Karel Makoň: kotouc-neident02-b (přepis nahrávky)

Účelem tohoto přepisu je věrně zachytit mluvená slova Karla Makoně, může však obsahovat chyby a nepřesnosti. Každé slovo je odkazem na odpovídající pozici v nahrávce.

prosím vás bych vás chtěl ve zkratce vysvětlit jak je to s tím co budete teď číst nebo že by to to nemohli zvládnout samy bez komentáře protože je trapné říkat že dílo které bylo právě napsáno o sebe tak ještě komentář autora to je prapodivné z práci na poli to víte z toho postavení služebníka nebo se dali že kvalit te. Aby měl aspoň každý den je to velice zdlouhavé nesnesitelně zdlouhavé a kdo to vydržet tam o sebou pro to bylo hračkou to vydržíte že se to stal pohvá kdežto vy to máte číst najednou to je k nevydržení bych to po sobě asi těžko přečetl kdybych to byl nemusel předpisovat a proto jsem se rozhodl že první sou dělám i do opravdová že vám vysvětlím ve zkratce smysl toho spisu dosud jsem před vámi nechci říct taje ale neodvážil jsem se před vámi říká nebo tomášova že musíte se s tímto světem dokonale rozpojit se který zažít dokonalé vědomé spojení s věčným životem protože tohleto je strašidelná formulka to mám utec na pouť nebo co mám dělat všeho mám zanechat nemám jíst nemám pít nebo všechno nemám viděních nebo co to všechno vode ten člověk se protože v tomto rozpojení to způsobu rozpojení se minulosti nadělal mnoho chyb lidé utíkali do klášterů snažili se obešlo a mysleli si že to je to pravé rozpojení snažili se neživým životem utíkat ze světa krátké jakým způsobem se do dokonce sebe ražení a to všechno jsou nesprávná řešení protože že ten člověk obrací směrem prany. Jered nahoru to jsou oni sami to je jejich vlastní o to jediné de a to mu nepomůže ani trošku odchovat vůbec ne že tím neodcházím od sama sebe prosím v možná odcházet ze světa jenom tím stavím bulíky na růže jsem odešel protože se to ale není pravda protože jsem od sebe odešel jsem jenom nějak vyhověl své potřebě odejít a to byla možná potřeba sobecká si čili vůbec není správné tak primitivním způsobem na to jít jako na koho to šli temně všichni svatí evropě to v začátek století by byl přepych tím se náboženství tak kompromitovalo před celým svém že dneska se nazývá svým a myslím že po této stránce plným právem neboť chápacími sl každého hnutí člověka smysl který jde za hranice lidského života to je chyba číňani říkají tvoje vyrostlo hor to je nádherné pojetí našeho že totiž jestliže tady jednou se objevilo lidské člověku po nějakém sáhodlouhém vývoj tak toto mohl vzniknout v něm proto že tady před ním byla připravena půda pro tento růst a ono sebral všechny síly ze všeho nižšího tvor jako rostlina transformuje třebas nerosty na život rostlin a víře zase život rozví třebas na život živočišný ne tak také lidské transformuje všichni to předešlé síly na život svého a tohleto když jsme si vědomi tohoto kdy jsme si vědomi tak bychom měli uznat že to nějakou funkci která sahá za ten pou výběr tím sběrem jenom vzniklo ale tím se ocitlo před patrně před nějakým úkolem a než my dorosteme k tomu abychom ten úkol vůbec postihli tak zaručeně lidský život uplyne a jsem právě chtěl tomuto zabránit abyste pochopili že to ke dorostlo do úkolu pomocí vůle a to že které k dispozici se dostat za hranice času a prostoru že ona je výpadní branou jedinou kterou my vesmíru zatím známe díle si nemůže vzít do hlavy že se stane věčný ale lidské si to to do hlavy může vy přestože nemá pravdu ono se věčným stát nemůže ale ono může být materiálem k tomu věkem toho jak se věčná podstata začne v tom státi vědomou spávat vědomi a z tohoto bodu o tom je možno jít dál prostě ještě řekneme později teďka mohl z mluvit nejenom rozpojení a také spojení protože je tomu nebrání že jsem to analýza provedl detailně a potom se nemusím ty detaily tady rozebírat tak to lidské jakmile se často říkali je užitečným pokud člověka vede k rozvoji maximální rozvoji jeho lidské bytosti protože jestliže je pravda rozváže vědomě při bohu kámen tam nemůže buňka tam nemůže živoří jakýkoliv tam nemůže jstliže pravdě člověk tam může tak je také vada že ne každý člověk nýbrž jenom ten který se dostal na vrchol svého lidství ježíš kristus tento vrcholiti jasně definoti a vás potřebuju tohoto místa znovu o tom nikomu kdo že je to banálně když byl když líčil symbolicky poslední soud ne tak říkal protože jste mně dali ti píti navštívit ve vězení a nemocného tak dále proto teď vás vezmu do věčné blaženosti a voni mu říkali a kdy jsme a tak dále dali ti píti a on říká komukoliv jste učinili toto mně se to učili čili člověk opravdu možnost konkrétně splňovat podmínky například láskou k bližnímu splňovat podmínky tu podo věčného života a tuhlety podmínky žádný nižší život či plnit než a to jsem ve zkratce rozebral v tom tomto krátkém dílu to náhradním ne se tady máte zatím v tom textu náhradní v pasáži která se nazývá algoritmus lásky a tolilk spočívá v tom že začnu podle návodu ježíše krista milovat jinak než dosud jiným stylem zatím mám přeci radši buď sebe anebo i své že kdežto ježíš kristus to jasně dokázal že aby mohl milovat všechny tak musel odejít od své rodiny od takzvaných svých že řekl kdo je matka rozumí bratři že nedělal rozdílu čili když my ho chceme názor a v této ztrá pro této stránce a přitom zakazuje utíkat ze světa a od lidí ne vzdát se třebas pže co je mi nemám rodinu a to je primitivismus že by jste potom po bude o tom získat protože nemám k tomu zkušenost aby mu bez být nemá tu ježíšovu zkušenost v jordán kdybych měl smíšeno tvýho ránu abych mohl rodiny odejít ale jestliže tu zkušenost nemám si to u ani ani si to nenapadne protože pod do to scházet ta rodina budu po ten ano je to nesprávný způsob co dělali třebas přestati mystikova nebo klášterních on ji techniky požití ze kterého odešli ze více se bylo u toho života do než li a bylo to zbytečné všechno co dělali tedy jako řídí čili radím podle toho co jsem vyčetl ježíše krista v četl v tom chvíli v chvíli toho bite gestapák těl zabít nebo pro všechno dověděl se a tedy píše to neodvážil napsat ale když se krista je to se a patrně do že se to tam nevyčetli tak proto že vás to znovu napsal ježí musím začít první rokem tím na a cestě lásky že musím přestat protekčně milovat jak to udělat mám dostávat své přátele své nepřátele a taky mám někoho neutrálního setrváváte tak přátelský a neptáte do kterého mně vůbec nic není do těch lidí těch většina tím se musí přednost totiž musím mít od chvíle to nastoupí tento oragnicky musím mít jenom před sebou bližního jenom když toto není přítel nýbrž to je bližní hávu přítele toho čas to na že se převtělí za chvilinku když o to že nepřítel to je