Karel Makoň: kotouc-I01-81-82-Plzen-02-c (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

aby totiž k vám tím řekl vysvětlit i vy to jsem dostal a to rozdíl mezi zážitkem a není tahem protože tomu jak tady na tom vytěží je tak opravdu nepovažuje za nutné pořád místa všemu stát na věc vůbec tak se nad nemá nebo stát negativní dokonce tak bolestí a nebo otravné nebo tak nějak a málo pozitivní to si vybírá a obyčej nesmí brát tak že stát k tomu čím dobrou zkušenost je smyslu zážitku nesloží ku ovoce požitku že koho nebo pohlavní styk nebo takovýho co nemyslívala tak zážitek a za lite může mít nějaké o pozorování třebas krajiny nebo koncertu stoupne věci ale je to cesta za zážitkem a nikoliv za tahem a právě pozoruju že věčná láskou nemůže říct většina všichni se mu že se sešel kdo z nich nešel za tahem nýbrž šel za zážitkem zásadně a proto i když si podaří ten zážitek nějak navodit jemu se disponovat tak jsou snítky se i toho že ze zažité se mizí protože zažité k kyne než tak vysvětlím ještě dál tak na příklad jsem znal člověka který takový za čtyři navodil a protože se v věk nemohla věčně tak ani nevím je když odešel že to nebyla vina něčí nebo výhradně v jeho domě a v tom že šel za zážitkem a že zážitek není stav jež by se o ten nejbližší zážitek třeba extazi i ta končí že ano by člověka zničila by to dva boží do ten si mluvil o zážitku takovém nejvyšším třebas snové tak a také člověka neuvádí žádného do dosahu a nejvýš to vztahu o kterém neví že byl navozen ale zaručeně mu toho poskytuje nějaký záži ze kterého ticho třebas může žít ale o to potom končí ale mstivosti ze jsem vykládal třebas život vše krista tak jsem se snažil o to vysvětlit jakým způsob to za ježíš kristus snažil o to aby navodil u lidí nové tah úplně na vztahy které předtím vůbec u těch nevstali stavy jsou sebou liší a to vám se přechodně takže troubu závislé na tom jestli někdo vůči měl nepřítele nebo přítelem a tak nerozeznávat přítele od nepřítele nastavovat vás za náležet těl tím velice lapidárním ukázat že chtěl od sobota po aby to zalévání stále který nazval tahem k bohu neboť cokoliv se učí promiň ho začít jemu se učinil on říkal a tento stav jak potom prozrazuje i poslední soud vede k tomu že jsem opakem na věky spojení věčnost kdežto záhadným záži pro z spásné vede jež by to byl nejníže blahodárnější prostě působící blaženost obrovskou proto každého zážitku on lčověka vyváděl na hoře tabor to byli stížit vedl své učedníky a také končil jeho zástěře a na kříži všechny ty zažít měl jordánu řeknu byla chvilinku trvalo kdežto všimnu si jak dvacátátřetí v tom křesťanství záži tišnova neříkám že svatý františek asi ti který s tím začal neměl tedy tak lidem naopak ho měl takže u něho to nebyla chyba že měl při tom zážitek ježíšových rána přizvání a takovýhle věci na čím to při tím mystiku velitelský neměli to bylo dáno tím že on před tím žil polyká svým životem a tedy šel za zážitkem a protože se tohoto zážitku zdál po požitku pozemského tak na to objektem přes tělo a do vyššího a bude lepšího tažení obě části tma jenom že by to zážitek vnímat a zažívat mystickou smrt ježíšovu nevyroste protože kdyby to byl trvalý stav tak to neunesl trvalý stav nemůže být například umírání to ani proto vysálo kdežto u křesťanstvím ty vidíš je voni uměle celý život a neumřeli čili to byl nahou postavení vážit v tom stavu to nevě nevedlo k tomu smrti to nevedlo umrtvení to nevedlo a uměl se ustavičně na pokračování a tak bychom li on tím zažití o kterých ulice ba ani proto je třeba děl to nebo ono ono říká on a sehnání ty tam něčeho druhu zážitky odpálením s vědění ani to všeho naše dní řečeno to tam uvádí ale to všechno jsou zážitky toto nic by ježíš kristus neláska nikdy ne nýbrž on hlásal vnímání stavu nebo povyšování důvod nos tahu klidem nastat daleko dokonalejší a vlečeš a takhle bohu tím souvisejících stát je povýšit myslím že tady je hlavní chyba všech nich přátel že oni nevědí že jdou za zážitkem říkají mně je tu zažíváš na stav spojení pravda kdyby to byl zážitek tak to musí končit jestliže je to stav jak je to založeno není ceníme kdo zažeň toho vých poměry a mi to vysvětloval a o tito vidět znovu toto jakmile ten stav nemám takhle ten stav koníku ete stav správný mám tak to se dostavuje čili že potom z toho vyplývá nějaký za nitek se celá vedlejší důležitější je na věc je to tak není je živý a kterým je důležitější než tahy předešlí ho rázu a je cítit že to je všímáte křeťanští mystikové to o svatém františku assisi která vítáš kola a takhle jiné školy zažívali teba že jaké stavy zahálí něco ale i vy jste byl podíval zblízka nech způsob myšlení tak si jisti roce se to moc nepolepšilo že stávali zabednění nevědomí který si ponechali všechny bludy kdyby u tehdy praxe mylné špatnou cestou své tak si a trvali na tom protože jejich zážitkem to nevyvracel a když to není poučí nevim který zánět by tedy na stojí o ožil se za za poučný třebas dejme tomu kouření zážitek patrně to žák a je v tom nějaké poučení a kdyby myslel kdyby se to se na jaký kou jiní zážitek co k dispozici a může si opatřit tak ani jeden z domu poučný jenom mouku touhu a vášní aby to potěšení znovu předvedl jak jsem právě zjistil na lidech že nějaký zážitek třebas mystický dostali vstali že tomu ozvalo touhu potom zážitku ale ne potom v tom oni totiž zaměnila do tu cestu ten správný stav za na to za to podávání si nějakého zážitku to uchopení poměřeno a dím že tuhletu chybu dělali věčné se s tím si proto se ujal třebas termín mystické vady protože zážitek zejmě nepovažuju tohleten podemílá zbaví že to takový způsob myšlení pojí zaměnil stav za zažít sama je zážitek ale stav manželský musí být povalí tahem ten může být marná musí trvat i