Karel Makoň: kotouc-P01-b-1973-kaly (přepis nahrávky)

tak bych vás ten upozornit napřed než začnu výklad o nesvaté že vývoj když nevezmu opatrnost ten poslední dokud se záři vývojem že svaté prodělal říše první agapé o kterém se dobře poučeni to nebudu vůbec vykládat druhá mysta té mše a třetí vlastně eucharistická oběť ano to je nejnovější vlastně bez středověku teprve nastoupená cesta která dříve nevystupoval tak je dobře a to řek ze zkratce od začátku a a proto bylo prostě obětování lásky to byla oběť lásky to byl původní smysl mše druhá to byla mysta víte latinsky to je to od slovesa poslat poslání tady totiž se chápalo že ježíš kristus toto ustanovil jako poslání jako příkaz spíš jako poslání navrhl to zkrátka aby tímto způsobem působil apoštolové na lidi a jenom jedna částí tohoto poslání jenom jedna část o to poslání bylo přijímání eucharistie a takže my se třebas dovídáme ještě dokud třináct to mám to znamená na to že nás tři a třicet vlastní imelda lambertíny ve třinácti letech nesměl eště trvat svatosti oltář to znamená že mé svatá má jiný význam ještě než eucharistický než vyhraněně eucharistický tak dospěli demě přistupovat ke svatosti táží ale měli přivolat jenom jednou za rok neměli víckrát víte jak to mělo úplně jiný význam to poslání se byla úplně jiné než jak je dneska a když někdo chtěl přímou třebas svá stáří dvakrát nebo přikázáno poslední zvláštní povolení minimálně otcova biskupa možná že ho papeže muselo by to muselo to být zvláště pak zavanul ty úplně nový duh takže kdybychom mohli dnešní všichni tou christí se pokud možno nejširší přijímání a tak dále takže my se chopíme toho dnešního ducha samozřejmě protože já si myslím že ten vývoj který přesvatá prodělal není náhodný a že doba si to vyžaduje aby já nejsem proto stopá ti do původního stav ačkoliv i ten poutní stavy ho vyhlídky chodil denně svatému přímí tak bych asi z vážní místo abych se stal lepším a vy to asi se na úroveň srazil to svaté přímí na úroveň ostatních úkolů nebo malinko by se to lišilo od ostatních úkon já potřebuju strašně dlouhou přípravu k tomu abych provedl něco takové jako třebas v těch sedmnácti let jsem se pořádně prvně nesvaté ě vyzpovídal a a nesvatí přímá a vy ste vydr že mi to náš stejnou práci lesk a protože musím zase by plášě větší požadavky než jsem měl tehdy jinak to nemá tu gradaci ale každý jsme z jiného těsta ná by řím že tento duch v jakém se dneska přesvatá ubírá je příhodnější pro naší domu klamně toho sem že svatá už od začátku dělá dvě části na pobožnost katechumeni a pobožnost věřících to znamená že první části měli být přítomně ti kteří ještě nebyli pokřtěni a druhé části mně vy přitom jenom věřící a už pokřtění takže to je první části se děje jenom tolik co ještě nepokřtěný muže jako si vzít za ze než to ostatním se předpokládá křest to je velice důležité rozlišování protože my se tam kolikrát chováme jako ne pokřtění ano to je velice špatné tím smiřujeme úroveň vše a oni totiž dobře věděli že nepokřtěný co dělat my musíme ten křest nějakým způsobem obnovovat když sem vyřítil mši svaté když ho neobnoví nejsme ji fakticky přítomý jsme vyhozeni by tam sme tělem ale jsme tam duchem věcmi toto první ostaní moc dobře věděli a nebylo to nějaké privilegium proti věcí a nebyla to mu to své viděli ve mši svaté ještě zasvěcovací obrat a to už by použil dávno nevidíme a protože v ní nevidíme to se se baví obrat a není ani naděje budeme v ní ten zařizovat před vidět to ti kdo napíše to jako dosíci obrat třebas jako já tak toto v asi nebude číst těch hodujících to to já si jsou rozhodnutí proto jak jsem na to náleží nebudeme v tom v té se o ní a tak