možné čili když mám třeba člověka před sebou který se lidech přátelsky tak je to bližní s projevem přátelství a jestliže je to člověk který řekněme chvále přátelsky tak je to bližní s projevem nepřátelství nic víc ale tentýž bližní jenom ta těchto podmínek mohu mít peří každého i takzvaného nepřítele i cíle ovšem musím si být dobře vědom co řekl ježíš kristus jinde že nedá se jedna myšlenka jeho dělí o druhém tím více jeho učení buďte prostí jako holubice a tím nebo opatrní jako hadi a pootevřela z jedno musím mít pořád rozum vite taky od pána boha a musím vědět že když se není do nepřátelský chová že on se stolička to nehraje on neví že je to hra to vím že je to hra ale on to neví čili on to bere vážně tu jako dítě bere svou hru vážně vy dělá to dospělý dívají tak říká vysvětleno hra oni se divíte a v tom zlobí taky stav takže vy na to budete moci takhle hledět tak bethe to hra ale nebudete se nebo te podceňovat děti hrající se nebudete nechat hrát tak jak oni budou chtít nebezpečné hračky budete brát z ruky rozumíte čili vy budete taky nepřítele hlídat jako jako byste vydali děti ne rozumné které si hradu třeba nebrání by se jim to zpražit a tak dále to neznamená konec ostražitosti bylo vát nepřátele čili za vámi patřičnou ostražitost tak tento první krok algoritmu mohu splnit tam kroky další nebudu tady ten a vopakoval mate napsán nebo těch hřích že je to to jsem vám se netroufají například a zrovna tak při činnosti bych začal tím že není dosti jsem se netroufal říct vy to budete mít vy máte deska se tak se ten algoritmus rovnou můžete sprosté tady kde přečte malinké že chce a můžete zítra taví si můžeme se o tom valil aby to lepší vestro nějak se zachovává přečtěte přečetli rozumíte tak se můžeme potom bavit o tom ale teď bych chtěl mluvit o tom prvním divu o tom rozpojení jsem na symbolu dovolí také stát na spojovací cestu protože jsem vázán ale tak teď bych se vrátí k tomu rozpojení co se rozumí tím rozpojení zase ve zkratce rozpojením rozumíme odchod z toho způsobu života ve kterém se pořád něčím novým tao ustavičně se něčím novým stává a druhá fáze by byla v ho do což by měl mít za následek že bych mohl vstoupit do života ve kterém se nestává nýbrž ve kterém jsem totiž je to takhle přítomný okamžik se nikdy ne vlas přítomnost je ve rasová a v tom čase vedená zachytit řec protože je bezčasová včas přítomnost nikdy nezačít ani nejvíc její obraz v chtíči tomu ani můj rozum dech lišíte to je pořád minulost o citovosti mluvím tak je to o tak mluvím onu čili přítomnosti je téměř nemožná věc když žádám oženíš ich ni nedostatečně jsou to znamená jenom věc a proti matce tomto nejvíce přibližovat k tomu realitě přítomnosti to je tedy ale o tom nestýká mluvit jak si jenom říci že jestliže žiju životem ve kterém se pořád stávám jenom čím a nedovedu tomu zabránit jako že nedovedl tomu zabránit nevedu zabrání toho včas pořád plynul pro tak tím vytvářím mezi sebou a věčností neprodyšně příkrov časoprostoru jak se spojuju časoprostorem a my dobře víme že toto spojení taky spojení zapojení slovo taky to to taky spojení znemožňuje jiné spojení s bezčasovostí bezprostorovosti věčnosti se stal abych to řekl zase čínsky a ta mají jedný jedný jeden pěkný koan a ten zní mohutnosti proudu potoka a tišina moře jsem zatím v tom v fázi života kdy jsem potomkem který proudí pro místo dem času se vším tím co tady prožije který zažívám a proto se nesetkávám anebo potom nejsem tíži že se kráse tišinou a nejsem tiší kdybych dokázal se s tím potomkdyž tak byste tiší mohl přebývat že ano ale to se do daří protože se opravdu tím po tokem a jsem daleko od voře divem okolností které trvale zachová vlivem podmínek za kterých se tento svět vnímám žete či podmínky jsou prostě objektivní protože jsem napojen na muladharu ona čas a prostor a proto mu od začátku narození na tomto světě zažívat jenom tento svět ze následována neřídí je to velké pokušení od pána boha kterým je svádí k tomu on sám je svádí k tomu abych si myslel že to to jediná skutečnost se bolí ve otčenáši neuveď nás v pokušení veliké pokušení ale se mám od tohoto způsobu rozpojit čili chápete kdybych utek do kláštera tak pořád žiju v času a proto by utekl od rodiny pořád život včas v prostoru pořád se často není fyzický útěk nic nebo že ani nedbání útěch nebo protože mám k dispozici pak před a od neuteče a tato paměť způsobuje například že dneska mluvím předky prosím že mluvím dneska česky otázka paměti bych neměl v paměti v skočec tou řeč tak bych vesty neřekl ani slovo čili mluvím ze své minulosti pamětného prvku čili věk jakmile mám zachovanou povídavou mysl tak jsem neprodyšně uzavřen krásu a prostou jenom to povídavou myslí kterou mám kterou vládu a tak dále silovým jsem tak a našich v tom spojení popsal ano nebo co je tedy všímat by to nebylo zase ve zkratce čili rozpojení spočívá v tom že se rozpojil od všeho co způsobilo vznikne ho a jeho dosavadní funkci jako něčeho co ze dělá člověka který zde mou může protuto společnost uklovat pro sebe toto společnosti boha to je funkce prostě funkce která nevystihuje všechny možnosti mého lidského to je velice malé využití nepatrné využití schopností mého to to jestliže slouží jenom tomu no tak opravdu dovede jenom smrti nikam dál zničení ztrátě vědomí a to právě tomu chceme zabránit tak jak na to snad bych měl ve zkratce eště říct co tedy jak je to bystosti toho spojit se to říkám v kalech ale malinko to bešt j opakovat v podstatě je to musím se rozpojit od prostředí ve kterém žijí to znamená otcové ho prostředí které žiji a od toho se okolo potom se musím rozpojit od vědění a to je v podstatě moje paměť že staví v tom ním způsobem a začetí se musím rozpojit od své vůle neboť tato vůle protože nemá jiné vodítko poznání vede jenom k tomu abych chtěl abych si přál abych toužil něco uchopit na tomto světě a třebas jenom věčnost něco uchopit jedno a jenom uchopit a tento způsob vládnutí vůlí odsuzuje k tomu že nemohu věčnost dosáhnout že ta se uchopit nedá a tím si znemožňuji dokud se nerozpojit vůle ti si znemožňuji vstup do věčného života tak to jsem tam detailně popsal upozorňován na jednu věc zatímco odpoutání od te prostředí ve kterém žijeme je poměrně snadná záležitost je odpoutání od vědění nejtěžší záležitostí odpoutání od vlastní vůle protože tam se může postupovat jenom etapovitě a ježíš kristus právě detailně rozebral ve svém životě tento odstup od vlastní vůle ježíš a promiňte mi že tak budu mluvit bez ohledu na to že to třebas bude nepochopitelné že tam přece potom detailně jež prvně odstoupil nebo ukázal jak se odstupuje od vlastní vůle a čím tak opatrně když poradil židovskému národu