Karel Makoň: kotouc-H01-c (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

Sv tak že dnešní večer bych chtěl věnovat. Rozboru krytí protože toho těsně souvisí s. S těmi vlastnostmi lidskými. My se totiž že pozastavujeme často nad tím jak je to možné že cesta indická se nám zdá být bez skryt nová. A naše je plna tolika krizí úvodem by do bych chtěl říct jak to s těmi indy vlastnění je především je tady veliký rozdíl byl v tom pro koho střech indy tyto věci vykládají atd pro koho se vykládají una. Jindy tyto specie není záležitostí vyššího života že vykládají jen pro úzký okruh zájem vstupu zvláštním způsobem volených to znamená odborně před tím způsobem rozlišovací tou rozlišovací schopností kdežto u nás že tímto způsobem lidem nevybírají u nás ti o tom přečtou. A teď je otázka jestli dorostli do toho co si přečtli anebo nikoliv a ve dvou v indy ni když si vůdce vyvodí své žáky. Vivo již jenom v takové ježíš se přes hodí jeho způsobu výkladu ale jeho způsobu myšlení nikdy syn nebolí nikoho kdo by nebyl přesně zaměřen svým životem tak c. Protože víme kde nebyl přesně disponován tak jako je ten mistr všechny ostatní odkazuje na jiné. Čili kdyby to tak řekl obecně tak by řekl jsem ta cesta indická je cesta individuálním nebo individuálního vedení než do tak evropská je cesta kolektivního vedení o tom z na několikrát říkaly a v tom je hlavní příčina který které nemohou v indy na tak které u nás musí nastat protože k tomu kolektivu vnikají darů ve odchylky ono. Jsem příliš obecné nebo obecně dané cesty myslím žen bychom mohli jsi i v evropě najít v té. Takové příklady indického způsobu mít myšlením bych tak řekl nebo vedení jen některý mistr třebas pro ty tady při v si ty si vybírá své žáky podle určitého klíč je v. Je víte výklad si oni vzdát ten o poháru který mi dal pít. A dával pozor při v tom snu kolik kdo byl toho s pomalu napil se těm kteří se nenapil jim mnoho a kteří boha byliny. Těm nedal žádné poučení nebude vyloučil žádný nebude vůbec nepřijal. A těm ostatním od stupňoval své poučování podle toho kolik se napili. Jenom jeden z jeho žáků se vypil všecko a ostatní nedopili a bylo třeba to být. Je zajímavé že to dělají ne vždycky to ne to zůstane nazmar všecko co člověk nepřímé to jako neni nic pro nikoho jiného připraveno. abych šel do ših ku do evropy blíže tak bych chtěl říci krize bychom mohli. Znát dvojec dojem který. Prosit podle dvojího lidská v je z mi krize jsou takové které po krize poznáváme a druhé jsou k k li krize které jako krize nepoznáváme. Ty krize které jsou námi kvalifikovaných jako krize a to sou že ty méně nebezpečné vlastně za dobře méně nebezpečné než ty krize je k temném nepoznáváme jako krize. těmto druhým krizím zatím při že nebudu protože to je otázkám. Ke které nevědí že dneska do pracuji v ale v tu chopil předstih kritik které jako my že kvality jemné které poznáváme jako krize a chtěl bych hned říci o smyslu v takovýchto klid především ještě přednáší chci. Že je hlavním důvodem proč krize vznikají je no. Že člověk nepoznává proč nastaly ale neumí odstranit příčiny toho její ty jejich existence c. Je to způsobeno onom v malém malým poznáním a potom malou schopností představit chci. Toho za tou krizí bude následovat takže nejhorší krize toho produkuje taková. Když člověk je absolutně bez představ o tom co bude za ním následovat. Tam totiž se dostal do tak do stavu že člověk nemá žádá jíž napřít prostředek když pozici. Tedy mi byl podněcována aby rychle krizi překoná tu zdá že protože ji žije takže si si ve zažili neboť neví co bude dál v. C teď podám všeobecné řešení těch krizí. Tak ježíš kristus byl v v v v v v v to zažil v v v v v v rozvinout život a rozvinuté potom rozdávat a následovat ježíše v tom je podstata všech krizí těmi neuměl rozvinout a potom je neuvidíme rod dát toho vinu te. Neboť se nám to zdá aby ne v na přes něco rozvinout a potom to a jenomže v kdybychom se dali poručit celým vesmírem tak bychom zjistili že toto je všeobecný dát on který panuje v celém víru v tam se něco rozvíjí třebas od dost v nerostu pro člověka je to by se mým a v. Že když člověk nakonec musí obětovat ukázal než kristus tak již aby moh vstát mrtví aby mohl vším vědomí věčně života a opět opakuji že toto co mi tady žádáme se právě postihuje nebo do bravurně nebo vyjadřuje se ve všech toho v jeho nadlidské jeho v v a v tom je obyčejně právní jak bych v. Že nevíme co v tom nadlidské jen v na nás čeká a do toho pro vím že nebo ono. Jsem o to nestojíme o boji ve řekli krizi tak dalším se dal při tom je. Jestliže chci obětovat něco ho vzdát měl všeho co jsem dosavad plně nerozvinul rovněž nastává krize. Když to pro důvod měl. Klášteře ne rozvinou do skutečně život lidský život. Ve všechy jejich v ve všech jeho variant dech ve všech možnostech a ho začínají odevzdávat začínají zapírat a to za následek obrovské krize. Ten člověk prožívá krize které my vůbec neprožíváme protože. Nemůže nezralé semeno vydat pro na cit tak symbolicky řečeno kterého život vede ještě zralý nedozrálo nerozvinulo své a ho někdo chce dosadit. Aby ho ničil protože odsouzením se tom ničí do semeno aby mohlo vydat život nový.. Tím že tohleto je první věc která před opomíjí všestranný smím a ke které musíme vždycky při no. Tady mám doplňující otázku. Zdali rozvinuté rozdat znamená plně to obětovat bohu. Prosim vás tohleto je pro velice vyspělého člověka tak se to dělat jestliže totiž nedokáži rozumí je něco kvůli tomu vrcholnému dosahování takto ani nemohu odevzdávat. To je také nezralé ještě po stránce že se mu to rozvinul jenom pro sebe. Ježíš kristus ukázal krás že on rozvinul svoji činnost nikoliv pro sebe napřed ji rozvíjel tak. Do těch třiceti let aby se stal tím tesařem a tak dále by dobře spolupracoval rodiči rodinou a podobně ale. Od těch přít cítil ne. Rozvinul činnost nikoliv pro sebe nikoliv pro rodinu nikoliv nějakým takovým pro též tím způsobem stal straní tím rodině nebo příbuzným nebo přátel om nýbrž rozvinul činnost. Která platila všem lidem a která byla poznamenána plněním vůle boží plná činnost je teprve taková o které jsem přesvědčen že je to plněním vůle boží žádná jiná činnost není dostatečně rozvinuta tak že když začnu obětovat bohu a ještě neměla tento hlavní. Znak stává se z krize hluboká krize. To je že se možná ne protože přeci jenom nýbrž když ještě že jsem moc nad watts vyjádřil nesmíte od nikoho chtít. Aby hned dělal skutky dobročinnosti k u i u toho. Že člověk rozvíjí napřed svou činnost pro sebe je veliký krok kupředu. I