čím a koná mít to svaté přímí rozumíte a proto o tom neví se vrací o řád ten by měl to nejčastěji přicház svatýmu přímí tak bych to až si rozřešil ano to vidí nějaký obrat tak data duchovně přímá a to otatní jeho to organickým doplňkem toho k čemu už dospěl v tom průběhu mše svaté a to je velice důležité já si ji nemohu pomoc by se dívám na ty do chodit třebas de někteří mání o pomoc a nemohu se zbavit dojmu že tam učili příliš krok s velkým kok z toho světské do toho duchovního takže nejsou schopni to strávit přijdou ven a mluví zase světsky a to je mi jako do a ukazuje se tam vůbec nic nimi nestalo že nedospěli nedo nedošla li se do té výše neměli tu přípravu já kdy vůbec potopy osobně velice mnoho na přípravu na té záleží daleko výš a vlastním duchovním cvičení nebo vlastní duchovní modlitby a to je není správně příprava udělala my nejsme tak pružný abychom tak by se kolo skočili jak na lásce ten způsob naší vnitřní modlitby do neotočím a říká musí být dokonale proveden lačnět blízká příprava proto jsem bodu více všímat dneska nebo hodni se budu všímat té blízké přípravy namísto a méně už budu všímat toho bubulá té jelikož to už to dobře znáte tak já už teď po tomto historické poté mystické reminiscenci se všímat jedině toho co v kalné dělat na edevším se budeme snažit o to o co se snažíme zde pořád abyste odložili za mase abyste totiž nevstupovali do chrámu bez svatebního roucha že ta tam nemůže proběhnout tak svatebního stín a za nás řeknu to svatební roucho jinak jak se mi to teď hodí to zatemnilo lidé v tomto případě je ta touha přímou ježíše krista do svého života z míry tím že bude živ on vede vším ve mně a že tedy značně méně budeme živými to je se vám zdá být velice nevládne přijetí ale máte li liší kristu po pád větší místo v sobě než dosud tak víte dobře že musíte ze sebe něco ubrat takto znamená že budou tvá život musí vypadat podle vzoru ježíše krista to neznamená jenom zlostný to je samozřejmá věc ale to znamená především sloužící jeho zájmu pána to o to aby ve mně rostl víte to je dojemné že ježíš kristus potřebuje naší péče aby se nemluvněte stál ježíš který vstupuje do jordánu a tu péči nesmíte mu odpírat jak mu jak mi ji odepře te tak celý voj se zastavuje vy se musíte od něho starat jako kdyby nebyl sám schopen takže to není pasivita té aktivní pasivita ten svatý josef musel se starat o ježíše a já nestor že by se byl nestal že by to bylo dopadlo s ním jako s těmi mláďátky v by zabit a a byla by se to muselo všechno opakovat až by se začal nějaký josef který by se byl o něho stará my se musíme vnutit i se vám to třebas není příjemné do josef a poslem tam popsal které ve a nebude opakovat takže momentálně před tím vstupem do chrámu božího se malinko zastaví ovoce třebas dívat té lampy tam na tišnova jako by takovým způsobem sky za masová vá vám ne kdysi dělám své vnitřní záležitosti a přitom ustala do rukou božích jsem svůj život se všemi snahami minulými dobrou sos mířícími se všemi svými těžkostmi přednostmi nedostatky já si nesmím nechat nic já tam moje oběto přináší si být obejít když se vám ovšem stane že tam vstoupíte a vidíte že máte zase plnost svých myšlenek to se vám může stát tak jste udělali dvojí chybu že jste tento paklíč těžkostí nesložil k nohám božím a do jeho úschovy před tím chrámem a za druhé že se nedá poznávat sebe tak dalece abychom mohli všechno odevzdat to nikdo z nás nedokáže když odevzdáme já si tak setinu z toho čím jsme tak to stačí nám velice hluboké zasvěcení od ježíše a těch devadesát devět set s těmi se musíme nějakým způsobem potýkat během té šesté a musíme se smířit tím že jsme dobrou li projevili a že tu