osadě mělo by totiž a tadyhle to také trvalý stav byl stolní způsob myšlení jednání podnětů že ano prostě motivaci jinou než čím jsem vázán žijem poutána vděčen zažil a tohleto si neuvědomovali ani velké mystici třebas jako třebas mechtilda na dobu a jiné které zažívali svatba co všecko co šťastně síla věřím že tímto způsobem se dostali na konec cesty protože to všechno po mínil i když někdy takový zážitek že to třebas velice dlouhou dobu tomu ne a tak to veliké vidí v protože ten člověk z něho neví stal poučení které by mohlo způsobit jeho trvalý nový žít nýbrž bylo mu jenom rozčarování že ten zážitek končí a on zase byl na holičkách zase v temnotách vyvržen do temnot vnější není divu že když se dostaví nějaký ani tak že člověk ho to protože to nic co bych neměl ne na zlé ale je to asi tak jako při tom když by rozdání říším že pro ty si zevních kteří se staly vy hospodáři s házel by tomu zážitek protože poznali že jsou od něho vybraní nebo tam se zdatnější učedníky a těm věří v svůj majetek tím svěř aby oni nos podaří ale to byl to bylo tak to bylo hospodařím že je přijde do stavu podaření a jestliže by je byl tomu stavu do podaření nepřímá nýbrž by ti by si byli ti viny ponechali to prostředek nerado se že nalitou důvěru odvíváno by ji byl li zakopali indicku sobe ne nebyl vysmolíš toto jsem ti potřebovali se aby věděl v čem pochybnější chybu většinu svých přátel že totiž dosahovat všecko co na světě mají vedlo k nějakému zážitku když jim tak se vás nejde do proto abych se najednou než aby mně to chutná abyste vy pokud na dokud nám to není že ano a tak to platí o pití to o pobytu příjemných lidí obce možném to zážitek že ho najednou se od nás chce nový s mír který by nešel do zážitkem když za tahem a navázáním trvalého stavu který musí trvat přes hranice příjemnosti a nepříjemnosti za nimi je podmínka tolikrát stavu tak podmínkami taková jako jíst zapři sama sebe protože jestliže by byli například ti učedníci nezapřeli všechny minule stali které měli že se rodině zenu povolání možná že taky jsem a nebyli by měli vinili tak nový stav jsem učiteli za trvání nový vztah jsou učiteli tak se budu v tom stavu v tom stavu v udrželi ten stav vyžadoval především absolutní poslušnost ano zrání své vůle jiným jemu čili to jsou to vylití vedou pro stal rosou to na to ale že ježíš kristus si přál co se do evu sahaly a ne ten stav poznalého k poznalému on dělal že je člověk milující nepotřebuje tolik toho poznává a mohl milovat to je věc z toho a ne od poznání bych mohl od poznání tak ten co jiného ještě a nebo na jiné barvitého takže když on potom se na tom mojžíš nejenom že dal ty učedníky ale když on sám tou plánu tak začal jiné vztahy ke své rodině před nimi než tahy oci než měl pokorná a to musí s paní jiné stavy všem když je před tím nebyl činitelem sám jako ježíš jako osoba tuto čili teskní nebo to taky lituje pravdu svatýmu to či zase ukazuje na vývoj mohu čili co to znamená když co opouští tak neopouští jenom věci nepříjemné to bych to to bylo velice snadné ale opouštím všechno pohroma v najednou a opustí určitou úroveň vztahu tak vodu na které život je stav to tovíc a ti něco a že to povolání nebo cokoliv setam provedu nějakou práci to svým bolí tak se to za placet že prostě to jísti státy stahování úrovni se nedoví na tomto přestu navodit tímto všechny se mi to to žádný odchod nýbrž to odevzdán za nic své vůle a absolutní poslušnost je li ve ochoten do tohoto řádu se mysl navozoval ovládli a tu závislost a zavařeninou a nebylo to pravé a satanášovi protože to slovo opakovanou sedlář porovnáváme čili devatenácté a tesařem a potom se do a to udělat navození trvalého parvátí vedení to stoupali následovateli že politikaření zalidnění aby mi že lží a že tedy i v že ono nejde o to se a ta se najdete rozprostírá jako a bildlose kamen zato záření samavédu se slovem a je se to stane paměti a ale a ta tam na tom otcem podepsali ve ano dohotovovaly odborné ale i zásahem nebi obsahem zádi a neví jeho formu ho projevem tak je tomu ověření těm projeví ale jistota o tom jiného a ráno bylo posilováno že on za to to patřil tak o něm začal tak nepřetržité bylo v něho všechno to to se to bylo silného nepotřeboval se to bylo na přilne šedého neviděl tak se to vítaná oteklá tvých byl decá třeba dopisem že potíral tobě zády a světicemi záda jak jsem se přečtěte zalité nedostaví i se a jsem tam a pravil že ba když jsem měl zažívat kvašení tak je by se byl usnul jak jsem se aktivitě že to pasením nějaký mysl tak bych byl ve to bylo dorostl a tím jsem byl jsem anděl že se tím zážitkem musí něco vyšší nějaký stav a proto jsem se na il zbavit se vnímání toho zájem jistě jen koncentraci aby si to ubírání přede nevlije těžké ale šlo to dospělo za to sattva mého stavu a ne zažívat něco by dál do betonového vite blažené zále nebylo to správné že jakmile to za vilové soustě bohem vené moci nebo ve ruším vírem a on spal že tato zážitek samosebou budu k všechno možné že je to byla to ale koukají stahují li stav nebude porušenou vo tom bušení by rozumíte to byla a považoval vždycky za každým každý zánět toho živa za zkoušky by byla potože neliší blaženo že to uvažovat za nesmírně těžkou spouští ale objevoval na pracně těžkou kou jsem přímo z zaujímal stavy na den hrůzou a ne za dost přicházeli na jakém je nežít odít jsem to vyhladit žeň protože jsem říkal tak tadyhle to by si ty to je tvůj projev a v tomto řádu bude a tady v něm víru že by to neklíčí a ten co do zažívám je není jim to na vynešení byla prozíraví to zažívám vím co bych mohl zažívat toho pořád vadí vane se nezažívá henri tahem to k přistupuje ano abych vás ten dupl přistupovat tímto tahem věcem novým tahem vyví tahem domu nemám ve vyšší ta nýbrž