Karel Makoň: kotouc-neident02-a (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

St. Nevadí on se jednou splete a v tom smyslu že by z jistých že to nejde tímto způsobem a pak tedy vynechává jeden z těchto prvků se třebas bude jednomu klepat. A nebude si otevírat nebo bude klepat tak jako by neklepal a ten nejlepší způsob vstupu. Co je to bude klepat jakoby řekl mu znovu se vrátím k tomu buddhovi. Když on si po tolik let přál spojení s věčným životem a všechny metody mu zkrachovaly žádnou se tam nedostal tedy i ta poslední na kterou se nejvíc spoléhal askeze mu také nevyšla copak si myslíte že posedu dvaceti letech úsilí a po sedmi letech úsilí asketického mohl zastavit ten proud vůle. Který se sice nepodobal klepání nebylo v tom nějaké duchovní cvičení které by pomohli od klepání nebyla v tom žádná metoda žádná askeze žádali na metoda kdy že mohl zastavit. Tento vztah. K tomu co chtěl docílit ten vztah zastavit nemohl on zastavil faktické klepání ale klepal jiným způsobem než že fakticky klepat a on začal klepat řekl bych stavem který mu. Do kterého vstoupil během těch mnoha let marných pokusů o člověk by jen v mnoha lety vady tuku tu vstoupí do určitého stavu touhy jít která ho provází třebaže že neuspokojitelná že neukojitelná že nevyslyšitelná denn co všecko a tato touha i když fakticky neklepe ho obyčejně jemným způsobem. Dokáže převést říkam obyčejně protože jsou ještě jiné podmínky které za kterých také to jde nemusíte litovat tímto způsobil v ale jeden z nejjistějších způsobu ježíš také ukázal že pravě ve chvíli kdy všechny metody opouštěl kdy opouštěl pomáhání lidem kdy opouštěl sám sebe všechno po po byl kdy nevěděl ani proč ho bůh. Opouští v tom momentu nalezl způsob to jest odevzdání ducha ten nám to přesně jemu kterým se spojil čili to právě je stav asi který zažívá člověk když jakoukoliv metodu opustil a přesto nerezignoval na cíl ve skrytu své duše ní. Že to odevzdání ducha kterému ještě zbývá mu tak které nastává bezděčně aniž se k tomu nějak provokuje myšlenkově naopak možná že když jsem mu k tomu nějak chystal že byto bylo více prohlašování nějaké odevzdání než faktické odevzdání že se přesvědčil nesčetněkrát. Že jsme prohlašovali skvělými slovy a obraty slovními ve že se odevzdáváme že před toužíme odevzdat a přeci jsme se neodevzdali protože bychom se bili odevzdali tak to dopadlo spojovacím způsobem že na straně boží jak jsme si pořád říkali není překážek. Ale. Mu protože jsme se fakticky do zdali bylo milo této prohlašovali třemi jsou li se na nalhávali že se odevzdáváme tak proto mu. Spojení nenastal chtěl bych vám jenom říci že třebas kerning který do smrti by čil vestoje vysledovat v čem děl se spojil dobře věděl že nemůže v tomto postoji ztratit například pocit tělesnosti a dosáhnout toho uvnitřnění které se dostavuje když nemusím myslet na tělo protože asi nečekal že cvičení které provádí bude mít bezprostřední prvořadý smysl spojovací. Nýbrž že bude jenom nepřímým prostředkem. Pomocí něhož nechci říct se střádají ale pomocí něhož se vyprovokovávají síly které v okamžiku netušeném nečekaném nepředvídaném nijak nechtěném na je důležité najednou se rozpoutají a člověka převedou mám za to. Že přestože vestoje nemohl se spojovat že ten kerning se s bohem spojil a že toto bylo nutno říci na jeho obranu protože to by říkali jak si mohl tak poli takové nemožné postavení při koncentraci zvolit když této nejhorší co mohl dělat musel myslet na tělo čili seděl na dvou židlích kde asi hluk do. Se pochopil smysl koncentrace že tam se člověk odevzdávat bohu. Aniž by si žádal. Za to odměnu on tím že stál nežádal si odměnu. On si přál jenom bohu po přít aby se k pravdě milující člověk. Který chce jenom patřit a nechce za to nic který se toho komu miluje milovat bez nároků na odměnu toho jsme málokdy schopni mu v myslím že byl toho nebyl schopen ani kerning kdyby se byl vložil do polohy která by mu byla vyhovovala a byl byl ztratil pocit tělesnosti. On se nutil k tomu aby boha miloval bez následku. A to bylo veliké vnitřní jedním z ku ve kterého si ho musíme velice vážit. Pochopitelně jeho následovníci stane nevěděli a nebyl to ani weinfurter takže pranýřovali tento mu v jeho postoj mu sice na neprávem vám proto neradím abyste se postavili při koncentraci. To bylo třeba se do pravdu a indové mu takovou pozici nám napoví děje bychom mu zaujali která by nám nejmíň překážela od osob mění v velice po se chtěl z mu protože vystihujeme lépe podmínky toho spojení ale pro které mechanické vystižení technické vystižení a jenom technikou to nejde to jsme sil samy dokument. Trvaly mu takže mu teprve tehdy k tomu přistoupí vlivem okolností není toho že náš čas vypršel bych tak řekl mu že nám došla trpělivost třeba být mimo toho boha a že tam do něho opravdu půjdeme hlava nehlava tak v tom případě nám bude brána otevřena z mu v mu v neboť přítel neodbytný jak o. Mně mluví ježíš kristus nebyl nikdy odmítnout přítel neodbytný je sice otrava pro toho ku hostitele ale hostitel mu otevírá proti své vůli proto moh ježíš kristus řekl říci že krásy boží je