svoji oběť nebo dáme čistou nýbrž z devadesáti devíti procenty smícháno s tím špatným bychom se k tomuto neodhodlal tak bychom neporozuměli tomu co maří magdalena nebo toho ten kříži provedli a dostali se dál za hranici toho co dosud poznávali tak takhle připraveni vstupujeme do nic beze strachu a jsme co opomněli protože i to byla by byla další část o sebou nemáme brát nýbrž tété lásce boží to znamená ona odpouští že se neznáme ona nás bere na milost on ve každýho kdo je unaven kdo je nedokonalí nepřišel léčit zdravé nýbrž nemocné prosím by tam postupujeme nemocni a jenom touha obětovat se celý bohu celí nikoliv svátečně zelí bohu je tím je darem který můžeme opravdu dát a tento dá odevzdáváme hned na začátku do rukou toho kněze a ten k jen napřed stupu je s tím mým darem a s naším darem a darem všech do toto dělají vstupuje k oltáři nepřistupuje přímo k tělu ježíšovu co je oltář až nahoru nýbrž postupně vystupuje po stupních to ten intuice stop a postupu je tam prosím to svou mladostí to znamená ani on nevstupuje s těmi těžkostmi svého věku nýbrž tam vstupuje jako tě prostě a si vědom toho že sám není schopen že je nástrojem v rukou božích a tedy jako takový je schopen všeho pokud ti nástrojem zůstává kdybych kdyby chtěl žá nedokáže nic nestáli ve mu dosti domů jak to dělá se na tom nám vůbec nezáleží záleží jenom na tom jakou měrou mi předáme svou vysokých života do jeho rukou on potom zbývá priori a tak dále on prostě oslavuje boha on projevuje vděčno že se ta bytů že vůbec konat to všechno můžeme konat s ním protože to ještě bohoslužba tele se nemůžeme nijak proviněním pokušení to je pořád ještě obět nebo pobo zvykat katechumeni nepokřtěných nebáli boha můžeme ho může být vděčný a máme můj vděčný za to že můžeme mu co odevzdat je tím to kdyby se to takhle udělali tak to má pro vás převratný nám jen to potřeba udělá to jenom jednou životě a mělo to ten význam že jsem se úplně změnil toto konečně nastává modlitba nezáleží na jí obsahu ale ta té modlitby mu jí být podívat o tom že člověk přeje povznésti se nad dosavadní osob života že nebesa na úrovni na perle dosud byl že musí vědět že nastává chvíle platná v jeho životě ve které se a být tím čím byl a nábytkem páně a je zajímavé že přestasl k nim samotný evangeliem předchází čtení až ti lidé křestanští otcové říkají čtení které by činu z listu svatého pavla je činu je vlastně tělem ježíšovým a kdežto evangelium sama je duchem ježíšovým to je velice správné rozlišení protože my opravdu v tom návodu který na nás a tý pavel ne mě všecko musíme vidět jako tehdy tělesně tedy fakticky řešili že sem mnohému poučit z toho ale konkrétní řešení není nešli obecně platné a toto tupě po nějakém tom zpěvu evangeliu které znamená když se má správně zažít a když se má z něho určité žít pro člověka který znamená vlastně dokonale povznesení se se rozumování přemýšlení všeho ze všeho co je lidské já to tady denně předvádím že když mě překládáte takové řešení na příklad když tito na to řeknu přímo na mši svaté že tam ten jste a grim tak já ho rovnou skládám bez přemýšlení bohu odkud vyšlo já si myslím to vyšlo úst nebo s z vůle pustíš výklad vůle jeho a do jeho vůle ho zase skládám to znamená já si jinak nesnažím se o výklad tedy já tam výklad toho když se mi dostaví stavy se mi nedostaví se dostavit určitém posvěcení celé té vše svaté takže já by v jakém dovím a dále ve kdyby se vám ale tak výklad nedostavil nesnažte se nějak nástroje se příliš douho zastavili tam šlo nepoměrně rychle kupředu já jsem se dříve dlouho zdržoval při tom výkladu a za zaměstnávalo uši a zanedbá jsem některé úkony které měl zanedbat já tedy vám