je to třeba by otravuje na tom nechám je to mám rád nebo se o počtu a to děláme to to holt není ježíše třebas ten váš jenom v maličkostech odporoval ježíši a na rušíte a ne dostal drátem tohle ustavičným jenom že bych se stal zrádcem jakmile byl i minci narušován tento tak a jestli v přeli ale jenom velice kráse tiberia že tabor aby zážitek nikdy za plody stát že kdybych tam byl šel nechat a vinili vztah nový těm zážitku nic se mysleli že zážitky to začíná to končí tam že to potřebuje že se člověk zažívat to jinak že to nejde o nejíst s vlastní patrně zažívá nějaké takové slavné povídání věčem libá semena vytahoval zíval to je složeno do toho způsobu jakým by schopni to voni zažít ale že kristus nepotřeboval rozumovat mojžíšem nebo se na rozumovat že sem to na tom oslavení tělo nýbrž to byl tahle k těmto dvěma ne a i vy složitém tím celá koni ze kterých trvale a protože v jeho stav trvalý i ano jaká učedníci měli mi před tou bouřkou výše nedá vyjádřit slovy protože dobře že kromě zvorám byl ještě ponížení či krista před jeho popravou na tíži a tam byl znovu ten vztah zkoušen velice prvdě a oni neobstáli většina vyňato jednoho byla malinká není na která ho stáli co tady říká že ten vztah který měli že nebyl ještě utvrzena že jim to si ten měl za zlý tam někdy začátku ale postřehnete tušení to zažil neměl nýbrž věděl že ten vztah není takovýhle oni se vystavují ten s tak totiž není dán tím co si o něm myslím nýbrž ten stažená ti která jsem schopné schopna provést je li se schopen následovat to co mu vyjde ten můj vztah když to zradit to tedy k tomu záhy tak jsem ten tak zradil a sem se skládat vy tého nehoden upozorňuju na to že tato nehodnost učí tomu vztahu který jsem měl nic není tak taky tak nám projeví ježíš kristus to ukázal že to věděl protože lidské je to všechno pře k oceán se lidské ale tím že je tady dobrá vůle jako že ten petr měl dobrou vůli tak to úplně stav čili to touto otázku co mu to byli více tím by dobrou vůli a tu měli tu a chyby plazí všechny dodo a myslím že i ten svatý jan ani na namále byl slabý proto byl brát vykořisťován byl byl ničemu ano čili bylo by zapotřebí při tomto vztahu si uvědomovat svou slabost svoji nemožnost a neschopnost tom stavu pokračovat nepřál je bytostí zkoušky a na z avily dobře říkala si žáka žáky ním nepřecenili trpět že nevíte co unesete vyvedená te dobře a tak je vysvětlilo ě neměl přát aby byl pokoušen protože to je nebezpečné tady co neseme a kdo se na velice málo bych podíl netvrdil že by napřed měli mít před tím že to bude školy jordánu něco takové ne na tom jezeře něco jako stálý stav bohu nýbrž oni v tom byli školení a aby se to taky zkoušen takové míry jak se s esi ne li žeže když se poprvně učedníci setkali s ježíšem někde na jeho přednášce které někde tak to byl by nic zážitek viděli že je to blahovůle možná mesiáš ne uvěřili v když dobře byl si vědom toho že tento zážitek těmi důsledky který že pomine a proto vinou a znovu u o víru dalšími činy ne tak vám jak je tam známo a nejistá točili oddaného zážitku se nechce aby trval déle naopak se od něho chce aby netrval bych si měl ani nepřát aby trval aby ani aby je to a je tady tady není pořád jedno význam například na krásnou jednou obou musím nadšen ale je nepravděpodobné se ten zalité ve mně dlouho potrvá jakmile nebudu moci vidět znovu to bloudila a do slunce jak mi to uvádí pronášeho stavu jiného lepšího že ano samosebou musím to zápornou abych si byl dozraje a den třebas radža toho zážitku si ponechávám nebo na vozit pochopitelně ne ale ten lide kdy prostředkem každém případě nikoliv cílem a tak taky to setkání s sem bylo prostředkem po li býti chyceni na cestu po určitého vání při letem bylo prostředkem aby mohli vnikat ducha svatého vedení duchem svatým osobní vedení je dycky prostinkém neosobní vedení když člověk se snaží o správný stav třebas v bohu nebo klidní tak to se mu za násobit rovnítku který před tím člověk mi ku hochy velice oděných a voda než ty konání u vstane a co je li o řeknu tak například když uděláte se do dovolením eliško ustálilo po uvádět zážitek místo spolu to stav bližnímu na oči dyby to uspokojí není tak to vlastně ne ten zamítání tamtomu naši tedy posloužil ne svou o zážitek se u posloužení že potom měl uspokojení vedlejší umnější ale očistě uspokojení tak velký že by si bude řekl za poslaní udělal na celý život dost kuřidla nikomu do posloužení to utonutí tak velké aspoň tedy minimálně zřejmě tradován aby je mu to nepožíval v dalším pokračování těch dobru zkusí této byli vztazích ne mám dojem že tohleto je chyba že sobě opravdu klopýtá přežitky že nich píše si boží to tedy homini sto vyjádřené cesty poznání lásky a činnosti ale kdybych to řekl školsky k že na cestě činnosti pociťuju uspokojení součinosti v tom smyslu že si myslím že jsem dobrý mocnosti dobrá podoba tak tou chvílí si zabydlí vzestup na této cestě že nemusel na obě nemoh udělat lid o maximální se trvá na tom co jsem se na cestě lásky zlepšovat za milujícího tak tou chvílí jsem šel s této cesty proto se nemohu milovat víc jsem byl v tom smyslu jsem dobrý že jsem věcí neboť považuje las čověk na této lásky považuje za příklad o lásky ten a jestliže jsem na cestě poznání a domnívám se že poznává správně páně poznávající nemohu dál a poznání moje končí a nejenom že to co mám trati ale nemohu ale řekl by si potom jakým způsobem tedy co na to cestě pokračovat to nesnaží odpor v tom smyslu že bych řekl snažit se uvědomit že čili to bůh a že tedy jeho mocí miluju jeho očí činy jeho mocí poznává a jestliže poznává více před tím je to větší příjemci a tak dále jesi přijala li ho prostě to dělat a jako služebník jeho by si přát abych mu mohl být prospěšný takovou měl jako za