sobecký člověk dělá kroky kupředu kdo však cesta pro nás řek bych oklik. Není to přímá cesta když je to cesta široká po které jest možno anděl věk neuvědomělá postoje možno jít místo kupředu do vší lišky z jednoho ode noho on by tu ke druhému ne za to se tak většinou chodím. Dojem váš těch české povaze velice zakořeněna tohleto a. My jako vám se porodit ve na pro z po nás je po všech stránka my jsme na tuto dobří čili tohleto když člověk dělá tak on se také tříbí. Samozřejmě když potom přejde. Tomu že je schopen udělat něco také pro bližního tak to je velice třeba že byl li nic o bohu honit to je velice vyspělý člověk kterýma sebou veliký vývoji a proto jsem vám nikdy neopomíjel říkat. A zdůrazňovat že toto je hlavní známka vyspělých lidí že není hlavní známkou listy je si věří nebo nevěří to je celkem vedlejší protože pro že věří. Ne není tak jisté že do pravá víra a protože nevěří není taky se že do pravá nevíra že bych řekl spíše je hlavním diskem přitom mala hlavním rozlišovat tím prostředkem okolnost zdali je ochoten. Stáhnout také. Dost že ze zásob možností pro jiné lidi jest je ochoten pro někoho něco udělat. Že máte před sebou člověka který je ochoten někomu posloužit za udělat někomu dobro. Nebo dokonce jen být se pro spravedlivost třeba beznadějně páté před tomu tak pro domu bych potravy stane řekl tak to je nebo pravý znak by jeho člověka ten rozvinutou činnost. Jestliže potom k tomu přidá vědomé plnění boží se tak samozřejmě může potom po určitém rozvinutí ve vědomé činnosti která. f se řídí vůlí boží obětovat. Proč tomu tak říkám proto ježíš kristus řekl cokoliv jste učinili jimiž on bratřích mých mně jste učinili to znamená člověk který vůbec nemá víru ale neví pro koho prodělá že je to služba bohu že to vlastně ve vůli boží když někomu něco dělá dobrého. Takový člověk vlastně plní vůli boží ten vlastně je ve služba božích jenomže nevědomě čirou správně rozvinul svoji činnost. Proto např jež se ptali potom li čili to byla tvé pravici kdy jsme viděli pane hladovět pravdu za pravdu tady kolikrát říkal tak on říkal úvod tak vězte neviděl ale kdy jsem dobyl dělá z kterému jste posloužily pro svým do platí všeobecně kdokoliv komukoliv poslouží v dobrém umí sluhu to je člověk který pro ni vůli boží nesmíme si do komplikovat je to takle jedno duch hle či i ten člověk správně rodný svoji činnost. Jsem tady někdo našel a nad tu větu kde bylo řečeno že když něco nepřímé z toho co je pro něho připraveno. Že to nikomu nemůže dalšímu posloužil tady to přichází na zmást si uvědomují že když jsem toto vyspělost. Že jste měla jsem na mysli tak hlubokou pravdu že teď nevím které straně to moje to řeknu ní. Způsobem který možná bude dostačující ale upozorňuju dobře že všechno to neřeknu ano se mi to nezdá aby správné el v rámci této přednášky o krizích to všechno viklat protože bych jsem něčemu předešel co vám úmyslu říci později ale řeknu to takhle každá cesta každého člověka nějakým způsobem zapadá do celku. O kterém my nemáme vůbec v. as no čili my máme své místo v tom celkovém nám při tom místo od ale tam pro nás je jenom místem bez smyslu ní. Rasové a ve smyslu prostorovém ale to je také místo ve smyslu obsahové. Že totiž že. Na nějakou hloubku ježíšku nějaké takové rozměry obsahové ano k tomu naše místo. Čili protože to místo pro mě. Nebo pro toho proto individuum které někam mít není pro nikoho jiného to je on je úd pro něho připraveno rozumíte od věčnosti je pro každého z nás připraven jsem věční jeho úděl. On to již věčnosti de a do věčnosti se vrací a kolikrát jsem vám říkal že když šel do časy se konečně dostaneme. Takže tam do místo hledáme že tam dávno máme na že tam dávno na tak dále jenomže tanec nevědomě a podobně. Čili ono v tom smyslu to není pro nikoho jiné že. Mnoho je příbytků u mého otce říkal ježíš kristus ano mnoho příbytku tam není v jeden jediný příbytek. Ale protože i miluje dal zachovává v tom nejlepším slova smyslu tak tam je pro každou mu tu individualitu příbytek napřed připraven to jsou takové buňky v lásku jo kde je připraveno pro každou u malinkou u ku místo ho a. Není tam pro dvě čili žádný sama chtěla nemůže na musí být jenom tají jedna kukla jenom ten jeden zárodek. Tom smyslu jako. To přichází na to málo že neuplatnil byli v tomto život je něco co je pro připraveno. Nemohl nemůžete nikdo ode převzít. Ke svému dobru nýbrž musím se na to znovuzrodit a a znovu se do toho místa a dobro provádt oponovat. Podívejte se vám teďka předvedu v jsem nebývají způsobem promiňte do tady říkám že nějakou krizi kterou bych te neuměli třeba řešit jak jsem se přesvědčil neumíte ji řešit. A to z toho důvodu může u ježíše krista ne hledáte recepty nebo nevíte o ho and takových před spisech které nám tyto krize je vyrovnávali. Zabraňují jim a podobně a on řekl. Ale jak ne nebo mu jste a bude vám otevřeno nebudu dání viklat tu řekl potom na před tím. Budu se všímat jenom tohohle a u ve tuto pokud možno na takových úrovní kde toho podle mého názoru buď spatně nebo vůbec neužíváte a tím vniká krize je v tom vašem jednáních které značí činnosti de tohoto receptu neužíváte není to prosím předpisy všeobecně uplatní ale je to platných tolika případech před spisem že se bude. Lidi věřit kde všude se tohoto principu po užít. Pamatujete si že jsme si když mi tady vykládali že jak jsme ve vrčeni tam v tom u toho prost tolika svatýho vojtěcha se snažili odložit všechny věci před tím kostelem. A v snažili jsme své proto mít čistý do toho chrámu a tam se upnout na tu boží myšlenku a potom tu přeji převrátit dal by si od boha jenom toho co ten bůh považuje za hodné nám vrátit ne všechno. No to pro ženám za to jsem vám správné vrátit čili my tímto způsobem se měníme postupně protože si nebereme proto jsme tam dali nechceme co jsme dále nýbrž to co uznávám hodné na nazpátek vrátit tento moment se mám vysvětlil ale nevysvětlil jsem ani v vrčeni ani vám později ten samotný princip koncentrace kterou on. Bych chtěl aby byla o které bych si přál aby byla ne kristova. Této k lidová koncentrace. Kdo na to sebrat je taková která se dovede tele všem jasné takovou prvém poznáváme vedu že tam cizí myšlenky jsem uvedl jenom jeden princip nebo jednu zásadu nebo jednu pomůcku ano při které bychom si nebo pomocí nich bychom si mohli částečně odbavit že jsem tyhlety vedlejší myšlení která nám tam pletou do koncentrace a to tím způsobem že jsem vám říkal. Nikdo z nás nemá dostatek síly k tomu. Aby mohl zabránit vstupu mým nežádoucích když že do své mysli když se