aby ctili zákon který je mimo zákon boží a ne neřídili se tím co sami chtějí čili oni svou vůlí svou eště svou vůlí chtěli plnit zákon boží je první odstupovat je to vůle funguje ale řízené a je pořád ještě vlastní potom když tato fáze je u konce tak se přechází na vůli vlastní vůli ještě pořád která si přeje ze sebe zrodit věčný život uvědomiti věčný život to je všechno pořád u dovoleno ne a to je to barbary zažila při zvěstování tomu a anděla aby ranám že si židovský a taky přál před boha staletí zrodit ze sebe spasitele ano a že na povídali ty proroci a ti zasvěcenci další fáze je že když se konečně narodí to vědomí věčného života v člověku v stáji dycky těle tak že musím přejít na nové užití vůle vlastní eště pořád a že tou vlastní vůlí mu tím být tím v tom co je otcovo jako ježíš kristus třiceti let že to musí být podán eště pořádnou prostředí se něho utéct to udělá přestane tak maří rozvinutí svého života tím je neschopen organický pokračovat i před pojetí vy potížemi utrpením je dál velitelky potíže a konečně když to do jordánu tak se vzdává v chvíli se vzdává své vůle v tom smyslu že rezignuje na pokračování těmi prostředky bolí my kterým dosud pokračovat nemusí být v tom co je jeho otce nybrž ten musí podřídit vůli o a nesmí si ale člověk by si se podřídit také vůli otce a když jenom je se stane synem božím že tím je hnáno protože i se nezbavil svého to musí být zachován a to je zachováno výtečně protože se mu potom vyjevuje na poušti v podobě toho satanáše pokouší ho aby zase ho poslouchal aby si nepřál to co chce otec nýbrž aby si přál to co chce a když toto překoná tak ten satanáš se okamžitě převtěluje okamžitě se převtěluje rady a jidáše protože ty vlastní vůle je pořád na potřeby a doprovází věrně ježíše na kříž e vlastní le pořád na potřebí víme dobře jak se potýkal vlastní vůli ježíš zahradě getsemanské ne ale zavolejte radil přát některým tam osobně než ten otec že ano že to byla pořád ještě byl větvení vůle teprve na kříži se vzdává toho ducha a naše zavazuje tam se proti to sme dovolí kdežto když tam třeba molinos radí vzdát se vůle a nic nedělat to je hrozný nedopatření on mluví ze svého hlediska že jsem se správně o staří a ale nebere ohled na nás bohem který bychom kteří kdybychom začli nic nedělat jak on ram radí tak není to potom duchovní tepre opery odpoutává duše je jak on říká nebe si to duchovní vůdce který z dělá kamen nebo nerona někoho ze by stoupal k bohu to nějak těch ke zcela pravdu že ho ododěl začlo by tomu na se valí komentář tohoto druhu a bylo by to jedinečné dílo které by se vyvinout všech i církve ale to je nikdo nesnažil o to ani ta církev sama prosté daroval o tom že o tomhletom nevěděl na vydobyl možná udělal kdyby věděla o tom že to takhle všemožné napravit všecko že toho je taky zapotřebí a na určitém stupni a on ten stupeň neoznačil prostě lekl když se se spojit s bohem tak nesmíš vůbec do toho zachovat vůbec dělat to je pravda letití se od spojitost řeším plně tou tím ale kdy a a zajetí okolo protože to rozpojení a to tady v tom není v tom žiju první napsáno pro spojení musí ruku v ruce jít se sebepoznáním a ze a s mírou spojovat spojení do tam ten ježíš kristus jasně si životem ukazuje tam víra spojení tím dána že se narodil v betlémě je se narodil v jordánu a tak dále že překonal satana zastihl vní body toho spojení které postupoval čili nesouhlasím vůbec třeba dnešním stavem zen buddhismu jaký se pěstuje třeba v bohu že to je úpadkový stav velice úpadkový že oni vy zažijou takzvané satori a přes tím spokojí a ten člověk pro spasen pozná že mají pravdu ale na dělají tak po sv a nebezpečné svatý li že oni jsou schopni vlivem tohoto poznání které říkají vraždit ruší přesnější mají úžasu schopnosti které normální člověk nemá a neumí nebo nedokáže bohu žít tak vznešeně jako třebas ježíš kristus že mysl a nevíš ještě nepřemohli toho satanáše a poušti vůbec se ocitli někde u narození ježíše krista a to jim stačí a tohleto že voni nerozeznávají mezi těmi dalším stupni se říká to jenom jeden stupeň je chyba dnešního ze budhismu a právě proto tak dlouho brzdím ten překladu dílu zen budhism protože ten překlad vyhazují veliký kometa ve kterém by bylo jasně dokázáno v tom se musím o to pokusí dokázat než je se milý a že to je nedostačující to co on jeho i ze dnou a meditovat to není on no mu že se do pouček dyž tady bych měl definovat ta stav být narodí od stavu stávat se ve které žijeme tak bych chtěl říci že jestli je to stav být tak do něho nedostane tak do něho nevstupuje nýbrž stav faktický zažívám ten stav je tu před naším narozením a vždycky odjakživa nikdy nezačíná takže tento stav spočívá v trojjedinosti že totiž v tomto stavu ho začnu tedy uvědomovat zasvě domova svoji existenci která nikdy nezačla a přináležitost této existenci takovou že se budu cítit tady v tomto světě v tom stávání se jako cizí za druhé v tom stavu se zažívá poznání které nevyplývá z postupného poznávání něčeho nýbrž zase ze stavu z věčného stavu poznání a konečně vyplývá z lásky která se nám vůbec ještě jako láska nejeví musíte si uvědomovat že když jsem tuto lásku poprvně v životě poznal že zkušenost velice důležitá prová nebo v tom koncentráku že ten gestapák jako aby to denáru že jsem si vůbec neuvědomoval že jsem ten stav stáhl taková je to nenápadná sem nevěděl že jsem že jsem vstoupil do stavu lásky jak takové protože teprve když jsem to apelplatzu kde se mi to stalo odešel do ubikací a namířil jsem svoji pozornost některému z těch vězni který se tam třebas přát a když jsem vstoupil do jeho vědomí si uvědomoval jeho stav veškerou složitostí jeho myšlení než jeho vnitřní zdůvodňováním toho stavu tak teprve potom se si uvědomuje a tak tohleto je láska k bližnímu protože láska víme jak k sobě protože jsem nebyl být sebou než tím do kterého dejž vědomí jsem vstoupil takže ne jsem nebyl o nic lepší jsem nebyl schopnější milovat než před tím ale pro poznání lásky které jsem měl jsem vstupoval do toho člověka byl se dím a proto jsem ho miloval jako sebe a proto jsem poprvně v životě byl svědkem to že se ve mně uskutečňuje přání vše krista miluj bližního jako sebe a jenom tam kam jsem upřel pozornost jenom tam se miloval bližního jako sebe když taky nechtěl abychom tou láskou plýtvali na všechny strany on přeci jasně při tom posledním soudu říká hladověl jsem dali jste děti upřít pozornost tou láskou tam kde je toho zapotřebí tam radící a hladovící tam je divní tam uvězněný tam je nemocným ano a takové děsem před sebou viděl ty upoutali mojí pozornost tak jsem zažíval je tak že samosebou když se tomu dotyčnému řekl co si myslí o sobě proč je v tom koncentráku