násilím dobýváno i přátelé jemu kteří jsou neodbytný vstupují pro svou. Jakoby z ale nedaří se jim to kolikrát ve chvíli když se pral neodbytný protože nevystihují jiné podmínky klidu o tak dále které přitom celou velkou roli dělat proto se nečekaně ale pro tu svou neodbytnost dostávají do toho domu božího vystihnou ostatní podmínky o kterých nevěděli že ve chvíli neodbytnosti je nesplňovali. Tady mám poznámku že i sokrates meditoval vestoje a opíral se o sloup aby sto ve rovné to je tedy pro ve poloze mu upozorňuju vás na jednu věc že soustřeďovat se pod stromem nebo pod sloupem pod něčím co jde kolmo nahoru k a to mu v k v. Veliký význam pro zvládnutí představivosti je totiž nesmíme podceňovat mu omezení která nám dal staví do cesty k naše obrazotvornost mi třebas když soustřeďujeme do nohou tak proudíme svou myslí dolů směrem těm nohám a když je ale. stoupat hadí síla se kterou je spojeno poznání duchovní a taky spojení s bohem tak naopak ten pro půsty opačně na tak se nám často stává že nenastřádáme tu hladinu protože neumíme soustřeďovat tak aby v tak přišel z naší vůle bez začlo křičíme horu ten proud prany ale když že se postavíme ke stromu nebo se postavíme ke slovu v bu a ztotožníme své mu. S jeho postojem mu to znamená jeho vzestupem ze země nahoru tak napodobujeme křižování napodobujeme ten vzlet duše k bohu a to znamená odpoutáme se snáze od země říká se že buddha a on to sám potvrdil té. Poslední fázi před nirvánou byl pod stromem a u kořene stromu se soustředil no si myslím že i ten strom mu vydatně pomohl proto že v něm ta míza jde nahoru čili v něm je proudění opačné než v člověku a člověku stačí se k tomuto proudu síly. Připojit se v tom o mimovolně podporuje mu nechci říct že že z bez sloup byl taky podobná síla ale vona tam protože ve celá země vyzařuje a v kde jsou výčnělky z ty vyzařují víc proto horolezci třeba byl to na vršek ten tam moc dobře že posadit se na vršek a soustřeďovat to je. Vyšším práce tam všechno jde nahoru v člověku opačně než dolů jak to normálně ve či že se snáze odpoutá od všeho pozemského v jsem na hora v zažívali krát z nižších dvě ticho života ano asi tak ve asi proto mu tam výklad sporu o vzkříšení je to ruka mu. Přišli k němu někteří ze se do celou ti popírají vzkříšení a otázali se ho mistře mojžíš nám ustanovil zemřeli něčí bratr ženatý ale bezdětný se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potom k a a bylo tedy sedum bratří oženil se první a zemřel bezdětný jeho manželka jeho manželku si vzal druhý pak třetí a stejně všech. Sedum mu nezanechali děti a zemřeli nakonec zemřela i tažena komu z nich bude tato žena při vzkříšení náležet všech sedm ji přece jen mělo za manželku vyšším řekl lidé přítomného věku se žení na ve dávají avšak ti kteří byli u zná ani za hodny dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých nežení se ani nevdávají vždyť nemohou zemřít neboť jsou rovni andělům a jsou sino. Ve boží poněvadž jsou mu častý vzkříšení jsou účastni vzkříšení a že mrtví vstanou naznačil i mojžíš ve vyprávění o pro si s tím keři když nazí by nazývá v hodina bohem abrahamovým bohem i dát kovy ním a bohem jakobovým bůh přece není bohem mrtvých ale živých neboť před ním jsou všichni mu. Živý že někteří z jako na to řekli mistře dobře jsi odpověděl a se neodvážili prožit minou otázku kde by se starou u toho oni totiž věřili tak dojmy ty jako třebas katolíci že se stane smrti a že na konci světa a tady ježíš jim velice jasně odpověděl že mu abraham izák jakub vstal z mrtvých neslouží přetváří. Boží čili že mají po vzkříšení že k tomu vzkříšení nedochází někde na konci na obecném konci věku nýbrž ten konec věku je pro každého nastává pro každého tehdy když on přejde z časového do bezčasového jako se stalo u jakuba izáka a abrahama mu tím že vysvětlil jak se má. Chápat vzkříšení k je to svým způsobem vzkříšení v těle neboť oni zůstávají individualitou mu naši individualitou není těle jsme si řekli copak nevíme že moje ruka nejsem to je moje ruka indy kdo je někdo jiný moje noha nejsem moje noha čili individualita je někde jinde které toho času patří ruka do čas. Je mu které toho času patří noha dočasně které toho času patří tato mysl která přemýšlí také dočasně že bude u boha tak nebude podklad tu přemýšlivou mysl. Ale je nutné si uvědomit že nastává u každého individuálně konec světa a že tady v těchto verších je to v tom sporu o vzkříšení skvěle vysvětleno a ne v chtěl bych říci že ne každá příprava na soustředění dopadne stejně po některé přípravě se nedokážeme. Přimět k touze a po jiné přípravě jsme lidmi toužícími po spojení a pak tedy také podle toho vypadat koncentrace jestliže třebas před tím než vstupujeme do soustředění toužíme po tomto spojení tak pak. Je veliká chyba když skládáme ještě nějaký pohovor nebo nějaké přesvědčování nebo nějaký rozbor nebo nějaké vysvětlování pánu bohu že to dobře míníme ve zbytečné let ty všechny ta všechna přípravná slova neslouží pro něho nýbrž pro nás my sebe musíme přesvědčovat my sebe získáváme svými prostředky lidskými. A nepotřebujemeli se tedy získávat