soustřeďuje protože to není v lidských silách z toho důvodu může lidské podvědomí když je opuštěno. Set tak el ten den tělo spí novou a my právě jen takového okamžiku. Koncentrace opouštíme jste podvědomí a chceme rozlom do nadvědomí amen při mi nějaká taková mezera jsem do které se obyčejně nežije zase nazpátek podle domy protože bylo opustili jedno opouštíme ještě na nebude přijel bychom se dostali do druhého a tím se nám zase do naší myslíme bývá všechno co tam nechce zemi to znamená obsah našeho podlomit celá paměť na všechno ostatní to do se mám vysvětlil. A říkal jsem vám že protože nemáme schopnost proto samy o mu dát že si musíme upřímně přát aby nám to před těmi dveřmi toho chrámu řečeno symbolicky nedal páter vydal pán bůh uměla o to odkládáme ale když nám jsem prosil znovu plete do koncentrace tak do tam znovu posíláme klidně a když jsme pomalinku u toho receptu klepejte a bude vám otevřeno. Musíme si při znát že nikdo z nás ani ani my nejsme schopni na delší dobu se soustřeďovat je to. Na to odliv třebas na světskou záležitost ale nebo na záležitost duchovní no všem na pro duchovní bude ještě těžší šestou v na protože konkrétní činil nám dává konkrétní prostředky v k soustředění kdežto čím abstraktnější žil že tím vel víte tady nebezpečí že konkrétní záležitosti se do toho budou plat. Ale kdybyste se dali na let klepejte a bude vám otevřeno tak by to dělali takle třeba by by to byla koncentrace vnitřní třeba nás to se duchovní doprostřed prsou tak byste vstupovali do tohoto chrámu ten chrám upozorňuju vás po je lidské tělo. My nemůžeme procházet jinudy do věčnosti než lidským tělem kdyby to bylo jinak možné. Tak by chovám nepotřebovali toto tělo. I když došlo při nemoc tělo tak nějakým způsobem který teď nebo třeba vysvětlovat. Také pomocí těla se dostáváme moc pro tělo schopnostmi se do mozkové kůry v paměti a tak dále přestal prosti která pochází z tohoto života as tohoto těla nenabyli tady a proto také pomocí tohoto těla a v tom v širším slova aby se dostáváme i do od pro soustředění mimo tělo ten stanou u toho jsou silní přes tělo. To znamená přesto centrum vnitřního chrámu třeba uprostřed prsou. vím že je to jenom vstupní brána nikdy víc než stupňů brána je nemám co těla na tělo mám jenom k prospělo to znamená pomocí tělo těla fáze do věčnosti. Jestliže tohleto je brána kterou mám vcházet a se snažím projít a nic tam nedochází jím tak jak nás nestará chyba. Kromě klepejte bude otevřeno o tom jsem později na svým bát tam a. Že jsem nescházel jsem vlastně nescházel není totiž přestat bez tyto při scházel mu do normální dveří můžete zůstala chyceni za dost mi moc kdyby leže a vejít ne. Ten šat který je všechy ten venku nám zabrání vstupu do místnosti. Čili vám brání vstupu do místnosti toho ženě vším když přítele za těmi dveřmi něčím se tam chyceni. To je záležitost kterou nemůžeme sami vyřídit protože tomu nerozumíte vy nevíte čím jste chyceni kdybyste příliš zahalila byla držet celý odevzdáváte tam celý sebe vstoupit když se neznáte nevíte co vás on dát jen kde definovat míru ve poutanosti. Takže jsem potom když vědí víte pro stane jdou byli prosté nikam nevešli proč se se s kali přes svou věčnou podstatou byste měli pokud tam vejít. Tady klamů on byl v tom můžete mně na něco byli plni mimo ale ho dál dalším hlavním důvodem byla u že jste si nepočínali jako někdo kdo klepá. Budete velice hluboká ráda když do klepá a všimněte si ho. Jestli on jste nikdy viděli v je to klepá tím způsobem že jednou klepeme na své. A dost. Kdyby někdo klepe jenom jednou nad vedle tak i to by byly za dveřmi by s si mysleli že tam něco upadlo za dveřmi andré že je doklad tak. Když je doklad ne jak se klepá tak počít nás tím že bude klepat víckrát. Připomeňte chci příklad svatého antonína poustevníka. Který každý den začínal jako by byli nikdy před tím ještě nenašel vždycky nanovo. A totéž musíme malému uplatnit při svém vnitřním soustředění. Každé je za klepá dní musí být prvním zaklepání nikoliv druhým jak mně to druhé řeky desáté sté takle pálení. Tak to je špatné protože on na to právo mu z smysl toho klepání tam první desáté sté zaklepání stejný smysl. Jinou váhu ano proto klepám víckrát. Čili my obvykle nedosahujeme schopností se soustředit do nitra jak tomu říkáme z toho důvodu že nedokážeme podruhé potřetí po desáté u postele byl kdyby zase vstupovat muž nevstupujeme tímtéž klidem jakkoliv nevstupovali poprvně z toho klidu nám ubývá ubývá nám trpělivosti. A je třeba mít. Když nám ku by je tolik trpělivosti že to nové které konání nemá charakter toho prvního. Když neočekávali že nám bude otevřeno tak lépe jest toho nechat. Protože žádné klepá není bez očekávání že nám bude otevřeno nemá smysl toho klepá ani není todle ani tento smyslu v když klepám za čekal že bude otevřeno ano čili musím debat jenom tak dlouho dokud čeká může mně bude otevřeno toto čekání že mně bude otevřeno jež měl jsem vám pořád mluvím nemůže víme někam směřovat ale jakmile přestaneme směřovat k že to. Přestává být koncentrace začíná dobýt rozplývání v s nebo k soustředění na ni a pro a s tím čemu aby teď ano. Na budeš jednou opakovat. Soustředění vnitřním musí by tam my jsme úsilí opakované bůh sílí klidné si bezstarostné chvílí samozřejmé jako ten který poprvně klepe je a nemá ještě jenom že mu nebude otevřeno rozumíte liším poprvně začínám klepat tak nemám byl by někdo otevřel si mysl vím že otevře proto ježíš kristus tolik kladl důraz na to dokud dovede. Jen maličkých těchto nevejdete o pro on ne nejde protože víte se takle umíš spolehnout který bude dopolední zakleté a je oni je otevřenou tak von opravdu mu vůbec o tom nepochybuje ale nereptá a vám klepat nebudu měrou otevřelo nýbrž jež je to pravé dítě které důvěřuje tím není tu klade na bude mu otevřeno nebo mu nebude rád přibrat pátek oni mu řeknou co dělat dál jak to dělat jinak. Prosim ještě bych chtěl doplnit tady žena dány dvě proti sobě spojují dvě myšlenky jedna z nich dní je to mně drží před těmi dveřmi takže nemohu vejít. A protože toto co mně drží před těmi dveřmi správně nepoznávám nehodnotí. Neuvědomuji si to neumim do také odstranit a proto je marná moje snaha nevejdou. A budete tady myšlenka kdo klepá bude otevřeno bez ohledu na to že ho něco drží před těmi dveřmi ano vlastně. Že vlastně tady nezáleží jo na tomto tam nežijí nýbrž když klepá bude mu otevřeno to je právě toho co ho ten čím se liší křesťanská cesta. Od přesně spor chtěné indické jogy opravdu vědecky vypočítává oné na každý pohyb na každou myšlenku