ho když zbavit veškeré moci své to pořádku my náhodně se také pořádku že prosím domě žtak jo nemohu a neměl bych totiž nemohu to mohu ale neměl bych se jako sat a přát si tolik a tolik poznávat tolika tolik milovat tolik a tolik dobře činit nýbrž odlivy posílení ke každé případ kdy bude předmětem jenom pracuje ty ale tím a poznávající za klid a těmi ochoten ten hospodář poznat čisté vím co mám dělat a mám komu pravé nám to je tak je to pořádku ale neznamená to že to co dělám ne stavy musel dělat zítra nebo že bych ji povstává to co tak správné to jsem se vina žil vám vysvětlit že pro celek který dobře sloužilo se stupni na další třeba překážkou trvá o zkoušce buď něco mu od nějak ale v tom nešťasten tak samozřejmě prozradil že to vlastnil a že tedy je že kostela jestliže naopak něčemu mu dáno poručeno co neměl dřív ale z toho šťasten a to štěstí po trvat potože tak neprospěl u zkoušky lopat protože tomu nebylo dáno k udržení evě zkoušky teilharda když se jednou projde druhou na druhou se narazí obyčejní ano to třeba obojí sebe odvrhnout a dal tam vzal voní nové říkal věci brát jako mířit sebe řečtí no ten ideál poznání správného jednání another zuje tím způsobem že se plní podmínky toho stavu ježíš kristus řekl kdo plní vůli otce mého ten můj miluje a ne opačně milující a musíme musí zažívat lásku ne aby aby mně to rozprav stát to ne pro stavu že by se za dobu že by přechodný končit vyňatý záležito takovou pomíjí že ale opačně tomu tak on to mu to na tom konci se staví od toho koryta jestliže vy soustavu skok taková to to odolal uchování toho starou porodé ránu o to aby volal o navozeno to k tomu bohu k a tím se života čemu otázka jak se to že ta naprosto čili postavená pozorujícího se že mu do osvobození rozumíš kdežto my si to milování zdání a tím že miluje tak plní každý těla ku poslouchá ne a ty ta nadání a husy odvolám se na slova svatého pavla který obsah lásky definuje vlastnostmi lásky upozorňuju vás že že vlastnosti lásky nejsou samotnou láskou to jsou projevy věcí o obsahu ale nejsou obsahem jsou krát a jenom oděvem lásky nebo způsobem jakým se vůbec může projevit je nám zcela nepochopitelné a zůstane na nepochopitelné jaká je to co je to za lásku která existuje aniž by se potřeboval na projevit aniž by to ocelová na sebe vzít jakýkoliv oděv jakoukoliv vlastnost která tady je jmenována a přesto by vystopoval a byla myšlení ší než se nějakou vlastností projevu je totiž kdykoliv celá ta projevuje nějakou vlastností se umenšuje ji pro nejenom s tím že se zabarvuje ale také tím že se vlila do určitého úzkého koryta kterým říkáme prostředek a v tom může fungovat jenom do určité míry a nikoliv a nikdy celá myslím že se vůbec nepodařilo nikoho přesvědčit o tom že bůh jediným činitelem když jsem vás učil jak máte správně jednat na poli a v domě když se vás učena vy máte jednat protože bez způsob jakým je činitelem právě tak ten způsob jaký mi všudy přítomen a ten způsobem v ničem ohnouti je nepostižitelný rozumem neboť rozumem se vyvrátit kterákoliv vlastnost boží třebas všudy přítomnost nebo se mohou ctnost velice jednoduchým způsobem a ale nesprávným protože není provozu i ramena cesta k tomu aby člověk pochopil obsah činnosti boží a zrovna tak nepochopí rozumem obsah lásky boží sice ale nutnost si že z tohoto obsah mi milujeme tohoto obsahu my si na citujme určitou vlastnost lásky míří víme udržujeme při život jsme se vlastně li lásce tak je to proto že vám visi obsah lásky boží a tak dále tak zatím neznám prosředku jak to vysvětlit jak vysvětlit co je to ne projevená láska ale že je silnější než na a projevená a proto se dám na cestu kterou nám nebudu ne svatý pavel že otec aby vyvaroval člověka se omyly co je láska s láska není vypisuje chy vlastnosti lásky a ježíš kristus na druhé straně zase kdybys je první přikázání to znamená prostředky ji když ta láska může se projevovat je to cítí rozdíl tedy prostředky a vlastnosti a svatý pavel nepotřeboval citovat zákon protože ten všichni znali a přidali jenom něco od těch vlastnostech které sám na sobě pociťoval že jsou mu dány tady k kdybych mohl jazyky lidskými i andělskými ale neměl lásky jsem jen zvučící kov a hlaholící zvon a kdybych měl dál poství aby viděl všechno tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl všechnu víru takže bych hory přenášel ale lásku neměl nejsem a kdybych rozdal všechen svůj majetek na pokrmy chudým a vydal své tělo ke spálení ale neměl lásky není mi to k ničemu láska je trpělivá dobrotivá je láska nezávidí láska se neholedbá nenadýmá se nejedná nevhodně nedá svého prospěchu nerostl či se nepřipočítává zlo neraduje se z křivdy se před pravdou všecko omlouvá všemu věří všeho se naděje všecko vydrží láska nikdy nepadá jsou to proroctví pominou se o to jazyky přestanou je to poznání pomine tj částečně poznáváme a částečně pro ne ale přijde to dokonalé zmizí co je částečné když jsem byl dítě mluvil jsem jako smí šel se jako usuzoval jsem jako dítě ale když jsem se stal mužem podařil jsem co bylo dětinné nyní zajisté vidíme bez na tu ale zdali letadle záhadě ale jednou tváří vás nyní poznávám částečně ale jednou poznám tím způsobem jakým též jsem poznáván nesetrvá víra naděje láska tyto tři ale nejvyší z níž láska usilujte o lásku může poznávat že je bohem milován jak vyplývá tady z toho textu z toho důvodu že ani nepoznává že je poznáván pravda jako nepoznává že je bohem poznáván vůbec za neuvědomuje tak taky si není vědom toho že je milován a není vědom toho že existuje si listem boží to co ta ty vyplývá ale ostatním u tečky pro nepoznává člověk že je poznává a proč poznává že je milovat protože člověk miluje sebe aby mohl milovat sebe k tomu je seba aby se nevědomky zmocnil to