nezískáváme se mu tak takže potom jestliže někdo je chycen touhou a ještě do toho něco říká tak způsobí že tu touhu umenšuje třeba na minimum že první zeptal kdežto ten který touhu nemá mu. A považuje za nutné nebo za správné hle mu aby k tomu bohu odešel aby se mu odevzdal pak musí dělat všecko možné i třeba slovní přípravu abych své odevzdal ale byl k aby do dokázal mu ovšem jakákoliv příprava slovní nebo ve slovní nám nedopomůže k tomu aby koncentrace. Byla činná jestliže mu jsme neudělali v přípravě tomu co je absolutně nutné a co je velice těžké že jsme do vložili svůj život nebo svůj předešlý styl svůj předešlý smysl života takže kdybyste dělalo správně tak by stačila k jednají jediná kon. Centra chce ne dvě před kteroužto bych napřed měl nějaký starý a byl mu ve jsem patřil sám sobě nebo měl jsem na dvou židlích seděla. A dělo jsem přešel do nového sv stylu do nového smyslu života kde sloužím jenom bohu protože však nedosáhneme nikdy jednou koncentrací takové radikální přeměny a to je způsobeno buď špatnou přípravou špatném rozhodnutím nebo neznalostí sama sebe tak musíme toto rozhodnutí opakovat důrazně opakovat toto rozhodnutí. A to je nejlepší příprava jakou můžete dělat že nechcete žít potom soustředění na boha pro ten cíl pro jaký jste žili předtím to znamená pro sebe že když musíte minimálně přejít a snažit se o to všemožně abyste přešli do plnění zákona nad sebou a ten je abyste nežili pro sebe nýbrž pro spasitele který se o vás. Narodit abyste dál tak potom jenom pro spasitele který u vás narodil to znamená když toto neuděláte tak se spasitel navrch a ještě bych se do při styku když jsem tady mluvil o tom v souvislosti s tímhle a srovnejte si protože v tom není žádná protiřeč žádný rozpor jsem tady mluvil před chvílí o kerningovi který. Vestoje soustřeďoval tak jsem možná dost nezdůraznil že si byl vědom že jakákoliv koncentrace to znamená jakákoliv metoda ačkoliv je nutná pro pro celý život soustřeďoval vestoje tedy měl nějakou metodou je kát kolik ty by zvolil nedostačuje k tomu aby se s ním spojil nýbrž ho jenom disponuje. Tomu čili on opravdu rozeznával přesně co je to klepá tím a to byla ta metoda a co je to otevření které není k cíli člověka v syna člověka bude člověku otevřeno. Čili nezáleželo na to jestli v koncentraci mu bude otevřeno záleželo mu na to aby správně klepal a tuto metodu vypracoval velice podrobně metodu klepání. My to tak chybné že to vypracoval že on věděl že člověk nemůže být udělat kdyby si byl myslel že tím klepáním zároveň si otevře tak bys byl tomu aspoň sedl aby ve nespadl zvysoka dal mu to si tomu ale nesedl tak nepředpokládal že si otevře přestože toto cvičení duchovní považoval za spojovací v účincích to znamená že okamžitě ale nečekaně účinky se dostaví protože. Člověk se disponuje čili ten odevzdával to swami nerozeznáváme klepá není od otevírání klepá ani je moje schopnost otevírání jem milost boží která je pro každého připravena. Ještě bych chtěl něco říci ne my si pod že by si možná mylně myslíme že tak to nepřiznáme že musíme bohu prohlašovat svoji věrnost proč pro svoji lásky prošlo svolit oddanost láme co as svoji vůli obsah své vůle jako by to nevěděl on to všechno mění. Čili jestliže měl nějakou deklaraci provádíme. Tak je to jenom formulace lidského rozhodnutí ku. Mně větou formulace není k zahození protože člověk když si formuje své rozhodnutí upřesní je a to rozhodnutí je třeba závažnější. Obsažnější více jej strhne na svou stranu ale všimněte sivšimněte si jak rozhodnutí dělali ti kteří uspěli synova. Panna maria staň se mu to ne to znamená velice prostě. A adi za páně staniž krise pro slova tvého když to chcete s znamená ona radostí překypovala to nepotřebovala bohu vyznávat ona prostě měla radost že je děvečkou páně poznal že je jeho služkou a že tedy může se stát předmětem jeho vůle nebo uskutečňovatelem jeho vůle. Nebo vezměme třeba ty apoštoly protože máme o tom známku rod poznámku bibli v novém zákoně jakým způsobem šli za ježíšem že získávali. Bezeslovní vinou byli prohlašovali budu tohleto a tak dále kdy protože v tom je veliké nebezpečí protože když to jednou prohlašoval petr jak to dopadlo že se to a my se neznáme lépe jest v co nejmíň prohlašovat protože se stává že máme třebas dobrou vůli a začneme se prohlašovat tuto vůli a místo aby se u nás vystupňovala tak ona se ve dělat nezbyde z nakonec u plnit rozdělení. Nejde klára si promarníme jim ji slovy víte síla duchovní kterou v sobě pociťujeme se nejsnáze promarní jakýmkoliv pohybem jakoukoliv činností jak metod ten musí tu pocítíte musíte odejít pokud možno bez pohybu jak slovního mentálního tak fyzického mu z činnosti a na chvilinku se uklidnit i. Přesto činnosti a tím tuto touhou nebo tuto milost která se vás projevuje převedete do s do sebe do svého já. nemohu radit to co. Říkali se věci mystici ale aspoň se o tom zmíním že oni říkali jakákoliv činnost někteří z nich typ tak k tak zvaní modlitební co s co nic nedělali jakákoliv činnost člověka. Odvrací od boha a to bylo středověké pojetí mystiky které někomu dokonce vyhovovalo