radím aby na té evangelium brali jako milost která se vylila na člověka a ve které se mohu já obmýti jenom tím způsobem že se jí vystavím a ne že oni spekuluje toto tous taky povstává ze země že ti lidé odstává se přitom eangeliu abyste dokázalo že člověk se roznáší na řecko pozemské i na pozemský úsudek o tom čili nevyžaduje se po změtí vás tady se nevyžaduje nikde hlubšího porozumění než jak které na mám já obecné porozumění ano a tíží se k věřím v boha protože je svatá jak ježíš kristus vykázal ze nejvíc cení víry a protože mnohé věci jak jsem si všimli nechápe člověk nezbývá nic ho než věřit a proto musí vzbudit víru a se říká váš i všechno co má věřit toto je nebudu dále síly protože zde končí božu ba katechumeni tady katechumeni kameni kteří nebyli pokřtěni odcházeli to znamená oni nebyli tím obětování oni byli přítomni jenom vyznání víry nebo to byla příprava ke tu jestliže já tedy nevěřím tak vás mě nejsem připraven k jak tu jak svatý jan křtitel také tě potom a postole chtěli aby uvěřil a tyto uvěřili ty tak se pouštěli nestačilo obyčejně aby umře od aby uvěřili nýbrž první apoštolové páně viděli jak se vstupuje duch svatý na ně protože víra není přirozený dál víra je dar nadpřirozený jak se říká v církvi já si se tato rozlišení nedělám ale řek bych to lidsky tak srozumitelněji dělal něco to člověk nemůže mít z vlastní iniciativy pouze víra když se nedostává víry tak se nesmí zoufat protože musí se snažit nějakým způsobem neříkám sílou žít ale není disponovat takže jestli vás toto nedisponoval nic z toho nedělejte vy musíte teď plně obětovat to znamená vy musíte být přítomni opakovat třebas tu touhu obětovat tím knězem a musí jí přitom tomu obětování a musíte už po tam dávat do rukou božích opravdu do rukou toho že to jako za se božího všechno co sta odevzdali proto povinováni existuje něco se a neříká zakleta to je o zatím ského řekům tajemství to znamená po nás může stoupl tajemné jak se ta obědě je nemusíme se sat yorku se to obětuje jsem to opravdu vybrat že nechat i starosti o to že je to ono obětoval se měl dobrou ulita jsem to obětoval opravdu a je to trpěla dobře vím co to všechno neladnou pro to tam je mezi tou ta se ta ta je nutí které nemám předstupovat a to znamená nestarej se jestli ti obětoval na se dá nebo obejde starej kdyby se stal a tak je to pořád obývá a když je to obětovat tak to by bohu neobětoval chápete to čili voni to být musí pro tebe tajné a tajemné to bytí děje do která tě nesmí nic být ani totiž všech své obětiny přinesli dochá ne a řeka do zamíchal do jedný kup a už jsem nestaly o to která toho je oběť má a která někoho jiného to byla naše společná oběť přsto bylo možné protože nakonec si beru od boha to co není už mé nýbrž o on je je ochoten dát takže nezáleží jestli nám rebeka a on je dal tuku na tom nezáleží na správnou není na to je důležité že to není moje kůra nýbrž kulkama dně o to je na tomto neliší potom je tam preface asan tu to na dvacet platí o to je prostě před a to bylo podrobí rozebráno zde co ten kněz vlastně dělá že než tomu proměňování dojde tak nějaký část musí uplynout nějaká doba nějaký vývoj musí nastat lépe řečeno než časté nepřipojuje a ne ta obejdeme to tam bylo krásně řečeno že panna maria poslán a nese to proměnilo živé o to a o radující ježíš kristus vstoupil na sice let se dostal do jordánu teprve to to byla příprava té oběti dalšímu stupni ježíš kristus potom čtyřicet dní na poušti abyste připrav už ne se mu a pak dále tři dni byl v hrobě aby moh stát mrtví tak to je tohleto to je ta preface ta moje oběť je opravdu stále na totiž o dříve to pálilo třebas ve starověku ne v křesťanství za oběti