tak pochopitelně jsem odolal mírně řečeno o říkal dosti a jak to víš mluvil s mými příbuznými doba jeho první každou každého těch pěti ho obětem sto a musel jsem mu dokázat že jsem v nikým nemluvil nikoho neznám že se jenom vstoupil do něho a on podivuhodně postupně ne hned poznával že do něho vstupuju to potom pozná že mu to případně bylo i nepříjemnou protože se našel dotáhlo člověka cestu a měl jeho kdykoliv potom přístup jenom do toho ne sobě takže dejme tomu jsem potom mohl němu přistoupit a mohl sem odpovědný kterou mně chtěl klást a říkal prosím zase čeopou dáš na to co se připravil trestá připravit ono se vám tohleto stane takhle se mnou pominou kterou setkat musí být vědky pořád to je protože taky částečně značí i do ostatních výstup a ne stav na nikdy uskupení neztratil není tak intenzivní tomu se jako byl tehdy ale trošku přetrvává malinko slabou do no tak prostě tento stav poznávání věčnosti napřed na práce to předvedl to je stav že poznávám lásku jako takovou a ne lásku někam vlitou třebas tebe mám ráda tebe nemám rád a tak dále že nebo někdo ukazoval že to vzepřít ten na tak prostě když tímto způsobem se napřed poznával uvědomovat si že že vycházím z lásky jako takové a teď ji do nějakého kolik na teprve dále vám a ona blahé následky že tam pluje i stanou tímto takže se rozum stá do toho bližního jsem v tom bližním a se dneska vůbec nedivím že by tento stav zažíval třeba svatý fantasii že si mohl rozvázány a zvířaty a že všichni byli před před měnící a u něho nebo byli u něho tak mohl byl poslouchat vedle beran a vážně se nepraví protože on do nich vstoupil svým jáčkem jak by by se byli mohli práv nebo že rád vzájemně to než to takže třeba v tom koncentráku ti dotyčný tři napřed říkali jsem s tebou úplně když jsem s tebou všechno je mi jasné všechno bych dokázat jakmile odlišit každá se slabý měl by být pořád se mnou že nebylo možné pomoženo ale protože to spojení bylo jedno stane ale to jsem si dokazoval a mám vejíti o tom se to ta láska že ona prostě jest a tam vstoupí tam se stává patrno tím nepřestává být to je všechno stav bytí láska vědění o citoví ra to potom v tom spisu rozeberu páně i existence to je stav bytí teďka jsem zvláštním způsobem teď jako člověk který se stává něk jako člověk který je že totiž vůbec vlastně nejen vůbec nejsem byste ještě nepoznali se to být nejenom u žasnu obě protože by se jenom pořád něčím stávám a to byly ne tak bezohledně kupředu nestanu mrtvou nakonec tohle tam to dycky končí to pořád měří po považte je ten stav jsem to není stávání napojení svého vědě vědomí na existenci jako takovou jako se říkal lásku jako takovou takže si jako takovou jaký jsem ta existence když třeba dejme tomu by to člověk touto cestou dotahl moc daleko ne tak by mohl kohokoliv na světě sám sebou posednou do míry že by jim byl existenčně byl takže by jednal třebas v tom člověku jako je na sobě a všichni by se divili se ten člověk najednou dokázal když balám nechtěl promluvit to co hospodin na něm chtěl promluvila jeho oslice na ova tyto schopnosti mají zvířata nenív k takže slité ho poznal této existence boží pomíjení no tady je dotaz proč srsti klade na první místo lásku když jsem před chvilinkou kladl na roveň stejnou při dosahování stavu při zažívání stavu být jak vědění tak existenci tak lásku li jsem se trošku neprovinil proti ši kristu nebo proč vůbec ježíš kristus kladl na první místo tu lásku zdůvodnění jednoduché že totiž jestliže existuji neska tak existují bez ohledu na to že vedle existuje nikdo jiný existuje jako oddělená bytost tím se oddělenou bytost a to způsobuje že se stávám jako oddělená bytost stále novou další pozměněnou bytostí do roku čili toto mně dokonale připoutává k tomu stávání se zrovna tak když ne něco dovídám tak se to dovídám pro sebe protože od útlého mládí klasifikují za to co umí takže nabývám stále dokonalejšího dojmu že se to učím pro sebe tak je učitele mi to říkají pro nikoho do toho neučíš než pro sebe že že to taky pro společnost neříkají ale myslí přitom o ni na společný že to čím pro společnost jenomže aby chytli tak říkají je to pro sebe nic že to učí s procede dělá pro se neučí že to taky tak říkám a co jsem si vědom toho že neříkám celou pravdu ne že ho potřebujeme jako tažný zvíře naší společnosti je to jakákoliv počinem síly a láska postavení výjimečný sice také přidržuje u toho že se stávám ale ne do míry jako dvě první složky protože když někoho miluju tak si čeho byl třebas kvůli sobě to je pravda ale musím se o sebe s ním přeci jenom děly protože on by to bohužel za lásku nepovažoval kdybych se s ním trošičku o sebe ne nerozděluji například protekčně své dítě tak musím v tom dítěti s budit dojem že ho mám rád a von se nedá ošálit ono mu pozná je slibná nebo ne to i dobytek boží pozná dohmátl ho ne a podle toho se taky chová že takže jestliže se rozdělí mezi sebe a milovaného vycházím sám ze sebe a hlavní podmínkou poznání toho že jsem jest dokonale ze sebe to mluvím v zkušenosti že kdykoliv jsem vyšel ze sebe do míry jak jsem se do poznával že jsem to tak to za následek to po a toho jsem ano čili a to je poznání všechny litery přelnout to cestou a budou poměr k toutéž cestou že ztráta sama sebe způsobuje poznání bytí existence toho jejich se a láska tedy nejí turíja že za každých okolností když je protekční přestože minimálně přeci jenom přibližuje k tomu ideálu ideální podmínce ne se vzdal sama sebe vědění sice do určité míry také vyžaduje vzdání se sama sebe víte když se říká če učí že musí rezignovat na svobodu kterou měl před tím aby se naučil že se to učí proseb a když například no nebudu to dál rozvádět vy tak je to podobně s existencí že lidi oddělenou bytostí a tím si žije pro se může vytištěno pro sebe o to není vždycky to to je to je to lepší jenom možné pak tak není ale ne ta víra jakou se člověk přitom odosobňuje minimální proti tomu jak se o osobní je při jakékoliv lásce a čím ta láska je méně protekční tak tímto odosobnění je větší a když to řád láska vyvedu je sebezápor třeba třebas nepřítele tak to zosobnění tak velké že nebo člověka neznámého umí tak velké že opravdu sebe ztrácí proto že je to podmínka toho pravého poznání pravdy to a ježíš kristus o tom věděl že to podmínka musí být splněna proto lásku stavěl na prvních slov a vědění o kterém teď tady mluvím to je jiné vědění než které postupně nabývám ano vědění totiž bych mluvím dycky od bohu druhý jedění a tento rozlišit její které nabývám ve škole nebo poznáváním tohoto světa je postupné mu říkám lineární rozumové mysli zprostředkované vědění že kdežto vědění tak že toto vidění stojí v cestě k tomu druhému způsobu vědění