vám i se s tím co si jenom po stránce že základ toho je pravý oni to uvědom si pozorované že když na něco takového jde tak se nesnažím ani do toho promlouvat ani se pohybovat uklidím se že v k v. Utiším se lehnu sednu cokoliv nejkratším stylem se dostanu do polohy kde to mohu zažívat a byl zaručen zvyky nemluvím ani se sebou máme vnitřní a vnější klid zachovávám vnější i málo při zachovat i vnitřní ke za na nevedu dělalo neveto znamená ani kontrolní myšlenky ani nějaké posuzování sebe sama dalšími. Střelnými modlitbami když to tady na přichází tak není třeba středem celá modlitba na pak zastřena moji do tuto případě by porušila tu jsem tady si třebas lásku ta omyly modlitba rozum který si afektů čili lásky ta právě nesmí být rušena slovy. Může začat začít třebas podněcování ale pak jak jednou se rozpoutá ten příliv tak potom musí se mu člověk odevzdat. F. Tak to by asi řekli jsme si tady že mu. Ta cesta ííí nebo proklet aní se skládá ze dvou částí klepá byli vlastně žádám aby mně bylo otevřeno. A bylo by dobře chápat ten můj přístup zaklepání pochopit jedněm klepání a nepředstírat si že z něco jiného klepám přeci proto mně bylo otevřeno ale neměl bych do toho vměšovat. Se do otevírání nebo by to by byla vlastními silami v protože žádá nám k mu to je klepání. To není sice pro sporu s tím puštěním naopak mu v on to disponuje ale není to odevzdal mu není to v pravém slova z jez podle rosy si mysíte na který v či odevzdanost visi víte že tím že někam se jsou přejete li tím se odevzdáváte ono vám to v pravdě nejde jsem si vše mu. A to protože nevíte neumíte. Z toho prostředku použít jak jsem to říkal jako nástroji je to klepání je nástroj k tomu aby vám bylo otevřeno a nejlepší použití toho nástroje který nejvíc viz po věje věděti nástrojem listě na to se ztotožní se to jsem který klepe a ne moje ruka ne nějaké slovo páně nebo. To jsem celý který klepe není nic se ve mně nezbývá nic jiného než ten kdo klepe. Tím se ztotožním s prostředkem kterým klepu. Tím se ztotožním s třebas s tím menoval víme na bože neboť tím odcházel do nitra. A tím začíná se to obětování to je přechod sebeobětování ovšem člověk se tak dalece rád že nikdy by se neobětoval. To si jenom předstírá že by byl ochoten tomu potřebuje sílu od boha aby se obětoval on musí vnuknout sílu. Která mu dovolí aby překonal sama sebe. A tu musím že jsem první devět nedělat tu chybu u soustavně že jsem do tohoto sebe odevzdávání šel sám.. No sice s nějakým poznáním při taky z nebes v boha ale dejme tomu kdo to poznání nemá tak je úplně sám ten je ztracené napřed žila do věčnosti a kdyby se povede mu. Ale se musím umět připojit k oběti ježíše v proto je mým spasitelem že kdokoliv se k němu připojit jeho obětí jít tak on se za něho znovu obě on se za něho znovu obě proto mu ježíš řekl svaté terezy vezmi si moje utrpení na kříži a znovu ho odezvu. Není znamená on se znovu s tou terezií obětoval na kříži a o nadto pociťovala tady se ježíš obětuje za a pro tu věčností a proto všecko se k němu připojila a vstala z mrtvých na tomto světě v rozumíte mně dobře no tam my vlastně mu se o totéž milost kterou dostává. je velice závazný závažná záležitost protože právě milost způsobuje že se posouváme kupředu že jsme si řekli že mu ovšem přes to styk na tom milost na to byla žili v symboly jinýho na o žen s slovními symboly měla byl z abych to milost za menoval tom menoval třebas zásah. Boží zásah prozřetelnosti a ten se neděje nikdy bez mu bez toho že by to neznamenalo závazek toho komu ta milost byla udělena vám to řeknu jinak když třebas jonášovi hospodin říkal že někdy ve padne pro svou. Ostudnost ne pro své špatné mravy a že mu dává asi šest neděl na polepšení mu tak to byla milost kterou on získal nejenom ninive ale mělo tu milost ale také ji měl jonáš s nimi jde o podivu tou milostí nepohrdlo nýbrž vzalo to jako závazek a polepšilo se. Jenomže my jemu ba jonášovi po nebylo pomocí protože to byla pro něho ostuda když jednou řekl z moci boží za šest neděl po vás bude veta a oni šest neděl přežili v tak a odešel li mi byl za mám ven mu na co mu taky smáli tak je to vedení od aby kdy není řečeno as povahové věta znamená musel přežít vně. Olymp temnota ve symbol v temnotách na moři to je také svým ho mu znamená ponořen v těch hlubinách ten není v temného poznání a teprve tam byli byl drženo tedy z tam prodělal svou smrt ten proces který měl projít pomocí milosti musel projít násilím vně ano a na pak zase byl do našemu jaký měl. čili tady jsem najednou jsem při kterou ukázal jak milost je závazkem ale nikoliv dojnou krávu mu kdybychom se milosti chtěli chopit a ji využívat jako třebas on se ani nezdá že ten jonáš ji chtěl využít ke své slávě viďte ale on chtěl on se byl taky by pádnou to přitom neměl dělat mu a proto maličko z mu byl trestá mu. Přestože v podstatě všechno splnil on tomu městu celek správně co dělat všechno jen tomu kázal správně všechno splnil ale nesplnil tuhleten základní pořádal že milost nesmí být vlastněna že žádným i takovým přeneseným slova smyslu vzdáleným jako on že se který ozdobit ta není