děláš dávno na to aby zápalná ale protože ježíš řekl že nechce oběti ale milosrdenství a lásku tak už se to přestalo pálit rozumíte přestalo se to co tam předešli páté velice užitečná záležitost to že je to muže přímo nazpátek ne a tak té veliký pokrok zkrátka když to takový zapůsobení čí vlastně ne všem symbolicky ta by dochází zničením a musí přestat být tím co tam člověk položila musí začít potom být boží věcí a to je nám tajemné té se katané se krédo tajemství a tam na tom nemusím obec přemýšlet to jsme nechali do rukou boží se odevzdali do rukou božích tak zase se přechází do máli vlastně svatosti boží nám tu samostatnost říká se říká svatý svatý svatý a tak dále a chválí ne velikost boží protože opravdu z této velikosti boží této milost o tom milosrdenství božího pravá ta proměna jinak by nepovstala prvního vání samo vyžaduje aby člověk pokud možno byl přitom dělí aby se konal aby pokorní aby do toho nezasahoval aby se ujišťoval vnitřně mais musí mluvit s to dokážeme tě že patří ježíši čím dokonale bude patřit tím ta by probíhá bez závad bez zavrhnouti bych tak řekl proto vše dříve říkal pane ježíši kriste tys živý to míra ponížíte áme a tak dále to celkem vystižení toho jak se člověk má příprad jak se má vzdávat sama sebe ta má říkal smočeno si to se to ohně hříchy ne a dál je taky rozešel bu který měl hře a odevzdávat k tomu že to volit jakýkoliv způsob nikoliv nemusí být takhle naučený té třebas se to ani takhle neučili ale jisto je že obě která se tam koná je to tatáž oběť opakování šina kříži na kříži nikde méně než na kříži a tápá obětí naší té to co nemohla pochopit a ta terezie to je teď naší obtížné se tam přivtělili té oběti ježíš tam se konaly tam do nebe tak se tam koná ta oběť ježíšova chápete to ne se při těl jasná koná oběť nás připojená k oběti ježíšově v tomto duchu tomu víte napa tak je i on to námi znovu obětuje a za nás obětuje svému otci i nás nemůže udělat nic jiného než nás obětovat jen dobrovolně k němu připojili a ten úkol obětní pokračuje dál a na této mé podíl spásy vlastně nesnáší na zem está být úkonem posmrtným nýbrž aktuálním óm a my můžeme samozřejmě potom samotném obětování potom umučením že ne prolila účinky před svá te třebas ne jenom pro sebe ale pro všechny ostatní a tak dále a na radu je oči náš otčenáš proti li je důležitý abyste ho prožívali aspoň v tom smyslu že v tech prvních větách to je pro či svatou nevěří otčenáš jen si neví posvěť se jméno tvé království tvé doby zatím stačilo aspoň tam se dostat rozumíte a neříkám to ostatní zbytečné to ne ale toto je pro o ten spis o myšlení který tady a přednáším nejdůležitější protože pozvednou a to se musí nečeká snažit o to nou procesy sl od svého pozemského do časného k tomu věčnému to znamená do té věčné oblasti otče náš to znamená tím se člověk ocitá vlastně myšlenkově na úrovni toho otce smiluje se s ním že se s ním zblížit a přeje si aby jeho království přišlo k látce to znamená aby přišla by to bylo to vání věc tak se obrací znovu k tomu který se tady obětuje až prostřednictvím se to všechno děje to znamená je tam ano zde beránku boží který snímáš hříchy světa protože víme dobře že nebýt této jeho oběti kterou on znovu opakuje mlinář bytím si svaté že bychom se nemohli připojit neměli ho to k čemu připojit a věřte mi to umírat sám je to je téměř nemožné a si nedovede dneska představit že bych to dokázal proto indové nechávají tu věc probíhat mnoha vtěleních třebas na aby si to každý vyřídil sám se sebou jako my a potom už já jsem říkal jsme si řekli jenom se chápou těch výjimečných případů kde už je ten člověk připraven obrovským utrpení než cítění tak to není