které není ani smysly ani rozumem zprostředkován a proto nemohl na ježíš kristus ukázal jako na nějaký nějakou přednost naopak blahu ničil otci že nesvěřil ty věci učeným tohoto světa nýbrž maličkým protože to vědění postupně nabyté stojí mezi mnou a bohem mezi poznáváním věčné i věděním o bohu že to vědění se nedostavuje tím že by postupně člověk boha poznání brž že odstoupí od všeho postupného a vstoupí tou chvílí vstoupí samočinně ani si to přeje do toho co nepostupuje co je věčné že splnil podmínku odstupu od toho časného od toho postupujícího všechno co je v jde vědění je postupný to my známe kdežto toto vědění o to poznání které de lepí tom to je vidět postupující nýbrž s magické existence se součást existence součást všem ano tady říkám tedy se mi klade tak pak tedy z toho vyplývá že milovat je jiného než láska abych byl schopen milovat musím vládnout láskou jak jsem tady často citoval čas doby a upanišad na ova kde se praví miluje li kdo svého otce milujeme li do své dítě a tamním ne cokoliv miluješ jiného než ne boha je jenom součást tého nevědění ty miluješ vlastně ne čili ti dávám k dispozici lásku se jediný milující a jediný milovaná jenomže protože neznáš tak miluješ toho onoho věže že mi ještě že jak ježíš kristus říkal komukoliv kohokoliv jste milovaného městem lovili ne že to tech konkrétně milovat ty ti lásky čili láska není v podstatě ničím než milovat protože materia podstata nebo materiál k tomu abych byl schopen milovat někdo dává ta láska jenom ten matná převádím do určitých koly do určitý drah a tomu říkám milovat to je láska převedená do určitý brahman samo sebou když čhandogya upanišad mluví takhle o lásce že lásku kterou komukoliv vědu nebo světě vlastníme nebyl věnuju bohu neboť od boha tu lásku beru a bůh si zase sám bere k sobě tak samo sebou že je analogicky platí že jestliže toužím po jakékoliv vědění nebo z mocné jakéhokoliv vědění na tom světě beru také lásku poznání poznání jako takového to je jasný čili je pravda že je to ano je to analogické jenom že je v tom malinký rozdíl zatímco když miluju tak se musím o sebe rozděli s tím milovaný když nabývá vidím tak mohu jenom nabývat pro sebe tomu kdo není že v tom zabránit nemusím něko brát ohled čili ono se to nevrací k tomu milovanému lásku lásky kterou jsem vzal od boha tuhletu rovnou plný pecky že se bohu vrací tím že byl li bližního ano kdežto tím že se učí že beru od boha uvědomovací schopnost ne ale jemu vínem radím nýbrž ji nechávám pro sebe to je ten rozdíl diametrálně loví a ten začátek je analogický to chápu zrovna tak jestli existuju když ten si berou od boha ale nechávám si pro sebe že tím se se s nikým nemusím dělit o svoje existenci musí přátelé tady vám tolik a tolik nebíčka pokrmové mizivá si to tady pojíme a na tom může být všechno poměr levé je se i jen konečně smrt nešli a doba že a tím to hasne a prosím vás myslím že o tomhletom nebo bylo velice užitečný potom vidíte jak je rozdíl mezi láskou mezi ostatní složkami této jediný trojicemi složkami všemi třemi dospějí toho rozdíl ovšem upozorňuju vás dozadu že je to za vlastní přitahuje protože může se stát že chci nabýt vidění proto abych někomu sloužit to je projev lásky to není pouhý projev jedění když nelze takhle doslovně oddělovat jednu složku od druhé často chci se se dovědět abych mohl někomu posloužit ano například kdybych chtěl být třebas lékařem tato nejdelší ne nebo knězem tak se učím proto abych tím byl prospěšni někomu abych měl cokoliv kdyby se učil učedním to dělat proto abych mohl být jako učedník o věčném lidem ne třebas totiž pochopitelné tady těchto řemesle chtěl se to pochopitelnější a zrovna tak jestliže existuji tak málo kdy jsem schopen existovat jenom pro sebe ona by mně to nespokojoval on by ten život by byl pro tak prázdný jak byl z něho nešťasten je do není schopen existovat jenom pro sebe ačkoliv takové chvilky že co je jenom v sobě patřit let to je běžné když tady máme tu mravnost nebo etiku křesťanskou podle které se řídíme přičemž přímo vůli boží nepoznávám nýbrž je nám vzor pomocí třebas církve do které náležíme tak tady se ukazuje důležitost existence takové organism jako etika to kde propaguju ne ale tu nutnost uznávám protože jestliže někdo uznává veličinu nebo autoritu nějaké církve nějakého společenství tak pak aniž sám osobně vůbec poznává tu vůli boží tak se může řídit tou vírou kterou církev předpisuje a může nepřímo vůli boží plnit tím že se spoléhám na to že ta církev u výpravy ne a to to spolehnutí je totéž jako odstoupení od sama sebe je to plnění zákona boží by na církev od a do zet nemluvil a pravdu do toho honit není tomu člověk nemělo by že on když poctivě to plní tak je čistý jako lilie jedná zcela správně protože protože nejedná podle své vůle nýbrž podle předpokládané vůle boží ano hříšně bych ani vezme k vím že ta morálka katolická je dokonale propracovaná a to je mi jasné že ta morálka evangelická není tak dokonale proto a ale to mně nemýlí v tom že by jako byli to janě ší nebo nevolností není pravda to že se ty církve dosavadní dosahovat sázeli jo diametrálně od sebe tak v tom jistější o tom že ani jedna ani druhá nebyla nebo krátká a zvlášť netolerantní byli církve evangelické bohu že to vy a v katolictví byl je tolerantní jenom některé skupiny ale ty byli toto něco třebas to líto ježíšovo podobní že ho a dokonce vůči sobě nebyli tolerantní třebas a učí dominikáni vy taky asi nebyli musí to a když se mu ve s těmi nebo s oněmi tak jeden na druhého stočil nebo lidem dobro vykládal se tento tak dobře nemyslí jako my a tak dále si tohleto všecko vykládám jinak než jako demokraticky to vykládám jako potřebu něčemu náležet jestliže člověk tuto potřeboval mu potřeba vrozená přirozená zvířeti nedospělo hnízda ne a tak dále tak taky člověk ti ne tam kde se mu to objevil jako správné nebo uznávat to správné a pak tedy plné právo být v tomto smyslu nedopracuje ta první část jakékoliv cesty k bohu veškerou podobnost a na ty celou podobnost s nátroje kdybych se napřed totální nedržel jedné věci nemohu bych se stát nikdy demokracie který kterému vůbec nic nepřekáží musím někdy najít nějaké východisko abych to řekl nějakým obrazem jestliže se chystám třebas na věž jsou ne tak musím začít od prvního schodu a ten je velice při zemi to je ta základ a jak výše stoupá a dílo se druhých o ke ne věže tak mám větší rozhled a stále se v tomto smyslu to ranější vidím a jsem to neexistuje a stěnou ten stupeň do kterého jsem vyšel a to také jiná místa okolo ve kterých by byl býval mohl více a čili čím výše kdo stoupá tím to radíš to vidíme i čistě intelektuální oblasti když někdo jak si říká více hlavě