pro ozdobu taje proto že člověk se podle zařídit. po denní dále se od osobní a za milost milost zase vzíti jak je prostě v tom přirovnání o slibná jasně řečeno je to s to byl s jednou hřivnou dobře a nic si z vůbec nenechal svým po všech stránkách v přeneseném i v i v původním slova smyslu nic mu dostal na to jenom je s. Mu a pak ovšem zase když si město spal dostal se další věta dále znamená milost za milost menší větší tak to jde dál a tak taky ti jej v jeho učedníci když za tu milost kterou přijali převzali tím že by se stal jeho učedníci mu v mu vzali jenom závazek chápali jako závazek vůči bližnímu kázali př. Byli dělali zázraky znamená a nakonec se obětovali tak to pravé vším pořádku sen závazně pro sestává ale kdokoli z nich to nebrat po závazek nýbrž jako na prosazování vlastní vůle jak chtěl jidáš ten zradil tuto milost tak to je úplným práce v mu mu ale to taková maličkost jenom měl svou vlastní vůli a milost zase znamená být v dalším op. Budeš chtění vlastní vůle dycky další stupeň milosti dalšího se z vlastní vůle další přechod na další stupeň ne tak jsem si tolik čili v tom v symbolice ježíšova život mu mu mu svatý bych řekl že on to říkám volně samozřejmý že nositelem světla které v něm horší a že míra. Toho světla se řídí tím jak se chová v chovali se chybně nectíli toto světlo nechováli se podle toho jak si před to přeje to světlo se umenšuje a protože těžce nese tomu ve které jiní lidé klidně si žijí že neznají světlo ale on který zná ten rozbil je nešťasten proto se snaží. Je dělat dobrotu a není to řekl bych jeho předností že věděla dobrotu není tedy dobrý nýbrž jenom řekl bych hnusně vypočítavý protože by jste se zbavil milosti která roste jemu odpovídají ji odpovídající harmonicky životem a jestliže život tomu neodpovídá ta milost trestá a nastává. Odliv mu v tom životě člověka čili každý kdo nějakou milost přijme musí podle žít neboť ona jasně před v obsah to není nic jiného jak než jak se dal stáváte takže každý co z toho vyplývá když na při dejme tomu ti učedníci měli tu milo že to podklady ježíšem do vyplýval návodech. Když jenom z ježíšem nic tím jiným než si ježíše s po konkurencí která v tomto případě nebyl na ky duchovním který ale rodina sounáležitost s tím s všeho odešli s tím nesměli chodit od musím bili z ježíše a pak dále o to šlo ještě žil tak dycky tam milost která je v podle stupně jak jsem projevila zase se další praví důraznější a všestrannější závazek. Protože přinášela také a to byl druhý důsledek milosti určité sebepoznání ze kterého vyplývaly právě tyto závazky kdyby člověk dokonaleji sebe nepoznával tak by také neměl větší závazky jenom tím že poznává věci jinak než předtím tak také podle poznání se zařídit čili poznání a uskutečňování li družku v že nemá celý čili lekat od vairagya při že jim dobu mu. bych chtěl závěrem našeho předáním zde v kalech se připomenout jednu zásadní větu v ježíše kterou jsme si sice mockrát vykládali ale ten pot této stránce po které ji dneska potřebuji vyložit třemi ještě nevyložil je to výrok vám obecně známý a na tom pravím. Že jsem ta cesta i pravda i život a nikdo nepřichází k otci než skrze tohleto znamenalo když to nepochopili křesťané že si mysleli že mohou v rámci tohoto výroku a kvůli němu a pro špatné pochopení tohoto výroku i vraždit nepřátele křesťanství neboť každému přáli aby se. Dostal k otci ale na nechtěl tak to bylo zase na zavraždit přišel dostal se do pekla nebo někam jinam a tím i to vypadá opravdu že ježíš si tak troufal že si myslel že sám jediný je schopen někoho k bohu při dnes a musím vám říci že měl pravdu ačkoliv takhle pochopeno je to pak je pochopená a. Jak to hra nebudu vůbec vykládat to jsem cesta pravda život o mu dal jenom to že nikdo nepřichází k otci než skrz jít čili my jsme si řekli že jsme vystopovali u ježíše krista že něco dělal z vlastní iniciativy li jít tak například v mu šel do jordánu nebo musel by v tom co jeho otce byl to. Dání a něco dělal bez své vlastní svět a my jsme si tuto věc například že byl na kříži ukřižován to nebyla jeho iniciativa velení přítel iniciativa židů a jiné věci třeba že byl pokřtěn mu to je ta cesta po které se nedá kráčet jsme si řekli ano kdežto. A druhá stránka je cesta po které řeka před dán a toto rozlišování jsme si tady hleděli v kalech ozřejmit přít to je totiž velice důležité abychom si věděli a kdo si byli ti vědomi toho kolik od každého prostředku který užíváme na cestě můžeme očekávat nejhorší. Zklamání jsou taková že nasadíme prostředek a očekávané výsledky se nedostavují a ten kdo se budova meč že si vlivem toho přesto znak střádá nebo že si nějak musí neod osoby milovat nebo že nejsme dost připraveni a to obyčejně bývají neříkám vždycky ale obyčejně zbývají špatné a momenty kdy milováním nebo u těžší nová a je škoda při. Tomto způsobu myšlení zůstávat hlavním důvodem proč nemáme úspěch s určitými prostředky nebo proč prosto o jenom určité úspěchy spočívá v tom že mu ten prostředek jenom určitý dosah kam nás může dovésti mu a že představuje cestu kterou můžeme sami vykonat z vlastní světy. Znamená že