na každé soustředění. Že totiž my můžeme. Nějakým způsobem nahradit tu svou nevědomost. Bezprostředním chtění po se tím chtěním bez za a brání v čem totiž po zůstávám. Toho co nás do leží mimo ty dveře za těmi dveřmi. Je to nějaký nějaká nevědomost. Je to co my tomu říkáme připoutáno v když si potom bude muset také ještě správně definovat poznal toho tomuto abychom tomu dobře rozuměli připomeňte mi to. A ten tyhlety připoutanosti vznikají nebo soud schopny existovat jenom tehdy když člověk není i jiné formou vám o tom když jejich tomuto přitom od ono ti. A když je i o tom informován není i ona o tom jak se jich zbavit nemá totiž žádnou protiváhu proti nim nemá nějaká silnější pouta. Kdežto jestliže skladatele. Tak se při pravou dává připoutává chce mocněji než žel. Soud než jaká jsou všechna pouta která ho drží před dveřmi ano to znamená on není schopen třeba vejít. Ale není schopen odejít nazpět k tomu co o poutá v zevním světě. Čili on začne mít touhou. Potom vnitřním potom věčném jak se to nějak definovat. Protože trpělivě klepá co je to připoutáno. Připoutanost svět to spějeme klepá není nás tu onu našich choutek. Ano čili když nerozumím tomu co pán poutá. Nemůže tímto rozebírat ale jako protiváhu proti tomu stavím novou poutanost novou poutanosti mým nitrem tou věčností. Čili. se bude vám z toho co drží aniž bych tomu porozuměl. Si v tom smyslu ano někdo tone návod do oblast samozřejmě trošku o noha ale jako každý dobra ale. Nikdo abych se snažil porozumět co mně dožít to není dobře možné tak mám evropský li tedy nebo protestanti křest. V těle ve řečeno. Vymoženost kterou indy celkem neznají když a o to z toho že jsem z toho by byl od toho nějakým způsobem. Odstoupím kterou novou opačnou připoutaností je to asi totéž jako k nevím k jiném kdy proud k a ti jen do takového jinak se to nedá vysvětlit. bych teďka chtěl ovšem ještě promluvit o tom co je pro odpoutanost protože pro nám tady tento pojem nám tady všeho nemáme správně stanoven vadí a on je myslím že do vysvětlím že bude jím pochopitelnější jak se mohu dostat to vám že mně něco poutá před vel. Tím před těmi dveřmi. Jsem abych mohl si pomoci lehkým způsobem že by vám řekl co tak se z toho svleču. To jsme tu na nechám tamten přáteli panny vepři pýchy. Prosím toho hezké vysvětlení a dále vámi tolik nemohlo stačit protože když je to jenom. Symbol ten č rád že to třebas jej který jsem celý připoután doma branou spojitost celým mým se nemohu jednu část oddělit na dvou dovnitř ale pro to se nedá udělat tak musí všecko a teprve on tam mohu vstoupit tak bych vám chtěl promluvit o správné odpoutanosti. My totiž chybně představujeme nápoje dědictví v v v že tam křesťanů kteří tomu špatně rozuměli že pravá odpoutanost znamená nebo. Je tady taková která. Dobu je že ničeho si nevšímám není čeho měnit není stanici nelpím el tedy od všeho odstupuji všechno podcenili co nemá charakter vnitřní co nemá pro ten věčný taková hle odpoutanost takové chápaná je tím nejhorším prostředkem. Který nikdy nedovolí abych jela se dostal do věčnosti je pro prostředkem kterým jsme u boží čili to v nevědomosti. Kde by vám to například že krista protože co bych chodil někam jinam podivejte se ten ježíš kristus rozvíjely činnost. Celá jeho cesta by se dala charakterizovat ustavičně rozvíjením činnosti nejinak neboť on řekl nebo svým životem samosebou to řekl napřed jsem se učil tesařem prostou dal jsem rodiči je to byla určitá rozvíjela a činnost kterou my známe jako lide do míry jsme kde pro schopen rozvinout svoji činnost když me po stránce že bychom při tom libou bez svého otce jako on byl ale pro ve stránce. Vy ho do nad nějakými pád jimiž nejde to společnosti po je třeba svých rodičů o a a tak svého okolí zákonů které tam vystupovat dokážeme ale on šel dál když potom se ocitl v jordánu tak rovnou svou učenost takovým způsobem že vystoupil z okolnost vír rodiny a začal působit navenek. Ale podívejte jsme jakých charakter měla za činnost on ne ne ne odpouštěl hříchy obracel na víru ale on křísil mrtvé léčil nemocné léčili časné věci on se všímal časný věcí on ne odstupoval od část mých těžkostí od dočasný těžkostí od do ča. Slabostí lidských. O chodilo při ve těmi vožral život že by opíjí mi že on oni jsme odstupoval on tím přistupoval. On se jich chápal. Víte úplně jiný názor na jiný pohled na ježíše než obyčeje křesťanů bývá on neodcházel od věci od kterých my jsme ochotni odejít před část mně říkáme to je připoutanost mi je to obyčeje slyšíme svým způsobem my jsme velice radikálně odcházíme z tohoto světa do kláštera. A vono se kupodivu ukazuje jsme tam odešli ale že jsme tam nic dobrého nepořídil li věk přimět ve většině případů nedokážeme tam to vědomé spojení bohem. A nedokáže jeho proto on že jsme tu činnost nerozvinuli i po zázračné řekl bych z rámce. Kterou nám ukazoval ježíš kristus jaká do bran zázračná stránka zázračnost lidské činnosti začíná toho tam kde člověk přestává sloužit sobě a protekčně svému okolí které miluje a začínal toužit všem bez o na to že to přítel nepřítele námi neznámy chybu ne příbuzným. Pro a jenom protože do potřebuje kde potřebný k tomu slouží ano a to je hledím v konám které nevypadá navenek jako odpoutanost nýbrž když nadto někdo hledí dojem že poučen tak říká ten člověk se stará o věci které by duchovní člověk nedělal. Myslím že tím že se dají kolikrát říkali věčně případu by neléčil. Kde křísil atakdále kroky dodneška nad tím i řešení zasvěcenci indičtí hlava jak tohleto moc jej kristus dělat proč to tak je mu dal milováno že to byla by nám ho proto že on důrazně rozvinutí činnosti. On věděl že káni nepatrný či jen. nekonečnou hodnot tu jestliže sklony jdu ustavičnou opakován. Jestliže. To vám na to vám že dobro bůh stává dobrem ale je pro kohokoliv vykonáno když nevykonávalo dobrým umýt zem s klidem a v chuti někomu prospět. Čili on tady po všech stránkách a ukazuje jeden a jediný princi klepejte a bude nám otevřeno i po stránce činnosti. Tak myslím že v tedy by to mělo být jasno pravá odpoutanost začíná tam kde člověk nejedná protekčně rozumíte. Ježíš kristus vyjádřil pravou od pokud panno tím miluj svého bližního jako sebe. Oni víc o nicméně protože neříkal odstup od něho mého by. Věnujte své věci jen se svému duchovní prospěch ku on ji do kláštera nevím kde to tam našli ty ti naši lidé byl by pro učit ky. Oni říkají do svou nejvyšší rady který jsem dával když neradi člověku aby žili čistě. Ty mě. Od žít právě jsem v tom vím že jsi nějakým způsobem přizpůsobili. E svým