větší schopnosti větší vdovin pocitem méněcennosti tak je pod ním radou žit do nebe kolísají a čím někdo toho hlavě méně tak tím více trpí pocitem na cestě kdy se to nepřizná a tím víře se odnímalo z protože on o ono se u něho musí dodržovat to co přesně jenom on a nedovím a tou se mrtvou stranou že čili pro každou cestu je cesta základní a cesta vyšší si základní je dovolena veškerá čemu ty říkáš nejde mravnost a na cestě vyšší je trestu hoden je do řečníkem kterékoliv církve nebo žádné to je jedno kdyby se chtěl zachovat pořád puška touhu ze které vyšel tak by křivdil sobě ostatním když mu nepřekáží to že někdo dělá něco jiného tak by si to měl přiznat a měl by se k němu chovat ale podívejte se jesiže kladu v tom algoritmu činnosti a budu mluvit také ve zkratce protože víte o zde požadavek že se nesmí dát zas na smyslové vjemy které vypadají výjimečně a o kterých křesťanská katolická teologie mystická praví jsou to takzvané duchovní smysly které nastupují ano čili vlastně jemně ne mysli ale duchovní tak s nimi v tomto bodu vůbec nesouhlasím tomu promiň protože jak svatého františka z assisi tak mnohé jiné to zavedlo někam kde by se byli neocitli kdyby byli tuhleten názor neosvícených lidí zastávali my jsme svědkem toho že ježíš kristus na své cestě protože pomáhat bližním musel zažít mnoho nových smyslových zážitků aby je mohl jiným zprostředkovat tak srozumitelně jakým to dovoluje jejich smyslová činnost a rozumová čím tak například dejme tomu proměnil se na hoře tabor ne pro ty své tři učedníky a oni ho viděli ve velké slávě mojžíšem a stejná štítu jen to je pro takový vzor smyslového vjemu vyššího než normální smyslový a neříkám že to mám ježíši za zlé nemohu mít ale že tohleto mnoho lidí jako oklamala v tom smyslu že si mysleli že že když se to stalo ježíši tohleto nebo nepřešlo těm třem učedníkům že to je obecně platné a že to dít všem lidem je určitý druh lidí jako byli ty tři rození ktakovému kterým když se toto děje mají vidění jakých proměn smyslově se projevujících tak neříkám že to v pořádku ale je to nutné zlo bez kterého oni se neobejdou nutné zlo protože kdyby se extatikovi neukazovali napřed smyslově věci které ve smyslu vlasti vůbec neexistují sky tak on by tu extazi nikdy nedostal přes úroveň extatické úrovně dál on musí se také na úrovni extazi o sebe nějaký vrchol to znamená ona ta smyslová vnímání se musí dostat do takového stupně že je dále nelze do tahu jedině kteréhokoliv vrcholu se jít dál a také extáze musí mít svůj vrchol abyste z mohlo jít dál když jde extatické nátura tak samozřejmě přes extatických vrchol může jít dál jedině přes jenomže bych jako proti tomu na a to je někdo extatické povahy a tak by se to mělo vinit a měli by se najít prostředky aby se obešel bez extaze je pravda že kterýkoliv extatik se bez extaze obejde a ne že by a o to by na ujmu věci nýbrž vedle ve velký provest protože on když nebude zažívat tu radu extází a taky tu za du klamání poextatický odtamtud vypadne zase je na suchu a on si odpustí nebo je ušetřen celé řadě takových bych násilích přechodů z jednoho stavu z jedné úrovni na druhé z toho věčného cloumání tam zažívá které působí na zdravotního stav špatně tak že on se zachová přilepšit zdraví pro budoucnost a dosáhne téhož stupně poznání jako těmi extázemi bala opak dosáhne vyššího stupně daleko rychleji a proto celá ta cesta kterou tady doporučuju je cesta jak o byť takže když píšu ty věci že se nemá smysl je mi tak mám na mysli tohleto ve dvacátém století extaze nemám nemá a je možné potom se dostat tam kam extatiky je protože ze dvanácti apoštolů byli jenom tři extatikové nikdo v čili proč se nepřidat těm ostatním který je většina proč se nepodílí jako dělali oni jakými prostředky oni zacházeli ježíš kristus musel tvrdě platit a ne za všech zázraky které buď udělal nebo aspoň o nich mluvil je byl by nikdy odsouzen k smrti když byl neprohlásil pošlete to chrám do třetího postavim vymožeností a věděli o a víte každá extaze je boření chrámu ve kterém toho času přebývám a tam svalového krámu a velice podstata která jakmile extaze vycházím zase se zboží v jenom vzpomínka na to že jsem v tom novém chrám byl ten čili proto nepovažuju tyto vjemy a ještě z mnoha jiných důvodů jako tam potom dobře staví to řekli při tom spojovací procesu vysvětlím deku dokonale to nepovažuju za správné ve zaslepenosti protože to kdybych byl tohleto zažíval to by mně děravá nikoliv očích bližních to samozřejmé ale je mi o to v tom co považuju za hlavní mně to znemožňovalo tu činnost plynulé provádět tu činnost která smysl spojovací proto extatika spoje o nevědomost pro jeho nevědomost extaze spojovací charakter jedině extase hra kdežto pro tento primitivní názor neplatí pro kterákoliv činnost mít nemá mít a může mít spojovací charakter o tom a pořád je li tomu tak není třeba extáze která po názoru středověkých mystiků byla jediná jediným mezistupněm spojovací a bez tohoto nešlo když se te kteroukoliv katolickou mystiku učebnici tak se dovídáte že člověk vlitého nazírání přešla přecházet do pověstných etický stavů ne polekati ctí a potom to svoboda stavy smyslové a teprve odtamtud si to doříkal z toho extází teprve odtamtud se vracel ke spojení kterému by mohl jít ve z toho intermez vání ano kdyby nebyl býval statkem by byl nepotřeboval ukojení smyslů kdybyste byl svých smyslů zda ty smysly opravdu věřte tomu jsou tady jenom proto abychom vnímali tento myslí nejsou vhodné pro vnímání světa jiného a jestliže nám smysly zprostředkují vnímání vyššího světa tak je to smyslový překlad smyslové přetlumočení čili proto může například křesťané anděla se křídly ne a in nikdy anděla se kříži nebude vidět protože to nepřerušují svým lidským pojetím myslíte že mýlí ten křesťanský svatý že anděl nemá síla oděl klidně pro něho křídla proč by je měl třeba liškou ale je třeba tohoto sebeklamu že anděl síla nebo že lidskou podstatu že lidskou podobu nemá ustat k čemu jsou mu po ústa čemu je mu ta lidská povaha tvaru těla nebo tak tomu není ničemu to co by mu překáželo on klíčový ku je takový čili kvůli člověku se prožívají různý stavy smyslový a jestliže ten člověk by je nepotřeboval kdyby se jich vzdal tak by prostě velice rychle šel dál protože vy se nezdržoval těmi smyslovými stavy kolikrát ani neví že je to zdržení a drží se od toho příliš dlouho a ta se mu dělá dobře nejhorší je že se u toho tak zdržuje že je to přímo na to ty ku bych tak řekl ano na tom ale se stane tím proto například v nelíbil zase velice cením ne měl plným právem na plout etice která upadá nože ne a to tak dlouho se extaze stala podivují všech okolních lidí pro říkal tady u pláž do