se po kráčet je k se říká k tomu čili že to ještě není ta pravá cesta jak se tam také říká ta pravá cesta je taková po níž se kráčet nedá říkají o v znamená to skutečné dosahování které fakticky dosahováním tedy není protože se to nedá dostanou byl pro to samo přijde vlivem připravenosti byl toho co jsme předtím dělali tak let takováhle. Cesta ten ta není vyznačena žádným prostředkem aktivním nýbrž trpným prostředky bůh i v pořád jsem vás upozorňoval že cesta obdobou není jenom aktivní nýbrž čím výše po jdeme tím více se od nás vyžaduje trpnosti tak je to trpná stránka kterou bychom že rušeni mohl nazvat odevzdaností taje. Důležitá proto že právě ona mu z nás přivádí před přechody které bychom jak na to zvyklí chtěli také provést sami protože si myslíme že si to musíme zasloužit na ve skutečnosti těchto přechodů si nikdo nezasluhuje i ježíš kristus ukazoval na svém vlastním životě na těch. Přechodech že tomu tak je mu a že jím byl vystaven vlivům na které neměl vliv jako osobnost sv at tak tedy být v souhrnně by se dalo říct jestliže například třebas člověk žije z ve s tím životem a že ten člověk bez že ten by to s tím že do představuje s chtěním zákona nad sebou. Znamená zbavení se vlastní vůle děláním nedělání tedy toho co by si člověk přál pro své osobní uspokojení nýbrž dělání toho v s v co mu káže vyšší zákon i když mu to nepříjemné tak tímto jsou s tím životem takhle uspořádaným a na celý život rozestřeným se nedostane člověk dál než ke zrození ježíše jít ale to je. Nikoli že by zrodil toho ježíše či pro zrození samotné je mu cesta trpná jak nám skvěle ukázala panna maria a v k k rád a to by mně uznala staň se vůle tvá čili jsem tomu dřív říkal přivolení to myslím že je dost slušně vyjádřeno v mu co si myslí toto přivolení potom na každém vyšším. Stupni hrálo stejně důležitto je to v v v v v v v v v v že mu v mu ježíš například před ještě svou smrtí na kříži přivolil aby se stala vůle otcova staň se vůle tvá opět to staň se tam znovu vyskytuje také hle nechtít od žádného prostředku více než nám může dát mu. A nepodceňovat ten prostředek protože nás nemůže dovést ke konci aktivní cesta a my jsme zvyklí na aktivitu ve svém životě nás nikoho nemůže přivést jíst tekl tomu výslednému věčnému život k tak berte si v toto na vy svém teta na vědomí a nemějte sobě za zlé mu že před svou střed. Že jste ale z na zdáními vám to nevede ono to ovšem někam vede ale to jsou všechno stavy které jsou teď bych nespojovací nemystické když například jsem to zažívat do pro římu než když zažíváte nějaká být máte nějaká vidění takového něco to všechno nemá mu z mystikou nic společného nýbrž to jsou průvodní. M zjevy na cestě v je když jsou tady proto by se tam protože kam jdete jevy jsou byl bylo by škol příčilo protože kam soustřeďujete pak je tam buď teplo v tom místě anebo jsou průvodními zjevy vzestupu třebas hadí síly v jeho a tak dále ale z vel s pravou mystikou to nemá nic společného že toto takové od kladným jsem projevily. Které byl ve skutečnosti málokdy přinášejí poznání v na příklad dejme tomu kolik lidí říkalo že přistupoval hadí síly z vyšší křičí velikou bolest v na konci páteře že když se světlo veliké mu že slyší byl se klaní z prvků nebo že v ní. Velkou bouřku slyší která neexistuje pro ztratili nebo do po v takové různé projevy ale když je člověk by zpovídá kolik poznání z toho získali tak žádné to byly projevily které znamenaly jenom na řek bych něco z tak málo jako že ta hadí síla malinko rozbil dala hlavičku tak to ještě neznamená poznání někteří z nich cítili jak to pro věž do hlavy třebas a. A taky to nebylo nic víc než malinké z nepatrné stoupal radí síly které nemělo za následek žádné poznání nebo někdo zase pociťoval velký klid mír ale poznání žádné lásku žádnou nezvyšovalo to lásku ani poznání čili když to nemá na tyto znaky zásadní tak to nejsou spojovací stavy každý spojovací stav přináší. Buď z buď z výše byla z ku nebo zvýšené poznání nebo rozšířené vědomí ale nikoliv jenom smyslové vjemy ty jsou vedlejší ty při tom mohou zcela chybět. A ježíš kristus právem řekl žení nikdo nepřijde k otci než skrze něj protože tyto stavy nezpůsobuje nic smrtelného žádná smrtelná se nahá snaha tedy smrtelného člověk dále ženo nezpůsobí tyto stavy přímo nýbrž jenom na jejich okraj člověka dovede to je mnoho ale není to vůbec spojovací stav tam člověka. Dovede. A ježíš správně řekl že on jediný to znamená tento aspekt boha tato funkce boha na starosti aby člověka převedla kterou z to znamená to nedělá člověk to dělá za něj bůh čili přitom je člověk absolutně trpný tady se do toho začne znovu plete svou činností tak tak obrovskou moc že zabrzdí bohu tuto možnost zabrzdí mu tuto. Vymoženost provést na člověku a upozorňuju vás na to že ten doby se jenom snažil že pro tu svoji snahu by mohl zabrzdit z možno vstupu do boha do věčnosti on musí umět od snahy také ustoupit. Ne nadlouho ale na tak dlouho ale hlavně tak intenzivně aby mu z pro tu chvíli nic konkrétního nezbylo aby mu o zbyla jenom touha která stála za tou snahou. Tohoto se nemusí stavy do toho zůstala