způsobem myšlení který není správný neodpovídá dub k u ježíšek učení ježíše krista nebyl proti čistotě nebyl proti zdrženlivosti. To nikoli ale zdrženlivost a čistota konaná vzdát se mnou odstupu od trpícího člověka. Vzdát cenu pro ten si na nás je jeho dávání přednosti sobě samému. Je nesprávná čistota a nesprávná držen život mohu za sebe říci že tohleto co jsem dělal devět let a že byste tomu nikdy nechtěl vrátit. Protože mně to nedokázalo dobré tam kde jsem potřeboval být. Teprve v okamžiku kdy jsem pochopil že pro sebe. Největší zdrženlivostí a největší čistotou nejlepším vykonáváním ctností nit nedosáhnu. Nedosáhli. Toho pro ty které mít stejně rád tak je jisto mně nějakým zvláštním úrokem určeni k tomu abych jim pomohl v tomto smyslu že. Když tohoto nad vám když jim nejsem stejnou měrou neprotekčně ochoten posloužit jako sobě ne. Že jste u tam by nějaké nám při si z mu nějaké sebelásce která hranicí hrají vší velikou krizí pro jsem opravdu poznal největší krisi ve svém životě pravé v tom že jsem byl není dobrý a že jsem na téhleté úrovně zůstal neboť jsem se v tom žel. Není dost dobře možné aby člověk nedospěl k těmto konců když šel on nedbá na to že je společenským tvorem a že není oddělenou bytostí od boha. Přeci kdybych nesnažil vstoupit. Tak musí v první řadě být ukázáno že nejsem sám který tam vstupuje tam se mnou stupni za mnou tam tu že se držíme za za ruce atakdále ten. Tahleta zkušenostně potom přineste poznatek. Že klepá mi neklepá vám na sebe jenom nýbrž klepám stejnou měrou v z na ten tvor který vesmír ten toto poznání nemusím sice hned mít a nemusim pro pro ztrácet jsem víru v pro že když budu zase neklepal že nikam nedostanu ale musím být si vědom toho že když nerozeznávám kromě drží za těmi dveřmi. Že jakmile budu tímto způsobem vám dneska radím klepat. Bude všechno to co je za těmi dveřmi odňat toho milosti boží aniž jsem to doka dokázala rozebral toto je aniž jsem tomu rozuměl. Čili jakmile budu klepá bude otevíráno a to otevíráním v nebi něm bude jevit zvláštním způsobem ne jako třebas blažený stav. Nýbrž jako vyprazdňování své od tohoto světa. Že totiž když budu klepat jak jsem vám řekl tak trpělivě pořád jako první klepat tak učí tím že někdo uvolňuje toho k čemu nerozumím že to připoutanost. Že že tady začíná působit milost boží která zbavuje všech břemenem které se na sebe na sobě nesl ak kterým jsem ani nerozuměl nebo se mi nechápal jako břemena a která kdybych rozebíral rady se kdesi jejími poutal. Že jsem si totiž rozebíráme tam břemena na rozebíráme tat pouta děláme správně tyto první neděláme tak že my taky rozebíráme nýbrž mi prostě od nich odcházíme trpělivým klepáním nad věd na nebe vede věčnosti ramakrišna byl velice pokročilý člověk moderní způsob myšlením měl ženám neradil abychom se pořád byli prostá říkali bídný hříšný pro nás zbavuje možností. Jít k upře du kdybych myslel na to co mně drží za dveřmi se tak bych nebyl tím malým dětem které klepeme dostal na tu let třebas nemá správný vodě není u mistra a podobně. Tak spí na mně nemůže vadit co vám na sobě si nějakým koluje v dostanou se přes ten práh právě tou milostí o které tady mluvím čili je tady řešení na zem tady jsem kdysi byl řešení které je právě to nejlepší a nejrychlejší. Že totiž trpělivě se spoléhám na toho že mně bude otevřeno jsem vám tady ustavičně radil nová a nová východiska protrhl se přesvědčoval že nedokážete stejným způsobem na stejném místě kterými prostředky klepat. Že ztrácíte důvěru v ty prostředky kterými vztek klepali ale nebylo vám otevřeno čili klepá ani těmi prostředky třebas tím pranické málo tou rukou kterou jsme dosud klepali ve nám nezbude důvěru a proto vám dávám do ruky stále nové na nové prostředky abyste mohli klepat jako byste klepali poprvně ano proto např. Výklad považuji rozjímavý způsob myšlení jan byl třeba vyjádřen postile na velice učinit způsob protože nachází pořád u jiných kryl vstupu. Kterým nám nepřipadá jako dávno opotřebování nýbrž jako nový ovšem kdyby člověk. Dokázal toho svaly vám tady dneska říkám tak by nepotřeboval tolik prostředků nebo zabili měnit prostředky a jeho způsob jednání kde daleko vnějšího vstup by byl daleko přímo před častější protože by mu nechybělo to podstatné co ne nesmí chybět kdy měl tisíc který prostředek dalším protože když jedná jakoby poprvně klepal. Ano poprvně klepat. jsem začal nejtěžším příkladem toho klepání vnitřní koncentrace. Protože si tohle toho že vypořádt řekli návody ne. Chci tohleto vám jednou návodně říci žen sebelepší návod není k ničemu když nemá u vás na vaší straně tenhleten způsob uskutečňování. Letem způsob realizace jestliže by člověk lál to řeknu vlastní zkušenosti na čili jestliže třeba se soustředili a vstupuje do vnitřního chrámu tak se tam nesnažím vstupování dojemné než po tu dobu. Kdy nám je z kou důvěru že tam vejít tu se mi tam podaří vejít jakmile tu důvěru ztratím. Tak se nesnažím v tom pokračovat počkám oddech nosili zapomenu na to že jsem neuspěl. Je sice pravda že jsem neuspěl také tím že něco drží za dveřmi že také pravda. A jsem také neuspěli tím že jsem byl skla vás klamán že to moje klepání nikam nevedlo. Ono se totiž ode mně se ta pravá odpoutanost. Abych klepá jo bez ohledu na výsledek a přitom. Toužil podívejte se svým zase se mnou na ten domu do vy který jedinečný příklad se doma jsem se snažil kde neslyšeli od i vůdcové postily ho v každý ze své školy pryč jako neschopného a on. Se ocitl pod stromem kdesi které vidno vám nám vedení kterýmkoliv vůdcem. Ale touha mu zůstala čistá touha víte člověk když takle se jen tak může přeci prožívat stát v stav očekává. A do takové doby do které tento stav očekává je soustředěn v tom nejlepším slova smyslu v tom víte jsem z toho smyslu které který někam vede. Ono se mu to třebas neprojeví tím vším setká vědomě věčností ale o mu ono tomuto začne projevovat v jeho všedním životě tam se něco začne dít co se předtím nedělo né. To se mění věci protože krále dál a byl fakticky tělem a protože byl jen takovou opouštěli věci které před tím ho drželi ano. věže uvolňování ze svazků k kterému nepatří. A které kdyby nevím jak si rozmýšleli opustit tak byl neopustil protože to neb nedokáže neumím němu tímto způsobem pomáháno při ten vstup se opravdu jeví. V první řadě nebo na začátku hlavně tím že se nám upravuje cesta. Totiž. To volá mně na poušti toho svatý jelena bylo u práh cesty páně nýbrž způsobem že klepeme upravuje ne především cestu páně aby ho ustoupit naší doví do mým vězte že z těch u prát je