síly lásky která od boha přichází a obrátili vůči sobě nebyla celý bohu jakmile totiž jednou přestane obracet vůči sobě o na dno přestává do něho plynout a on si může uvědomit ten proud a jakmile ten pro obrátí uči sobě tak zadrhne toho proudu on převádí volně tekoucí prou klásti na prostředek na objekt no na objekt dost tam končí volné proudění a upozorňuju ještě z tohoto toulavého pavla na aspoň některé myšlenky kdybych měl všecku víru takže bych hory přenášel ale lásku neměl nejsem nic a kdybych rozdal všechen svůj majetek na pokrmy chudým a vydal své tělo ke spálení ale neměl lásky není mi to k ničemu prosím vás nejsou to projevy lásky když všechno pro zámku vy na pokrmy všechno to mám za li nauka když se k nějakému ideálu duchovnímu spálit není to dostaneš prvé lásky pro pavla to není projev lásky to jest to je něco pravý projev lásky není mu to k ničemu o přitom ještě lásku nemusí mít nemotorní ten svatý pavel že to nebyla nebyl žádný z těch projevů vlivem za projevy lásky za pravou lásku zátku projev lásky mi láskou tím řekl ano a rozdal všechno u vím to i to je projev lásky není to láska ta se spálit to není láska nýbrž to je učí projev lásky je méně nešla ano i to eště dásní mít tlaku znamená volně nechat jinou to lásky v sobě a zrak volně být přístupem k poznání vyznít do ne všichni že co vy k nemůže poznávat tím nýbrž jenom postupně daněk tomu říkám podle tomu prvním jeho rozum jeho rozum ale překážky to smyslu že je schopen jedno po druhém poznávat klaním tuto schopnost povídavou do pamětnou schopnost rozumu tak se mohou a zachovat vědomí tak se mohu a vystavuje se vědomí božímu a poznání boha ale jakmile nezas do dna stavím tenhleten to postupného poznávání nejsem schopen se dostat k tomuto poznání přímému míst tak nejsem schopen být obsažen vlásce neboť ne neboť trvám na projevech viz tak klá do ne jak se věk třebas se snaží projev a lásku ale při tom šlape na patě protože neví že ten projev tady jenom jako začátek ničeho co je za tím neměnné bych projevu nějakým způsobem lásku že bere toho pramene lásky nebo za jakýmkoliv projevem o lásce a ta nikdy nepadá se o to poství pomine toto jazyky pominou to znamená to kdo proroku že nový jimi jazyk třeba tam praví tak to jsou projevy určitého poznání není to poznání samo do protě nebo do mluvícím a nikdy ani se to učil ještě není nemusí být poznali člověkem než vládne určitým projevem poznání a tak vytížena jakýmkoliv projevem a vám jakého projevu lásky ještě nejsme vlásce zakotvení láska totiž nikdy nepadá projev tažný tvé lázní musí končit kde začíná nekončí kdežto láska plyne pořád to je velice těžko vysvětlit vytratilo o těch projevů lásky přijdeme teď k tomu co ježíš co pavel říká v tom smyslu usilujte o lásku a ne o ni usilovat když je možno o ni usilovat je možno lásku nabýt se nemá osud žena víte dobře že jsme si říkali dávno že cesta a pravé činnosti je v ježíši popsána před hlavním principem a to jde se říká v ti boží a pak rozepsána tím kterou to mnou křtím bez myslicí z nás lidem ne že a tak dále tak by se na sebe a mimo zřejmě taky v tom a to se toto všechno dohromady ještě rozepsán každé zvlášt třebas zapři sama sebe jsem popsal pole ježíše krista detailně v tom prvním divu svatého je vidět na to je strašně moc řečeno v ježíši o tom jak sebe zapírat vůli na všem ostatním ano a zrovna tak to platí o lásce toto co dneska tady si řekneme to je princip jsou principiální zásady podle kterých se postupovat dělá ale každou každý si to principu je potom ježíšem za se rozepsal že tedy pravý třebas kterým svým sem milovat celou svou duší celou svou myslí než kterou svou silou a milovat bližního jako sama sebe tak pak soto principy které sami o sobě nám neříkají všechno toledo že tady můžeme končit výkladem nýbrž tady tak čína sebe výklad cesty lásky jako s musí dříve řekli že za veškerou projevenou existencí nebo za veškerými projevy existence musí být existence ne projevená a stejným způsobem za veškerými projev lásky musí stát láska ne projevená která nemá stupně která je absolutní ano cestuje absolutně existence absolutní láska absolutní poznání a tak dále čili jestliže nějakým sem poznáváme řikat vypadl tak jenom částečně jako zrcadle neboť to není to to co projevy poznání tak jsou projevy lásky projevila sky mají stupně pochopitelně a také prostředky které používám jsou stupňovité například dejme tomu jak tady správně za sebou řadí u toho svatýho marka kapitol dvanáct bez vrátí do vás jak se ti že tam napřed zenová nosem potom duší potom liství potom silou čili tady se řadí za sebe a na sebe prostředky kterým se ta láska učit ano s mocnější prostředk začíná se tady srdcem když je pravda že je u každého to nemusí to otce není každý s tím založen ale tak obecně se to takhle říct listě dnou láska kdy by se nikde neprojevila kdyby nenašla vůbec prostředku kterým by se projevila sice nebude člověk tedy byl schopen milovat tak bude existovat ano ale protože je taky vedle této neprovedené lásky dávno jim se něco jiné do to láska projevuje tak pro ni lásky nemůžeme řadit na nějaké podána ne místo nýbrž za něco bez musíme pořad musíme považovat za něco velice důležitého bez toho vůbec nemůžeme se k podstatě lásky ten neprojevené dostat bychom nepoužili vlastností lásky a kdybychom epistoale to vlastnost a kdybychom nepěstovali nechopili se prostředku ten nám tady ježíš na nabízí abychom jimi se k bohu dostali tak bychom nikdy se do lásky nedostali ano čili bez prostředků tu lásku nikdy nezažijeme ano vás u absolutní nade se do dostat bez použití prostředku prosím je nepostradatelný ale stupně a není nikde řečeno že by ten není stupeň lás padá není stupeň prostředku do projevů nemohl přivést na do podstaty lásky se