protože ta vždycky. Jest silnějším než te tak konkrétní činnost dotek pokryly činnosti člověk totiž musí svou aktivitou vstupovat kdežto do toho doznívání konkrétní činnosti vstupovat nesmí ta doznívá sama a to je samovolná síla která přežívá jakoukoliv činnost neboť je zákulisím veškeré aktivní činnosti například jsme si to ukázali v minulosti na víře. Naučená víra je aktivní činnost ale za ani stojí samovolná víra která je trpné povahy a. Není proto spi teď své naučenou víru mít i když samo o sobě to neužitečné samo osobě protože dokud bychom se řídili jenom naučenou vírou. Tak to nemá spojovací účinky i musíme umět od své víry také odstoupit ano jako od všeho naučeného. A když my se modlíme jakýmkoliv způsobem tak je to otázka paměti si to děláme sebejednodušeji do sebe že duše již je modlitba tak je to otázka paměti říkám by sloup pojítek se za z ka pak mi těsto svou musím pamatovat to musím říkat když je to když ten ježíšem si tak je to stopami víme že ten si musím být v paměti a tak dále že čili to všecko paměť. Pokusil čeho zapletena to všecko nás pořád udržuje v prostoru stav v času kdežto trpnost znamená opuštění všech těchto vymožeností kterými zde žijeme takže jestliže ještě opakuje mnou řekl ježíš že jedině skrz něj se může jít to znamená vy věk z tohoto projeveného boha se může. Vystoupit k bohu otci který je pořád pro stavu na nebesích znamená neprojeven se tak. Měl pravdu protože jim řekl dokud se mi neodevzdáte dokud nebudete následovat dokud sebe nezapřete i v tom nejlepším slova smyslu znamená když děláte dobře tak se mu v domě zapřít na chvíli se s tím přestat na chvíli tak nemohu vás odletu otci. kdo tam není přímo v tom řečeno ale. Je tomu tak nutno rozumět protože my nejsme bohem anděl říkal že skrze něj se jde tak je to činnostem neděláme mi čili my přitom nesmíme být činný. F. Když tady ježíš řekl jsem cesta i pravda i život tak byste řekli nad tak vlastně každý krok na této cestě vlastně dělá on anebo by se mohlo vysvětlit také že on označil cestu do začínat z od u z tam v cestě napřed. Po které se kráčet. A my jsme si vysvětlujíce si jeho život řekli že tomu tak je. Že to cesta po které se kráčet ovšem je to cesta po které se kráčet způsobem který jsme si detailně vysvětlili. Že totiž i jde se po cestě a musíme vždycky. Dost dospět do stády jak by vyčerpá me na určitém stupni všechny lidské možnosti. A v tom momentu kdybychom chtěli dál jít svými silami tak se z místa nehneme a. Tady potom platí že on je cestou po které se kráčet nedá na protože tady musí zakročit on mu. Aby nás převedl na další vstup kde se musíte opřít o jeho sílu čili musíme zůstat trpí a zase potom to je cesta dál po které se kráčet dál. Kdyby tomu tak třebas nebylo tak by nebylo možné aby on nechal své že to z vás řek bych narozené učedníky z toto se ocitnuvší ve stavu učedníků dělat zázraky nebo křtít a podobně znamená dělat veliké skutky. On zároveň působil v nich. Jako ta trpná síla která měla daleko větší moc než měli oni čili my když to takhle samosebou vysvětleme. Tak my si dycky vy máte z toho dojem že když dlouho. Děláme všechno sami a pak najednou je tady pán bůh a udělá nějakou změnu. Tohleto jak to ukázal co je řek bych schematická ukázka nemůže se to jinak ukázat ale. Tady o tom přít v tom případu jako třebas při různých podobenstvích třeba při těch. Hřivnách platí že on tuto podobenství nemohl říkat do nekonečna je nemohu říkat. Třeba o dobyto neužitečné protože kdo rozumí jednou z ducha tak rozumí tomu celému motto říkat zajedno života ještě do město za to město dostaneš jeden stát a takhle dále potom třebas celou soustavou společný také nad o nemoh chyb ale ve jsme světový soustavná činnost boží v nás která trpnou povaha povahu je to soustavné působení boží které probíhá souběžně z naší činností. Takže dejme tomu během soustředění můžete číst si z krát přecházet do trpnosti. Ten během několika krátkých byl znamená v něm přes nějaké hodiny nebo tak mockrát můžete přecházet do trpnosti jestli to neděláte tak se proviňujete že se držte svého. Čili neodstupujete od svého vlastnictví jak tím si znemožňujete další postup. Takže kdy řekli jsem cesta. Tak řekli jsem cesta i tak pak sta po které se kráčet i po které vás vedu znamená po které viz sami nekráčí. Ano. A zrovna tak když řekl jsem jsem pravda tak je to i pravda kterou jak vidíte můžeme zčásti pochopit. Ale nedělejte si iluze že byste ji pochopili tak že by že by to bylo dostačující. Totiž toto pochopení které mi si rozumem tady přednášíme a zprostředkujeme to není pochopení které by nás poutalo to nás jenom třebas překvapuje nad na chvilinku nadchne. Ale museli bychom si je pořád předvádět. Aby na znova znovu nadchlo a nakonec by to všechno otupělo kdežto poznání které on najednou. Ne postupně poskytuje člověku ve velkém kvantu hlavně ve velké hloubce. Je poznání ohromující svou hloubkou. A převádějící člověka do jiného způsobu chápání věcí takže. Takové poznání je světlem pro to vše. Trvalým které neuhasíná které se pamětně nemusí obnovovat to se obnovuje jenom tím stavem který se postupně