extaze ona šla do styku s filipem neri a byla na čerti že by tak málo světce padat tak voni nezačal máti říkal se strohá ženy tady ve florencii máme tolik hospoda tolik brlohů a a se tady upadáte tady bude po extazi tam to třeba dévy hlas toho pána ne ale se mnou a do práce a víckrát extáze neměl a nebylo to na škodu všechny smyslový vjem zdržují a věřte mi to ježíš kristus na této počítal a ukázal když zvlíře tím učením slavnostně protáhl jeruzalem na tom oslátku neukázal co to znamená smyslový třebas smyslové blaženosti že se potom vzápětí za to platí rozumíte i na to von počítat kdyby nebylo toho že to stojí tolik sil a extaze ne ne ani tak draze platí tak bych ani proti tomu nebyl a řekla že dobře a je to šienovi vlilo ě zažívá na tom světě se hrabou všechny ostatní extaze podobalo přes pohlaví a neví taky i v a alkoholický a to to to všecko tattvas daleko ježí lepší pravým v poznání ale lépe je když nenastane je tažena sem tam měl být opatrný a míle by bylo kdyby ty vjemy smyslové odpadl jo tak dobře tak je to pořád tak to tady v tom textu psáno že božská vůle se podrobuje lidské vůli ano mám to vysvětlit s tímto obrazem ano je to obdobné podrobování jako hlubina moře se podrobuje okraje to hlubin jestliže se vytváří okraje to hlubiny v podobě povrchového vlnění tak to je podrobení hlubiny tomuto okraj jestliže my žijeme na těch by nás jako že na ni žijeme a ne v hlubině tak musíme se měli bychom se umět o tom jen duše vyjádřit že tady na těch vlnách je dokonale ta tišina hloubky potlačena tak myslím o podrobení vůle boží potlačena a podrobuje se tomu vlnění neboť přechází do toho vlnění tak dokonale přechází do toho vlnění že vůbec tišinu do nás nevnímá kdyby tohoto podrobení času a prostoru v širším řídí řečeno nebylo tak by nemohl čas a prostor existovat nic by neexistovalo bez stavu pocitu oddělenosti od boha a pocitu tělenosti od boha samo sebou to je veliké pokušení abychom považovali toto za skutečnost že to dokonale zakrývá tu tišinu hlubiny mužské a tím boží velikosti na jedné straně a na druhé straně nám to umožňuje abychom měli svou lidskou základnu ze které se můžeme do viny potopit umí kdybychom nemohli na těchto v nás plavat aby na ni plaveme kdybychom se museli jedině utopit protože bylo by se nedalo symbolicky řečeno že bych že by se bůh nepodrobovala svou vůlí naší bych se utopili v hlubině hned v tom vstupu na tu mnou tak by to mělo ten obranná sled k že by se všechno co se stvořil dosáhne čili a to není stresy len tvořeného že se stvořeného je aby to dospělo do určitého vrcholů vlny která by se lehl lao že celý vesmír budete buňku nebo složení atomu nebo lidský život nebo přidání myšlenek celý tento komplex věcí to je ustavičný pohyb obohý všeho druhu kdežto bůh není pohyb ano čili tam bude boží není ničím co by někam směřovalo si představujeme dosud chybně posuzujeme boží vůli podle své naše vůle poznáváme že na tři tak vůle někam směřuje pokud naše vůle nikam nesměřuje není čím nejde tak vůbec jako vůli nepoznáváme ani bychom neřekli že ten člověk nějakou víry ten žádnou vůli když nechce z ano bůh vůli i když nic nechce ten rozdíl a něho to neomezuje že nese on nepotřebuje chtít by měl daleko vyšší vůli než naše která něco přeje pro že ono to existuje něco co není nikam ještě do žádného v raného smíru vlito co existuje jako takové takhle jako vůle boží existuje taky láska boží je existence boží která se nikam nevyzván že rány stvořená která je nestvořená která je věčná která prostě je prosim vás existuje láska jako taková například a milovat je schopnost využívat této substance lásky schopností používat prakticky to je schopnost milovat čili to jsou projevy lásky milovat to je projev lásky ale existuje las která se nemusí projevovat a přesto i láskou kdyby to někdy vstoupili do této oblasti lásky tak byste poznali že existuje daleko mohutnější lát tak která k nikomu se neupíná a celý ten pochod který nám ježíš kristus navrhuje je víc protekční lásky napřed k sobě potom těm nejbližším ne která se čím dál všeobecnější k lásce samotné ano jenom to je a v tomto smyslu se podrobuje vůle boží vůli to neznamená že by se omezovala naopak člověk se omezuje tím že děláš trčet vůli boží jedině člověk se omezuje a ne bůh tak nyní bych chtěl říci napsal jsem tu část sladkého jha která se mu je rozpojení a teď budu psát o část která se na nazývá spojení bylo by se bývalo mělo obojí tácu časně protože v míře jak probíhá spojení probíhat také spojení jedině harmonie mezi ty těmito dvěma poziční mi tahy způsobuje že jho které na sebe bereme je sladké jinak je to trpké žito velice bouřlivá a velice nepříjemná utrpení tíha utrpení a podobně ale první taková zásada na spojovací cestě na na cestě života který nemá vést fyzické smrti nýbrž před vést vědomému spojení s věčným životem vědomému spojení s životem první zásada této cestě je že budu mít trpělivost a svou tam to vědeckou že budu postupovat věcně a vědecky to znamená od začátku jako kdybych nikdy nebyl mentální záležitostí těm nejsložitější jakmile se tímto způsobem nepostupuje tak vždycky ta cesta dříve nebo později na bude povahu jednostranného vývoje to bych potom rád odůvodnil někdy ale vím že k nebo de čas o dlouhé pojednání proč ale ty by se hlavně z nic o tom proč se začít od počátku jeden z hlavní důvod proč e začít od počátku na cestě od pro krku a ne od třetího nebo o desátého jak to je poznamenáno tady v tom mystická koncentrace a příprava k tak je hlavní důvod proto pro ře a šiva prvního kroku je prožívá v tom že člověk když pokaždé začne od začátku snadno proběhne celou cestu tam kde dosud nebyl tam dosud nebyl narazí na stěnu nezkušenosti k řekl stěna která nám připadá téměř neprůchodná a jestliže to několikrát opakuje a tvrdě narazí to stěnu přes ježíše o tom kde vlastně je prošel a co ještě neprošel čili tímto k by strkání doznění se nejjednodušším způsobem nesvobodným ale ne jednušší způsobem člověk přesvědčí kde je najde své východisko i když třeba ty první kroky provádí pokaždý a na tom nezáleží z jiné strany touží ky nazí nikde na stěnu někde dříve někde později bylo nejideálnější bylo aby šel z strany kde nejpozději hrází s těma odkud se nejdále dostane to taky synů že vyzkoušet i to všechno bych měl tam na ven různá východiska a zkoušky tohoto druhu a když se dostane do tohoto bodu tak to je vlastně první vítě na této cestě neboť on se dověděl kde je on nás východ on po této stránce zná sama sebe je to znalost nedokonalá ale dostačující k tomu aby věděl co dělat dál tady jsem teď mluvil o tom jak by měla vypadat technika koncentrace vůbec že by měla být nos nás znamená že by měla tu schopnost