případ ježíšův ten miloši on sám bere tu naši špatnost a to naši přináležitost světskému dočasnému obvazem za jediné skutečné násobek takže když se k němu obracím jako beránku který to má na sebe vzít tak tím vlastně síto mě jeho milost a jenom že tady je jak víte několikrát za sebou pojištěno aby človk konečnému že navazoval lidé že se nespoléhá ten do dělal vžitou že to hned začátku větu jmen o třetím chrámem ště něco tady tam před tím chrámem se vím že to se musí postupně pořád znovu a znovu odevzdávat téže to člověku znovu vrací protože se nezná protože se neodevzdal všecko ořechy přičiny jsem už řekl aby potom přitom přijímání když to neuděláte tělesně aspoň duchovně ne aby duševně přijal opravdu jeho lásku nebo to co mu je ochoten on dát k posílení života věčného v něm samozřejmě neměl by neměla by se svatá nedím končit nýbrž to požehnání které tam na člověka nastoupilo by ho mělo provázet životě a to znamená pro to končí že svatá požehnáním za znamená oni ty lidi mají odejít tím ježíšem kristem do života ani nemají co tam něco tam prožít a odejíti zase tak jak přišli nemají odejít neproměním mají odejít vědění a všechno během toho týdne co jsme se tady viděli jsem přišel na druh vnitřní modlitby který odpovídá disponování se vlité modlitbě aspoň ten počáteční modlitby které se říká katolické mystice modlitba stoupajících citu upozorňuji hned bodu a nerad bych aby tato poznámka by na považována za vedlejší se to modlitba se nehodí ani pro vás všechny co tu se po těch pět lidí tím méně má být universálním pravidlem ale každý člověk může s toho najít prvky kterému vyhovují nebo žena jít jako říkat této modlitbě kterou jsem musel řídit jenom po této stránce že takhle pružně a to modlitba bude používat může mít universálnější platnost i na byla míněna pro velice úzký okruh lidí a nikoliv jako obecné pravidlo a na mysli totiž to že podobný osud jako by mohl s tíhnout tuhletu modlitbu s tíhl rozjímej o lámání nebo návod ke zející vyhovím cvičením jak se to nazývá svatého následovali který tento návod k rozjímání nebo duchovním cvičením a pramalou skupinu lidí které chtěl do které chtěl provést obnovu duchovního života a ono je to vlastně jediné se zachovalo dodneška a vykládá dneska jako otec návod k velké škodě duší ačkoliv není na to vyspat ného že nemůže to vydání pracné a tak teď bych se dostal do toho tak především každá vnitřní modlitba má li být opravdovým přiblížením se k bohu má li ve pok tomu aby se v ní uskutečnil první krok tím na před vnitřním uskutečněním až na taková to vnitřní modlitba musí mít povahu rozjímání protože člověk je to neumí soustřeďovat a ta rozjímání zase musím mít takovou povahu aby napřed člověk vlas vlastních sil stavný vlastní to znamená z těch které má běžně k dispozici udělal vše k tomu aby se které věčnosti přiblížil a teprve pak má právo aby božími silami mohl to jít zase kousek dál všiml jsem ti že nikdy člověku boží pomoc není tak blízká jako když vyčerpá všechny takzvané vlastní prostředky a teprve pak když muže stane touha která je nesplněna pak je připraven k tomu aby se do něho byla když milost to znamená větší dávka sil božích než jakými doslova předtím tak sem navrhoval a celé se to vyvěřilo tento postup první fázi musí ta modlitba dostavovat podzvižení mysli k bohu toto pobízení v bohu se dá definovat začáteční větami otčenáše neboť máte stalo a naší snahu tuto modlitbu nekonat na úrovni na které konáme ostatní činnost nýbrž na úrovni povznesené mysli na úrovni visí zvětší s kladení věší důležitosti a naléhavosti než jakou klademe na kteroukoliv jinou činnost jestliže jenom jedna jediná naše činnost celého