prohlubuje. A když nám takže ještě bych to mohl říct no znovu tom nezáleží. Že také pravda kterou on hlásal do určité stranky je dostupná i rozumu i našim citům našemu chápání a tak po této stránce je to cesta po které se kráčet. Ale ta pravda kterou najednou vidíme čista jasna ze všech stran takže ji nemůžeme vůbec lidsky vyjádřit jelikož vyšší kdybychom slovy bychom ji věr pro lidsky nám z jedné strany tato pravda takhle viděná ze všech stran najednou inspirovaně v nás vložená nebo li stát. To je cesta po které myslíme nekráčí že vy ani kdy kráčet nebudeme protože taje tady najednou zdánlivě bez našeho přičinění jste se tomu disponovat li to říkám zdánlivě dispozice tady byla ale nic víc každý krok do této pravdy musel za nás udělat a totéž platí o našem životě život který tady žijeme od narození k smrti. Ježíš ho nazval smrtí tak jako tak ale řekněme že to život abychom si umožnili vůbec snaží výklad. Tak tento život je velice málo z toho co pravým životem věčným je takže tento život pro nás málo bodů které by nás přenášeli nebo. Bych které by nás které by nám způsobovali překotný růst. Ve vědomí. My mu při metr pro jak to je řečeno po pádu z ráje dobývat svůj chléb i po stránce intelektuální i po stránce citů my dorůstáme pomalinku postupně se do nějakého pochopení nebo do plnosti života. A zase odumíráme a tak to jde k hrobu. Ale tento život který do nás skládá bůh v život. Ke kterému se tímto životem když ho žijeme tak jsme se naučili od ježíše svět nadstavby jeho života z symboliky jeho života když tímto způsobem jdeme následujeme ježíše tak. Na nás najednou spadá nebo jsme podílníky vyššího způsobu život který je mnohanásobkem tohoto života který žijeme který nám otevírá široké obzory. Jak poznání tak lásky tak všeho ostatního ale především na spát bujet postupně pocitu oddělenosti a to samo o sobě je poznatek který bych zpíval ze života. Jít žitého duchovně který je tak ohromující. Který vede k tolika novým vlastnostem že můžeme říct že z člověka dělá vlastně boha nebo věčnou bytost. Protože člověk nežije v sobě. Jenom a jenom pro sebe nýbrž žije pro ty ostatní st a nakonec když to dobře dopadne stejnou měrou jako pro sebe neboť víc od člověka ani ježíš kristus nechtěl. jsme tady kus společné cesty v ní. A bůh všimly jste si z v že ten kousek který jsme tady klidní se podobal cestě učedníků bylo málo musí být z že z my všichni jsme byli těmito učedníky. Že nám tady ježíš vykládal proč všechno se muselo stát. Proč se musel narodit v betlémě proč musel vstoupit do jordánu. Proč musel zemřít na kříži v proč může stát smrt svých ááá to nedělal kvůli sobě nýbrž kvůli nám a ví. Svatí kteří ho následovali nám říkaly mu tam říkají že to dělá pořád kvůli nám že ustavičně kudy nám se rodí v nás. Vstupuje do jordánu na kříž vstává z mrtvých a v ní. My si musíme jenom přát abychom byli svědky toho že. Co jsme slyšeli v co jsme viděli ááá. Končí tím že bůh se promění před našimi tvá třemi. Že ho poznáme v tom všem dění které se kolem nás ááá řeky protože hrát že to on který nás proměňuje že on tou cestou po které bychom sami nedokázali jít ani krok po udělat se snažit be a proto vás prosím abyste jste. To cesty nesestupovali šli ustavičně do téma mu z ní. A věřili že ten ježíš promění se před vámi tak abyste ho poznali v těch svých krocích. Taky promění naše nitra abyste se s ním podíleli na věčném životě amen. jen onou mu v ú.. Ííí. Óóó ne be ííí ééé óóó ííí.. Ííí. Úúú. Ííí ííí. Óóó úúú ááá ííí. Ííí óóó ííí mít úúú ííí be. ne ííí be mým ííí není umu ííí jiní ííí. Ííí než ííí ííí mou mým ííí. Nic ííí ééé óóó mi ááá ííí ééé. Mým mu ííí ííí žní. F. Jiní ííí be ííí umu úúú v jejich ííí mít ííí. Ííí i. jiné jeho úúú sítě el o úúú ů v jen nohou ů ho úúú ti jen úúú. Úúú be n mu mou o jen to úúú v vím tíže jen onu no žel. Nohu ho vidí žel úúú mu to ho ky žel hu ho. neduhů v v nebo úúú ho ho onu bohu jenom úúú něho no. bylo úúú jejích žel annu ů v úúú onu mohu ho jen no úúú od kdy o bohu. Úúú noho úúú. F. A no a no a to ale a u chu je. Chu ho lid a no a e e v pro do ale to je to. To že to chu je li děje ale je to ono rok a ku u že do chop ochotou chu. Choval že do k chovat atd chu ch je to ono to. Chod ho a byl ale je to a a a a a tu. Že je tu fr ano ano duchovněji že chop jo ním ale. Tak chop se choval choval tak ho od do od jo. Že je ale úlohou úúú ale. Od to to to úlu byl to po on ono málo a na a. Ale po a ho b b jo a má. F. V budu hru onom budu. On vzorů rovnou mám no ono rub u chovalo do k roli do důchodu to a a. On chová od no ano on ano no a na zahalil do nová o do dolan na hat to on to. Do z ho a on ho do do ho do do rodu do od ano ano u u u u ku no ono tu v duchu a ona a na úlevu tu od ruchu. Chodu do mám budu mám nová ona náhlá no ano ho ducho ducho oko duchu chod. A na no ano allaha ta on aha náhlá o chová ch náhlá ch na chóru ano ano ku ho. U du ano od duchovno to bylo u po. Ch to ch ch ho chu. To co si. Ti co ale a. Že a. To to ch chu o to že a chu ho ku. Ku že novou é li to l chu houbu u ho jo a a a a a a o chu. Je a o kohout ku chu ku z si ho. No ono ho jo.