velice mnoho zapotřebí. A kdybychom si tohoto byl byli vědomi nebyli bychom troufalý že nám není otevíráno. Jestliže zachovává te trpělivou tomu ku po otevřením. Tak vám otevíráno je tam být i ta trpělivost i ta touha otevíráno vám je jenom že vy nevíte co je to otevření. Takže to ne klasifikuje jako otevření. Ale blahoslavení ti kteří vydrží v tomto klepání kdyby jako znovu viklat pali. Poprvé. Ti se dočkají i takového otevřením kterému u budou rozumět. Ale nemohli přijít byl takové znaky otevření kterým byl rozuměli to není možné kdyby ale domem dokázali tuhletu trpělivost tak opravdu do toho dočkají věřte mi to že by nepotřebuji žádný jiný že se než toto klepejte. Kde hodnotám těch let se tu u pali by bylo ještě a je si tohoto nesmírně cení. Protože všude i v literatuře východní která nezná výše krista letem princip pět z nás těm. Věřte mi to že kdyby byl ten buddha ustavičně nehledal bůh mi mistrů. Tak by byl potom nenašel nit když ho všichni vyhodili. Když si myslíme že se mít své nepodařilo možná že jsme na začátku největšího spěchu. Že my opravdu nerozumíme tomu co při tak tím nevstupujeme do dveří za kterých my jsme ještě vědomě nikdy nebyli. Toho si musíme uvědomovat a to on nám musí před naději a zbavit nás jdou pád že nejsme pouštění jsem tady mám dotaz jak dlouho to bych radil čekat jsem potom tak klepání. Víte máma. Na myslili možná že mi že tak jako my ale mám máme k ne vlastní kritiky křehkost velet kterou jsem měl aspoň na tom začátku tak velkou že kdybych se byl u týkaly do nitra. Třebas nejlepší představou chrámu a tuku jsem tak vám musím říci že by to bylo vrátilo. Jsem ten mocný to bůh odmění toho mého vstupu do bych tak by tu pánu bohu a že bych se soustřeďoval na v protože soustřeďovat se třebas. Na obrázku vnitřního chrámu že si to představuji tam na tu spojit to není soustředění na boha letu sedění na nějaký práva tak že to nesmí dopadat měl jsem tu výhodu a můžete ji mít i viny že jsem začátku asi tak potom bude výtky let let začátek soustřeďovat se na slovo boží a. Říkal jsem cení když myslel jsem že jsem přitom neříkal byla chyba dobyto rušil ale věděl jsem že pro slovo boží je neláme práně nad na straně toho který ho vyslovuje. Na straně boží to je světem je mu to kterému to slovo opatří ano a tím bylo pojmů jemu rozumíte kdybych. To ne nám ho svým bát dobou kdy kterému jsem vyšel není to pravda a to se mi do ale který jsem chtěl mínit čili pro slovo měl před pád dalo pro slovo u něho bylo rozumíte takovou myslí jsem šel na se nejenom zamění o to slovo šlo přede mnou u ti takovou za to byla vidět zkázu měla ten že jsem opravdu klepá v pravým slova smyslu aniž bych se byl. Při druhém před tím nestát ten ten proti sítem klepá není choval jinak jako při první. Von se ustavičně který toto mělo za následek že mnou od ne ne stali rád tak je mi bytostmi. Že protože dalo slovo o které jsem vyslovoval bylo u boha dávno přede mnou než se o stavy o to bát. Tak když se dostali z toho tak jsem měl co dělat abych ho následoval a to byl tak vůbec jím. Stát jen do věčnosti že o tom o přestal vyslovovat aniž jsem neděle dát u. Jsem prostě tam li byl né. A bylo to způsobeno právě tím že jsem nepředpokládal jenom kdo bok to nebylo pro zření na nějaký dvou k. Nýbrž že to byla tato myšlenka na jedné souvislosti výmyslem ti nepřestával že by bylo jiného pouta mezi časem a prostorem mezi vším stvořeným než slovo. A nestvořeným padnout tvořilo stvořeným než slovo nebo na počátku bylo slovo to jsem měl na mysli to dlouho mluvit o tak dále sestoupilo ke mně ho teď mám ústech. teď například říkám nazpátek a ona měla se tam dostane od boha to přichází bohu se to vrací. Než se o vás to mi že to pravé slovo jsem myslel že všechno pochází od boha šel slovem a že tedy mohou cokoliv říkat že jsem věděl co mám říkat se na to od jsem říkal na jsem domu do důvěřovali slova pravé kterými tam dovede na a ono opravdu vedlo atd tak prudce protože jsem ho není jednou musíme vím zbytečně nezvyklá u ale mělo tu tu výhodu že jsem ho ustavičně opakoval u třebaže kdyby to bylo to nebylo ale kdyby to bylo prali věnovala. Tak to říkal pořád sebou jeho lál milovali milovaly jeho lásky milovala a tak dále. Neřekla jsem ty daleko oku a to by opět písmem ano jinou váha jinou dál jinou dál. A znovu klidně takle klepat. Klepal jsem na ony jiné dále do kotníku se neděl že tam pud začíná čistota on tato při si celé tělo a jen když pomyslím tak začínal znovu čelit čerpat do tak věže to působí zkrátka. Působit do do dne na ty věci dneska nedělám je tady ještě v koncentraci něco řeka by to bylo komplexní. Jakým nechci čit vůbec žádné před spisy které byly dány jinými lidmi a byl dobře míněny protože byli založili na hluboké zkušenosti. Že totiž šel jsem je správné toto vnitřní soustředění dělat hlavně zpočátku na stejném místě ve stejnou dobu a ve stejné pozici ale nevylučuje stalo. Že kromě toho pravidelného cvičení za těchto podmínek prováděného mám ještě možno během ne. Tu provádt na klepat jak by příležitost. Poskytne své naskytne se přitom ano čili ten třeba mít pocit tím mít pocit že mám pocit věčnosti vůči bohu. Tak mohu říct bože nech jsem ti výtečný né. Právním způsobem správným způsobem nebo a těmi ji více než cokoliv. uznávám. tvoji látku nebo pád měla podobně tomu všelijak během neříci. Ale nijak se jen proto že bylo řečeno jinde jenom bych měl své námitky vůči tomu proti tomu že se ani příliš komplikovat duchovní cvičení na že se dají třebas ti ta písmena si představit odděleni jedno před to potom u techniky zabrzdění tat technika zabere veškerou moji pozornost. A ta pozornosti upínal technice a ne k tomu bohu nikdy ta pozornost nesmí být odvracel na na vedlejší cest na vedlejší kolej. Říkal mi jeden muž nedávno že se to platné když pořád jakmile předal taková cvičení musíme se na tu techniku dokud myslím na tu techniku tak je to tak to není koncentrace na boha tu techniku mohu nějakým způsobem vládnou ale nesmím tomu říkat koncentrace na boha jenom zvládnutí techniky ale protože si v jako si to kdyby že jsem se nikam nedostal tuto nebo odpírání dveří do věčnosti. Bylo zvládání techniky to nebylo umělecké dílo jsme tady o tom říkali. A ještě bych chtěl před tečka dostat to velmi že od do bráno ještě dostatek těm krizím které. Ne vypadají jako krize a řekl jsem že jsem oni že jsou pod syny bezpečně nejnebezpečnější krize nebo ji v nich krize nepoznáváme zase začnu zprostředka promiňte měl všechny nebudu jmenovat nýbrž dát zástupně budu milovat jednu jedinou která