aby zbavovala mně a přiváděla k bohu aby byla tímto způsobem únosná a to znamená jenom ta technika tuto vlastnost o které předpokládám bezelstně a bez pochyb že tuto schopnost odnést myslím že by se opatrní při volbě této techniky protože ne všechno co se nám tady namane to schopen znát nás odnášet nás zbavovat sama sebe zapomenout na sebe neboť technika pomá tomu abych od sebe šel k bohu a ne od sebe k sobě nebo od boha k sobě že se takového že od sebe odstoupit a přistoupit k bohu a proto jsem tady říkal že například kdyby to byla obyčejná modlitba což jest také technická stránka ba otčenáš a a slova sama považuji za technickou stránku teprve obsah jen sny může být nosní nemusí být tak zastavme se u těch u toho těchto u toho otčenáš jestliže toto slova jsou schopna to nemusí být emocionální stav citový upozornit na to že du věčnému otci ke svému původci asi si to uvědomím že to co ostatního pronáší pro náš jim věčnému otci tak pak jsem začal správný pak jsem užil správnou exilu jen zná jestliže ale tím slovem otčenáš nevidím v sobě jistotu jistotu ne naději nebo víru že k otci e obracím i to tu mo vítat jim bohu když ji nemám tak to si tedy tažná modlitba musím při slovní jsou otčenáš na vidíte se k bohu obrací se svému otci obrací je to opravdu otec kterou se obrací a ovšem osten tak je zajištěno že stal ostatní věty toho otčenáše nebudu pronášet mechanicky že jsem se jednou že se jednou pozdvihl vystup mysl k bohu se modlitba je později si bol jsem v tom úvodu definovat ano a to je správná definice tady otázka takže to je takových krutými takové takové hledisko která technika i správná která není běžné takové všeobecné hledisko ale bylo tady konkrétní dotaz jestli třebas když napřed nějaká hudba nebo slovně podložená hudba obsahem třebas stavem maria třebas je jsou slova tebe prosící dítě a jestli tento vztah proti ti lidé mně tak odnese citově k matce že opravdu po matce toužím jako prosící dítě jestli mám tomu v jeho d nebo že to mám považuje za správné nebo jestli se vám pokoušen o to abych to odboural protože to něco nižšího že a bych na tohleto odpověděl takhle je to citové unešení citové unešení samozřejmě odpovídá podstatě něčemu seš kristus navrhuje v tom miluj boha pána a svého z celého srdce svého nic dál než celého srdce svého je to milování srdce a je to se ještě záležitost a bych neradil to odbourávat do doby pokud neumím jinak výtahu než tím svým srdcem bych to předčasně odboural viděla stejnou chybu jako když i do předčasně obracela vlastní vůli a pak tak nemá k dispozici vůbec nic čím by se někam obracel musím odporovat tyto věci teprve tehdy když toho plně využít se pomocí toho mám do šplhat tam kam to jde ve když to nejde dál tak se směřuju s tím ne kontrolně to odbavuji to s tím že to odpadnutí tou nepotřebuju ano si myslím že třebas dejme tomu takový blahoslavený suzo který řekl vzhůru srdce při oltáři zůstal dosažený ma rukama stát věděl o tom že možno ba co tedy k bohu jo se se k bohu v stouplo že to v sobě dál neříkal že zbytečné se starat o to jestli to mám odbavit nebo nemám odbavit z toho mám tak vyzvraceli je to opravdu uneslo také to unesou za úroveň slovního vyrván samo o sobě ano čili ten blahoslavený způsobu vůbec neříkal podruhé úzká říkal tomu jenom jednou řece a toho unesl takže jestliže v tom ave maria člověka unese třeba samotná hudba nebo některé slovo toho textu tak se nemusím starat o to co s tím protože je to někam vyneslo a na úrovni je dobře přebývat že je to vyšší úroveň než kterou ve které jsem vyšel o tom spadnu pochopitelně to je zákonité a to je proto že jsem neužil prostředku který by měl to shopnost je hodinek teď vám si přednést jakým způsobem chci pokračovat v tom dílu v tom díle zad ho protože jsem se ocitl v a s v jeho polovině a to co jsem napsal v malé knize kterou jsem vám dal narychlo přečíst že do částečně přečtli ale si jsme přešli na tom se záleží tak to považuje za nezačli to tam napsal za prostě za málo to především za nevysvětlené tak proto si dovolím teď aspoň začátek z toho budoucího díla vám tady předvést abyste měli možnost si doplnit to co v tom kladem provizorním díle je jenom z prostředka za to zaručeně to co teď řeknu nebude zprostředka nýbrž bude od začátku ty mně dáš za pravdu že když člověk by chtěl třebas vniknout třebas jenom do logaritmů do jejich podstaty nebo sem do arský tak to není dost dobře možné kdyby neznal elementární matematiku která předchází například jaké by mu to dělalo potíže pochopit že třebas násobení je tam pouhé chytání kdyby si neuvědomil že a na druhou krát a cit na páteř se to sčítání pole to je tady ponesete to tak dále ale my dál za pravdu že ne do byste chtěl jen učit vyšší matematiku nesmí otálet a musí si vzpomenout na celou elementární matematiku neboť kdyby si na nevzpomněl ve říkám že opakovat li si dovede vzpomenout to by opakoval a kdyby tam měl v mezery tak jednou či nakou ty potřít všímati k že taky spočívat baterie de panečku že ale nebude vět proč to je a když vidět proč to je tak musí zvládnout elementární mater nebo se musíme mít vzpomenu a tak taky budu psát tento druhý díl to znamená tento první byl rozpojení druhý vůle spojení tak nebudu spoje na to že si na něco vzpomenete nýbrž budu bohužel opakovat vám ano a ne mentální věci čili budu vás krutě dožírat a obojí do seto budu zase své ráno pasovat není třeba opakování provádí způsob jako že to to pomine učili pochopitelně to podání takovým způsobem jako byste se to několikrát učiní duše to opravdu opakovat ilona to tady hodině se probrat třebas dvacet lekcí původních vědní ano a tak tímto způsobem bych chtěl navázat na to a chtěl bych se doprošovat z tohoto souhlasu považuju za nutné si uvědomit že jestliže kráčíme za spojením s bohem že je možné toto spojení dosáhnout jenom proto že ho nepotřebujeme dosahovat protože ho máme kdyby tento fa tady nebyl tak bychom nikdy spojení nenalezli protože tady této oblasti platí co není to nemůže být protože dejme do oblasti kde věcí soud a ne kde věci se stávají že vstupuji do oblasti které jsou a byli soudem nejsou a protože jsou to tam mohu vstoupit tímto vědomí jenom které se stává musím ale umět odstoupit od toho stávání se mezi vykládali minule lekci vámi všemi s tebou a čili musím přejít ze stavu proměn všeho druhu pro všeho druhu jsem je všechny ty pro nazval pohybem a ze stavu pohybu do stavu klidu jež mu že to a pokoji tu že on to není krví se že kamene nýbrž je to pokoj o totiž tam taky není bez david že ano ale to co on přinášel to je pokoj to je pohany stav ve kterém člověk není rušen málem do není rušen jakýmkoliv znakem dualismu ano to je pravé spojení