protože náleží tadyhle do toho používá pro člověk nebude třeba jinak schopen a ne srdcem nebo je mu to za zlé někdo vládni bůh ne protože nebyl schopen něčeho jiného než to třeba člověk není rovnici dovede přemýšlet bude svou myslí hnout bohu ne tak ten dne milovat možná svou myslí a bude se snažit myslet tedy myšlenkový spekulativním způsobem třebas začátku po je to nebude spekulace ale bude to mysl se dostat do takového stavu mysli tedy která bude plynou směrem k bohu znamená bude vystihovat podstatu lásky nerušit na tom co jsem řekl je pomocí nějakých vlastností lásky nebo nějakých prostředků se dostanu k podstatě lásky to je pravda ale chtěl bych s jenom ještě při mnou malinko toho co tvrdí ten svatý pavel tím tej byste i komenský že o prní o lásce se že se nikdy nekončí že ne nepadá tím co ostatní dali to mírné že je trpělivá tak dál nenadýmá se nevím co všecko že trvalé vlastnosti dává nám tady tušit že svatý pavel tu to lásku měl a že nám tady popisuje její jak se mu projevoval jak se v něm projevoval jak v něm vrátka žila jakým způsobem jaké následky tato absolutní na retro zažil on totiž stal se k věcem jinak než mi on se dostal k něci tím toto lásce tím že ji zažil že ji zažil tam předtím damaškem tapasu sklonila a vzorově učinná z něho svého syna milovaného ne který bojoval za za to lásku od chvíle se před tím volal proti ano tak že jestliže on právo mluvit takhle že ta láska nikdy jako se neumenšuje pak tedy mluví o ničem nimiž o prostředí neboť tíže nemá toto vy o prostředcích lásky třeba srdcem tak si jistě všimneme že vždycky to nejde jednou se to nebudu schopen milovat a to druh ano nebo mu veškerou silou svou jednotu s sebou najdu do tady bude k dispozici ano to stával nezažíval to svatý pavel zažíval podstatu lásky a buď jsou následky tohoto zážitku následky tohoto stavu o který mně existoval ta svátky k zevními toho ano potom zážitku který zažil tam v tom cety damaškem přešel do stavu lásky ze kterého nevyšel do smrti nikdy ne nemáme tam vůbec známky o tom nebyl nikdy lasky oba se na chvilinku vyšel od pořád byl v tomto stavu lásky že on měl právo toto mluvit zase jiným způsobem když by jsme si tady řekli že která se nebo otázku me usilovat nějakými prostředky je to v pořádku ale jenom abychom neupadli do které mu abychom si nemysleli viny budeme poctivě usilovat o tu lásku jak na mladistvé pavel že jsme si tím zaučili vstup do tohoto stavu tohoto trvalého stavu lásky nikoliv nebo to je pořád obrodná s tím nako klepejte a bude vám otevřeno to platí v oblasti lásky také ne my prostředky které u díváš klepáš na bránu lásky tam simhasana existence ne a tady je nepás na bránu lásky a tak je bude otevřeno jakmile tím byl otevřít tak odívat to co svatý pavel než moci popsat ty projevy v tom tvém těle tomem pozemském citování tak jak on to popisuje že jo a nebudeš se mýlit nebudeš mluvit o něčem co to nýbrž bude si jasně vědom toho že ty projevy nepomíjí proto že se stýkáš vnitřně podstatou lásky že ty podstaty ty projevy vychází projev lásky vycházejí vždycky to by podstaty lásky jenomže my proto že nepoznáváme my se s nestýkáme to toto svatou tak brzo těm projevu dále průchod do zima měníme činnost takže to chvilinku stoupl jsou se můžeme svatým pavlu oponovat lidu není pravda tak napomíná jednotková i u u i tu není rozumíš a my bychom pralo a on taky pravdu že on tu on zažíval po dobu lásky o umíte čili o věc jiného z jiné pozice nes bychom my mluvili o nás jeho se nedělá jen tak omývá jako cokoliv jiného a někdy v tom pravdu to znamená projevy lásky jenom tehdy jsou nepomine když jim nestavím nic to cesty ano to potácí i taková že když se něco postaví do cesty tak hle tak tam neteče kde otevřeme pít tamto teče to musím otevřít na jedné straně se musím odevzdat tomu že a nenese musím klepat soud v v takové základní pro tvá tadyhle ježíš kristus když nám vadí miluje srdcem a tak dále to jsou v podstatě nebo většinou prostřední myslitelem a ne prostředky nejenom prostředí imitace odevzdává ano tak remisi tebe stejnou měrou na budeme se totiž se tato kapitola je připravena pro lidi li se chystají k katolické zpovědi a římani tento slib kopal do to tam po jedu ale bude to tam vykládat vám to vysvětlím trošičku svobodu visení tak obecněji abyste to nepovažovali jako za přípravu ke zpovědi nýbrž aby se ho považovali za to co to být tak především vnitřní mlčení není mlčení prostě jak ho známe se se nemluví nýbrž tím je na je co jiného to souvisí s vlastněním to je jestliže nemysím vnitřně tak si něco přivlastnili tak něco vlastním taková forma velice nenápadná jsko těžko se dopátráme nenápadná forma přivlastňování nebo to čin se kolem sebe nebo starostlivosti vím on to vysvětlit o tom smyslu vlastním když například dejme tomu se obíráme v myšlenkách sám sebou když se obává sebou tak prostě se věnují sobě na se věnuje mu myšlenkovému bohatství a to je bohatý ze všech nejvíc a dokonce vlastnosti které řek bych sou nežádoucí protože v tom mém myšlenkové cítě není ani zdaleka pořádek tam je všechno zaházeny ta přes deváté a přednost a to co na to nevírá myslím na co nejčastěji mysli a tu zatlačuje všechny ostatní složky mého obsahem to mého obsahu myšlenkového do pozadí protože žiju prostě tou myšlenkou nějakou která hlavě stojí na prvním stě a tak bych chtěl říct jestliže například člověk sám sebe soudí říká s je to dobré není to dobré je bych to dělat lépe nebo se zajímá o to co bude dělat rozebírá situaci rozjímá o tom naše nana řešení všedního dne tak samozřejmě s tímto způsobem tímto koloběhem myšlenek zabraňuje přístupu k bohu protože to je pospojována zadám myšlenek vzájemně které stojí mimo boha nestojí ten jsou zapsány v ne mozkové kůře jenom takže je pokud