toho nesahala sobě větší naléhavost než tahleta modlitba tak vůbec nemá cenu to modlitbu dělat protože ona nepře že nepřede žene ne předběhne náš běžný život a tedy nám nebude světlem do dalšího života tak pozdvižením li k bohu stavu je třeba splním myšlenky otčenáše otče náš to znamená stavu o tom že naším otcem v věčný bůh a nikoliv otec pozemský to by nám mělo dost dokonale povzneseme připraveni a nesmí se to samosebou přeříkávat bezmyšlenkovitě jedna myšlenka na druhou nýbrž musíme radit zažít sobě čest která se nám dopracuje že naším otcem je bytost nesmrtelná nekonečná nejvýš laskavá skrání a tak dále na nebesích to znamená jen si stavu který se nesrovnává s naším ve stavu ze starého všechno pochází který se nám ten nikom je víře jako napl jako úplný klid a kolik je to právě ta podstata veškeré činnosti nebo povstat ze které veškerá činnost určí stává další věta je tam povede jméno tvé království tvé to je to přání o které my to modlitbu vůbec děláme a jestliže je toto přání není naším přáním nemá smysl je vyslovovat a nemá taky smysl o této modlitby očekávat spojovací či ne věčností nedostaví se musíme si opravdu přát tuto modlitbu dovést k tomuto spojení s věčností klálovství té tedy má znamenat aby nyní se se setkal s věčností nebo abychom se nyní myslet kaple tvá jako v nebi taky na zemi a myslím že až jsem maximálně se mohlo dojít protože tady jsou ty nejvýznamnější body které potom budeme rozvádět vaším rozjímání tak já už se dotýkat hned té vůle tady to může organicky navázat na vůli ovšem organicky v tom smyslu že teprve obyčejně ne ne tak teprve po určitém takovým mezi článku se mohu dostat k té vůli boží jako takové protože soudný kdy mě předevší síla k tomu aby toto prováděl jsem takový má to žní než to jim o to nevíme nic o chci vlastně a v tom případě potřebuju sílu od boha sílu abych měl možnost se k němu utíkat větší silou než jak dělám ostatní činnosti jako dělám ostatní činnost a v tom případě tedy prosím ne mnoha slovy to nejde duše pane teď když veškerou svou silou veškerým svým srdcem se snažit k tobě dojít je když se mi to nepodaří tak pokročím kousek dál a řeknu nepodařilo se mi to vlastní silou nebo silou kterou mě dáváš prožití v tomto životě proto prosím tě tvou silou mě k sobě je při páně když ani to nepomůže po vlásku po sázím na vaší nadanosti co je vám toho času bližší a konečně když ani zde neuspěl tak se odevzdám do jeho vůle a si aby jeho vůlí se stalo podle jeho vůle se stalo co on si přeje bylo by ale správné a neví žádoucí abychom my nepřestaly toužit po věčnosti po něm a abychom nechávali na něm jakým způsobem si představu je to realizovat za ne za jindy a zdá po nějakém vnitřní naše umírání nebo láskou bez toho a když neuspějeme ani o tomto bodě my totiž dycky po každém bodě spějeme nějakým nepřechází do stavu toho třeba té síly toho vnikání do síly boží toho odrazováni se podřizování se síle pozvaní se lásce pozvání se vůli jestliže a před taky necháváme představu vlastní vůli vlastní srdce tím žádost srdce vlastní sílu duše a tak dále je tohleto tiší neuspějeme tak začneme pokud máme ještě trpělivost a pokud se neusneme jme tak začneme znovu celou modlitbu o pozemští bohu a tak to jde dál tak to by bylo asi tak zhruba přech no co se dá obecně říci o rozjímavé modlitbě který vás je rozjímavá modlitba která když je prováděna v tom duchu jak jsem o něm nemluvil to znamená tam záleží na tom abychom se vrátili ke svému otci o tom modlitbou tak on opravdu tam vede a není to závislé už potom nějaké nevyzpytatelné milosti boží protože tady a povolujeme na lásku která je opravdu láskou na sílu která je opravdu silou na vůli