zastoupí všechny duše do potom nějak přeberete a uplatní že to jistě v celém životě. Ne nejde bezpečnější krize spočívá v tom. Že do dílu existovat jako oddělená bytost od ostatních i od boha a vůbec mně to nevadí to je krizový stál v vrcholně krizových stav který kdybyste mluvili jsme s věcem by mu taková žil že nic na světě mu tolik nevadí jako tohleto že oddělen se cítí být oddělen u. Ten. Ta oddělenost fakticky je tím nejvhodnějším žádá a jsem. Ve kterém se nemůžeme stýkat se svou věčnou podstatou. A jestliže se tím smiřujeme světa ani nepociťujeme jako za nás pak je to je metali jako nevědomost ale do nestali je to taková netýkavosti. Jsem špatné hodnocení nesprávné hodnocení ano. A bych že žid ten je to největší hřích na určité výši duchovní. Například pro by to byl největší hřích kdyby mně to bylo vidět dno. Jestli jsem oddělenou bytostí anebo nikoliv a nemohl bych se přes určitou úroveň dostat dál. Komu jej jedno jest je oděno bytosti nebo oné přejít cítí nebo ne ten opravdu se nemůže dostát dál než šel dejme tomu do nějakých blaženým stavů dát to nejde. A myslí si že jste blaženosti v v poznávání co vyššího ne pravý stav poznání spočívá v tom že se smazává rozdíl mezi mnou. A my bližním a bohem. Proto ježíš kladl největší důraz na lásku k bohu o lásku bližnímu jak je tato láska možná když mu pocit oddělenosti od bližního a od boha s jiným li si tento nejde dokázat a chceš tím tam jak chci nedokázal nedokážu na sebe když případ lásku. Když není splněn tento požadavek který jsem tady říkal musím dát na tom abych se vy si by činil vlásek bližnímu především. A to ve mně způsobí schopnost to mně přinese schopnost milovat bližního jako sebe apod tom boha. Musím se napřed snažit z toho bližního milovat bez ohledu na své osobní zájmy bez ohledu na to my dobře se nějaký užitek. A bez ohledu na protože my dobře se rádo v se musím jsem trošičku zapřít když chci milovat toho bližního zpočátku a velice zapřít. On si to nebude zapotřebí ježíš kristus se nepotřeboval zapírat když chtěli dělat nějaký zázrak. Ale do které výše jsme se ještě dostali napřed se musíme vysoce zapírat. Abychom jste abychom dokázali miloval bližního rámci může tak bych samaritán viděl před sebou nepřítele v raněné od těch straně lože musel v sobě zapřít všechno to od věkem nepřátelství mezi židy dělat samaritány tou musel jsem za při na to musel zapomenout nejlepší prostředek tedy je jak se naučit jsem být neoddělenou bytostí jiným zapomenou na sebe. Zapomenout na sebe ani jednat bez ohledu na sebe jen ve velice do věk ve zkratce řečeno to jsem ochoten ještě rozvést protože bych vás ještě o jednu věc abyste nepovažovali svou nezištnou v mu. Budu bližnímu za něco podstatně se lišícího on od odevzdávání se bohu. Jesiže ježíš kristus z vel mezitím na rovnítko no tak jistě dobrá vnitřní zkušenost že které nemluvil. jsem jakmile jednou tomu vstoupíte do věčnosti zjistíte že jste do není vstupovali vždycky když jste milovali bližního ovšem vstupovali jste do dní řek bych i jinou branou. Jinou branou takže tato obranou momentálně byl ten bližní. Ježto za tam tou branou bude třebas nějaká věčnost protože však ale ten bližní jak říkají že jsem byl lid tím kristem statky. Let tak o však vždycky se nic nestalo třebaže nebylo spojeno v ty milováním bližního. Žádné poznání není věčnosti tak se podívejte jen tady jej jeden nerost volala jsem v že totiž nepovažujete znám v. Stejné na stejné úrovni stojící jednání činnost když láskyplná jako třebas soustředění na boha v tom soustředění na boha víte přímější činnost ta v tom konání přebrat láskyplném víte prostředeční činnost čili okruhem and co vší je pravda jenom po stránce ale do míry dokud se činnost není modlitbou a modlitba není činností. Obojí se musí časem spojily v jeden jediný pro bych řekl že správná modlitba vnitřně jakákoliv světovou nejlepší činností. Jen tuto jsou právě zatím hry jim ale jen musí tomu tak nakonec být dámy život tomu můžeme pohovořit jak je to možné později samosebou dneska to nebude čas. Ale že také. Správná činnost je tomu nejlepší modlitbou vězte v evangeliu říká modlete se ustavičně. Tak prosím to by byla zábrana kdo takle bral doslova a dobra nadaná v činnosti to by si člověk nemohl být vůbec činný musel by se jenom modlit zřejmě věděli o činnost něco jiného než my si věděli že činnost může být modlitbou a že musí být nakonec modlitbou to jsem konečně začal říkat někde setkávat ten a bude třebas to ještě dále prohloubit ti zkrátka my musíme mít pokud. Možno harmonicky kupředu a my nesmíme dávat přednost. Vnitřní modlitbě před činnosti nebo činnosti před vnitřní modlitbou o by věž složky mají zatím o jinou platnost. Jestliže jednám nich je stal se v postavena vedle druhé. Jako něco jiného tak tuto by věk koleje jsem které by se mohli ještě také možná rozejít a jestliže jednat považována za druhou což vám dán začátku určité potíral vás pořád tomu navádění tak ty potíže odstranit že toto se stane tak pak se samozřejmě je člověku jedno když se modlí nebo jestli činný přímým způsobem vstupuje vždycky. Věčnosti. No tak jsem nepřestal o ji řešit jako zvyšování úrovně činnosti. E někdo není schopen ne činnost přes určitou úroveň v vyhnout a myslím že většina z nás také kdyby byl nejen nezdvihli úroveň modlitby. Tak by se mi bylo nepodařilo zvýšit úroveň činnosti. Nic nepodařilo zvýšit úroveň činností jenom přes zvýšení úrovně modlitby na to není cesta každého z vás ale byla to cesta moje. Že totiž. Tím že jsem se naučil modlit naučil jsem se správně jednat. Jelikož vše jsem poznal že jsem totiž modlitba přivedla poznání které jsem před tím neměl poznáním neoddělenosti u toto poznání způsoby nejen neslo nového ducha do činnosti. Čili si byl do představit že by mohl někdo v jednom činností kupředu myslí že křesťani říkají správně prát tu ji modli se a pracují modlit se nad prát. Protože neříkej jenom v jenom pracuje nebo jenom se modly a to je obojí správné začátku se musím je modlit vypracovat. A nakonec sil bych nemohl říci že toto co dělá tam je právě modlitba a nebot toto co dělám je právě činnost. Neboť není mezi nimi hranice a právě v modlitbě přechází poznání do činnosti a možná a potom později z činnosti do ho tak i dnešní večer bych chtěl věnovat otázce řešení krizí řešení krisi protože nese naši do těch krizích a. bych přitom si dovolil vám vysvětlit na jednom citátu z bible který dobře znáte že jak si asi ježíš kristus sil. Cesta nová řešení těch krizí kdybychom na tam na jeho výrok vysvětlovali na úrovni