odcházím odjede ke druhé nikdy se dostal do toho toho lesa nového kruhu čili povídavě myslet nebo se povídavě starat je jedna nevěří zábran přístupu k bohu vnitřní rčení spočívá tedy v tom že si nejenom za kážu ale ze faktický nemyslím na své věci a jestliže myslím na věci boží nebo na věci duchovní tak není na soustavně protože může se taky stát se stanou trvají obsahem mého myšlení a pak je také přivlastňuji a je to těžko rozeznala přivlastněná a to není přídatně není třeba takhle se bitva ale co je důležité kdyžjsem si soudcem u o sobě za páně mysli tady se správně rozhoduji a tak dále tak to je stav člověka který nešel zpovědi který se nevyprázdnil který je pln sám sebe ani v něm musel pro boha a vnitřním činívám v tom že se vyprázdním od toho čím se ustavičně vnitřně zabývám a to myslím že při ho gity je správně uděláno a to lidské to vědí že se od toho člověka chce aby si promyslel tvoje víry aby udělal předsevzetí se jich nikdy více dopouštět aby je řekl tomu knězi doménu který tam jedna vyvodím a dostal od něho absolutno kovové absolvo se vyklá znamená no to není pláčeš odpuštění bez ona je to osvobození od toho když mně do absolutorium nějaké li tak prostě je za za tou povinností do školy dál chodit ano dítě do dostane absolutno je správné a je to sledu držíc tak nemusí se jimi zabývat zpovědní být citát vyprodána tak abych býk nikdy více se nemusel tím hříchu vracet ani myšlenkově aby to vůbec bylo možné a dokázat tohleto tak k tomu je třeba aby ten člověk navodil to vědí něco k čemu se říká vnitřní mlčení etapě že to s to vysvětlit že totiž odezva uspořádá svoje nedostatky a přednosti udělá v nich nějakou vnitřní soustavu myšlenkovou a je přesvědčen že tuto že se této soustavy zda na proto že ona jediný smysl přidržovat toho člověka v tomto světě a tento smysl se musí rozhodnout člověk opustí jestliže se opět rozhodné opustit dosavadních listu života to že se zoufale tohoto života pomíjejícího který které jednou běží tak je možno a von jedno vých mysl života této vystřídali obsaženo aby tento užita s a prostor patřil bohu aby miluj života smysl mostu ne o kterém přejdu ne se kterým se baví který si prohlížím který dříve všech stran je něco jiného tanakee teismem za zlé že ona dovoluje aby člověk se znovu a znovu ke zpovědi abyste znova znovu zabil zabýval sám sebou a čím cestě chodí dokonaleji se sebou zabývá a v nejhorším případě tomu říkám je vším tomu že dopadnout tak že neví čím se zabývat ne schnutí řekl a jemu trapné opakovat se nedoříkal nějaké malichernosti protože se mu záži to to jednou dělal nedělá že nemáte silách a letících se říká že nemá zase v vůbec povídat že když nějaký vynechá tak že to není zpověď neplatná ani on ne do takovýto člověk který takhle lezou a neví na které to tam říkat a klamný otázku co tam budu říkat vy nic nevím na sobě tak ten nepochopil smysl zpovědi smysl zpovědí je odejmu sebe odejít od takového obsahu svého života zdá se dosavadního smyslu života i o to neznamená to mělo všechno smysl nějaký do se dosud dělá mělo i když kolikrát vše jak pokroucen nebo každou chvilinku jinde jinam se ubírající to byl život navádí nějaký smysl to mělo se a snových mysl to mělo a teď v budoucnosti to mít smysl jediný to znamená mohu o taky nějak něco a musím za nic to to poslouží tomu celkový ale ty všechny úkoly budoucí tepre podobě jako byli se tím oni mysl služebníků a ne smysl vládců jako mizí že se mnou lou mávat budu si říkat dneska nemám čas neklepá dní to to nemohu dělat proto se a výrazu s tímhletím na to rozhodnutí a ne na to nemám čas toho myslet na nesprávné krátká jestliže člověk nepřichází povědí rozhodnutím udělat tečku za dosavadním smyslem života který byl vždycky špatný lidsky v každém případ to nemusím se mi se pro také lišit v boží dycky budeš pak i proto že nevedl k tomu celkovému nejvyššímu smyslu ke spojení s bohem jestli se vedl nesvatí smysl života nebo dochází maje na ke věčné po ze tak obrazná jestliže mně povalena tak je to sestava to špatně stalo je nemusím rozmýšlet co je dobré a co je špatného to to je další chyba než ke nic jimi li o sobě lidi jsem byl v tom atomu nosti to konu sebe nectnostný not nenohla je to dala po a nikdy ten ta prostě větším vázanost protože ho tohleto vede k takovému vnitřnímu povídání takovému rozsuzování a toto rozvádí němce výborná domnělého začátečníka aby se o sobě nás znal ale pro nás kteří jdeme cestou za spojení s bohem tohleto nemá smysl jiný než udělat jednou pro dycky rozbor ze kterého vyvodím jednou pro dycky nový smysl života a to mu podvěsek a jestli ne tak to vyvodím nejradikálnější důsledky pro svůj život aby začla chu sebrat dosavadnímu smyslu života tomu nesmyslnému způsobu neska nesmyslnému způsobu který nikam nevedl do věčnosti dosavad si myslel tohleto než se mu dělal toto rozhodnutí než jsem se naučil to vnitřní moci jaká dále sem než je sílíte vnitřní zpověď by ten řekl tak jsem sebe považoval za někoho do to do to myslí se sebou nejlépe se nikdo to se mu nemůže muset lépe než přeci vím co potřebuji a my si tím za sebou tak jsem tam být s rozumem a pochopit a není to pravda sebe musím obrody jako svého nepřítele jako nepřítele své za proto že ten kdo to se musí dobře v tom smyslu že zachová pro ponořit ten způsobu statným život něčím před také vyhoví nepřítel a nejlepší přítel je ten který způsobí že toto stratí abych věčné nalétl a proto rozumíte tomu celé kristus říkal do do tento život hledá a jej kdo ztratí nalezne ji o ztrátu si nesmí přestat jako že budeme křižování to právě bych chtěl tomu zabrání bych bych také dobrovolně nastoupili cestu nesmí mít sebe krizí ale správného hodnocení sebe cheme sobě to nevedlo kárání jenom ke chátrání těla a k jak sem