která je opravdu nad nadmíru vyšší než naše vůle a všechno zmůže samozřejmě nemůžeme a postojích smetou říci za li účinek to to modlitbu je dycky stejný protože závisí taky tady eště na tom všechno do jaké míry dovedu odstoupit od sama sebe a jaké byly sama sebe poznávám její totiž nedokážu jenom o tebe odstoupit jestliže nebo nebo například viny z nazvané být že jsem nevyčerpal všechny takzvané své prostředky tak je to se stane tak teď je sem svědkem toho že ta síla boží se projevuje zcela na nebo ta vážka boží zcela na ty já jsem předpokládal já nemohu stanovit ani meze a nemá ani mu to není v mé moci ani bych neradil aby člověk nějak tady se snažil usměrní tuto sílu která se v něm objeví protože to už je opravdu jenom v úradku božím jak to udělá s námi protože on jedná zná lépe než my a on ví co ještě potřebuje odstranit z cesty k němu abychom měli volnou cestu k němu a proto nás zbavuje všeho toho co stojí mezi ním a námi a my to můžeme pociťovat jako vnitřní umírání třeba jako velmi kruté vnitřního moje něho velmi kruté vnitřní utrpení a za tím je to projev jeho lásky tak to bych chtěl abyste se tomu nedivil protože tohleto zcela běžné že modlitba má takový lotových když má správný průběh tak obyčejně má za následek že přechází ve nesou mající toužení a teré tou dostoupí takového bodu že nemůžeme bez něho obejít se tažení a to znamená dostaví se nadpřirozené tažení po něm se dostaví modlitba ticha a tak dále to už to všechno vlité modlitby jak tomu říkají katolíci a opravdu nastoupená mystická cesta až k vědomému zažívání existence naší nesmrtelné podstaty a zase se boží bych vám chtěl říci že toto se dá také nějakým způsobem naroubovat na běh přesvaté tyto prvky sou beztak odtamtud okopírované klad dejme tomu že tam věta nebo kde se říká vzhůru srdce a podobně tak my když správně se vžíváme do postavení toho kněze tak mužeme s ním vlastně procházet celou touto škálou rozjímání které jsem zde uvedl říci proč tato modlitba začíná rozjímáním protože ve skutečnosti celý den rozjímáme ale o věci ský ch čili by organicky navazujeme na poškodí a výhod života který jasně žijeme a také je třeba ště říci že musí být to líní stále jednoduší čím jednodušší formu zvolíme tím snáze se dostáváme do toho stavu ve kterém se už nepovídá neboť věčnost nemůže být nazírá na kom teplo vá na jestliže ještě v nás co povídá čili ne za každou cenu si to všechno povídat co tady je nýbrž nepospíchat prožívat všechno co tady bylo naše toto té své spíše vodítko jakými cestami se náš duch má ubírat tento tato roma modlitby spíše odpovídá člověku který se soustřeďuje do nitra tímto způsobem než člověku který opakujeme no boží třebas v nohách ale dáš se přizpůsobit tomuto druhému způsobu z těch teisté jí nebo s na kořen nosu se do toho vůbec nehodí tam takové to ví povídání vůbec už nemá sadhu jenom ten vše tam měl soustřeďovat to vydrží svou pozornost udržet i bez pomůcky tolika slov i bez pomůcky rozjímání samo sebou této modlitbě je to velice výhodné když se hází do zvaná vzdálenější král to znamená když ji o předtím odpovídá jednak jsoucností povahou spravedlnosti jednak svou vyrovnanosti to znamená bez velký zrušení správnou přípravou to takovou modlitbu aspoň nějakou dobu před takovou modlitbou by se měl člověk městě a klidně po odstranit sebe všednosti zbavíce jejich dálce vodních a podle se podle způsobu jako to illa tu formu těžko povadlá ží ale je mi velice důležité aby pozice nebyla míněna aby se ve stejné pozici cvičilo aby tě dobylo pohni uloženo aby na nebyli křížený aby ucelí ženy aby a vánkem víno stejné místy stejnou hodinu teprve později že člověk dovolit mě nitra ne