všeobecné ano rovni individuální také víra který se neska vysvětlovat tam na nějž si potom navázat svým výkladem by měl v šimone šimone hle satan si vyžádal aby vás tříbil jako pšenici. Ale jsem prosil na tebe aby tvá víra nezakolísala. A ty se obrátíš ut v rozvoji své bratry ale on mu řekl pane jsem na ochoten jít s tebou i do řádků a na smrt než on řekl pravím ti petře. Koho než kde zakokrhá dokud třikrát nezapřeš že že znáš že to ruka říká stran dvacátá boha než třicátých druhy čitta již smrti ten telat ten další je nám skýtá velikou možno výklad toho ono se na mnoha jiných výrocích vysvětlit totéž ale je to potřel tomu řešení krizí tady že totiž říká že. Prosil ježíš kristus aby na poli pro jeho víra neboť satan svýho vyžádal neboť značí vydal všechny aby je tříbil jako vše ti. A přitom víme dobře že ten petr zakolísal a onu při při postihne říká no neměl jsem vlastně vizte před ten jež než koho zakokrhá tak by třikrát zapřeš. Jednou větou se tady kolikrát vysvětlovali říká. Stále raném zakolísá a ty budeš posilovat nebrat li se obrátí žít ale ne říkám než že koho no krát třikrát zapřeš tak tohleto je zajímavý rozpor a jistě že ten o pro tohoto článku nejen mínil mluvit ve smysly. Proto jsme si kolikrát říkali že například totéž že ve starém zákoně kde adama eva mají syny jak by se bylo nějaké přeli e tedy vůbec neměli asi neberou nějaký cely ve odněkud nevíme odkud nesmysl přitom o tom si krát chtěla jinak a taky tohleto se musí říkat se nají na tak bych jen řekl zásadu. Ode dneška budu vykládat evangelií a život ježíše krista na dvojí úrovni protože se tak daleko to můžeme dovolit a to na úrovni obecné anna úrovni individuální to znamená do jaké míry člověk ne pardon ježíš kristus. Prozradil svým životem a všechno co oko o něho roste vyskytovalo ten celý vývoj lidstva ale do jaké míry si životem radí individuálnímu životu lidskému znamená jedinci jak si počínat na cestě tady nenechám přelomu tu možnost doby svět není jsem pro celek pro lidstvo. Protože zase sice proto je to bude napsáno v tom ů ten že které dostanete někdy. Nechci všechno říkat co tady napsáno ale při stal zase naopak rozšířit. Toto přitýká vás aby tam bylo to vedení od ježíše krista které on mým zamýšlel jako vedení tak budou vysledovat slovo za slovem. Přát dán než či vyžádal aby vás tříbil tohleto na je asi takhle. Když se člověk stane trošičku musím říct přece jenom v univerzální stránky že člověk stane člověkem. Tak tendenci v tom li ústa. Je to se vykládati kterak celku my totiž nevidíme život člověka zažila při tak ale nebo o by tedy mohl být ten život člověka jeho vedení dokumentovali ještě vyšší nad ale říkáte že asi vám jeho my jsme tady na tom světě už. Ale dal by vedlo pořád člověk po ty dva milióny nějaký velký pokrok. Nestal se z toho člověka se nikdy je to něco jiného na příjem nazpátek zvíře nebo na nějaký nadčlověk pořád něco člověk. Čili každý tento duch který jsem se vyskytuje na světě tendenci zůstávat v tom svém rámci třeba po milióny možná že miliardy let. Není jeho vyhnutí a tak dál vlastnost. Každého druhu když pro kámen rostlina víře člověk tato vlastnost je základem celého vesmíru protože kdyby druhy se drželi sami sebe kdyby mohly vybočit ze sebe tak by ten vesmír je v ustavičném tak prudkém pohybu že bych se zhroutil kdežto když tam všechno své místo ho neříkám natrvalo ale po měl měl dlouhou dobu kdy jedno od druhého ale v strašně pomalu tak se tím zachová. existence času a prostoru to znamená celého vesmíru a to je umýt do božím. Čili on tady říká ježíš kristus. A pán přivázán vyžádal kde ten satan to je ten který je karma ale on věren od boha cele trvale odděleno od boha trvalým pocitem od u boha je tady člověk především se svým a trvalý pocit oddělenosti když věří na boha tak na taky od něho oddělen více oddělen trvale odděleni od boha a od všeho ostaní jsou živí tvorové všichni rostliny všechno je vědy. Od jeho odděleno toho jsem narostly jsou tak krásy ode jeden prvek od druhého jsem to jsem ne všechno dones když toho je vidět žen tak odděleno ven do těch nejmenších drobností je do do těch buněk všechno je to oděno jednat jedno od dobrého pro to žije samo pro sebe tak je náš přetože do žíly nezávislé na druhého o tom není pochyby. A tahleta. Ten ten zákon oddělenosti způsobuje že to všecko a může existovat vedle sebe. Že to vedle sebe nějakou funkci že to jedno druhého doplňuje například nejde bychom nemohli být živi ve existence rostlin kdy jsme závislí na jiná. A rostliny by nemohli být živi bez existence živočich. Protože ji jedni od potřebou není myslí nebudu žít totalitě nebo viklat které by činna s tím bylo za člověka s rostlinami nebo zvířat v rostlinami. Ale no to si tady veliká to je toho že stav dán velkým ve je řád vesmírovým řád který uchovává všechno v. tu a prostoru to znamená oddělenosti protože bůh je mimo čát a prostá čili všechno roste od by bez času a prostoru tajemně u to o vám no tak to je pod mocí tohoto chápaná rozumíte tomu jsme vybalit z těch náboženských pojmů a přestane si toho fyzicky jak to je všemi dycky na podobně biologicky.. Vedle toho toho a koná který od on žije všechno neoddělenosti působí tady další zákon zákon tvůrčí. Že ten tvůrce toto vytvořil dovolil tomu aby to bylo oddělené od něho. Ale ne proto aby do promarní stalo odděleno nýbrž aby se to s nimi nakonec spojilo obohaceno o zkušenosti v oddělenosti.. Čili to je ta prosba o které tady mluví ježíš kristus v jsem za tebe prostě. Aby nezakolísal ve své víře. To se dotýká vlastnosti která ve všem existuje v druhé vlastnosti. Že když všecko ten nemůže se spojí s bohem a my tuto tendenci vidíme například v tom že se mají li měla a vy to ale ten nemůže spojit se s bohem nebo vědomá rád a peníze. Nebo že někdo někoho nenávidí všechno touha po spojení s bohem špatně umístěna ne v jo v v v v v v v nich jedná jinak než by měla být ale je to ten hnací prvek který nakonec vede k přímému spojení s bohem.. Takže vedle sebe existuje tak li on nervový cítí prvek že všechno je on milováno v tom stavu jaké tam udržuje a druhé dovíte nebyl takový vážný prvek který všechno táhne takže přes toho že to ten stát tam aby tyto od těch pojmech na bodem sví drží aby to aby to nemohlo pojem bohem aby to zůstalo oddělené času prostoru tak nemůže zabránit tomu aby někdo neprosil jen ten druhý prvek. Na to aby se do onen spojeno. A tento prostí do ježíš kristus v syn boží sedí na pravici ta a tím stránka boží pro je ten beg činného boha jehož činnost spočívá v tom že všechno způsob.