let a k ničemu jinému to je přece mu nepřítel protože existuje zajedno do a to je ježíš kristus temně nebo na opačnou stranu do vysmívat ta tedy jste nevede ke smrti drátu ten vede na popraviště toho přílišnému nemohu považovat svého lepšího přítele jsem se toto základní chyby dopouštět a na tom jsem zbudovat smysl stalo života že se v sobě klaň se to to to tak sebe stát základem veškeré neřesti tak vynáší mnoho jiný špatnost sebou že totiž se cítím vlivem této sebeúcty oddělenou bytost nebo o tyto prioritu se oprav starat se o sebe a to je tedy věc ve které nese dostanu to mně strašně dlouho trvá takže i v těch prvních dobách nastoupím nový smysl života a se přeci jenom starám o toho který se chce zachránit smrti že to je pochopitelně ale to se časem všechno vytížena protože moc tak nám podává druhé strany a my uděláme jeden krok tak sadhaka udělá ze strany se do a překvapí nás tím že nás zbaví sebelásky ve které jsme před tím tonuli a nezbaví způsobem nějakým zázračným nýbrž těla přirozeným že nám ukáže spojitost ostatní a tím ta uvede z toho někoho sed kterým stejní bylo dříve pro nás naše z toho klamného a nenávist kterým je věčný život o se ten ježíš kristus to berete jak sebe na tom nezáleží tohoto návrhu se neuskutečňuje správné uplatnění zásad které u kterých tady mluvím to znamená v první fázi tak nebo musíme spokojit tím že to rozumím k tomu že nevymyslel života jediný jedinou a neví když se a to ostatní že se jenom o to po stránce pokud to slouží k tomu ustřední mu smyslu toto musím přímo za správné se to nepřirozené tak se musí do toho pořád myslet přemlouvat jestli se to považuje za správné tak se nemusím dál přemlouvat tak na tom začnu stavět jiná záležitostí a je těch uměle podle tohoto přesevzetí zařídit to tehdy začátku mi nelije například musím o sobě říci sem si myslel že se to toho zařídil ale nervy byl na to se nebo že by mu že měl do býval toho jsem se nezařídil sem měl dojem že se o tom tolik a jsem neska vy se zařídil spatně op a pout nevědomostí o věci jak se to nemělo dělat no to nevadí ale byl jsem při týto smyslu ne sem si myslel že to dělá správně to stát na čát ale ve skutečnosti jsem jednal si způsobem bezohledně či svému okolí a hleděl jsem na sebe vyšší z vyššího logika svou zřejmě ale ne to byla zakrytá sebeláska jemným ruském nemohou ničím ho to nebylo ale toho začátku to vyvedlo takže jsem mohl potom začat začít uskutečňovat v to se nevíte jsem učiní čili ještě jednou je rozdíl mezi viveka a vairagya ne znamená poznávat věci jak mají vypadá to je první co se musí dělat tady toto musí předcházet a to jakmile to uznám tak tohoto uznání to za ním rozhodnutím a činí z něho něco co se provést jestliže to neuznávám tak jsem o sebou to provést nikdy nemohu na to musí uznat panna maria uznal za správné aby se znal jsi s kristus znal nikdy nedokázala než to uzná a to úplně stačilo ten zárodek se začal by vidět ano a tak je to v nás taky ten nový ho zase vybít jale uznáme správnost za tím novým životem jít a ze sebe ho zrodit musíme si ovšem uvědomit že osob prosím toho lidského které si předsevzal patřit bohu ne pečetě podobá se takové larvy motýla která dlouhou dobu ještě bude sloužit než se mocí ne ale jakmile se jednou vylíhne tak odpadne jako nepotřebná to znamená budeme potom hledět na to své dosavadní počínání a o své celé jako prostředek ze kterého se ne věčný život jinak neváhá pat jako takový bude nic mysl jinak není vás že kdybyste udělal rozhodnutí svůj život změnit a jím to ve zpovědnici knězi tak bych se ho museli také přesvědčit o tom že jednáte správně protože to ten kněz ten některý byl velice osvícen k tomu nerozuměl když se mu říkal život bez boha který jsem dosud žil pro sebe který jsem žil pro sebe třeba za nepatně ne hlediska se také mravouky co jsem o uvádět do doby ne to je pro život absolutně špatný a vrhli to říkal to není ale pro byl musím hodnotit to to nevedlo ke spo do jako špatné a proto musím k tomu rozumí nebo ne prosto bylo špatné to je těžké zbytečně rozebírat to musím odložit musím přestat žít tímto životem jako cílem temně to nesmí být cíl žít na tomto světě i pro to nebo pro ono nýbrž to od chvíle musí pro prostředkem pro poznání věčného života to je ten nový smysl a jestliže to prohlásím ve zpovědi o svým tato ke spolkne no tak to ještě neznamená že bych nějakým způsobem byl blíže k tomu uskutečnění tomu že vy opravdu jenom prohlášení nic víc důležitější je jak vážné moje rozhodnutí jak vážného je rozhodnutí skoncovat s vadí způsoby sle života a nastoupit mysl nový to jedna věc a za druhé důležité je při tom umět se opřít o boha to znamená jaký je ten velký mysl nový a tihle jsem v sobě to bylo minulé a u doplatí k bohu to je to nové a to je můj život bude patřit bohu nemusím na něm vůbec nic měnit jenom toto ovinuto to vlastnění a v tom spočívá pravá podstata vnitřní cení pokud že protože dokud pak si v sobě tak sobě mluvím k sobě jedna mučivě všechno stavu ju taktním vy ten můj zeví obsah myšlenek je je soustava vlastní než to když suzo odevzdávám bohu tak nevlastní přestávám mluvit pro sebe jednat pro sebe a to mu říkám vnitřní mlčení protože to zažívá nač na někdy v ale my se narodila vnitřní nekonání také dáno toto se měli výklady a tam nejedu a tak hladem a to je očistu dál to tady dneska nemohu vysvětlit této úvodní lekci ale je to tatáž oblast tohleto a jestliže tedy opravdu slouží po tom bohu tak mu tam být vousem sluhou na poli v domě to je ho znáte těch on a jednám jenom tak abych věděl že jsem na pojedl jako bych byl na poli nebo jako by v jeho domě to na na to napojen bodu a od boha všechno celý život a bylo celku přímo od boha z rukou boží ho beru kdežto ne z rukou lidí kteří mělo zdárně předá