se začal když jsem začal dosahovat tu věčnost by tam před předtím se sice se muset s pocit zasvěcen se že jsem existovat mimo rámec se do těla a myslím že by tak mnohých stětím způsobem už také to zažívali se na existovali za rámci zamazané ho života že jste se roztahovaly se rozšiřovali opravdu jak se existoval zhranice mi vesmíru velice dotoho kterými nic neužil protože to byla čistá existence žije se stavy ale se je li to nebyl svědkem to je to exist a to byl zánět toho že tam také nějaké vědomí o to vědomí té stane práce ale když to když tomu prohlubovalo jsem byl moc jako velký už jsem byl poznal ek o člověka jak se dostal strach z této vše existence přistrčila přesto víte jak asi z máte doma nara já vím a on je zvyklí na tu bude tose vám tam aspoň na rozvrátí ano já jako takový tak nesvítí na svobodu ten se s úžasnou radostí vracel do toho ubohého do té beránky tě se tam cesta cítí listí to je prostředek ale byl se vše vesměs pro tu svou mysl to bylo s omezenou všeho plátně omezené do všech koutů bylo by tě tady žádní kou vůbec vidět nebyl a existence jako taková to bylo rozborů plné já sem to ti pochopila sponu věc že začátek moudrosti strach před bohem